Přípravek Carlagirin je indikován u dospělých:

• k léčbě nestabilní anginy pectoris – jako součást standardní terapie

• k léčbě akutního infarktu myokardu – jako součást standardní terapie

• jako prevence reinfarktu

• po arteriálních cévně chirurgických nebo intervenčních výkonech (např. po aortokoronárním venózním bypassu (ACVB), při perkutánní transluminální koronární angioplastice (PTCA))

• jako prevence tranzitorní ischemické ataky (TIA) nebo mozkového infarktu po předchozích příznacích.

  Upozornění: Carlagirin není určen k terapii bolestivých stavů.

Dávkování

Nestabilní angina pectoris

Denní dávka je 100–300 mg kyseliny acetylsalicylové. Pro lepší toleranci je doporučena jako denní dávka 1 tableta Carlagirinu, což odpovídá 100 mg kyseliny acetylsalicylové.

Akutní infarkt myokardu

Denní dávka je 100 mg kyseliny acetylsalicylové. Proto je doporučená denní dávka 1 tableta Carlagirinu, což odpovídá 100 mg kyseliny acetylsalicylové. Pro léčbu akutního infarktu myokardu by měla být první tableta žvýkaná.

Prevence reinfarktu

Doporučená denní dávka je 3 tablety Carlagirinu, což odpovídá 300 mg kyseliny acetylsalicylové.

Po arteriálních cévně chirurgických nebo intervenčních výkonech (např. po ACVB, během PTCA) Denní dávka je 100–300 mg kyseliny acetylsalicylové. Pro lepší toleranci se doporučuje denní dávka

1 tableta Carlagirinu, což odpovídá 100 mg kyseliny acetylsalicylové. Nejlepší doba zahájení léčby přípravkem Carlagirin po ACVB je 24 hodin po operaci.

Prevence tranzitorní ischemické ataky a mozkového infarktu po předchozích příznacích

Denní dávka je 100–300 mg kyseliny acetylsalicylové. Pro lepší toleranci se doporučuje denní dávka

1 tableta Carlagirinu, což odpovídá 100 mg kyseliny acetylsalicylové.

Starší pacienti

Obecně má být kyselina acetylsalicylová podávána s opatrností u starších pacientů, kteří mají větší

sklon k výskytu nežádoucích účinků. Doporučuje se obvyklá dávka jako u dospělých, pokud pacient nemá závažnou renální nebo hepatální insuficienci (viz body 4.4). Léčba má být v pravidelných intervalech kontrolována.

Pediatrická populace

Kyselina acetylsalicylová se nemá podávat dětem a dospívajícím do 16 let s výjimkou případů určených lékařem, kdy výhody léčby převáží možná rizika (viz bod 4.4).

Poruchy funkce ledvin a jater

Kyselina acetylsalicylová by měla být používána s opatrností u pacientů se středně závažnou poruchou funkce ledvin nebo jater (kontraindikováno v případě závažné poruchy, viz body 4.4).

Způsob podání

Tablety se spolknou celé s dostatečným množstvím tekutiny. Užívají se po jídle. Pro léčbu akutního infarktu myokardu by měla být první tableta žvýkaná.

Carlagirin se nesmí užívat v těchto případech:

• hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1

• hypersenzitivita na jiné salicyláty

• při předchozím výskytu astmatu, které bylo indukováno požitím salicylátů či látek s obdobným účinkem, zejména nesteroidními protizánětlivými léky

• gastrointestinální vředy včetně chronického nebo opakujícího se vředového onemocnění

  v anamnéze nebo gastrointestinálním krvácení v anamnéze nebo při jiném druhu krvácení, jako jsou cerebrovaskulární krvácení v anamnéze

• hemoragická diatéza, poruchy koagulace, jako je hemofilie a trombocytopenie

• dna

• závažná porucha funkce ledvin

• závažná jaterní insuficience

• závažné srdeční selhání

• v kombinaci s methotrexátem v dávkách ≥ 15 mg/týden (viz bod 4.5)

• dávky > 100 mg/den během třetího trimestru těhotenství (viz bod 4.6)

Kyselina acetylsalicylová by měla být používána s opatrností v následujících případech:

• hypersenzitivita na analgetika, protizánětlivé léky nebo antirevmatika nebo jiné alergie

• souběžná léčba antikoagulancii (viz bod 4.5)

