EMCITATE 350MG Dispergovatelná tableta
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC

Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - EMCITATE 350MG
Přípravek Emcitate je indikován k léčbě periferní tyreotoxikózy u pacientů s deficitem monokarboxylátového transportéru 8 (MCT8) (Allanův-Herndonův-Dudleyův syndrom) od narození.
Léčbu mají zahájit a sledovat lékaři, kteří mají zkušenosti s léčbou pacientů se vzácnými genetickými poruchami, jako je deficit MCT8.
Dávkování
Dávkování přípravku Emcitate má být titrováno individuálně podle hladiny hormonů štítné žlázy pacienta.
Dávka se má zvyšovat postupně přibližně každé dva týdny během titračního období, dokud se nedosáhne udržovací dávky. Obecně se doporučuje titrovat dávku tak dlouho, dokud hladina T3 v séru nedosáhne střední hodnoty normálního rozmezí pro daný věk. Dávka může být dále upravena na základě reakce pacienta na léčbu klinických příznaků nedostatku MCT8.
Potřeba další úpravy dávky má být pravidelně přehodnocována v souladu s klinickou praxí (viz bod 4.4).
Další informace k individuálnímu dávkování mohou poskytnout hladiny TSH a (F)T4.
Dospělí, dospívající, děti a kojené děti s tělesnou hmotností 10 kg nebo vyšší
Titrace a úprava dávky
Doporučená zahajovací dávka pro pacienty s tělesnou hmotností 10 kg nebo vyšší je 350 mikrogramů denně.
Doporučený režim titrace dávky je uveden v tabulce 1. Denní dávka se má postupně zvyšovat o 350 mikrogramů každé dva týdny až do dosažení udržovací dávky. Obecně se doporučuje titrovat dávku tak dlouho, dokud hladina T3 v séru nedosáhne střední hodnoty normálního rozmezí pro daný věk. Pokud se pacient blíží k cílovým hladinám T3 v séru, lze dávku zvyšovat po menších krocích (půl tablety). Dávka může být dále upravena na základě reakce pacienta na léčbu klinických příznaků nedostatku MCT8. Celková denní dávka má být podána v 1 až 3 dávkách rozložených během dne (např. ráno, v poledne, večer).
Tabulka 1. Doporučený režim titrace dávky u pacientů s tělesnou hmotností 10 kg nebo vyšší
| Titrace | Celková denní dávka (v mikrogramech) | Počet tablet/den |
| Počáteční dávka | 350 | 1 |
| 2. týden | 700 | 2 |
| 4. týden | 1 050 | 3 |
| 6. týden | 1 400 | 4 |
| 8. týden | 1 750 | 5 |
| 10. týden | 2 100 | 6 |
| Titrace dávky má pokračovat postupným zvyšováním dávky vždy o 350 mikrogramů až do dosažení udržovací dávky. U pacientů s tělesnou hmotností mezi 10 a 40 kg se nedoporučuje překročit denní dávku 80 mikrogramů/kg, u pacientů s tělesnou hmotností mezi 40 a 60 kg 60mikrogramů/kg a u pacientů s tělesnou hmotností nad 60 kg 50 mikrogramů/kg. | ||
Děti a kojené děti s tělesnou hmotností nižší než 10 kg
Titrace a úprava dávky
Doporučená počáteční dávka pro pacienty s tělesnou hmotností nižší než 10 kg je 175 mikrogramů (půl tablety) denně.
Doporučený režim titrace dávky je uveden v tabulce 2. Denní dávka se má postupně zvyšovat o 175 mikrogramů každé dva týdny až do dosažení udržovací dávky. Obecně se doporučuje titrovat dávku tak dlouho, dokud hladina T3 v séru nedosáhne střední hodnoty normálního rozmezí pro daný věk. Dávka může být dále upravena na základě reakce pacienta na léčbu klinických příznaků nedostatku MCT8. Celková denní dávka má být podána v 1 až 3 dávkách rozložených během dne (např. ráno, v poledne, večer).
