BUDENOFALK UNO 9MG Enterosolventní granule
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC
Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - BUDENOFALK UNO 9MG
Navození remise u pacientů s mírnou až středně těžkou aktivní formou Crohnovy nemoci postihující ileum a/nebo colon ascendens.
Navození remise u pacientů ve věku ≥ 18 let s aktivní mikroskopickou kolitidou.
Dávkování
Crohnova nemoc a mikroskopická kolitida
Dospělí ve věku nad 18 let
Doporučená denní dávka je l sáček (obsahující enterosolventní granule s 9 mg budesonidu) jednou denně ráno 30 minut před snídaní.
Pediatrická populace
Budenofalk Uno by neměl být užíván u dětí a dospívajících vzhledem k nedostatečným zkušenostem
s podáváním v dětském věku.
Pacienti s poruchou funkce ledvin
Není doporučeno specifické dávkování pro pacienty s renální insuficiencí (viz bod 5.2).
Pacienti s poruchou funkce jater
Není doporučeno specifické dávkování vzhledem k nedostatečným informacím (viz body 4.3, 4.4 a 5.2).
Způsob podání
Perorální podání.
Obsah sáčku se užívá před snídaní. Granule se vkládají na jazyk a polykají celé s dostatečným množstvím tekutiny (např. se sklenicí vody). Granule se nežvýkají ani nedrtí, aby nedošlo k porušení jejich enterosolventního potahu. Předčasná degradace ovlivní nežádoucím způsobem dispozici léku.
Délka léčby
Délka léčby má být 8 týdnů.
Ukončení léčby
Léčba přípravkem Budenofalk Uno by neměla být ukončena náhle. Vysazování přípravku by mělo probíhat s delšími intervaly mezi dávkami, např. obden po dobu až 2 týdnů. Poté může být léčba ukončena.
Budenofalk Uno se nesmí užívat u pacientů s
-
hypersenzitivitou na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1,
-
jaterní cirhózou.
Při léčbě Budenofalk Uno je dosahováno nižších systémových hladin glukokortikoidů než při konvenční perorální léčbě glukokortikoidy. Převádění pacientů z jiné formy terapie glukokortikoidy může vyvolat příznaky související se změnami hladin glukokortikoidů.
Zvláštní opatrnosti je třeba u nemocných s tuberkulózou, hypertenzí, diabetes mellitus, osteoporózou, žaludečním vředem, glaukomem, kataraktou nebo výskytem diabetu, glaukomu v rodinnéanamnéze nebo s jinými stavy, při kterých mohou glukokortikoidy způsobit nežádoucí účinky.
Tento přípravek není vhodný pro pacienty trpící Crohnovou nemocí horní části zažívacího traktu.
Vzhledem k převažujícímu lokálnímu působení přípravku nelze u pacientů s extraintestinálními příznaky (např. oči, kůže, klouby) očekávat příznivé účinky.
Systémový účinek glukokortikoidů se může objevit zvláště při předepsaných vysokých dávkách a dlouhodobé terapii. Tyto účinky mohou zahrnovat Cushingův syndrom, supresi kůry nadledvin, zpomalený růst, řídnutí kostí, kataraktu, glaukom a širokou škálu poruch chování (viz bod 4.8).
Infekce
Potlačení zánětu a ovlivnění imunitních funkcí zvyšuje vnímavost organismu vůči infekcím a jejich závažnost. Při léčbě glukokortikoidy má být pečlivě zváženo riziko zhoršení bakteriálních, plísňových, amébových a virových infekcí. Klinická manifestace jejich průběhu může být atypická a závažná onemocnění jako septikémie nebo tuberkulóza mohou být maskovány a mohou dospět do pokročilého stádia, aniž by byly včas rozpoznány.
