THIOTEPA MSN 100MG Prášek pro koncentrát pro infuzní roztok
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC
Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - THIOTEPA MSN 100MG
Přípravek Thiotepa MSN je indikován v kombinaci s dalšími chemoterapeutickými léčivými přípravky:
-
spolu s celotělovým ozařováním nebo bez něho jako příprava před alogenní nebo autologní transplantací hematopoetických progenitorových buněk (HPCT) u hematologických onemocnění u dospělých a pediatrických pacientů;
-
v případě, kdy je vysoká dávka chemoterapie podporovaná HPCT vhodná k léčbě solidních nádorů u dospělých a pediatrických pacientů.
Podávání přípravku Thiotepa MSN musí být prováděno pod dohledem lékaře, který má zkušenosti s přípravnou péčí před transplantací hematopoetických progenitorových buněk.
Dávkování
Přípravek Thiotepa MSN je podáván v rozdílných dávkách, v kombinaci s dalšími
chemoterapeutickými léčivými přípravky, pacientům s hematologickým onemocněním nebo se solidními nádory před HPCT.
Dávkování přípravku Thiotepa MSN je u dospělých a pediatrických pacientů prováděno podle typu HPCT (autologní nebo alogenní) a podle onemocnění.
Dospělí
AUTOLOGNÍ HPCT
Hematologická onemocnění
Doporučená dávka u hematologických onemocnění se pohybuje v rozmezí od 125 mg/m2/den
(3,38 mg/kg/den) do 300 mg/m2/den (8,10 mg/kg/den) v jedné denní infuzi, podávané v závislosti na kombinaci s dalšími chemoterapeutickými léčivými přípravky 2 až 4 po sobě následující dny před autologní HPCT, bez překročení celkové maximální kumulativní dávky 900 mg/m2 (24,32 mg/kg) během celé přípravné fáze léčby.
LYMFOM
Doporučená dávka se pohybuje v rozmezí od 125 mg/m2/den (3,38 mg/kg/den) do 300 mg/m2/den (8,10 mg/kg/den) v jedné denní infuzi, podávané v závislosti na kombinaci s dalšími
chemoterapeutickými léčivými přípravky 2 až 4 po sobě následující dny před autologní HPCT, bez
překročení celkové maximální kumulativní dávky 900 mg/m2 (24,32 mg/kg) během celé přípravné
fáze léčby.
LYMFOM CENTRÁLNÍHO NERVOVÉHO SYSTÉMU (CNS)
Doporučená dávka je 185 mg/m2/den (5 mg/kg/den) v jedné denní infuzi, podávané 2 po sobě následující dny před autologní HPCT, bez překročení celkové maximální kumulativní dávky 370 mg/m2 (10 mg/kg) během celé přípravné fáze léčby.
MNOHOČETNÝ MYELOM
Doporučená dávka se pohybuje v rozmezí od 150 mg/m2/den (4,05 mg/kg/den) do 250 mg/m2/den
(6,76 mg/kg/den) v jedné denní infuzi, podávané v závislosti na kombinaci s dalšími
chemoterapeutickými léčivými přípravky 3 po sobě následující dny před autologní HPCT, bez překročení celkové maximální kumulativní dávky 750 mg/m2 (20,27 mg/kg) během celé přípravné fáze léčby.
Solidní nádor
Doporučená dávka u solidních nádorů se pohybuje v rozmezí od 120 mg/m2/den (3,24 mg/kg/den) do 250 mg/m2/den (6,76 mg/kg/den) podávaná v jedné denní infuzi nebo rozdělená do dvou denních infuzí, podávaných v závislosti na kombinaci s dalšími chemoterapeutickými léčivými přípravky 2 až 5 po sobě následujících dní před autologní HPCT, bez překročení celkové maximální kumulativní dávky 800 mg/m2 (21,62 mg/kg) během celé přípravné fáze léčby.
KARCINOM PRSU
Doporučená dávka se pohybuje v rozmezí od 120 mg/m2/den (3,24 mg/kg/den) do 250 mg/m2/den
(6,76 mg/kg/den) v jedné denní infuzi, podávané v závislosti na kombinaci s dalšími
chemoterapeutickými léčivými přípravky 3 až 5 po sobě následujících dní před autologní HPCT, bez překročení celkové maximální kumulativní dávky 800 mg/m2 (21,62 mg/kg) během celé přípravné fáze léčby.
NÁDORY CNS
Doporučená dávka se pohybuje v rozmezí od 125 mg/m2/den (3,38 mg/kg/den) do 250 mg/m2/den (6,76 mg/kg/den) podávaná v jedné denní infuzi nebo rozdělená do dvou denních infuzí, podávaných v závislosti na kombinaci s dalšími chemoterapeutickými léčivými přípravky 3 až 4 po sobě následující dny před autologní HPCT, bez překročení celkové maximální kumulativní dávky
750 mg/m2 (20,27 mg/kg) během celé přípravné fáze léčby. KARCINOM OVARIA
Doporučená dávka je 250 mg/m2/den (6,76 mg/kg/den) v jedné denní infuzi, podávané 2 po sobě následující dny před autologní HPCT, bez překročení celkové maximální kumulativní dávky
500 mg/m2 (13,51 mg/kg) během celé přípravné fáze léčby. GERMINÁLNÍ NÁDORY
Doporučená dávka se pohybuje v rozmezí od 150 mg/m2/den (4,05 mg/kg/den) do 250 mg/m2/den
(6,76 mg/kg/den) v jedné denní infuzi, podávané v závislosti na kombinaci s dalšími
chemoterapeutickými léčivými přípravky 3 po sobě následující dny před autologní HPCT, bez překročení celkové maximální kumulativní dávky 750 mg/m2 (20,27 mg/kg) během celé přípravné fáze léčby.
ALOGENNÍ HPCT
Hematologická onemocnění
Doporučená dávka u hematologických onemocnění se pohybuje v rozmezí od 185 mg/m2/den
(5 mg/kg/den) do 481 mg/m2/den (13 mg/kg/den) podávaná v jedné denní infuzi nebo rozdělená do dvou denních infuzí, podávaných v závislosti na kombinaci s dalšími chemoterapeutickými léčivými přípravky 1 až 3 po sobě následující dny před alogenní HPCT, bez překročení celkové maximální kumulativní dávky 555 mg/m2 (15 mg/kg) během celé přípravné fáze léčby.
