VEOZA 45MG Potahovaná tableta
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Podmínky omezení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Interakce s
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - VEOZA 45MG
Přípravek Veoza je indikován k léčbě středně silných až silných vazomotorických symptomů (VMS)
souvisejících s menopauzou (viz bod 5.1).
Dávkování
Doporučená dávka přípravku je 45 mg jednou denně.
Přínos dlouhodobé léčby je třeba pravidelně vyhodnocovat, jelikož délka trvání VMS může být
individuální.
Vynechaná dávka
Jestliže byla dávka přípravku Veoza vynechána nebo nebyla užita v obvyklý čas, má být užita co nejdříve, pokud do příští pravidelné dávky nezbývá méně než 12 hodin. Následující den se má
uživatelka vrátit k pravidelnému rozvrhu.
Starší pacienti
Bezpečnost a účinnost fezolinetantu nebyly hodnoceny u žen začínajících léčbu přípravkem Veoza ve věku nad 65 let. Proto nelze pro tuto populaci učinit žádná doporučení ohledně dávkování.
Porucha funkce jater
U pacientů s chronickou poruchou funkce jater třídy A (lehkou) dle Childa a Pugha není doporučena
úprava dávkování (viz bod 5.2).
Užívání přípravku Veoza není doporučeno u pacientů s chronickou poruchou funkce jater třídy B
(středně těžkou) nebo C (těžkou) dle Childa a Pugha. Užívání fezolinetantu nebylo hodnoceno
u pacientů s chronickou poruchou funkce jater třídy C (těžkou) dle Childa a Pugha (viz bod 5.2).
Porucha funkce ledvin
U pacientů s lehkou (eGFR 60 až méně než 90 ml/min/1,73 m2) nebo středně těžkou (eGFR 30 až méně než 60 ml/min/1,73 m2) poruchou funkce ledvin není doporučena úprava dávky (viz bod 5.2).
Přípravek Veoza není doporučen u pacientů s těžkou (eGFR méně než 30 ml/min/1,73 m2) poruchou funkce ledvin. Užívání fezolinetantu nebylo hodnoceno u pacientů v terminálním stadiu onemocnění ledvin (eGFR méně než 15 ml/min/1,73 m2) a jeho použití u této populace se nedoporučuje (viz
bod 5.2).
Pediatrická populace
Použití přípravku Veoza v indikaci středně silných až silných VMS spojených s menopauzou u pediatrické populace není relevantní.
Způsob podání
Přípravek Veoza se podává perorálně jednou denně přibližně ve stejnou dobu s jídlem nebo bez jídla a zapíjí se tekutinami. Tablety se polykají celé a nesmí se rozlamovat, drtit ani žvýkat, jelikož pro tyto podmínky nejsou k dispozici klinická data.
Lékařské vyšetření / konzultace lékaře
Před zahájením nebo obnovením léčby přípravkem Veoza musí být provedena pečlivá diagnostika a zjištěna kompletní anamnéza (včetně rodinné anamnézy). Během léčby musí být prováděny pravidelné kontroly v souladu se standardní klinickou praxí.
Onemocnění jater
Přípravek Veoza se nedoporučuje používat u jedinců s chronickou poruchou funkce jater třídy B (středně těžká) nebo C (těžká). Do klinických hodnocení účinnosti a bezpečnosti s fezolinetantem nebyly zahrnuty ženy s aktivním onemocněním jater ani chronickou poruchou funkce jater třídy B (středně těžká) či C (těžká) dle Childa a Pugha (viz bod 4.2) a tuto informaci nelze spolehlivě
extrapolovat. Farmakokinetika fezolinetantu byla hodnocena u žen s chronickou poruchou funkce jater
třídy A (lehká) a B (středně těžká) dle Childa a Pugha (viz bod 5.2).