• středně závažné poškození funkce jater

• u pacientů s poruchou funkce ledvin nebo u pacientů s poruchou centrální cirkulace (jako je renovaskulární onemocnění, městnavé srdeční selhání, deplece objemu, závažná chirurgická

  intervence, sepse nebo masivní krvácení), protože kyselina acetylsalicylová může dále zvyšovat riziko poškození funkce ledvin a potencovat rozvoj akutního selhání ledvin

• 1. a 2. trimestr těhotenství

• kojení

  U pacientů se závažným nedostatkem glukóza-6-fosfátdehydrogenázy může kyselina acetylsalicylová vyvolat hemolýzu nebo hemolytickou anemii. Faktory, které mohou zvýšit riziko hemolýzy, jsou např. vysoké dávky, horečka nebo akutní infekce.

  Ibuprofen může interferovat s inhibičním účinkem kyseliny acetylsalicylové na agregaci krevních destiček. Pacienti by měli informovat lékaře, že užívají ibuprofen (viz bod 4.5).

  Kyselina acetylsalicylová může podpořit vznik bronchospazmu a astmatického záchvatu nebo jiných hypersenzitivních reakcí. Rizikovými faktory jsou stávající astma, senná rýma, nosní polypy nebo chronické respirační onemocnění. Totéž platí pro pacienty, u kterých se projevily alergické reakce na další látky (např. kožní reakce, svědění a kopřivka).

  V důsledku inhibičního účinku na agregaci trombocytů, který může přetrvávat i několik dní po užití kyseliny acetylsalicylové, může dojít ke zvýšenému krvácení během nebo po chirurgických zákrocích (včetně malého chirurgického zákroku, jako je extrakce zubu).

  Kyselina acetylsalicylová v nízkých dávkách snižuje vylučování kyseliny močové. To může

  u pacientů s predispozicí vyvolat záchvat dny.

  Existuje možná spojitost mezi kyselinou acetylsalicylovou a Reyovým syndromem při podávání

  dětem. Reyův syndrom je velmi vzácné onemocnění, které postihuje mozek a játra a může být fatální. Z tohoto důvodu se kyselina acetylsalicylová nemá podávat dětem a dospívajícím.

  Pacienti mají hlásit lékaři všechny neobvyklé příznaky krvácení. Pokud dojde ke krvácení do gastrointestinálního traktu nebo ke vzniku vředů, musí být léčba zastavena.

  V souvislosti s užíváním kyseliny acetylsalicylové byly vzácně hlášeny závažné kožní reakce, včetně Stevensova-Johnsonova syndromu (viz bod 4.8). Carlagirin je třeba vysadit při prvním výskytu kožní vyrážky, slizniční léze nebo jakýchkoli jiných příznaků hypersenzitivity.

Kontraindikované kombinace

Methotrexát (užívaný v dávkách >15 mg/týden)

Zvýšená hematologická toxicita methotrexátu (snížení renální clearance methotrexátu kyselinou

acetylsalicylovou a vyvázání methotrexátu salicyláty z vazby na plazmatické bílkoviny (viz bod 4.3)).

Kombinace vyžadující opatrnost při použití

Methotrexát (užívaný v dávkách <15 mg/týden)

Zvýšená hematologická toxicita methotrexátu (snížení renální clearance methotrexátu kyselinou

acetylsalicylovou a vyvázání methotrexátu salicyláty z vazby na plazmatické bílkoviny).

Antikoagulancia, trombolytika/jiné inhibitory agregace trombocytů

Zvýšené riziko krvácení.

Další nesteroidní antiflogistika se salicyláty ve vysokých dávkách

Zvýšené riziko vředů a gastrointestinálního krvácení v důsledku synergického efektu.

Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)

Zvýšené riziko krvácení v horní části gastrointestinálního traktu je možné v důsledku synergického

efektu.

Digoxin a lithium

Kyselina acetylsalicylová snižuje renální exkreci digoxinu a lithia, čímž se zvyšují jejich plazmatické koncentrace. Doporučuje se monitorování plazmatických koncentrací digoxinu a lithia na začátku

léčby kyselinou acetylsalicylovou a při jejím ukončení. Může být nezbytná úprava dávky.

Antidiabetika, např. inzulin a deriváty sulfonylurey

Vysoké dávky kyseliny acetylsalicylové zvyšují hypoglykemický efekt prostřednictvím

hypoglykemického účinku kyseliny acetylsalicylové a vyvázání sulfonylurey z vazby na plazmatické bílkoviny.