LYMFOM
Doporučená dávka u lymfomu je 370 mg/m2/den (10 mg/kg/den) rozdělená do dvou denních infuzí před alogenní HPCT, bez překročení celkové maximální kumulativní dávky 370 mg/m2 (10 mg/kg) během celé přípravné fáze léčby.
MNOHOČETNÝ MYELOM
Doporučená dávka je 185 mg/m2/den (5 mg/kg/den) v jedné denní infuzi před alogenní HPCT, bez překročení celkové maximální kumulativní dávky 185 mg/m2 (5 mg/kg) během celé přípravné fáze léčby.
LEUKEMIE
Doporučená dávka se pohybuje v rozmezí od 185 mg/m2/den (5 mg/kg/den) do 481 mg/m2/den
(13 mg/kg/den) podávaná v jedné denní infuzi nebo rozdělená do dvou denních infuzí, podávaných v závislosti na kombinaci s dalšími chemoterapeutickými léčivými přípravky 1 až 2 po sobě následující dny před alogenní HPCT, bez překročení celkové maximální kumulativní dávky
555 mg/m2 (15 mg/kg) během celé přípravné fáze léčby. THALASEMIE
Doporučená dávka je 370 mg/m2/den (10 mg/kg/den) rozdělená do dvou denních infuzí podávaných
před alogenní HPCT, bez překročení celkové maximální kumulativní dávky 370 mg/m2 (10 mg/kg)
během celé přípravné fáze léčby. Pediatrická populace AUTOLOGNÍ HPCT
Solidní nádory
Doporučená dávka u solidních nádorů se pohybuje v rozmezí od 150 mg/m2/den (6 mg/kg/den) do 350 mg/m2/den (14 mg/kg/den) v jedné denní infuzi, podávané v závislosti na kombinaci s dalšími chemoterapeutickými léčivými přípravky 2 až 3 po sobě následující dny před autologní HPCT, bez překročení celkové maximální kumulativní dávky 1 050 mg/m2 (42 mg/kg) během celé přípravné fáze léčby.
NÁDORY CNS
Doporučená dávka se pohybuje v rozmezí od 250 mg/m2/den (10 mg/kg/den) do 350 mg/m2/den (14 mg/kg/den) v jedné denní infuzi, podávané v závislosti na kombinaci s dalšími chemoterapeutickými léčivými přípravky 3 po sobě následující dny před autologní HPCT, bez
překročení celkové maximální kumulativní dávky 1 050 mg/m2 (42 mg/kg) během celé přípravné fáze
léčby.
ALOGENNÍ HPCT
Hematologická onemocnění
Doporučená dávka u hematologických onemocnění se pohybuje v rozmezí od 125 mg/m2/den
(5 mg/kg/den) do 250 mg/m2/den (10 mg/kg/den) podávaná v jedné denní infuzi nebo rozdělená do dvou denních infuzí, podávaných v závislosti na kombinaci s dalšími chemoterapeutickými léčivými přípravky 1 až 3 po sobě následující dny před alogenní HPCT, bez překročení celkové maximální
kumulativní dávky 375 mg/m2 (15 mg/kg) během celé přípravné fáze léčby. LEUKEMIE
Doporučená dávka je 250 mg/m2/den (10 mg/kg/den) rozdělená do dvou denních infuzí podávaných před alogenní HPCT, bez překročení celkové maximální kumulativní dávky 250 mg/m2 (10 mg/kg) během celé přípravné fáze léčby.
THALASEMIE
Doporučená dávka se pohybuje od 200 mg/m2/den (8 mg/kg/den) do 250 mg/m2/den (10 mg/kg/den) rozdělená do dvou denních infuzí podávaných před alogenní HPCT, bez překročení celkové
maximální kumulativní dávky 250 mg/m2 (10 mg/kg) během celé přípravné fáze léčby.
REFRAKTERNÍ CYTOPENIE
Doporučená dávka je 125 mg/m2/den (5 mg/kg/den) v jedné denní infuzi, podávané 3 po sobě následující dny před alogenní HPCT, bez překročení celkové maximální kumulativní dávky 375 mg/m2 (15 mg/kg) během celé přípravné fáze léčby.
GENETICKÁ ONEMOCNĚNÍ
Doporučená dávka je 125 mg/m2/den (5 mg/kg/den) v jedné denní infuzi, podávané 2 po sobě následující dny před alogenní HPCT, bez překročení celkové maximální kumulativní dávky 250 mg/m2 (10 mg/kg) během celé přípravné fáze léčby.
SRPKOVITÁ ANEMIE
Doporučená dávka je 250 mg/m2/den (10 mg/kg/den) rozdělená do dvou denních infuzí podávaných před alogenní HPCT, bez překročení celkové maximální kumulativní dávky 250 mg/m2 (10 mg/kg) během celé přípravné fáze léčby.
Zvláštní populace
Porucha funkce ledvin
Nebyly provedeny žádné studie u pacientů s poruchou funkce ledvin. Vzhledem k tomu, že thiotepa a její metabolity jsou slabě vylučovány močí, úprava dávky u pacientů s lehkou nebo středně těžkou renální insuficiencí se nedoporučuje. Doporučuje se nicméně opatrnost (viz body 4.4 a 5.2).
Porucha funkce jater
Thiotepa nebyla studována u pacientů s poruchou funkce jater. Vzhledem k tomu, že thiotepa je metabolizována hlavně játry, je třeba opatrnosti při používání thiotepy u pacientů s preexistující poruchou funkce jater, zejména u pacientů s těžkou poruchou funkce jater. Úprava dávky se
nedoporučuje u přechodných změn jaterních parametrů (viz bod 4.4).
Starší pacienti
Podávání thiotepy nebylo u starších pacientů konkrétně zkoumáno. Nicméně v klinických studiích
byla skupině pacientů nad 65 let podávána stejná kumulativní dávka jako ostatním pacientům. Úprava dávky nebyla považována za nutnou.
Způsob podání
Přípravek Thiotepa MSN musí být podáván kvalifikovaným zdravotnickým personálem ve formě
2–4hodinové intravenózní infuze zavedené centrálním žilním katétrem.
