• Supraventrikulární tachykardické poruchy srdečního rytmu, symptomatické a vyžadující terapeutický zásah, jako např. AV funkční tachykardie, supraventrikulární tachykardie u Wolf-Parkinson-Whitova syndromu, nebo paroxyzmální fibrilace síní.

• Závažné, život ohrožující symptomatické ventrikulámí tachykardické poruchy srdečního rytmu.

Stanovení dávky u pacientů s komorovou arytmií by mělo probíhat pod pečlivým kardiologickým dohledem na jednotce intenzivní péče. Během léčby by měl být pacient pravidelně sledován: jednou za měsíc standardní EKG, každé 3 měsíce Holterova monitorace EKG a/nebo pokud je třeba zátěžové EKG.

Dávkování propafenonu se musí upravit v případě zhoršení EKG změn (rozšíření QRS komplexu nebo prodloužení intervalu QT > 25%, prodloužení intervalu PQ > 50% nebo QT intervalu na > 500 ms či v případě zvýšení počtu nebo vážnosti srdeční arytmie).

Dávkování je individuální. Přibližné dávkovací schéma je:

Při stanovení úvodní a udržovací dávky se doporučuje podat denně 450-600mg (1 potahovaná tableta Propafenonu AL 150 mg třikrát denně až 2 potahované tablety Propafenonu AL 150 mg dvakrát denně nebo ½ potahované tablety Propafenonu AL 300 mg třikrát denně až 1 potahovanou tabletu

Propafenonu AL 300 mg dvakrát denně). Uvedené dávkování platí pro pacienty, jejichž tělesná hmotnost se pohybuje kolem 70 kg. Ojediněle je potřeba zvýšit denní dávku až na 900mg (2 potahované tablety Propafenonu AL 150 mg třikrát denně nebo 1 potahovaná tableta Propafenonu AL 300 mg třikrát denně).

Při nižší tělesné hmotnosti je třeba dávky odpovídajícím způsobem redukovat.

Ve výjimečných případech tato denní dávka může být pod pečlivým kardiologickým dohledem překročena. Dávky by však neměly být zvyšovány dříve než za 3-4 dny.

Ve vzácných případech individuální udržovací dávka musí být určena při současném monitorování EKG a krevního tlaku.

U starších pacientů a u pacientů s výrazně sníženou funkcí levé komory (LVEF<35%) nebo závažným poškozením myokardu je třeba věnovat počátečnímu dávkování i udržovací dávce zvýšenou pozornost (dávky zvyšovat postupně). U těchto pacientů by interval mezi zvyšováním dávek neměl být kratší jak 5-8 dní.

Při snížené funkci jater nebo ledvin může docházet ke kumulaci propafenonu. U těchto pacientů se optimální dávka propafenonu stanoví za pomoci EKG a na základě stanovení plazmatických koncentrací látky. Doporučuje se začít podáváním potahovaných tablet Propafenon AL 150 mg.

Potahované tablety by se měly užívat celé, po jídle a zapít trochou tekutiny. Neměly by se cucat. Délku léčby určí ošetřující lékař.

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1

• Brugada syndrom v anamnéze (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření)

• Výskyt infarktu myokardu v předchozích 3 měsících

• Významné strukturální onemocnění myokardu

  • nekontrolované městnavé srdeční selhání s ejekční frakcí levé komory nižší než 35%

  • kardiogenní šok, kromě šoku vzniklého na podkladě arytmie

  • těžká symptomatická bradykardie

  • syndrom chorého sinu, defekty vedení v síních (sinoatriální blok), II. a III. stupeň atrioventrikulárního bloku, intraventrikulární blok nebo raménkový blok (včetně distálního bloku) bez implantovaného kardiostimulátoru

  • těžká hypotenze

• Manifestní nerovnováha elektrolytů (např. poruchy metabolismu draslíku);

• Težká obstrukční choroba bronchopulmonální

• Myasthenia gravis;

• Současná léčba ritonavirem

Před zahájením léčby i v jejím průběhu je nutné každého pacienta elektrokardiograficky i klinicky sledovat, aby bylo možno zhodnotit odpověď na léčbu a rozhodnout o jejím dalším pokračování.

