CIPROFLOXACIN NORIDEM 2MG/ML Infuzní roztok

Přípravek Ciprofloxacin Noridem je indikován k léčbě následujících infekcí (viz body 4.4 a 5.1). Před zahájením léčby je třeba věnovat zvláštní pozornost dostupným informacím o rezistenci na ciprofloxacin.

Je třeba zohlednit oficiální doporučení týkající se správného použití antibakteriálních látek.

Dospělí

• Infekce dolních cest dýchacích způsobená gramnegativními bakteriemi

  exacerbace chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Při exacerbaci chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) se má přípravek Ciprofloxacin Noridem používat pouze v případě, kdy použití jiných antibakteriálních látek, které jsou obecně doporučovány pro léčbu těchto infekcí, není vhodné.

  • bronchopulmonální infekce u cystické fibrózy nebo u bronchiektázie

  • pneumonie

• Chronický hnisavý zánět středního ucha

• Akutní exacerbace chronické sinusitidy, zejména pokud je způsobena gramnegativními bakteriemi

• Infekce močových cest

  • akutní pyelonefritida

  • komplikované infekce močových cest

  • bakteriální prostatitida

• Infekce pohlavních cest

  -epididymoorchitida včetně případů způsobených citlivou Neisseria gonorrhoeae

  -hluboký pánevní zánět (PID), včetně případů způsobených citlivou Neisseria gonorrhoeae

• Infekce gastrointestinálního traktu (např. cestovatelský průjem)

• Intraabdominální infekce

• Infekce kůže a měkkých tkání způsobené gramnegativními bakteriemi

• Maligní zánět zevního ucha

• Infekce kostí a kloubů

• Inhalace antraxu (postexpoziční profylaxe a kurativní léčba)

  Ciprofloxacin lze použít k léčbě pacientů s febrilní neutropenií, u nichž existuje podezření na

  bakteriální infekci. Pediatrická populace

• Bronchopulmonální infekce způsobené bakterií Pseudomonas aeruginosa u pacientů s cystickou

  fibrózou

• Komplikované infekce močových cest a akutní pyelonefritida

• Inhalace antraxu (postexpoziční profylaxe a kurativní léčba)

  Ciprofloxacin lze také použít k léčbě závažných infekcí u dětí a dospívajících, je-li to považováno za

  nezbytné.

  Léčbu může zahájit pouze lékař se zkušenostmi s léčbou cystické fibrózy a/nebo závažných infekcí u dětí a dospívajících (viz body 4.4 a 5.1).

Dávkování

Dávkování se určuje na základě indikace, závažnosti a místa infekce, citlivosti původce (původců) na

ciprofloxacin, funkce ledvin pacienta a u dětí a dospívajících podle tělesné hmotnosti.

Délka léčby závisí na závažnosti onemocnění a na klinickém průběhu a bakteriologickém obrazu.

Po počáteční intravenózní léčbě lze léčbu změnit na perorální (tablety nebo suspenze), jestliže to lékař uváží podle klinických indikací. Takový přechod z intravenózní na perorální formu podání má být proveden co nejdříve.

V závažných případech nebo pokud pacient není schopen užívat tablety (např. pacienti na enterální výživě), se doporučuje zahájit léčbu intravenózním podáním ciprofloxacinu, až do doby, kdy je perorální podání možné.

Léčba infekcí způsobených určitými patogeny (např. Pseudomonas aeruginosa, Acinetobacter nebo stafylokoky) může vyžadovat vyšší dávky ciprofloxacinu a souběžné podání s dalšími vhodnými antibiotiky.

Léčba některých infekcí (např. hluboký pánevní zánět (PID), intraabdominálních infekcí, infekcí u pacientů s neutropenií a infekcí kostí a kloubů) může vyžadovat souběžné podávání dalších vhodných antibiotik, v závislosti na původci infekce.

Dospělí

Pediatrická populace

Starší pacienti

Starší pacienti mají dostávat dávku zvolenou podle závažnosti infekce a clearance kreatininu pacienta.

Pacienti s poruchou funkce ledvin a/nebo jater

Doporučené počáteční a udržovací dávky pro pacienty s poruchou funkce ledvin:

U pacientů s poruchou funkce jater není nutná žádná úprava dávkování. Dávkování u dětí s poruchou funkce ledvin a/nebo jater nebylo studováno.

