BEOVU 120MG/ML Injekční roztok
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC
Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - BEOVU 120MG/ML
Beovu musí být aplikován kvalifikovaným oftalmologem zkušeným v intravitreálním podání. Dávkování
Vlhká forma AMD
Zahájení léčby – nasycovací dávka
Doporučená dávka je 6 mg brolucizumabu (0,05 ml roztoku) aplikovaná intravitreální injekcí každé 4 týdny (měsíčně) v případě prvních 3 dávek. Posouzení aktivity onemocnění se doporučuje provést 16 týdnů (4 měsíce) po zahájení léčby.
Alternativně lze podat 6 mg brolucizumabu (0,05 ml roztoku) každých 6 týdnů v případě prvních
2 dávek. Posouzení aktivity onemocnění se doporučuje provést 12 týdnů (3 měsíce) po zahájení léčby. Třetí dávka může být podána na základě aktivity onemocnění vyhodnocené podle zrakové ostrosti a/nebo anatomických parametrů ve 12. týdnu.
Udržovací léčba
Po poslední nasycovací dávce může lékař stanovit léčebné intervaly na základě aktivity onemocnění vyhodnocené podle zrakové ostrosti a/nebo anatomických parametrů. U pacientů bez aktivity onemocnění má být zvážena léčba každých 12 týdnů (3 měsíce). U pacientů s aktivitou onemocnění je třeba zvážit léčbu každých 8 týdnů (2 měsíce). Pokud jsou pacienti léčeni v režimu treat-and-extend a nejsou u nich přítomny známky aktivity onemocnění, mohou být léčebné intervaly postupně prodlužovány, dokud se opět neobjeví známky aktivity onemocnění. Léčebný interval má být prodloužen nebo zkrácen o maximálně 4 týdny (1 měsíc) najednou (viz bod 5.1). Údaje o léčebných intervalech delších než 20 týdnů (5 měsíců) jsou omezené. Léčebný interval mezi dvěma dávkami přípravku Beovu nemá být kratší než 8 týdnů (2 měsíce) (viz bod 4.4).
Pokud zrakové a anatomické parametry ukazují na základě vyjádření lékaře, že pokračující léčba pacienta není přínosná, je třeba léčbu přípravkem Beovu ukončit.
DME
Doporučená dávka je 6 mg brolucizumabu (0,05 ml roztoku) aplikovaná intravitreální injekcí každých
6 týdnů v případě prvních 5 dávek.
Poté může lékař stanovit léčebné intervaly na základě aktivity onemocnění vyhodnocené podle zrakové ostrosti a/nebo anatomických parametrů. U pacientů bez aktivity onemocnění má být zvážena léčba každých 12 týdnů (3 měsíce). U pacientů s aktivitou onemocnění je třeba zvážit léčbu každých 8 týdnů (2 měsíce). U pacientů bez aktivity onemocnění mohou být po 12 měsících léčby zváženy léčebné intervaly až 16 týdnů (4 měsíce) (viz body 4.4 a 5.1).
Pokud zrakové a anatomické parametry ukazují na základě vyjádření lékaře, že pokračující léčba pacienta není přínosná, je třeba léčbu přípravkem Beovu ukončit.
Zvláštní populace Starší pacienti
U pacientů starších 65 let není potřeba upravovat dávku (viz bod 5.2).
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin není potřeba upravovat dávku (viz bod 5.2).
Porucha funkce jater
Brolucizumab nebyl hodnocen u pacientů s poruchou funkce jater. U pacientů s poruchou funkce jater
není potřeba upravovat dávku (viz bod 5.2).
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost brolucizumabu u dětí a dospívajících do 18 let nebyly stanoveny. Nejsou
dostupné žádné údaje.
Způsob podání
Beovu je určen pouze k intravitreálnímu podání.
Před aplikací je nutno injekční roztok vizuálně zkontrolovat (viz bod 6.6).
Intravitreální aplikace injekce má probíhat za aseptických podmínek, což zahrnuje použití chirurgické dezinfekce rukou, sterilních rukavic, sterilního oděvu a sterilního spekula (nebo ekvivalentní náhrady). Preventivně je třeba zajistit dostupnost sterilní paracentézy. Před intravitreální aplikací injekce je nutný pečlivý odběr anamnézy z hlediska hypersenzitivních reakcí (viz bod 4.3). Před aplikací injekce má být podána adekvátní anestezie a použit širokospektrý lokální mikrobicidní přípravek k dezinfekci pokožky kolem očí, očního víčka a povrchu oka.
Injekční jehla se zasune 3,5-4,0 mm posteriorně od limbu do prostoru sklivce tak, aby směřovala do centra očního bulbu a nikoli k horizontálnímu meridiánu. Poté se pomalu aplikuje objem 0,05 ml.
Následující injekci je nutné aplikovat v jiném místě skléry.
Bezprostředně po aplikaci intravitreální injekce je třeba pacienty monitorovat kvůli zvýšení nitroočního tlaku. Vhodné sledování může zahrnovat kontrolu perfuze papily optického nervu nebo tonometrii. V případě nutnosti má být dostupná sterilní paracentéza.
Po aplikaci intravitreální injekce mají být pacienti poučeni, že mají neprodleně hlásit jakékoli příznaky naznačující endoftalmitidu (jako jsou bolest oka, zarudnutí oka, fotofobie, rozmazané vidění).
Předplněná injekční stříkačka
Předplněná injekční stříkačka je určena pouze k jednorázovému použití. Každá předplněná injekční stříkačka smí být použita k léčbě pouze jednoho oka.
Jelikož objem roztoku obsažený v předplněné injekční stříkačce (0,165 ml) je větší než doporučená
dávka (0,05 ml), musí být před podáním část roztoku v předplněné injekční stříkačce zlikvidována.
Při podání celého objemu předplněné injekční stříkačky by mohlo dojít k předávkování. K vytlačení vzduchové bubliny spolu s nadbytečným léčivým přípravkem pomalu tlačte píst, dokud okraj pod vyklenutím pryžové zátky není zarovnaný se značkou 0,05 ml (což odpovídá 50 µl, tj. 6 mg brolucizumabu).
Injekční lahvička
Injekční lahvička je určena pouze k jednorázovému použití. Každá injekční lahvička smí být použita
k léčbě pouze jednoho oka.
