TENAXUM 1MG Tableta
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Interakce s
Omezení
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC

Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - TENAXUM 1MG
Dávkování
-
Doporučená dávka je jedna tableta denně (1 mg) užitá ráno v jedné dávce.
-
Pokud je po jednom měsíci účinek léčby nedostačující, je možno zvýšit dávkování na 2 tablety denně (2 mg) ve dvou dávkách (1 tableta ráno a 1 tableta večer) užité na začátku jídla.
-
Vzhledem k dobré snášenlivosti může být přípravek Tenaxum předepisován starším hypertonikům a hypertonikům s diabetem. V případě ledvinné nedostatečnosti, je-li clearence kreatininu vyšší než 15 ml/min, není nutná změna dávkování.
-
Léčba by měla být dlouhodobá.
Pediatrická populace
Vzhledem k nedostatku klinických zkušeností se nedoporučuje používat přípravek Tenaxum u pediatrické populace.
Tento léčivý přípravek nesmí být použit v následujících případech:
-
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
-
Těžká deprese.
-
Závažná ledvinná nedostatečnost - clearance kreatininu < 15ml/min (vzhledem k nedostatku dostupných informací).
-
Kombinace se sultopridem (viz bod 4.5).
-
Nepřerušujte léčbu najednou, ale snižujte dávkování postupně.
-
Stejně jako u všech antihypertenziv by měla být léčba přípravkem Tenaxum pod pravidelným lékařským dohledem u pacientů, kteří v nedávné době prodělali vaskulární příhodu (cévní mozková příhoda, infarkt myokardu).
-
Vzhledem k riziku snížení srdeční frekvence a vzniku bradykardie po užití rilmenidinu je zahájení léčby třeba pečlivě zvážit, zvláště u pacientů s již existující bradykardií nebo rizikovými faktory pro vznik bradykardie (např. u starších pacientů, u pacientů se sick sinus syndromem, AV blokádou, srdečním selháním v anamnéze, nebo jakýkoliv stav, kdy je srdeční frekvence udržována nadměrným tonem sympatiku). U těchto pacientů je monitorování srdeční frekvence, zvláště v prvních 4 týdnech léčby, odůvodněné.
-
Konzumace alkoholu v průběhu léčby se nedoporučuje (viz bod 4.5).
-
Použití přípravku Tenaxum v kombinaci s betablokátory používanými k léčbě srdečního selhání (bisoprolol, karvedilol, metoprolol) se nedoporučuje (viz bod 4.5).
-
Použití přípravku Tenaxum v kombinaci s inhibitory MAO se nedoporučuje (viz bod 4.5).
-
Vzhledem k možnosti ortostatické hypotenze by měli být starší pacienti upozorněni na zvýšené riziko pádu.
Pomocné látky
Vzhledem k přítomnosti laktózy pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.
Tenaxum obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v podstatě
„bez sodíku“.
Kontraindikace současného použití (viz bod 4.3)
-
Sultoprid
Zvýšené riziko ventrikulárních arytmií, zejména torsades de pointes.
Nedoporučené současné použití (viz bod 4.4)
-
Alkohol
Alkohol zvyšuje sedativní účinek těchto látek. Zhoršené vědomí může být nebezpečné při řízení či obsluze strojů. Proto je nutné vyvarovat se požití alkoholických nápojů a léčivých přípravků
obsahujících alkohol.
-
Beta-blokátory používané k léčbě srdečního selhání (bisoprolol, karvedilol, metoprolol)
Centrální snížení tonu sympatiku a vasodilatační účinek centrálně působících antihypertenziv může být škodlivé v případech srdečního selhání, které je léčeno beta-blokátory a vasodilatancii.
-
Inhibitory MAO
Antihypertenzivní účinek rilmenidinu může být částečně antagonizován.
Současné použití vyžadující zvláštní opatrnost
-
Baklofen
Zvýšený antihypertenzní účinek, krevní tlak musí být monitorován a dávka antihypertenzivního léku by měla být v případě potřeby upravena.
-
Beta-blokátory
V případě, že je léčba centrálně působícím antihypertenzivem náhle ukončena, může dojít k signifikantnímu zvýšení krevního tlaku. Proto je nutné vyvarovat se náhlého přerušení léčby centrálně působícím antihypertenzivem. Klinické monitorování je nutné.
-
Přípravky vyvolávající torsades de pointes (kromě sultopridu):
-
třída Ia antiarytmik (chinidin, hydrochinidin, disopyramid);
-
třída III antiarytmik (amiodaron, dofetilid, ibutilid, sotalol);
-
některá neuroleptika: fenothiaziny (chlorpromazin, levomepromazin, thioridazin), benzamidy (amisulprid, sulpirid, tiaprid), butyrofenony (droperidol, haloperidol), ostatní (pimozid);
-
jiné: bepridil, cisaprid, difemanilium, erythromycin i.v., halofantrin, mizolastin, moxifloxacin, pentamidin, spiramycin i.v., vinkamin i.v.
Zvýšení rizika ventrikulárních arytmií, zvláště torsades de pointes. Klinické a elektrokardiografické monitorování.
