CALOVAT 100MCG/ML Koncentrát pro infuzní roztok

• Léčba thromboangiitis obliterans (Bürgerova choroba) v pokročilém stádiu s kritickou ischemií končetin, pokud není indikována revaskularizace.

• Léčba těžce oslabujícího Raynaudova fenoménu u pacientů, kteří nereagují na jiná terapeutická opatření.

• Léčba závažné periferní arteriální okluzivní choroby (PAOD), zejména u pacientů s rizikem amputace a není-li indikován chirurgický zákrok nebo angioplastika.

Dávkování

Podávání přípravku Calovat má být prováděno pouze pod dohledem nemocnice nebo v ambulantním zařízení, pokud má toto zařízení odpovídající vybavení.

U žen ve fertilním věku je třeba před zahájením léčby vyloučit těhotenství.

Přípravek Calovat se podává po naředění, jak je uvedeno v bodu 6.6, intravenózní infuzí po dobu 6 hodin denně do periferní žíly nebo katetrem do centrální žíly.

Dávku je třeba upravit podle individuální snášenlivosti v rozmezí 0,5–2,0 ng/kg/min.

Infuzní roztok připravený k použití má být připraven každý den, aby byla zajištěna sterilita.

Obsah ampulky a ředicího roztoku je potřeba důkladně promíchat.

Na začátku infuze a po každém zvýšení dávky má být měřen krevní tlak a srdeční frekvence. Individuálně tolerovanou dávku je třeba stanovit během prvních 2–3 dnů. Za tímto účelem je infuze zahájena takovou rychlostí infuze, aby bylo podáno 0,5 ng/kg/min během 30 minut.

Dávka se pak musí zvyšovat v intervalu asi 30 minut v krocích po 0,5 ng/kg/min až na maximum 2,0 ng/kg/min. Přesná rychlost infuze musí být vypočtena podle tělesné hmotnosti tak, aby bylo dosaženo účinné infuze v rozmezí 0,5–2,0 ng/kg/min (viz tabulky pro použití infuzní pumpy nebo injektoru níže). Pokud se objeví nežádoucí účinky, jako jsou bolest hlavy a nevolnost nebo nežádoucí pokles krevního tlaku, je třeba snížit rychlost infuze, dokud není stanovena dávka, kterou pacient toleruje.

V případě závažných nežádoucích účinků má být infuze přerušena. Pacient má pak zpravidla pokračovat v léčbě tolerovanou dávkou stanovenou v prvních 2–3 dnech. Léčba trvá až 4 týdny.

V závislosti na použité technice infuze existují dva různé způsoby ředění ampulky přípravku Calovat 100 mikrogramů/ml. První roztok připravený k použití je 10krát méně koncentrovaný než druhý roztok (0,2 μg/ml oproti 2 μg/ml) a může být podáván pouze pomocí infuzní pumpy (např. Infusomat).

Naopak koncentrovanější roztok připravený k použití (2 μg/ml) je podáván pomocí injektoru (např.

Perfusor) (viz bod 6.6).

Rychlost infuze (ml/h) pro různé dávky při použití infuzní pumpy

Obecně se infuzní roztok připravený k použití podává intravenózně pomocí infuzní pumpy (např.

Infusomat) (viz bod 6.6).

Rychlosti infuze potřebné pro tento roztok pro infuzi (0,2 μg/ml), které vedou k dávkám mezi 0,5 a 2,0 ng/kg/min podle výše popsaného dávkovacího schématu, jsou vypočteny na základě individuální tělesné hmotnosti pacienta a jsou uvedeny v tabulce 1. Pro stanovení rychlosti infuze porovnejte tělesnou hmotnost pacienta s požadovanou dávkou v ng/kg/min.

Tabulka 1: Rychlosti infuze [ml/h] pro různé dávky při použití infuzní pumpy.

Rychlost infuze (ml/h) pro různé dávky při použití injektoru

Alternativně lze pro infuzi použít injektor s injekční stříkačkou o objemu 50 ml.

Rychlosti infuze potřebné pro tento roztok pro infuzi (2,0 μg/ml), které vedou k dávkám mezi 0,5 a 2,0 ng/kg/min podle výše popsaného dávkovacího schématu, jsou vypočteny na základě individuální tělesné hmotnosti pacienta a jsou uvedeny v tabulce 2. Pro stanovení rychlosti infuze porovnejte tělesnou hmotnost pacienta s požadovanou dávkou v ng/kg/min.