Způsob podání

Přípravek Ciprofloxacin Noridem se musí před podáním vizuálně zkontrolovat. Nesmí se použít, je-li zakalený.

Ciprofloxacin se má podat intravenózní infuzí. U dětí je doba podání infuze 60 minut.

U dospělých je doba podání infuze 60 minut v případě dávky 400 mg přípravku Ciprofloxacin Noridem a 30 minut v případě dávky 200 mg přípravku Ciprofloxacin Noridem. Pomalá infuze do velké žíly minimalizuje nepříjemné pocity pacienta a snižuje riziko podráždění žíly.

Infuzní roztok lze podat buď přímo nebo po smíchání s jinými kompatibilními infuzními roztoky (viz bod 6.6).

• Hypersenzitivita na léčivou látku, jiné chinolony nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou

  v bodě 6.1.

• Souběžné podání ciprofloxacinu a tizanidinu (viz bod 4.5).

U pacientů, u kterých se v minulosti vyskytly závažné nežádoucí účinky při užívání léčivých přípravků obsahujících chinolon nebo fluorochinolon, je třeba se podání ciprofloxacinu vyvarovat (viz bod 4.8). Léčba ciprofloxacinem má být u těchto pacientů zahájena pouze v případě, že neexistují jiné možnosti léčby a po pečlivém zvážení poměru přínosů a rizik (viz také bod 4.3).

Závažné infekce a smíšené infekce způsobené grampozitivními a anaerobními patogeny Ciprofloxacin není vhodný pro monoterapii závažných infekcí a infekcí, které mohou být způsobeny grampozitivními nebo anaerobními patogeny. U těchto infekcí musí být ciprofloxacin podáván souběžně s jinými vhodnými antibiotiky.

Streptokokové infekce (včetně Streptococcus pneumoniae)

Ciprofloxacin se nedoporučuje k léčbě streptokokových infekcí z důvodu nedostatečné účinnosti.

Infekce pohlavních orgánů

Epididymoorchitida a hlubkový pánevní zánět mohou být způsobeny kmeny Neisseria gonorrhoeae

rezistentními na fluorochinolony.

U epididymoorchitidy a hlubokého pánevního zánětu má být empirická léčba ciprofloxacinem zvažována pouze v kombinaci s jiným vhodným antibakteriálním přípravkem (např. cefalosporinem), pokud nelze vyloučit Neisseria gonorrhoeae rezistentní na ciprofloxacin. Pokud po 3 dnech léčby nedojde ke klinickému zlepšení, je třeba léčbu přehodnotit.

Infekce močového traktu

Rezistence bakterie Escherichia coli – nejčastějšího pategenu podílejícího se na infekcích močových cest – vůči fluorochinolonům se v rámci Evropské unie liší. Předepisujícím lékařům se doporučuje, aby vzali v úvahu místní prevalenci rezistence bakterie Escherichia coli na fluorochinolony.

Intraabdominální infekce

Údaje o účinnosti ciprofloxacinu při léčbě pooperačních intraabdominálních infekcí jsou omezené.

Cestovatelský průjem

Při volbě ciprofloxacinu je třeba zohlednit informace vztahující se k rezistenci relevantních patogenů v navštěvovaných zemích na ciprofloxacin.

Infekce kostí a kloubů

Ciprofloxacin má být používán v kombinaci s jinými antibiotiky v závislosti na výsledcích

mikrobiologického vyšetření.

Inhalace antraxu

Doporučené použití u člověka je založeno hlavně na datech z testů citlivosti in-vitro a na datech z experimentů na zvířatech spolu s omezenými daty z klinických studií u člověka. Léčba má probíhat s ohledem na příslušné národní a/nebo mezinárodní pokyny.

Pediatrická populace

Při podání ciprofloxacinu dětem a dospívajícím je třeba zohlednit oficiální doporučení.

Léčba ciprofloxacinem má být zahájena pouze lékaři, kteří mají zkušenosti s léčbou cystické fibrózy a/nebo závažných infekcí u dětí a dospívajících.

