ISICOM 100MG/25MG Tableta
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC

Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - ISICOM 100MG/25MG
Dávkování
Optimální denní dávka přípravku isicom musí být u každého pacienta stanovena pečlivou titrací.
Zvláštní upozornění: u přípravku isicom 250 mg/25 mg tablety je karbidopa a levodopa v poměru 1:10 (25 mg karbidopy a 250 mg levodopy), kdežto u přípravku isicom 100 mg/25 mg tablety je poměr karbidopa/levodopa 1:4 (25 mg karbidopy, 100 mg levodopy). Tablety s
těmito dvěma poměry mohou být podávány samostatně nebo kombinovány podle potřeby k dosažení optimální dávky.
Obecné pokyny
Léčba se zahajuje pozvolným zvyšováním počáteční dávky, aby se minimalizoval rozsah nežádoucích účinků a nenarušil se možný terapeutický úspěch. Dávky musí být titrovány
podle individuální potřeby pacienta, což může vyžadovat jak úpravu individuální dávky, tak frekvence podávání. Nedoporučují se vysoké jednorázové dávky.
Pokud se vyskytnou nežádoucí účinky, je nutno zvyšování dávky přerušit, nebo dávku přechodně snížit a další zvyšování provádět ještě pomaleji. Při výraznějších
gastrointestinálních obtížích lze podat antiemetika, např. domperidon (žádné přípravky obsahující metoklopramid, viz také bod 4.5).
Studie ukazují, že periferní dopadekarboxyláza je saturována karbidopou při dávce přibližně 70 až 100 mg denně. U pacientů užívajících menší množství karbidopy je větší
pravděpodobnost výskytu nauzey a zvracení.
Během podávání přípravku isicom lze v podávání standardních antiparkinsonik, kromě levodopy samotné, pokračovat, i když jejich dávkování může vyžadovat úpravu.
Obvyklá zahajovací dávka
Dávkování se nejlépe zahajuje jednou tabletou přípravku isicom 100 mg/25 mg třikrát denně.
Toto dávkové schéma poskytuje 75 mg karbidopy za den. Dávkování lze zvyšovat o jednu tabletu denně každý den nebo obden, podle potřeby, dokud se nedosáhne dávkového
ekvivalentu osmi tablet přípravku isicom 100 mg/25 mg.
U pacientů začínajících na přípravku isicom 250 mg/25 mg tablety je zahajovací dávkou
polovina tablety jednou nebo dvakrát denně. Tato dávka však nemusí poskytnout optimální množství karbidopy, které mnozí z pacientů potřebují. Pokud je to potřeba, přidávejte 1/2
tablety každý den nebo obden, dokud se nedosáhne optimální odpovědi.
Odpověď byla pozorována během jednoho dne a někdy i po jedné dávce. Plně účinných dávek se obvykle dosáhne během sedmi dní v porovnání s týdny nebo měsíci u levodopy samotné.
Převedení pacientů z levodopy
Protože jak terapeutické odpovědi, tak nežádoucí účinky se u přípravku isicom objevují rychleji než při podávání samotné levodopy, pacienti musí být během období upravování
dávek pečlivě sledováni. U mimovolních pohybů specificky platí, že se objeví u přípravku isicom rychleji než u levodopy samotné. Výskyt mimovolních pohybů může vyžadovat
snížení dávky. Blefarospasmus může být u některých pacientů užitečným časným projevem nadměrných dávek.
Levodopu je nutno vysadit nejméně 12 hodin před zahájením podávání přípravku isicom (24 hodin u přípravků obsahujících levodopu s prodlouženým uvolňováním). Musí být zvolena
taková denní dávka přípravku isicom, která poskytne přibližně 20 % předchozí denní dávky levodopy.
Pacienti užívající méně než 1500 mg levodopy denně musí zahájit jednou tabletou přípravku isicom 100 mg/25 mg třikrát nebo čtyřikrát denně. Navržená zahajovací dávka u většiny
pacientů užívajících více než 1500 mg levodopy je jedna tableta přípravku isicom 250 mg/25 mg třikrát nebo čtyřikrát denně.
Udržovací dávkování
Léčba musí být individualizována a upravena podle požadované terapeutické odpovědi. K optimální inhibici extracerebrální dekarboxylace levodopy je nutno podávat alespoň 70 až 100 mg karbidopy za den.
Pokud je potřebné větší množství levodopy (750 až 1000 mg), přípravek isicom 100 mg/25 mg tablety musí být nahrazen přípravkem isicom 250 mg/25 mg tablety. Je-li to nezbytné, dávkování přípravku isicom 250 mg/25 mg tablety může být zvyšováno o polovinu nebo jednu tabletu denně nebo obden na maximum osmi tablet za den. Zkušenosti s celkovými denními dávkami karbidopy vyššími než 200 mg jsou omezené.
Léčba je zpravidla dlouhodobá. Délka podávání je při dobré snášenlivosti neomezená.