Polékové poškození jater (DILI)
Zvýšení sérových hladin alaninaminotransferázy (ALT) a sérových hladin aspartátaminotransferázy (AST) nejméně na 3násobek horní hranice normálních hodnot (ULN) bylo pozorováno u žen léčených fezolinetantem včetně závažných případů se zvýšeným celkovým bilirubinem a příznaky
naznačujícími poškození jater. Zvýšené hodnoty jaterních testů (LFT) a příznaky naznačující
poškození jater byly obecně reverzibilní při ukončení léčby. LFT musí být provedeny před zahájením léčby fezolinetantem. Léčba nemá být zahájena, pokud ALT nebo AST je ≥ 2x ULN nebo pokud
celkový bilirubin je zvýšený (např. ≥ 2x ULN). LFT musí být provedeny každý měsíc během prvních tří měsíců léčby, poté na základě klinického uvážení. LFT musí být rovněž provedeny, pokud se vyskytnou příznaky naznačující poškození jater.
Léčba má být ukončena v následujících případech:
-
zvýšení hladin aminotransferáz ≥ 3x ULN spolu s celkovým bilirubinem > 2x ULN NEBO s
příznaky poškození jater,
-
zvýšení hladin aminotransferáz > 5x ULN.
Monitorování funkce jater má pokračovat, dokud se jejich hodnoty neznormalizují.
Pacientky mají být informovány o známkách a příznacích poškození jater a mají být upozorněny, aby se při jejich výskytu okamžitě obrátili na svého lékaře.
Prokázané nebo předchozí maligní nádorové onemocnění prsu nebo maligní estrogen dependentní onemocnění
V klinických hodnoceních nebyly zahrnuty ženy v současnosti podstupující onkologickou léčbu (např. chemoterapii, radiační terapii, antihormonální léčbu) maligního nádorového onemocnění prsu nebo jiného maligního estrogen dependentního onemocnění. Přípravek Veoza se proto nedoporučuje používat u této populace, protože jeho bezpečnost a účinnost nejsou známy.
V klinických hodnoceních nebyly zahrnuty ženy s předchozím maligním karcinomem prsu nebo jinými estrogen dependentními malignitami, a které již nepodstupovaly žádnou onkologickou léčbu. Rozhodnutí, zda takovou ženu léčit přípravkem Veoza, má vycházet z individuálního posouzení přínosů a rizik pro konkrétní ženu.
Současné užívání hormonální estrogenové substituční léčby (s výjimkou lokálních vaginálních
přípravků)
Současné užívání fezolinetantu a hormonální substituční léčby s estrogeny nebylo hodnoceno, a proto se současné užívání nedoporučuje.
Záchvaty křečí a jiné křečové poruchy
Užívání fezolinetantu nebylo hodnoceno u žen se záchvaty křečí nebo jinými křečovými poruchami v anamnéze. Během klinických hodnocení nebyly zaznamenány žádné případy záchvatů křečí nebo jiných křečových poruch. Rozhodnutí, zda tyto pacientky léčit přípravkem Veoza, má vycházet
z individuálního posouzení přínosů a rizik pro konkrétní pacientku.
Účinek jiných léčivých přípravků na fezolinetant
Inhibitory CYP1A2
Fezolinetant je primárně metabolizován CYP1A2 a v menší míře enzymy CYP2C9 a CYP2C19. Současné užívání fezolinetantu s léčivými přípravky, které jsou středně silnými či silnými inhibitory CYP1A2 (např. antikoncepční přípravky obsahující ethinylestradiol, mexiletin, enoxacin, fluvoxamin), zvyšuje plazmatickou hodnotu Cmax a AUC fezolinetantu.
Současné užívání středně silných či silných inhibitorů CYP1A2 s přípravkem Veoza je kontraindikováno (viz bod 4.3).
Současné podávání s fluvoxaminem, silným inhibitorem CYP1A2, vedlo k celkovému 1,8násobnému zvýšení Cmax fezolinetantu a 9,4násobnému zvýšení hodnoty AUC; nebyly pozorovány žádné změny tmax. Vzhledem k velkému účinku silného inhibitoru CYP1A2 a podpůrnému modelování se očekává, že zvýšení koncentrací fezolinetantu bude klinicky významné i při současném užívání se středně silnými inhibitory CYP1A2 (viz bod 4.3). Nelze odvodit, že je zvýšení expozice fezolinetantu klinicky relevantní po současném užití se slabými inhibitory CYP1A2.