Jelikož objem roztoku obsažený v injekční lahvičce (0,23 ml) je větší, než doporučená dávka
(0,05 ml), musí být před podáním část roztoku zlikvidována.
Při podání celého objemu injekční lahvičky může dojít k předávkování. K vytlačení vzduchové bubliny spolu s nadbytečným léčivým přípravkem má být vzduch opatrně vytlačen ze stříkačky a dávka má být upravena na značku 0,05 ml (což odpovídá 50 µl, tj. 6 mg brolucizumabu).
Návod k přípravě tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. Pacienti s aktivní nebo suspektní oční nebo periokulární infekcí.
Pacienti s aktivním nitroočním zánětem.
Sledovatelnost
Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže.
Endoftalmitida, nitrooční zánět, traumatická katarakta, odchlípení sítnice, trhlina sítnice, retinální vaskulitida a/nebo retinální vaskulární okluze
Intravitreální podání, včetně těch s přípravkem Beovu, byla spojována s endoftalmitidou, nitroočním zánětem, traumatickou kataraktou, odchlípením sítnice a trhlinou sítnice (viz bod 4.8). Při aplikaci přípravku Beovu musí být vždy dodržena přísná pravidla asepse.
Pacienty je nutno upozornit, že musejí ihned hlásit jakékoli příznaky naznačující výše popsané
komplikace.
Nitrooční zánět včetně retinální vaskulitidy a/nebo retinální vaskulární okluze
V souvislosti s aplikací přípravku Beovu byl hlášen nitrooční zánět včetně retinální vaskulitidy a/nebo retinální vaskulární okluze (viz body 4.3 a 4.8). Vyšší počet případů nitroočního zánětu byl pozorován u pacientů s protilátkami vyvolanými léčbou. Vyšetřením bylo zjištěno, že retinální vaskulitida a/nebo retinální vaskulární okluze byly imunitně zprostředkované příhody. Nitrooční zánět včetně retinální vaskulitidy a/nebo retinální vaskulární okluze se může vyskytnout po první intravitreální injekci a kdykoliv během léčby. Tyto příhody byly častěji pozorovány na počátku léčby.
Podle klinických studií byly tyto příhody častější u žen léčených přípravkem Beovu než u mužů (tj.
5,3 % žen vs. 3,2 % mužů ve studiích HAWK a HARRIER) a u Japonců.
U pacientů s projevem těchto příhod má být přípravek Beovu vysazen a komplikace mají být ihned řešeny. Pacienti s anamnézou nitroočního zánětu a/nebo retinální vaskulární okluze (během 12 měsíců před první injekcí brolucizumabu) léčení přípravkem Beovu mají být pozorně sledováni kvůli zvýšenému riziku rozvoje retinální vaskulitidy a/nebo retinální vaskulární okluze.
Interval mezi dvěma dávkami přípravku Beovu během udržovací léčby nemá být kratší než 8 týdnů vzhledem k tomu, že vyšší incidence nitroočního zánětu (včetně retinální vaskulitidy) a retinální vaskulární okluze byla hlášena u pacientů s nAMD, kteří v klinické studii dostávali udržovací dávku přípravku Beovu každé 4 týdny ve srovnání s pacienty, kteří v pivotních klinických studiích fáze III dostávali udržovací dávku přípravku Beovu každých 8 nebo 12 týdnů.
Zvýšený nitrooční tlak
Přechodné zvýšení nitroočního tlaku bylo pozorováno během 30 minut po intravitreální injekci inhibitorů vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (VEGF) včetně brolucizumabu (viz bod 4.8). Zvláštní opatrnosti je třeba u pacientů se špatně kontrolovaným glaukomem (neaplikujte přípravek Beovu při nitroočním tlaku ≥ 30 mmHg). Je nutné monitorovat a náležitě ošetřit jak nitrooční tlak, tak i perfuzi papily očního nervu.
Bilaterální léčba
Bezpečnost a účinnost brolucizumabu při aplikaci současně do obou očí nebyly studovány. Imunogenita
Jelikož se jedná o látku bílkovinné povahy, existuje v souvislosti s brolucizumabem možnost vzniku imunogenity (viz bod 4.8). Pacienti mají být poučeni, aby informovali svého lékaře, pokud se u nich objeví příznaky jako jsou bolest v oku, diskomfort v oku, zhoršení zarudnutí oka, rozmazané nebo zhoršené vidění, zvýšený počet malých částic v zorném poli nebo zvýšená citlivost na světlo (viz bod 4.8).
Současné použití jiných léčivých přípravků s anti-VEGF
Nejsou k dispozici údaje o současném použití přípravku Beovu s jinými anti-VEGF léčivými přípravky do stejného oka. Brolucizumab nemá být podáván současně s jinými anti-VEGF léčivými přípravky (systémovými nebo očními) (viz bod 4.5).
Vynechání dávky
U intravitreální anti-VEGF léčby je nutno vynechat dávku a v léčbě se nesmí pokračovat dříve, než je plánovaná další dávka, v následujících případech:
-
snížení nejlépe korigované zrakové ostrosti (best corrected visual acuity, BCVA) o ≥ 30 písmen ve srovnání s předchozím měřením zrakové ostrosti;
-
poškození sítnice;
-
subretinální krvácení zahrnující střed fovey nebo je-li velikost hemoragie ≥ 50 % celkové plochy léze;
-
provedený nebo plánovaný oční chirurgický výkon během uplynulých nebo následujících
28 dnů.
Trhlina pigmentového epitelu sítnice
Rizikové faktory spojené s vývojem trhliny pigmentového epitelu sítnice po podání anti-VEGF léčby
u vlhké formy AMD zahrnují rozsáhlé a/nebo značné odchlípení pigmentového epitelu sítnice.
U pacientů s těmito rizikovými faktory pro vznik trhlin pigmentového epitelu sítnice je třeba dbát opatrnosti při zahajování léčby brolucizumabem.
Rhegmatogenní odchlípení sítnice nebo makulární díry
Léčbu je nutno přerušit u subjektů s rhegmatogenním odchlípením sítnice nebo u makulárních děr stupně 3 nebo 4.