Každá injekční lahvička musí být rekonstituována pomocí 1,5 ml (Thiotepa MSN 15 mg) nebo 10 ml (Thiotepa MSN 100 mg) sterilní vody pro injekci. Celkový objem rekonstituovaných lahviček, který má být aplikován, musí být před podáním dále naředěn v 500 ml injekčního roztoku chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9%) (nebo v 1 000 ml, pokud je dávka vyšší než 500 mg). U dětí, pokud je dávka nižší než 250 mg, může být použit takový objem injekčního roztoku chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9%), aby byla získána konečná koncentrace přípravku Thiotepa MSN mezi 0,5 a 1 mg/ml. Návod k rekonstituci a dalšímu naředění tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.
Opatření, která je nutno učinit před zacházením s léčivým přípravkem nebo před jeho podáním
V souvislosti s náhodným kontaktem s thiotepou se mohou objevit místní reakce. Proto se doporučuje při přípravě infuzního roztoku používat rukavice. Dojde-li k náhodnému styku roztoku thiotepy s
pokožkou, musí být zasažené místo okamžitě důkladně omyto vodou a mýdlem. Pokud dojde k
náhodnému kontaktu thiotepy se sliznicemi, je třeba je důkladně opláchnout vodou (viz bod 6.6).
Důsledkem léčby thiotepou v doporučených dávkách a podle doporučeného schématu je těžká myelosuprese vyskytující se u všech pacientů. Může se rozvinout těžká granulocytopenie,
trombocytopenie, anemie nebo jakákoli jejich kombinace. Během léčby a až do dosažení uzdravení je nutné provádět časté vyšetření kompletního krevního obrazu, včetně diferenciálního počtu leukocytů a počtu trombocytů. V závislosti na klinickém stavu je třeba přistoupit k podání trombocytů a erytrocytů a rovněž k nasazení růstových faktorů, jako je faktor stimulující kolonie granulocytů (G-CSF). Během léčby thiotepou a po dobu nejméně 30 dní po transplantaci se doporučuje každodenní vyšetření počtu trombocytů a erytrocytů.
K prevenci a zvládnutí infekcí během neutropenického období má být zváženo profylaktické nebo empirické použití antiinfektiv (antibakteriálních, antimykotických, antivirových).
Thiotepa nebyla studována u pacientů s poruchou funkce jater. Vzhledem k tomu, že thiotepa je metabolizována hlavně játry, je třeba opatrnosti při používání thiotepy u pacientů s preexistující poruchou funkce jater, zejména u pacientů s těžkou poruchou funkce jater. Při léčbě takovýchto
pacientů se doporučuje, aby kvůli včasnému zachycení hepatotoxicity byly po transplantaci pravidelně
monitorovány sérové aminotransferázy, alkalická fosfatáza a bilirubin.
Větší riziko venookluzivního onemocnění jater může být u pacientů, kteří před léčbou byli ozařováni, absolvovali tři nebo více cyklů chemoterapie, nebo před léčbou podstoupili transplantaci
progenitorových buněk (viz bod 4.8).
Opatrnosti je třeba u pacientů s anamnézou srdečních onemocnění. U pacientů, kteří dostávají thiotepu, musí být srdeční funkce pravidelně sledována.
Opatrnosti je třeba u pacientů s anamnézou onemocnění ledvin. Během léčby thiotepou je třeba zvážit
pravidelné sledování funkce ledvin.
Thiotepa může vyvolat plicní toxicitu, jež může mít aditivní účinky k účinkům způsobeným dalšími
cytotoxickými látkami (busulfanem, fludarabinem a cyklofosfamidem) (viz bod 4.8).
Předchozí ozařování mozku a kraniospinální ozařování mohou přispět k závažným toxickým reakcím (např. encefalopatii).
Pacientovi musí být vysvětleno vyšší riziko sekundárních malignit při podávání thiotepy, známého kancerogenu u člověka.
Současné podávání živých atenuovaných vakcín (kromě vakcíny proti žluté zimnici), fenytoinu a fosfenytoinu se nedoporučuje (viz bod 4.5).
Thiotepa nesmí být podávána současně s cyklofosfamidem, jsou-li oba přípravky používány ve stejné přípravné fázi léčby. Přípravek Thiotepa MSN musí být podán po ukončení všech cyklofosfamidových infuzí (viz bod 4.5).
Během současného podávání thiotepy a inhibitorů CYP2B6 nebo CYP3A4 je třeba pacienty pečlivě
klinicky sledovat (viz bod 4.5).
Jako většina alkylačních látek může thiotepa narušit mužskou nebo ženskou fertilitu. Pacienti (muži) mají před zahájením léčby využít kryoprezervaci spermatu a v průběhu léčby a nejméně 3 měsíce po jejím ukončení nemají počít dítě. Ženy ve fertilním věku musí během léčby a nejméně 6 měsíců po jejím ukončení používat účinnou antikoncepci (viz bod 4.6).
Specifické interakce s thiotepou
Živé virové a bakteriální vakcíny nesmějí být podávány pacientům, kterým je podávána imunosupresivní chemoterapeutická látka, přičemž mezi přerušením léčby a očkováním musí být nejméně tři měsíce odstup.
Má se za to, že thiotepa je metabolizována pomocí CYP2B6 a CYP3A4. Současné podávání s inhibitory CYP2B6 (například klopidogrel a tiklopidin) nebo CYP3A4 (například azolová
antimykotika, makrolidy, jako je erythromycin, klarithromycin, telithromycin, a inhibitory proteázy) mohou zvýšit plazmatické koncentrace thiotepy a potenciálně snížit koncentrace aktivního metabolitu TEPA. Současné podávání induktorů cytochromu P450 (jako je rifampicin, karbamazepin a
fenobarbital) může zvýšit metabolismus thiotepy a vést k nárůstu plazmatických koncentrací aktivního metabolitu. V průběhu současného podávání thiotepy a těchto léčivých přípravků je tudíž třeba
pacienty pečlivě klinicky monitorovat.
Thiotepa je slabý inhibitor CYP2B6 a může tím potenciálně zvýšit plazmatické koncentrace látek
metabolizovaných pomocí CYP2B6, jako je ifosfamid, tamoxifen, bupropion, efavirenz a
cyklofosfamid. CYP2B6 katalyzuje metabolickou přeměnu cyklofosfamidu na jeho aktivní formu
4-hydroxycyklofosfamid (4-OHCP), a souběžné podávání thiotepy může tudíž vést ke snížení koncentrací aktivního 4-OHCP. V průběhu souběžného podávání thiotepy a těchto léčivých přípravků je tudíž třeba provádět klinické sledování.