Induktory CYP1A2 Údaje in vivo
Kouření (středně silný induktor CYP1A2) snížilo podíl Cmax fezolinetantu ke geometrickému průměru nejmenších čtverců (LS) na 71,74 %, zatímco podíl hodnoty AUC ke geometrickému průměru
nejmenších čtverců LS se snížil na 48,29 %. Údaje týkající se účinnosti nevykazovaly významné rozdíly mezi kuřáky a nekuřáky. U kuřáků se nedoporučuje žádná úprava dávky.
Transportéry Údaje in vitro
Fezolinetant není substrátem P-glykoproteinu (P-gp). Hlavní metabolit ES259564 je substrátem P- glykoproteinu (P-gp).
Vliv fezolinetantu na jiné léčivé přípravky
Enzymy cytochromu P450 (CYP) Údaje in vitro
Fezolinetant a ES259564 nejsou inhibitory CYP1A2, CYP2B6, CYP2C8, CYP2C9, CYP2C19, CYP2D6 a CYP3A4. Fezolinetant a ES259564 nejsou induktory CYP1A2, CYP2B6 a CYP3A4.
Transportéry Údaje in vitro
Fezolinetant a ES259564 nejsou inhibitory P-gp, BCRP, OATP1B1, OATP1B3, OCT2, MATE1 a MATE2-K (IC50 > 70 µmol/l). Fezolinetant inhiboval OAT1 pomocí hodnot IC50 18,9 µmol/l (30 × Cmax,u) a OAT3 pomocí hodnot IC50 27,5 µmol/l (44 × Cmax,u). ES259564 neinhibuje OAT1 a OAT3 (IC50 > 70 µmol/l).
Těhotenství
Přípravek Veoza je v těhotenství kontraindikován (viz bod 4.3). Pokud během užívání přípravku
Veoza dojde k otěhotnění, léčbu je nutno okamžitě ukončit.
Údaje o podávání fezolinetantu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici. Studie na
zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Perimenopauzální ženy ve fertilním věku musí používat účinnou antikoncepci. U této populace se doporučují nehormonální antikoncepční přípravky.
Kojení
Přípravek Veoza není indikován v období kojení.
Není známo, zda se fezolinetant a jeho metabolity vylučují do lidského mateřského mléka. Dostupné farmakokinetické údaje u zvířat prokázaly vylučování fezolinetantu a/nebo jeho metabolitů do
zvířecího mateřského mléka (viz bod 5.3). Riziko pro kojené dítě nelze vyloučit. Na základě posouzení přínosu kojení pro dítě a přínosu léčby pro matku je nutno rozhodnout, zda přerušit kojení nebo
ukončit/přerušit podávání přípravku Veoza. Fertilita
Nejsou k dispozici žádné údaje o vlivu fezolinetantu na lidskou fertilitu. Ve studii zaměřené na fertilitu
u samic potkanů neměl fezolinetant vliv na fertilitu (viz bod 5.3).
Fezolinetant nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
Souhrn bezpečnostního profilu
Nejčastěji se vyskytující nežádoucí účinky fezolinetantu v dávce 45 mg byly průjem (3,2 %) a insomnie (3,0 %).
V celkové hodnocené populaci nebyly hlášeny žádné závažné nežádoucí účinky s incidencí vyšší než
1 %. Při užívání fezolinetantu v dávce 45 mg byly hlášeny čtyři závažné nežádoucí účinky. Nejzávažnějším nežádoucím účinkem byl případ endometriálního adenokarcinomu (0,1 %).
Nejčastější nežádoucí účinky vedoucí k ukončení užívání fezolinetantu v dávce 45 mg byly zvýšení
alaninaminotransferázy (ALT) (0,3 %) a insomnie (0,2 %).
