VENDAL RETARD 60MG Tableta s prodlouženým uvolňováním

Dlouhodobá léčba silné a velmi silné bolesti (jako je např. nádorová bolest) rezistentní na jiná

analgetika.

Léčba se zahajuje titrací pomocí přípravků s okamžitým uvolňováním morfinu, až je dosažena taková dávka morfinu, která je dostatečná ke kontrole bolesti. Poté se pacient převede na stejnou dávku přípravku Vendal retard. Náhlý vzestup bolesti se má léčit podáním morfinu s okamžitým uvolňováním.

Přípravek Vendal retard se užívá ve 12hodinových intervalech. Dávkování je závislé na intenzitě bolesti, věku pacienta a na předchozí anamnéze analgetické léčby.

Dávkování

Pediatrická populace

Přípravek Vendal retard se nedoporučuje podávat dětem do 12 let vzhledem k nedostatečným údajům o bezpečnosti a účinnosti.

Použití morfinu je kontraindikováno u dětí do 1 roku.

Dospělí a dospívající od 12 let

Pacienti se závažnou bolestí obvykle začínají dávkou 10-30 mg morfinu po 12 hodinách, pacienti s nízkou tělesnou hmotností (hmotnost nižší než 70 kg) dostávají nižší počáteční dávku.

Protože v České republice není k dispozici žádný léčivý přípravek v lékové formě s prodlouženým uvolňováním obsahující morfin v síle 10 mg, je třeba léčbu zahajovat dávkou 30 mg.

Starší pacienti a pacienti s poruchou funkce jater nebo ledvin

Starším pacientům a pacientům s poruchou jaterních nebo renálních funkcí je potřeba věnovat zvýšenou pozornost a počáteční dávka by u nich měla být snížena.

Zvýšení intenzity bolesti vyžaduje zvýšení dávkování morfinu. Správná dávka pro jednotlivého pacienta je taková, která vede k dostatečné kontrole bolesti po celých 12 hodin a nemá žádné, nebo má snesitelné nežádoucí účinky.

Obecně 200mg tablety jsou určeny pro pacienty se specifickou nádorovou bolestí, kteří tolerují morfin a užívají denní dávky morfinu vyšší než 200 mg.

Pacienti užívající přípravek Vendal retard místo parenterálního morfinu mají být léčeni opatrně, podle individuální odlišné citlivosti, což znamená, že denní dávka nemá být nadhodnocena.

Způsob podání

Tablety s prodlouženým uvolňováním se polykají vcelku a zapíjí se tekutinou.

Přípravek Vendal retard se nesmí před podáváním dělit, drtit, kousat nebo rozpouštět. Rozpuštění, rozdrcení nebo dělení tablet naruší systém prodlouženého uvolňování a vede tak k rychlejšímu uvolnění morfinu, které může způsobit významné nežádoucí účinky a může dojít až k uvolnění letální dávky.

Cíle léčby a její ukončení

Před zahájením léčby přípravkem Vendal retard je třeba se s pacientem dohodnout na strategii léčby,

včetně délky léčby a jejích cílů a plánu ukončení léčby, v souladu s pokyny pro léčbu bolesti. V průběhu léčby mají být lékař a pacient často v kontaktu, aby bylo možné vyhodnotit, zda je nutné pokračovat v

léčbě, zvážit ukončení léčby a v případě potřeby upravit dávkování. Pokud u pacienta již léčba přípravkem Vendal retard není nutná, doporučuje se dávku postupně snižovat, aby se zabránilo abstinenčním příznakům. Pokud není k dispozici adekvátní kontrola bolesti, má se zvážit možnost hyperalgezie, tolerance a progrese primárního onemocnění (viz bod 4.4).

Délka léčby

Přípravek Vendal retard se nemá používat déle, než je nezbytné.

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1

• Respirační deprese

• Stagnace sekrece hlenu v dýchacích cestách

• Obstrukční plicní onemocnění

• Konvulzivní stavy nebo poranění hlavy

• Paralytický ileus

• Náhlá příhoda břišní nebo prodloužené vyprazdňování žaludku

• Akutní onemocnění jater

• Stavy agitovanosti u pacientů pod vlivem alkoholu nebo hypnotik

• Děti do 1 roku

Hlavní riziko zvýšeného dávkování opioidů je respirační deprese.

