EXBLIFEP 2G/0,5G Prášek pro koncentrát pro infuzní roztok
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Interakce s
Omezení
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC
Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - EXBLIFEP 2G/0,5G
EXBLIFEP je indikován k léčbě následujících infekcí u dospělých (viz body 4.4 a 5.1):
-
komplikované infekce močových cest (cUTI), včetně pyelonefritidy
-
nozokomiální pneumonie (HAP), včetně ventilátorové pneumonie (VAP)
Léčba pacientů s bakteriemií, která se vyskytla v souvislosti s některou z výše uvedených infekcí nebo u níž existuje podezření, že s ní souvisí.
Je třeba vzít v úvahu oficiální doporučení týkající se vhodného používání antibakteriálních látek.
Dávkování
U komplikovaných infekcí močových cest (cUTI), včetně pyelonefritidy, je doporučená dávka pro pacienty s normální funkcí ledvin 2 g/0,5 g cefepimu/enmetazobaktamu každých 8 hodin podávaná intravenózní infuzí po dobu 2 hodin.
U pacientů se zvýšenou renální clearance (eGFR > 150 ml/min) se doporučuje prodloužení infuze na 4 hodiny (viz bod 5.2).
U nozokomiální pneumonie (HAP), včetně ventilátorové pneumonie (VAP), je doporučená dávka pro pacienty s normální funkcí ledvin 2 g/0,5 g cefepimu/enmetazobaktamu každých 8 hodin podávaná formou intravenózní infuze po dobu 4 hodin.
Obvyklá délka léčby je 7 až 10 dní. Obecně platí, že doba podávání nemá být kratší než 7 dní a delší než 14 dní. U pacientů s bakteriemií může být nutná léčba až 14 dní.
Zvláštní populace
Starší pacienti
U starších pacientů není nutná úprava dávky pouze na základě věku (viz bod 5.2).
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin, kteří mají absolutní odhadovanou glomerulární filtraci (eGFR) nižší než 60 ml/min, se doporučuje úprava dávky (viz bod 5.2). Doporučená dávka u pacientů s různým stupněm funkce ledvin je uvedena v tabulce 1.
Pacienti, kteří podstupují kontinuální náhradu funkce ledvin (CRRT), potřebují vyšší dávky než pacienti na hemodialýze. U pacientů, kteří podstupují kontinuální náhradu funkce ledvin, má být dávka upravena podle clearance CRRT (ClCrrt v ml/min).
U pacientů s měnící se funkcí ledvin je třeba alespoň denně monitorovat sérové koncentrace kreatininu a eGFR a podle toho upravit dávku.
U pacientů s nozokomiální pneumonií (HAP), včetně ventilátorové pneumonie (VAP), má být doba infuze 4 hodiny bez ohledu na stav poruchy funkce ledvin.
Tabulka 1: Doporučená dávka přípravku EXBLIFEP u pacientů s poruchou funkce ledvin
| Absolutní eGFR (ml/min) | Doporučený dávkovací režim pro EXBLIFEP(cefepim a enmetazobaktam) | Dávkovací interval |
| Lehká (60 – <90) | 2 g cefepimu a 0,5 g enmetazobaktamu | každých 8 hodin |
| Středně těžká (30 – <60) | 1 g cefepimu a 0,25 g enmetazobaktamu | každých 8 hodin |
| Těžká (15 – <30) | 1 g cefepimu a 0,25 g enmetazobaktamu | každých 12 hodin |
| Terminální stadium onemocnění ledvin (< 15) | 1 g cefepimu a 0,25 g enmetazobaktamu | každých 24 hodin |
| Pacienti vyžadující hemodialýzu | cefepim 1 g a enmetazobaktam 0,25 g v první den léčby a poté cefepim 0,5 g a enmetazobaktam 0,125 g (každých 24 hodin ale po hemodialýze v hemodialyzačních dnech). | každých 24 hodin |
| Pacienti podstupující kontinuální ambulantní peritoneální dialýzu(CAPD) | cefepim 2 g a enmetazobaktam 0,5 g | každých 48 hodin |
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater není nutná úprava dávky (viz bod 5.2). Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost u dětí a dospívajících mladších 18 let nebyly dosud stanoveny. Nejsou dostupné žádné údaje.
