Přípravek Cefepim Noridem je indikován k léčbě závažných infekcí uvedených níže, které jsou

způsobeny patogeny citlivými na cefepim (viz body 4.4 a 5.1).

U dospělých a dospívajících starších 12 let a s tělesnou hmotností ≥ 40 kg:

• pneumonie,

• komplikované infekce močových cest (včetně pyelonefritidy),

• komplikované intraabdominální infekce,

• peritonitida související s dialýzou u pacientů léčených kontinuální ambulantní peritoneální dialýzou

  (CAPD).

  U dospělých:

• akutní infekce žlučových cest.

  U dětí ve věku od 2 měsíců do 12 let a s tělesnou hmotností ≤ 40 kg:

• pneumonie,

• komplikované infekce močových cest (včetně pyelonefritidy),

• bakteriální meningitida (viz bod 4.4).

Léčba pacientů s bakteriemií, která se objevuje v souvislosti s jakoukoli výše uvedenou infekcí nebo existuje-li podezření na takovou souvislost.

Cefepim se může používat při empirické léčbě dospělých, dospívajících a dětí ve věku od 2 měsíců do 12 let s febrilní neutropenií, u níž je podezření, že je důsledkem bakteriální infekce. U pacientů s vysokým rizikem závažných infekcí (např. pacienti s nedávnou transplantací kostní dřeně, hypotenzí při vyšetření, s probíhající hematologickou malignitou nebo závažnou nebo prolongovanou neutropenií) může být antimikrobiální monoterapie nevhodná. Neexistuje dostatek údajů pro podporu účinnosti monoterapie cefepimem u takových pacientů. Může být vhodná kombinovaná terapie s aminoglykosidy nebo s glykopeptidovými antibiotiky při zohlednění individuálního profilu rizika pacienta.

Cefepim se má podávat společně s dalšími antimikrobiálními látkami, kdykoli by možný rozsah kauzálních bakterií nezapadal do spektra účinku. Pozornost je třeba věnovat oficiálním doporučením týkajícím se vhodného použití antibakteriálních léků.

Po rekonstituci může být cefepim podáván intravenózně jako pomalá injekce po dobu 3 až 5 minut nebo jako krátká infuze během asi 30 minut.

Dávkování a způsob podání se řídí charakterem a závažností infekce, citlivostí patogenu, funkcí ledvin a

celkovou konstitucí pacienta.

Dávkování u pacientů s normální funkcí ledvin:

Dospělí a dospívající s tělesnou hmotností > 40 kg (věk přibližně více než 12 let)

• bakteriemie

• pneumonie

• komplikované infekce močových cest (včetně

• akutní infekce žlučových cest

• komplikované intraabdominální infekce

• empirická léčba pacientů s febrilní neutropenií

Kojenci a děti (ve věku od 1 měsíce do 12 let anebo s tělesnou hmotností ≤ 40 kg s normální funkcí ledvin)

• pneumonie

• komplikované infekce močových cest (včetně pyelonefritidy)

• bakteriemie

• bakteriální meningitida

• empirická léčba pacientů

Zkušenosti s podáváním cefepimu u dětí mladších než 2 měsíce jsou omezené. Doporučené dávkování 30 mg/kg každých 12 nebo 8 hodin bylo odvozeno z farmakokinetických údajů dětí starších než 2 měsíce a je považováno za vhodné pro děti ve věku od 1 do méně než 2 měsíců.

Pro děti s tělesnou hmotností > 40 kg je platné doporučené dávkování pro dospělé.

Pro pacienty starší než 12 let s tělesnou hmotností < 40 kg je platné doporučené dávkování pro mladší

pacienty s tělesnou hmotností < 40 kg.

Maximální doporučená denní dávka 2 g každých 8 hodin jako pro dospělé nemá být překročena.

Dávkování u pacientů s poruchou funkce ledvin:

U pacientů s poruchou funkce ledvin by se měla dávka cefepimu upravit, aby se kompenzovala pomalejší

rychlost eliminace ledvinami.

Dospělí a dospívající (>12 let a tělesná hmotnost > 40 kg):

Pro pacienty s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin se doporučuje iniciální dávka 2,0 g cefepimu.

