MYCOBUTIN 150MG Tvrdá tobolka
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC
Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - MYCOBUTIN 150MG
Profylaxe infekcí komplexem M. avium-intracellulare (MAC) u pacientů s imunodeficiencí s počtem CD4 nižším nebo rovným 200 buněk/µl.
Léčba symptomatické diseminované infekce vyvolané bakteriemi Mycobacterium avium a
Mycobacterium xenopi u nemocných s AIDS.
Léčba chronické i nově diagnostikované plicní tuberkulózy.
Přípravek Mycobutin se podává jednorázově, kdykoliv během dne a nezávisle na jídle.
Dospělí
Přípravek Mycobutin v monoterapii:
-
Profylaxe MAC infekce u imunodeficientních pacientů: 300 mg (2 tobolky)
Přípravek Mycobutin v kombinaci:
-
U netuberkulózní mykobakteriální infekce: 450-600 mg (3-4 tobolky) až 6 měsíců po dosažení
negativních kultur.
-
Pokud je přípravek Mycobutin při léčbě MAC podáván společně s klarithromycinem, má být dávka přípravku Mycobutin po prvním měsíci léčby snížena na 300 mg (viz body 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití a 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce).
-
U plicní tuberkulózy: 150 mg (jedna tobolka) po dobu 6-9 měsíců nebo nejméně 6 měsíců od dosažení negativních kultur. Dávka má být zvýšena na 300-450 mg denně u pacientů již léčených antituberkulotiky.
Pediatrická populace
Odpovídající data pro užití přípravku Mycobutin u dětí nejsou k dispozici.
Aktuálně dostupná data jsou uvedena v bodě 5.2, ale užívání přípravku nelze doporučit.
Starší pacienti
U starších pacientů není nutná úprava dávek.
Porucha funkce jater
U pacientů s těžkou poruchou funkce jater je nutné zvážit redukci dávky. Lehká porucha funkce jater úpravu dávky nevyžaduje.
Porucha funkce ledvin
Těžká porucha funkce ledvin (clearance kreatininu pod 30 ml/min) vyžaduje snížení dávky o 50 %.
Lehká a středně těžká porucha funkce ledvin úpravu dávky nevyžaduje.
Hypersenzitivita na rifabutin nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 nebo na
jakékoliv jiné léčivé přípravky ze skupiny rifamycinů (např. rifampicin).
Současné podávání s rilpivirinem ve formě injekční suspenze s prodlouženým uvolňováním je kontraindikováno (viz bod 4.5).
Rifabutin a některé jeho metabolity mohou způsobit červenooranžové zbarvení moče, případně též kožních a tělesných sekretů - např. stolice, slin, sputa, potu, slz a kůže. Může dojít k trvalému zbarvení kontaktních čoček, zvláště měkkých.
V souladu s obecně uznávanými kritérii léčby mykobakteriálních infekcí je nutné přípravek
Mycobutin vždy podávat v kombinaci s jinými antituberkulotiky, která nepatří do skupiny rifamycinů.
Během léčby je doporučeno periodicky kontrolovat počet leukocytů a trombocytů a hladinu jaterních enzymů.
Pokud je při léčbě MAC přípravek Mycobutin užit v kombinaci s klarithromycinem, doporučuje se snížit dávku přípravku Mycobutin kvůli zvýšení jeho plazmatické koncentrace rifabutinu (viz body 4.2 Dávkování a způsob podání a 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce). Kvůli možnému výskytu uveitidy je nutné nemocné pečlivě sledovat v případě současného podání s klarithromycinem (nebo jinými makrolidy) a/nebo flukonazolem (a podobnými látkami). V případě podezření na uveitidu je nutné odeslat nemocného k oftalmologovi a pokud je to nutné, ukončit léčbu přípravkem Mycobutin (viz body 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce a 4.8 Nežádoucí účinky.)