Varicella
Zvláštní pozornost zasluhuje onemocnění varicellou, protože toto normálně nezávažné onemocnění může být smrtelné u imunodeficitních pacientů. Pacienti, kteří v minulosti neprodělali varicellu, mají být upozorněni, aby se vyvarovali úzkého osobního kontaktu s osobami nemocnými varicellou nebo herpes zoster a v případě expozice musí vyhledat urgentní lékařskou péči. Pokud se jedná o dítě, musí být na tuto skutečnost rodiče upozorněni. Pasivní imunizace imunoglobulinem varicelly (VZIG) je
indikována u všech exponovaných pacientů, kteří užívají systémové glukokortikoidy nebo kteří je užívali během posledních 3 měsíců. Tato imunizace má být provedena nejpozději do 10 dnů po kontaktu s onemocněním. Pokud pacient onemocní varicellou, vyžaduje okamžitou specializovanou léčbu. Léčba glukokortikoidy by neměla být přerušena a jejich dávka má být naopak zvýšena.
Spalničky
Pacienti se sníženou imunitou, kteří přišli do kontaktu se spalničkami, mají co nejdříve, pokud je to možné, dostat imunoglobulin.
Očkování
Živé vakcíny nemají být podávány pacientům, kteří dlouhodobě užívají glukokortikoidy. Tvorba protilátek po podání jiných vakcín může být snížena.
Pacienti s poruchou jaterních funkcí
Na základě zkušeností s pacienty s pokročilým stupněm primární biliární cirhózy (PBC) s jaterní cirhózou je předpokládána zvýšená biologická dostupnost budesonidu u všech pacientů s vážným poškozením jaterních funkcí.
Nicméně u pacientů s jaterním onemocněním bez jaterní cirhózy byl budenosid při dávkách 9 mg denně bezpečný a dobře tolerován. Není žádný důkaz o nezbytnosti doporučení specifického dávkování u pacientů s jaterními chorobami bez cirhózy nebo jen s lehce sníženými jaterními funkcemi.
Porucha zraku
U systémového i lokálního použití kortikosteroidů může být hlášena porucha zraku. Pokud se u pacienta objeví symptomy, jako je rozmazané vidění nebo jiné poruchy zraku, má být zváženo odeslání pacienta k očnímu lékaři za účelem vyšetření možných příčin, mezi které patří katarakta, glaukom nebo vzácná onemocnění, např. centrální serózní chorioretinopatie (CSCR), která byla hlášena po systémovém i lokálním použití kortikosteroidů.
Ostatní
Glukokortikoidy mohou vyvolat supresi osy hypotalamus-hypofýza-kůra nadledvin a snížit tak odpověď na stres. Proto u pacientů, kteří jsou podrobeni chirurgickému výkonu nebo jsou vystaveni jinému stresu, je doporučována doplňková léčba systémovými glukokortikoidy.
Pacienti léčení budesonidem by neměli být současně léčeni ketokonazolem nebo jinými CYP3A inhibitory (viz bod 4.5.).
Budenofalk Uno obsahuje laktózu, sacharózu a sorbitol.
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy nebo fruktózy, s malabsorpcí glukózy a galaktózy, sacharózoizomaltázové deficienci, úplným nedostatkem laktázy nemají tento přípravek užívat.
Farmakodynamické interakce
Srdeční glykosidy
Účinky glykosidů mohou být potencovány deficiencí draslíku.
Diuretika
Může být zvýšeno vylučování draslíku. Farmakokinetické interakce
Cytochrom P450
-
Inhibitory CYP3A4
Očekává se, že souběžná léčba s inhibitory CYP3A, včetně léčivých přípravků obsahujících kobicistat, zvyšuje riziko systémových nežádoucích účinků. Je nutné vyvarovat se používání této kombinace, pokud přínos nepřeváží zvýšené riziko vzniku systémových nežádoucích
účinků kortikosteroidů. V takovém případě je třeba pacienty sledovat z hlediska systémových nežádoucích účinků kortikosteroidů.