Způsob podání
EXBLIFEP se podává intravenózní infuzí.
Návod k rekonstituci a naředění tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.
-
Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
-
Hypersenzitivita na jakékoli cefalosporinové antibiotikum.
-
Závažná hypersenzitivita (např. anafylaktická reakce, závažná kožní reakce) na jakýkoli jiný typ beta-laktamového antibiotika (např. peniciliny, karbapenemy nebo monobaktamy).
Hypersenzitivní reakce
U cefepimu a cefepim/enmetazobaktamu byly hlášeny závažné a ojediněle fatální hypersenzitivní reakce (viz body 4.3 a 4.8).
Pacienti s anamnézou hypersenzitivity na jiná beta-laktamová antibiotika v anamnéze , mohou být hypersenzitivní i na cefepim/enmetazobaktam. Před zahájením léčby je třeba pečlivě zjistit, zda pacient neprodělal v minulosti hypersenzitivní reakce z na beta-laktamová antibiotika (viz bod 4.3).
Pacientům s bronchiálním astmatem nebo alergickou diatézou v anamnéze se má cefepim/enmetazobaktam podávat s opatrností.
Během prvního podání musí být pacient pečlivě sledován. Pokud dojde k alergické reakci, musí být léčba okamžitě přerušena a musí být zahájena odpovídající urgentní opatření.
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin, kteří mají absolutní eGFR nižší než 60 ml/min, je třeba upravit dávkování (viz bod 4.2).
U pacientů s poruchou funkce ledvin byla hlášena reverzibilní encefalopatie (porucha vědomí včetně zmatenosti, halucinací, stuporu a kómatu), myoklonus, epileptické záchvaty (včetně nekonvulzivního status epilepticus) a/nebo selhání ledvin, pokud dávka nebyla snížena. V některých případech byla u pacientů s poruchou funkce ledvin i přes úpravu dávky hlášena neurotoxicita.
Pokud jsou současně s cefepimem/enmetazobaktamem podávány léčivé přípravky s nefrotoxickým potenciálem, jako jsou aminoglykosidy a silná diuretika, je třeba pečlivě sledovat funkci ledvin.
Průjem spojený s bakterií Clostridioides difficile (CDAD)
Při použití cefepimu/enmetazobaktamu byla hlášen CDAD s různou závažností od mírného průjmu až po fatální kolitidu. U pacientů, u nichž se během podávání cefepimu/enmetazobaktamu nebo po něm objeví průjem, je třeba myslet na možnost CDAD. Je třeba zvážit přerušení léčby cefepimem/enmetazobaktamem a použití podpůrných opatření spolu s podáním specifické léčby infekce bakterií C. difficile. Nesmí být podávány léčivé přípravky, které inhibují peristaltiku.
Necitlivé organismy
Použití cefepimu/enmetazobaktamu může vést k přerůstání necitlivých organismů, což může vyžadovat přerušení léčby nebo jiná odpovídající opatření.
Starší pacienti
Není nutná žádná úprava dávky v závislosti na věku. Vzhledem k tomu, že starší pacienti mají častěji sníženou funkci ledvin, je třeba věnovat pozornost výběru dávky a sledovat funkci ledvin.
Omezení klinických údajů
Nozokomiální pneumonie, včetně ventilátorové pneumonie
Použití cefepimu/enmetazobaktamu k léčbě pacientů s nozokomiální pneumonií, včetně ventilátorové pneumonie, je založeno na zkušenostech se samotným cefepimem a farmakokineticko- farmakodynamických analýzách cefepimu/enmetazobaktamu.
