AMISULPRID VIATRIS 200MG Tableta

Amisulprid Viatris je indikován k léčbě akutní i chronické schizofrenie s:

• pozitivními symptomy (jako jsou bludy, halucinace, poruchy myšlení, hostilita

  a podezřívavost) a/nebo

• negativními symptomy (deficitní syndrom) jako jsou oploštělá afektivita, emoční a sociální stažení.

  To zahrnuje i pacienty s převládajícími negativními symptomy.

Dávkování

Pozitivní symptomy

U akutních psychotických epizod se doporučuje denní dávka v rozmezí 400 - 800 mg. V individuálních případech lze denní dávku zvýšit až na 1200 mg. Dávky vyšší než 1200 mg/den nebyly ve větší míře hodnoceny z hlediska bezpečnosti, a proto se nemají používat.

Při zahájení léčby se nevyžaduje specifická titrace dávky. Dávky by měly být upraveny dle individuální odpovědi.

U pacientů se smíšenými pozitivními a negativními příznaky se má dávka upravit tak, aby se dosáhlo optimální kontroly pozitivních příznaků.

Udržovací léčba by měla být nastavena individuálně na nejnižší účinné dávce.

Převládající negativní symptomy (deficitní syndrom)

Doporučují se denní dávky v rozmezí 50-300 mg. Dávky mají byt přizpůsobeny individuálně.

Přípravek Amisulprid Viatris lze podávat jednou denně v dávkách až 300 mg, vyšší dávky se podávají

rozděleny do 2 dávek.

Je třeba používat nejnižší účinnou dávku.

Zvláštní populace

Starší pacienti nad 65 let věku

Léčba starších pacientů se nedoporučuje. Bezpečnost amisulpridu byla zkoumána u omezeného počtu starších pacientů. Pokud je léčba amisulpridem absolutně nezbytná, má se podávat se zvýšenou opatrností z důvodu možného rizika hypotenze nebo sedace. Může být také nutné snížit dávku v případě renální nedostatečnosti.

Pediatrická populace

Účinnost a bezpečnost amisulpridu nebyla u dětí a dospívajících mladších 18 let stanovena. K dispozici jsou pouze omezené údaje pro použití amisulpridu u dospívajících při léčbě schizofrenie. Proto není doporučeno amisulprid používat u dospívajících ve věku mezi 15 a 18 lety, dokud nebudou k dispozici další údaje. Pokud je to absolutně nezbytné, léčba dospívajících pacientů musí být zahájena a vedena lékařem se zkušenostmi s léčbou schizofrenie u této věkové kategorie. Amisulprid je kontraindikován u dětí a dospívajících do 15 let (viz bod 4.3).

Porucha funkce ledvin

Amisulprid je vylučován ledvinami. V případě renální nedostatečnosti s clearance kreatininu (CRCL) v rozmezí 30 - 60 ml/min by měla být dávka redukována na polovinu; v případě renální nedostatečnosti s clearance kreatininu v rozmezí 10 – 30 ml/min by měla být dávka redukována na třetinu. Vzhledem k tomu, že u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (CRCL < 10 ml/min) nejsou žádné zkušenosti, nemá se amisulprid u těchto pacientů používat (viz bod 4.4).

Porucha funkce jater

Vzhledem ke slabému metabolismu v játrech by nemělo být nutné dávku redukovat.

Délka léčby

Z kontrolovaných klinických hodnocení jsou k dispozici údaje pokrývající léčbu v délce 1 roku. Doba

trvání léčby by měla být určena ošetřujícím lékařem.

Léčba se má ukončovat pozvolna, aby se zabránilo příznakům z vysazení (viz bod 4.4).

Pro dávky, kterých nelze dosáhnout pomocí této síly, jsou k dispozici jiné síly tohoto léčivého přípravku.

Způsob podání

Perorální podání.

Tablety se polykají vcelku nebo rozpůlené a zapíjejí se dostatečným množstvím tekutiny.

Amisulprid Viatris lze užívat nezávisle na jídle.

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

• Současné prolaktin-dependentní nádorové onemocnění, např. hypofyzární prolaktinom či karcinom prsu.