Ketokonazol 200 mg jednou denně perorálně zvyšuje při současném podávání plazmatickou koncentraci budesonidu (jednotlivá dávka 3 mg) přibližně 6x. Pokud byl ketokonazol podáván v intervalu 12 hodin po budesonidu, koncentrace se zvýšila přibližně 3x. Vzhledem k nedostatečným údajům o doporučených dávkách, neměla by být tato kombinace podávána.
Ostatní inhibitory CYP3A4 jako je ritonavir, itrakonazol, klaritromycin a grapefruitový džus také pravděpodobně způsobují zvýšené plazmatické koncentrace budesonidu. Proto by neměla být kombinace těchto přípravků podávána.
-
Induktory CYP3A4
Látky jako jsou karbamazepin a rifampicin mohou snižovat jak systémovou, tak i lokální aktivitu budesonidu ve střevní sliznici. Proto je nezbytně nutné upravit dávkování budesonidu (použít např. Budenofalk tobolky s obsahem 3 mg budesonidu).
-
Látky nebo léky, které jsou metabolizovány CYP3A4
U látek nebo léků, které jsou metabolizovány CYP3A4, může dojít ke kompetici s budesonidem. To může vést ke zvýšení plazmatických hladin budesonidu, pokud kompetitor má silnější afinitu k CYP3A4 nebo pokud je budenosid vázán silněji na CYP3A4, dojde ke zvýšení plazmatických hladin kompetitorů a je nutno upravit jejich dávkování.
Zvýšené plazmatické koncentrace a silnější účinek glukokortikoidů byl zaznamenán u žen, které současně užívaly estrogeny nebo perorální antikoncepční prostředky, ale ne při užívání nižších dávek kombinovaných antikoncepčních prostředků.
Cimetidin v doporučených dávkách v kombinaci s budesonidem má slabý, ale významný účinek na farmakokinetiku budesonidu. Podávání s omeprazolem ke změnám farmakokinetiky budesonidu nevede.
Současné podání se syntetickými pryskyřicemi
Teoreticky nelze vyloučit možnou interakci se syntetickými pryskyřicemi, jako je cholestyramin, a s antacidy. Pokud jsou tyto přípravky podávány ve stejnou dobu jako Budenofalk Uno, pak může dojít ke snížení účinku budesonidu. Proto tyto přípravky nemají být podávány současně, ale s odstupem alespoň 2 hodiny.
Vzhledem k tomu, že funkce kůry nadledvin může být při léčbě budesonidem potlačena, může ACTH stimulační test k diagnóze hypofyzární insuficience vykazovat falešné výsledky (nízkéhodnoty).
Těhotenství
Přípravek nemá být během těhotenství užíván, pokud pro to nejsou závažné důvody.
U žen je známo jen málo údajů o vlivu budesonidu na těhotenství po jeho perorálním podání. Ačkoli údaje o užití inhalačního budesonidu u velkého množství těhotných žen neprokazují žádné nežádoucí účinky, maximální plazmatická koncentrace budesonidu po podání Budenofalk Uno ve srovnání s inhalačním budesonidem se očekává vyšší. U březích zvířat budesonid, tak jako ostatní glukokortikoidy, způsobil abnormality při fetálním vývoji (viz bod 5.3). Závažnost těchto nálezů pro člověka nebyla dosud stanovena.
Kojení
Budesonid se vylučuje do lidského mateřského mléka (jsou k dispozici údaje o vylučování po podání inhalačního budesonidu).
Nicméně je předpokládán pouze malý vliv na kojené dítě při podávání terapeutické dávky Budenofalk Uno. Na základě posouzení prospěšnosti kojení pro dítě a prospěšnosti léčby pro matku je nutno rozhodnout, zda přerušit kojení nebo ukončit/přerušit léčbu.
Fertilita
Nejsou žádné údaje o vlivu budesonidu na fertilitu u žen. Při studiích neměla léčba budesonidem žádný vliv na fertilitu u zvířat.