Maximální doporučená dávka
Osm tablet přípravku isicom 250 mg/25 mg za den (2 g levodopy a 200 mg karbidopy). To je přibližně 30 mg/kg levodopy a 3 mg/kg karbidopy u pacienta s tělesnou hmotností 70 kg.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost kombinace levodopa/karbidopa u dětí nebyla stanovena, a proto se její užívání u pacientů mladších 18 let nedoporučuje.
Starší pacienti
U starších pacientů není vyžadována žádná úprava dávky.
Porucha funkce jater
Přípravek isicom má být podáván s opatrností pacientům s poruchou funkce jater. Dávku je nutné titrovat individuálně (viz bod 4.4).
Porucha funkce ledvin
Přípravek isicom má být podáván s opatrností pacientům s poruchou funkce ledvin. Dávku je nutné titrovat individuálně (viz bod 4.4).
Způsob podání Perorální podání.
Tablety se užívají nerozkousané s trochou tekutiny 30 minut před jídlem nebo 90 minut po něm. Před požitím je nutné se vyhýbat jídlům bohatým na bílkoviny. Alternativně, např. při polykacích obtížích, lze tablety nechat rozpadnout ve sklenici vody, zamíchat lžičkou a
vzniklou suspenzi ihned vypít.
Upozornění: suspenzi lze použít i při výživě žaludeční sondou. Pokud je tento způsob
podávání nezbytný, připraví se suspenze bezprostředně před podáním sondou. Po podání je třeba sondu dobře propláchnout.
Tablety jsou dělitelné (podle dělící rýhy).
-
Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
-
Glaukom s uzavřeným úhlem.
-
U pacientů s podezřelými nediagnostikovanými kožními lézemi nebo s melanomem v anamnéze (možná aktivace maligního melanomu).
-
Kojení (viz bod 4.6).
Neselektivní inhibitory monoaminooxidázy (MAO) jsou pro použití s kombinací
levodopa/karbidopa kontraindikovány. Podávání těchto inhibitorů musí být ukončeno alespoň dva týdny před zahájením léčby kombinací levodopa/karbidopa. Kombinaci
levodopa/karbidopa lze podávat souběžně s doporučenou dávkou inhibitoru MAO se selektivitou vůči MAO-B (např. selegilin-hydrochlorid) (viz bod 4.5).
Kombinace levodopa/karbidopa se nedoporučuje k léčbě extrapyramidových nežádoucích účinků navozených léky.
Kombinace levodopa/karbidopa se může podávat pacientům, kteří již dostávají levodopu samotnou; podávání levodopy samotné však musí být ukončeno alespoň 12 hodin před
zahájením podávání kombinace levodopa/karbidopa. Náhrada kombinací levodopa/karbidopa se musí provést v dávce, která poskytne přibližně 20 procent předchozí dávky levodopy (viz bod 4.2).
U pacientů již léčených levodopou samotnou se mohou vyskytnout dyskineze, protože karbidopa umožní, aby se do mozku dostalo více levodopy, a tedy aby se vytvořilo více dopaminu. Výskyt dyskinezí může vyžadovat snížení dávky.
Mimovolní pohyby a duševní poruchy
Podobně jako je tomu u levodopy, i kombinace levodopa/karbidopa může způsobit mimovolní pohyby a duševní poruchy. Má se za to, že tyto nežádoucí účinky jsou důsledkem zvýšení hladin dopaminu v mozku po podání levodopy, přičemž užití kombinace levodopa/karbidopa může způsobit návrat onemocnění. Může být potřebné snížit dávku.
Všichni pacienti musí být pečlivě sledováni s ohledem na vznik psychických poruch, stejně jako deprese a doprovodných sebevražedných sklonů.
Pacienti s prodělanými nebo akutními psychózami musí být léčeni s opatrností.
Opatrnosti je třeba při současném podávání psychoaktivních léčiv a kombinace levodopa/karbidopa (viz bod 4.5).
Kardiovaskulární, plicní, renální, hepatální a endokrinní onemocnění, vředová choroba, epileptické záchvaty
Kombinace levodopa/karbidopa se musí podávat s opatrností pacientům s těžkou
kardiovaskulární nebo plicní chorobou, bronchiálním astmatem, onemocněním ledvin nebo jater, poruchami srdečního rytmu se zvýšenou frekvencí (tachykardie) nebo poruchami
hematopoetického systému, pacientům s kontraindikací na sympatomimetika, pacientům s endokrinní chorobou nebo s peptickým vředem v anamnéze (kvůli možnosti krvácení v horní části trávicího traktu) nebo pacientům s anamnézou epileptických záchvatů.
Infarkt myokardu a srdeční arytmie
U pacientů se srdečním infarktem v anamnéze, s poruchami srdečního rytmu a s koronární insuficiencí, stejně jako u pacientů s ortostatickou hypotenzí v anamnéze jsou na místě
pravidelné kontroly oběhových funkcí a EKG. Tito pacienti mají být zvláště pečlivě
sledováni, zejména na počátku léčby. U pacientů s infarktem myokardu v anamnéze, kteří
mají reziduální síňové, nodální nebo komorové arytmie, je nutno zvláště pečlivě monitorovat srdeční funkce ve zdravotnickém zařízení s jednotkou intenzivní péče, zejména během období zahajovacího dávkování a titrace.