Ve studiích na zvířatech bylo prokázáno, že ciprofloxacin způsobuje artropatii nosných kloubů juvenilních zvířat. Údaje o bezpečnosti z randomizované dvojitě zaslepené studie podání ciprofloxacinu dětem (ciprofloxacin: n = 335, průměrný věk = 6,3 roku; srovnávací skupina: n = 349, průměrný věk = 6,2 roku; věkový rozsah = 1 až 17 let) prokázala případy artropatie vztahující se pravděpodobně k léčbě přípravkem (na základě kloubních klinických nálezů) ve dni 42+ u 7,2 % a 4,6

%. Incidence artropatie ve vztahu k léčivu zjištěné po 1 roce byly 9,0 % a 5,7 %. Nárůst případů artropatie, která se může vztahovat k užívání léku, nebyl v průběhu času mezi skupinami statisticky signifikantní. Léčba má být zahájena pouze, až po pečlivém zvážení poměru rizika/zisku, kvůli možným nežádoucím účinkům na klouby a/nebo okolní tkáně (viz bod 4.8).

Bronchopulmonální infekce u cystické fibrózy

Klinické studie zahrnovaly děti a dospívající ve věku 5–17 let. Zkušenosti s léčbou dětí ve věku 1–5 let jsou omezenější.

Komplikované infekce močových cest a pyelonefritida

Léčba infekce močových cest ciprofloxacinem má být zvážena, nelze-li použít jiné způsoby léčby, a má být založena na výsledcích mikrobiologického vyšetření.

Klinické studie zahrnovaly děti a dospívající ve věku 1–17 let.

Další specifické závažné infekce

V souladu s oficiálními doporučeními, nebo po pečlivém vyhodnocení přínosu a rizika, je možné ciprofloxacin použít k léčbě dalších závažných infekcí v případech, kdy není možné použít jiné terapie, nebo když selže konvenční terapie, a pokud mikrobiologické vyšetření potvrdí vhodnost jeho použití.

Použití ciprofloxacinu pro léčbu jiných závažných specifických infekcí, než je uvedeno výše, nebylo v klinických studiích ověřeno a klinické zkušenosti jsou omezené. Proto je potřeba při léčbě těchto pacientů postupovat obezřetně.

Hypersenzitivita

Po podání jednorázové dávky se mohou vyskytnout hypersenzitivní a alergické reakce, včetně anafylaktických a anafylaktoidních reakcí (viz bod 4.8), které mohou být život ohrožující. V takových případech je nutné léčbu ciprofloxacinem ukončit a zahájit adekvátní léčbu v případě potřeby.

Dlouhotrvající, invalidizující a potenciálně ireverzibilní závažné nežádoucí účinky léčiva

U pacientů léčených chinolony a fluorochinolony byly hlášeny velmi vzácné případy dlouhotrvajících (měsíce či roky), invalidizujících a potenciálně irreverzibilních závažných nežádoucích účinků léčivého přípravku, které postihovaly různé, někdy i vícečetné tělesné systémy (muskuloskeletální,

nervový, psychiatrický a senzorický), a to bez ohledu na věk pacientů a preexistující rizikové faktory. Při prvních známkách nebo příznacích jakékoli závažné nežádoucí reakce je třeba léčbu ciprofloxacinem okamžitě ukončit a pacientům doporučit, aby kontaktovali lékaře, který jim přípravek předepsal (viz bod 4.8).

Pohybový aparát

Ciprofloxacin obecně nemá být používán u pacientů s anamnézou onemocnění/poruchy šlach související s léčbou chinolony. Nicméně ve velmi vzácných případech, po mikrobiologickém potvrzení původce a zvážení poměru rizika a přínosu, může být ciprofloxacin těmto pacientům předepsán k léčbě určitých závažných infekcí, zejména v případě selhání standardní terapie nebo bakteriální rezistence, kdy mikrobiologické údaje mohou použití ciprofloxacinu ospravedlnit.

Ciprofloxacin má být používán s opatrností u pacientů s myasthenia gravis, protože může dojít k zhoršení příznaků (viz bod 4.8).

Tendinitida a ruptura šlach

Ciprofloxacin nemá obecně být používán u pacientů s anamnézou onemocnění/poškození šlach související s léčbou chinolony. Nicméně ve velmi vzácných případech po mikrobiologickém potvrzení původce a pečlivém vyhodnocení poměru přínosu/rizika, může být ciprofloxacin těmto pacientům předepsán k léčbě určitých závažných infekcí, zejména po selhání standardní terapie nebo v případě bakteriální rezistence, kdy mikrobiologické údaje odůvodňují použití ciprofloxacinu.

