SUGAMMADEX FRESENIUS KABI 100MG/ML Injekční roztok
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC
Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - SUGAMMADEX FRESENIUS KABI 100MG/ML
Reverze neuromuskulární blokády navozené rokuroniem nebo vekuroniem u dospělých.
Pro pediatrickou populaci: u pediatrických pacientů od narození do 17 let je sugammadex doporučen pouze pro rutinní reverzi blokády vyvolané rokuroniem.
Dávkování
Sugammadex má být podáván pouze anesteziologem nebo pod jeho dohledem.
Doporučuje se používat odpovídající monitorovací techniky ke sledování zotavení z neuromuskulární blokády (viz bod 4.4).
Doporučená dávka sugammadexu závisí na stupni neuromuskulární blokády, která má být zrušena. Doporučená dávka nezávisí na způsobu vedení anestezie.
Sugammadex lze používat k reverzi různých stupňů neuromuskulární blokády navozené rokuroniem nebo vekuroniem.
Dospělí
Rutinní reverze
Doporučená dávka sugammadexu po blokádě vyvolané podáním rokuronia nebo vekuronia je 4 mg/kg, jestliže je při monitorování hloubky neuromuskulární blokády v režimu PTC (post-tetanic
counts) dosaženo 1–2 svalových záškubů. Medián doby do obnovení poměru T4/T1 na hodnotu 0,9 je přibližně 3 minuty (viz bod 5.1).
Doporučuje se podávat sugammadex v dávce 2 mg/kg , pokud po blokádě vyvolané rokuroniem nebo vekuroniem došlo ke spontánnímu zotavení alespoň do opětovného nástupu T2.
Medián doby do obnovení poměru T4/T1 na hodnotu 0,9 je přibližně 2 minuty (viz bod 5.1). Použití doporučeného dávkování pro rutinní reverzi povede k mírně rychlejšímu mediánu doby do obnovení poměru T4/T1 na hodnotu 0,9 u rokuronia ve srovnání s neuromuskulární blokádou vyvolanou vekuroniem (viz bod 5.1).
Okamžitá reverze blokády navozené rokuroniem
Pokud je klinicky nutná okamžitá reverze po podání rokuronia, doporučuje se podat sugammadex v dávce 16 mg/kg. Pokud se podá sugammadex v dávce16 mg/kg 3 minuty po bolusové dávce bromidu- rokuronia 1,2 mg/kg, lze očekávat, že medián do obnovení poměru T4/T1 na hodnotu 0,9 bude přibližně 1,5 minuty (viz bod 5.1).
Nejsou k dispozici žádná data doporučující použití sugammadexu k okamžité reverzi vekuroniem navozené blokády.
Opětovné podání sugammadexu
Ve výjimečných případech rekurence neuromuskulární blokády po operaci (viz bod 4.4) po úvodním podání sugammadexu v dávce 2 mg/kg nebo 4 mg/kg, se doporučuje opakované podání dávky 4 mg/kg. Po druhé dávce sugammadexu se má pacient pečlivě monitorovat, aby byl zajištěn setrvalý návrat neuromuskulární funkce.
Opětovné podání rokuronia nebo vekuronia po sugammadexu
Pro čekací dobu pro opětovné podání rokuronia nebo vekuronia po sugammadexem zrušené blokádě viz bod 4.4.
Dodatečné informace pro zvláštní skupiny pacientů
Starší pacienti
Po podání sugammadexu při opětovném nástupu T2 po blokádě vyvolané rokuroniem byl medián doby do obnovení poměru T4/T1 na hodnotu 0,9 u dospělých (18–64 let) 2,2 minuty, u starších dospělých (65-74 let) 2,6 minuty a u velmi starých dospělých (75 let a více) 3,6 minuty. Přestože doba obnovení u starších pacientů bývá pomalejší, je třeba dodržovat stejné doporučení pro dávkování jako u dospělých (viz bod 4.4).
Porucha funkce ledvin
Podání sugammadexu pacientům s těžkou poruchou funkce ledvin (včetně pacientů vyžadujících
dialýzu (clearance kreatininu < 30 ml/min)) se nedoporučuje (viz bod 4.4).
Klinické studie u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin neposkytují dostatečné informace o bezpečnosti, které by podporovaly podávání sugammadexu u těchto pacientů (viz také bod 5.1). Pro lehkou a středně těžkou poruchu funkce ledvin (clearance kreatininu ≥ 30 a < 80 ml/min): doporučené dávky jsou stejné jako pro dospělou populaci bez poruchy funkce ledvin.