Inhibitory proteázy HIV působí jako substráty nebo inhibitory metabolismu zprostředkovaného CYP450 3A4. Kvůli významné interakci mezi inhibitory proteázy a rifabutinem musí být jejich současné podání založeno na celkovém hodnocení nemocného a jeho lékového profilu (viz bod 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce).
Vzhledem k tomu, že rifabutin je induktorem CYP450 3A, lze u některých dalších antivirotik k léčbě infekce HCV očekávat snížení jejich koncentrací v plazmě, které může vést ke ztrátě virologické odpovědi a možnému rozvoji rezistence. Nedoporučuje se současné podávání s některými antiretrovirotiky, jako je například elvitegravir, perorálně podávaný rilpivirin nebo doravirin, antivirotika k léčbě infekce HCV, mimo jiné včetně sofosbuviru (samostatně či v kombinaci). V případě nutnosti podávat tyto látky souběžně s rifabutinem je možná úprava jejich dávky (viz bod 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce).
Podání s rilpivirinem v kombinaci rilpivirin/tenofovir-alafenamid/emtricitabin se však nedoporučuje
z důvodu významného snížení plazmatické koncentrace rilpivirinu a očekávaného snížení hladin
tenofovir-alafenamidu.
Další doporučení najdete v nejaktuálnějších informacích pro předepisování antiretrovirotik nebo
můžete kontaktovat výrobce těchto přípravků.
Téměř u všech antibiotik, včetně rifabutinu, byly hlášeny případy výskytu průjmu vyvolaného Clostridioides difficile (CDAD - Clostridioides difficile associated diarrhea). Závažnost průjmu může kolísat v rozmezí od mírného průjmu až k fatální kolitidě. Léčba antibiotiky vyvolává změny mikrobiální flory tlustého střeva, které umožní přerůstání C difficile.
C. difficile produkuje toxiny A a B, které se podílejí na rozvoji CDAD. Hypertoxin produkující kmeny
C. difficile způsobují zvýšenou morbiditu a mortalitu, protože tyto infekce mohou být odolné vůči antimikrobiální léčbě a mohou vyžadovat kolektomii. CDAD se musí vzít v úvahu u všech pacientů s průjmy vzniklými po podávání antibakteriálních přípravků. Pečlivá lékařská anamnéza je nutná vzhledem k tomu, že byly hlášeny případy, kdy se průjem objevil až/více než dva měsíce po podání antibiotik.
Při užívání antituberkulotik byly hlášeny závažné kožní nežádoucí účinky jako Stevensův-Johnsonův syndrom (SJS), toxická epidermální nekrolýza (TEN), léková reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS) a akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP). Kauzální souvislost s podáváním konkrétního léčiva je obtížné stanovit s ohledem na kombinovanou léčbu. Pokud se u pacienta vyskytne kožní vyrážka, je nutné ho pečlivě sledovat, a pokud dojde k progresi lézí, suspektní lék(y) vysadit.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v jedné tvrdé tobolce, to znamená,
že je v podstatě „bez sodíku“.
Opakované podávání rifabutinu bylo spojeno s indukcí CYP450 podskupiny 3A. Hlavní metabolit rifabutinu (25-desacetyl rifabutin) může též přispět k tomuto efektu. Indukce metabolizmu rifabutinem pravděpodobně způsobí pokles hladin současně podaných léků, zvláště těch, které jsou metabolizovány CYP450 3A. Kinetická data naznačují, že enzymatická indukce rifabutinem je kompletní během 5 dní a v rozmezí dávek 300-600 mg je na dávce nezávislá. Obdobně, současně podaný lék inhibující CYP450 3A může zvyšovat hladinu rifabutinu.
Tabulka 1 shrnuje výsledky a význam lékových interakcí s rifabutinem. Klinický význam těchto interakcí a následnou úpravu dávky je nutno posoudit ve světle studované populace, závažnosti choroby, lékového profilu pacienta a pravděpodobného dopadu na poměr riziko/prospěch.
