BIKALARD 150MG Potahovaná tableta
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC
Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - BIKALARD 150MG
Přípravek Bikalard je indikován buď jako samostatná léčba nebo jako adjuvantní léčba k radikální prostatektomii či radioterapii u pacientů s lokálně pokročilým karcinomem prostaty s vysokým rizikem progrese (viz bod 5.1).
Dávkování
Dospělí muži včetně starších pacientů
Jedna tableta denně podávaná každý den ve stejnou dobu.
Minimální doba trvání léčby je 2 roky nebo do progrese onemocnění.
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin není třeba upravovat dávkování.
Porucha funkce jater
U pacientů s lehkou poruchou funkce jater není třeba upravovat dávkování.
U pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater může docházet ke zvýšené akumulaci léčivé látky (viz body 4.3 a 4.4).
Pediatrická populace
Přípravek Bikalard je u dětí kontraindikován (viz bod 4.3).
Zahájení léčby by mělo být pod přímým dohledem odborníka.
Bikalutamid je rozsáhle metabolizován v játrech. Podle dostupných údajů může být jeho eliminace pomalejší u pacientů s těžkou poruchou funkce jater, což může vést k jeho zvýšené akumulaci. Proto je při podávání bikalutamidu pacientům se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater nutná opatrnost.
Vzhledem k možnosti hepatálních změn je nutné pravidelně sledovat jaterní funkce. K možným změnám většinou dochází do 6 měsíců od zahájení léčby.
Těžké hepatální změny a selhání jater byly pozorovány zřídka při užívání bikalutamidu, ale byly hlášeny i fatální případy (viz bod 4.8). Pokud jsou pozorovány těžké změny, je nutno léčbu bikalutamidem přerušit.
U pacientů, kteří mají objektivní progresi nemoci spolu se zvýšenou PSA, se má uvažovat o ukončení léčby.
Bikalutamid je inhibitor cytochromu P450 (CYP) 3A4. Doporučuje se opatrnost u pacientů, kteří souběžně užívají látky metabolizované cestou CYP 3A4 (viz bod 4.3 a 4.5).
Ve vzácných případech byly u pacientů užívajících bikalutamid v dávce 150 mg hlášeny fotosenzitivní reakce. Pacienty je nutno poučit, aby se během léčby bikalutamidem vyhýbali nadměrnému slunečnímu nebo UV záření, přičemž lze zvážit používání opalovacích krémů. Tam, kde fotosenzitivní reakce přetrvává déle a/nebo je závažná, je nutno zahájit příslušnou symptomatickou léčbu.
Androgen-deprivační léčba může prodlužovat QT interval
Před zahájením léčby přípravkem Bikalard má lékař zvážit poměr přínosů a rizik, včetně rizika torsade de pointes u pacientů s rizikovými faktory pro prodloužení QT intervalu v anamnéze a u pacientů souběžně užívajících léčivé přípravky, které mohou prodlužovat QT interval (viz bod 4.5).
Antiandrogenní terapie může způsobit morfologické změny spermií. Přestože účinek bikalutamidu na morfologii spermií nebyl hodnocen a nebyly hlášeny žádné takové změny u pacientů, kteří dostávali bikalutamid, pacienti a/nebo jejich partnerky mají během léčby a po dobu alespoň 130 dnů po ukončení léčby bikalutamidem používat vhodnou antikoncepci.
Potenciace kumarinových antikoagulačních účinků byla hlášena u pacientů, kteří současně užívali bikalutamid, což může vést ke zvýšení protrombinového času (PT) a mezinárodního normalizovaného poměru (INR). Některé případy byly spojeny s rizikem krvácení. Je zapotřebí pečlivě sledovat PT/INR a je třeba zvážit úpravu dávky antikoagulancií (viz body 4.5 a 4.8).
Přípravek Bikalard obsahuje laktózu
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.