Porucha funkce jater
Klinické studie u pacientů s poruchou funkce jater nebyly provedeny. Je třeba dbát opatrnosti, pokud se zvažuje použití sugammadexu u pacientů s těžkou poruchou funkce jater nebo v připadech, kdy je porucha funkce jater doprovázena koagulopatií (viz bod 4.4).
U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater: Vzhledem k tomu, že se sugammadex vylučuje hlavně ledvinami, není nutná žádná úprava dávky.
Obézní pacienti
U obézních pacientů, včetně pacientů s morbidní obezitou (index tělesné hmotnosti ≥ 40 kg/m2) má být dávka sugammadexu založena na aktuální tělesné hmotnosti. Je třeba dodržovat stejná doporučení dávkování jako u dospělých.
Pediatrická populace (od narození do 17 let)
Sugammadex Fresenius Kabi lze naředit na koncentraci 10 mg/ml, aby se zvýšila přesnost dávkování u pediatrické populace (viz bod 6.6).
Rutinní reverze
Dávka sugammadexu 4 mg/kg se doporučuje pro reverzi blokády vyvolané rokuroniem, jestliže obnovení dosáhlo alespoň 1-2 PTC.
Pro reverzi rokuroniem navozené blokády při opětovném dosažení T2 se doporučuje dávka 2 mg/kg. (viz bod 5.1).
Okamžitá reverze
Okamžitá reverze u pediatrické populace nebyla zkoumána. Způsob podání
Sugammadex se má podávat intravenózně v jednorázové bolusové injekci. Dávka se má podávat rychle, během 10 sekund, do stávajícího intravenózního setu (viz bod 6.6). V klinických studiích se sugammadex podával pouze jako jednorázová bolusová injekce.
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Stejně jako po jakékoliv jiné anestezii s neuromuskulární blokádou se doporučuje monitorovat pacienta v období bezprostředně následujícím po operaci kvůli nežádoucím příhodám včetně zrekurence neuromuskulární blokády.
Monitorování dýchacích funkcí během zotavování
Ventilační podpora je u pacientů povinná až do obnovení adekvátního spontánního dýchání po reverzi neuromuskulární blokády. I když je zotavení z neuromuskulární blokády úplné, mohou jiné léky použité v peri- nebo postoperačním období utlumit dýchání, a proto by stále mohla být potřebná ventilační podpora.
Pokud dojde po extubaci k rekurenci neuromuskulární blokády , má být zajištěna adekvátní ventilace.
Rekurence neuromuskulární blokády
V klinických studiích s pacienty, kterým bylo podáno rokuronium nebo vekuronium, byla po podání sugammadexu v dávce deklarované pro danou hloubku neuromuskulární blokády, pozorována rekurence neuromuskulární blokády s 0,20% incidencí, a to na základě monitorování neuromuskulární blokády nebo klinického nálezu. Použití nižších než doporučených dávek může vést ke zvýšenému riziku rekurence neuromuskulární blokády po její počáteční reverzi a nedoporučuje se (viz body 4.2 a 4.8).
Vliv na hemostázu
Ve studii s dobrovolníky s dávkou sugammadexu 4 mg/kg a 16 mg/kg vedlo jeho podání k maximálnímu průměrnému prodloužení aktivovaného parciálního tromboplastinového času (aPTT) o 17, resp. 22 % a mezinárodního normalizovaného poměru protrombinového času [PT(INR)] o 11, resp. 22 %. Tato limitovaná prodloužení průměrného aPTT a PT(INR) trvala jen krátce (≤ 30 minut). Na základě klinického souboru dat (n=3 519) a specifické studie s 1184 pacienty podstupujícími operaci fraktury celkového proximálního femuru/ operaci s náhradou velkých kloubů neměl samotný sugammadex v dávce 4 mg/kg nebo v kombinaci s antikoagulancii žadný klinicky relevantní účinek na incidenci peri- a pooperačních krvácivých komplikací.