Kontraindikace souběžného užívání
Vakcína proti žluté zimnici: riziko fatálního generalizovného vakcínou vyvolaného onemocnění.
Obecně platí, že živé virové a bakteriální vakcíny nesmějí být podávány pacientům, kterým je
podávána imunosupresivní chemoterapeutická látka, přičemž mezi přerušením léčby a očkováním musí být nejméně tři měsíce odstup.
Současné užívání se nedoporučuje
Živé atenuované vakcíny (vyjma žluté zimnice): riziko systémového onemocnění s možným fatálním vyústěním. Toto riziko se zvyšuje u pacientů s imunosupresí v důsledku jejich primárního
onemocnění.
Pokud je to možné, je třeba použít místo těchto vakcín inaktivovanou virovou vakcínu
(poliomyelitida).
Fenytoin: Riziko exacerbace konvulzí vznikající v důsledku snížené absorpce fenytoinu v trávicím traktu, jež je způsobena cytotoxickými léčivými přípravky, nebo riziko zvýšené toxicity a ztráty
účinnosti cytotoxického léčivého přípravku v důsledku fenytoinem zvýšeného jaterního metabolismu.
Současné podávání je nutno zvážit
Cyklosporin, takrolimus: Excesivní imunosuprese s rizikem lymfoproliferativního onemocnění.
Alkylační chemoterapeutické látky, včetně thiotepy, inhibují plazmatickou pseudocholinesterázu o
35 % až 70 %. Působení suxamethonia (sukcinylcholinu) může být prodlouženo o 5 až 15 minut.
Thiotepa nesmí být podávána současně s cyklofosfamidem, jsou-li oba přípravky používány ve stejné přípravné fázi léčby. Přípravek Thiotepa MSN musí být podán po ukončení všech cyklofosfamidových infuzí.
Současné používání thiotepy a jiných myelosupresivních nebo myelotoxických látek (tj. cyklofosfamidu, melfalanu, busulfanu, fludarabinu a treosulfanu) může znásobit riziko
hematologických nežádoucích účinků z důvodu překrývajících se profilů toxicity těchto léčivých přípravků.
Interakce charakteristické pro všechny cytotoxické látky
Vzhledem ke zvýšenému riziku trombózy u pacientů s maligním nádorovým onemocněním se často používá antikoagulační léčba. Vysoká variabilita koagulačního stavu u pacientů s maligním
nádorovým onemocněním a možnost interakce mezi perorálními antikoagulancii a protinádorovou
chemoterapií vyžaduje vyšší frekvenci monitorování INR (international normalised ratio), pokud bylo rozhodnuto léčit pacienta perorálními antikoagulancii.
Ženy ve fertilním věku / Antikoncepce u mužů a žen
Ženy ve fertilním věku musí během léčby a alespoň 6 měsíců po skončení léčby thiotepou používat účinnou antikoncepci. Před zahájením léčby je třeba provést těhotenský test. Pacienti (muži) nemají během léčby a nejméně 3 měsíce po jejím ukončení počít dítě (viz bod 5.3).
Těhotenství
O použití thiotepy v období těhotenství nejsou k dispozici žádné údaje. V preklinických studiích bylo prokázáno, že thiotepa - stejně jako většina alkylačních látek - způsobuje embryofetální letalitu
a teratogenitu (viz bod 5.3). Thiotepa je proto během těhotenství kontraindikována.
Kojení
Není známo, zda se thiotepa vylučuje do lidského mateřského mléka. Vzhledem k jejím
farmakologickým vlastnostem a možné toxicitě pro kojené novorozence/kojence je kojení v průběhu léčby thiotepou kontraindikováno.
Fertilita
Stejně jako většina alkylačních látek může thiotepa narušit mužskou a ženskou fertilitu. Pacienti (muži) mají před zahájením léčby využít kryoprezervaci spermií (viz bod 5.3).
Thiotepa MSN má výrazný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Je pravděpodobné, že určité nežádoucí účinky thiotepy, jako je závrať, bolest hlavy a rozmazané vidění, mohou tyto činnosti ovlivnit.
Shrnutí bezpečnostního profilu
Bezpečnost thiotepy byla vyhodnocena pomocí přehledu nežádoucích účinků hlášených ve
zveřejněných údajích z klinických studií. V těchto studiích dostávalo celkem 6 588 dospělých pacientů a 902 pediatrických pacientů thiotepu v přípravné fázi léčby před transplantací hematopoetických progenitorových buněk.
Závažné toxicity zahrnující krevní, jaterní a dýchací systém byly považovány za očekávané následky přípravné fáze léčby a transplantace. Zahrnují infekce a reakci štěpu proti hostiteli (GVHD), které i přes svou nepřímou souvislost byly hlavními příčinami morbidity a mortality, obzvláště u alogenní HPCT.
Nejčastějšími nežádoucími účinky hlášenými v rozdílných léčebných režimech s thiotepou jsou: infekce, cytopenie, akutní reakce štěpu proti hostiteli a chronická reakce štěpu proti hostiteli,
gastrointestinální poruchy, hemoragická cystitida a zánět sliznice.
Leukoencefalopatie
U dospělých a pediatrických pacientů po četných předchozích chemoterapiích, včetně léčby
methotrexátem a radioterapie, byly po léčbě thiotepou hlášeny případy leukoencefalopatie. Některé případy byly fatální.