Následující tabulka uvádí následnou udržovací dávku

• bakteriemie

• pneumonie

• komplikované infekce močových

• akutní infekce žlučových cest

• komplikované intraabdominální infekce

• empirická léčba pacientů

Pacienti léčení dialýzou

U pacientů podstupujících hemodialýzu bude během 3 hodin trvání dialýzy eliminováno asi 68 % celkového objemu cefepimu přítomného v těle na začátku dialýzy. Farmakokinetické modelování naznačuje, že je u těchto pacientů nutná redukce dávky. Doporučuje se následující dávkování:

Jedna úvodní dávka 1 g v první den léčby cefepimem následovaná 500 mg denně s výjimkou febrilní neutropenie, pro kterou je doporučena dávka 1 g denně.

V den dialýzy se má cefepim podávat po proběhnutí dialýzy. Pokud je to možné, má se cefepim podávat ve stejnou dobu každý den.

U pacientů, kteří podstupují kontinuální ambulantní peritoneální dialýzu (CAPD), je doporučeno následující

dávkování:

• 1 g cefepimu každých 48 hodin v případě závažných infekcí (bakteriemie, pneumonie, komplikovaná infekce močových cest (včetně pyelonefritidy), akutní infekce žlučových cest),

• 2 g cefepimu každých 48 hodin v případě velmi závažných infekcí (břišní infekce, peritonitida, empirická léčba pacientů s febrilní neutropenií).

Kojenci ve věku od 1 měsíce a děti ve věku do 12 let s tělesnou hmotností ≤ 40 kg:

Dávka 50 mg/kg pro pacienty ve věku od 2 měsíců do 12 let (viz bod 5.2) a dávka 30 mg/kg pro kojence ve věku od 1 do 2 měsíců jsou srovnatelné s dávkou 2 g u dospělých včetně stejného prodloužení dávkovacího intervalu, jak ukazuje tabulka níže.

Děti ve věku od 2 měsíců s tělesnou hmotností < 40 kg (asi 12 let)

• pneumonie

• komplikované infekce močových cest (včetně pyelonefritidy)

• bakteriemie

• bakteriální meningitida

• empirická léčba pacientů

Kojenci ve věku od 1 do < 2 měsíců

• pneumonie

• komplikované infekce močových cest (včetně pyelonefritidy)

• bakteriemie

• bakteriální meningitida

• empirická léčba pacientů

Porucha funkce jater:

U pacientů s poruchou funkce jater není nutná žádná úprava dávky (viz bod 5.2).

Starší pacienti:

U starších pacientů ohrožených poruchou funkce ledvin se má dávka zvolit s opatrností a funkci ledvin je

třeba monitorovat. Pokud je funkce ledvin snížená, doporučuje se úprava dávkování (viz bod 4.4).

Doba trvání léčby:

Léčba obvykle trvá 7 až 10 dnů. Obecně se nemá cefepim podávat méně než 7 dnů a déle než 14 dnů. Pro

empirickou léčbu febrilní neutropenie je obvyklá doba trvání terapie 7 dnů nebo do ústupu neutropenie.

Způsob podání:

Po odpovídající rekonstituci je možné cefepim podávat přímou intravenózní injekcí po dobu 3 až 5 minut nebo injekčně do kanyly infuzního setu, pokud pacient dostává kompatibilní intravenózní roztoky, nebo intravenózní infuzí po dobu 30 minut. Informace o inkompatibilitách a pokyny pro rekonstituci léčivého přípravku před jeho podáním naleznete v bodech 6.2 a 6.6.

Cefepim je kontraindikován u pacientů, kteří prodělali v minulosti hypersenzitivní reakci na cefepim, kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1, na jiné cefalosporiny nebo jiná beta-laktamová antibiotika (např. peniciliny, monobaktamy a karbapenemy).

V důsledku obsahu L-argininu je tento přípravek dále kontraindikován u pacientů s hypersenzitivitou na arginin a u pacientů s acidózou. V případě hyperkalemie je proto doporučována obezřetnost.

Varování

Hypersenzitivní reakce

Podobně jako u všech beta-laktamových antibiotik byly hlášeny závažné a občas fatální hypersenzitivní reakce. V případě závažných hypersenzitivních reakcí musí být léčba cefepimem okamžitě přerušena a musejí být zahájena adekvátní nouzová opatření.