V in vitro experimentech byla zaznamenána farmakodynamická interakce (prodloužení aPTT a PT) s antagonisty vitaminu K, nefrakcionovaným heparinem, nízkomolekulárními heparinoidy, rivaroxabanem a dabigatranem. U pacientů, kteří dostávají profylakticky rutinní antikoagulacia pooperačně, není tato farmakodynamická interakce klinicky relevantní. Je třeba dbát opatrnosti, pokud je zvažováno použití sugammadexu u pacientů léčených antikoagulacii pro již preexistující nebo současné onemocnění,
Zvýšené riziko krvácení nemůže být vyloučeno u pacientů:
-
s dědičným deficitem koagulačního faktoru závislého na vitaminu K;
-
s preexistujícími koagulopatiemi;
-
léčených kumarinovými deriváty a s INR vyšším než 3,5;
-
užívajících antikoagulancia, kteří dostávají sugammadex v dávce 16 mg/kg
Pokud je z lékařského hlediska nutno podat těmto pacientům sugammadex, musí anesteziolog rozhodnout, zda přínos převáží možné riziko krvácivých komplikací, a to s ohledem na krvácivé příhody v anamnéze pacienta a typ plánovaného chirurgického výkonu. Pokud je sugammadex těmto pacientům podáván, doporučuje se monitorování parametrů hemostázy a koagulace.
Čekací doba pro opětovné podání neuromuskulárních blokátorů po předchozí reverzi sugammadexem:
Tabulka 1: Opětovné podání rokuronia a vekuronia po rutinní reverzi blokády (až do dávky sugammadexu 4 mg/kg)
Minimální čekací doba Neuromuskulární blokátor a podaná dávka 5 minut rokuronium v dávce 1,2 mg/kg 4 hodiny rokuronium v dávce 0,6 mg/kg nebo vekuronium v dávce 0,1 mg/kg Nástup neuromuskulární blokády může být prodloužen až o přibližně 4 minuty a trvání neuromuskulární blokády může být zkráceno na přibližně 15 minut po opětovném podání dávky rokuronia 1,2 mg/kg během 30 minut po podání sugammadexu.
Na základě FK modelování má být doporučená čekací doba u pacientů s lehkou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin po rutinní reverzi blokády sugammadexem 24 hodin pro opětovné podání dávky rokuronia 0,6 mg/kg nebo vekuronia 0,1 mg/kg. Je-li požadována kratší čekací doba, dávka rokuronia pro novou neuromuskulární blokádu má být 1,2 mg/kg.
Opětovné podání rokuronia nebo vekuronia po okamžité reverzi blokády (sugammadex v dávce 16 mg/kg): Ve velmi vzácných případech, kdy je toto požadováno, se doporučuje čekací doba 24 hodin.
Pokud je nutná neuromuskulární blokáda před uplynutím doporučené čekací doby, májí být použity nesteroidní neuromuskulární blokátory. Nástup depolarizujících neuromuskulárních blokátorů může být pomalejší, než se očekává, protože podstatná část postsynaptických nikotinových receptorů může být stále obsazena neuromuskulárním blokátorem.
Porucha funkce ledvin
Sugammadex se nedoporučuje používat u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin, včetně pacientů vyžadujících dialýzu (viz bod 5.1).
Mělká anestezie
Pokud byla neuromuskulární blokáda v klinických studiích záměrně zrušena v průběhu anestezie, příležitostně byly zaznamenány známky mělké anestezie (pohyb, kašel, grimasy a přisátí tracheální kanyly).
Pokud je neuromuskulární blokáda zrušena, zatímco anestezie pokračuje, mají být dle klinické
indikace podány další dávky anestetika a/nebo opiátů.
Výrazná bradykardie
Ve vzácných případech byla během několika minut po podání sugammadexu pro reverzi neuromuskulární blokády pozorována výrazná bradykardie. Vzácně může bradykardie vést k srdeční zástavě (viz bod 4.8). Pacienti mají být pečlivě monitorování kvůli hemodynamických změnám během a po zrušení neuromuskulární blokády. Pokud je pozorována klinicky významná bradykardie, mají být podána anticholinergika, jako je atropin.
Porucha funkce jater
Sugammadex není metabolizován ani vylučován játry, proto nebyly provedeny specializované studie u pacientů s poruchou funkce jater. Pacienti s těžkou poruchou funkce jater mají být léčeni s velkou opatrností. V případě, že je porucha funkce jater doprovázena koagulopatií, viz informace o vlivu na hemostázu.
Použití na jednotkách intenzivní péče (JIP)
Sugammadex nebyl hodnocen u pacientů, kteří dostávali rokuronium nebo vekuronium na jednotce intenzivní péče.