Glaukom
Pacienti s chronickým glaukomem s otevřeným úhlem mohou být léčeni kombinací levodopa/karbidopa s opatrností za předpokladu, že je dobře regulován nitrooční tlak a pacient je pečlivě sledován s ohledem na možné změny nitroočního tlaku.
Neuroleptický maligní syndrom
Při náhlém snížení dávky nebo vysazení antiparkinsonik byl hlášen komplex symptomů připomínajících neuroleptický maligní syndrom včetně svalové ztuhlosti, zvýšené tělesné
teploty, duševních poruch a zvýšených hladin kreatinfosfokinázy v séru. Další symptomy v závažných případech mohou zahrnovat myoglobinurii, rabdomyolýzu a akutní selhání ledvin nebo akinetickou krizi.Tyto stavy jsou život ohrožující. Pacienti tudíž mají být při náhlém
snížení dávek kombinace levodopa/karbidopa nebo při jejím vysazení pečlivě sledováni v nemocničním prostředí, zejména pokud dostávají neuroleptika.
Somnolence a náhlý spánek
Levodopa je spojována s výskytem somnolence a epizodami náhlého nástupu spánku. Velmi vzácně byl hlášen náhlý nástup spánku během denních aktivit, v některých případech bez
předcházejících varovných příznaků. Pacienti musí být na toto riziko upozorněni a poučeni o tom, aby během léčby levodopou při řízení a při obsluze strojů prováděli cvičení posilující
pozornost. Pacienti, kteří již mají zkušenosti se somnolencí a/nebo s epizodou náhlého
nástupu spánku, se musí zdržet řízení motorových vozidel a obsluhy strojů. Kromě toho se má zvážit redukce dávkování nebo ukončit terapii.
Melanom
Epidemiologické studie prokázaly, že pacienti s Parkinsonovou chorobou mají vyšší riziko vzniku melanomu než celková populace (přibližně 2krát až 6krát vyšší). Není jasné, zda zvýšené pozorované riziko bylo způsobeno Parkinsonovou chorobou nebo jinými faktory,
jako jsou léky používané k její léčbě. Proto se pacientům a jejich ošetřovatelům doporučuje při užívání přípravku isicom sledovat pravidelně výskyt melanomů. V ideálním případě je nutné, aby vhodně kvalifikovaní lékaři (např. dermatologové) provedli pravidelné vyšetření kůže.
Dopaminový dysregulační syndrom
Dopaminový dysregulační syndrom (DDS) je návyková porucha, která u některých pacientů léčených kombinací levodopa/karbidopa vede k nadměrnému užívání přípravku. Před
zahájením léčby mají být pacienti a jejich ošetřovatelé upozorněni na potenciální riziko vzniku DDS (viz také bod 4.8).
Impulzivní poruchy (Impulse control disorder, ICD)
Pacienti mají být pravidelně monitorováni z důvodu možnosti rozvoje impulzivních poruch. Pacienti a jejich ošetřovatelé mají být upozorněni, že u pacientů léčených agonisty dopaminu a/nebo dopaminergními přípravky obsahujícími levodopu včetně přípravku isicom se mohou rozvinout symptomy impulzivních poruch včetně patologického hráčství, zvýšeného libida, hypersexuality, nutkavého utrácení nebo nakupování, záchvatovitého a nutkavého přejídání.
Pokud se tyto příznaky objeví, má se zvážit snížení dávky nebo postupné vysazení přípravku.
Laboratorní testy
Podobně jako je tomu u levodopy, jsou během dlouhodobější léčby doporučeny pravidelné kontroly jaterních, krvetvorných, kardiovaskulárních a renálních funkcí. V počáteční fázi
léčby mají být prováděny častěji.
Levodopa a karbidopa mohou způsobit abnormality různých laboratorních testů. Tyto
abnormality zahrnují zvýšení testů jaterních funkcí, jako je alkalická fosfatáza, AST, ALT, laktátdehydrogenáza, bilirubin, dusík močoviny v krvi, katecholaminy, kreatinin, kyselina močová a pozitivní Coombsův test.
Bylo hlášeno snížení hemoglobinu a hematokritu, zvýšení hladiny glukózy v séru a zvýšení počtu leukocytů, dále bakterie a krev v moči.
Přípravky obsahující kombinaci levodopa/karbidopa mohou zapříčinit falešně pozitivní reakci na ketonové látky v moči, pokud se použijí ke stanovení ketonurie testovací proužky. Tato
reakce se povařením vzorku moči nezmění.
Při použití glukózaoxidázových metod testování glykosurie mohou být získány falešně negativní výsledky.
Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.
Inhibitory monoaminooxydázy (MAO)
Souběžná léčba selegilinem a levodopou/karbidopou může být spojena s těžkou ortostatickou hypotenzí, kterou nelze přiřadit samotné kombinaci levodopa/karbidopa.