Tabulka 2. Doporučený režim titrace dávky u pacientů s tělesnou hmotností nižší než 10 kg
| Titrace | Celková denní dávka (v mikrogramech) | Počet tablet/den |
| Počáteční dávka | 175 | 0,5 |
| 2. týden | 350 | 1 |
| 4. týden | 525 | 1,5 |
| 6. týden | 700 | 2 |
| 8. týden | 875 | 2,5 |
| 10. týden | 1 050 | 3 |
| Titrace dávky má pokračovat po 175 mikrogramech až do dosažení udržovací dávky. U pacientů s tělesnou hmotností nižší než 10 kg se nedoporučuje překročit denní dávku 100 mikrogramů/kg. | ||
Udržovací dávka
Dávka přípravku Emcitate se titruje individuálně až do dosažení udržovací dávky. Obecně se doporučuje titrovat dávku tak dlouho, dokud hladina T3 v séru nedosáhne střední hodnoty normálního rozmezí pro daný věk. Dávka může být dále upravena na základě reakce pacienta na léčbu klinických příznaků nedostatku MCT8. Potřeba další úpravy dávky má být pravidelně přehodnocována v souladu s klinickou praxí (viz bod 4.4).
Vynechaná nebo opožděná dávka
Pokud je dávka vynechána a do další plánované dávky zbývají více než 4 hodiny, je třeba ji podat co nejdříve. Pokud je dávka vynechána a další dávka má být podána během následujících 4 hodin, je třeba dávku vynechat a další dávku užít podle pravidelného rozpisu.
Laboratorní testy (měření hladiny T3)
Individuální hladiny T3 se doporučuje měřit metodou kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (LC/MS/MS). Tiratrikol při imunoanalýze zkříženě reaguje s T3, což může vést k nespolehlivým výsledkům testu. Při zahájení léčby, titraci a úpravě dávky tiratrikolu metodou imunologického testu je třeba požádat o odbornou radu ohledně interpretace jeho výsledků (viz bod 4.4).
Hypermetabolické známky a příznaky
Pokud se hypermetabolické známky a příznaky (jako je hyperhidróza, podrážděnost, úzkost, nespavost, noční můry, hypertermie, tachykardie, přechodné zvýšení systolického krevního tlaku (SBP) nebo průjem) objeví poprvé nebo se zhorší a neodezní do 2 týdnů, je třeba dávku snížit podle kroků v režimu titrace dávky, dokud známky a příznaky neodezní (viz tabulka 1 nebo tabulka 2). Po odeznění hypermetabolických známek a příznaků může být titrace dávky obnovena, je-li to klinicky žádoucí (viz bod 4.4).
Zvláštní skupiny pacientů
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater nebyly provedeny žádné specifické studie. U těchto pacientů se doporučuje pečlivá titrace dávky a pravidelné sledování koncentrací hladiny T3 v séru (viz bod 4.4).
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin nebyly provedeny žádné specifické studie. U těchto pacientů se doporučuje pečlivá titrace dávky a pravidelné sledování koncentrací hladiny T3 v séru (viz bod 4.4).
Způsob podání
Perorální podání nebo podání gastroenterální výživovou sondou.
Perorální podání
Dispergovatelné tablety přípravku Emcitate se mají před užitím rozpustit ve vodě.
Disperze má být připravena v určené malé sklenici rozpuštěním tablety či tablet (maximálně 4 v rámci jedné podávané dávky) ve 30 ml pitné vody za stálého míchání po dobu 1 minuty. Žádné jiné tekutiny se nemají používat. Disperze má být bíle zakalená. Následně má být odebrána ze sklenice pomocí perorální stříkačky o objemu 40 ml a touto stříkačkou pak bez prodlení perorálně podána pacientovi. Píst stříkačky má být pomalu a opatrně stlačován, aby disperze pozvolna vytékala na vnitřní stranu pacientovy tváře.
Do sklenice je třeba přidat dalších 10 ml pitné vody a asi 5 sekund míchat čajovou lžičkou, aby se veškerý zbývající přípravek rozpustil. Tato disperze má být odebrána ze sklenice stejnou stříkačkou a bez prodlení podána pacientovi.
Podávání gastroenterální výživovou sondou
Přípravek Emcitate lze podávat gastroenterální výživovou sondou.
Příprava disperze má být provedena stejným způsobem, jaký je popsán výše pro perorální užití.