Tendinitida a ruptura šlachy (zejména, ale nejen Achillovy šlachy), někdy bilaterální, se může objevit již do 48 hodin od zahájení léčby chinolony a fluorochinolony a byly hlášeny případy, kdy se objevila i několik měsíců po ukončení léčby. Riziko tendinitidy a ruptury šlachy je zvýšené u starších pacientů, pacientů s poruchou funkce ledvin, u pacientů po transplantaci solidních orgánů a u pacientů léčených současně kortikosteroidy. Proto je třeba se vyhnout souběžnému užívání kortikosteroidů.

Při prvních příznacích tendinitidy (např. bolestivý otok, zánět) je třeba léčbu ciprofloxacinem ukončit a zvážit alternativní léčbu. Postižené končetiny je třeba náležitě ošetřit (např. imobilizací). Pokud se objeví známky tendinopatie, nesmí se používat kortikosteroidy.

Pacienti s myasthenia gravis

Ciprofloxacin má být používán s opatrností u pacientů s myasthenia gravis, protože může dojít k

exacerbaci příznaků (viz bod 4.8).

Aneurysma a disekce aorty, regurgitace/nedomykavost srdečních chlopní

Epidemiologické studie uvádějí zvýšené riziko aneurysmatu a disekce aorty, zejména u starších pacientů, a regurgitace aortální a mitrální chlopně po použití fluorochinolonů. U pacientů užívajících fluorochinolony byly hlášeny případy aneursmatu a disekce aorty, někdy komplikované rupturou (včetně fatálních případů), jakož i regurgitace/nedomykavosti kterékoli srdeční chlopně (viz bod 4.8). Fluorochinolony se proto mají používat až po pečlivém vyhodnocení přínosů a rizik a po zvážení dalších možností léčby u pacientů s výskytem aneurysmatu aorty v rodinné anamnéze nebo s kongenitálním onemocněním srdečních chlopní nebo u pacientů, u nichž byly diagnostikovány preexistující aneurysma a/nebo disekce aorty nebo onemocnění srdečních chlopní, nebo u pacientů s jinými rizikovými faktory či predispozicemi

• jak k aneurysmatu a disekci aorty, tak k regurgitaci/nedomykavosti srdečních chlopní (např. onemocnění pojivové tkáně, jako je Marfanův syndrom nebo Ehlersův-Danlosův syndrom, Turnerův syndrom, Behcetova choroba, hypertenze, revmatoidní artritida) nebo dále

• k aneurysmatu a disekci aorty (např. cévních onemocnění, jako je Takayasuova arteriitida nebo obrovskobuněčná arteriitida, nebo zjištěná ateroskleróza, nebo Sjögrenův syndrom), nebo dále

• k regurgitaci/nedomykavosti srdečních chlopní (např. infekční endokarditida).

  Riziko aneurysmatu a disekce aorty a její ruptury může být rovněž zvýšeno u pacientů, kteří jsou souběžně léčeni systémovými kortikosteroidy.

  V případě náhlé bolesti břicha, hrudníku nebo zad mají být pacienti poučeni, aby neprodleně vyhledali lékařskou pomoc.

  Pacientům má být doporučeno vyhledat okamžitou lékařskou pomoc v případě dušnosti, nově vzniklých palpitací srdce nebo vzniku otoku v břiše nebo dolních končetinách.

  Poruchy zraku

  Pokud dojde ke zhoršení zraku nebo se objeví jakýkoli vliv na oči, je třeba neprodleně vyhledat očního lékaře.

  Fotosenzitivita

  Bylo prokázáno, že ciprofloxacin způsobuje fotosenzitivní reakce. Pacientům užívající ciprofloxacin je třeba doporučit, aby se během léčby vyhýbali vystavení přímému slunečnímu záření nebo UV záření (viz bod 4.8).

  Záchvaty křečí

  Je známo, že ciprofloxacin, stejně další chinolony, může vyvolat záchvaty nebo snížit prahovou hodnotu pro vznik záchvatů křečí. Byly hlášeny případy status epilepticus. Proto má být ciprofloxacin používán s opatrností u pacientů s poruchami centrálního nervového systému, kteří mohou být náchylní k záchvatům křečí. Jestliže se objeví záchvaty křečí, je nutné léčbu ciprofloxacinem okamžitě ukončit (viz bod 4.8).

  Periferní neuropatie

  U pacientů léčených chinolony a fluorochinolony byly hlášeny případy senzorické nebo senzorimotorické polyneuropatie vedoucí k parestezii, hypestezii, dysestezii nebo slabosti.