Ve studiích in vitro bylo prokázáno, že R-bikalutamid účinkuje jako inhibitor CYP 3A4 a má slabší inhibiční účinek na aktivitu CYP 2C9, 2C19 a 2D6. I když klinické studie, které využívají antipyrin jako marker aktivity CYP, neprokázaly potenciál pro interakce mezi midazolamem a bikalutamidem, byla po souběžném podávání bikalutamidu po dobu 28 dnů zvýšena průměrná hodnota expozice midazolamu (AUC) až o 80 %. U látek s úzkým terapeutickým indexem může být takový nárůst významný. Proto je souběžné podávání terfenadinu, astemizolu a cisapridu kontraindikováno (viz bod 4.3) a při souběžném užívání cyklosporinu a blokátorů kalciového kanálu je nutná opatrnost. U těchto přípravků může být
potřebné snížení dávek, zejména v případě průkazu zesílení účinku nebo nežádoucích účinků. Je nutno často a pravidelně sledovat plazmatické hladiny cyklosporinu a klinický stav pacienta, a to na počátku podávání bikalutamidu a po jeho ukončení.
Při souběžném podávání látek, které by mohly inhibovat oxidaci bikalutamidu, jako je například ketokonazol nebo cimetidin, je nutná opatrnost. Mohly by zvyšovat plazmatické hladiny bikalutamidu a následně nežádoucí účinky.
Protože androgen-deprivační léčba může prodloužit QT interval, má být pečlivě zvážena souběžná léčba přípravkem Bikalard s léčivými přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval, a léčba přípravky, které mohou vyvolat torsade de pointes, jako antiarytmika třídy I A (např. chinidin, disopyramid), třídy III (např. amiodaron, sotalol, dofetilid, ibutilid), methadon, moxifloxacin, antipsychotika a další (viz bod 4.4.).
Podle studií in vitro bikalutamid může vytěsňovat kumarinové antikoagulancium warfarin z vazebných míst na proteinech. Byly hlášeny zvýšené účinky warfarinu a jiných kumarinových antikoagulancií při současném podávání bikalutamidu. Proto se doporučuje, aby u pacientů, kteří současně užívají přípravek Bikalard a kumarinová antikoagulancia, byl pečlivě sledován PT/INR a upravováno dávkování antikoagulancií (viz body 4.4 a 4.8).
Bikalutamid je u žen kontraindikován, nesmí se tedy podávat těhotným ženám ani kojícím matkám. Fertilita
Během studií na zvířatech bylo pozorováno reverzibilní zhoršení samčí plodnosti (viz bod 5.3). U mužů
by se mělo počítat s obdobím snížené fertility nebo infertility.
Není pravděpodobné, že by bikalutamid ovlivňoval schopnost řídit vozidlo nebo obsluhovat stroje, nicméně je třeba vzít v úvahu možný vzácný výskyt somnolence a závratí (viz bod 4.8). Pacienti, u kterých se tyto nežádoucí účinky vyskytnou, mají dbát zvýšené opatrnosti.