Přehled nežádoucích účinků v tabulce
Dospělí
Nežádoucí účinky považované za účinky, jež mají přinejmenším možnou souvislost s léčebnými režimy obsahujícími thiotepu, hlášené u dospělých pacientů ve více než jen v ojedinělých případech, jsou uvedeny níže podle třídy orgánových systémů a podle frekvence. V každé skupině jsou četnosti nežádoucích účinků seřazeny podle klesající závažnosti. Frekvence jsou definovány jako: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥1/1 000 až <1/100), vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
| Třídy orgánových systémů | Velmi časté | Časté | Méně časté | Není známo |
| Infekce a infestace | Zvýšená náchylnost k infekcímSepse | Syndromtoxického šoku | ||
| Novotvary benigní,maligní a blíže neurčené(zahrnující cysty a polypy) | Sekundárnímalignity související s léčbou | |||
| Poruchy krve alymfatického systému | LeukopenieTrombocytopenie Febrilní neutropenie Anemie Pancytopenie Granulocytopenie | |||
| Poruchy imunitníhosystému | Akutní reakcestěpu proti hostiteli Chronická reakce štěpu protihostiteli | Hypersenzitivita | ||
| Endokrinní poruchy | Hypopituita-rismus | |||
| Poruchy metabolismu a výživy | AnorexieSnížená chuťk jídluHyperglykemie |
| Třídy orgánovýchsystémů | Velmi časté | Časté | Méně časté | Není známo |
| Psychiatricképoruchy | Stav zmatenostiZměny psychiky | Úzkost | DeliriumNervozita Halucinace Agitovanost | |
| Poruchy nervovéhosystému | ZávraťBolest hlavy Rozmazané viděníEncefalopatie Epileptický záchvat (křeče) Parestezie | Intrakraniálníaneurysma Extrapyramidové poruchy Kognitivní poruchy Cerebrální krvácení | Leuko-encefalopatie | |
| Poruchy oka | Konjunktivitida | Katarakta | ||
| Poruchy ucha alabyrintu | Zhoršení sluchuOtotoxicita Tinitus | |||
| Srdeční poruchy | Arytmie | TachykardieSrdeční selhání | KardiomyopatieMyokarditida | |
| Cévní poruchy | LymfedémHypertenze | HemoragieEmbolie | ||
| Respirační, hrudnía mediastinální poruchy | Syndromidiopatické pneumonie Epistaxe | Plicní edémKašelPneumonitida | Hypoxie | |
| Gastrointestinální poruchy | Nauzea Stomatitida Ezofagitida Zvracení Průjem Dyspepsie Bolest břicha Enteritida Kolitida | Zácpa Gastrointestinální perforaceIleus | Gastrointestinálnívředy | |
| Poruchy jater ažlučových cest | Venookluzivníonemocnění jater Hepatomegalie Žloutenka | |||
| Poruchy kůže apodkožní tkáně | VyrážkaPruritus Alopecie | Erytém | Poruchypigmentace Erytrodermická psoriáza | Závažné toxickékožní reakce, včetně případů Stevensova-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy |
| Třídy orgánovýchsystémů | Velmi časté | Časté | Méně časté | Není známo |
| Poruchy svalové akosterní soustavy a pojivové tkáně | Bolest zadMyalgie Artralgie | |||
| Poruchy ledvin amočových cest | Hemoragickácystitida | DysurieOligurie Renální selhání Cystitida Hematurie | ||
| Poruchyreprodukčníhosystému a prsu | AzoospermieAmenoreaVaginální krvácení | MenopauzálnípříznakyŽenská infertilitaMužská infertilita | ||
| Celkové poruchy areakce v místěaplikace | HorečkaAstenie Zimnice Generalizovaný edémZánět v místě aplikace Bolest v místě aplikaceZánět sliznic | Multiorgánovéselhání Bolest | ||
| Vyšetření | Zvýšení tělesnéhmotnosti Zvýšená hladina bilirubinu v krvi Zvýšená hladina aminotransferáz Zvýšená hladina amylázy v krvi | Zvýšenáhladina kreatininu v krviZvýšenáhladinamočoviny vkrviZvýšená hladina gama-glutamyltrans-ferázyZvýšená hladina alkalické fosfatázy v krvi Zvýšená hladina aspartátamino-transferázy |
Pediatrická populace
Nežádoucí účinky považované za účinky, jež mají přinejmenším možnou souvislost s léčebnými režimy obsahujícími thiotepu, hlášené u pediatrických pacientů ve více než jen v ojedinělých
případech, jsou uvedeny níže podle třídy orgánových systémů a podle frekvence. V každé skupině jsou četnosti nežádoucích účinků seřazeny dle klesající závažnosti. Frekvence jsou definovány jako: velmi
časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥1/1 000 až <1/100), vzácné (≥1/10 000 až <1/1
000), velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
| Třídy orgánových systémů | Velmi časté | Časté | Není známo |
| Infekce a infestace | Zvýšenánáchylnost kinfekcím Sepse | Trobocytopenickápurpura | |
| Novotvary benigní, maligní ablíže neurčené (zahrnující cysty a polypy) | Sekundární malignity související s léčbou | ||
| Poruchy krve a lymfatickéhosystému | TrombocytopenieFebrilní neutropenie AnemiePancytopenie Granulocytopenie | ||
| Poruchy imunitního systému | Akutní reakceštěpu proti hostiteli Chronická reakce štěpu proti hostiteli | ||
| Endokrinní poruchy | Hypopituitarismus Hypogonadismus Hypotyreóza | ||
| Poruchy metabolismu a výživy | Anorexie Hyperglykemie | ||
| Psychiatrické poruchy | Změny psychiky | Duševní poruchy způsobené celkovým zdravotním stavem | |
| Poruchy nervového systému | Bolest hlavy Encefalopatie Epileptický záchvat (křeče) Cerebrální krváceníPorucha pamětiParéza | Ataxie | Leuko-encefalopatie |
| Poruchy ucha a labyrintu | Zhoršení sluchu | ||
| Srdeční poruchy | Srdeční zástava | KardiovaskulárníinsuficienceSrdeční selhání | |
| Cévní poruchy | Hemoragie | Hypertenze |
| Respirační, hrudní amediastinální poruchy | Pneumonitida | Syndromidiopatické pneumonie Plicní hemoragie Plicní edém Epistaxe HypoxieZástava dýchání | Pulmonálníarteriální hypertenze |
| Gastrointestinální poruchy | NauzeaStomatitida Zvracení Průjem Bolesti břicha | EnteritidaStřevní obstrukce | |
| Poruchy jater a žlučových cest | Venookluzivníonemocnění jater | Jaterní selhání | |
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | VyrážkaErytémOlupování kůže Poruchy pigmentace | Závažné toxické kožní reakce,včetně případů Stevensova-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy | |
| Poruchy svalové a kosternísoustavy a pojivové tkáně | Růstová retardace | ||
| Poruchy ledvin a močových cest | Poruchymočového měchýře | Renální selháníHemoragická cystitida | |
| Celkové poruchy a reakce v místěaplikace | HorečkaZánět sliznicBolestMultiorgánové selhání | ||
| Vyšetření | Zvýšená hladinabilirubinu v krvi Zvýšená hladina aminotransferáz Zvýšená hladina kreatininu v krvi Zvýšená hladina aspartátamino-transferázy Zvýšená hladina alaninamino-transferázy | Zvýšená hladinamočoviny v krvi Abnormální hodnotyelektrolytů v krvi Prodloužení protrombinového času |
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky
případně na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 49/48
100 00 Praha 10
email: farmakovigilance@sukl.gov.cz
Nejsou žádné zkušenosti s předávkováním thiotepou. Nejzávažnějšími nežádoucími účinky, které lze očekávat v případě předávkování, jsou myeloablace a pancytopenie.