Omezení spektra antibakteriální aktivity
Cefepim má malou nebo žádnou aktivitu proti většině grampozitivních organismů a anaerobů (viz body 4.2 a 5.1). Pokud je známo nebo existuje podezření, že se tyto patogeny podílejí na infekčním procesu, mají se použít další antibakteriální látky.
Inhibiční spektrum enmetazobaktamu zahrnuje beta-laktamázy s rozšířeným spektrem třídy A (ESBL). Enmetazobaktam spolehlivě neinhibuje karbapenemázu třídy A produkovanou bakterií Klebsiella pneumoniae (KPC) a neinhibuje beta-laktamázy třídy B, třídy C ani třídy D. Cefepim je obecně stabilní vůči hydrolýze enzymy třídy C Amp-C a třídy OXA-48 (viz bod 5.1).
Interference se sérologickými testy
Během léčby cefepimem/enmetazobaktamem se může objevit pozitivní přímý nebo nepřímý Coombsův test bez průkazu hemolýzy, jak bylo pozorováno u cefepimu.
Cefalosporinová antibiotika mohou vyvolat falešně pozitivní reakci na glukózu v moči při testech založených na redukci mědi (Benediktův nebo Fehlingův roztok nebo test s tabletami Clinitest), ale ne v případě použití enzymatických testů (glukózooxidázové testy) na glykosurii. Proto se doporučuje používat glukózové testy na bázi enzymatických glukózooxidázových reakcí.
S enmetazobaktamem nebyly provedeny žádné studie interakcí.
Na základě studií in vitro a s ohledem na cesty eliminace je však farmakokinetický interakční potenciál enmetazobaktamu nízký.
Současná léčba bakteriostatickými antibiotiky může interferovat s beta-laktamovými antibiotiky. Cefalosporinová antibiotika mohou potencovat účinek kumarinových antikoagulancií, jak bylo pozorováno u cefepimu.
Těhotenství
Nejsou k dispozici žádné údaje o použití cefepimu/enmetazobaktamu u těhotných žen.
Studie na zvířatech naznačují reprodukční toxicitu při příslušné klinické expozici enmetazobaktamu, ale žádné známky teratogenity (viz bod 5.3). Enmetazobaktam se má v těhotenství používat pouze v jasně indikovaných případech a pouze tehdy, pokud přínos pro matku převáží nad rizikem pro dítě.
Kojení
Fyzikálně-chemická data naznačují vylučování cefepimu/enmetazobaktamu do lidského mateřského mléka a bylo prokázáno, že se cefepim/enmetazobaktam vylučuje do mléka potkanů. Riziko pro kojené novorozence/děti nelze vyloučit.
Je třeba rozhodnout, zda přerušit kojení nebo ukončit/přerušit léčbu cefepimem/enmetazobaktamem, s ohledem na přínos kojení pro dítě a přínos léčby pro ženu.
Fertilita
Účinky cefepimu a enmetazobaktamu na fertilitu u lidí nebyly studovány. U samců a samic potkanů léčených cefepimem nebo enmetazobaktamem nebylo pozorováno žádnou poruchu fertility (viz bod 5.3).
Souhrn bezpečnostního profilu
Nejčastějšími nežádoucími účinky, které se vyskytly ve studii fáze 3, bylo zvýšení hladiny alaninaminotransferázy (ALT) (4,8 %), zvýšení hladiny aspartátaminotransferázy (AST) (3,5 %), průjem (2,9 %) a flebitida v místě infuze (1,9 %). Závažný nežádoucí účinek kolitida vyvolaná bakterií Clostridioides difficile se vyskytl u 0,2 % (1/516).
Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Následující nežádoucí účinky byly hlášeny u samotného cefepimu během klinických studií nebo po uvedení na trh a/nebo byly zjištěny během studií fáze 2 a/nebo fáze 3 s efepimem/enmetazobaktamem.
Nežádoucí účinky jsou klasifikovány podle třídy orgánových systémů, frekvence a preferovaného termínu s použitím terminologie MedDRA. Frekvence jsou definovány jako: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1 000 až <1/100), vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000) a není známo (frekvence z dostupných údajů nelze určit). V rámci každé skupiny frekvencí jsou nežádoucí účinky uvedeny v pořadí podle klesající závažnosti.