Nežádoucí účinky jsou systematicky rozděleny podle následující konvence: Velmi časté: (≥1/10)
Časté: (≥1/100 až <1/10) Méně časté: (≥1/1 000 až 1/100) Vzácné: (≥1/10 000 až <1/1 000) Velmi vzácné: (<1/10 000)
Není známo (z dostupných údajů nelze určit)
| Třídy orgánových systémů | Vyjadřování frekvence podle MedDRA | Nežádoucí účinek |
| Poruchy metabolismu a výživy | Časté | Cushingův syndrom: měsíčkovitý obličej, obezita trupu, snížená tolerance glukózy, diabetes mellitus, hypertenze, retence sodíku s edémy, zvýšené vylučování draslíku, snížená funkce až atrofie kůry nadledvin, červené strie, steroidní akné, porucha sekrece pohlavních hormonů (amenorea, hirsutismus, impotence). |
| Velmi vzácné | zpomalení růstu u dětí | |
| Poruchy oka | Vzácné | glaukom, katarakta, rozmazanévidění (viz také bod 4.4) |
| Gastrointestinální poruchy | Časté | dyspepsie, bolest břicha |
| Méně časté | duodenální nebo žaludeční vřed | |
| Vzácné | pankreatitida | |
| Velmi vzácné | zácpa | |
| Poruchy imunitního systému | Časté | zvýšené riziko infekcí |
| Poruchy svalové a kosternísoustavy a pojivové tkáně | Časté | bolest svalů a kloubů, svalová slabost a fascikulace, osteoporóza |
| Vzácné | osteonekróza | |
| Poruchy nervového systému | Časté | bolest hlavy |
| Velmi vzácné | pseudotumor cerebri včetně otoku papily u dospívajících |
| Psychiatrické poruchy | Časté | deprese, podrážděnost, euforie |
| Méně časté | psychomotorická hyperaktivita,úzkost | |
| Vzácné | agrese | |
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | Časté | alergický exantém, petechie, zpomalené hojení ran, kontaktnídermatitida |
| Vzácné | ekchymóza | |
| Cévní poruchy | Velmi vzácné | zvýšené riziko trombózy, vaskulitida (abstinenční syndrom po dlouhodobé léčbě) |
| Celkové poruchy a reakce v místěaplikace | Velmi vzácné | únava, malátnost |
Většinu nežádoucích příhod zmíněných v tomto souhrnu údajů o přípravku lze též očekávat při léčbě jinými glukokortikoidy.
Občas se mohou vyskytnout nežádoucí příhody typické pro systémové glukokortikoidy. Tyto nežádoucí příhody jsou závislé na dávce, době léčby, současné nebo předchozí léčbě jinými glukokortikoidy a individuální citlivosti pacienta.
Klinické studie ukázaly, že častost výskytu nežádoucích příhod způsobených glukokortikoidy je nižší u perorálně podávaného Budenofalku než při perorální léčbě ekvivalentními dávkami prednisolonu.
Při převodu pacienta ze systémových glukokortikoidů na lokálně působící budesonid může dojít k exacerbaci extraintestinálních manifestací (především postižení kůže a kloubů).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
Farmakologické vlastnosti - BUDENOFALK UNO 9MG
Farmakoterapeutická skupina: lokálně působící glukokortikoid, ATC kód: A07EA06
Přesný mechanismus účinku budesonidu v léčbě zánětlivých střevních onemocnění není dosud plně objasněn. Výsledky klinických farmakologických studií a dalších kontrolovaných klinických studií jasně ukazují, že účinek Budenofalk Uno je založen především na místním působení ve střevě. Budesonid je glukokortikoid se silným lokálním protizánětlivým účinkem.
V dávkách ekvivalentních systémovým glukokortikoidům budesonid ovlivňuje osu hypotalamus-hypofýza-kůra nadledvin a markery zánětu významně menší mírou.