Tabulkový přehled nežádoucích účinků
Bezpečnost fezolinetantu byla hodnocena v klinických studiích fáze 3 u 2 203 žen s VMS souvisejícími s menopauzou, které dostávaly fezolinetant jednou denně.
Nežádoucí účinky pozorované v průběhu klinických studií a ze spontánních hlášení jsou uvedeny níže v kategoriích podle frekvence pro jednotlivé třídy orgánových systémů. Kategorie frekvence jsou definovány následovně: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až
< 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000) a není známo (z dostupných
údajů nelze určit).
Tabulka 1. Nežádoucí účinky fezolinetantu v dávce 45 mg
| Třída orgánových systémupodle databáze MedDRA (SOC) | Kategorie frekvence | Nežádoucí účinky |
| Psychiatrické poruchy | Časté | Insomnie |
| Gastrointestinální poruchy | Časté | Průjem, bolest břicha |
| Poruchy jater a žlučovýchcest | Časté | Zvýšená hladina alaninaminotransferázy (ALT), zvýšená hladinaaspartátaminotransferázy (AST)* |
| Není známo | Polékové poškození jater (DILI)* |
*viz část Popis vybraných nežádoucích účinků
Popis vybraných nežádoucích účinků
Zvýšená ALT / zvýšená AST/DILI
V klinických hodnoceních došlo ke zvýšení hladin ALT > 3x ULN u 2,1 % žen dostávajících fezolinetant ve srovnání s 0,8 % žen dostávajících placebo. Zvýšení hladin AST > 3x ULN se vyskytlo u 1,0 % žen dostávajících fezolinetant ve srovnání s 0,4 % žen užívajících placebo.
Závažné případy se zvýšenými hladinami ALT a/nebo AST (> 10x ULN) doprovázené současným zvýšením bilirubinu a/nebo alkalické fosfatázy (ALP) byly hlášeny po uvedení léčivého přípravku na trh. V některých případech byly zvýšené hodnoty jaterních testů spojené se známkami a příznaky
naznačujícími poškození jater, jako je únava, pruritus, ikterus, tmavá moč, světlá stolice, nauzea, zvracení, snížená chuť k jídlu a/nebo bolest břicha (viz bod 4.4).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V.
Farmakologické vlastnosti - VEOZA 45MG
Farmakoterapeutická skupina: Jiná gynekologika, jiná gynekologika, ATC kód: G02CX06.
Mechanismus účinku
Fezolinetant je nehormonální selektivní antagonista receptoru pro neurokinin 3 (NK3). Brání vazbě neurokininu B (NKB) na kisspeptinový/neurokininový B/dynorphinový (KNDy) neuron, u kterého se předpokládá, že obnovuje rovnováhu aktivity KNDy neuronů v termoregulačním centru hypotalamu.
Farmakodynamické účinky
U postmenopauzálních žen léčených fezolinetantem bylo pozorováno přechodné snížení hladin
luteinizačního hormonu (LH). U postmenopauzálních žen nebyly pozorovány žádné jasné trendy ani klinicky relevantní změny v hladinách měřených pohlavních hormonů (folikuly stimulující hormon (FSH), testosteron, estrogen a dehydroepiandrosteron-sulfát).
Klinická účinnost a bezpečnost
Účinnost: Účinky na VMS
Účinky fezolinetantu byly hodnoceny u postmenopauzálních žen se středně silnými až silnými VMS ve dvou 12týdenních, randomizovaných, placebem kontrolovaných, dvojitě zaslepených studiích fáze 3 se shodným designem, po kterých následovalo 40týdenní období prodloužené léčby (SKYLIGHT 1 – 2693-CL-0301 a SKYLIGHT 2 – 2693-CL-0302). Do těchto studií byly zařazeny ženy, které měly v průměru minimálně 7 epizod středně silných až silných VMS denně.
Hodnocená populace zahrnovala postmenopauzální ženy s amenoreou ≥ 12 po sobě jdoucích měsíců (70,1 %) nebo amenoreou ≥ 6 měsíců s FSH > 40 IU/l (4,1 %) nebo po prodělané oboustranné ooforektomii ≥ 6 týdnů před screeningovou návštěvou (16,1 %).