Tabulka 2. Frekvence nežádoucích reakcí podle třídy orgánových systémů
| Třída orgánových systémů | Frekvence | Preferovaný termín MedDRA (PT) |
| Infekce a infestace | Méně časté | Průjem vyvolaný bakterií Clostridioides difficile(CDAD), orální kandidózaa, vaginální infekce |
| Vzácné | Kandidové infekcea | |
| Poruchy krve a lymfatického systému | Velmi časté | Pozitivní Coombsův testa |
| Časté | Prodloužený protrombinový časa, prodloužený parciální tromboplastinový časa, anemiea, eozinofiliea | |
| Méně časté | Trombocytopenie, leukopeniea, neutropeniea | |
| Není známo | Aplastická anemieb, hemolytická anemieb, agranulocytózaa | |
| Poruchy imunitního systému | Vzácné | Anafylaktická reakcea, angioedéma, alergická dermatitida |
| Třída orgánových systémů | Frekvence | Preferovaný termín MedDRA (PT) | |
| Není známo | Anafylaktický šoka | ||
| Poruchy metabolismu a výživy | Není známo | Falešně pozitivní nález glukózy v močia | |
| Psychiatrické poruchy | Není známo | Stav zmatenostia, halucinacea | |
| Poruchy nervového systému | Časté | Bolest hlavy | |
| Méně časté | Závratě | ||
| Vzácné | Křečea, paresteziea, dysgeuzie | ||
| Není známo | Kómaa, stupora, encefalopatiea, změněný stav vědomía, myoklonusa | ||
| Cévní poruchy | Časté | Flebitida v místě aplikace infuze | |
| Vzácné | Vazodilatacea | ||
| Není známo | Krváceníb | ||
| Respirační, hrudní a mediastinální poruchy | Vzácné | Dyspnoea | |
| Gastrointestinální poruchy | Časté | Průjem | |
| Méně časté | Pseudomembranózní kolitida, kolitida, zvracení, nauzea | ||
| Vzácné | Bolest břicha, zácpa | ||
| Poruchy jater a žlučových cest | Časté | Zvýšená hladina alaninaminotransferázy, zvýšená hladina aspartátaminotransferázy, zvýšená hladina bilirubinu v krviZvýšená hladina alkalické fosfatázy | |
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | Časté | Vyrážka | |
| Méně časté | Erytém, kopřivka, pruritus | ||
| Není známo | Toxická epidermální nekrolýzab, Stevensův- Johnsonův syndromb, multiformní erytémb | ||
| Poruchy ledvin a močových cest | Méně časté | Zvýšení hladiny močoviny v krvi, zvýšení hladiny kreatininu v krvi | |
| Není známo | Renální selhánía, toxická nefropatieb | ||
| Poruchy reprodukčního systémua prsu | Vzácné | Vulvovaginální pruritus | |
| Celkové poruchy a reakce vmístě aplikace | Časté | Reakce v místě aplikace infuze, bolest v místě aplikace injekce, zánět v místě aplikace injekce | |
| Méně časté | Pyrexiea, zánět v místě infuze | ||
| Vzácné | Zimnicea | ||
| Vyšetření | Časté | Zvýšení hladiny amylázy, zvýšení hladiny lipázy, zvýšení hladiny laktátdehydrogenázy | |
a: Nežádoucí reakce hlášené pouze u samotného cefepimu.
b: Nežádoucí účinky, které jsou obecně přisuzovány jiným sloučeninám v dané skupině (skupinové nežádoucí účinky).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.
Symptomy
Mezi symptomy předávkování patří encefalopatie (porucha vědomí včetně zmatenosti, halucinací, stuporu a kómatu), myoklonus a epileptické záchvaty (viz bod 4.8).
Léčba
K náhodnému předávkování došlo při podání velkých dávek pacientům s poruchou funkce ledvin (viz body 4.2 a 4.4).