  Pacientům léčených ciprofloxacinem má být doporučeno, aby před pokračováním léčby informovali svého lékaře, pokud se u nich objeví symptomy neuropatie, jako jsou bolest, pálení, brnění, necitlivost nebo slabost, aby se tak předešlo vzniku potenciálně ireverzibilního stavu (viz bod 4.8).

  Psychiatrické reakce

  Psychiatrické reakce se mohou objevit již po prvním podání ciprofloxacinu. Ve vzácných případech může být deprese nebo psychóza doprovázena sebevražednými myšlenkami, které mohou vyústit v pokus o sebevraždu nebo dokonanou sebevraždu. Pokud se objeví deprese, psychotické reakce, sebevražedné myšlenky nebo chování, je nutné léčbu ciprofloxacinem okamžitě ukončit.

  Srdeční poruchy

  Při podání fluorochinolonů, včetně ciprofloxacinu, je třeba postupovat opatrně u pacientů se známými rizikovými faktory pro prodloužení QT intervalu, jako jsou například:

• vrozený syndrom dlouhého QT intervalu

• souběžné užívání léčivých přípravků, o nichž je známo, že prodlužují QT interval (např. antiarytmika třídy IA a III, tricyklická antidepresiva, makrolidy, antipsychotika)

• nekorigovaná elektrolytová dysbalance (např. hypokalemie, hypomagnezemie)

• onemocnění srdce (např. selhání srdce, infarkt myokardu, bradykardie)

Starší pacienti a ženy mohou být citlivější k lékům prodlužujícím QT interval. Proto je třeba při podání fluorochinolonů, včetně ciprofloxacinu, u těchto skupin pacientů dbát zvýšené opatrnosti

(viz bod 4.2 Starší pacienti, bod 4.5, bod 4.8, bod 4.9).

Dysglykemie

Stejně jako u všech chinolonů byly hlášeny poruchy glykemie, včetně hypoglykemie a hyperglykemie (viz bod 4.8), obvykle u starších osob s diabetem mellitem, podstupujících souběžně léčbu perorálním hypoglykemikem (např. glibenklamidem) nebo inzulinem. Byly hlášeny případy hypoglykemického kómatu. U pacientů s diabetem mellitem se doporučuje pečlivé sledování glykemie.

Gastrointestinální systém

Pří výskytu závažného a dlouhotrvajícího průjmu během léčby nebo po jejím ukončení (včetně několika týdnů po ukočení léčby) může naznačovat kolitidu související s antibiotiky (případně život ohrožující s možnými fatálními následky), vyžadující okamžitou léčbu (viz bod 4.8). V takových případech musí být léčba ciprofloxacinem okamžitě ukončena a zahájena vhodná léčba.

Antiperistaltika jsou v této situaci kontraindikována.

Ledviny a močové cesty

Byla hlášena krystalurie v souvislosti s užíváním ciprofloxacinu (viz bod 4.8). Pacienti užívající

ciprofloxacin mají být dobře hydratováni a je třeba se vyvarovat nadměrné alkalitě jejich moči.

Porucha funkce ledvin

Vzhledem k tomu, že se ciprofloxacin vylučuje převážně v nezměněné formě ledvinami, je u pacientů s poruchou funkce ledvin nutné upravit dávkování tak, jak je popsáno v bodě 4.2, aby se zabránilo nárůstu nežádoucích účinků v důsledku kumulace ciprofloxacinu.

Játra a žlučové cesty

Byly hlášeny případy nekrózy jater a život ohrožujícího selhání jater při podání ciprofloxacinu (viz bod 4.8). Při výskytu jakýchkoli známek a příznaků onemocnění jater (jako jsou anorexie, žloutenka, tmavě zbarvená moč, svědění nebo citlivost v abdominální oblasti) je třeba léčbu ukončit.

Deficit glukózo-6-fosfát-dehydrogenázy

Během léčby ciprofloxacinem byly hlášeny hemolytické reakce u pacientů s deficitem glukózo-6-fosfátdehydrogenázy. U těchto pacientů nemá být ciprofloxacin podán, pokud se nepředpokládá, že potenciální přínos převáží možné riziko. V takovém případě je třeba sledovat možný výskyt hemolýzy.