Před zahájením léčby cefepimem je třeba se důkladně vyptat, aby bylo možné určit, zda pacient prodělal v minulosti hypersenzitivní reakce na cefepim, beta-laktamy nebo na jiné léčivé přípravky. V 10 % případů existuje zkřížená reaktivita s hypersenzitivitou na penicilin a cefalosporiny.

Cefepim se má podávat s opatrností pacientům s anamnézou astmatu nebo s alergickou diatézou. Pacienty je třeba důkladně monitorovat během prvního podání. Pokud se objeví alergická reakce, léčba musí být okamžitě přerušena.

Závažné hypersenzitivní reakce mohou vyžadovat podání epinefrinu(adrenalinu) a další podpůrnou léčbu.

Antibakteriální aktivita cefepimu

Vzhledem ke svému relativně omezenému spektru antibakteriální aktivity není cefepim vhodný pro léčbu

některých typů infekcí, dokud není patogen identifikován a není známo, že je citlivý k cefepimu, nebo pokud neexistuje velmi silné podezření, že by nejpravděpodobnější patogen(y) byl(y) vhodné k léčbě cefepimem (viz bod 5.1).

Porucha funkce ledvin

U pacientů s poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu ≤ 50 ml/min) nebo jiné stavy, které mohou narušovat renální funkci, se dávkování cefepimu má upravit tak, aby se kompenzovala pomalejší rychlost eliminace ledvinami. Vzhledem k tomu, že se vysoké a prolongované sérové koncentrace antibiotika mohou objevit v důsledku obvyklého dávkování u pacientů s renální insuficiencí nebo v důsledku jiných stavů, které mohou narušovat funkci ledvin, má se udržovací dávka snížit, pokud se takovým pacientům cefepim podává. Následné dávkování se má stanovit dle stupně poruchy funkce ledvin, závažnosti infekce a citlivosti na kauzální organismy (viz body 4.2 a 5.2).

Během postmarketingového sledování byly hlášeny následující závažné nežádoucí účinky: reverzibilní encefalopatie (porucha vědomí zahrnující zmatenost, halucinace, stupor a kóma), myoklonus, křeče (včetně nekonvulzivního status epilepticus) a/nebo renální selhání (viz bod 4.8). Většina případů se objevila u

pacientů s poruchou funkce ledvin, kteří dostávali dávky cefepimu převyšující doporučení.

Obecně příznaky neurotoxicity ustoupily po ukončení podávání cefepimu a/nebo po hemodialýze, nicméně v

některých případech zahrnovaly fatální výsledek.

Funkci ledvin je třeba důkladně monitorovat, pokud se spolu s cefepimem podávají léky s nefrotoxickým potenciálem, jako jsou aminoglykosidy a účinná diuretika.

Zvláštní opatření pro použití

Průjem spojený s infekcí Clostridioides difficile (CDAD) byl hlášen při použití téměř všech antibakteriálních látek, včetně cefepimu, a jeho závažnost může být od mírného průjmu až po fatální kolitidu. Na CDAD je třeba myslet u všech pacientů, u kterých se v souvislosti s podáním antibiotik objevil průjem. Je nutná

důkladná zdravotní anamnéza, protože případ CDAD byl hlášen až dva měsíce po podání antibakteriálních látek. Pokud je podezření na CDAD nebo je tato diagnóza potvrzena, probíhající léčba antibiotiky musí být ukončena, není-li účinná proti Clostridioides difficile.

Stejně jako u jiných antibiotik může použití cefepimu vést k přerůstání necitlivých mikroorganismů. Pokud během léčby dojde k superinfekci, je třeba přijmout adekvátní opatření.

Geriatrické použití

Z více než 6 400 dospělých pacientů léčených cefepimen v klinických studiích bylo 35 % pacientů ve věku 65 let nebo více, zatímco 16 % bylo ve věku 75 let nebo více. U geriatrických pacientů v klinických studiích, kteří dostávali obvyklou doporučenou dávku pro dospělé, byla klinická účinnost a bezpečnost srovnatelná s klinickou účinností a bezpečností u negeriatrických dospělých pacientů, pokud neměli pacienti renální insuficienci. Bylo pozorováno mírné prodloužení eliminačního poločasu a snížená renální clearance ve srovnání s nálezy u mladších osob. Úprava dávkování se doporučuje, pokud je narušená funkce ledvin (viz body 4.2 a 5.2).