Před podáním je třeba zajistit, aby v gastroenterální výživové sondě nebyla překážka, a dodržovat pokyny pro vybranou gastroenterální výživovou sondu týkající se vymývání, podávání a proplachování.
Obsah stříkačky má být okamžitě podán do gastroenterální výživové sondy (30 ml + 10 ml pro všechny věkové skupiny).
Další informace týkající se podávání gastroenterální sondou a stability disperze jsou uvedeny v bodě 6.6.
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. Hypertyreóza z jiných důvodů než z důvodu nedostatku MCT8 (např. Gravesova choroba). Těhotenství (viz bod 4.6).
Hypermetabolické známky a příznaky
Na začátku léčby přípravkem Emcitate a/nebo během titrace dávky se mohou objevit nebo zhoršit hypermetabolické známky a příznaky, jako je hyperhidróza, podrážděnost, úzkost, nespavost, noční můry, hypertermie, tachykardie, přechodné zvýšení systolického krevního tlaku (SBP) nebo průjem (viz bod 4.8). Tyto známky a příznaky jsou obvykle přechodné a samovolně odezní během několika dní. Pokud hypermetabolické známky a příznaky neodezní do 2 týdnů, je třeba dávku snížit podle kroků v režimu titrace dávky (viz bod 4.2). Po odeznění hypermetabolických známek a příznaků může být titrace dávky obnovena, pokud je to klinicky žádoucí.
Srdeční onemocnění
U pacientů se srdečním onemocněním je třeba při titraci dávky postupovat s opatrností, protože u nich může být zvýšené riziko nežádoucích účinků spojených s hypermetabolickým stavem (viz bod 4.8).
Interference s laboratorními testy
Tiratrikol zkříženě reaguje s T3, pokud se vyhodnocuje na základě imunologického testu, což může vést k jeho nespolehlivým výsledkům. Pro měření hladin T3 se doporučuje použít kombinaci kapalinové chromatografie a tandemové hmotnostní spektrometrie (LC/MS/MS). Při použití imunoanalytické metody je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Při stanovení nebo úpravě dávky tiratrikolu je třeba dodržovat zvláštní pokyny pro interpretaci výsledků testu T3 (viz bod 4.2).
Diabetes mellitus
U pacientů s diabetem mellitem je třeba dbát zvýšené opatrnosti (viz bod 4.5).
Porucha funkce jater
Bezpečnost a účinnost přípravku Emcitate u pacientů s poruchou funkce jater nebyly studovány. U těchto pacientů je nutná zvláštní péče (viz bod 4.2).
Porucha funkce ledvin
Bezpečnost a účinnost přípravku Emcitate u pacientů s poruchou funkce ledvin nebyly studovány. U těchto pacientů je nutná zvláštní péče (viz bod 4.2).
Zneužívání přípravku ke snižování tělesné hmotnosti
Tiratrikol nemá být užíván ke snižování tělesné hmotnosti. Může způsobit závažné nebo život ohrožující nežádoucí účinky, zejména v kombinaci s přípravkem Orlistat (viz bod 4.5 v odstavci
„Orlistat“). Laktóza
Tablety přípravku Emcitate obsahují laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.
Účinek jiných léčivých přípravků na farmakokinetiku tiratrikolu
Nebyly provedeny žádné klinické interakční studie hodnotící vliv jiných léčivých přípravků na tiratrikol. Níže popsané potenciální interakce jsou založeny na charakterizaci tiratrikolu in vitro a na známých farmakokinetických nebo farmakodynamických interakcích tyromimetik s jinými léčivými přípravky; u přípravku tiratrikol nejsou specificky studovány.
Při souběžném užívání je třeba dbát opatrnosti.
Léčivé přípravky, které mohou ovlivnit absorpci tiratrikolu
Antacida, živočišné uhlí, vápník, iontoměničové pryskyřice (např. kolestyramin), železo, sukralfát a další gastrointestinální látky mohou interferovat s gastrointestinální absorpcí tiratrikolu. Tyto přípravky je třeba užívat před podáním tiratrikolu nebo po jeho podání (s odstupem pokud možno více než 2 hodiny). V případě kolestyraminu je třeba tiratrikol užívat buď 1 hodinu před podáním této iontoměničové pryskyřice, nebo 4 hodiny po jejím podání. K dosažení požadovaného účinku může být nutné dávku tiratrikolu upravit.