Při současném podání neselektivních inhibitorů MAO může dojít k hypertenzním krizím, a to až do 2 týdnů po vysazení inhibitorů MAO. Souběžné podání s neselektivními inhibitory MAO je kontraindikováno. Pro pacienty léčené inhibitory MAO, viz bod 4.3.
Opatrnosti je třeba pokud jsou s kombinací levodopa/karbidopa současně podávány následující přípravky:
Antihypertenziva
Při přidání kombinace levodopa/karbidopa k některým antihypertenzivům se vyskytla
symptomatická posturální hypotenze. Při zahájení léčby kombinací levodopa/karbidopa může být nutná úprava dávky antihypertenziv.
Ke snížení účinku přípravku může dojít při interakci s antihypertenzivy obsahujícími reserpin.
Antidepresiva
Existují vzácné zprávy o nežádoucích účincích, včetně hypertenze a dyskineze, které nastaly v důsledku současného použití tricyklických antidepresiv a přípravků obsahujících levodopu/karbidopu.
Železo
Studie ukazují snížení biologické dostupnosti karbidopy a/nebo levodopy, jsou-li použity se síranem železnatým nebo glukonátem železnatým. Levodopa a tyto léčivé látky mají být
podávány odděleně, s co nejdelší časovou prodlevou mezi jejich podáním.
Anticholinergika
Anticholinergika mohou posilovat terapeutický účinek levodopy na snížení třesu.
Kombinované používání však může vyvolat abnormální mimovolní pohyby. Anticholinergika mohou snížit absorpci, a tím účinnost přípravku isicom. To může vyžadovat úpravu dávky levodopy.
Inhibitory COMT (tolkapon, entakapon)
Současné užívání inhibitorů COMT (katechol-O-methyltransferázy) s přípravkem isicom může zvýšit biologickou dostupnost levodopy. Může být nutné upravit dávku levodopy.
Amantadin
Amantadin má s levodopou synergický účinek a může zvyšovat nežádoucí účinky spojené s levodopou. Může být nutné upravit dávku levodopy.
Antacida
Účinek souběžného podávání antacid s kombinací karbidopa/levodopa na biologickou dostupnost levodopy nebyl hodnocen.
Jiná antiparkinsonika
Standardní antiparkinsonika kromě samotné levodopy mohou být nadále podávána během léčby přípravkem isicom, ačkoli může být nutná úprava jejich dávkování.
Ostatní přípravky
Antagonisté dopaminového D2 receptoru (např. fenothiaziny, butyrofenony a risperidon) a další přípravky s antidopaminergním účinkem, stejně jako isoniazid, mohou snižovat terapeutické účinky levodopy.
Metoklopramid urychluje vyprazdňování žaludku a může zvyšovat biologickou dostupnost
levodopy/karbidopy. Na druhé straně může metoklopramid zvyšovat příznaky Parkinsonovy choroby a působit proti terapeutické účinnosti levodopy. Je třeba zabránit jejich souběžnému podávání.
Byl hlášen zvrat příznivých účinků levodopy při Parkinsonově chorobě navozený fenytoinem a papaverinem. Pacienti užívající tyto přípravky s kombinací levodopa/karbidopa musejí být pečlivě sledováni s ohledem na ztrátu terapeutické odpovědi.
Současné podávání sympatomimetik může zvyšovat kardiovaskulární účinky levodopy, a tak vyžadovat snížení jejich dávky.
Přípravek isicom zvyšuje účinek alkoholu.
Protože levodopa soutěží s některými aminokyselinami, může být její absorpce z
gastrointestinálního traktu u některých pacientů s vysokoproteinovou dietou narušena.
Účinky levodopy v kombinaci s karbidopou nejsou ovlivněny nižšími dávkami pyridoxin- hydrochloridu (vitamin B6).
Anestezie
Jestliže je potřebná celková anestezie, obvykle lze v léčbě kombinací levodopa/karbidopa
pokračovat, pokud je pacientovi povolen příjem tekutin a léků perorálně. Přípravek isicom je nutno vysadit nejméně 8 hodin před zavedením celkové anestezie halotanem, cyklopropanem a dalšími látkami senzibilizujícími srdeční sval vůči sympatomimetickým aminům, rovněž se nesmí současně podávat opioidy.
Při nutnosti lokální anestezie lze použít pouze přípravky (lokální anestetika) bez přísady epinefrinu.
Jestliže je léčba dočasně přerušena, je možné podávat obvyklou denní dávku, jakmile je pacient schopen užívat perorální léky.
Těhotenství
Ačkoliv účinky expozice kombinaci levodopa/karbidopa in utero na lidské zdraví nejsou známy, jak levodopa, tak kombinace karbidopy a levodopy způsobily viscerální a kosterní malformace u králíků.
Kombinace levodopa/karbidopa nemá být užívána v průběhu těhotenství a u žen ve fertilním věku nepoužívajících antikoncepci, pokud očekávané přínosy léčby nepřevažují možná rizika pro plod.