Ačkoliv rifabutin a rifampicin mají podobnou strukturu, jejich fyzikálně-chemické vlastnosti (tj. ionizace a rozdělovací koeficient) naznačují zásadní rozdíly v distribuci v organizmu a indukčním potenciálu na CYP450. Indukční vlastnosti rifabutinu jsou méně výrazné než u rifampicinu. Data naznačují, že rifabutin je 2-3krát slabší induktor než rifampicin. Proto pokud dojde v důsledku změn plazmatických hladin léků k odezvě u pacienta, klinický význam možných interakcí bude pravděpodobně menší u rifabutinu než u rifampicinu.
Malabsorpce. Zvýšení žaludečního pH vlivem postupující infekce HIV bylo spojeno s nedostatečným vstřebáváním některých léků užitých u HIV pozitivních pacientů (rifampicin, isoniazid). Údaje o sérových koncentracích léků u nemocných AIDS s různým stupněm závažnosti choroby (podle počtu CD4+) naznačují, že vstřebávání rifabutinu postupující HIV chorobou ovlivněno není.
Tabulka 1. Interakční studie rifabutinu:
| Současně podávaná léčiva | Účinek narifabutin | Účinek na současnépodávané léčivo | Poznámka |
| ANTIRETROVIROTIKA (nenukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy - NNRTI) | |||
| Delavirdin | ND | 5násobný vzestup perorálníclearance působící signifikantně nižšíplasmatické koncentrace(18±15 až 1,0±0,7 µM). | Studie vedená u HIV-1 infekčních pacientů, rifabutin není doporučenpacientům s dávkou delavirdin-mesylátu 400 mg každých 8 h. |
| Doravirin | ND | 50% pokles AUC68% pokles C24 Cmax beze změny | Pokud je současné podávání nutné, zvyšte dávkování doravirinu dle pokynův informacích pro předepisování přípravků obsahujících doravirin. |
| Etravirin | Nezaznamenány žádné významné změnyv kinetice rifabutinu. | 37% pokles AUC,37% pokles Cmax, a 35% pokles Cmin. | Úprava dávky rifabutinu není nutná, pokud není etravirin podáván současně s posilovačem inhibitorů proteáz (PI) (např. ritonavirem). Nebyla provedena žádná interakční studie etravirinupodávaného s potencovaným inhibitorem proteázy. |
| Rilpivirin | ND | 42% pokles AUC48% pokles Cmin31% pokles Cmax | I když současné podávání rifabutinu s rilpivirinem/tenofovir alafenamidem/emtricitabinem nebylo studováno, vzhledem k očekávanému snížení tenofovir-alafenamidu vedlehlášeného snížení rilpivirinu se současné podávání nedoporučuje (viz bod 4.4).Současné podávání rifabutinu s rilpivirinem ve formě injekční suspenze s prodlouženým uvolňováním je kontraindikováno (viz bod 4.3).Podávání s jinými přípravkyobsahujícími rilpivirin se nedoporučuje. Pokud je současné podávání nutné, zvyšte dávkování rilpivirinu dle pokynů v informacích pro předepisovánípřípravků obsahujících rilpivirin. |
| ANTIRETROVIROTIKA (nukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy - NRTI) | |||
| Didanosin | Nezaznamenány změny v kinetice. | Bez výraznější změnykinetiky v rovnovážnémstavu. | |
| Zidovudin | Nezaznamenányzměny vkinetice. | Přibl. 32% pokles u Cmax a AUC. | Rozsáhlá kontrolovaná klinická studieukázala, že tyto změny nejsou klinickyrelevantní. |