• U pacientů s feochromocytomem byly při použití antidopaminergních léčivých přípravků, včetně některých benzamidů, hlášeny závažné hypertenzní krize; proto je vhodné zdržet se předepisování tohoto přípravku pacientům se známým feochromocytomem nebo podezřením na feochromocytom.

• Děti a dospívající do 15 let (viz bod 4.2).

• Kombinace s levodopou (viz bod 4.5)

• Kombinace s následujícími léčivými přípravky, které mohou způsobit torsades de pointes (viz bod 4.5):

  • dopaminergní léky, které nejsou používány při Parkinsonově nemoci (kabergolin a chinagolid);

  • citalopram, escitalopram, domperidon, hydroxyzin, piperachin (viz bod 4.5).

  • antiarytmika třídy Ia jako např. chinidin a disopyramid;

  • antiarytmika třídy III jako např. amiodaron a sotalol;

  • další léčivé přípravky jako např. bepridil, cisaprid, sultoprid, thioridazin, methadon, erythromycin (intravenózní aplikace), vinkamin (intravenózní aplikace), halofantrin, pentamidin, sparfloxacin, azolová antimykotika.

Hepatotoxicita

Při použití amisulpridu byla hlášena těžká jaterní toxicita. Pacienti mají být poučeni, aby okamžitě hlásili lékaři příznaky jako astenie, anorexie, nauzea, zvracení, bolest břicha nebo ikterus. Okamžitě mají být provedena vyšetření včetně klinického vyšetření a biologického vyhodnocení funkce jater (viz bod 4.8)

Potenciálně smrtelný neuroleptický maligní syndrom

Stejně jako u ostatních neuroleptik se může objevit neuroleptický maligní syndrom (NMS). Tento stav je charakterizován hypertermií, svalovou rigiditou, autonomní dysfunkcí, zamlžené vědomí, rhabdomyolýzou a zvýšenou hladinou CK (kreatinfosfokináza) a je potenciálně fatální. Pokud se u

pacienta objeví známky a příznaky svědčící pro NMS nebo se u něj objeví nevysvětlitelná hypertermie, zvláště při vysokých denních dávkách, musí být podávání všech antipsychotik včetně amisulpridu přerušeno.

Rhabdomyolýza byla také pozorována u pacientů bez neuroleptického maligního syndromu.

Prodloužení QT intervalu

Amisulprid způsobuje prodloužení QT intervalu v závislosti na dávce (viz bod 4.8). U tohoto účinku je známo, že zvyšuje riziko závažných komorových arytmií, jako jsou torsades de pointes. Před podáním, a dále dle klinického stavu pacienta, se doporučuje vyloučení následujících faktorů, které mohou zvýšit riziko těchto poruch rytmu:

• bradykardie < než 55 tepů/min

• srdeční onemocnění nebo rodinná anamnéza náhlého úmrtí nebo prodloužení QT intervalu

• porušená rovnováha elektrolytů, především hypokalemie,

• vrozené prodloužení QT intervalu,

• současně probíhající léčba přípravky, které mohou vyvolat bradykardii (< 55 tepů/min),

hypokalemii snížení intrakardiálního vedení nebo prodloužení QTc intervalu (viz bod 4.5).

EKG se před léčbou doporučuje u všech pacientů, zejména starších osob a pacientů s pozitivní osobní nebo rodinnou anamnézou srdečního onemocnění, nebo v případě abnormálních nálezů při klinickém kardiologickém vyšetření. Nutnost EKG monitorování během terapie (např. při zvýšení dávky) je potřebné stanovit individuálně u každého pacienta. Pokud je QT interval prodloužený, dávka amisulpridu musí být snížena. Pokud je QTc interval > 500 ms, musí být amisulprid vysazen.

Pravidelné monitorování elektrolytů se doporučuje zejména u pacientů užívajících diuretika nebo při interkurentním onemocnění.

Je třeba se vyvarovat společného podávání s antipsychotiky (viz bod 4.5).