Kojení
Přípravek isicom je kontraindikován v období kojení (viz bod 4.3).
Fertilita
Účinky na fertilitu u člověka nejsou známy. U zvířat léčených levodopou a karbidopou samostatně nebo v kombinaci nebylo nalezeno nepříznivé ovlivnění fertility (viz bod 5.3).
Přípravek isicom má výrazný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.
Přípravek může i při řádném a přiměřeném dávkování způsobovat spavost a epizody náhlého nástupu spánku. Vzácně byly hlášeny epizody náhlého nástupu spánku během denních aktivit (v některých případech bez jakýchkoliv předchozích varovných známek). Proto je zapotřebí pacienty poučit, aby byli opatrní jako účastníci silniční dopravy a při obsluze strojů.
Pacienty léčené levodopou s výskytem spavosti a/nebo epizod náhlého usínání je třeba poučit, že se v tomto případě musí zdržet činností, při kterých zhoršená pozornost může přivodit jim samým nebo ostatním riziko vážného zranění nebo úmrtí (např. řízení dopravních prostředků nebo obsluha strojů), dokud se tyto opakující se epizody a spavost vyskytují (viz též 4.4). V
takových případech je třeba také zvážit snížení dávky nebo ukončení léčby.
To platí ve zvýšené míře při současném požití alkoholu. Pacienti, kteří užívají isicom se musí poradit se svým ošetřujícím lékařem, zda mohou nadále řídit dopravní prostředky.
Shrnutí bezpečnostního profilu
Nežádoucími účinky, které se u pacientů léčených kombinací levodopa/karbidopa vyskytují často, jsou nežádoucí účinky navozené v důsledku centrální neurofarmakologické aktivity
dopaminu. Tyto nežádoucí účinky lze obvykle minimalizovat snížením dávky. Nejběžnějšími nežádoucími účinky jsou dyskineze, včetně choreaformní dyskineze, dystonické a jiné
mimovolní pohyby a nauzea. Svalové záškuby a blefarospasmus lze brát za časné projevy, které by měly vést k úvahám o snížení dávek.
Seznam nežádoucích účinků v tabulce
Následující nežádoucí účinky jsou seřazeny podle tříd orgánových systémů a frekvence výskytu následovně:
Velmi časté (≥1/10), Časté (≥1/100 až <1/10),
Méně časté (≥1/1 000 až <1/100), Vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000), Velmi vzácné (<1/10 000),
Není známo (z dostupných údajů nelze určit)
| Třídy orgánových systémů MedDRA | Velmi časté | Časté | Méně časté | Vzácné | Velmi vzácné | Není známo |
| Infekce a infestace | Infekce močových cest | |||||
| Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené (zahrnujícícysty a polypy) | Maligní melanom (viz bod 4.3) | |||||
| Poruchy krve alymfatického systému | Leukope- nie, hemolytic- ká a nehemoly- tickáanémie,trombocy- topenie | Agranulo- cytóza | ||||
| Poruchy metabolismu a výživy | Anorexie | Nárůst či poklestělesné hmotnosti | ||||
| Psychiatrické poruchy | Halucinace, zmatenost, noční můry, nespavost, deprese s velmivzácnými suicidiální- mi pokusy, euforie,demence, pocit | Agitova- nost, strach, dezorienta- ce, zvýšené libido, ztuhlost,psychotické epizodyzahrnující bludy a paranoidní představy,bruxismus | Agresivita, impulzivní poruchy,dopaminový dysregulační syndrom, poruchyspánku |
| stimulace, abnormální sny | ||||||
| Poruchy nervového systému | Závrať, somnolen- ce, hořká chuť, dyskineze, chorea, dystonie, extrapyra- midové a pohybové poruchy, bradykine- tické epizody (fenomén„on–off“) se mohou objevit za několik měsíců až let pozahájení léčby levodopoua pravděpo- dobněsouvisí s progresí nemoci. To můževyžadovat úpravu harmono- gramudávek a dávkovýchintervalů. | Ataxie, zvýšený třes rukou | Neurolep- tický maligní syndrom, parestézie, defekty při chůzi, bolest hlavy, konvulze, sníženáduševní výkonnost, aktivacelatentního Hornerova syndromu | Kombinace levodopa/ karbidopa jespojována sesomnolencí a velmivzácně býváspojována s nadměrnou ospalostíběhem dne a epizodami náhléhoupadávání do spánku. | Akineze na konci dávky (end-of-dose akineze), neuropatie/polyneuropa- tie (zejména pří vysokých dávkách levodopy). | |
| Poruchy oka | Zastřené vidění, blefaro- spasmus, diplopie,mydriáza a okulogy- rické krize. Blefaro- spasmus může býtčasnouznámkou |
| předávko- vání. | ||||||
| Srdeční poruchy | Palpitace nebo nepravidel- ný srdeční rytmus | |||||