V případě závažného předávkování, zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin, pomůže hemodialýza odstranit cefepim a enmetazobaktam z těla; peritoneální dialýza nemá žádný význam (viz bod 5.2).
Farmakologické vlastnosti - EXBLIFEP 2G/0,5G
Farmakoterapeutická skupina: Antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, jiná beta-laktamová antibiotika, cefalosporiny IV. Generace
ATC kód: J01DE51
Mechanismus účinku
Cefepim působí baktericidně tím, že inhibuje syntézu peptidoglykanové buněčné stěny v důsledku vazby na proteiny vázající penicilin (PBP) a jejich inhibice. Cefepim je obecně stabilní vůči hydrolýze enzymy třídy C AmpC a třídy D OXA-48.
Enmetazobaktam je inhibitor beta-laktamázy na bázi sulfonu kyseliny penicilanové, který je strukturně příbuzný penicilinu. Enmetazobaktam se váže na beta-laktamázy a zabraňuje hydrolýze cefepimu. Je účinný proti ESBL třídy A. Enmetazobaktam spolehlivě neinhibuje karbapenemázu třídy A KPC a neinhibuje beta-laktamázy třídy B, C ani D.
Rezistence
Mechanismy bakteriální rezistence, které by mohly potenciálně ovlivnit cefepim/enmetazobaktam, zahrnují mutantní nebo získané PBP, sníženou propustnost vnější membrány pro obě sloučeniny, aktivní eflux obou sloučenin a beta-laktamázy refrakterní k inhibici enmetazobaktamem a schopné hydrolyzovat cefepim.
Antibakteriální aktivita v kombinaci s jinými látkami
Ve studiích in vitro kombinací léčivých přípravků s cefepimem/enmetazobaktamem a azithromycinem, aztreonamem, klindamycinem, daptomycinem, doxycyklinem, gentamicinem
levofloxacinem, linezolidem, metronidazolem, trimethoprimem/sulfamethoxazolem nebo vankomycinem nebyl prokázán žádný antagonismus.
Hraniční hodnoty při testování citlivosti
Evropský výbor pro testování antimikrobiální citlivosti (EUCAST) stanovil pro testování citlivosti cefepim/enmetazobaktam tato kritéria interpretace minimální inhibiční koncentrace (MIC): https://www.ema.europa.eu/documents/other/minimum-inhibitory-concentration-mic- breakpoints_en.xlsx
Farmakokinetické/farmakodynamické vztahy
Bylo prokázáno, že antimikrobiální aktivita cefepimu nejlépe koreluje s procentem času z dávkovacího intervalu, ve kterém byla koncentrace volné léčivé látky vyšší než MIK cefepimu- enmetazobaktamu (% fT > MIK). U enmetazobaktamu je farmakokinetický/farmakodynamický index (FK-FD) procento času z dávkovacího intervalu, ve kterém byla koncentrace volné léčivé látky nad prahovou koncentrací (% fT > CT).
Klinická účinnost proti specifickým patogenům
Účinnost byla prokázána v klinických studiích proti patogenům uvedeným v jednotlivých indikacích, které byly in vitro citlivé na cefepim/enmetazobaktam.
Komplikované infekce močových cest včetně pyelonefritidy
Gramnegativní mikroorganismy:
-
Escherichia coli
-
Klebsiella pneumoniae
-
Proteus mirabilis
Klinická účinnost nebyla stanovena proti následujícím patogenům, které jsou relevantní pro schválené indikace, ačkoli studie in vitro naznačují, že by byly citlivé na cefepim a cefepim/enmetazobaktam při absenci získaných mechanismů rezistence:
Gramnegativní mikroorganismy:
-
Klebsiella aerogenes
-
Klebsiella oxytoca
-
Serratia marcescens
-
Citrobacter freundii
-
Citrobacter koseri
-
Providencia rettgeri
-
Providencia stuartii
-
Acinetobacter baumannii
-
Pseudomonas aeruginosa
-
Enterobacter cloacae
Grampozitivní mikroorganismy:
-
Staphylococcus aureus (pouze kmeny citlivé na meticilin)
In vitro údaje ukazují, že následující druhy nejsou citlivé na cefepim/enmetazobaktam:
-
Enteroccocus spp.