Cévní mozková příhoda

V randomizovaných placebem kontrolovaných klinických studiích prováděných u starších pacientů s demencí a léčených určitými atypickými antipsychotiky, byl pozorován trojnásobný nárůst rizika cerebrovaskulárních příhod. Mechanismus zvýšení tohoto rizika není znám. Nelze vyloučit zvýšené riziko spojené s jinými antipsychotiky nebo s jinou populací pacientů. Amisulprid se má u pacientů s rizikem cévní mozkové příhody používat s opatrností.

Starší pacienti s demencí

U starších pacientů s demencí léčených atypickými antipsychotiky je vyšší riziko úmrtí. Analýzy 17 placebem kontrolovaných klinických studií (v trvání 10 týdnů), převážně s pacienty užívajícími atypická antipsychotika, ukázaly 1,6 až 1,7x vyšší riziko úmrtí oproti pacientům na placebu. Během typické 10týdenní klinické studie byl výskyt úmrtí u pacientů léčených antipsychotiky přibližně 4,5 %, zatímco ve skupině na placebu 2,6 %. Ačkoli v klinických hodnoceních s atypickými antipsychotiky byly příčiny úmrtí různorodé, většinou měly buď kardiovaskulární (např. selhání srdce, náhlé úmrtí) nebo infekční (např. pneumonie) původ. Observační studie naznačují, že podobně jako atypická antipsychotika, může i léčba konvenčními antipsychotiky zvyšovat mortalitu.

Není zřejmé, v jakém rozsahu lze zvýšenou mortalitu zjištěnou v observačních studiích přisuzovat účinkům antipsychotik nebo spíše některým charakteristikám pacientů.

Žilní tromboembolismus

V souvislosti s užíváním antipsychotik se vyskytly případy žilního tromboembolismu (VTE). Vzhledem k tomu, že u pacientů léčených antipsychotiky jsou často přítomny získané rizikové faktory pro VTE, měly by být před i během léčby přípravkem Amisulprid Viatris tyto rizikové faktory rozpoznány a následně by měla být uplatněna preventivní opatření.

Rakovina prsu

Amisulprid může způsobit zvýšení plazmatické hladiny prolaktinu. Z toho důvodu je zapotřebí zvláštní opatrnosti a pacientky s osobní či rodinnou anamnézou karcinomu prsu je během léčby třeba důkladně sledovat.

Hyperglykémie/metabolický syndrom

U pacientů léčených některými atypickými antipsychotiky, včetně amisulpridu, byla hlášena hyperglykémie, proto u pacientů se stanovenou diagnózou diabetes mellitus nebo u pacientů s rizikovými faktory diabetu, kteří začínají užívat amisulprid, má být monitorována glykémie.

Křeče

Amisulprid může snižovat křečový práh. Proto je třeba pozornější sledování u pacientů s epilepsií v anamnéze.

Zvláštní populace

Amisulprid je vylučován ledvinami. V případě renální nedostatečnosti by měly být dávky redukovány nebo lze zvážit intermitentní podávání (viz bod 4.2).

Zvláštní pozornost při podání amisulpridu, stejně jako ostatních neuroleptik, vyžadují starší nemocní vzhledem k riziku hypotenze a sedace. V případě renální nedostatečnosti může být nutné snížení dávky.

Stejně tak jako u ostatních antidopaminergních látek třeba opatrnosti u pacientů s Parkinsonovou nemocí, kterou může amisulprid zhoršovat. Amisulprid má být použit pouze, pokud je neuroleptická léčba nevyhnutelná.

Syndrom z vysazení léku

Akutní příznaky z vysazení jako je nauzea, zvracení a nespavost byly vzácně pozorovány po náhlém přerušení léčby vysokými dávkami antipsychotik. Při užívání amisulpridu byl hlášen také návrat psychotických příznaků a rozvoj mimovolních poruch hybnosti (jako je akatizie, dystonie a dyskineze). Doporučuje se tady přípravek vysazovat postupně.

Hyperprolaktinémie

Amisulprid může zvyšovat hladiny prolaktinu (viz bod 4.8). Pacienti s anamnézou hyperprolaktinémie a/nebo s nádorem, který může být závislý na prolaktinu, mají být během léčby amisulpridem pečlivě sledováni (viz bod 4.3).