Při nasazení propafenon-hydrochloridu může dojít k demarkaci dosud latentního Brugada syndromu u dosud symptomatických nosičů nebo mohou být vyprovokovány změny v EKG podobné Brugada syndromu. Po zahájení léčby propafenonem je třeba provést EKG, aby bylo možno vyloučit změny, které Brugada syndrom napodobují.

Léčba propafenon-hydrochloridem může ovlivňovat jak rytmus, tak snímací práh kardiostimulátorů. Jejich činnost se proto musí kontrolovat a v případě potřeby se musí přístroj přeprogramovat. Existuje zde možnost konverze paroxysmální fibrilace síní na flutter síní s doprovodným blokem vedení 2:1 nebo převodem 1:1 (viz bod Nežádoucí účinky).

Podobně jako u ostatních antiarytmik třídy Ic mohou být pacienti s významným strukturálním defektem myokardu predisponováni ke vzniku vážných nežádoucích účinků, proto je propafenon- hydrochlorid u těchto pacientů kontraindikován (viz bod Kontraindikace).

Propafenon-hydrochlorid musí být podáván s opatrností pacientům s obstrukcí dýchacích cest, např.

astmatem.

Pomocné látky

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

Při kombinaci propafenon-hydrochloridu s lokálními anestetiky (např. při implantaci kardiostimulátorů nebo u chirurgických a dentálních výkonů) a dalšími léčivy, která působí inhibičně na tepovou frekvenci srdce a/nebo kontraktilitu myokardu (např. betablokátory, tricyklická antidepresiva), může dojít k zesílení nežádoucích účinků.

Současné podávání propafenon-hydrochloridu s léky metabolizovanými přes CYP2D6 (např. venlafaxin) může mít za následek zvýšené plazmatické koncentrace těchto léků.

V průběhu léčby propafenon-hydrochloridem bylo zaznamenáno zvýšení koncentrací propranololu, metoprololu, desipraminu, cyklosporinu, teofylinu a digoxinu v plazmě nebo krvi.. Pokud se vyskytnou známky předávkování, musí být dávky těchto léků adekvátně sníženy.

Hladinu propafenon-hydrochloridu mohou zvyšovat látky inhibující aktivitu enzymů CYP2D6, CYP1A2, CYP3A4, např. ketokonazol, cimetidin a chinidin, erythromycin a grapefruitová šťáva. Je-li propafenon-hydrochlorid podáván společně s inhibitory těchto enzymů, musí být zajištěno pečlivé monitorování pacientů a v případě potřeby musí dojít i k úpravě dávkování.

Kombinovaná terapie amiodaronu s propafenon-hydrochloridem může ovlivnit vedení vzruchu a repolarizaci a může vést k potencionálně proarytmickým abnormalitám. Je nutné upravit dávkování obou látek v závislosti na terapeutické odpovědi.

Během současného užívání propafenonu a lidokainu nebyl pozorován žádný výrazný dopad na farmakokinetiku těchto léků. Avšak při současném užívání propafenon-hydrochloridu a lidokainu bylo pozorováno zvýšené riziko nežádoucích účinků na centrální nervový systém působením lidokainu.

Fenobarbital je známým induktorem CYP3A4. Během současného chronického užívání fenobarbitalu

má být monitorována odpověď na terapii propafenon-hydrochloridem.

Současné podávání propafenon-hydrochloridu a rifampicinu může snižovat antiarytmickou účinnost propafenonu. K tomu dochází z důvodu snížení jeho plazmatické koncentrace.