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií s přípravkem EXBLIFEP u jedné nebo více podskupin pediatrické populace v léčbě infekcí
způsobených gramnegativními organismy (pro cílové indikace „Léčba komplikovaných infekcí
močových cest (cUTI)“, včetně akutní pyelonefritidy", „Léčba nozokomiální pneumonie (HAP), včetně ventilátorové pneumonie (VAP)“ a „Léčba pacientů s bakteriemií, která se vyskytuje
v souvislosti s některou z výše uvedených infekcí nebo je podezření, že s ní souvisí (informace o použití u pediatrické populace viz bod 4.2)
Absorpce
Po intravenózním (i.v.) podání 2 g cefepimu a 0,5 g enmetazobaktamu během 2 hodin pacientům
s cUTI každých 8 hodin byly maximální plazmatické koncentrace (Cmax) hodnocené 1. den a 7. den 87–100 mikrogramů/ml, resp. 17–20 mikrogramů/ml pro cefepim, resp. enmetazobaktam.
V populační FK analýze nebyl zjištěn významný rozdíl v Cmax a AUC mezi zdravými dobrovolníky a pacienty s cUTI.
Distribuce
Cefepim a enmetazobaktam se dobře distribuují v tělesných tekutinách a tkáních, včetně bronchiální sliznice. Na základě populační FK analýzy byl celkový distribuční objem 16,9 l pro cefepim a 20,6 l pro enmetazobaktam.
Vazba cefepimu na sérové bílkoviny je přibližně 20% a nezávisí na jeho koncentraci v séru. U enmetazobaktamu je vazba na sérové bílkoviny zanedbatelná.
Studie tekutiny epiteliální výstelky (ELF) u zdravých dobrovolníků ukázala, že cefepim a enmetazobaktam vykazují podobnou penetraci do plic až 73 %, resp. 62 % po 8 hodinách od zahájení infuze, s koeficientem biodistribuce fAUC (ELF/plazma) po celý 8hodinový dávkovací interval 47 % pro cefepim a 46 % pro enmetazobaktam.
Biotransformace
Cefepim je metabolizován v malé míře. Hlavním metabolitem je N-methylpyrrolidin (NMP), který tvoří přibližně 7 % podané dávky.
Enmetazobaktam podléhá minimálnímu jaternímu metabolismu. Eliminace
Cefepim i enmetazobaktam se primárně vylučují ledvinami v nezměněné formě.
Při podání kombinace 2 g cefepimu a 500 mg enmetazobaktamu u pacientů s cUTI byl průměrný eliminační poločas cefepimu 2,7 hodiny a enmetazobaktamu 2,6 hodiny.
Množství nezměněného cefepimu v moči představuje přibližně 85 % podané dávky.
U enmetazobaktamu se přibližně 90 % dávky vyloučilo v nezměněné formě močí v průběhu
24 hodin. Průměrná renální clearance enmetazobaktamu byla 5,4 l/h a průměrná celková clearance 8,1 l/h.
Po opakovaných intravenózních infuzích podávaných každých 8 hodin po dobu 7 dnů nedochází u osob s normální funkcí ledvin ke kumulaci cefepimu ani enmetazobaktamu.
Linearita/nelinearita
Maximální plazmatická koncentrace (Cmax) a plocha pod křivkou plazmatické koncentrace léčivé látky (AUC) cefepimu a enmetazobaktamu v závislosti na čase se úměrně zvyšovaly s dávkou ve studovaném dávkovém rozmezí (1 g až 2 g pro cefepim a 0,6 g až 4 g pro enmetazobaktam) při podání v jedné intravenózní infuzi.