| Cévní poruchy | Ortosta- tická hypotenze, sklonyk mdlobám, synkopa | Hyperten- ze, návaly horka | Flebitida,zarudnutí v obličeji | |||
| Respirační, hrudní amediastinální poruchy | Chrapot | Dyspnoe, abnormální dýchání,škytavka | ||||
| Gastro- intestinální poruchy | Nauzea, zvracení, sucho v ústech | Zácpa, průjem,nadměrné vylučování slin, dysfagie, flatulence | Dyspepsie, bolestv gastro- intestinální m traktu, tmavé sliny, gastro- intestinální krvácení,pocit pálení jazyka,duodenálníulcerace | |||
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | Angio- edém,urtikárie, pruritus,vypadávání vlasů,vyrážka, zvýšené pocení,tmavý pot a Henocho- va-Schön- leinovapurpura | |||||
| Poruchy svalové a kosternísoustavy a pojivové tkáně | Svalové spasmy | Trismus | Svalové záškuby.Rabdomyo- lýza vdůsledku dyskinezí neboneuroleptic- kého |
| maligního syndromu(viz také bod 4.4). | ||||||
| Poruchy ledvin a močovýchcest | Tmavá moč | Retence moči, inkontinen-ce moči | ||||
| Poruchy reproduk- čního systému aprsu | Priapismus | |||||
| Celkové poruchy a reakcev místě aplikace | Únava | Astenie, slabost, malátnost,bolest na hrudi, edém | ||||
| Vyšetření | Viz bod 4.4 (Laboratorní testy) | |||||
| Poranění, otravy aprocedurální komplikace | Pády |
Popis vybraných nežádoucích účinků
Impulzivní poruchy
U pacientů léčených agonisty dopaminu a/nebo dopaminergními přípravky obsahujícími levodopu včetně přípravku isicom se mohou rozvinout symptomy jako patologické hráčství, zvýšené libido, hypersexualita, nutkavé utrácení nebo nakupování a záchvatovité a nutkavé přejídání (viz bod 4.4).
Dopaminový dysregulační syndrom
Dopaminový dysregulační syndrom (DDS) je návyková porucha pozorovaná u některých pacientů léčených kombinací karbidopa/levodopa. Dotčení pacienti vykazují kompulzivní vzorec zneužívání dopaminergních léků nadměrným užíváním dávek neadekvátních pro kontrolu motorických symptomů, které mohou v některých případech vést k závažné
dyskinezi (viz také bod 4.4).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.
Příznaky předávkování
Příznaky předávkování jsou ve shodě s nežádoucími účinky uvedenými v bodě 4.8.
Léčba předávkování
Řešení akutního předávkování kombinací levodopa/karbidopa je v zásadě stejné jako řešení akutního předávkování levodopou; pyridoxin však není při odvracení účinků
levodopy/karbidopy účinný.
Při akutní intoxikaci jsou na místě okamžitá opatření zabraňující resorpci látky, jako časné zvracení (nejúčinnější do 30 minut po požití), výplach žaludku a podání aktivního uhlí, dále
pak opatření podporující eliminaci látky z organismu. Nezbytná je intenzivní lékařská péče, se zvláštním zřetelem na oběhové a srdeční funkce. Musí být zavedeno elektrokardiografické
monitorování a pacient musí být pečlivě sledován s ohledem na vznik možných arytmií; pokud je to potřeba, je nutno podávat vhodnou antiarytmickou léčbu.
Je nutno vzít v úvahu možnost, že pacient mohl s levodopou/karbidopou užít jiné léky.
Dosud nebyly hlášeny žádné zkušenosti s dialýzou; její hodnota při předávkování není tedy známa.
Farmakologické vlastnosti - ISICOM 100MG/25MG
Farmakoterapeutická skupina: antiparkinsonika, levodopa a inhibitor dekarboxylázy. ATC kód: N04BA02
Mechanismus účinku
Symptomy Parkinsonovy choroby jsou spojovány s deplecí dopaminu v mozkovém corpus striatum. Levodopa, metabolický prekurzor dopaminu, zmírňuje symptomy Parkinsonovy choroby, jako je rigidita a bradykineze, pravděpodobně tím, že se v mozku přeměňuje na
dopamin. Po perorálním podání se v extracerebrální tkáni levodopa rychle dekarboxyluje a přeměňuje na dopamin, přičemž pouze malé množství nezměněné levodopy dosáhne
centrálního nervového systému.
K dosažení odpovídajícího terapeutického účinku jsou tedy potřebné velké dávky levodopy v častých intervalech, přičemž mnohdy dochází k výskytu nežádoucích účinků (zejména
nežádoucích gastrointestinálních a kardiovaskulárních účinků), z nichž některé lze přisoudit tvorbě dopaminu v extracerebrální tkáni.
Karbidopa, která neprostupuje hematoencefalickou bariéru, inhibuje extracerebrální dekarboxylaci levodopy, což vede k tomu, že k transportu do mozku a následně ke konverzi na dopamin je k dispozici větší množství levodopy.