Systémové účinky po intravitreálním použití
Po intravitreální injekci inhibitorů VEGF byly hlášeny systémové nežádoucí účinky včetně mimoočního krvácení a arteriálních tromboembolických příhod a existuje teoretické riziko, že mohou mít vztah k inhibici VEGF. K dispozici jsou omezené údaje o léčbě pacientů s AMD a DME, kteří
v posledních třech měsících prodělali cévní mozkovou příhodu, transitorní ischemickou ataku nebo
infarkt myokardu. Léčba těchto pacientů má být prováděna s opatrností. Populace s omezenými údaji
Jsou k dispozici omezené zkušenosti s léčbou přípravkem Beovu u diabetických pacientů s hodnotou
HbA1c vyšší než 10 % nebo s proliferativní diabetickou retinopatií. Rovněž nejsou zkušenosti
s léčbou přípravkem Beovu u diabetických pacientů s nekontrolovanou hypertenzí. Tento nedostatek informací má lékař vzít v úvahu při léčbě takových pacientů.
Obsah sodíku
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v dávce, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.
Obsah polysorbátu 80
Tento léčivý přípravek obsahuje 0,01 mg polysorbátu 80 v jedné dávce (0,05 ml). Polysorbáty mohou způsobit alergické reakce. Pacienty je třeba poučit, aby informovali svého lékaře, pokud mají jakékoli alergie.
Ženy ve fertilním věku
Ženy ve fertilním věku musí během léčby a nejméně jeden měsíc po poslední aplikaci brolucizumabu při ukončení léčby používat účinnou antikoncepci.
Těhotenství
Údaje o podávání brolucizumabu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici. Studie reprodukční toxicity na březích samicích makaků jávských nenaznačila žádné škodlivé účinky. Studie reprodukční toxicity na zvířatech jsou nedostatečné (viz bod 5.3). Přestože je systémová expozice po očním podání velmi nízká, vzhledem k mechanismu účinku existuje potenciální riziko pro embryofetální vývoj. Proto nemá být brolucizumab používán během těhotenství, pokud potenciální přínos nepřeváží potenciální riziko pro plod.
Kojení
Není známo, zda se brolucizumab vylučuje do lidského mateřského mléka. Ve studii reprodukční toxicity nebyl brolucizumab detekován v mateřském mléce ani v séru novorozeného makaka jávského (viz bod 5.3). Riziko pro kojené novorozence/děti nelze vyloučit. Brolucizumab se během kojení nedoporučuje a kojení nemá být zahájeno nejméně jeden měsíc po poslední dávce při ukončení léčby brolucizumabem. Na základě posouzení prospěšnosti kojení pro dítě a prospěšnosti léčby pro matku je nutno rozhodnout, zda přerušit kojení nebo ukončit/přerušit podávání brolucizumabu.
Fertilita
Nebyly provedeny žádné studie vztahující se k reprodukci nebo fertilitě. Ukázalo se, že inhibice VEGF má vliv na vývoj folikulů, funkci corpus luteum a fertilitu. Vzhledem k mechanizmu účinku inhibitorů VEGF existuje potenciální riziko na ženskou reprodukci.
Beovu má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje vzhledem k možnému dočasnému zhoršení zraku po intravitreální injekci a následném očním vyšetření. Pacienti nemají řídit nebo obsluhovat stroje, dokud tyto poruchy zraku neustoupí.
Souhrn bezpečnostního profilu
Vlhká forma AMD
Ve dvou studiích fáze III tvořilo soubor pro hodnocení bezpečnosti celkem 1 088 pacientů s vlhkou formou AMD léčených brolucizumabem. Z tohoto celkového počtu bylo 730 pacientů léčeno doporučenou dávkou 6 mg.
Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky byly snížení zrakové ostrosti (7,3 %), katarakta (7,0 %), konjunktivální hemoragie (6,3 %) a sklivcové vločky (5,1 %).
Nejzávažnější nežádoucí účinky byly slepota (0,8 %), endoftalmitida (0,7 %), retinální arteriální okluze (0,8 %) a odchlípení sítnice (0,7 %).
DME
Ve dvou studiích fáze III tvořilo soubor pro hodnocení bezpečnosti celkem 558 pacientů s DME léčených brolucizumabem. Z tohoto celkového počtu bylo 368 pacientů léčeno doporučenou dávkou 6 mg.
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky byly katarakta (9,0 %), konjunktivální hemoragie (6,5 %) a
zvýšený nitrooční tlak (5,4 %).
Nejzávažnějšími nežádoucími účinky byly katarakta (9,0 %), retinální vaskulární okluze (1,1 %), retinální arteriální okluze (0,8 %) a endoftalmitida (0,5 %).
Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Nežádoucí účinky, které se po aplikaci přípravku Beovu vyskytly v klinických studiích, jsou shrnuty
níže v tabulce 1.
Nežádoucí účinky (tabulka 1) jsou uvedeny podle třídy orgánových systémů MedDRA. V každé třídě orgánových systémů jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající frekvence. Frekvence nežádoucích účinků je stanovena podle následující konvence: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až
< 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné
(< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině frekvence jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.
Tabulka 1 Frekvence nežádoucích účinků v klinických studiích| Třída orgánových systémů MedDRA | Skupina frekvence* |
| Poruchy imunitního systému | |
| hypersenzitivita (včetně kopřivky, vyrážky, pruritu, erytému) | časté |
| Poruchy oka | |
| snížení zrakové ostrosti | časté |
| retinální hemoragie | časté |
| uveitida | časté |
| iridocyklitida | časté |
| iritida | časté |
| retinální vaskulární okluze | časté |
| vitreální hemoragie | časté |
| odloučení sklivce | časté |
| trhlina sítnice | časté |
| katarakta | časté |
| konjunktivální hemoragie | časté |
| sklivcové vločky | časté |
| bolest oka | časté |
| zvýšení nitroočního tlaku | časté |
| konjunktivitida | časté |
| trhlina pigmentového epitelu sítnice | časté |
| rozmazané vidění | časté |
| abraze rohovky | časté |
| keratitis punctata | časté |
| slepota | méně časté |
| endoftalmitida | méně časté |
| odchlípení sítnice | méně časté |
| překrvení spojivek | méně časté |
| zvýšené slzení | méně časté |
| abnormální pocit v oku | méně časté |
| odchlípení pigmentového epitelu sítnice | méně časté |
| vitritida | méně časté |
| zánět přední komory oka | méně časté |
| zarudnutí přední komory | méně časté |
| edém rohovky | méně časté |
| retinální vaskulitida | méně časté |
| skleritida** | méně časté |
| * Skupina frekvence pro každý nežádoucí účinek je založena na nejkonzervativnější míře incidence ze souhrnných studií nAMD nebo souhrnných pivotních studií DME fáze III.** včetně episkleritidy | |
Popis vybraných nežádoucích účinků
Imunogenita
Existuje možnost imunitní odpovědi u pacientů léčených přípravkem Beovu.