Není známo žádné antidotum thiotepy.
Je třeba pečlivě sledovat hematologický stav a, je-li to z lékařského hlediska indikováno, zavést důkladná podpůrná opatření.
Farmakologické vlastnosti - THIOTEPA MSN 100MG
Farmakoterapeutická skupina: Cytostatika, alkylační látky, ATC kód: L01AC01
Mechanismus účinku
Thiotepa je polyfunkční cytotoxická látka chemicky a farmakologicky příbuzná s dusíkatým yperitem. Radiomimetické působení thiotepy se odehrává pomocí uvolnění ethylen-iminových radikálů, které, jako v případě léčby ozařováním, narušují vazby DNA, např. alkylací guaninu na N-7, rozbitím vazby mezi purinovou bází a cukrem a uvolněním alkylovaného guaninu.
Klinická účinnost a bezpečnost
Přípravná fáze léčby musí zabezpečit cytoredukci a v ideálním případě eradikaci onemocnění. U
thiotepy představuje ablace kostní dřeně toxicitu, která omezuje její dávku, což dovoluje významně navýšit dávku s infuzí autologní HPCT. U alogenní transplantace hematopoetických progenitorových buněk musí být přípravná fáze léčby dostatečně imunosupresivní a myeloablativní, aby překonala
odmítnutí štěpu hostitelem. V důsledku vysoce myeloablativních vlastností zvyšuje thiotepa u
příjemce imunosupresi a myeloablaci, a tím zesiluje přihojení štěpu (engraftment). To vyvažuje ztrátu účinků reakce štěpu proti leukemii související s reakcí štěpu proti hostiteli. Jako alkylační činidlo vyvolává thiotepa nejsilnější inhibici růstu nádorových buněk in vitro s nejmenším zvýšením koncentrace léčivého přípravku. V důsledku nepřítomnosti extramedulární toxicity i přes navyšování dávky nad dávky myelotoxické je thiotepa používána po desetiletí v kombinaci s dalšími chemoterapeutickými léčivými přípravky před autologní a alogenní HPCT.
Výsledky publikovaných klinických studií podporujících účinnost thiotepy jsou shrnuty:
Autologní HPCT
Hematologická onemocnění
Engraftment: bylo prokázáno, že přípravná fáze léčby, v níž je použita thiotepa, je myeloablativní. Přežití bez známek onemocnění (disease free survival, DFS): Po pěti letech bylo hlášeno očekávaných 43 %, což potvrzuje, že přípravná fáze léčby s použitím thiotepy následovaná autologní HPCT je
účinným léčebným postupem v léčbě pacientů s hematologickými onemocněními.
Relaps: ve všech přípravných fázích léčby s použitím thiotepy byl hlášený výskyt relapsů
(znovuvzplanutí) po více než 1 roce 60 % nebo nižší, což bylo lékaři považováno za hranici
prokazující účinnost. V některých hodnocených přípravných fázích léčby byl výskyt relapsů nižší než 60 % rovněž hlášen po pěti letech.
Celkové přežití (overal survival, OS): celkové přežití se pohybovalo od 29 % do 87 % s fází
následného sledování od 22 až do 63 měsíců.
Mortalita v souvislosti s léčbou (regimen related mortality, RRM) a peritransplantační mortalita
(transplant related mortality, TRM): byly hlášeny hodnoty RRM v rozmezí od 2,5 % do 29 %.
Hodnoty TRM byly v rozmezí od 0 % do 21 % po 1 roce, což potvrzuje bezpečnost přípravné fáze léčby zahrnující thiotepu pro autologní HPCT u dospělých pacientů s hematologickými
onemocněními.
Solidní nádory
Engraftment: bylo prokázáno, že přípravná fáze léčby, v níž je použita thiotepa, je myeloablativní.
Přežití bez známek onemocnění (DFS): hlášená procenta s následným sledováním delším než 1 rok
potvrzují, že přípravná fáze léčby s použitím thiotepy následovaná autologní HPCT je účinnou volbou
v léčbě pacientů se solidními nádory.
Relaps: ve všech přípravných fázích léčby s použitím thiotepy byl hlášený výskyt relapsů po více než
1 roce nižší než 60%, což bylo lékaři považováno za hranici prokazující účinnost. V některých případech byl hlášený výskyt relapsů 35% po pěti letech a 45% po šesti letech.
Celkové přežití (OS): celkové přežití se pohybovalo od 30 % do 87 % s fází následného sledování od 11,7 do 87 měsíců.
Mortalita v souvislosti s léčbou (RRM) a peritransplantační mortalita (TRM): byly hlášeny hodnoty RRM v rozmezí od 0 % do 2 %. Hodnoty TRM byly v rozmezí od 0 % do 7,4 %, což potvrzuje
bezpečnost přípravné fáze léčby s thiotepou pro autologní HPCT u dospělých pacientů se solidními
nádory.
Alogenní HPCT
Hematologická onemocnění
Engraftment: při hojení štěpu (engraftment) bylo dosaženo (92 % – 100 %) ve všech hlášených přípravných fázích léčby a má se za to, že k němu došlo v očekávanou dobu. Lze proto vyvodit, že přípravná fáze léčby s použitím thiotepy je myeloablativní.
Reakce štěpu proti hostiteli (GvHD): všechny hodnocené přípravné fáze zajistily nízký výskyt akutní reakce štěpu proti hostiteli stupně III-IV (od 4 % do 24 %).