Použití pro reverzi blokády navozené jinými neuromuskulárními blokátory, než je rokuronium nebo
vekuronium:
Sugammadex se nemá používat k reerzi blokády vyvolané nesteroidními neuromuskulárními blokátory, jako jsou přípravky obsahující suxamethonium nebo benzylisochinolin.
Sugammadex se nemá používat k reverzi blokády vyvolané steroidními neuromuskulárními blokátory, jinými než rokuronium nebo vekuronium, protože pro tyto případy nejsou údaje o účinnosti a bezpečnosti. Jsou k dispozici omezené údaje o reverzi blokády vyvolané pankuroniem, ale v této situaci se nedoporučuje používat sugammadex.
Opožděné zotavení
Delší doba zotavení může být spojena s některými stavy vyvolávajícími prodloužení cirkulačního času, jako je kardiovaskulární onemocnění, vyšší věk (viz bod 4.2 pro čas nezbytný k zotavení u starších pacientů) nebo edematózní stav (např. těžká porucha funkce jater).
Hypersenzitivní reakce na léčivou látku
Lékaři mají být připraveni na možnost výskytu hypersenzitivních reakcí na léčivou látku (včetně anafylaktických reakcí) a přijmout nezbytná opatření (viz bod 4.8).
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje až 9,7 mg sodíku v jednom ml, což odpovídá 0,5 % doporučeného
maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.
Informace uvedené v tomto bodě jsou založeny na vazebné afinitě mezi sugammadexem a jinými léčivými přípravky, neklinických experimentech, klinických studiích a simulaci využívající model zohledňující farmakodynamický účinek neuromuskulárního blokátoru a farmakokinetickou interakci mezi neuromuskulárními blokátory a sugammadexem. Na základě těchto údajů se neočekávají žádné klinicky významné farmakodynamické interakce s jinými léčivými přípravky, s výjimkou následujících:
U toremifenu a kyseliny fusidové nelze vyloučit interakce v důsledku vytěsnění (nepředpokládá se zachycení klinicky relevantních interakcí).
U hormonálních kontraceptiv nelze vyloučit klinicky relevantní zachycené interakce (nejsou předpokládány interakce v důsledku vytěsnění).
Interakce potenciálně ovlivňující účinnost sugammadexu (interakce v důsledku vytěsnění)
V důsledku podávání některých léčivých přípravků po sugammadexu by teoreticky mohlo dojít k vytěsnění rokuronia nebo vekuronia ze sugammadexu. V důsledku toho může dojít k rekurenci neuromuskulární blokády. V této situaci musí být pacient ventilován. Podávání léčivého přípravku, který způsobil vytěsnění, má být v případě infuze zastaveno. V situacích, kdy lze předpokládat potenciální interakce v důsledku vytěsnění, mají být pacienti pečlivě sledováni kvůli známky rekurenci neuromuskulární blokády (přibližně do 15 minut) po parenterálním podání jiného léčivého přípravku, které se objeví v období 7,5 hodiny po podání sugammadexu.
Toremifen
Při podání toremifenu, který́ má relativně vysokou vazebnou afinitu k sugammadexu a který́ se může vyskytnout v relativně vysoké plazmatické koncentraci, se může objevit vytěsnění vekuronia nebo rokuronia z vazby na sugammadex. Kliničtí lékaři si musí být vědomi toho, že obnova poměru T4/T1 na hodnotu 0,9 může být, proto opožděna u pacientů, kterým byl toremifen podán v den operace.
Intravenózní podání kyseliny fusidové
Podání kyseliny fusidové v předoperační fázi může způsobit zpoždění obnovení poměru T4/T1 na hodnotu 0,9. V pooperační fázi se neočekává rekurence neuromuskulární blokády, protože infuze kyseliny fusidové trvá několik hodin a hladiny v krvi se kumulují během 2–3 dnů. Pro instrukce ohledně znovupodání sugammadexu viz bod 4.2.
Interakce potenciálně ovlivňující účinnost jiných léčivých přípravků (zachycené interakce)
Po podání sugammadexu mohou být určité léčivé přípravky méně účinné kvůli nižší koncentraci volné látky v plazmě. Pokud je taková situace pozorována, je klinickému lékaři doporučeno uvážit opětovné podání léčivého přípravku, podání terapeuticky ekvivalentního léčivého přípravku (nejlépe z jiné chemické skupiny) a/nebo případně nefarmakologické intervence.