Vlhká forma AMD
Po 88 týdnech podávání přípravku Beovu byly u 23-25 % pacientů detekovány protilátky proti brolucizumabu vyvolané léčbou.
DME
Po 96 týdnech podávání přípravku Beovu byly u 16-23 % pacientů detekovány protilátky proti brolucizumabu vyvolané léčbou.
Mezi AMD a DME pacienty s protilátkami vyvolanými léčbou byl pozorován vyšší počet nitroočních zánětů jako nežádoucího účinku. Vyšetřením bylo zjištěno, že retinální vaskulitida a/nebo retinální vaskulární okluze, typicky za přítomnosti nitroočního zánětu, byly imunitně zprostředkované nežádoucí účinky související s expozicí přípravku Beovu (viz bod 4.4). Protilátky proti brolucizumabu neměly vliv na klinickou bezpečnost.
Nežádoucí účinky související s třídou přípravku
Po intravitreálním použití VEGF inhibitorů existuje teoretické riziko arteriální tromboembolické příhody, včetně cévní mozkové příhody a infarktu myokardu. V klinických studiích s brolucizumabem u pacientů s AMD a DME byla pozorována nízká incidence arteriálních tromboembolických příhod.
Mezi skupinami léčenými brolucizumabem a komparátorem nebyly pozorovány žádné významné
rozdíly.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.
Farmakologické vlastnosti - BEOVU 120MG/ML
Farmakoterapeutická skupina: oftalmologika, antineovaskularizační látky, ATC kód: S01LA06
Mechanismus účinku
Brolucizumab je jednořetězcový (scFv) fragment humanizované monoklonální protilátky
s molekulární hmotností ~26 kDa.
Zvýšené úrovně signalizace cestou vaskulárního endoteliálního růstového faktoru A (VEGF-A) jsou spojeny s patologickou angiogenezí v oku a edémem sítnice. Brolucizumab se váže silnou afinitou na VEGF-A izoformy (např. VEGF110, VEGF121, a VEGF165), a tím brání vazbě VEGF-A na receptory VEGFR-1 a VEGFR-2. Inhibicí VEGF-A vazby brolucizumab potlačuje proliferaci endoteliálních buněk a tím redukuje patologickou neovaskularizaci a snižuje propustnost cév.
Farmakodynamické účinky
Vlhká forma AMD
Ve studiích HAWK a HARRIER byly anatomické parametry související s prosakováním krve a tekutin charakteristickým pro choroidální neovaskularizaci (CNV) součástí hodnocení aktivity onemocnění vedoucí k rozhodnutí o léčbě. Redukce tloušťky centrální části sítnice (CST) a pokles přítomnosti intraretinální/subretinální tekutiny (IRF/SRF) nebo subepiteliální tekutina (sub-RPE) byly pozorovány u pacientů léčených přípravkem Beovu již ve 4 týdnu od zahájení léčby do 48. týdne a
96. týdne.
V 16. týdnu byla redukce CST statisticky významně lepší u Beovu než u afliberceptu v obou studiích (HAWK: -161 vs. -134 mikronů; HARRIER: -174 vs. -134 mikronů). Tento pokles oproti výchozím hodnotám CST byl také statisticky významný ve 48. týdnu (HAWK: -173 vs. -144 mikronů;
HARRIER: -194 vs. -144 mikronů) a udržel se do konce každé studie v 96. týdnu (HAWK: -175 vs. -149 mikronů; HARRIER: -198 vs. -155 mikronů).
V 16. týdnu byl rozdíl v procentu pacientů s tekutinou IRF a/nebo SRF u Beovu versus afliberceptu statisticky významný v obou studiích (HAWK: 34 % vs. 52 %; HARRIER: 29 % vs. 45 %). Tento rozdíl byl také statisticky významný ve 48. týdnu (HAWK: 31 % vs. 45 %; HARRIER: 26 % vs.
44 %) a udržel se do konce každé studie v 96. týdnu (HAWK: 24 % vs. 37 %; HARRIER: 24 % vs. 39 %).
V 16. týdnu byl rozdíl v procentu pacientů se sub-RPE tekutinou u Beovu versus afliberceptu statisticky významný v obou studiích (HAWK: 19 % vs. 27 %; HARRIER: 16 % vs. 24 %). Tento rozdíl byl také statisticky významný ve 48. týdnu (HAWK: 14 % vs. 22 %; HARRIER: 13 % vs. 22 %) a udržel se do konce každé studie v 96. týdnu (HAWK: 11 % vs. 15 %; HARRIER: 17 % vs. 22 %).
V těchto studiích byly redukce CNV lézí pozorovány u pacientů léčených přípravkem Beovu již ve
12. týdnu a ve 48. a 96. týdnu od zahájení léčby.
DME
Ve studiích KESTREL a KITE byly související anatomické parametry součástí hodnocení aktivity onemocnění, podle kterého se rozhodovalo o léčbě. Redukce CST a pokles přítomnosti IRF/SRF byly pozorovány u pacientů léčených přípravkem Beovu již 4. týden od zahájení léčby a trvaly až do
52. týdne. Tyto redukce byly zachovány až do 100. týdne.
Klinická účinnost a bezpečnost
Vlhká forma AMD
Účinnost a bezpečnost přípravku Beovu byly hodnoceny ve dvou randomizovaných, multicentrických,
dvojitě maskovaných, aktivně kontrolovaných studiích fáze III (HAWK a HARRIER) u pacientů
s neovaskulární (vlhkou) formou AMD. Celkem 1 817 pacientů bylo v těchto studiích léčeno po dobu dvou let (1 088 Beovu a 729 komparátorem afliberceptem). Věkové rozmezí pacientů bylo od 50 do 97 let s průměrným věkem 76 let.