Budenofalk Uno vykazuje vliv na plazmatické hladiny kortizolu, který je závislý na dávce a který je při doporučeném dávkování 9 mg budesonidu denně významně nižší než při použití ekvivalentních dávek systémových glukokortikoidů.
Klinická účinnost a bezpečnost
Crohnova nemoc
V randomizované dvojitě zaslepené, dvojitě maskované studii u pacientů s mírnou až středně těžkou formou Crohnovy nemoci (200 < CDAI < 400) postihující terminální ileum a/nebo colon ascendens byla srovnávána účinnost léčby 9 mg budesonidu v jedné denní dávce a 3 mg budesonidu 3x denně.
Primárním cílovým parametrem účinnosti byl podíl pacientů v remisi (CDAI < 150) v 8. týdnu studie. Celkem bylo do studie zařazeno 471 pacientů (celková analýza), 439 pacientů bylo zařazeno do analýzy podle protokolu. Nebyly zjištěny žádné významné rozdíly v základních parametrech u obou léčených skupin. Při potvrzující analýze bylo ve skupině s 9 mg budesonidu jednou denně v remisi 71,3 % pacientů a ve skupině s 3 mg budesonidu 3x denně (podle protokolu)75,1 % pacientů (p = 0,01975), což ukazuje srovnatelnost mezi podáváním 9 mg budesonidu v jedné denní dávce a 3 mg budesonidu 3x denně.
Nebyly hlášeny žádné závažné nežádoucí příhody v souvislosti s podáním přípravku.
Mikroskopická kolitida
Klinické studie navození remise u kolagenní kolitidy
Účinnost a bezpečnost budesonidu při navození remise u kolagenní kolitidy byla hodnocena ve dvou prospektivních, dvojitě zaslepených (double-blind, DB), randomizovaných, placebem kontrolovaných, multicentrických studiích u pacientů s aktivní kolagenní kolitidou.
V jedné studii bylo 30 pacientů randomizováno k léčbě 9 mg budesonidu denně, 25 pacientů k léčbě 3 g mesalazinu denně a 37 pacientů k užívání placeba. Primární proměnnou účinnosti byl počet pacientů v klinické remisi, definované jako ≤ 3 stolice denně. Primárního cílového parametru dosáhlo 80 % pacientů léčených budesonidem, 44 % pacientů léčených mesalazinem a 59,5 % pacientů ve skupině s placebem (budesonid vs. placebo = 0,072). Na základě jiné definice klinické remise, která bere v úvahu rovněž konzistenci stolice, tedy průměrně < 3 stolice denně a průměrně < 1 vodnatá stolice denně v uplynulých 7 dnech před posledním podáním hodnoceného přípravku, dosáhlo remise 80 % pacientů ve skupině s budesonidem, 32,0 % pacientů ve skupině s mesalazinem a 37,8 % pacientů ve skupině s placebem (budesonid vs. placebo: p < 0,0006). Budesonid byl bezpečný a dobře tolerován. Žádná z nežádoucích příhod ve skupině s budesonidem nebyla pokládána za související s přípravkem. V jiné studii bylo 14 pacientů randomizováno k léčbě 9 mg budesonidu denně a 14 pacientů bylo randomizováno k užívání placeba. Primární proměnnou účinnosti byla klinická odpověď definovaná jako pokles aktivity onemocnění na hodnotu ≤ 50 % oproti výchozímu stavu; klinická aktivita onemocnění byla definována jako počet stolic během uplynulých 7 dnů. Klinické odpovědi dosáhlo 57,1 % pacientů ve skupině s budesonidem a 21,4 % pacientů ve skupině s placebem (p = 0,05). Budesonid byl bezpečný a dobře tolerován. Ve skupině s budesonidem se nevyskytly žádné závažné nežádoucí účinky léčiva.