Následující nežádoucí účinky jsou rozděleny podle četnosti výskytu na:
velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100, <1/10), méně časté (≥1/1 000, <1/100); vzácné (≥1/10 000, <1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Tabulka 1 Četnost nežádoucích účinků
| Třídy orgánových systémů | Četnost | Nežádoucí účinek |
| Poruchy krve a lymfatického systému | Časté | anémie |
| Poruchy imunitního systému | Méně časté | hypersenzitivita, angioedém a urtikárie |
| Poruchy metabolismu a výživy | Časté | snížená chuť k jídlu |
| Psychiatrické poruchy | Časté | snížené libido, deprese |
| Cévní poruchy | Časté | návaly horka |
| Respirační, hrudní a mediastinální poruchy | Méně časté | intersticiální plicní onemocněníe (byly hlášeny i fatální případy) |
| Gastrointestinální poruchy | Časté | bolest břicha, zácpa, dyspepsie, flatulence, nauzea |
| Poruchy jater a žlučových cest | Časté | hepatotoxicita, žloutenka, zvýšené hladiny transamináza |
| Vzácné | selhání jaterd (byly hlášeny i fatální případy) | |
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | Velmi časté | vyrážka |
| Časté | alopecie, hirsutismus/obnovení vlasového porostu, suchá kůžec, pruritis | |
| Vzácné | fotosenzitivní reakce | |
| Poruchy ledvin a močových cest | Časté | hematurie |
| Poruchy reprodukčního systému aprsu | Velmi časté | gynekomastie a citlivost prsůb |
| Časté | erektilní dysfunkce | |
| Celkové poruchy a reakce v místěaplikace | Velmi časté | astenie |
| Časté | bolest na hrudi, edém | |
| Poruchy srdce | Není známo | prodloužení QT intervalu (viz body 4.4 a 4.5) |
| Vyšetření | Časté | zvýšení tělesné hmotnosti |
-
Jaterní změny jsou jen zřídka závažné a často byly přechodné, odezněly nebo se zlepšily v průběhu léčby nebo po přerušení léčby.
-
U většiny pacientů, kteří užívali 150 mg bikalutamidu jako monoterapii, se objevila gynekomastie a/nebo bolest prsů. Tyto příznaky byly ve studiích považovány za závažné až u 5 % pacientů. Gynekomastie se nemusí po skončení léčby spontánně upravit, zvláště po dlouhodobé léčbě.
-
Vzhledem ke kódovacím konvencím užitých ve studiích EPC byl nežádoucí účinek „suchá kůže“ zaznamenán pod COSTART pojmem „vyrážka“. Proto nelze oddělit četnosti pro 150 mg bikalutamidu, nicméně se předpokládá stejná frekvence pro dávku 50 mg.
-
Zaznamenáno jako nežádoucí účinek přípravku po vyhodnocení postmarketingových údajů. Četnost byla stanovena z výskytu hlášení nežádoucího účinku jaterního selhání u pacientů léčených 150 mg bikalutamidu v otevřeném ramenu studií EPC.
-
Zaznamenáno jako nežádoucí účinek přípravku po vyhodnocení postmarketingových údajů. Četnost byla stanovena z výskytu hlášení nežádoucího účinku intersticiální pneumonie v randomizované léčebné periodě studií EPC s dávkou 150 mg.
Zvýšené PT/INR: Údaje o kumarinových antikoagulancích interagujících s bikalutamidem byly hlášeny po uvedení přípravku na trh (viz body 4.4 a 4.5).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
S předávkováním u člověka neexistují žádné zkušenosti. Specifické antidotum při předávkování není známo a léčba má být symptomatická. Dialýza není účinná, protože bikalutamid je ve velké míře vázán na bílkoviny a nevyskytuje se nezměněný v moči. Indikována je obecná podpůrná léčba včetně častého sledování vitálních funkcí.
Farmakologické vlastnosti - BIKALARD 150MG
Farmakoterapeutická skupina: antiandrogeny, ATC kód: L02BB03
Mechanismus účinku
Bikalutamid je nesteroidní antiandrogen bez jiné endokrinní aktivity. Váže se na divoký typ nebo normální androgenní receptory, aniž by aktivoval expresi genů, a tak inhibuje androgenní stimulaci. Důsledkem inhibice je regrese tumoru prostaty. Přerušení léčby může mít u některých pacientů za následek syndrom z vysazení antiandrogenu.
Klinická účinnost a bezpečnost
Bylo studováno podávání bikalutamidu v dávce 150 mg při léčbě lokalizovaného (T1-T2, N0 nebo NX, M0) nebo lokálně pokročilého (T3-T4, jakékoli N, M0; T1-T2, N+, M0) nemetastazujícího karcinomu prostaty metodou kombinované analýzy, zahrnující 3 placebem kontrolované dvojitě zaslepené studie, jichž se zúčastnilo 8113 pacientů. V těchto studiích byl bikalutamid podáván jako okamžitá hormonální léčba nebo jako adjuvantní léčba k radikální prostatektomii nebo radioterapii (zejména ozařování vnějším svazkem). Při sledování s mediánem 9,7 roku byla u 36,6 % pacientů léčených bikalutamidem a u 38,17 % pacientů, jimž bylo podáváno placebo, zjištěna objektivní progrese onemocnění.