V obou studiích byli pacienti po prvních třech měsíčních dávkách (v týdnu 0, 4 a 8) léčeni každých 12 týdnů s možností upravit dávkovací interval na každých 8 týdnů v závislosti na aktivitě onemocnění. Aktivita onemocnění byla lékařem hodnocena během prvního 12týdenního intervalu (v týdnu 16 a 20) a při každé další plánované kontrole po 12 týdnech. Pacientům s prokázanou
aktivitou onemocnění (např. snížení zrakové ostrosti, ztluštění CST a/nebo přítomnost IRF/SRF nebo sub-RPE) při některé kontrole byl léčebný interval upraven na 8 týdnů. Srovnávací aflibercept byl podáván každých 8 týdnů po prvních 3 měsíčních dávkách.
Výsledky
Primárním parametrem účinnosti v těchto studiích byla změna nejlépe korigované zrakové ostrosti (best corrected visual acuity, BCVA) od zahájení léčby do 48. týdne měřená optotypem studie časné léčby diabetické retinopatie (early treatment diabetic retinopathy study, ETDRS) s primárním cílem prokázat non-inferioritu Beovu versus aflibercept. V obou studiích byla prokázána non-inferiorita účinnosti Beovu (aplikovaného každých 12 týdnů nebo každých 8 týdnů) k afliberceptu v dávce 2 mg (aplikovaného každých 8 týdnů). Zlepšení zrakové ostrosti pozorované v prvním roce bylo zachováno i v druhém roce.
Podrobné výsledky obou studií jsou uvedeny v tabulce 2 a na obrázku 1 níže.
Tabulka 2 Změny zrakové ostrosti v týdnech 48 a 96 ve studiích fáze III – HAWK a HARRIER| HAWK | HARRIER | ||||||
| Kritérium účinnosti | Týden | Beovu (n=360) | Aflibercept 2 mg (n=360) | Rozdíl (95% CI)brolucizumab– aflibercept | Beovu (n=370) | Aflibercept 2 mg (n=369) | Rozdíl (95% CI)brolucizumab– aflibercept |
| Průměrná hodnota změny BCVA od zahájení léčby (měřená ETDRS optotypem) | 48 | 6,6 (SE=0,71) | 6,8 (SE=0,71) | -0,2(-2,1; 1,8) P < 0,0001 a) | 6,9 (SE=0,61) | 7,6 (SE=0,61) | -0,7(-2,4; 1,0) P < 0,0001 a) |
| 36 –48 b) | 6,7 (SE=0,68) | 6,7 (SE=0,68) | 0,0(-1,9; 1,9) P < 0,0001 a) | 6,5 (SE=0,58) | 7,7 (SE=0,58) | -1,2(-2,8; 0,4) P=0,0003 a) | |
| 96 | 5,9 (SE=0,78) | 5,3 (SE=0,78) | 0,5(-1,6; 2,7) | 6,1 (SE=0,73) | 6,6 (SE=0,73) | -0,4(-2,5; 1,6) | |
| % pacientů se ziskem alespoň 15 písmen BCVA | 48 | 33,6 | 25,4 | 8,2(2,2; 15,0) | 29,3 | 29,9 | -0,6(-7,1; 5,8) |
| 96 | 34,2 | 27,0 | 7,2(1,4; 13,8) | 29,1 | 31,5 | -2,4(-8,8; 4,1) | |
| % pacientů se ztrátou zrakové ostrosti (%) (≥ 15 písmen ztráty BCVA) | 48 | 6,4 | 5,5 | 0,9(-2,7; 4,3) | 3,8 | 4,8 | -1,0(-3,9; 2,2) |
| 96 | 8,1 | 7,4 | 0,7(-3,6; 4,6) | 7,1 | 7,5 | -0,4(-3,8; 3,3) | |
| BCVA: nejlepší korigovaná zraková ostrost (best corrected visual acuity); chybějící data byla doplněna pomocí metody posledníhopozorování (last observation carried forward, LOCF)ETDRS: studie časné léčby diabetické retinopatie (early treatment diabetic retinopathy study)SE: směrodatná chybaa) P-hodnota odkazující na hypotézu non-inferiority s hranicí non-inferiority 4,0 písmena.b) Klíčový sekundární cílový parametr zohledňující rozdíly v časovém rozvržení léčby přípravkem Beovu a afliberceptem. | |||||||
změna zrakové ostrosti od zahájení léčby (písmena)
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
0
0 4 8 12 16 20 24 28 32 36 40 44 48 52 56 60 64 68 72 76 80 84 88 92 96
čas (týdny)
Beovu 6 mg (n=360) aflibercept 2 mg (n=360)
HARRIERzměna zrakové ostrosti od zahájení léčby (písmena)
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
0
0 4 8 12 16 20 24 28 32 36 40 44 48 52 56 60 64 68 72 76 80 84 88 92 96
čas (týdny)
Beovu 6 mg (n=370) aflibercept 2 mg (n=369)
Tyto zisky zrakové ostrosti byly dosaženy 56 % (HAWK) a 51 % (HARRIER) pacientů léčených přípravkem Beovu každých 12 týdnů ve 48. týdnu a 45 % (HAWK) a 39 % (HARRIER) pacientů
v 96. týdnu. Mezi pacienty, kteří byli během prvního 12týdenního období identifikováni jako vhodní k léčbě každých 12 týdnů, zůstalo v tomto režimu léčby 85 % a 82 % pacientů až do 48. týdne.
Z těchto pacientů zůstalo v tomto režimu léčby 82 % a 75 % pacientů až do 96. týdne.
Léčebný účinek v hodnocených podskupinách (např. věk, pohlaví, rasa, zraková ostrost při zahájení léčby, typ léze, rozsah léze, stav tekutin) v každé studii celkově odpovídal výsledkům v celé populaci.
Aktivita onemocnění byla hodnocena podle změn zrakové ostrosti a/nebo anatomických parametrů, včetně CST, a/nebo přítomnosti IRF/SRF nebo sub-RPE. Aktivita onemocnění byla hodnocena po celou dobu trvání studií. Anatomické parametry aktivity onemocnění byly ve 48. a 96. týdnu nižší u Beovu než u afliberceptu (viz “Farmakodynamické účinky“).