O cefepimu je známo, že se významně vylučuje ledvinami, a že tedy riziko toxických reakcí na tento lék

může být vyšší u pacientů s poruchou funkce ledvin. Vzhledem k tomu, že starší pacienti mají vyšší

pravděpodobnost snížené funkce ledvin, je třeba opatrnosti při volbě dávky a je třeba sledovat funkce ledvin (viz body 4.8 a 5.2). Závažné nežádoucí účinky zahrnující reverzibilní encefalopatii (porucha vědomí zahrnující zmatenost, halucinace, stupor a kóma), myoklonus, křeče (včetně nekonvulzivního status epilepticus) a/nebo renální selhání se objevily u geriatrických pacientů s renální insuficiencí v důsledku podání obvyklé dávky cefepimu (viz bod 4.8).

Interference se sérologickými testy

U pacientů léčených cefepimem dvakrát denně byl popsán pozitivní výsledek Coombsova testu bez důkazů

o hemolýze.

Cefalosporinová antibiotika mohou vyvolat falešně pozitivní reakci na glukózu v moči s testy redukce mědi (Benediktův nebo Fehlingův roztok nebo tablety Clinitest), ale ne s testy na bázi enzymů (glukózooxidáza) pro průkaz glykosurie. Proto se doporučuje použít testy glukózy založené na enzymatických reakcích

glukózooxidázy.

Nebyly provedeny žádné studie interakce.

Případy pozitivity Coombsova testu bez důkazu hemolýzy byly zjištěny u pacientů léčených cefepimem dvakrát denně (viz body 4.4 a 4.8).

Výsledek stanovení glukózy z moči může být falešně pozitivní, proto se doporučuje glukózo-oxidázová metoda (viz body 4.4 a 4.8).

Souběžná léčba bakteriostatickými antibiotiky může interferovat s působením beta-laktamových antibiotik.

Těhotenství

V reprodukčních studiích na myších, potkanech a králících nebylo zjištěno žádné poškození plodu, nicméně nejsou k dispozici žádné adekvátní a dobře kontrolované studie u těhotných žen. Vzhledem k tomu, že reprodukční studie u zvířat nejsou vždy prediktivní pro odpověď u člověka, měl by se tento lék používat během těhotenství pouze v případě, že je to jednoznačně nutné.

Kojení

Cefepim se vylučuje do lidského mateřského mléka ve velmi nízkých koncentracích. Je třeba opatrnosti,

pokud se cefepim podává kojícím ženám. Kojenec se pak má důkladně monitorovat.

Fertilita

Nebyla pozorována žádná porucha fertility u potkanů. Žádné údaje o vlivu cefepimu na lidskou fertilitu

nejsou k dispozici.

Účinky léčivého přípravku na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly hodnoceny. Možné nežádoucí reakce, jako je změna stavu vědomí, závratě, zmatenost nebo halucinace, však mohou změnit schopnost řídit a používat stroje (viz body 4.4 a 4.8).

Nežádoucí účinky jsou klasifikovány do následujících kategorií dle třídy orgánových systémů, MedDRA terminologie a MedDRA frekvencí: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až

< 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (≤ 1/10 000) a není známo (z dostupných údajů

nelze určit).

V každé skupině frekvence jsou nežádoucí účinky uvedeny v pořadí klesající závažnosti.

Tabulka: Nežádoucí účinky hlášené během klinické nebo postmarketingové zkušenosti

a Nežádoucí účinky obecně akceptované jako související s jinými látkami v této třídě.

Pediatrická populace

Bezpečnostní profil cefepimu u kojenců a dětí je podobný jako u dospělých. Nejčastějším hlášeným nežádoucím účinkem souvisejícím s podáváním cefepimu v klinických studiích byla vyrážka.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat

ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili

podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky

případně na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10 e-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz

Při závažném předávkování, zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin, pomůže hemodialýza odstranit cefepim z organismu; peritoneální dialýza není účinná. Náhodné předávkování se objevilo při podávání vysokých dávek pacientům s poruchou funkce ledvin (viz body 4.2 a 4.4). Příznaky předávkování zahrnují encefalopatii (poruchy vědomí včetně zmatenosti, halucinací, stuporu a kómatu), myoklonii, záchvaty křečí (viz bod 4.8).