Snížení rizika objektivní progrese onemocnění bylo pozorováno ve většině skupin pacientů, nejzřetelnější však bylo u skupin s nejvyšším rizikem progrese. Proto se lékař může rozhodnout, že optimální strategií pro pacienta s nízkým rizikem progrese onemocnění, zejména při možnosti adjuvantního podávání po radikální prostatektomii, může být odložení hormonální terapie až do objevení známek, že onemocnění progreduje.
Při sledování s mediánem doby 9,7 roku a mortalitou 31,4 % (HR=1,01; 95% interval spolehlivosti 0,94 až 1,09) nebyl zjištěn žádný rozdíl v celkovém přežití. Při analýze podskupin pacientů však byly pozorovatelné určité trendy.
Přežití bez progrese a celkové údaje o přežití pro pacienty s lokálně pokročilým onemocněním jsou
shrnuty v následujících tabulkách:
Tabulka 2
Přežití bez progrese u lokálně pokročilého onemocnění podle terapeutických
podskupin
| Analyzovanápopulace | Léčba | Příhody (%) po 3 letech | Příhody (%) po 5 letech | Příhody (%) po 7 letech | Příhody(%) po 10letech |
| Vyčkávání pod | bikalutamid | 19,7 % | 36,3 % | 52,1 % | 73,2 % |
| dohledem | 150 mg | ||||
| (n=657) | placebo | 39,8 % | 59,7 % | 70,7 % | 79,1 % |
| Radioterapie | bikalutamid | 13,9 % | 33,0 % | 42,1 % | 62,7 % |
| (n=305) | 150 mg | ||||
| placebo | 30,7 % | 49,4 % | 58,6 % | 72,2 % | |
| Radikální | bikalutamid | 7,5 % | 14,4 % | 19,8 % | 29,9 % |
| prostatektomie | 150 mg | ||||
| (n=1719) | placebo | 11,7 % | 19,4 % | 23,2 % | 30,9 % |
Tabulka 3
Celkové přežití u lokálně pokročilého onemocnění podle terapeutických podskupin
| Analyzovanápopulace | Léčba | Příhody (%) po 3 letech | Příhody (%) po 5 letech | Příhody (%) po 7 letech | Příhody(%) po 10letech |
| Vyčkávání pod | bikalutamid | 14,2 % | 29,4 % | 42,2 % | 65,0 % |
| dohledem | 150 mg | ||||
| (n=657) | placebo | 17,0 % | 36,4 % | 53,7 % | 67,5 % |
| Radioterapie | bikalutamid | 8,2 % | 20,9 % | 30,0 % | 48,5 % |
| (n=305) | 150 mg | ||||
| placebo | 12,6 % | 23,1 % | 38,1 % | 53,3 % | |
| Radikální | bikalutamid | 4,6 % | 10,0 % | 14,6 % | 22,4 % |
| prostatektomie | 150 mg | ||||
| (n=1719) | placebo | 4,2 % | 8,7 % | 12,6 % | 20,2 % |
U pacientů s lokalizovaným onemocněním při podávání bikalutamidu v monoterapii nebyly pozorovány významné rozdíly v přežití bez progrese. U pacientů s lokalizovaným onemocněním, kteří byli léčeni bikalutamidem jako adjuvantní léčbou, nebyl po radioterapii (HR=0,98; 95% CI 0,80 až 1,20) nebo radikální prostatektomii (HR=1,03; 95% CI 0,85 až 1,25) zjištěn žádný významný rozdíl v celkovém přežití. U pacientů s lokalizovaným onemocněním, kteří by jinak byli pod dohledem, byl patrný trend k nižšímu přežití ve srovnání s pacienty dostávajícími placebo (HR=1,15; 95% CI 1,00 až 1,32). Vzhledem k těmto skutečnostem není považován poměr rizik a léčebného prospěchu při užívání bikalutamidu u pacientů s lokalizovaným onemocněním za příznivý.