Přípravek Vendal retard je potřeba podávat s opatrností u starších pacientů a pacientů:

• s poruchou respirační funkce

• s poruchou funkce jater a/nebo ledvin

• se srdečním selháním

• závislých na opioidech

• se zvýšeným nitrolebním tlakem

• s hypotenzí s hypovolemií

• s poruchou vědomí

• s onemocněním žlučových cest

• s biliární nebo ledvinnou kolikou

• s pankreatitidou

• s obstrukčním nebo zánětlivým onemocněním střev

• s hypertrofií prostaty

• s feochromocytomem

• s hypotyreózou

  Porucha z užívání opioidů (zneužívání a závislost)

  Při opakovaném podávání opioidů, jako je přípravek Vendal retard, se může vyvinout tolerance a fyzická a/nebo psychická závislost.

  Opakované užívání přípravku Vendal retard může vést k poruše z užívání opioidů (opioid use disorder,

  OUD). Vyšší dávka a delší doba léčby opioidy může zvýšit riziko vzniku OUD. Zneužívání nebo

  úmyslné nesprávné používání přípravku Vendal retard může způsobit předávkování a/nebo úmrtí. U

  pacientů s osobní nebo rodinnou anamnézou (rodiče nebo sourozenci) zahrnující poruchy ze zneužívání návykové látky (včetně onemocnění z užívání alkoholu), u současných uživatelů tabáku nebo u pacientů s jinými poruchami duševního zdraví v osobní anamnéze (např. deprese, úzkost a porucha osobnosti) je zvýšené riziko vývoje OUD.

  Před zahájením léčby přípravkem Vendal retard a během léčby je třeba se s pacientem dohodnout na

  cílech léčby a plánu ukončení léčby (viz bod 4.2). Před léčbou a v jejím průběhu má být pacient rovněž informován o rizicích a symptomech OUD. Pokud se tyto symptomy objeví, pacienti mají být poučeni, že se musí obrátit na svého lékaře.

  U pacientů bude třeba sledovat náznaky chování s cílem získat léčivý přípravek (např. předčasné žádosti o opakované předepsání). To zahrnuje kontrolu současně podávaných opioidů a psychoaktivních léčiv (jako jsou benzodiazepiny). U pacientů se symptomy OUD je nutno zvážit poradu s adiktologem.

  Správné podávání u pacientů s chronickou bolestí významně snižuje riziko rozvoje fyzické a psychické závislosti.

  Morfin má potenciál zneužití podobný jako v případě ostatních silných opioidních agonistů.

  Příznaky lze minimalizovat úpravou dávky nebo lékové formy a postupným vysazením morfinu.

  Jednotlivé příznaky viz bod 4.8.

  Pokud jsou opioidy náhle vysazeny nebo jsou podány antagonisté opioidů, mohou se objevit abstinenční příznaky.

  Riziko plynoucí ze současného užívání sedativních léčivých přípravků, jako jsou benzodiazepiny nebo podobné léčivé přípravky

  Současné užívání přípravku Vendal retard a sedativ, jako jsou benzodiazepiny a jim podobné látky, může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a úmrtí. Vzhledem k těmto rizikům je současné předepisování těchto sedativ vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti léčby. V případě rozhodnutí předepsat přípravek Vendal retard současně se sedativy, je nutné předepsat nejnižší účinnou dávku na nejkratší možnou dobu léčby.

  Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a sedace. V této souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich pečovatele, aby o těchto symptomech věděli (viz bod 4.5).

  Souběžné požívání alkoholu a přípravku Vendal retard může zvýšit nežádoucí účinky přípravku; je třeba se vyvarovat jejich souběžného užívání.

  Potahované tablety se nesmí rozpouštět ani se nesmí podávat parenterálně. Parenterální podání složek tablety (zejména mastku) může vést k nekróze místní tkáně a tvorbě granulomu plic nebo k jiným

  závažným potenciálně život ohrožujícím nežádoucím účinkům jako např. respirační deprese.