| ANTIRETROVIROTIKA (inhibitory proteázy - IP) | |||
| Atazanavir/ ritonavir | 48% vzestupAUC, 149%vzestup Cmax rifabutinu.990% vzestup | Nezaznamenány žádnévýznamné změnyv kinetice. | Doporučuje se snížení dávky rifabutinuna 150 mg denně. Pacienti mají být pečlivě sledováni kvůli nežádoucím účinkům rifabutinu. |
| AUC, 677%vzestup Cmax 25-O-desacetyl-rifabutinu | |||
| Darunavir/ ritonavir | Nezaznamenány žádné významné změnyv kinetice rifabutinu.#881% vzestupAUC, 377%vzestup Cmax 25-O-desacetylrifabutinu | 57% vzestup AUC,42% vzestup Cmax darunaviru.66% vzestup AUC,68% vzestup Cmax ritonaviru. | Doporučuje se snížení dávky rifabutinuna 150 mg denně. Pacienti mají být pečlivě sledováni kvůli nežádoucím účinkům rifabutinu. |
| Fosamprenavir/ ritonavir | 64% vzestup AUC ** | 35% vzestup AUC a 36% vzestup Cmax, bez vlivu na Cmin (amprenavir) | V kombinaci s fosamprenavirem se doporučuje nejméně 75% snížení dávky rifabutinu (na 150 mg každý druhý dennebo třikrát týdně). |
| Indinavir | 173% vzestup AUC,134% vzestup Cmax. | 34% pokles AUC, 25% pokles Cmax. | Při současném podávání se doporučuje snížení dávky rifabutinu na polovinustandardní dávky a zvýšení dávkyindinaviru na 1000 mg každých 8 hodin. |
| Lopinavir/ ritonavir | 5,7násobný vzestup AUC 3,4násobný vzestup Cmax** | Bez výraznější změnykinetiky lopinaviru. | Doporučuje se nejméně 75% sníženíběžné denní dávky (300 mg) rifabutinu (tj. maximální dávka 150 mg každý druhý den nebo třikrát týdně). Zvýšené sledování nežádoucích účinků ježádoucí. Další snížení dávky rifabutinu může být nezbytné. |
| Sachinavir | ND | 40% pokles AUC. | |
| Amprenavir | 2,9násobný vzestup AUC 2,2násobnývzestup Cmax | Bez výraznější změnykinetiky. | V kombinaci s amprenavirem se doporučuje 50% snížení dávky rifabutinu. Zvýšené sledovánínežádoucích účinků je žádoucí. |
| Ritonavir | 4násobný vzestup AUC, 2,5násobný vzestup Cmax. | ND | V přítomnosti ritonaviru může vzrůst riziko následných nežádoucích účinků, včetně iriditidy. Pokud je vyžadován inhibitor proteáz při současné léčbě rifabutinem, je nutné zvážit podáníjiného léku než ritonaviru. (viz bod 4.4). |
| Tipranavir/ ritonavir | 2,9násobný vzestup AUC 1,7násobnývzestup Cmax | Bez výraznější změnykinetiky tipranaviru. | Doporučuje se sledování účinku rifabutinu během léčby. |
| ANTIRETROVIROTIKA (inhibitory integrázy - INSTI) | |||
| Biktegravir | ND | 38% pokles AUC56% pokles Cmin20% pokles Cmax | I když současné podávání rifabutinus přípravkem Biktarvy (biktegravir/emtricitabin/tenofovir-alafenamid) nebylo studováno, vzhledem k očekávanému snížení tenofovir-alafenamidu vedle hlášeného snížení biktegraviru se současnépodávání nedoporučuje. |
| Dolutegravir | ND | Nezaznamenány žádné významné změny v kinetice dolutegraviruv rovnovážném stavu. | |
| Elvitegravir/ kobicistat | Nezaznamenányzměnyv kinetice rifabutinu.##525% vzestup AUC,384% vzestup Cmax 25-O-desacetylrifabutinu | Nezaznamenány žádné významné změny elvitegraviru s výjimkou 67% poklesu Cmin elvitegraviru.Nezaznamenány žádné změny v expozicikobicistatu s výjimkou 66% poklesu Cmin kobicistatu. | Současné podávání rifabutinus elvitegravirem/kobicistatem se nedoporučuje z důvodu očekávaného snížení expozice elvitegraviru (viz bod 4.4). |