Rezistence

V průběhu nebo po ukončení léčby ciprofloxacinem mohou být izolovány bakterie, které vykazují rezistenci na ciprofloxacin, superinfekce se může, ale nemusí klinicky projevovat. Při dlouhodobé léčbě a léčbě nozokomiálních infekcí a/nebo infekcí způsobených kmeny Staphylococcus a Pseudomonas hrozí vysoké riziko selekce bakterií rezistentních na ciprofloxacin.

Cytochrom P450

Ciprofloxacin inhibuje CYP1A2, a může tak vést ke zvýšení sérové koncentrace souběžně podaných látek metabolizovaných tímto enzymem (např. theofylin, klozapin, olanzapin, ropinirol, tizanidin, duloxetin, agomelatin). Proto pacienti, kteří užívají tyto látky současně s ciprofloxacinem, mají být pečlivě sledováni, zda se u nich nevyskytují známky předávkování, a může být nutné stanovit sérové koncentrace (např. theofylinu) (viz bod 4.5). Souběžné podání ciprofloxacinu a tizanidinu je kontraindikováno.

Methotrexát

Souběžné užívání ciprofloxacinu a methotrexátu se nedoporučuje (viz bod 4.5).

Interakce s laboratorními testy

In vitro aktivita ciprofloxacinu vůči Mycobacterium tuberculosis může mít za následek falešně

negativní výsledky bakteriologických testů vzorků pacientů, kteří v souběžně užívají ciprofloxacin.

Reakce v místě vpichu

Byly hlášeny lokální reakce v místě vpichu po intravenózním podání ciprofloxacinu. Tyto reakce se vyskytují častěji, pokud je doba infuze 30 minut nebo méně. Mohou se projevit jako lokální kožní reakce, které rychle vymizí po ukončení infuze. Následné intravenózní podání není kontraindikováno, pokud se reakce neopakují nebo se nezhoršují.

Informace o pomocných látkách

Sodík

Tento léčivý přípravek obsahuje 707,70 mg sodíku v 200 ml, což odpovídá 35,39 % doporučeného

maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého.

Maximální denní dávka tohoto léčivého přípravku odpovídá 106,2 % doporučeného maximálního denního

příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého.

Při podání tohoto přípravku dětem je třeba postupovat s náležitou opatrností.

Ciprofloxacin je považován za přípravek s vysokým obsahem sodíku. To je třeba zohlednit zejména u osob s dietou s nízkým obsahem sodíku, např. u pacientů, u nichž představuje příjem sodíku zdravotní problém (pacienti s městnavým srdečním selháním, srdečním selháním, nefrotickým syndromem atd.).

Vliv jiných léčivých přípravků na ciprofloxacin:

Léčivé přípravky, o nichž je známo, že prodlužují QT interval

Ciprofloxacin, stejně jako jiné fluorochinolony, má být používán s opatrností u pacientů užívajících léčivé přípravky, o nichž je známo, že prodlužují QT interval (např. antiarytmika třídy IA a III, tricyklická antidepresiva, makrolidy, antipsychotika) (viz bod 4.4).

Probenecid

Probenecid interferuje s renální sekrecí ciprofloxacinu. Souběžné užívání probenecidu a

ciprofloxacinu zvyšuje sérové koncentrace ciprofloxacinu.

Vliv ciprofloxacinu na jiné léčivé přípravky:

Tizanidin

Tizanidin se nesmí podávat současně s ciprofloxacinem (viz bod 4.3). V klinické studii se zdravými subjekty došlo při souběžném podání s ciprofloxacinem ke zvýšení sérové koncentrace tizanidinu (hodnota Cmax se zvýšila: 7násobně, rozmezí: 4 až 21násobně; hodnota AUC se zvýšila: 10násobně, rozmezí: 6 až 24násobně). Zvýšená sérová koncentrace tizanidinu je spojena se zesíleným hypotenzním a sedativním účinkem.

Methotrexát

Souběžné podání ciprofloxacinu může inhibovat renální tubulární transport methotrexátu, což může vést ke zvýšení plazmatických hladin methotrexátu a ke zvýšenému riziku toxických reakcí souvisejících s methotrexátem. Souběžné užívání se nedoporučuje (viz bod 4.4).

Theofylin

Souběžné podání ciprofloxacinu a theofylinu může způsobit nežádoucí zvýšení sérové koncentrace theofylinu. To může vést k nežádoucím účinkům vyvolaným theofylinem, které mohou být ve vzácných případech život ohrožující nebo smrtelné. Při souběžném podávání těchto dvou léčivých přípravků se musí kontrolovat sérová koncentrace theofylinu a dávky theofylinu musí být případně vhodně sníženy (viz bod 4.4).