Zlepšením celkové terapeutické odpovědi v porovnání s levodopou samotnou, kombinace levodopy/karbidopy poskytuje účinné dlouhotrvající plazmatické hladiny levodopy v
dávkách, které jsou o přibližně 80 % nižší než dávky potřebné při podávání levodopy samotné.
Souběžně s tím klesají i nežádoucí periferní účinky navozené levodopou samotnou.
U psů poskytuje snížená tvorba dopaminu v extracerebrálních tkáních, jako je srdce, ochranu proti vzniku dopaminem indukovaných srdečních arytmií. Klinické studie podporují hypotézu
o existenci podobného ochranného účinku u člověka, ačkoliv kontrolovaná data jsou dosud příliš omezená k tomu, aby bylo možno z nich vyvodit solidní závěry.
Po společném podání karbidopy a levodopy byly u člověka plazmatické hladiny levodopy výrazně zvýšeny v porovnání s hladinami zjištěnými po podání stejné dávky levodopy samotné, zatímco plazmatické hladiny dopaminu a kyseliny homovanilové, což jsou dva hlavní metabolity levodopy, byly výrazně sníženy.
Bylo zjištěno, že pyridoxin-hydrochlorid (vitamin B6) v perorálních dávkách 10 mg až 25 mg rychle zvrátil antiparkinsonické účinky levodopy. Karbidopa tomuto účinku pyridoxinu brání. Ve studii, kdy pacienti během léčby kombinací karbidopy s levodopou dostávali 100 až 500 mg pyridoxinu denně, k žádnému zvratu terapeutického účinku nedošlo.
Nástup účinku při obvyklých dávkách: Odpověď byla pozorována za jeden den a někdy po jedné dávce. Plně účinných dávek se obvykle dosáhne za sedm dní.
Karbidopová složka přípravku isicom nesnižuje nežádoucí účinky vzniklé v důsledku centrálních účinků levodopy. Tím, že umožňuje většímu množství levodopy dosáhnout mozku, zejména pokud nauzea a zvracení nejsou faktorem limitujícím dávku, mohou se
během léčby přípravkem isicom vyskytnout jisté nežádoucí účinky ovlivňující CNS, např. dyskineze při nižších dávkách a dříve než při léčbě samotnou levodopou.
Biologický poločas
Plazmatický poločas levodopy je asi 50 minut. Při společném podání karbidopy a levodopy je biologický poločas levodopy prodloužen na asi 1 a 1/2 hodiny.
Metabolismus karbidopy
Po perorální dávce radioaktivně značené karbidopy zdravým subjektům a pacientům s Parkinsonovou chorobou bylo maximálních plazmatických hladin radioaktivity dosaženo za dvě až čtyři hodiny u zdravých subjektů a za jednu půl až pět hodin u pacientů. Přibližně
stejná množství byla u obou skupin vyloučena do moči a stolice.
Srovnání metabolitů v moči u zdravých subjektů a u pacientů ukazuje, že přípravek je u obou skupin metabolizováno stejnou měrou. Vylučování nezměněného přípravku do moči bylo v zásadě dokončeno za sedm hodin a představovalo 35 % celkové radioaktivity vyloučené do moči. Poté byly přítomny pouze metabolity. Nebyly nalezeny žádné hydraziny.
Mezi metabolity vylučované u člověka patří α-methyl-3-methoxy-4-hydroxyfenylpropionová kyselina a α-methyl-3,4 dihydroxyfenylpropionová kyselina. Ty představují přibližně 14, respektive 10 % vylučovaných radioaktivních metabolitů. Byly nalezeny dva méně významné metabolity. Jeden byl identifikován jako 3,4-dihydroxyfenylaceton a druhý byl s určitou
pravděpodobností identifikován jako N-methylkarbidopa. Oba představovaly méně než 5 % metabolitů přítomných v moči. V moči je rovněž přítomna nezměněná karbidopa. Nebyly
nalezeny žádné konjugáty.
Metabolismus levodopy
Levodopa, která je ve vodě obtížně rozpustnou aminokyselinou, se v tenkém střevě rychle a téměř zcela (cca z 88 %) absorbuje pomocí aktivního transportu aromatických aminokyselin. Rozsah absorpce závisí na motilitě a prokrvení gastrointestinálního traktu a hodnotách pH v žaludku, což je důvodem vysoké interindividuální i intraindividuální variability. Přítomnost
jiných aminokyselin ve stravě bohaté na bílkoviny ovlivňuje resorpci v důsledku kompetice o aktivní transportní mechanismy. Absolutní biologická dostupnost po p.o. podání levodopy se pohybuje kolem 33 %, protože její největší množství se metabolizuje již v zažívacím traktu. Ačkoliv může vznikat více než 30 metabolitů, je přeměňována hlavně na dopamin, epinefrin a
norepinefrin, a případně na dihydroxyfenyloctovou kyselinu, homovanilovou kyselinu a
vanilmandlovou kyselinu. V plazmě a cerebrospinálním moku se objevuje 3-0-methyldopa. Její význam není znám.