Rozdíl v procentu pacientů s aktivitou onemocnění v 16. týdnu byl u Beovu versus afliberceptu statisticky významný (24 % vs. 35 % ve studii HAWK, p=0,0013; 23 % vs. 32 % ve studii HARRIER, p=0,0021).
V obou studiích prokázal přípravek Beovu klinicky významné zlepšení od zahájení léčby v pre-specifikovaném sekundárním cílovém parametru účinnosti podle výsledků hlášených pacienty pomocí standardizovaného dotazníku NEI VFQ-25 (National Eye Institute Visual Function Questionnaire).
Význam těchto změn byl podobný jako v publikovaných studiích, což odpovídá zisku 15 písmen BCVA. Přínosy hlášené pacienty přetrvávaly i ve druhém roce.
Nebyly zjištěny významné rozdíly mezi přípravkem Beovu a afliberceptem ve změnách od zahájení léčby do 48. týdne v celkovém skóre NEI VFQ a sub-škálách (vidění celkově, bolest očí, aktivity do blízka, aktivity do dálky, postavení ve společnosti, duševní zdraví, zvládání svěřených úkolů, závislost na jiných osobách, řízení motorových vozidel, barevné vidění a periferní vidění).
Výsledky studijních ramen s Beovu ze studií HAWK a HARRIER, kde první 3 dávky přípravku Beovu (nasycovací) podávané každé 4 týdny (měsíčně) byly následovány udržovacími dávkami podávanými každých 8 nebo 12 týdnů, byly replikovány do populační farmakokinetické/farmakodynamické modelové simulační studie, ve které první 2 nebo 3 dávky přípravku Beovu (nasycovací) podávané každých 6 týdnů byly následovány udržovacími dávkami podávanými každých 12 nebo 18 týdnů.
Dávkovací režim treat-and-extend v udržovací fázi byl hodnocen ve studii TALON, 64týdenní dvouramenné, randomizované, dvojitě maskované multicentrické studii fáze IIIb hodnotící účinnost a bezpečnost přípravku Beovu ve srovnání s afliberceptem v dávce 2 mg u pacientů s nAMD.
Do jednoho ze dvou léčebných ramen, buď s brolucizumabem v dávce 6 mg nebo afliberceptem
v dávce 2 mg, bylo v poměru 1:1 randomizováno 737 pacientů. Pacienti v obou léčebných ramenech dostali první 3 injekce jednou za 4 týdny a pak jednu injekci po 8 týdnech. Poté byly léčebné intervaly buď každých 8 týdnů, každých 12 týdnů nebo každých 16 týdnů až do týdne 60 nebo 62.
Průměrná změna BCVA od výchozí hodnoty měřená optotypem ETDRS byla v 64. týdnu
+4,7 písmene u Beovu vs. +4,9 písmene u afliberceptu.
Výsledky léčebných intervalů v 64. týdnu jsou uvedeny v tabulce 3.
Tabulka 3 Poslední léčebný interval bez aktivity onemocnění: podíl pacientů v 64. týdnu| Studijní rameno | ||
| Interval (týdny) | Brolucizumab v dávce 6 mg n=366 | Aflibercept v dávce 2 mg n=368 |
| 4 | 23,2 % | 41,8 % |
| 8 | 26,0 % | 22,0 % |
| 12 | 22,4 % | 23,9 % |
| 16 | 28,4 % | 12,2 % |
Dvě stě padesát pět subjektů, které dokončily studii TALON, bylo zahrnuto do 56týdenní otevřené, jednoramenné extenze studie TALON a léčeno brolucizumabem v dávkovacím režimu treat-and-extend bez nasycovací dávky a s nejdelším léčebným intervalem 20 týdnů.
V 56. týdnu bylo více než 50 % z 237 subjektů, které dostaly alespoň 2 injekce, v léčebném intervalu 16 týdnů (24,9 %) nebo 20 týdnů (28,7 %) a nevykazovalo žádnou aktivitu onemocnění, zatímco zraková ostrost byla zachována po celou dobu studie.
DME
Účinnost a bezpečnost přípravku Beovu byly hodnoceny ve dvou randomizovaných, multicentrických,
dvojitě maskovaných, aktivně kontrolovaných studiích fáze III (KESTREL a KITE) u pacientů
s poškozením zraku způsobeným diabetickým makulárním edémem. Celkem 926 pacientů bylo
v těchto studiích léčeno po dobu dvou let (558 brolucizumabem a 368 afliberceptem v dávce 2 mg).
Věkové rozmezí pacientů bylo od 23 do 87 let s průměrným věkem 63 let.
V obou studiích byli pacienti léčení brolucizumabem po prvních pěti dávkách (v týdnu 0, 6, 12, 18 a 24) léčeni každých 12 týdnů s možností upravit dávkovací interval na každých 8 týdnů v závislosti na aktivitě onemocnění. Aktivita onemocnění byla lékařem hodnocena během prvního 12týdenního intervalu (v týdnu 32 a 36) a při každé další plánované kontrole. Pacientům s prokázanou aktivitou onemocnění (např. snížení zrakové ostrosti, ztluštění CST) při některé kontrole byl léčebný interval upraven na 8 týdnů. Ve 2. roce studie KITE bylo možné pacientům bez prokázané aktivity onemocnění prodloužit dávkovací interval na 16 týdnů. Aflibercept jako komparátor byl podáván každých 8 týdnů po prvních 5 měsíčních dávkách.
Výsledky
Primárním parametrem účinnosti v těchto studiích byla změna BCVA od zahájení léčby do 52. týdne měřená optotypem ETDRS s primárním cílem prokázat non-inferioritu přípravku Beovu vůči afliberceptu v dávce 2 mg. V obou studiích byla prokázána non-inferiorita účinnosti přípravku Beovu (aplikovaného každých 12 týdnů nebo každých 8 týdnů) k afliberceptu v dávce 2 mg (aplikovaného každých 8 týdnů).
Výsledky studií KESTREL a KITE rovněž prokázaly non-inferioritu přípravku Beovu vůči afliberceptu v dávce 2 mg v sekundárním parametru (průměrná změna BCVA od zahájení léčby do období 40. až 52. týdne).