Další deriváty xanthinu

Bylo zaznamenáno, že při souběžném užívání ciprofloxacinu a kofeinu nebo pentoxifylinu (oxpentifylinu) došlo ke zvýšení sérové koncentrace těchto derivátů xantinu.

Fenytoin

Souběžné podání ciprofloxacinu a fenytoinu může vést ke zvýšení nebo snížení sérových hladin

fenytoinu, proto se doporučuje monitorování hladin léků.

Cyklosporin

Při souběžném podání léčivých přípravků obsahujících ciprofloxacin a cyklosporin bylo pozorováno přechodné zvýšení koncentrace sérového kreatininu. U těchto pacientů je proto nutné často (dvakrát týdně) kontrolovat koncentraci sérového kreatininu.

Antagonisté vitaminu K

Souběžné podání ciprofloxacinu a antagonisty vitaminu K může zesílit jeho antikoagulační efekt. Riziko se může lišit v závislosti na základní infekci, věku a celkovém stavu pacienta, takže je obtížné posoudit, jak se ciprofloxacin podílí na nárůstu INR (international normalised ratio). INR má být často monitorován během a krátce po souběžném podání ciprofloxacinu s antagonistou vitaminu K (např. warfarinem, acenokumarolem, fenprokumonem nebo fluindionem).

Duloxetin

V klinických studiích bylo prokázáno, že souběžné užívání duloxetinu se silnými inhibitory izoenzymu CYP450 1A2, jako je fluvoxamin, může vést ke zvýšení AUC a Cmax duloxetinu. Ačkoli nejsou k dispozici žádné klinické údaje o možné interakci s ciprofloxacinem, lze po souběžném podání očekávat podobný efekt (viz bod 4.4).

Ropinirol

V klinické studii bylo prokázáno, že souběžné užívání ropinirolu s ciprofloxacinem, středně silným inhibitorem izoenzymu CYP450 1A2, vede ke zvýšení Cmax a AUC ropinirolu o 60 %, resp. 84 %. Během souběžného podání s ciprofloxacinem a krátce po něm se doporučuje sledovat nežádoucí účinky související s ropinirolem a podle potřeby upravit dávku (viz bod 4.4).

Lidokain

U zdravých subjektů bylo prokázáno, že souběžné užívání léčivých přípravků obsahujících lidokain s ciprofloxacinem, který je středně silný inhibitor izoenzymu CYP4501A2, snižuje clearance intravenózně podávaného lidokainu o 22 %. Ačkoli byla léčba lidokainem dobře tolerována, může se po souběžném užívání vyskytnout interakce s ciprofloxacinem spojená s nežádoucími účinky.

Klozapin

Při souběžném užívání 250 mg ciprofloxacinu a klozapinu po dobu 7 dní se sérové koncentrace klozapinu a N-desmethylklozapinu zvýšily o 29 %, respektive o 31 %. Doporučuje se klinické sledování a vhodné úpravy dávkování klozapinu během souběžného podání s ciprofloxacinem a krátce po něm (viz bod 4.4).

Sildenafil

Po současném perorálním podání 50 mg sildenafilu s 500 mg ciprofloxacinu bylo u zdravých dobrovolníků pozorováno přibližně zdvojnásobení Cmax a AUC sildenafilu. Proto je zapotřebí opatrnosti, jestliže je předepisován ciprofloxacin současně se sildenafilem a je třeba zvážit riziko a možný přínos.

Agomelatin

Klinické studie ukázaly, že fluvoxamin, silný inhibitor izoenzymu CYP450 1A2, významně inhibuje metabolismus agomelatinu. To vede k 60násobnému nárůstu expozice agomelatinu. Neexistují žádné klinické údaje týkající se interakce s ciprofloxacinem, středně silným inhibitorem izoenzymu CYP450 1A2. Při souběžném užívání se však očekávají podobné účinky (viz bod 4.4).

Zolpidem

Souběžné užívání ciprofloxacinu a zolpidemu může vést ke zvýšení hladin zolpidemu v krvi.

Souběžné užívání se proto nedoporučuje.