Přežití bez známek onemocnění (DFS): hlášená procenta s následným sledováním od 1 do 5 let
potvrzují, že přípravná fáze s použitím thiotepy následovaná alogenní HPCT je účinnou volbou v léčbě pacientů s hematologickými onemocněními.
Relaps: ve všech přípravných fázích s použitím thiotepy byl hlášený výskyt relapsů po více než 1 roce nižší než 40 % (což bylo lékaři považováno za hranici prokazující účinnost). V některých případech byl výskyt relapsů nižší než 40 % hlášený rovněž po 5 letech a 10 letech.
Celkové přežití (OS): celkové přežití se pohybovalo od 31 % do 81 % s fází následného sledování od 7,3 až do 120 měsíců.
Mortalita v souvislosti s léčbou (RRM) a peritransplantační mortalita (TRM): byly hlášeny nízké hodnoty, což potvrzuje bezpečnost přípravné fáze léčby s thiotepou u alogenní HPCT u dospělých pacientů s hematologickými onemocněními.
Pediatrická populace
Autologní HPCT
Solidní nádory
Engraftment: byl dosažen ve všech hlášených přípravných fázích léčby s thiotepou.
Přežití bez známek onemocnění (DFS): v následném sledování probíhajícím od 36 do 57 měsíců se DFS ve sledovaných studiích pohybovalo v rozmezí od 46 % do 70 %. Vzhledem k tomu, že všichni pacienti byli léčeni pro vysoce rizikové solidní nádory, výsledky DFS potvrzují, že přípravné fáze léčby s thiotepou následované autologní HPCT jsou účinnými léčebnými postupy v léčbě pediatrických pacientů se solidními nádory.
Relaps: ve všech hlášených přípravných fázích léčby s thiotepou se výskyt relapsů po 12 až 57 měsících pohyboval v rozmezí od 33 % do 57 %. Vzhledem k tomu, že všichni pacienti mají rekurenci solidního nádoru nebo jeho špatnou prognózu, podporují tyto hodnoty účinnost přípravných fází léčby založených na thiotepě.
Celkově přežití (OS): celkové přežití se pohybovalo od 17 % do 84 % s fází následného sledování od 12,3 až do 99,6 měsíců.
Mortalita v souvislosti s léčbou (RRM) a peritransplantační mortalita (TRM): byly hlášeny hodnoty RRM v rozmezí od 0 % do 26,7 %. Hodnoty TRM byly v rozmezí od 0 % do 18 %, což potvrzuje
bezpečnost přípravné fáze léčby s thiotepou pro autologní HPCT u pediatrických pacientů se solidními
nádory.
Alogenní HPCT
Hematologická onemocnění
Engraftment: přihojení štěpu (engraftment) bylo dosaženo ve všech hodnocených přípravných režimech léčby s thiotepou s poměrem úspěšnosti 96 % – 100 %. Hematologická obnova nastává v očekávané době.
Přežití bez známek onemocnění (DFS): bylo hlášeno v rozmezí 40 % – 75 % s následným sledováním delším než 1 rok. Výsledky DFS potvrzují, že přípravné fáze léčby s thiotepou následované alogenní HPCT jsou účinnými léčebnými postupy v léčbě pediatrických pacientů s hematologickými
onemocněními.
Relaps: ve všech hlášených přípravných režimech léčby s thiotepou byl výskyt relapsů v rozmezí 15 % – 44 %. Tyto údaje potvrzují účinnost přípravných režimů léčby založených na thiotepě u všech hematologických onemocnění.
Celkově přežití (OS): celkové přežití se pohybovalo od 50 % do 100 % s fází následného sledování od 9,4 až do 121 měsíců.
Mortalita v souvislosti s léčbou (RRM) a peritransplantační mortalita (TRM): byly hlášeny hodnoty RRM v rozmezí od 0 % do 2,5 %. Hodnoty TRM byly v rozmezí od 0 % do 30 %, což potvrzuje
bezpečnost přípravné fáze léčby s thiotepou pro alogenní HPCT u pediatrických pacientů s hematologickými onemocněními.
Absorpce
Thiotepa je nespolehlivě absorbována z gastrointestinálního traktu: nestabilita v kyselém prostředí znemožňuje podávat thiotepu perorálně.
Distribuce
Thiotepa je vysoce lipofilní látka. Po intravenózním podání se plazmatické koncentrace léčivé látky hodí pro dvoukompartmentový model s rychlou distribuční fází. Distribuční objem thiotepy je velký a je udáván v rozmezí od 40,8 l/m2 do 75 l/m2 , což ukazuje na distribuci do celkové tělesné tekutiny. Zdánlivý distribuční objem thiotepy se jeví jako nezávislý na podané dávce. Volná frakce nevázaná na bílkoviny v plazmě činí 70–90 %; byla zaznamenána nevýznamná vazba thiotepy na gama globulin a minimální vazba na albumin (10–30 %).
Po intravenózním podání je expozice léčivého přípravku v mozkomíšním moku téměř shodná s
expozicí v plazmě; průměrná hodnota poměru AUC v mozkomíšním moku a plazmě je pro thiotepu 0,93. Koncentrace TEPA, prvního zaznamenaného aktivního metabolitu thiotepy, v mozkomíšním moku a plazmě převyšuje koncentrace původní látky.
Biotransformace
Thiotepa podléhá rychlému a rozsáhlému jaternímu metabolismu a metabolity mohou být zjištěny v moči během 1 hodiny po infuzi. Metabolity jsou aktivní alkylační látky, ale jejich roli v
protinádorovém působení thiotepy je třeba ještě objasnit. Thiotepa podléhá oxidativní desulfuraci
izoenzymy CYP2B a CYP3A cytochromu P450 na hlavní a aktivní metabolit TEPA
(triethylenfosforamid). Celkové vyloučené množství thiotepy a jejích identifikovaných metabolitů odpovídá za 54–100 % celkové alkylační aktivity, což naznačuje přítomnost dalších alkylujících metabolitů. Během přeměny GSH konjugátů na N-acetylcysteinové konjugáty jsou vytvořeny GSH, cysteinylglycin a cysteinové konjugáty. Tyto metabolity se nenacházejí v moči a, pokud jsou
vytvořeny, jsou pravděpodobně vylučovány žlučí nebo jsou jako přechodné metabolity rychle přeměněny na thiotepa-merkapturát.