-
Tricyklická antidepresiva
Antihypertenzivní účinek rilmenidinu může být částečně antagonizován.
-
Ostatní antihypertenziva
Možnost hypertenzivního účinku. Zvýšené riziko ortostatické hypotenze.
Současné použití, jež je nutno vzít v úvahu
-
Alfa-blokátory
Zesílení hypotenzního účinku. Zvýšené riziko ortostatické hypotenze.
-
Amifostin
Zvýšený antihypertenzní účinek.
-
Kortikosteroidy, tetrakosaktid (systémové) (kromě hydrokortisonu užívaného jako substituční terapie u Addisonovy choroby)
Snížení antihypertenzivního účinku (retence tekutin/sodíku zapříčiněná kortikosteroidy).
-
Neuroleptika, antidepresiva - imipramin
Zvýšený antihypertenzní účinek a riziko ortostatické hypotenze (kumulovaný účinek).
-
Ostatní léky tlumící CNS: deriváty morfinu (analgetika, antitusika a substituční léčba), benzodiazepiny, anxiolytika jiná než benzodiazepiny, hypnotika, neuroleptika, sedativní antagonisté histaminových H1-receptorů, sedativní antidepresiva (amitriptylin, doxepin, mianserin, mirtazapin, trimipramin), jiné centrálně působící antihypertenzní léky, baklofen, thalidomid, pizotifen, indoramin.
Zvýšení deprese CNS. Ovlivnění pozornosti může být nebezpečné při řízení či obsluze strojů.
-
Těhotenství
Údaje o podávání rilmenidinu těhotným ženám jsou omezené (méně než 300 ukončených těhotenství) nebo nejsou k dispozici.
Studie reprodukční toxicity na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky (viz bod 5.3). Podávání přípravku Tenaxum v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje.
Kojení
Není známo, zda se rilmenidin/metabolity vylučují do lidského mateřského mléka. Dostupné farmakodynamické/toxikologické údaje u zvířat prokázaly vylučování rilmenidinu/metabolitů do mléka (viz bod 5.3).
Riziko pro kojené novorozence /děti nelze vyloučit. Tenaxum se během kojení nemá podávat.
Fertilita
Reprodukční studie u potkanů neprokázaly žádný vliv rilmenidinu na reprodukční schopnost (viz bod 5.3).
Nebyly provedeny žádné specifické studie na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Přesto s ohledem na to, že ospalost je častým nežádoucím účinkem, by měli být pacienti opatrní při řízení auta nebo obsluhování strojů.
Přehled bezpečnostního profilu:
V dávce 1 mg podávané jednou denně během kontrolovaných studií byl výskyt nežádoucích účinků srovnatelný s placebem.
V dávce 2 mg/den přípravku Tenaxum prokázaly srovnávací studie s klonidinem v dávce 0,15 až 0,30 mg/den nebo alfa-methyldopou v dávce 500 až 1000 mg/den, že výskyt nežádoucích účinků byl signifikantně nižší u přípravku Tenaxum, než u klonidinu nebo alfa-methyldopy.
Tabulkový přehled nežádoucích účinků:
Následující nežádoucí účinky nebo příhody byly hlášeny a jsou řazeny podle následující frekvence: Velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1000 až <1/100), vzácné (≥1/10000 až
<1/1000), velmi vzácné (<1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
| Třídy orgánových systémů | Frekvence | Nežádoucí účinek |
| Psychiatrické poruchy | Časté | Úzkost |
| Deprese | ||
| Nespavost | ||
| Poruchy nervového systému | Časté | Ospalost |
| Bolest hlavy | ||
| Závrať | ||
| Srdeční poruchy | Časté | Palpitace |
| Není známo | Bradykardie | |
| Cévní poruchy | Časté | Chlad v periferiích |
| Méně časté | Návaly horka | |
| Ortostatická hypotenze | ||
| Gastrointestinální poruchy | Časté | Bolest horní části břicha |
| Sucho v ústech | ||
| Průjem | ||
| Zácpa | ||
| Méně časté | Nauzea | |
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | Časté | Svědění |
| Vyrážka | ||
| Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně | Časté | Svalové spazmy |
| Poruchy reprodukčního systému a prsu | Časté | Sexuální dysfunkce |
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | Časté | Astenie |
| Únava | ||
| Otoky |
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
Příznaky:
O předávkování jsou velmi omezené údaje. V takovém případě by nejvíce očekávanými příznaky byla hypotenze a poruchy pozornosti.
Management:
Léčba musí být symptomatická. Spolu s výplachem žaludku, může doporučená léčba zahrnovat použití sympatomimetik v případě výrazné hypotenze.
Tenaxum je slabě dialyzovatelný.
Farmakologické vlastnosti - TENAXUM 1MG
Farmakoterapeutická skupina: Antihypertenzivum, ATC skupina: C02AC06.
Tenaxum je oxazolin s antihypertenzními vlastnostmi působící periferně i centrálně. Tenaxum vykazuje vyšší selektivitu k I1 imidazolinovým receptorům v prodloužené míše než k alfa-2- adrenergním receptorům, čímž se odlišuje od referenčních alfa-2-agonistů.