Inhibitory protonové pumpy
Souběžné podávání s inhibitory protonové pumpy může způsobit snížení absorpce hormonů štítné žlázy v důsledku zvýšení intragastrického pH způsobeného inhibitory protonové pumpy, jako je omeprazol, esomeprazol, pantoprazol, rabeprazol a lansoprazol. Při zahájení, změně nebo ukončení léčby pomocí inhibitorů protonové pumpy je třeba sledovat koncentrace T3 v séru a zvážit úpravu dávky tiratrikolu.
Sevelamer
Sevelamer může snižovat koncentraci hormonů štítné žlázy a vést ke snížení účinnosti tiratrikolu. Sevelamer je třeba užívat více než 2 hodiny předtím nebo poté, co byl podán tiratrikol.
Léčivé přípravky s enzymotvorným účinkem včetně antiepileptik
Léčivé přípravky, které mohou indukovat enzymatický systém v játrech, jako jsou barbituráty, fenytoin karbamazepin, rifabutin, rifampicin nebo přípravky obsahující třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum), mohou zvyšovat jaterní clearance tiratrikolu. Při zahájení, změně nebo
ukončení antiepileptické léčby nebo léčby jinými enzymatickými látkami je třeba sledovat koncentrace T3 v séru a zvážit úpravu dávky tiratrikolu.
Antimalarické léčivé přípravky
Současné užívání tiratrikolu a antimalarických léčivých přípravků (chlorochin, proguanil) může způsobit klinickou hypotyreózu. Během léčby antimalarickými léčivými přípravky a po ní může být nezbytné sledovat koncentrace T3 v séru a dávku tiratrikolu upravit.
Léčivé přípravky, které mohou ovlivnit plazmatickou vazbu tiratrikol/T3
Je známo, že anabolické steroidy a glukokortikoidy snižují koncentraci globulinu vázajícího tyroxin (TBG) v séru a mohou vést ke snížení koncentrace T3 a tiratrikolu v séru.
Salicyláty, antikoagulancia, protizánětlivé a antikonvulzivní léčivé přípravky mohou způsobit vytěsnění vazebného místa T3 a případně tiratrikolu na bílkovinách z TBG, a tím změnit hladiny hormonů štítné žlázy v séru, tj. snížit celkové koncentrace, ale s tím, že volné koncentrace zůstanou stejné.
Nekontracepční estrogeny
Nekontracepční estrogeny a přípravky obsahující estrogeny (včetně hormonální substituční léčby) mohou zvýšit potřebu léčebné dávky tiratrikolu.
Orlistat
Orlistat může snižovat absorpci tiratrikolu, což může vést k hypotyreóze (je třeba sledovat změny funkce štítné žlázy).
Účinky tiratrikolu na farmakokinetiku jiných léčivých přípravků
Při souběžném užívání je třeba dbát opatrnosti.
Na základě údajů in vitro lze soudit, že tiratrikol může indukovat CYP3A4 na střevní úrovni. Léčivé přípravky s úzkými terapeutickými indexy závislými na CYP3A4, mimo jiné alfentanil, cisaprid, cyklosporin, ergotové deriváty, fentanyl, pimozid, chinidin, sirolimus, takrolimus, atorvastatin, lovastatin a simvastatin, mají proto být používány s opatrností. S podobnou opatrností je třeba přistupovat i k dalším látkám, o nichž je známo, že jejich metabolismus závisí na CYP3A4. S opatrností je třeba používat rovněž léčivé přípravky, které jsou substráty efluxních transportérů P- glykoproteinu (P-gp) nebo proteinu rezistence karcinomu prsu (BCRP) s úzkým terapeutickým indexem.
Farmakodynamické interakce
Souběžné užívání se nedoporučuje.
Další léčivé přípravky používané k léčbě onemocnění štítné žlázy
Užívání tiratrikolu v kombinaci s jinými tyromimetickými léčivými přípravky nebo jinými léčivými přípravky používanými k léčbě onemocnění štítné žlázy (např. levotyroxin, propylthiouracil a karbimazol) může zvýšit riziko příznaků hypertyreózy nebo hypotyreózy.