| LÉČIVA K LÉČBĚ INFEKCE HCV | |||
| Sofosbuvir | ND | 36% pokles Cmax a 24% pokles AUC | Současné podávání rifabutinu se sofosbuvirem (samostatně aniv kombinaci) se nedoporučuje (vizbod 4.4). |
| ANTIMYKOTIKA | |||
| Flukonazol | 82% vzestup AUC. | Nezaznamenány změny u rovnovážné plazmatickékoncentrace. | Pacienti léčení současně rifabutinem a flukonazolem mají být pečlivěsledováni (viz bod 4.4). |
| Itrakonazol | ND | 70-75% pokles Cmax a AUC. | Jedno hlášení naznačuje kinetickou interakci působící nárůst sérovýchhladin rifabutin a riziko vzniku uveitidyv přítomnosti itrakonazolu. |
| Posakonazol | 31% vzestupCmax, 72% vzestup AUC | 43% pokles Cmax, 49% pokles AUC | Při společném podávání těchto léků mají být u pacientů sledovány nežádoucíúčinky spojené s podáváním rifabutinu. |
| Vorikonazol | 195% vzestupCmax 331% vzestup AUC***. | Rifabutin (300 mg jednou denně) snížil Cmax a AUC vorikonazolu při dávce 200 mg dvakrát denně o 69 % ao 78 %, v uvedeném pořadí.Při společném podánís rifabutinem dosáhly Cmax a AUC vorikonazolu při dávce 350 mg dvakrátdenně 96 % a 68 % původních koncentrací vorikonazolu podanéhosamostatně v dávce 200 mgdvakrát denně.Při dávce 400 mgvorikonazolu dvakrát denně byly koncentrace Cmax a AUC o 104 % a 87 % vyšší v porovnání se samostatným podáním vorikonazolu v dávce 200mg dvakrát denně. | Jestliže přínos převáží nad rizikem, rifabutin může být podán společněs vorikonazolem, pokud se udržovací dávka intravenózně podanéhovorikonazolu zvýší na 5 mg/kg po 12 hodinách nebo pokud se zvýší perorální dávka z 200 mg na 350 mg po 12hodinách (případně ze 100 mg na 200 mg podávaných perorálně každých 12 hodin u pacientů s tělesnou hmotností nižší než 40 kg). Při společném podání rifabutinu s vorikonazolem sedoporučuje pečlivé sledování krevního obrazu a nežádoucích účinků spojených s rifabutinem (např. uveitidy). |
| PROTIPNEUMOCYSTOVÁ LÉČBA | |||
| Dapson | ND | Přibl. 27-40% pokles AUC. | Studie vedená u HIV infekčníchpacientů (rychlé a pomalé acetylátory). |
| Sulfamethoxazo l/trimethoprim | Nezaznamenány změny v Cmax a AUC. | Přibl. 15-20% pokles AUC. | U další studie, pouze trimethoprim (ne sulfamethoxazol) působil 14% pokles AUC a 6% pokles Cmax, ale nebylypovažovány za klinicky signifikantní. |
| LÉČBA NETUBERKULÓZNÍCH MYKOBAKTERIÓZ VYVOLANÝCH MAC | |||
| Azithromycin | Bezfarmakokinetick é interakce | Bez farmakokinetické interakce | |
| Klarithromycin | Přibl. 77%vzestup AUC. | Přibl. 50% pokles AUC. | Studie prováděná u HIV infekčníchpacientů. V přítomnosti klarithromycinu je nutné upravit dávku rifabutinu (Viz body 4.2 Dávkování a způsob podání a4.4 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití). |
| TUBERKULOSTATIKA | |||