Klinická studie navození remise u lymfocytární kolitidy
Klinická účinnost a bezpečnost budesonidu při navození remise u lymfocytární kolitidy byla hodnocena v prospektivní, dvojitě zaslepené (DB), dvojitě maskované, randomizované, placebem kontrolované, multicentrické studii u pacientů s aktivní lymfocytární kolitidou.
Primárním cílovým parametrem byla míra klinické remise, definovaná jako maximálně 21 stolic,
z toho ne více než 6 vodnatých stolic v posledních 7 dnech před poslední návštěvou.
Randomizováno bylo 57 pacientů (jak ve skupině s budesonidem, tak ve skupině s mesalazinem
a skupině s placebem se jednalo o 19 pacientů), kterým byla podána alespoň jedna dávka hodnoceného
přípravku (budesonid 9 mg jednou denně, mesalazin 3 g jednou denně). Léčba trvala 8 týdnů.
Na základě konfirmační analýzy dosáhlo primárního cílového parametru významně více pacientů ve skupině s budesonidem (78,9 %) než ve skupině s placebem (42,1 %), což prokazuje superioritu budesonidu nad placebem (p = 0,010). Z pacientů ve skupině s mesalazinem dosáhlo klinické remise 63,2 % (p = 0,097 ve srovnání s placebem).
Absorpce
Vzhledem ke speciální obalové vrstvě Budenofalk Uno je absorpce opožděna o 2 až 3 hodiny. U zdravých dobrovolníků byla průměrná maximální plazmatická koncentrace budesonidu 2,2 ng/ml přibližně za 6 hodin po perorálním podání 9 mg budesonidu ve formě enterosolventních granulí v jedné dávce nalačno.
Ve studiích s jednotlivou dávkou 3 mg budesonidu ve formě enterosolventních granulí se ukázalo, že současné požití potravy může opozdit uvolňování granulí ze žaludku o 2 až 3 hodiny a prodloužit fázi absorpce o 4 až 6 hodin beze změny v jejím rozsahu.
Distribuce
Budesonid má velký distribuční objem (asi 3 1/kg). Vazba na plazmatické bílkoviny je průměrně 85 až
90 %.
Biotransformace
Budesonid podléhá intenzivní biotransformaci v játrech (přibližně 90 %) za vzniku metabolitů s nízkou glukokortikoidovou aktivitou. Ve srovnání s budesonidem je glukokortikoidová aktivita hlavních metabolitů 6 beta-hydroxybudesonidu a 16 alfa-hydroxy-prednisolonu menší než 1 %.
Eliminace
Průměrný eliminační poločas je přibližně 3–4 hodiny. Systémová dostupnost po perorálním podání je přibližně 9–13 % jak u zdravých dobrovolníků, tak u lačnících pacientů se zánětlivým střevním onemocněním. Clearance budesonidu je přibližně 10–15 1/min.
Budesonid je vylučován v malém množství i ledvinami. Pacienti s poruchou funkce jater
Budesonid je metabolizován především v játrech. Systémová dostupnost budesonidu může být
zvýšena u pacientů s poruchou jaterních funkcí, což je způsobeno snížením budesonidového metabolismu přes CYP3A4. Závisí to na typu a závažnosti jaterního onemocnění.
Farmaceutické údaje - BUDENOFALK UNO 9MG
Methakrylátový kopolymer typ RL (typ A) (Eudragit RL) Granulovaný methakrylátový kopolymer RS (typ B) (Eudragit RS) Kyselina citronová (pro úpravu pH)
Monohydrát laktózy Citrónové aroma Magnesium-stearát
Kopolymer MA/MMA 1:1 (Eudragit L100) Methakrylátový kopolymer typ S (Eudragit S 100) Povidon K25
Sukralóza
Zrněný cukr (sacharóza a kukuřičný škrob) Sorbitol (E420)
Mastek Triethyl- citrát
Xanthanová klovatina
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
Sáček z polyester/ Al/ polyetylénové fólie.
Velikost balení: 15, 20, 30, 50 a 60 sáčků. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.