Psychostimulanty
Podávání psychostimulantů (např. kofeinu, inhibitorů zpětného vychytávání norepinefrinu a dopaminu (NDRI) a amfetaminů) v kombinaci s vysokými dávkami tiratrikolu může vést ke zvýšení srdeční frekvence a krevního tlaku. Souběžné podávání psychostimulantů se nedoporučuje.
Při souběžném užívání je třeba dbát opatrnosti.
Antidiabetické látky
Tiratrikol může snižovat hladinu glukózy v krvi. Při současném podávání s tiratrikolem může být nutné upravit dávku antidiabetik. Je nutné pravidelně sledovat hladiny glukózy v krvi (viz bod 4.4).
Perorální antikoagulancia
Během léčby tiratrikolem se může zvýšit účinek antikoagulační léčby. Spolu s tím se může zvýšit i riziko krvácení. Při současném podávání s tiratrikolem může být nutné upravit dávku antikoagulační léčby.
Deficit MCT8 je onemocnění vázané na chromozom X, které postihuje téměř výhradně muže. Těhotenství
Tiratrikol prochází placentou. Údaje o podávání tiratrikolu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).
Podávání přípravku Emcitate v těhotenství je kontraindikováno (viz bod 4.3). Ženy ve fertilním věku
Ženy ve fertilním věku musí během léčby používat účinná antikoncepční opatření. Kojení
Není známo, zda se tiratrikol a jeho metabolity vylučují do lidského mateřského mléka. Riziko pro kojené novorozence / děti nelze vyloučit. Na základě porovnáním prospěšnosti kojení pro dítě a léčby pro matku je nutno rozhodnout, zda přerušit kojení, nebo přerušit či ukončit podávání přípravku Emcitate.
Fertilita
Studie na potkanech neprokázala žádný vliv na fertilitu a schopnost páření (viz bod 5.3).
Přípravek Emcitate nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
Shrnutí bezpečnostního profilu
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky spojenými s užíváním tiratrikolu byly hyperhidróza (7 %), průjem (6 %), podrážděnost (2 %), úzkost (2 %) a noční můry (2 %). Tyto reakce se obvykle objevily na začátku léčby a/nebo při zvýšení dávky a zpravidla odezněly během několika dnů.
Tabulkový přehled nežádoucích účinků
Hodnocení bezpečnosti tiratrikolu je založeno na údajích z klinických studií. Nežádoucí účinky jsou uvedeny dle třídy orgánových systémů MedDRA a frekvence podle následující konvence: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až
< 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000) a není známo (na základě dostupných údajů nelze určit).
Tabulka 3. Nežádoucí účinky
| Třída orgánových systémů | Nežádoucí účinek | Kategorie frekvence |
| Psychiatrické poruchy | Podrážděnost Úzkost Noční můryNespavost | časté časté časténení známo |
| Srdeční poruchy | Tachykardie | není známo |
| Gastrointestinální poruchy | Průjem | časté |
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | Hyperhidróza | časté |
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | Hypertermie | není známo |
Popis vybraných nežádoucích účinků
Hypermetabolické známky a příznaky
V klinických studiích u pacientů s deficitem MCT8 se nástup pozorovaných nežádoucích účinků
v podobě hyperhidrózy, podrážděnosti, úzkosti a nočních můr časově shodoval se zahájením léčby nebo úpravou dávky. Ve všech případech byly tyto účinky mírné a spontánně odezněly.
Na začátku léčby tiratrikolem a/nebo během titrace dávky se mohou objevit nebo zhoršit hypermetabolické známky a příznaky, jako je hyperhidróza, podrážděnost, úzkost, nespavost, noční můry, hypertermie, tachykardie, přechodné zvýšení systolického krevního tlaku (SBP) nebo průjem (viz bod 4.4).
Pediatrická populace
Bezpečnostní údaje byly hodnoceny u 63 pacientů ve věku 0 až 17 let v kombinované studii Triac I a Triac II. Třicet (30) pacientů bylo na začátku léčby mladších 2 let, 25 pacientů bylo ve věku 2 až 11 let a 8 pacientů bylo ve věku 12 až 17 let. Údaje z klinických studií nenaznačují, že by se bezpečnostní profil u kterékoli podskupiny pediatrické populace lišil od bezpečnostního profilu u dospělých pacientů.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby veškerá podezření na nežádoucí účinky hlásili prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.