Nezhoubný nádor hypofýzy

Amisulprid může zvýšit hladinu prolaktinu. Během léčby amisulpridem byly zaznamenány případy benigních nádorů hypofýzy, jako je prolaktinom (viz bod 4.8). V případě velmi vysokých hladin prolaktinu nebo klinických příznaků nádoru hypofýzy (jako jsou vady zorného pole a bolesti hlavy), má být provedeno zobrazovací vyšetření hypofýzy. Pokud se potvrdí diagnóza nádoru hypofýzy, léčba amisulpridem musí být zastavena (viz bod 4.3).

Jiné

Byly hlášeny případy leukopenie, neutropenie a agranulocytózy při podávání antipsychotik, včetně amisulpridu. Nevysvětlitelné infekce nebo horečky mohou být příznakem krevní dyskrazie (viz bod 4.8) a vyžadují okamžité hematologické vyšetření.

Přípravek Amisulprid Viatris obsahuje laktózu

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.

Sedativní léčivé přípravky

Je třeba vzít v úvahu, že depresivní účinky mnoha léčivých přípravků nebo látek na centrální nervový systém mohou být kumulativní a přispět k poklesu pozornosti. Mezi takové přípravky/látky patří opioidy (antitusika a substituční terapie), neuroleptika, nebenzodiazepinová anxiolytika (například meprobamát), hypnotika, sedativní antidepresiva (amitriptylin, doxepin, mianserin, mirtazapin, trimipramin), baklofen a thalidomid.

Použití torsadogenního léčivého přípravku současně s jiným torsadogenním léčivým přípravkem je obecně kontraindikováno.

Nicméně některé z nich, z důvodu nevyhnutelnosti jejich použití, představují výjimku z tohoto pravidla, protože jejich současné podávání s jinými torsadogenními přípravky pouze není doporučeno. Mezi tyto výjimky patří methadon, hydroxychlorochin, antiparazitika (chlorochin, halofantrin, lumefantrin a pentamidin) a neuroleptika. Citalopram, escitalopram, domperidon, hydroxyzin a piperachin však pod tuto výjimku nespadají a jsou kontraindikovány se všemi torsadogenními látkami.

Tabulka 1: Kontraindikované kombinace (viz rovněž bod 4.3)

Tabulka 2: Kombinace, které se nedoporučují

• Zvýšené riziko ventrikulárních arytmií, zejména

• Pokud je to možné, přerušte jeden z obou léčebných postupů.

• Pokud se kombinaci nelze vyhnout, je nutné před léčbou provést kontrolu QT intervalu a zajistit monitorování EKG pod dohledem.

• Reciproční antagonismus dopaminergního přípravku a neuroleptik.

• Dopaminergní přípravek může způsobit nebo zhoršit psychotické poruchy. Pokud je u pacienta s Parkinsonovou chorobou, který je léčen

• Léčivé přípravky, které zvyšují riziko torsades de pointes nebo mohou prodloužit QT interval.

• Hypokalémie má být korigována.

• Amisulprid může zesilovat působení alkoholu.

• Alkohol zvyšuje sedativní účinek těchto látek.

• Snížená pozornost může představovat riziko při řízení a obsluze strojů.

• Konzumace alkoholických nápojů a léčivých

Tabulka 3: Kombinace, které je třeba vzít v úvahu

• Zvýšené riziko komorových arytmií, zejména

• Klinické a EKG monitorování během kombinované léčby.

• Zvýšené riziko komorových arytmií, zejména

• Klinické a EKG monitorování během kombinované léčby.

• Zvýšené riziko komorových arytmií, zejména

• Navíc vazodilatační účinek a riziko hypotenze, zejména ortostatické (aditivní účinek).

• Klinické a EKG monitorování.

• Zvýšené riziko komorových arytmií, zejména

• Klinické a EKG monitorování.

• Zvýšené riziko komorových arytmií, zejména

• Před podáním přípravku je nutné upravit případnou hypokalémii a provádět klinické, elektrolytové a EKG monitorování.

• Zvýšené riziko komorových arytmií, zejména

• Klinické a EKG monitorování během kombinace.

Tabulka 4: Jiné kombinace, které je třeba vzít v úvahu

• Zvýšení útlumu centrálního nervového systému.