Diuretika a antihypertenziva

Nesteroidní antiflogistika (NSAID) mohou snížit antihypertenzní účinek diuretik (jako je furosemid, spironolakton, kanrenoát) a jiných antihypertenziv. Je třeba monitorovat krevní tlak.

Stejně jako u jiných NSAID, souběžné užívání s ACE inhibitory a diuretiky zvyšuje riziko akutní renální insuficience v důsledku snížené glomerulární filtrace v důsledku snížené renální syntézy prostaglandinů.

Doporučuje se hydratace pacienta a monitorování renální funkce na začátku léčby.

Inhibitory karboanhydrázy (acetazolamid)

Mohou vést k závažné acidóze a zvýšené toxicitě na centrální nervový systém.

Systémové kortikosteroidy, kromě hydrokortizonu užívaného jako substituční terapie u Addisonovy

choroby

Během léčby kortikosteroidy může být pozorována snížená hladina salicylátů v krvi a také existuje riziko předávkování salicyláty v důsledku zvýšené eliminace salicylátů kortikosteroidy po ukončení léčby.

Kyselina valproová

Zvýšená toxicita kyseliny valproové v důsledku snížení vazby valproátu na sérový albumin.

Alkohol

Zvýšené riziko poškození sliznice gastrointestinálního traktu a prodloužený čas krvácení v důsledku aditivního účinku kyseliny acetylsalicylové a alkoholu.

Urikosurika, například benzbromaron, probenecid

Snížení urikosurického účinku (kompetice s eliminací kyseliny močové renálními tubuly).

Ibuprofen

Preklinické údaje poukazují na to, že ibuprofen při současném podávání s nízkými dávkami kyseliny acetylsalicylové může inhibovat její účinek na agregaci trombocytů. Omezenost těchto dat a nejasnost extrapolace ex vivo dat na klinický stav však naznačují, že nelze učinit konečné závěry týkající se pravidelného užívání ibuprofenu, a při ojedinělém krátkodobém podávání ibuprofenu není klinicky

významný vliv pravděpodobný (viz bod 5.1).

Metamizol

Účinek kyseliny acetylsalicylové na agregaci trombocytů může být při současném podávání s metamizolem snížen. U pacientů užívajících nízké dávky kyseliny acetylsalicylové pro kardioprotektivní účinek je proto zapotřebí tuto kombinaci podávat s opatrností.

Fertilita

Nejsou k dispozici žádné nebo jen omezené údaje.

Těhotenství

Nízké dávky (do 100 mg/den včetně):

Klinické studie ukazují, že dávky do 100 mg/den pro omezené porodnické použití, které vyžadují specializované sledování, se zdají být bezpečné.

Dávky nad 100 mg/den až do 500 mg/den:

Neexistují dostatečné klinické zkušenosti s použitím dávek nad 100 mg/den až do 500 mg/den. Proto

níže uvedená doporučení pro dávky 500 mg/den a vyšší platí také pro toto rozmezí dávek.

Dávky 500 mg/den a vyšší:

Inhibice syntézy prostaglandinů může mít nežádoucí vliv na těhotenství a/nebo embryo/fetální vývoj. Údaje z epidemiologických studií naznačují zvýšené riziko potratů a malformací po užívání inhibitorů syntézy prostaglandinů v počátku těhotenství. Předpokládá se, že se riziko zvyšuje s dávkou a délkou trvání léčby. Dostupné údaje nepodporují žádnou souvislost mezi podáváním kyseliny acetylsalicylové a zvýšeným rizikem potratů. Dostupné epidemiologické údaje o vlivu kyseliny acetylsalicylové na

vznik malformací nejsou konzistentní, avšak nelze vyloučit zvýšené riziko gastroschízy. Prospektivní studie 14 800 párů matka-dítě, které byly vystaveny účinkům kyseliny acetylsalicylové v rané fázi těhotenství (od prvního do čtvrtého měsíce), nepotvrdila žádnou spojitost se zvýšeným výskytem malformací.

Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).

Od 20. týdne těhotenství může užívání přípravku Carlagirin způsobit oligohydramnion v důsledku

fetální renální dysfunkce. K tomuto stavu může dojít krátce po zahájení léčby a je obvykle reverzibilní po ukončení léčby. Kromě toho byly po léčbě ve druhém trimestru hlášeny případy konstrikce ductus arteriosus, z nichž většina po ukončení léčby odezněla. Z těchto důvodů nemá být během prvního a druhého trimestru těhotenství kyselina acetylsalicylová podávána, pokud to není nezbytně nutné.