Farmakologické vlastnosti - EMCITATE 350MG
Farmakoterapeutická skupina: hormony štítné žlázy, ATC kód: H03AA04 Mechanismus účinku
Tiratrikol (3,3',5-trijodthyrooctová kyselina) je přirozeně cirkulující metabolit aktivního hormonu štítné žlázy (T3) s vysokým stupněm strukturní podobnosti a má stejnou cestu sestupné degradace (dejodace a konjugace) a eliminace žlučí a močí. Tiratrikol je biologicky aktivní, váže se s vysokou afinitou na receptory pro hormony štítné žlázy TRα a TRβ a má podobné biologické účinky jako T3, i když s odlišnou tkáňovou specifitou. Bylo prokázáno, že tiratrikol je na rozdíl od T3 a T4 schopen vstupovat do buněk závislých na MCT8 bez funkčního transportéru MCT8. Tiratrikol tak může nahradit T3 v tkáních závislých na MCT8 a obnovit normální aktivitu hormonů štítné žlázy ve všech tkáních.
Klinická účinnost a bezpečnost
Účinek tiratrikolu při léčbě pacientů s deficitem MCT8 byl hodnocen v jednoramenné otevřené multicentrické studii (Triac Trial I) provedené u 46 pacientů léčených po dobu až 12 měsíců dávkou tiratrikolu individuálně titrovanou na základě hladin T3 v séru (cílové rozmezí 1,4 až 2,5 nmol/l).
Medián věku pacientů zařazených do této studie byl 7,1 roku s rozmezím od 10 měsíců do 66,8 roku. Čtyřicet (40) pacientů bylo léčeno nejméně 12 měsíců. Střední denní udržovací dávka byla 700 mikrogramů (38,9 mikrogramů/kg tělesné hmotnosti) s rozmezím od 350 mikrogramů do 2 100 mikrogramů. Léčba tiratrikolem snížila průměrnou koncentraci T3 v séru ze 4,97 nmol/l na začátku léčby na 1,82 nmol/l ve 12. měsíci (cílové rozmezí 1,4 až 2,5 nmol/l). U všech 45 pacientů
s hodnotami T3 naměřenými na začátku léčby došlo do 12. měsíce nebo do posledního dostupného hodnocení k poklesu oproti výchozímu stavu. Ve 12. měsíci nebo při posledním dostupném hodnocení se hladina T3 v séru nacházela u 25 ze 45 pacientů (56 %) v cílovém rozmezí, u 13 ze 45 pacientů
(29 %) pod cílovým rozmezím a u 7 ze 45 pacientů (16 %) nad cílovým rozmezím. Výsledky týkající se primární sledované vlastnosti jsou uvedeny v tabulce 4 a na obrázku 1.
Tabulka 4. Průměrná změna hladiny T3 v séru od výchozího stavu do 12. měsíce ve studii Triac I (populace se záměrem léčit (ITT))
| Proměnná | n | Výchozí stavPrůměr (SD) | Měsíc 12Průměr (SD) | RozdílPrůměr [95% CI] | Hodnota p |
| T3 v séru (nmol/l) | 45 | 4,97 (1,55) | 1,82 (0,69) | -3,15 [-3,62; -2,68] | < 0,0001 |
Obrázek 1. Koncentrace T3 v séru na začátku a ve 12. měsíci studie Triac I (populace se záměrem léčit (ITT))
Změny u pacienta ve 12. měsíci nebo při posledním dostupném hodnocení Cílové rozmezí (1,4 až 2,5 nmol/l)
Výchozí hodnota T3
T3 nad horní hranicí cílového rozmezí T3 v cílovém rozmezí
T3 v séru (nmol/l)
T3 pod spodní hranicí cílového rozmezí
Tabulka 5. Ostatní hormony štítné žlázy - analýza průměrné změny od výchozího stavu do 12. měsíce ve studii Triac I (populace se záměrem léčit (ITT))
| Proměnná | n | Výchozíprůměrnáhodnota (SD) | Průměrná hodnotave 12. měsíci (SD) | Průměrný rozdíl [95% CI] | Hodnota p |