Těhotenství

Dostupné údaje vztahující se k těhotným ženám, kterým byl podáván ciprofloxacin, nenaznačují žádné malformační účinky nebo fetální/neonatální toxicitu ciprofloxacinu. Studie reprodukční toxicity na zvířatech neprokázaly přímé nebo nepřímé škodlivé účinky. U plodů zvířat a juvenilních zvířat, vystavených působení chinolonů, bylo pozorováno poškození nezralých chrupavek. Proto nelze vyloučit negativní působení této léčivé látky na nedospělý organizmus/plod, které může mít za následek poškození kloubní chrupavky (viz bod 5.3).

Podávání ciprofloxacinu v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje.

Kojení

Ciprofloxacin se vylučuje do mateřského mléka. Vzhledem k potenciálnímu riziku poškození kloubů

se ciprofloxacin nemá používat v období kojení.

Vzhledem ke svým neurologickým vlivům může ciprofloxacin ovlivnit dobu reakce. Z tohoto důvodu může být schopnost řídit motorová vozidla a obsluhovat stroje snížená.

Mezi nejčastěji hlášené nežádoucí účinky patří nauzea, průjem, zvracení, přechodné zvýšení hladin aminotransferáz, kožní vyrážka a reakce v místě vpichu injekce a infuze.

Níže jsou uvedeny nežádoucí účinky zjištěné v klinických studiích a při postmarketingovém sledování ciprofloxacinu (perorální, intravenózní a sekvenční léčba), seřazené podle kategorií frekvence.

Analýza frekvence výskytubyla provedena společně pro perorální i intravenózní podání ciprofloxacinu.

*V souvislosti s podáváním chinolonů a fluorochinolonů byly hlášeny velmi vzácné případy dlouhotrvajících (trvajících až měsíce či roky), invalidizujících a potenciálně ireverzibilních závažných nežádoucích účinků postihujících několik, někdy i vícečetných tříd orgánových systémů a smyslů (včetně účinků, jako jsou tendinitida, ruptura šlachy, artralgie, bolest končetin, poruchy chůze, neuropatie spojené s parestezií a neuralgií, únava, psychiatrické příznaky (včetně poruch spánku, úzkosti, panických atak, deprese a sebevražedných myšlenek), poruchy paměti a koncentrace a poruchy sluchu, zraku, chuti a čichu), v některých případech bez ohledu na preexistující rizikové faktory (viz bod 4.4).

** U pacientů užívajících fluorochinolony byly hlášeny případy aneurysmatu a disekce aorty, někdy komplikované rupturou (včetně fatálních případů), a regurgitace/nedomykavosti některé ze srdečních chlopní (viz bod 4.4).

Následující nežádoucí účinky mají vyšší frekvenci v podskupinách pacientů léčených intravenózní nebo sekvenční (z intravenózního k perorálnímu podání) léčbou:

Pediatrická populace

Výše uvedený výskyt artropatie (artralgie, artritida) se vztahuje k údajům shromážděným ve studiích prováděných u dospělých. Bylo hlášeno, že vznik artropatie u dětí je zaznamenáno s frekvencí výskytu

„časté” (viz bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,

aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře

sukl.gov.cz/nezadouciucinky

případně na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 49/48

100 00 Praha 10

e-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz

Bylo hlášeno předávkování, kdy podání 12 g vedlo ke vzniku mírných příznaků toxicity. Bylo hlášeno akutní předávkování v množství 16 g, které způsobilo akutní selhání ledvin.

Příznaky předávkování jsou: ospalost, třes, bolest hlavy, únava, záchvaty křečí, halucinace, zmatenost, abdominální diskomfort, porucha funkce ledvin a jater, stejně jako krystalurie a hematurie. Byla hlášena reverzibilní renální toxicita.

Kromě rutinních neodkladných opatření, např. výplach žaludku a následného podání aktivního uhlí, se doporučuje monitorovat renální funkce, včetně pH moči, případně zvýšit kyselost, aby se předešlo krystalurii. Je třeba zajistit dostatečnou hydrataci pacientů. Antacida obsahující vápník nebo hořčík mohou teoreticky snížit absorpci ciprofloxacinu v případě předávkování.

Hemodialýzou nebo peritoneální dialýzou se eliminuje pouze malé množství ciprofloxacinu (<10 %). V případě předávkování má být zahájena symptomatická léčba. Vzhledem k možnosti prodloužení QT

intervalu má být prováděno monitorování EKG.