Hodnocená populace zahrnovala postmenopauzální ženy s jedním či více z následujících faktorů:
užívání hormonální substituční léčby (HRT) v minulosti (19,9 %), po prodělané ooforektomii (21,6 %)
nebo prodělané hysterektomii (32,1 %).
V uvedených studiích bylo randomizováno a stratifikováno podle kuřáctví (17 % kuřaček) celkem
1 022 postmenopauzálních žen (81 % bělošské, 17 % černošské, 1 % asijské a 24 %
hispánské/latinskoamerické etnicity, ve věku ≥ 40 let a ≤ 65 let, průměrný věk činil 54 let).
Čtyři společné primární cílové parametry účinnosti v obou studiích byly změna frekvence a závažnosti středně silných až silných VMS do 4. a 12. týdne proti výchozí hodnotě v souladu s požadavky Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). Obě studie prokázaly statisticky a klinicky významné snížení frekvence středně silných až silných VMS
(≥ 2 návaly horka za 24 hodin) do 4. a 12. týdne proti výchozí hodnotě při užívání fezolinetantu
v dávce 45 mg ve srovnání s placebem. Údaje z obou studií prokázaly statisticky významné snížení závažnosti středně silných až silných VMS do 4. a 12. týdne proti výchozí hodnotě při užívání fezolinetantu v dávce 45 mg ve srovnání s placebem.
Výsledky společného primárního cílového parametru (změna průměrné frekvence středně silných až
silných VMS za 24 hodin do 4. a 12. týdne oproti výchozí hodnotě) ze studií SKYLIGHT 1 a 2 a z poolovaných studií jsou uvedeny v tabulce 2.
Tabulka 2. Průměrná hodnota ve výchozím stavu a změna průměrné závažnosti středně silných až silných VMS za 24 hodin do 4. a 12. týdne oproti výchozímu stavu
| Parametr | SKYLIGHT 1 | SKYLIGHT 2 | Poolované studie (SKYLIGHT 1 a 2) | |||
| Fezolinetant 45 mg(n = 174) | Placebo(n = 175) | Fezolinetant 45 mg(n = 167) | Placebo(n = 167) | Fezolinetant 45 mg(n = 341) | Placebo(n = 342) | |
| Výchozí hodnota | ||||||
| Průměr (SD) | 10,44 (3,92) | 10,51 (3,79) | 11,79 (8,26) | 11,59 (5,02) | 11,10 (6,45) | 11,04 (4,46) |
| Změna oproti výchozímu stavu do 4. týdne | ||||||
| Průměr LS (SE) | −5,39 (0,30) | −3,32 (0,29) | −6,26 (0,33) | −3,72(0,33) | −5,79 (0,23) | −3,51(0,22) |
| Průměrné snížení v %2 | 50,63 % | 30,46 % | 55,16 % | 33,60 % | 52,84 % | 31,96 % |
| Rozdíl oproti placebu | ||||||
| (SE) | −2,07 (0,42) | -- | −2,55 (0,46) | -- | −2,28 (0,32) | -- |
| Hodnota p | ||||||
| < 0,0011 | -- | < 0,0011 | -- | < 0,001 | -- | |
| Změna oproti výchozímu stavu do 12. týdne | ||||||
| Průměr LS (SE) | −6,44 (0,31) | −3,90 (0,31) | −7,50 (0,39) | −4,97(0,39) | −6,94 (0,25) | −4,43(0,25) |
| Průměrné snížení v %2 | 61,35 % | 34,97 % | 64,27 % | 45,35 % | 62,80 % | 40,18 % |
| Rozdíl oproti placebu | -- | |||||
| (SE) | −2,55 (0,43) | -- | −2,53 (0,55) | -- | −2,51 (0,35) | |
| Hodnota p | -- | |||||
| < 0,0011 | -- | < 0,0011 | -- | < 0,001 | ||
1 Statisticky významně lepší ve srovnání s placebem na hladině významnosti 0,05 s úpravou multiplicity.
Průměr LS: průměr nejmenších čtverců odhadnutý z analýzy kovariance na smíšeném modelu opakovaných měření; SD: směrodatná odchylka; SE: standardní chyba.