Eliminace
Celková clearance thiotepy se pohybuje v rozmezí od 11,4 do 23,2 l/h/m2. Eliminační poločas kolísá od 1,5 do 4,1 hodin. Identifikované metabolity TEPA, monochlorotepa a thiotepa-merkapturát jsou všechny vylučovány močí. Thiotepa je téměř úplně vyloučena močí po 6 hodinách a TEPA po 8
hodinách. Průměrný podíl thiotepy a jejích metabolitů v moči je 0,5 % pro nezměněný léčivý přípravek a monochlorotepu a 11 % pro TEPA a thiotepa-merkapturát.
Linearita/nelinearita
Neexistuje žádný jasný důkaz saturace mechanismu metabolické clearance ve vysokých dávkách
thiotepy.
Zvláštní populace
Pediatrická populace
Farmakokinetika vysoké dávky thiotepy u dětí od 2 do 12 let se nejeví jako odlišná od hodnot
zaznamenaných u dětí, kterým bylo podáváno 75 mg/m2, nebo u dospělých, jimž byly podávány stejné
dávky.
Porucha funkce ledvin
Vliv poruchy funkce ledvin na eliminaci thiotepy nebyl hodnocen.
Porucha funkce jater
Vliv poruchy funkce jater na metabolismus a eliminaci thiotepy nebyl hodnocen.
Farmaceutické údaje - THIOTEPA MSN 100MG
Přípravek Thiotepa MSN je v kyselém prostředí nestálý.
Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6.
Neotevřená injekční lahvička
2 roky.
Po rekonstituci
Chemická a fyzikální stabilita přípravku po rekonstituci před použitím byla prokázána na dobu 8 hodin
při uchovávání při teplotě 2–8 °C.
Po naředění
Chemická a fyzikální stabilita přípravku po naředění před použitím byla prokázána na dobu 24 hodin
při uchovávání při teplotě 2–8 °C a na dobu 4 hodin při uchovávání při teplotě 25 °C.
Z mikrobiologického hlediska, pokud ředění neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek, má být přípravek použit okamžitě po naředění. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele.
Neotevřená injekční lahvička
Uchovávejte a přepravujte chlazené (2–8 °C).
Chraňte před mrazem.
Po rekonstituci a naředění
Podmínky uchovávání rekonstituovaného a naředěného léčivého přípravku jsou uvedeny v bodě 6.3.
15 mg:
3 ml injekční lahvička z čirého skla třídy I s brombutylovou pryžovou zátkou, zapečetěná hliníkovým
odtrhovacím krytem s červeným plastovým diskem, obsahující 15 mg thiotepy.
Velikost balení: 1 injekční lahvička.
100 mg:
10 ml injekční lahvička z čirého skla třídy I s brombutylovou pryžovou zátkou, zapečetěná hliníkovým
odtrhovacím krytem s červeným plastovým diskem, obsahující 15 mg thiotepy.
Velikost balení: 1 injekční lahvička.
Příprava přípravku Thiotepa MSN
Je třeba dodržovat postupy pro řádné zacházení s cytotoxickými léčivými přípravky a pro jejich
likvidaci. Jakékoliv jejich přemístění musí probíhat za přísně aseptických podmínek, pokud možno s využitím boxu (digestoře) s vertikálním laminárním prouděním.
Stejně jako u jiných cytotoxických látek je při zacházení a přípravě roztoků přípravku Thiotepa MSN
zapotřebí opatrnosti, aby se zabránilo náhodnému kontaktu s kůží nebo sliznicemi. V souvislosti s
náhodným kontaktem s thiotepou se mohou objevit lokální reakce. Proto se doporučuje při přípravě infuzního roztoku používat rukavice. Dojde-li k náhodnému styku thiotepy s kůží, musí být zasažené místo okamžitě důkladně omyto vodou a mýdlem. Pokud dojde k náhodnému kontaktu thiotepy se sliznicemi, je třeba je důkladně opláchnout vodou.
Rekonstituce
Přípravek Thiotepa MSN 15 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok musí být rekonstituován v 1,5 ml sterilní vody pro injekci. Při použití injekční stříkačky s jehlou asepticky natáhněte 1,5 ml sterilní vody pro injekci.
Přípravek Thiotepa MSN 100 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok musí být ekonstituován v 10
ml sterilní vody pro injekci. Při použití injekční stříkačky s jehlou asepticky natáhněte 10 ml sterilní
vody pro injekci.
Vstříkněte obsah injekční stříkačky do lahvičky skrze pryžovou zátku.
Odstraňte stříkačku a jehlu a ručně promíchejte opakovaným převracením lahvičky.
Rekonstituované roztoky mohou příležitostně vykazovat opalescenci nebo malé shluky
polymerovaných částic v důsledku polymerace thiotepy, což je inherentní vlastnost tohoto přípravku;
takové roztoky je však stále možné použít k dalšímu ředění v infuzním vaku.
Další ředění v infuzním vaku
Rekonstituovaný roztok je hypotonický a musí být před podáním dále naředěn v 500 ml injekčního roztoku chloridu sodného o koncentaci 9 mg/ml (0,9%) (nebo v 1 000 ml, pokud je dávka vyšší než 500 mg) nebo v takovém objemu injekčního roztoku chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9%), aby byla získána konečná koncentrace přípravku Thiotepa MSN mezi 0,5 a 1 mg/ml.
Podání
Infuzní roztok Thiotepa MSN je třeba před podáním vizuálně zkontrolovatohledně obsahu částic.
Intenzita opalescence nebo shlukování částic se při dalším ředění v infuzním vaku výrazně sníží až zcela vymizí, což svědčí o tom, že se nejedná o cizorodé částice. Roztoky obsahující jakékoli částice je třeba zlikvidovat. Infuzní roztok musí být podáván pacientům pomocí infuzního setu vybaveného 0,2 μm in-line filtrem.
Filtrace nemění účinnost roztoku.
Před každou infuzí a po každé infuzi je třeba zavedený katétr propláchnout přibližně 5 ml injekčního
roztoku chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9%).
Likvidace
Přípravek Thiotepa MSN je purčen ouze k jednorázovému použití.
Veškerý nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.