Zvláštní populace
Starší pacienti
Farmakokinetika cefepimu byla zkoumána u starších (65 let a více) mužů a žen. Bezpečnost a účinnost u starších pacientů byly srovnatelné s bezpečností a účinností u dospělých, zatímco eliminační poločas byl u starších pacientů o něco delší a renální clearance nižší. U starších pacientů se sníženou funkcí ledvin je nutná úprava dávky (viz body 4.2 a 4.4).
Populační FK analýza enmetazobaktamu neprokázala u starších pacientů žádné klinicky relevantní změny FK parametrů.
Porucha funkce ledvin
U cefepimu je bez úpravy dávky AUC0-inf přibližně 1,9krát vyšší u subjektů s lehkou, 3krát vyšší u subjektů se středně těžkou a 5krát vyšší u subjektů s těžkou poruchou funkce ledvin ve srovnání se subjekty s normální funkcí ledvin a 12krát vyšší u subjektů s ESRD, které před podáním cefepimu/enmetazabaktamu podstoupily dialýzu, ve srovnání se subjekty s normální funkcí ledvin.
U enmetazobaktamu je bez úpravy dávky AUC0-inf přibližně 1,8krát vyšší u subjektů s lehkou, , 3krát vyšší u subjektů se středně těžkou a 5krát vyšší u subjektů s těžkou poruchou funkce ledvin ve srovnání s subjekty s normální funkcí ledvin a 11krát vyšší u subjektů s ESRD, které před podáním cefepimu/enmetazabaktamu podstoupily dialýzu, ve srovnání se subjekty s normální funkcí ledvin.
K udržení podobné systémové expozice jako u osob s normální funkcí ledvin je nutná úprava dávky (viz bod 4.2).
Průměrný eliminační poločas u hemodialyzovaných dobrovolníků (n=6) byl po podání cefepimu 23,8 hodiny a enmetazobaktamu 16,5 hodiny. Při hemodialýze má být dávka podána ihned po ukončení dialýzy (viz bod 4.2). Hemodialýza zvýšila systémovou clearance u osob s ESRD, pokud
byla dialýza provedena po podání dávky (clearance 2,1 l/h pro cefepim a 3,0 l/h pro enmetazobaktam) ve srovnání s hodnotami, kdy byla dialýza provedena před podáním dávky (clearance pro cefepim
0,7 l/h a pro enmetazobaktam 0,8 l/h).
Biologický poločas cefepimu při kontinuální ambulantní peritoneální dialýze byl 19 hodin.
Zvýšená renální clearance
Simulace pomocí populačního FK modelu ukázaly, že u pacientů se supranormální clearance kreatininu (> 150 ml/min) byla systémová expozice o 28 % nižší než u pacientů s normální funkcí ledvin (80–150 ml/min). U této populace se na základě farmakokinetických/farmakodynamických úvah doporučuje prodloužit dobu trvání infuze na 4 hodiny, aby se zachovala odpovídající systémová expozice (viz bod 4.2).
Porucha funkce jater
Při podání jednorázové dávky 1 g se kinetika cefepimu u pacientů s poruchou funkce jater nezměnila.
Enmetazobaktam podléhá minimálnímu jaternímu metabolismu a má nízký potenciál pro změnu FK v případě poruchy funkce jater. Proto není nutná žádná úprava dávky.
Pediatrická populace
Farmakokinetika cefepimu/enmetazobaktamu nebyla dosud hodnocena u pacientů od narození do 18 let.
Farmaceutické údaje - EXBLIFEP 2G/0,5G
Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6.
Existuje fyzikálně-chemická inkompatibilita s následujícími antibiotiky: metronidazol, vankomycin, gentamicin, tobramycin-sulfát a netilmicin-sulfát. Pokud je indikována souběžná léčba, musí být tyto přípravky podávány separátně.
2 roky.
Po rekonstituci
Rekonstituovaný obsah injekční lahvičky má být okamžitě dále naředěn. Po naředění
Chemická a fyzikální stabilita při použití byla prokázána po dobu nejvýše 6 hodin při uchovávání v chladničce (2 °C – 8 °C) následně 2 hodiny při teplotě 25 °C.