  Akutní hrudní syndrom u pacientů se srpkovitou anémií

  Vzhledem k možné souvislosti mezi akutním hrudním syndromem a užíváním morfinu u pacientů se srpkovitou anémií léčených morfinem během vazookluzivní krize je nutné pečlivě sledovat příznaky akutního hrudního syndromu.

  Adrenální insuficience

  Opioidní analgetika mohou způsobit reverzibilní adrenální insuficienci vyžadující sledování a substituční léčbu glukokortikoidy. Příznaky adrenální insuficience mohou zahrnovat např. nauzeu, zvracení, nedostatek chuti k jídlu, únavu, slabost, závratě nebo nízký krevní tlak.

  Snížené hladiny pohlavních hormonů a zvýšená hladina prolaktinu

  Dlouhodobé užívání opioidních analgetik může být spojeno se sníženými hladinami pohlavních hormonů a zvýšenou hladinou prolaktinu. Příznaky zahrnují snížené libido, impotenci nebo amenoreu.

  Hyperalgezie, která neodpovídá na další zvýšení dávky morfinu, se může objevit zejména u vysokých dávek. Může být zapotřebí snížit dávku morfinu nebo změnit opioid.

  Rifampicin může snížit plazmatické koncentrace morfinu. Během léčby rifampicinem a po jejím ukončení je třeba monitorovat analgetický účinek morfinu a upravit dávky morfinu.

  Riziko plynoucí ze současného užívání inhibitorů monoaminooxidázy (IMAO)

  Je známo, že inhibitory monoaminooxidázy interagují s určitými opioidními analgetiky (zejména

  pethidinem), což způsobuje excitaci nebo depresi CNS s hyper- nebo hypotenzní krizí (viz bod 4.5).

  Perorální antiagregační léčba inhibitorem P2Y12

  Během prvního dne souběžné léčby inhibitorem P2Y12 a morfinem byla pozorována snížená účinnost léčby inhibitorem P2Y12 (viz bod 4.5).

  Poruchy dýchání související se spánkem

  Opioidy mohou způsobit poruchy dýchání související se spánkem, včetně centrální spánkové apnoe (CSA) a hypoxemie související se spánkem. Užívání opioidů zvyšuje riziko CSA v závislosti na dávce. U pacientů, u kterých se vyskytne CSA, zvažte snížení celkové dávky opioidů.

  Závažné kožní nežádoucí účinky (severe cutaneous adverse reaction, SCAR)

  V souvislosti s léčbou morfinem byla hlášena akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP),

  která může být život ohrožující či fatální. Většina kožních nežádoucích účinků se vyskytla během prvních 10 dnů léčby. Pacienti mají být informováni o symptomech AGEP a musí být poučeni, aby v případě, že se u nich tyto příznaky objeví, vyhledali lékařskou pomoc.

  Jestliže se objeví symptomy naznačující tyto kožní nežádoucí účinky, je nutné morfin vysadit a zvážit alternativní léčbu.

  Poruchy jater a žlučových cest

  Morfin může způsobit dysfunkci a spasmus Oddiho svěrače, a tím zvýšit intrabiliární tlak a zvýšit riziko vzniku symptomů žlučových cest a pankreatitidy.

  Nedoporučené použití

  Vzhledem k mutagenním vlastnostem by muži a ženy ve fertilním věku měli dostávat morfin, pouze pokud je zajištěno použití účinných antikoncepčních opatření (viz body 4.6 a 5.3).

  Přípravek Vendal retard se nedoporučuje užívat během těhotenství nebo porodu a rovněž před operací nebo během prvních 24 hodin po operaci.

  Celkem 24 hodin před chordotomií nebo jinou operací, která má zajistit úlevu od bolesti, má být pacient převeden na lépe kontrolovatelné analgetikum s okamžitým uvolňováním. V případě další léčby morfinem s prodlouženým uvolňováním je třeba po operaci upravit dávku.

  Pokud se během léčby přípravkem Vendal retard objeví paralytický ileus nebo jen podezření na něj, je nutné léčbu okamžitě přerušit.