U laboratorních potkanů s kongenitální hypertenzí je antihypertenzní účinek Tenaxa závislý na dávce. Tenaxum nenavozuje centrální neurofarmakologické účinky obvykle pozorované u alfa-2-agonistů, s výjimkou dávek vyšších než antihypertenzní dávky u zvířat. Zejména sedativní účinek je výrazně nižší.
Toto odlišení mezi antihypertenzní účinností a neurofarmakologickými účinky bylo potvrzeno i u člověka.
Antihypertenzní účinek přípravku Tenaxum na systolický a diastolický krevní tlak vleže i ve stoje je v přímé závislosti na dávce. Antihypertenzní účinnost Tenaxa byla potvrzena v terapeutických dávkách (1 mg denně v jedné dávce nebo 2 mg denně ve dvou dávkách) v rámci dvojitě slepých studií proti placebu a referenčním přípravkům u mírné až středně těžké arteriální hypertenze. Účinek trvá po celých 24 hodin. Dlouhodobé studie potvrdily dlouhodobou účinnost Tenaxa bez rizika vzniku tolerance.
Dvojitě slepé, placebem kontrolované studie prokázaly, že Tenaxum v dávce 1 mg/den neovlivňuje bdělost. Výskyt nežádoucích účinků (ospalost, sucho v ústech, obstipace) se neliší od placeba.
Dvojitě slepé studie versus referenční alfa-2-agonista, který byl podávaný v ekvipotentních dávkách prokázaly, že výskyt nežádoucích účinků a jejich závažnost byl u Tenaxa v dávce 2 mg/den signifikantně nižší.
V terapeutických dávkách Tenaxum neovlivňuje srdeční funkce, nevede k retenci vody a sodíku a nenarušuje metabolickou rovnováhu:
-
Rilmenidin vykazuje významnou antihypertenzní účinnost po celých 24 hodin po podání s poklesem celkové periferní rezistence beze změn minutového objemu. Srdeční kontraktilita a elektrofyziologie nejsou rovněž ovlivněny.
-
Rilmenidin neovlivňuje ortostatiku, zejména u starších osob, stejně tak fyziologické přizpůsobení se srdeční frekvence námaze.
-
Při užívání rilmenidinu nedochází ke změnám průtoku krve ledvinami, glomerulární filtrace nebo filtrační frakce.
-
Rilmenidin neovlivňuje glukózový metabolismus u diabetiků (inzulin-dependentních i non- dependentních), nemění parametry lipidového metabolismu.
Absorpce
Absorpce je:
-
Rychlá: maximální plazmatická koncentrace (3,5 ng/ml) je dosaženo během 1,5 až 2 hodin po absorpci 1 mg dávky přípravku.
-
Celková: absolutní biologická dostupnost je 100 %, bez first-pass efektu.
-
Pravidelná: interindividuální variabilita je mírná. Současné požití potravy nemění biologickou dostupnost. Při doporučených terapeutických dávkách nekolísá úroveň absorpce.
Distribuce
Vazba na plazmatické proteiny je nižší než 10 %, distribuční objem je 5 l/kg.
Biotransformace
Rilmenidin je velmi mírně metabolizován. Stopy inaktivních metabolitů se nachází v moči a jsou výsledkem hydrolýzy nebo oxidace oxazolinového kruhu. Tyto metabolity nemají α-2-agonistickou aktivitu.
Eliminace
Rilmenidin je vylučován hlavně ledvinami: 65 % podané dávky je vylučováno močí v nezměněné formě. Renální clearence představuje 2/3 z celkové clearence.
Eliminační poločas je 8 hodin a nemění se se změnou dávky nebo po opakovaném požití léku. Farmakologický účinek je delší, antihypertenzní účinnost je výrazně trvalá 24 hodin po poslední dávce u hypertenzních pacientů léčených 1 mg denně.
-
Po opakovaném podání
Stabilního stavu je dosaženo po 3. dni, plazmatické hladiny jsou podle výsledků studie stabilní po 10. dni léčby.
-
Dlouhodobý monitoring plazmatických hladin
Plazmatická koncentrace přípravku zůstává stabilní u hypertenzních pacientů léčených po dobu 2 let.
-
Starší pacienti
Farmakokinetické studie u pacientů 70-ti letých a starších prokázaly, že eliminační poločas je 12 hodin.
-
U pacientů s hepatální nedostatečností
Eliminační poločas je 11 hodin.
-
U pacientů s renálním selháním
Jelikož je eliminace produktu hlavně renální, u těchto pacientů je pozorováno zpomalení eliminace korelující s clearencí kreatininu. U pacientů se závažným renálním selháním (clearence kreatininu menší než 15 ml/min) je eliminační poločas přibližně 35 hodin
Farmaceutické údaje - TENAXUM 1MG
Sodná sůl karboxymethylškrobu, mikrokrystalická celulóza, bílý vosk, monohydrát laktosy, tvrdý parafin, koloidní bezvodý oxid křemičitý, magnesium-stearát, mastek.