Účinnost podávání bikalutamidu v dávce 150 mg v léčbě pacientů s lokálně pokročilým nemetastazujícím karcinomem prostaty, u kterého byla indikována okamžitá kastrace, byla vyhodnocena zvlášť pomocí metaanalýzy dvou studií, zahrnujících 480 dosud neléčených pacientů s karcinomem prostaty bez metastáz (M0). Při 56% mortalitě a mediánu doby následného pozorování 6,3 roku nebyl mezi bikalutamidem a kastrací žádný významný rozdíl v přežití (poměr rizik=1,05 [CI 0,81 až 1,36]); nicméně ekvivalence těchto dvou způsobů léčby nemohla být statisticky potvrzena.
Kombinovaná analýza 2 klinických studií, zahrnující 805 dosud neléčených pacientů s metastazujícím karcinomem prostaty s očekávanou mortalitou 43 %, prokázala, že léčba bikalutamidem v dávce 150 mg je méně účinná než kastrace, pokud jde o dobu přežití (HR=1,30 [interval spolehlivosti 1,04 – 1,65]). Odhadovaný rozdíl je 42 dnů, při střední době přežití 2 roky.
Bikalutamid je racemát a antiandrogenní účinek má téměř výlučně jeho (R)-enantiomer.
Absorpce
Bikalutamid se po perorálním podání dobře vstřebává. Nebyl prokázán signifikantní vliv potravy na
biologickou dostupnost bikalutamidu.
Distribuce
Bikalutamid se váže na proteiny (racemát z 96 %, (R)-enantiomer z více než 99 %) a je rozsáhle metabolizován (oxidací a glukuronidací). Metabolity jsou vylučovány stejným dílem ledvinami a žlučí.
Biotransformace
(S)-enantiomer je rychle vylučován ve srovnání s (R)-enantiomerem, jehož poločas plazmatické eliminace činí asi jeden týden.
Po pravidelném denním podávání je plazmatická koncentrace (R)-enantiomeru při porovnání s (S)- enantiomerem přibližně 10krát vyšší vzhledem k jeho dlouhému poločasu eliminace.
Po denní dávce 150 mg dosahuje plazmatická koncentrace (R)-enantiomeru v rovnovážném stavu hodnoty přibližně 22 μg/ml. Z celkového množství cirkulujících plazmatických enantiomerů v rovnovážném stavu je za terapeutický účinek odpovědno 99 % (R)-enantiomeru.
Eliminace
V semeni mužů, kteří užívali bikalutamid v dávce 150 mg, byla nalezena průměrná koncentrace R- bikalutamidu 4,9 μg/ml. Dávka bikalutamidu, která se může přenést sexuálním stykem na ženu, je malá a pohybuje se okolo 0,3 μg/kg. Toto množství je nižší než dávka nutná pro způsobení změn u potomků laboratorních zvířat.
Zvláštní populace
Věk, porucha funkce ledvin nebo lehká až středně těžká porucha funkce jater nemají na farmakokinetiku (R)-enantiomeru vliv. Bylo prokázáno, že plazmatická eliminace (R)-enantiomeru u pacientů s těžkou poruchou funkce jater je pomalejší.
Farmaceutické údaje - BIKALARD 150MG
Jádro tablety monohydrát laktózy krospovidon povidon magnesium-stearát
Potahová vrstva polyvinylalkohol makrogol 3000 oxid titaničitý mastek
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
PVC/PVdC/Al blistr nebo OPA/Al blistr, krabička. Balení obsahují 30, 60 nebo 90 potahovaných tablet.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.