Jelikož propafenon-hydrochlorid může zvyšovat účinek perorálních antikoagulancií (např. fenprokumonu, warfarinu) a tím vést k prodloužení protrombinového času, doporučuje se pečlivé monitorování srážlivosti krve u pacientů, kteří tato léčiva ve vzájemné kombinaci užívají. Pokud se vyskytnou známky předávkování, musí být dávky těchto léků adekvátně sníženy.

Ke zvýšení plazmatických hladin propafenonu může dojít při současném užívání propafenon- hydrochloridu s SSRI (inhibitory zpětného vychytávání serotoninu) jako je fluoxetin a paroxetin. Současné podávání propafenon-hydrochloridu a fluoxetinu u rychlých metabolizátorů vede u S- propafenonu k vzrůstu Cmax o 39% a AUC o 50% a u R-propafenonu k vzrůstu Cmax o 71% a AUC o 50%.

K dosažení požadované terapeutické odpovědi mohou být dostatečné nižší dávky propafenonu.

Zvláštní skupiny populace

Pediatrická populace

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých. Není známo, jestli rozsah interakcí pro pediatrickou populaci je podobný jako u skupiny dospělých pacientů.

Těhotenství

Adekvátní a dobře kontrolované studie o podávání propafenon-hydrochloridu těhotným ženám nejsou k dispozici. Propafenon-hydrochlorid se smí v průběhu těhotenství poudat pouze v případě, kdy potenciální přínos léčby převýší možné riziko pro plod. Propafenon-hydrochlorid prochází přes placentární bariéru, jeho koncentrace v pupečníkové krvi dosahuje přibližně 30% koncentrace v krvi matky.

Kojení

Zda dochází k vylučování propafenonu do mateřského mléka, nebylo zkoumáno. Omezené údaje naznačují, že by k vylučování této látky do mateřského mléka docházet mohlo. Proto je nutno podávat propafenon-hydrochlorid kojícím matkám s opatrností.

Zastřené vidění, závrať, únava a posturální hypotenze mohou ovlivnit rychlost reakcí pacienta a tím snížit jeho schopnost řídit a obsluhovat stroje.

Souhrnný bezpečnostní profil

Nejčastějšími a velmi častými nežádoucími účinky hlášenými v souvislosti s léčbou propafenon- hydrochloridem jsou závratě, poruchy vedení vzruchu v srdci a palpitace

Reakce z klinického hodnocení a postmarketingového sledování

Níže uvedený přehled obsahuje nežádoucí účinky hlášené u propafenon-hydrochloridu v klinických studiích a postmarketingovém sledování.

Nežádoucí účinky hlášené z klinických studií byly zjištěny minimálně u jednoho z 885 pacientů zařazených do 5 klinických studií fáze II a 2 studií fáze III s propafenon-hydrochloridem s prodlouženým uvolňováním. Předpokládá se, že výskyt nežádoucích účinků a jejich četnost bude obdobná také u propafenon-hydrochloridu s okamžitým uvolňováním.

Četnost nežádoucích účinků je definována následovně:

velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až <1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až <1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až <1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000); není známo (z dostupných údajů nelze určit).

V každé skupině četnosti jsou nežádoucí účinky řazeny dle klesající závažnosti, pokud bylo závažnost možno stanovit.

Poruchy krve a lymfatického systému Méně časté: trombocytopenie

Není známo: agranulocytóza, leukopenie, granulocytopenie

Poruchy imunitního systému Není známo: hypersenzitivita¹

Poruchy metabolismu a výživy: Méně časté: snížení chuti k jídlu

Psychiatrické poruchy

Časté: úzkost, poruchy spánku

Méně časté: noční můry

Není známo: zmatenost

Poruchy nervového systému Velmi časté: závratě²

Časté: bolesti hlavy, dysgeusie

Méně časté: synkopa, ataxie, parestézie

Není známo: konvulze, extrapyramidové příznaky, neklid

Poruchy oka

Časté: zastřené vidění

Poruchy ucha a labyrintu

Méně časté: vertigo

Srdeční poruchy

Velmi časté: poruchy vedení vzruchu ³, palpitace

Časté: sinusová bradykardie, bradykardie, tachykardie, flutter síní Méně časté: komorová tachykardie, arytmie ⁴