Pokud přípravek Carlagirin užívá žena v době, kdy se snaží otěhotnět, nebo během prvního a druhého trimestru těhotenství, dávka má být co nejnižší a délka léčby co nejkratší. Při podávání kyseliny

acetylsalicylové po dobu několika dní od 20. gestačního týdne je třeba zvážit prenatální monitorování z důvodu možného výskytu oligohydramnia a konstrikce ductus arteriosus. V případě nálezu oligohydramnia nebo konstrikce ductus arteriosus, má být léčba kyselinou acetylsalicylovou

ukončena.

Během třetího trimestru těhotenství mohou všechny inhibitory syntézy prostaglandinů vystavit plod:

• kardiopulmonální toxicitě (předčasná konstrikce/uzávěr ductus arteriosus a pulmonální

  hypertenze);

• renální dysfunkci (viz výše);

  vystavit matku a novorozence na konci těhotenství:

• možnému prodloužení doby krvácivosti v důsledku antiagregačního účinku, který se může objevit i po velmi nízkých dávkách;

• inhibici děložních kontrakcí vedoucí k opožděnému nebo prodlouženému porodu.

Proto je podávání kyseliny acetylsalicylové v dávkách vyšších než 100 mg/den během třetího trimestru těhotenství kontraindikováno (viz bod 4.3). Dávky do 100 mg/den včetně mohou být použity pouze za přísného porodnického sledování.

Kojení

Salicyláty a jejich metabolity přecházejí v malých množ stvích do mateřského mléka.

Protože dosud nebyly nežádoucí účinky na kojence hlášeny, není třeba při krátkodobém podávání doporučených dávek kojení přerušovat. V případě dlouhodobého podávání a/nebo podávání vyšších dávek, má být kojení přerušeno.

Přípravek Carlagirin nemá žádný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

Nežádoucí účinky jsou rozděleny dle terminologie MedDRA dle frekvence výskytu za použití následující konvence: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1 000 až

<1/100), vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000), není známo

(z dostupných údajů nelze určit).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Ačkoliv existují značné interindividuální rozdíly, je možné považovat za toxickou dávku zhruba 200 mg/kg pro dospělé a dávku 100 mg/kg pro děti. Letální dávka kyseliny acetylsalicylové je 25– 30 gramů. Koncentrace salicylátu v plazmě nad 300 mg/l ukazují na intoxikaci. Plazmatické koncentrace nad 500 mg/l u dospělých a 300 mg /l u dětí způsobují zpravidla závažnou toxicitu.

Předávkování může být škodlivé pro starší pacienty a zejména pro malé děti (terapeutické předávkování nebo časté náhodné intoxikace mohou být fatální).

Příznaky středně těžké intoxikace

Tinnitus, poruchy sluchu, bolest hlavy, vertigo, zmatenost a gastrointestinální příznaky (nauzea, zvracení a bolest břicha).

Příznaky těžké intoxikace

Příznaky se vztahují k těžké poruše acidobazické rovnováhy. V první řadě se objevuje hyperventilace, která vede k respirační alkalóze. Respirační acidóza vyplývá ze suprese respiračního centra. Navíc, metabolická acidóza nastává jako důsledek přítomnosti salicylátu.

Jelikož se mladší děti často dostaví k lékaři až v pozdní fázi intoxikace, je u nich obvykle přítomna acidóza.

Dále se mohou objevit následující příznaky: hypertermie a pocení vedoucí k dehydrataci: pocity neklidu, křeče, halucinace a hypoglykemie. Útlum nervového systému může vést ke kómatu, kardiovaskulárnímu kolapsu nebo zástavě dýchání.

Léčba

Pokud došlo k požití toxické dávky, je nezbytná hospitalizace. V případě středně těžké intoxikace je třeba se pokusit vyvolat u pacienta zvracení.

Pokud toto selhává, je možné se pokusit o výplach žaludku během první hodiny po požití podstatného množství léčivého přípravku. Pak podejte aktivní uhlí (adsorbent) a síran sodný (laxativum).

Aktivní (živočišné) uhlí může být podáno v jednotlivé dávce (50 g pro dospělého, 1 g/kg tělesné hmotnosti pro dítě do 12 let).

Alkalizace moči (250 mmol NaHCO3 po dobu tří hodin) za současného sledování pH moči. V případě těžké intoxikace je třeba dát přednost hemodialýze.

Další příznaky se léčí symptomaticky.