  Titrace dávky

  Snížení dávky může být vhodné u starších pacientů, u pacientů s hypotyreózou a u pacientů se signifikantní poruchou jaterních nebo renálních funkcí.

  Pacienti, u nichž již jednou byla dosažena titrací účinná dávka u jednoho z opioidů, nemají přecházet na jiné morfinové přípravky nebo opioidní analgetika s pomalým, prodlouženým nebo kontrolovaným uvolňováním bez opakovaného titrování dávky a klinického zhodnocení.

  V opačném případě není zajištěn kontinuální analgetický účinek.

  Dopingové testy

  Přípravek Vendal retard může vést k pozitivním výsledkům při dopingových kontrolách.

  Pomocné látky:

  Tento přípravek obsahuje laktózu.

  Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.

  Přípravek Vendal retard 60 mg a 100 mg obsahuje barvivo hlinitý lak oranžové žluti (E 110), které může způsobit alergické reakce.

  Přípravek Vendal retard 200 mg obsahuje barviva hlinitý lak oranžové žluti (E 110) a hlinitý lak

  Ponceau 4R (E 124), které mohou způsobit alergické reakce.

Nedoporučené kombinace

Alkohol může zesilovat farmakodynamické účinky přípravku Vendal retard; je třeba se vyvarovat jejich

souběžného užívání.

Léčivé přípravky s anticholinergními účinky (např. psychotropní léčiva, antihistaminika, antiemetika, antiparkinsonika) mohou podpořit anticholinergní nežádoucí účinky opioidů (např. zácpa, sucho v ústech nebo problémy s močením).

Kombinace, které vyžadují zvláštní opatření

Morfin je třeba používat s opatrností u pacientů, kteří souběžně užívají jiné přípravky tlumící centrální

nervový systém, včetně:

• sedativ a hypnotik, jako jsou benzodiazepiny a jim podobné léčivé přípravky,

• neuroleptik (fenothiaziny, např. perfenazin) nebo jiných trankvilizérů,

• celkových anestetik (např. barbituráty),

• antidepresiv, (např. imipramin, amitriptylin, paroxetin, fluoxetin, citalopram),

• gabapentinu nebo pregabalinu,

• myorelaxancií,

• antiemetik,

• antihistaminik,

• jiných opioidů,

• antihypertenziv,

• alkoholu (současnému užití je třeba se vyvarovat).

Jsou-li tyto léčivé přípravky užívány v kombinaci s obvyklými dávkami morfinu, mohou se objevit interaktivní účinky vedoucí k respirační depresi, hypotenzi, hluboké sedaci nebo kómatu. Je třeba omezit dávku a délku souběžného podávání (viz bod 4.4).

U pacientů s akutním koronárním syndromem léčených morfinem byla pozorována zpožděná a snížená expozice perorální antiagregační léčby inhibitorem P2Y12. Tato interakce může souviset se sníženou gastrointestinální motilitou a může se vztahovat i na jiné opioidy. Klinický význam není znám, ale data naznačují potenciál snížené účinnosti inhibitoru P2Y12 u pacientů, kterým je současně podáván morfin a inhibitor P2Y12 (viz bod 4.4). U pacientů s akutním koronárním syndromem, u nichž nelze morfin vysadit a rychlá inhibice P2Y12 je považována za klíčovou, lze zvážit použití parenterálního inhibitoru P2Y12.

Smíšení opioidní agonisté/antagonisté (např. buprenorfin, nalbufin, pentazocin) se nemají podávat pacientům, kteří užívají plné agonisty, protože kompetitivní blokáda receptorů vede ke snížení analgetického účinku a k riziku vzniku abstinenčního syndromu.

Inhibitory monoaminooxidázy interagují s opioidními analgetiky, což způsobuje excitaci nebo depresi CNS s hyper- nebo hypotenzní krizí. U pacientů, kteří současně užívali pethidin a inhibitory monoaminooxidázy, byl hlášen serotoninový syndrom, a proto jej nelze vyloučit ani při současném

podávání morfinu a inhibitorů monoaminooxidázy. Současnému podávání s inhibitory

monoaminooxidázy nebo podání do 2 týdnů od jejich vysazení je třeba se vyvarovat. Pokud je současné podávání považováno za nezbytné, má být tato kombinace podávána se zvláštní opatrností.