Není známo: komorové fibrilace, srdeční selhání ⁵, pokles tepové frekvence

Cé vní poruchy

Méně časté: hypotenze

Není známo: ortostatická hypotenze

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Časté: dyspnoe

Gastrointestinální poruchy

Časté: bolesti břicha, zvracení, nauzea, průjem, zácpa, sucho v ústech Méně časté: distenze břicha, flatulence

Není známo: říhání, gastrointestinální poruchy

Poruchy jater a žlučových cest Časté: Porucha funkce jater⁶

Není známo: hepatocelulární poškození, cholestáza, hepatitida, žloutenka

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Méně časté: kopřivka, pruritus, vyrážka, erytém

Poruchy svalové a kost erní soustavy a pojivové tkáně Není známo: lupus-like syndrom

Poruchy reprodukčního systému a prsu Méně časté: erektilní dysfunkce

Není známo: pokles počtu spermií v ejakulátu ⁷

Celkové poruchy a reakce v míst ě aplikace

Časté: bolesti na hrudi, astenie, únava, horečka

1Může se projevit cholestázou, krevní dyskrazií a vyrážkou.

2S výjimkou vertiga.

3Včetně sinoatriálního bloku, atrioventrikulárního bloku a intraventrikulárního bloku.

4Užití propafenonu může být spojeno s proarytmogenním účinkem, který se může projevit jako zvýšení srdeční frekvence (tachykardie) nebo komorová fibrilace. Některé z těchto arytmií mohou být život ohrožující, a pokud toto fatální zakončení hrozí, mohou si vyžádat preventivní resuscitaci.

5Může se objevit zhoršení preexistující srdeční insuficience

6Tento pojem zahrnuje abnormality funkčních jaterních testů, jako je zvýšení aspartátaminotransferáty (AST), alaninaminotransferázy (ALT), gama-glutamyltransferázy (GMT) a alkalické fosfatázy (ALP) v krvi.

7Snížení počtu spermií v ejakulátu je reverzibilní po ukončení léčby propafenonem.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48

100 41 Praha 10

webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

Pří znaky

Srdeční příznaky

Toxické účinky propafenon-hydrochloridu se v myokardu projeví vznikem vzruchů a poruchami vedení, jako je například prodloužení intervalu PQ, rozšíření QRS komplexu, suprese automaticity sinusového uzlu, atrioventrikulární blokáda komorová tachykardie, flutter komor a komorová fibrilace. Pokles kontraktility (negativně inotropní efekt) může způsobit hypotenzi, která může v závažných případech vést ke kardiovaskulárnímu šoku.

Ji né příznaky předávkování

Často se mohou objevit bolesti hlavy, závratě, zastřené vidění, parestézie, třes, nauzea, zácpa a sucho

v ústech.

V extrémně vzácných případech může dojít ke vzniku křečí. Bylo také hlášeno úmrtí.

V závažných případech otravy se mohou objevit tonicko-klonické křeče, parestézie, somnolence, kóma a zástava dechu.

Terapeutická opatření při předávkování

Z důvodu silné vazby propafenon-hydrochloridu na plazmatické proteiny (>95%) a velkého distribučního objemu je hemodialýza neúčinná a pokusy o eliminaci léčiva z organismu pomocí hemoperfúze mají jen omezenou účinnost.

Kromě obecných urgentních opatření je třeba sledovat vitální stav pacienta na jednotce intenzivní péče a dle potřeby jej korigovat.

Ke kontrole srdečního rytmu a krevního tlaku se jako účinné ukázaly defibrilace, ale i infuze dopaminu a isoproterenolu. Křeče lze zmírnit intravenózním podáním diazepamu.

Užití celkových podpůrných opatření, jako jsou mechanická podpora ventilace a nepřímá srdeční masáž, může být také zapotřebí.