| TSH (mU/l) | 45 | 2,91 (1,68) | 1,02 (1,14) | -1,89 [-2,39; -1,39] | < 0,0001 |
| Volný T4 (pmol/l) | 45 | 9,68 (2,96) | 3,39 (1,60) | -6,28 [-7,15; -5,41] | < 0,0001 |
| Celkový T4 (nmol/l) | 45 | 55,96 (12,95) | 24,38 (9,44) | -31,58 [-35,15; -28,01] | < 0,0001 |
| rT3 (nmol/l) | 45 | 0,12 (0,10) | 0,04 (0,04) | -0,08 [-0,10; -0,05] | < 0,0001 |
Ve studii Triac I se průměrná tělesná hmotnost pro věkové z skóre MCT8 (porovnání pacientů léčených tiratrikolem MCT8 s neléčenými pacienty MCT8) zvýšila z 0,46 na začátku studie na 0,96 ve
12. měsíci (průměrná změna 0,51; 95% CI: 0,25, 0,76), zatímco průměrná tělesná hmotnost pro věkové z skóre (porovnání pacientů léčených tiratrikolem MCT8 s normální populací) se mírně zvýšila z -2,85 na začátku studie na -2,63 ve 12. měsíci (průměrná změna 0,22; 95% CI: -0,01, 0,45). Výsledky byly podobné u pacientů s gastroenterální výživou nebo bez ní na začátku studie. Celkem u 40 ze 45 pacientů (89 %) došlo ke zvýšení tělesné hmotnosti; u 28 ze 45 (62 %) došlo ke zvýšení tělesné hmotnosti pro věkové z-skóre a u 28 ze 36 (78 %) došlo ke zvýšení tělesné hmotnosti pro věkové z-skóre MCT8.
U pacientů mladších 2,5 roku se na základě několika málo jedinců průměrná tělesná hmotnost pro věkové z-skóre MCT8 zvýšila z -0,10 na začátku studie na 0,41 ve 12. měsíci (n=3), zatímco průměrná tělesná hmotnost pro věkové z-skóre se mírně zvýšila z -1,65 na začátku studie na -1,61 ve 12. měsíci (n=4).
Průměrná klidová srdeční frekvence se snížila ze 112,4 tepů za minutu na 103,5 tepů za minutu ve 12. měsíci (průměrná změna -8,9 tepů za minutu; 95% CI: -15,6, -2,3), zatímco průměrná srdeční frekvence pro věkové z-skóre (porovnání pacientů s deficitem MCT8 léčených tiratrikolem s normální populací) se snížila z 1,72 na začátku studie na 1,38 ve 12. měsíci (průměrná změna -0,33; 95% CI: - 0,77, 0,10). U pacientů s tachykardií na začátku studie se průměrná klidová srdeční frekvence snížila ze 131,4 tepů za minutu na 109,6 tepů za minutu ve 12. měsíci (průměrná změna -21,9 tepů za minutu; 95% CI: -30,0, -13,8), zatímco průměrná srdeční frekvence pro věkové z-skóre se snížila z 2,80 na začátku studie na 1,75 ve 12. měsíci (průměrná změna -1,05; 95% CI: -1,55, -0,54). Ke snížení klidové srdeční frekvence došlo celkem u 23 z 34 pacientů (67 %). U pacientů s tachykardií na začátku studie došlo u 15 ze 16 (94 %) ke snížení klidové srdeční frekvence.
Průměrný systolický krevní tlak se snížil ze 107,1 mmHg na začátku studie na 103,0 mmHg ve 12. měsíci (průměrná změna -4,1 mmHg; 95% CI: -8,1, 0,1). U pacientů s hypertenzí se průměrný systolický krevní tlak snížil ze 110,9 mmHg na začátku studie na 102,5 mmHg ve 12. měsíci (průměrná změna -8,4 mmHg; 95% CI: -11,7, -5,0). Procento pacientů s hypertenzí se snížilo ze 40 % na začátku studie na 17 % ve 12. měsíci (p=0,02). Celkem u 24 z 35 pacientů (69 %) došlo ke snížení systolického krevního tlaku. U pacientů s hypertenzí na začátku studie došlo u 12 ze 12 (100 %) ke snížení systolického krevního tlaku.