| Bedakvilin | ND | Nezaznamenány změnyv kinetice bedakvilinu.40% vzestup celkové expozice (AUC0–∞) M2a přibližně 200% vzestup Cmax M3 metabolitůbedakvilinu. | Pokud jsou tyto léky podáványsoučasně, mají být pacienti sledováni kvůli nežádoucím účinkům spojeným s podáváním bedakvilinu. |
| Ethambutol | ND | Nezaznamenány změny vAUC nebo Cmax. | |
| Isoniazid | ND | Nepůsobil nafarmakokinetiku. | |
| Pyrazinamid | Nezaznamenány žádné významné změny v AUCnebo Cmax. | Nezaznamenány žádné významné změny v AUC nebo Cmax. | Úprava dávky není nutná. |
| PERORÁLNÍ KONTRACEPTIVA | |||
| Ethinylestradiol/ norethisteron | ND | Ethinylestradiol: 20% pokles Cmax, 35% pokles AUC.Norethisteron: 32% pokles Cmax, 46% pokles AUC. | Pacientkám má být doporučeno, aby používaly další nehormonální metody antikoncepce. |
| OSTATNÍ | |||
| Methadon | ND | Nezaznamenán účinek. | Bez zřejmého účinku rifabutinu na Cmax methadonu nebo systémovou expozici založenou na AUC. Kinetika rifabutinunebyla hodnocena. |
| Takrolimus | ND | ND | Bylo hlášeno, že rifabutin snižuje krevníhladiny takrolimu. |
| Theofylin | ND | Nezaznamenány změny vAUC nebo Cmax v porovnání se základní linií. | |
*ND – údaje nejsou k dispozici AUC – plocha pod křivkou
Cmax – maximální sérové koncentrace MAC - komplex M. avium intracellulare
**- Léčivá látka plus aktivní metabolit
***- 400 mg vorikonazolu podaného dvakrát denně
# rifabutin byl podáván v dávce 300 mg jednou denně při samostatném podávání a 150 mg každý druhý den při současném podávání s darunavirem/ritonavirem
## rifabutin byl podáván v dávce 300 mg jednou denně při samostatném podávání a 150 mg každý
druhý den při současném podávání s elvitegravirem/kobicistatem.
Těhotenství
Vhodné a dobře kontrolované studie u těhotných žen a kojících matek nebyly prováděny. Reprodukční studie byly provedeny na potkanech a králících s použitím dávek až do 200 mg/kg (40krát vyšší než doporučená denní dávka pro člověka). U žádného z obou druhů nebyly pozorovány teratogenní účinky. U potkanů došlo při podávání dávek 200 mg/kg/den ke snížení životaschopnosti plodu a při podávání dávek 40 mg/kg/den (8krát vyšší než doporučená denní dávka pro člověka) způsobil rifabutin zvýšení výskytu odchylek skeletu u plodu. U králíků při podávání dávek 80 mg/kg/den (16krát vyšší než doporučená denní dávka pro člověka) vykazoval rifabutin toxické účinky na mateřský organismus a u plodu způsobil zvýšení výskytu anomálií skeletu. Protože reprodukční studie provedené na zvířatech nemají vždy předpovědní hodnotu pro člověka, má být u těhotných žen rifabutin použit pouze tehdy, pokud je očekávaný přínos léčby vyšší než potenciální riziko pro plod.
Nepředpokládá se, že by přípravek mohl negativně ovlivňovat schopnost řídit motorová vozidla nebo
obsluhovat stroje.
Snášenlivost Mycobutinu v mnohonásobných lékových režimech byla posuzována v dlouhodobých studiích s denními dávkami do 600 mg u imunokompetentních pacientů i nemocných s nedostatečnou nebo sníženou imunitou trpících tuberkulózními i netuberkulózními mykobakteriálními infekcemi.