Zisky zrakové ostrosti pozorované v prvním roce byly zachovány i v druhém roce. Podrobné výsledky obou studií jsou uvedeny v tabulce 4 a na obrázku 2 níže.
Tabulka 4 Změny zrakové ostrosti v 52. a 100. týdnu ve studiích fáze III – KESTREL a KITE| KESTREL | KITE | ||||||
| Kritérium účinnosti | Týden | Beovu (n=189) | Aflibercept 2 mg (n=187) | Rozdíl (95% CI)brolucizumab– aflibercept | Beovu (n=179) | Aflibercept 2 mg (n=181) | Rozdíl (95% CI)brolucizumab– aflibercept |
| Změna BCVA od zahájení léčby (měřená ETDRS optotypem) – metoda nejmenších čtverců (SE) | 52 | 9,2(0,57) | 10,5(0,57) | -1,3(-2,9; 0,3) P < 0,001a | 10,6(0,66) | 9,40,66) | 1,2(-0,6; 3,1) P < 0,001a |
| 40-52 | 9,0(0,53) | 10,5(0,53) | -1,5(-3,0; 0,0) P < 0,001a | 10,3(0,62) | 9,4(0,62) | 0,9(-0,9; 2,6) P < 0,001a | |
| 100 | 8,8(0,75) | 10,6(0,75) | -1,7(-3,8; 0,4) | 10,9(0,85) | 8,4(0,85) | 2,6(0,2; 4,9) | |
| Zisk alespoň15 písmen BCVA od zahájení léčby nebo BCVA ≥ 84 písmen(%) | 52 | 36,0 | 40,1 | -4,1(-13,3; 5,9) | 46,8 | 37,2 | 9,6(-0,4; 20,2) |
| 100 | 39,2 | 42,2 | -3,0(-12,5; 6,3) | 50,4 | 36,9 | 13,6(3,3; 23,5) | |
| BCVA: nejlepší korigovaná zraková ostrost (best corrected visual acuity); hodnocení BCVA po zahájení alternativní léčby DME vestudovaném oku bylo cenzurováno a nahrazeno poslední hodnotou před zahájením této alternativní léčby ETDRS: studie časné léčby diabetické retinopatie (early treatment diabetic retinopathy study)SE: směrodatná chybaa P-hodnota odkazující na hypotézu non-inferiority s hranicí non-inferiority 4,0 písmena | |||||||
změna zrakové ostrosti od zahájení léčby
(písmena)
12
11
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
0
0 4 8 12 16 20 24 28 32 36 40 44 48 52 56 60 64 68 72 76 80 84 88 92 96 100
čas (týdny)
Beovu 6 mg (n=189) Aflibercept 2 mg (n=187)
KITE12
změna zrakové ostrosti od zahájení léčby
(písmena)
11
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
0
0 4 8 12 16 20 24 28 32 36 40 44 48 52 56 60 64 68 72 76 80 84 88 92 96 100
čas (týdny)
Beovu 6 mg (n=179) Aflibercept 2 mg (n=181)
Těchto zisků zrakové ostrosti bylo dosaženo u 55 % (KESTREL) a 50 % (KITE) pacientů léčených přípravkem Beovu každých 12 týdnů v 52. týdnu a u 44 % (KESTREL) a 37 % (KITE) pacientů léčených přípravkem Beovu každých 12 týdnů nebo každých 12 týdnů /16 týdnů ve 100. týdnu. Mezi pacienty, kteří byli během prvního 12týdenního období identifikováni jako vhodní k léčbě každých 12 týdnů, zůstalo v tomto režimu léčby v obou studiích přibližně 70 % pacientů až do 100. týdne. Ve studii KITE ve 100. týdnu bylo 25 % pacientů léčeno přípravkem Beovu v 16týdenním intervalu.
Léčebný účinek v hodnocených podskupinách (např. věk, pohlaví, hodnota HbA1c při zahájení léčby, zraková ostrost při zahájení léčby, tloušťka centrální části sítnice při zahájení léčby, typ DME léze,
doba trvání DME od diagnózy, stav retinálních tekutin) v každé studii celkově odpovídal výsledkům
v celé populaci.
Ve studiích KESTREL a KITE byla aktivita onemocnění hodnocena po celou dobu trvání studií podle změn zrakové ostrosti a/nebo anatomických parametrů, včetně CST, a/nebo přítomnosti IRF/SRF. Redukce CST dosažené od zahájení léčby byly zachovány až do 100. týdne. Ve 100. týdnu byl podíl pacientů s IRF/SRF nižší ve skupině s přípravkem Beovu (42 % KESTREL a 41 % KITE) v porovnání se skupinou s afliberceptem v dávce 2 mg (54 % KESTREL a 57 % KITE).
Ve studiích KESTREL a KITE bylo hodnoceno skóre pokročilosti diabetické retinopatie (DRSS, diabetic retinopathy severity score). Při zahájení léčby mělo 98,1 % pacientů ve studiích KESTREL a KITE hodnotitelné skóre DRSS. Na základě souhrnné analýzy byla prokázána non-inferiorita přípravku Beovu k afliberceptu v dávce 2 mg v podílu subjektů s nejméně 2stupňovým zlepšením oproti výchozí hodnotě DRSS v 52. týdnu při stanovené hranici non-inferiority 10 %. Odhadované podíly byly 28,9 % ve skupině s přípravkem Beovu a 24,9 % ve skupině s afliberceptem, což vedlo
k rozdílu v léčbě 4 % (95% CI: [-0,6; 8,6]). Ve 100. týdnu byl podíl pacientů s dosaženým zlepšením o
≥2 stupně oproti výchozí hodnotě DRSS ve studii KESTREL celkem 32,8 % ve skupině s přípravkem Beovu a 29,3 % ve skupině s afliberceptem v dávce 2 mg a ve studii KITE celkem 35,8 % ve skupině s přípravkem Beovu a 31,1 % ve skupině s afliberceptem v dávce 2 mg.
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií s přípravkem Beovu u všech podskupin pediatrické populace ve schválené indikaci neovaskulární AMD a DME (informace o použití u pediatrické populace viz bod 4.2).