Cimetidin inhibuje metabolismus morfinu.

Rifampicin může snižovat plasmatickou hladinu morfinu.

Nejsou k dispozici žádné farmakokinetické údaje o současném podávání ritonaviru a morfinu. Nicméně ritonavir indukuje jaterní enzymy, které jsou zodpovědné za glukuronidaci morfinu a může tak snižovat plazmatickou hladinu morfinu.

Těhotenství

Údaje u člověka umožňující vyhodnocení teratogenních rizik nejsou dostatečné. Byly zaznamenány zprávy o možné souvislosti se zvýšeným výskytem kýl. Morfin prochází placentární bariérou. Studie na zvířatech prokázaly škodlivý potenciál u potomstva během celé doby březosti (viz bod 5.3). Morfin může být během těhotenství užíván, pouze pokud přínos pro matku jasně převáží riziko pro dítě; před tím mají být zváženy další terapeutické možnosti. Z důvodu mutagenních vlastností se doporučuje, aby muži a ženy ve fertilním věku užívali morfin pouze tehdy, pokud používají účinnou antikoncepci.

Podávání morfinu se nedoporučuje během porodu vzhledem k riziku neonatálního respiračního útlumu. Novorozence, jejichž matky užívaly opioidní analgetika během těhotenství, je třeba sledovat s ohledem na příznaky novorozeneckého syndromu z vysazení léku (abstinenčního syndromu). Léčba může zahrnovat podávání opioidu a podpůrnou péči.

Kojení

Podávání u kojících matek není doporučeno, protože morfin se vylučuje do mateřského mléka. Příznaky

z vysazení je možné pozorovat u novorozenců matek, které podstupují dlouhodobou léčbu.

Fertilita

Ze studií na zvířatech vyplynulo, že morfin může snížit fertilitu (viz bod 5.3).

Morfin má výrazný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Může způsobit změny pozornosti, ovlivnit soustředění a schopnost reagovat tak, že je narušena nebo ztracena schopnost aktivně se účastnit dopravy nebo obsluhovat stroje.

Nežádoucí účinky jsou klasifikovány podle jejich závažnosti a frekvence: Velmi časté (≥ 1/10)

Časté (≥ 1/100 až < 1/10)

Méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100) Vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000) Velmi vzácné (< 1/10 000)

Není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Nejčastější nežádoucí účinky jsou nauzea, zvracení, zácpa a ospalost.

Poruchy imunitního systému

Méně časté: hypersenzitivita

Není známo: anafylaktická/anafylaktoidní reakce

Endokrinní poruchy

Velmi vzácné: syndrom nepřiměřené sekrece ADH (SIADH, hlavní symptom: hyponatremie)

Psychiatrické poruchy

Časté: zmatenost, poruchy spánku

Méně časté: agitovanost, euforie, výkyvy nálady, halucinace

Vzácné: nespavost

Není známo: kognitivní poruchy, závislost, dysforie

Poruchy nervového systému

Časté: závratě, bolest hlavy, ospalost, somnolence, myoklonus

Méně časté: konvulze, parestezie, synkopa, zvýšení svalového tonu.

Velmi vzácné: tremor

Není známo: alodynie, hyperalgezie (viz bod 4.4), hyperhidróza.