Z mikrobiologického hlediska, pokud způsob otevření/rekonstituce/naředění nevyloučí riziko mikrobiální kontaminace, má být přípravek použit okamžitě. Pokud není použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele.
Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C).
Uchovávejte lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho rekonstituci a naředění jsou uvedeny v bodě 6.3
20ml injekční lahvička (čiré sklo třídy I) se zátkou (brombutylová pryž) a odtrhovacím krytem. Velikost balení 10 injekčních lahviček.
Tento léčivý přípravek je určen k intravenózní infuzi a každá injekční lahvička je určena pouze k jednorázovému použití.
Při přípravě infuzního roztoku musí být dodržena aseptická technika. Příprava dávek
Cefepim/enmetazobaktam je kompatibilní s injekčním roztokem chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9 %), 5 % injekčním roztokem glukózy a kombinací injekčního roztoku glukózy a injekčního roztoku chloridu sodného (obsahující 2,5% roztok glukózy a 0,45% roztoku chloridu sodného).
EXBLIFEP se dodává jako suchý prášek v jednodávkové injekční lahvičce, který musí být před intravenózní infuzí rekonstituován a dále naředěn, jak je uvedeno níže.
K přípravě požadované dávky k intravenózní infuzi rekonstituujte obsah injekční lahvičky podle
tabulky 3 níže:
-
Odeberte 10 ml z infuzního vaku o objemu 250 ml (kompatibilní injekční roztok) a rekonstituujte obsah lahvičky s cefepimem/enmetazobaktamem.
-
Jemně promíchejte, aby se rozpustil. Rekonstituovaný roztok cefepimu/enmetazobaktamu bude mít přibližnou koncentraci cefepimu 0,20 g/ml a přibližnou koncentraci enmetazobaktamu 0,05 g/ml. Konečný objem je přibližně 10 ml.
POZOR: REKONSTITUOVANÝ ROZTOK NENÍ URČEN K PŘÍMÉM INJEKČNÍ APLIKACI.
Rekonstituovaný roztok musí být bezprostředně před intravenózní infuzí dále naředěn v infuzním vaku o objemu 250 ml (kompatibilní injekční roztok). K naředění rekonstituovaného roztoku odeberte celý nebo část rekonstituovaného obsahu injekční lahvičky a přidejte jej zpět do infuzního vaku podle tabulky 3 níže.
-
Intravenózní infuze naředěného roztoku musí být dokončena do 8 hodin, pokud je uchováván v chladničce (tj. při teplotě 2 °C – 8 °C; pokud byl v chladničce méně než 6 hodin, předtím se
nechá dosáhnout pokojové teploty, a poté se podává při pokojové teplotě po dobu 2 nebo 4 hodin).
Tabulka 3: Příprava dávek cefepimu/enmetazobaktamu
| Dávka cefepimu/enmetazobakta- mu | Počet injekčníchlahviček k rekonstituci | Objem, který se odebere z jedné rekonstituovanéinjekční lahvičky k dalšímu ředění | Konečný objem infuzního vaku |
| 2,5 g (2 g / 0,5 g) | 1 | Celý obsah (přibližně 10 ml) | 250 ml |
| 1,25 g (1 g / 0,25 g) | 1 | 5,0 ml (nepoužitou částzlikvidujte) | 245 ml |
| 0,625 g (0,5 g / 0,125 g) | 1 | 2,5 ml(nepoužitou část zlikvidujte) | 242,5 ml |
Před použitím injekční lahvičku zkontrolujte. Může se použít pouze tehdy, pokud roztok neobsahuje částice. Používejte pouze čiré roztoky.
Stejně jako jiné cefalosporiny mohou roztoky cefepimu/enmetazobaktamu v závislosti na podmínkách uchovávání získat žlutou až jantarovou barvu. To však nemá žádný negativní vliv na účinek přípravku.
Připravený roztok se má podávat intravenózní infuzí.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.