Přípravek Beovu je aplikován přímo do sklivce k vyvolání lokálního účinku v oku. Absorpce a distribuce
Po intravitreálním podání brolucizumabu v dávce 6 mg do oka pacientů s neovaskulární AMD byla geometrická průměrná hodnota Cmax volného brolucizumabu v plazmě 49,0 ng/ml (rozmezí 8,97 až 548 ng/ml) a byla dosažena během 1 dne.
Biotransformace a eliminace
Brolucizumab je fragment monoklonální protilátky a nebyly s ním provedeny studie metabolismu. Očekává se, že volný brolucizumab jako jednořetězcový fragment protilátky je eliminován jak cíleně zprostředkovanou vazbou na volný endogenní VEGF, tak pasivní renální eliminací a proteolýzou.
Po intravitreální aplikaci byl brolucizumab eliminován se zdánlivým systémovým poločasem
4,3 ± 1,9 dne. Přibližně 4 týdny po dávce byly u většiny pacientů koncentrace zpravidla blízko nebo pod limitem kvantifikace (< 0,5 ng/ml). Brolucizumab se po intravitreálním podávání každé 4 týdny nehromadil v séru.
Zvláštní skupiny pacientů
Starší pacienti
Ve studii s 22 pacienty ve věku 65 až 74 let, 18 pacienty ve věku 75 až 84 let a 3 pacienty ve věku
≥ 85 let nebyly po intravitreální aplikaci pozorovány žádné významné rozdíly v systémové farmakokinetice.
Porucha funkce ledvin
Systémová farmakokinetika brolucizumabu byla hodnocena u pacientů s neovaskulární AMD
s normální funkcí ledvin (≥ 90 ml/min [n=21]), s lehkou (60 až < 90 ml/min [n=22]) nebo středně těžkou (30 až < 60 ml/min [n=7]) poruchou funkce ledvin. Zatímco průměrné hodnoty systémové clearance u pacientů s lehkou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin byly obecně nižší než u pacientů s normální funkcí ledvin, žádný významný dopad lehké a středně těžké poruchy funkce ledvin na celkovou systémovou expozici brolucizumabu nebyl pozorován. Pacienti s těžkou poruchou funkce ledvin (< 30 ml/min) nebyli studováni.
Porucha funkce jater
Brolucizumab nebyl studován u pacientů s poruchou funkce jater. Lehká až těžká porucha funkce jater neměla vliv na celkovou systémovou expozici brolucizumabu, protože se metabolismus odehrává proteolýzou a nezávisí na funkci jater.
Farmaceutické údaje - BEOVU 120MG/ML
Dihydrát natrium-citrátu Sacharosa
Polysorbát 80
Hydroxid sodný (k úpravě pH)
Voda pro injekci
Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými
léčivými přípravky.
Předplněná injekční stříkačka
Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C).
Chraňte před mrazem.
Uchovávejte předplněnou injekční stříkačku v zataveném blistru a v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Před použitím může být neotevřený blistr ponechán při pokojové teplotě (do 25 °C) až po dobu 24 hodin.
Injekční lahvička
Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C).
Chraňte před mrazem.
Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Před použitím může být neotevřená injekční lahvička ponechána při pokojové teplotě (do 25 °C) až po dobu 24 hodin.
Předplněná injekční stříkačka
Sterilní roztok o objemu 0,165 ml v předplněné injekční stříkačce (sklo třídy I) s brombutylovou pryžovou zátkou a víčkem skládajícím se z bílého pevného uzávěru garantujícího neporušenost obalu s šedým brombutylovým pryžovým krytem včetně adaptéru typu Luer lock. Předplněná injekční stříkačka má pístové táhlo a fialové držadlo a je zabalena v zataveném blistru.
Balení obsahuje jednu předplněnou injekční stříkačku. Injekční lahvička
Sterilní roztok o objemu 0,23 ml v 2ml skleněné injekční lahvičce s potaženou pryžovou zátkou
uzavřenou hliníkovým víčkem s fialovým plastovým odtrhovacím krytem.
Balení obsahuje jednu injekční lahvičku a jednu tupou jehlu s filtrem (18G x 1½″, 1,2 mm x 40 mm, 5 μm).
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
Předplněná injekční stříkačka
Předplněná injekční stříkačka obsahuje více než doporučenou dávku 6 mg. Extrahovatelný objem předplněné injekční stříkačky (0,165 ml) není určen k celkovému podání. Nadbytečný objem je třeba před podáním injekce vytlačit. Při podání celého objemu předplněné injekční stříkačky by mohlo dojít k předávkování. K vytlačení vzduchové bubliny spolu s nadbytečným léčivým přípravkem pomalu tlačte píst, dokud okraj pod vyklenutím pryžové zátky není vyrovnaný s černou dávkovací linkou na injekční stříkačce (ekvivalentní 0,05 ml, tj. 6 mg brolucizumabu).
Roztok je nutno po vyjmutí z chladničky a před aplikací vizuálně zkontrolovat. Pokud jsou patrné částice nebo zákal, nesmí být předplněná injekční stříkačka použita a má následovat odpovídající postup výměny.
Předplněná injekční stříkačka je sterilní a určena pouze k jednorázovému použití. Nepoužívejte, pokud jsou obal nebo předplněná injekční stříkačka poškozeny nebo s prošlou dobou použitelnosti. Podrobné informace k použití jsou uvedeny v příbalové informaci.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
Injekční lahvička
Injekční lahvička obsahuje více než doporučenou dávku 6 mg. Extrahovatelný objem injekční lahvičky (0,23 ml) není určen k celkovému podání. Nadbytečný objem je třeba před podáním injekce vytlačit. Při podání celého objemu injekční lahvičky by mohlo dojít k předávkování. Dávka pro injekci musí být nastavena na značku 0,05 ml, tj. 6 mg brolucizumabu.
Roztok je nutno po vyjmutí z chladničky a před aplikací vizuálně zkontrolovat. Pokud jsou patrné částice nebo zákal, nesmí být injekční lahvička použita a musí následovat odpovídající postup výměny.
Obsah injekční lahvičky a jehla s filtrem jsou sterilní a určeny pouze k jednorázovému použití. Nepoužívejte, pokud jsou obal, injekční lahvička a/nebo jehla s filtrem poškozeny nebo s prošlou dobou použitelnosti. Podrobné informace k použití jsou uvedeny v příbalové informaci.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.