2 Průměrné snížení v % je popisná statistika a nevychází ze smíšeného modelu.
Výsledky společných primárních cílových parametrů ze studií SKYLIGHT 1 a 2 a z poolovaných studií (změny průměrné závažnosti středně silných až silných VMS za 24 hodin do 4. a 12. týdne oproti výchozímu stavu) jsou uvedeny v tabulce 3.
Tabulka 3. Průměrná hodnota ve výchozím stavu a změna průměrné závažnosti středně silných až silných VMS za 24 hodin do 4. a 12. týdne oproti výchozímu stavu
| Parametr | SKYLIGHT 1 | SKYLIGHT 2 | Poolované studie (SKYLIGHT 1 a 2) | |||
| Fezolinetant 45 mg(n = 174) | Placebo(n = 175) | Fezolinetant 45 mg(n = 167) | Placebo(n = 167) | Fezolinetant 45 mg(n = 341) | Placebo(n = 342) | |
| Výchozí stav | ||||||
| Průměr (SD) | 2,40 (0,35) | 2,43 (0,35) | 2,41 (0,34) | 2,41 (0,32) | 2,40 (0,35) | 2,42 (0,34) |
| Změna oproti výchozímu stavu do 4. týdne | ||||||
| Průměr LS (SE) | −0,46 (0,04) | −0,27 (0,04) | −0,61 (0,05) | −0,32 (0,05) | −0,53 (0,03) | −0,30 (0,03) |
| Rozdíl oproti | −0,19 (0,06) | -- | −0,29 (0,06) | -- | −0,24 (0,04) | -- |
| placebu (SE) | ||||||
| Hodnota p | 0,0021 | -- | < 0,0011 | -- | < 0,001 | -- |
| Změna oproti výchozímu stavu do 12. týdne | ||||||
| Průměr LS (SE) | −0,57 (0,05) | −0,37 (0,05) | −0,77 (0,06) | −0,48 (0,06) | −0,67 (0,04) | −0,42 (0,04) |
| Rozdíl oproti | −0,20 (0,08) | -- | −0,29 (0,08) | -- | −0,24 (0,06) | -- |
| placebu (SE) | ||||||
| Hodnota p | 0,0071 | -- | < 0,0011 | -- | < 0,001 | -- |
1 Statisticky významně lepší ve srovnání s placebem na hladině významnosti 0,05 s mnohonásobnou úpravou.
Průměr LS: průměr nejmenších čtverců odhadnutý z analýzy kovariance na smíšeném modelu opakovaných měření; SD: směrodatná odchylka; SE: standardní chyba.
Bezpečnost: endometriální bezpečnost
V údajích vztahujících se k dlouhodobé bezpečnosti (ze studií SKYLIGHT 1, 2 a 4) byla bezpečnost
fezolinetantu v dávce 45 mg pro endometrium hodnocena pomocí transvaginálního ultrazvuku
a endometriálních biopsií (304 žen podstoupilo endometriální biopsii na začátku léčby a 52 týdnů po
jejím zahájení).
Hodnocení endometriálních biopsií neodhalilo zvýšené riziko endometriální hyperplazie nebo maligního onemocnění podle předem stanovených kritérií endometriální bezpečnost). Transvaginální ultrazvuk neodhalil zvýšenou tloušťku endometria.
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií s fezolinetantem u všech podskupin pediatrické populace k léčbě středně silných až silných VMS souvisejících s menopauzou (informace o použití u pediatrické populace viz bod 4.2).
U zdravých žen se hodnoty Cmax a AUC fezolinetantu při dávkách mezi 20 a 60 mg jednou denně zvyšovaly úměrně s dávkou.
Při podávání jednou denně bylo ustálených plazmatických koncentrací fezolinetantu obecně dosaženo
do 2. dne, s minimální akumulací fezolinetantu. Farmakokinetika fezolinetantu se v čase nemění.