• Snížená pozornost může představovat riziko při řízení a obsluze strojů.

Těhotenství

K dispozici jsou pouze omezené klinické údaje o použití amisulpridu u těhotných žen. Bezpečnost amisulpridu během těhotenství nebyla stanovena. Užívání amisulpridu během těhotenství a u žen ve fertilním věku, které nepoužívají účinnou antikoncepci, se nedoporučuje, pokud přínos nepřeváží možné riziko.

Amisulprid prochází placentou.

Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).

U novorozenců, kteří byli během třetího trimestru těhotenství vystaveni vlivu antipsychotik, včetně amisulpridu, existuje riziko nežádoucích účinků včetně extrapyramidových příznaků a/nebo příznaků z vysazení. Tyto příznaky se mohou lišit v délce trvání i v závažnosti (viz bod 4.8). Byly hlášeny případy agitovanosti, hypertonie, hypotonie, tremoru, somnolence, respirační tísně nebo poruch příjmu potravy. Proto novorozenci mají být pečlivě monitorováni.

Kojení

Amisulprid se vylučuje do mateřského mléka v poměrně velkých množstvích nad tolerovanou hodnotou 10 % dávky upravené na mateřskou tělesnou hmotnost, ale koncentrace v krvi u kojených dětí nebyly hodnoceny. Neexistují dostatečné informace o účincích amisulpridu u novorozenců/kojenců. Musí se rozhodnout, zda přerušit kojení nebo přerušit léčbu amisulpridem, s přihlédnutím k přínosu kojení pro dítě a přínosu léčby pro ženu.

Fertilita

U zvířat byl pozorován pokles fertility spojený s farmakologickými účinky přípravku (efekt způsobený

prolaktinem).

Amisulprid může způsobit ospalost a rozmazané vidění, a tedy může snižovat schopnost řízení vozidel

a obsluhy strojů, i když je užit v doporučených dávkách (viz bod 4.8).

Nežádoucí účinky jsou tříděny dle frekvence výskytu následovně: Velmi časté (≥ 1/10).

Časté (≥ 1/100, < 1/10).

Méně časté (≥ 1/1000, < 1/100) Vzácné (≥ 1/10 000, < 1/1000) Velmi vzácné (< 1/10 000).

Není známo (z dostupných údajů nelze určit).

• galaktorea,

• amenorea nebo menstruační poruchy,

• gynekomastie,

• bolestivost nebo zvětšení prsů

• poruchy erekce

• tremor,

• rigidita,

• hypokineze,

• hypersalivace,

• akatizie,

• dyskineze

1 Tyto symptomy jsou při optimálním dávkování obecně mírné intenzity a částečně reverzibilní při podání antiparkinsonik bez přerušení podávání amisulpridu. Incidence je závislá na dávce a zůstává při léčbě dávkami 50 – 300 mg/den u pacientů s predominantně negativními symptomy velmi nízká.

2 Tento účinek je reverzibilní při podání antiparkinsonik bez přerušení podávání amisulpridu.

3 Antiparkinsonika se nemají podávat, protože jejich podání je neúčinné a může vyvolat zhoršení symptomů.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky

případně na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 49/48

100 00 Praha 10

e-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz

Zkušenost s případy předávkování je omezená. Zjištěno bylo zesílení známého farmakologického účinku přípravku zahrnující příznaky jako je ospalost, sedace, hypotenze, extrapyramidové symptomy a koma. Fatální případy byly hlášeny hlavně v kombinaci s jinými psychotropními látkami.

V případě akutního předávkování je třeba vzít v úvahu možnost současného požití i jiných látek.

Vzhledem k tomu, že amisulprid je velmi slabě dialyzovatelný, není hemodialýza v eliminaci látky

účelná.

Neexistuje žádné specifické antidotum amisulpridu. Proto je doporučeno zahájení vhodného sledování s pečlivou kontrolou životních funkcí a nepřetržitým monitorováním srdeční činnosti (kvůli riziku prodloužení QT intervalu) až do úplné úpravy stavu pacienta.

V případě závažné extrapyramidové symptomatologie by měly být podány anticholinergní látky.