Porucha oka

Méně časté: poruchy vidění, rozmazané vidění, diplopie, nystagmus Není známo: mióza

Poruchy ucha a labyrintu

Méně časté: vertigo

Srdeční poruchy

Méně časté: palpitace, zvýšená nebo snížená srdeční frekvence, celková slabost včetně mdloby a

srdečního selhání

Cévní poruchy

Méně časté: zarudnutí v obličeji, zvýšení nebo snížení krevního tlaku

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Méně časté: plicní edém, bronchospasmus, respirační deprese Vzácné: záchvaty astmatu u predisponovaných pacientů

Není známo: potlačení kašle, syndrom centrální spánkové apnoe

Gastrointestinální poruchy

Velmi časté: nauzea, zácpa

Časté: bolest břicha, anorexie, sucho v ústech, zvracení Méně časté: ileus, dysgeusie, dyspepsie

Vzácné: zvýšení hladiny pankreatických enzymů, pankreatitida

Poruchy jater a žlučových cest

Méně časté: zvýšení hladiny jaterních enzymů, spazmy žlučových cest Není známo: spasmus Oddiho svěrače

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Časté: pocení, exantém Méně časté: kopřivka

Není známo: akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP)

Poruchy ledvin a močových cest

Méně časté: retence moči, spazmy močových cest Vzácné: ledvinová kolika

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Není známo: amenorea, snížené libido, erektilní dysfunkce

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Časté: astenie, únava, malátnost, pruritus

Méně časté: periferní edém (reverzibilní po ukončení léčby), Velmi vzácné: zimnice

Není známo: rozvoj tolerance, syndrom z vysazení léku (abstinenční syndrom), syndrom z vysazení léku u novorozence.

Závislost na přípravku a syndrom z vysazení léku (abstinenční syndrom).

Opakované používání přípravku Vendal retard může vést k závislosti na léku, a to i při terapeutických dávkách. Riziko závislosti na léku se může lišit v závislosti na individuálních rizikových faktorech pacienta, dávce a délce léčby opioidy (viz bod 4.4).

Náhlé přerušení podávání opioidu nebo podávání antagonistů opioidů může vyvolat abstinenční syndrom, který se někdy může rovněž vyskytnout mezi dávkami. Léčba viz bod 4.4.

Mezi fyziologické abstinenční příznaky patří: bolest těla, třes, syndrom neklidných nohou, průjem, břišní kolika, nauzea, příznaky podobné chřipce, tachykardie a mydriáza. Mezi psychické příznaky patří dysforická nálada, úzkost a podrážděnost. V případě závislosti na lécích se často jedná o „bažení po léku“.

Pokud se při léčbě přípravkem Vendal retard objeví nauzea a zvracení, mohou být tablety kombinovány

s antiemetikem. Zácpa může být léčena vhodným laxativy.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Příznaky

Známkou morfinové toxicity a předávkování jsou ospalost, somnolence až stupor a kóma, špendlíkové zorničky, respirační deprese a hypotenze. V důsledku respiračního selhání může dojít k úmrtí.

V závažnějších případech se může objevit oběhové selhání a prohlubující se kóma s fatálním koncem.

Dále pak aspirační pneumonie, tachykardie, vertigo, pokles tělesné teploty, relaxace kosterních svalů; u dětí byly pozorovány generalizované konvulze. V souvislosti s předávkováním opioidy byla hlášena rhabdomyolýza a renální selhání.

Léčba předávkování

Primární pozornost musí být věnována zajištění dýchacích cest pacienta a zahájení asistované, nebo kontrolované ventilace.

V případech masivního předávkování se doporučuje podat naloxon buď intravenózně, nebo po naředění ve formě infuze. Infuze se podává v dávce odpovídající předchozím bolusovým dávkám a má být upravena v závislosti na reakci pacienta. Protože ale délka účinku naloxonu je relativně krátká, pacient musí být bedlivě monitorován do doby, než se znovu ustálí spontánní ventilace. Morfin z tablet s prodlouženým uvolňováním přípravku Vendal retard se dále uvolňuje a udržuje svoji hladinu 12 hodin po podání a podle toho musí být vedena léčba předávkování morfinem.

Naloxon se nemá podávat, pokud v důsledku předávkování morfinem není přítomno významné respirační selhání nebo oběhový kolaps. Naloxon se má podávat opatrně osobám, u kterých je známa nebo předpokládána fyzická závislost na morfinu. V takových případech náhlé nebo kompletní přerušení účinku opioidů může vést k akutnímu abstinenčnímu syndromu.

Aby se odstranil nevstřebaný přípravek, může být až do 4 hodin po podání přípravku s prodlouženým uvolňováním proveden výplach žaludku.