Absorpce
Hodnoty Cmax fezolinetantu je obvykle dosaženo od 1 do 4 hodin po podání dávky. Nebyly pozorovány
žádné klinicky významné rozdíly ve farmakokinetice fezolinetantu po podání s jídlem s vysokým
obsahem kalorií či tuku. Přípravek Veoza může být podáván s jídlem i bez jídla (viz bod 4.2). Distribuce
Průměrný zdánlivý distribuční objem (Vz/F) fezolinetantu je 189 l. Vazba fezolinetantu na plazmatické bílkoviny je nízká (51 %). Distribuce fezolinetantu do červených krvinek téměř odpovídá plazmě.
Biotransformace
Fezolinetant je primárně metabolizován enzymem CYP1A2 za vzniku hlavního oxidovaného metabolitu ES259564. ES259564 má přibližně 20násobně nižší aktivitu vůči lidskému receptoru NK3. Poměr metabolitu k původní látce se pohybuje od 0,7 do 1,8.
Eliminace
Zdánlivá clearance fezolinetantu v ustáleném stavu je 10,8 l/h. Po perorálním podání je fezolinetant
dominantně eliminován močí (76,9 %) a v menší míře stolicí (14,7 %). Močí bylo z podané dávky
fezolinetantu vylučováno 1,1 % v nezměněné podobě a 61,7 % v podobě ES259564. Efektivní poločas
(t1/2) fezolinetantu je u žen s VMS 9,6 hodiny.
Zvláštní populace
Vliv věku, rasy, tělesné hmotnosti a stavu menopauzy
Věk (od 18 do 65 let), rasa (černošská, asijská, ostatní), tělesná hmotnost (42 až 126 kg) ani stav menopauzy (premenopauzální, postmenopauzální) nemají žádný klinicky relevantní vliv na farmakokinetiku fezolinetantu.
Porucha funkce jater
Po podání jediné dávky 30 mg fezolinetantu ženám s chronickou poruchou funkce jater třídy A (lehkou) dle Childa a Pugha se průměrná hodnota Cmax fezolinetantu zvýšila 1,2násobně a hodnota AUCinf se zvýšila 1,6násobně ve srovnání s ženami s normální funkcí jater. U žen s chronickou poruchou funkce jater třídy B (středně těžkou) dle Childa a Pugha se průměrná hodnota Cmax
fezolinetantu snížila o 15 % a hodnota AUCinf se zvýšila 2násobně. Hodnota Cmax ES259564 se snížila
u skupiny s lehkou i středně těžkou chronickou poruchou funkce jater, zatímco hodnoty AUCinf
a AUClast se mírně zvýšily (méně než 1,2násobně).
Užívání fezolinetantu nebylo hodnoceno u pacientů s chronickou poruchou funkce jater třídy C
(těžkou) dle Childa a Pugha.
Porucha funkce ledvin
Po podání jediné dávky 30 mg fezolinetantu nedošlo k žádným klinicky relevantním vlivům na
expozici fezolinetantu (hodnoty Cmax a AUC) u žen s lehkou (eGFR 60 až méně než
90 ml/min/1,73 m2) až těžkou (eGFR méně než 30 ml/min/1,73 m2) poruchou funkce ledvin. Hodnota AUC ES259564 se u žen s lehkou poruchou funkce ledvin nezměnila, ale u žen se středně těžkou (eGFR 30 až méně než 60 ml/min/1,73 m2) a těžkou poruchou funkce ledvin se zvýšila 1,7- až 4,8násobně. Přípravek Veoza není doporučen u žen s těžkou poruchou funkce ledvin nebo
v terminálním stadiu onemocnění ledvin, jelikož v této populaci není k dispozici dostatek údajů
vztahujících se k dlouhodobé bezpečnosti.
Užívání fezolinetantu nebylo hodnoceno u pacientů v terminálním stadiu onemocnění ledvin (eGFR méně než 15 ml/min/1,73 m2).