Tabulka 2: Rychlosti infuze [ml/h] pro různé dávky při použití injektoru.

Délka léčby trvá až 4 týdny. Kratší doba léčby (3–5 dní) je u Raynaudova fenoménu často dostačující

k tomu, aby došlo ke zlepšení na několik týdnů.

Prodloužená infuze na několik dnů se nedoporučuje, protože na konci léčby se může objevit tachyfylaxe, která působí na trombocyty a rebound hyperagregabilitu trombocytů. V souvislosti s tím nebyly hlášeny klinické komplikace.

Porucha funkce ledvin nebo jater

U pacientů se selháním ledvin, závislých na dialýze a u pacientů s cirhózou jater je třeba vzít v úvahu sníženou eliminaci iloprostu. U těchto pacientů musí být dávka snížena (např. na polovinu doporučené dávky).

Pediatrická populace

Nejsou žádné zkušenosti s použitím iloprostu u dětí (viz bod 4.4)

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoliv pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

• Těhotenství.

• Kojení.

• Stavy, kde by účinky iloprostu na trombocyty mohly zvýšit riziko krvácení (např. aktivní peptické vředy, trauma, intrakraniální hemoragie).

• Těžká ischemická choroba srdeční nebo nestabilní angina pectoris.

• Infarkt myokardu během posledních 6 měsíců.

• Akutní nebo chronické městnavé srdeční selhání (třída NYHA II–IV).

• Těžké arytmie.

• Podezření na plicní kongesci.

U pacientů vyžadujících naléhavou amputaci (např. v případech infikované gangrény) se operace nemá odkládat.

Pacienti mají být důrazně poučeni, aby přestali kouřit.

U pacientů s poruchou funkce jater nebo s poruchou funkce ledvin vyžadující dialýzu je clearance iloprostu snížena (viz bod 4.2).

U pacientů s nízkým krevním tlakem mají být přijata opatření, která zabrání dalšímu poklesu krevního tlaku. Pacienti s významným onemocněním srdce mají být pečlivě sledováni.

Možnost ortostatické hypotenze má být zvážena u pacientů, kteří po ukončení aplikace vstávají z lehu do vzpřímené polohy.

U pacientů, kteří prodělali cerebrovaskulární příhodu (např. tranzitorní ischemickou ataku, cévní mozkovou příhodu) během posledních 3 měsíců, má být pečlivě posouzen poměr přínosů a rizik (viz bod 4.3).

V současné době existují pouze ojedinělé zprávy o použití u dětí a dospívajících.

Paravaskulární infuze nezředěného přípravku Calovat může způsobit lokální účinky v místě vpichu. Je třeba se vyvarovat požití ústy a kontaktu se sliznicemi. Při kontaktu s kůží může iloprost způsobit dlouhotrvající bezbolestný erytém. Aby se zabránilo kontaktu s kůží, je třeba učinit příslušná opatření.

V případě kontaktu s kůží má být postižená oblast okamžitě omyta dostatečným množstvím vody nebo

fyziologického roztoku.

Pomocné látky

Přípravek Calovat 100 mikrogramů/ml obsahuje 7,66 mg ethanolu v 1 ml koncentrátu, což odpovídá 8,1 mg ethanolu 96%. Množství alkoholu v 1 ml tohoto léčivého přípravku odpovídá méně než 0,2 ml piva nebo 0,08 ml vína. Takto malé množství alkoholu v tomto léčivém přípravku nemá žádné znatelné účinky.

Přípravek Calovat 100 mikrogramů/ml obsahuje 3,54 mg sodíku v 1 ml koncentrátu, to znamená, že je

v podstatě „bez sodíku“.

Iloprost může zesilovat antihypertenzní účinek blokátorů β-receptorů, antagonistů vápníku, vazodilatátorů a ACE inhibitorů. V případě závažné hypotenze lze toto napravit pomocí snížení dávky iloprostu.

Jelikož iloprost inhibuje agregaci trombocytů, současné použití s antikoagulancii (jako jsou heparin

nebo antikoagulancia kumarinového typu) nebo jinými antiagregancii (jako jsou kyselina

acetylsalicylová, jiná nesteroidní antiflogistika, inhibitory fosfodiesterázy a nitrátové vazodilatátory) může zvýšit riziko krvácení.

Perorální premedikace kyselinou acetylsalicylovou v dávkách až 300 mg/den po dobu 8 dnů neměla žádný vliv na farmakokinetiku iloprostu.