Pokud se pacientům s Parkinsonovou chorobou nalačno podá jediná testovací dávka
radioaktivní levodopy, plazmatické hladiny radioaktivity dosáhnou maximální úrovně za půl až dvě hodiny a zůstanou měřitelné po čtyři až šest hodin. Při maximálních hladinách je asi 30 % radioaktivity ve formě katecholaminů, 15 % jako dopamin a 10 % jako dopa.
Radioaktivní sloučeniny se rychle vylučují do moči, jedna třetina dávky se objeví za dvě hodiny. Osmdesát až devadesát procent metabolitů v moči jsou fenylkarboxylové kyseliny, zejména kyselina homovanilová. Za 24 hodin představuje jedno až dvě procenta zjištěné
radioaktivity dopamin a méně než jedno procento je epinefrin, norepinefrin a nezměněná levodopa.
Účinek karbidopy na metabolismus levodopy
Kombinace 250 mg levodopy s 25 mg karbidopy (isicom 250 mg/25 mg tablety) vede v průběhu 0,6 až 1,5 hodiny k maximální plazmatické koncentraci levodopy.
U zdravých subjektů karbidopa v porovnání s placebem zvyšuje plazmatické hladiny levodopy o statisticky významná množství. To bylo ukázáno při podání karbidopy před levodopou a při jejich současném podání. V jedné studii zvýšilo předchozí podání karbidopy plazmatické hladiny jediné dávky levodopy asi pětkrát a prodloužilo trvání měřitelných
plazmatických koncentrací levodopy ze čtyř hodin na osm hodin. Pokud byly tyto dvě látky podány současně v jiných studiích, byly získány podobné výsledky.
Ve studii, kde byla pacientům s Parkinsonovou chorobou předem ošetřeným karbidopou
podána jediná dávka levodopy značené na kostře molekuly, došlo k prodloužení biologického poločasu celkové plazmatické radioaktivity odvozené od levodopy ze 3 hodin na 15 hodin.
Podíl radioaktivity přetrvávající jako nemetabolizovaná levodopa byl karbidopou zvýšen alespoň třikrát. Dopamin a kyselina homovanilová v plazmě a moči byly předcházejícím ošetřením karbidopou sníženy.
Biologická dostupnost:
Dvě studie biologické dostupnosti prováděné v roce 1997, každá na 24 dobrovolnících, přinesly v porovnání s referenčním přípravkem následující výsledky:
| Levodopa | isicom 100 mg/25 mg tablety | referenční přípravek |
| Maximální plazmatická koncentrace(Cmax) [ng/ml] | 779 ± 286 | 866 ± 359 |
| Čas k dosažení maximální plazmatickékoncentrace (tmax) v hod. | 1,01 ± 0,78 | 0,98 ± 0,67 |
| Plocha pod křivkou koncentrace v čase (AUC) [ng/mlxh] | 1504 ± 294 | 1444 ± 306 |
| Karbidopa | isicom 100 mg/25 mg tablety | referenční přípravek |
| Maximální plazmatická koncentrace(Cmax) [ng/ml] | 68,6 ± 29,5 | 60,3 ± 27,8 |
| Čas k dosažení maximální plazmatické | 2,22 ± 0,90 | 2,54 ± 0,69 |
| koncentrace (tmax) v hod. | ||
| Plocha pod křivkou koncentrace v čase (AUC) [ng/mlxh] | 238,7 ± 112,8 | 225,2 ± 114,0 |
| Levodopa | isicom 250 mg/25 mg tablety | referenční přípravek |
| Maximální plazmatická koncentrace(Cmax) [ng/ml] | 2363 ± 1012 | 2399 ± 925 |
| Čas k dosažení maximální plazmatickékoncentrace (tmax) v hod. | 1,12 ± 0,87 | 1,17 ± 0,72 |
| Plocha pod křivkou koncentrace v čase (AUC) [ng/mlxh] | 4340 ± 1111 | 4438 ± 1016 |
| Karbidopa | isicom 250 mg/25 mg tablety | referenční přípravek |
| Maximální plazmatická koncentrace(Cmax) [ng/ml] | 63,7 ± 33,1 | 65,2 ± 38,9 |
| Čas k dosažení maximální plazmatickékoncentrace (tmax) v hod. | 2,62 ± 0,67 | 2,85 ± 0,67 |
| Plocha pod křivkou koncentrace v čase (AUC) [ng/mlxh] | 250,8 ± 129,5 | 253,4 ± 152,1 |
Hodnoty jsou uvedeny jako průměr s příslušným rozpětím.
Farmaceutické údaje - ISICOM 100MG/25MG
Mikrokrystalická celulosa, sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A), želatina, kalcium-stearát, monohydrát kyseliny citrónové, koloidní bezvodý oxid křemičitý.
isicom 250 mg: Uchovávejte při teplotě do 25 °C. isicom 100 mg: Uchovávejte při teplotě do 25 °C.
PP/Al blistr, krabička.
Velikost balení: 30, 60 a 100 tablet.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.