Ve studii Triac I se u všech pacientů (45 ze 45; 100 %) zlepšila alespoň jedna z těchto proměnných: tělesná hmotnost, klidová srdeční frekvence nebo systolický krevní tlak; u 31 ze 45 (69 %) se zlepšily alespoň dvě z těchto tří proměnných. Celkem 39 ze 45 pacientů (87 %) dosáhlo zlepšení alespoň
v jedné z těchto proměnných: z-skóre tělesné hmotnosti pro MCT8 podle věku, z-skóre klidové tepové frekvence nebo z-skóre systolického krevního tlaku; 21 ze 45 (47 %) dosáhlo zlepšení alespoň ve dvou z těchto tří proměnných.
Průměrný počet předčasných stahů síní měřený pomocí 24hodinového EKG se snížil z 899,7 PACs/24 hodin na začátku studie na 313,9 PACs/24 hodin ve 12. měsíci (průměrná změna -586; 95% CI: -955, - 217).
Koncentrace kreatininkinázy se zvýšila ze 108 U/l na začátku studie na 160,7 U/l ve 12. měsíci (průměrná změna 52,7; 95% CI: 27,3; 78,1; p = 0,0001).
Absorpce
Absorpce tiratrikolu po perorálním podání je rychlá: medián tmax je 0,5 hodiny po podání dávky v rozmezí 175 až 1 050 mikrogramů u zdravých dobrovolníků nalačno.
Distribuce
Vazba tiratrikolu na plazmatické bílkoviny in vitro je vysoká: vazba na bílkoviny v lidské plazmě je > 99 %. Biologická dostupnost tiratrikolu (F) byla 67 ± 6 %, což naznačuje, že tiratrikol se dobře vstřebává v gastrointestinálním traktu.
Biotransformace
Tiratrikol je přirozeně cirkulující metabolit aktivního T3 s vysokým stupněm strukturní podobnosti a má stejnou metabolickou cestu. Hlavní metabolická cesta tiratrikolu u člověka spočívá podobně jako u T3 v postupné dejodaci, sulfataci a glukuronidaci především v játrech.
Eliminace
Po dosažení hodnoty Cmax koncentrace v séru obecně bifázicky klesaly a zůstaly kvantifikovatelné až do 3 až 48 hodin po podání dávky. Geometrický průměr t½ se pro dávky 350 mikrogramů a 1 050 mikrogramů pohyboval mezi 13,3 a 14,0 hodinami. Tiratrikol se vylučuje žlučí a močí.
Linearita
Hodnota Cmax po léčbě dávkami 175 mikrogramů, 350 mikrogramů a 1 050 mikrogramů (přibližně 2 až 13,5 mikrogramů/kg tělesné hmotnosti) se zvyšovala úměrně s dávkou, zatímco plocha pod křivkou (AUC) se zvětšovala o něco více než úměrně zvyšující se dávce.
Farmakokinetické/farmakodynamické vztahy
V klinické studii zkoumající účinek tiratrikolu u pacientů s deficitem MCT8 byla dávka titrována individuálně na základě hladin T3.
Farmaceutické údaje - EMCITATE 350MG
Monohydrát laktózy
Dihydrát hydrogenfosforečnanu vápenatého Kukuřičný škrob
Magnesium-stearát
18 měsíců
Po rozpuštění:
Disperzi o objemu 30 ml lze uchovávat ve sklenici při teplotě do 25 °C po dobu až 4 hodin a poté ji před podáním resuspendovat mícháním lžičkou po dobu 1 minuty.
Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C).
Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho rozpuštění jsou uvedeny v bodě 6.3.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
Přípravek lze podávat gastroenterální výživovou sondou.
Přípravek byl testován za použití silikonové perkutánní endoskopické gastrostomie (PEG) (lumen 12 French, maximální délka 34 cm) a polyuretanové nazogastrické (NG) sondy (lumen 6 French a 8 French, maximální délka 56 cm). Tento přípravek nebyl testován za použití jiných typů sond nebo jejich materiálů. Doporučený objem proplachovací tekutiny (voda) je 3 ml.