Ve studiích byl Mycobutin velmi často podáván jako součást mnohonásobných lékových režimů a není možné s jistotou stanovit příčinnou souvislost lék-účinek. Přerušení léčby bylo nutné jen v několika málo případech.
Nejzávažnější nežádoucí účinky, které by se mohly vyskytnout během léčby rifabutinem, jsou bronchospasmus jako výsledek hypersenzitivní reakce, kolitida způsobená bakterií Clostridioides difficile, žloutenka a pancytopenie.
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky během léčby rifabutinem jsou leukopenie, anémie, vyrážka, nauzea a zvracení, zvýšení hodnot jaterních enzymů, myalgie a pyrexie. Nežádoucí účinky byly
hlášeny častěji při použití vyšších dávek rifabutinu nebo při současném podávání s inhibitory CYP3A.
Následující nežádoucí účinky byly pozorovány v klinických hodnoceních a po uvedení přípravku na trh a jsou seřazeny podle třídy orgánových systémů a frekvence výskytu: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit).
| Třídy orgánových systémů | Frekvence | Nežádoucí účinek |
| Infekce a infestace | Není známo | Kolitida způsobená bakterií Clostridioides difficile 1 |
| Třídy orgánových systémů | Frekvence | Nežádoucí účinek |
| Poruchy krvea lymfatického systému | Velmi časté | Leukopenie |
| Časté | Anémie | |
| Méně časté | Pancytopenie,Poruchy leukocytů (včetně agranulocytózy, lymfopenie, granulocytopenie, neutropenie) Trombocytopenie | |
| Poruchy imunitního systému | Časté | Vyrážka |
| Méně časté | Hypersenzitivita Eozinofilie | |
| Není známo | Bronchospasmus 1 | |
| Poruchy oka | Není známo | Uveitida 1, 2Korneální depozita 1, 3 |
| Gastrointestinální poruchy | Časté | Nauzea Zvracení |
| Poruchy jater a žlučovýchcest | Časté | Zvýšení hodnot jaterních enzymů |
| Není známo | Žloutenka 1 | |
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | Méně časté | Zbarvení kůže |
| Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně | Časté | Myalgie |
| Méně časté | Artralgie | |
| Poruchy ledvin amočových cest | Velmi časté | Chromaturie |
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | Časté | Pyrexie |
1 Zaznamenáno po uvedení přípravku na trh.
2 Byla též hlášena mírná až závažná, reverzibilní uveitida. Riziko je velmi nízké, pokud je Mycobutin užit v dávce 300 mg jako monoterapie v prevenci MAC, roste však, pokud je Mycobutin užit ve vyšších dávkách v kombinaci s klarithromycinem pro léčbu MAC (viz bod 4.4). Případná role flukonazolu (a podobných látek) ve zvýšení rizika uveitidy nebyla dosud stanovena. Uveitida nebyla hlášena u pacientů léčených přípravkem Mycobutin (150-600 mg denně) v kombinaci s jinými léky při léčbě plicní tuberkulózy.
3 Korneální depozita byla pozorována během rutinního oftalmologického sledování některých dětských HIV-pozitivních pacientů, kteří dostávali Mycobutin jako součást mnohonásobného léčebného režimu při prevenci MAC. Jednalo se o drobná, téměř transparentní, asymptomatická periferní nebo centrální korneální depozita, která neovlivňovala zrak.
Anafylaktický šok byl pozorován u jiných antibiotik stejné třídy. Závažné kožní nežádoucí účinky antituberkulotik (SCAR)
Podávání antituberkulotik může vést k výskytu závažných kožních nežádoucích účinků jako jsou léková reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS), Stevensův-Johnsonův syndrom (SJS), toxická epidermální nekrolýza (TEN) a akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP) (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky
případně na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 49/48
100 00 Praha 10
e-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz
Farmakologické vlastnosti - MYCOBUTIN 150MG
Farmakoterapeutická skupina: léčiva k terapii tuberkulózy (tuberkulostatika) ATC kód: J04AB04
Rifabutin inhibuje na DNA-závislou RNA polymerázu u citlivých kmenů prokaryotických organizmů (Escherichia coli, Bacillus subtilis), nikoli však v buňkách savců. Inhibuje inkorporaci tymidinu do DNA -rezistentní bakterie M. tuberculosis. To naznačuje, že rifabutin může též inhibovat syntézu DNA, což by mohlo vysvětlovat jeho účinnost vůči rezistentním organizmům.