Výsledky studií u lidí ukázaly, že iloprost nemá u pacientů žádný efekt na farmakokinetiku opakovaných perorálních dávek digoxinu ani na farmakokinetiku současně podávaného aktivátoru tkáňového plasminogenu (t-PA).

Přestože klinické studie s tímto cílem nebyly provedeny, in vitro výzkumy inhibičního potenciálu iloprostu na aktivitu enzymů cytochromu P450 prokázaly, že se neočekává žádná relevantní inhibice metabolismu léčiv prostřednictvím uvedených enzymů.

Přípravek Calovat nesmí být podáván ženám během těhotenství nebo kojení (viz bod 4.3). Těhotenství

Údaje o používání iloprostu u těhotných žen jsou omezené. Preklinické studie prokázaly fetotoxicitu

u potkanů, nikoli však u králíků nebo opic (viz bod 5.3). Protože potenciální riziko terapeutického použití iloprostu během těhotenství není známo, ženy ve fertilním věku mají během léčby používat účinnou antikoncepci.

Kojení

Není známo, zda se iloprost vylučuje do lidského mateřského mléka. I když se u potkanů vylučuje do mléka velmi malé množství iloprostu, přípravek Calovat nesmí být podáván kojícím ženám (viz bod 4.3).

Není relevantní.

Souhrn bezpečnostního profilu

Celkový bezpečnostní profil iloprostu je založen na údajích z postmarketingových sledování a na shromážděných údajích z klinických studií. Prvotní incidence vycházela z kumulativní databáze 3 325 pacientů, kterým byl podáván iloprost buď v kontrolovaných nebo nekontrolovaných klinických studiích nebo v tzv. compassionate use programech (programy pro soucitné použití), a to obecně od starších

a multimorbidních pacientů s periferní arteriální okluzivní chorobou (PAOD) v pokročilém stádiu III

a IV a pacientů s thromboangiitis obliterans (TAO) (další informace viz tabulka 1).

Nejčastější pozorované nežádoucí účinky (≥ 10 %) u pacientů, kterým byl v klinických studiích podáván iloprost zahrnují bolest hlavy, návaly, nauzeu, zvracení a hyperhidrózu. Tyto nežádoucí účinky se pravděpodobně objeví během titrace dávky na počátku léčby při určování nejvhodnější tolerované dávky pro konkrétního pacienta. Tyto nežádoucí účinky obvykle rychle odezní při snížení dávky.

Obecně lze říci, že nejzávažnějšími nežádoucími účinky u pacientů léčených iloprostem jsou cévní mozková příhoda, infarkt myokardu, plicní embolie, srdeční selhání, křeče, hypotenze, tachykardie, astma, angina pectoris, dušnost a plicní edém.

Další skupina nežádoucích účinků souvisí s lokálními reakcemi v místě podání infuze. Může se například objevit zarudnutí místa vpichu a bolest v místě podání infuze nebo může dojít ke kožní vazodilataci

a vzniku lineárního erytému nad žílou, do které je podávána infuze.

Tabulkově uspořádaný seznam nežádoucích účinků

Nežádoucí účinky pozorované po podání iloprostu jsou uvedeny v následující tabulce. Jsou

klasifikovány podle orgánových tříd systému MedDRA. Pro popis konkrétních reakcí, jejich synonym

a s nimi spojenými stavy byl použit nejvhodnější termín MedDRA.

Nežádoucí účinky z klinických studií jsou klasifikovány podle jejich frekvence výskytu. Frekvence nežádoucích účinků je definována jako: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1000), velmi vzácné (≥ 1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Tabulka 3: Nežádoucí účinky pozorované v klinických studiích nebo během postmarketingového sledování u pacientů léčených iloprostem.

* Byly hlášeny život ohrožující nebo fatální případy.

Iloprost může způsobit anginu pectoris, zejména u pacientů s ischemickou chorobou srdeční.

Riziko krvácení je zvýšené u pacientů, kteří dostávají souběžně s inhibitory agregace krevních destiček

heparin nebo antikoagulancia kumarinového typu.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48

100 41 Praha 10

webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Symptomy

Může se objevit hypotenzní reakce, stejně jako bolest hlavy, zrudnutí, nauzea, zvracení a průjem. Může se také vyskytnout zvýšení krevního tlaku, bradykardie nebo tachykardie a bolest končetin nebo bolest zad.

Opatření

Specifické antidotum není známo.

Doporučuje se přerušení podávání infuze iloprostu, sledování pacienta a symptomatická opatření.