In vitro je rifabutin vysoce účinný vůči laboratorním i klinickým kmenům M. tuberculosis. Dosud provedené studie in vitro prokázaly, že třetina až polovina kmenů M. tuberculosis rezistentních na rifampicin je citlivá na rifabutin, což naznačuje, že zkřížená rezistence mezi těmito antibiotiky není úplná.
In vivo účinnost rifabutinu u experimentálních infekcí vyvolaných M. tuberculosis byla zhruba 10krát
větší než účinnost rifampicinu, což je ve shodě s výsledky získanými in vitro.
Byla též prokázána účinnost rifabutinu na netuberkulózní mykobakteria, včetně komplexu M. avium-intracellulare (MAC) za podmínek in vitro a rovněž u experimentálních infekcí vyvolaných těmito patogeny u myší s navozenou imunodeficiencí. Spektrum rifabutinu zahrnuje grampozitivní i gramnegativní bakterie.
U člověka se rifabutin rychle vstřebává a dosahuje maximálních plazmatických koncentrací přibližně
za 2-4 hodiny po perorálním podání. Po jednorázovém podání 300 mg, 450 mg a 600 mg zdravým
dobrovolníkům byla farmakokinetika rifabutinu lineární. Při těchto dávkách je rozpětí Cmax 0,4-0,7
µg/ml. Plazmatické koncentrace zůstávají nad úrovní minimální inhibiční koncentrace (MIC) pro M. tuberculosis po dobu 30 hodin od podání. U zvířat se rifabutin značně distribuuje do různých orgánů, s výjimkou mozku. U člověka byly tkáňové koncentrace mnohonásobně vyšší než koncentrace v plazmě, v plicním parenchymu, žlučníku a střevní stěně.
Průnik rifabutinu do buněk je velmi vysoký, což dokazuje poměr intracelulární a extracelulární koncentrace, který se pohybuje od hodnoty 9 u neutrofilů k hodnotě 15 u monocytů. Obě tyto hodnoty byly zjištěny u člověka.
Vysoké nitrobuněčné koncentrace pravděpodobně hrají zásadní roli v přetrvávající účinnosti rifabutinu vůči intracelulárním patogenům jako jsou mykobakteria. Rifabutin a jeho metabolity jsou vylučovány převážně močí. Z pěti identifikovaných metabolitů převažují 25-O-desacetyl derivát a 31-hydroxyl-derivát. 31-hydroxyl- derivát je stejně účinný jako rifabutin nemetabolizovaný. T1/2 rifabutinu u člověka je 35–40 hodin.
Pediatrická populace
Data publikovaná v literatuře týkající se 28 dětí a dospívajících soubězně infikovaných HIV/TB (0,67–15 let), kteří užívali antiretrovirovou terapii (ART) založenou na LPV/r, ukázala, že tito pacienti léčení dávkou rifabutinu 2,5 mg/kg/den dosáhli podobné expozice rifabutinu a des-rifabutinu jako dospělí léčení dávkou 150 mg jednou denně. Děti a dospívající s výraznou podváhou měli nižší expozici rifabutinu ve srovnání s jedinci s normální tělesnou hmotností.
Farmaceutické údaje - MYCOBUTIN 150MG
Obsah tobolky: mikrokrystalická celulosa, natrium-lauryl-sulfát, magnesium-stearát, silikagel, Tobolka: želatina, červený oxid železitý (E172), oxid titaničitý (E171).