Hormonální kontraceptiva
Předpokládá se, že interakce mezi sugammadexem v dávce 4 mg/kg a progestagenem povede k poklesu expozice progestagenu (34 % AUC) podobnému poklesu, který je pozorován při podání denní dávky perorálního kontraceptiva o 12 hodin později, což může vést ke snížení účinnosti. U estrogenů se očekává, že účinek bude nižší. Proto se podání bolusové dávky sugammadexu považuje za ekvivalentní jedné vynechané denní dávce perorálních kontraceptiv (buď kombinovaných, nebo pouze progestagenních). Pokud je sugammadex podáván ve stejný den jako perorální kontraceptivum, postupuje se dle doporučení při vynechání dávky v příbalové informaci perorálního kontraceptiva. V případě neperorální hormonální antikoncepce musí pacientka po dobu následujících 7 dnů používat další nehormonální antikoncepční metodu a řídit se doporučením v příbalové informaci léčivého přípravku.
Interakce v důsledku přetrvávajícího účinku rokuronia nebo vekuronia
Jsou-li v pooperačním období použity léky, které potencují neuromuskulární. blokádu, je nutno věnovat zvláštní pozornost možnosti znovuobjevení se neuromuskulární blokády. Seznam specifických léčivých přípravků, které potencují neuromuskulární blokádu, naleznete v příbalové informaci přípravků obsahujících rokuronium nebo vekuronium. Pokud je pozorována rekurence neuromuskulární blokády, stav pacienta může vyžadovat mechanickou ventilaci a opakované podání sugammadexu (viz bod 4.2).
Interference s laboratorními testy
Obecně sugammadex neinterferuje s laboratorními testy, s možnou výjimkou sérové hladiny progesteronu. Interference s tímto testem je pozorována při plazmatických koncentrací sugammadexu 100 mikrogramů/ml (maximální plazmatická hladina po bolusové injekci dávky 8 mg/kg).
Ve studii s dobrovolníky s dávkou 4 mg/kg a 16 mg/kg sugammadexu vedlo jeho podání k maximálnímu průměrnému prodloužení aPTT o 17 %, resp. 22 % a PT(INR) o 11 %, resp. 22 %. Tato omezená prodloužení průměrného aPTT a PT(INR) měla krátké trvání (≤ 30 minut).
V in vitro experimentech byla zaznamenána farmakodynamická interakce (prodloužení aPTT a PT) s antagonisty vitaminu K, nefrakcionovaným heparinem, nízkomolekulárními heparinoidy, rivaroxabanem a dabigatranem (viz bod 4.4).
Pediatrická populace
Nebyly provedeny žádné formální studie interakcí. Výše uvedené interakce pro dospělé a upozornění v
bodě 4.4 se mají vzít v úvahu také u pediatrické populace.
Těhotenství
Pro sugammadex nejsou k dispozici žádné klinické údaje vztahující se k těhotenství.
Studie prováděné na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky na těhotenství, vývoj embrya/plodu, porod nebo poporodní vývoj.
Při podávání sugammadexu těhotným ženám je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Kojení
Není známo, zda se sugammadex vylučuje do lidského mateřského mléka. Klinické studie na zvířatech ukázaly vylučování sugammadexu do mateřského mléka. Perorální absorpce cyklodextrinů je obecně nízká a po podání jednorázové dávky kojící ženě se nepředpokládá žádný vliv na kojené dítě. Je třeba se rozhodnout, zda přerušit kojení nebo přerušit/zdržet se podání sugammadexu, přičemž se posoudí přínos kojení pro dítě a přínos léčby pro ženu.
Fertilita
Účinky sugammadexu na lidskou fertilitu nebyly zkoumány. Studie na zvířatech hodnotící fertilitu neodhalily škodlivé účinky.
Souhrn bezpečnostního profilu
Přípravek Sugammadex Fresenius Kabi se podává současně s neuromuskulárními blokátory a anestetiky u pacientů podstupujících chirurgický výkon. Proto je obtížné stanovit kauzalitu nežádoucích účinků.
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky u chirurgických pacientů byly kašel, respirační komplikace při anestezii, komplikace anestezie, procedurální hypotenze a procedurální komplikace (časté (≥ 1/100 až < 1/10)).
Tabulka 2: Tabulkový́ seznam nežádoucích účinků
Bezpečnost sugammadexu byla hodnocena u 3 519 jednotlivých pacientů na základě dat z bezpečnostní databáze sdružených studií fáze I–III. Následující nežádoucí účinky byly hlášeny v placebem kontrolovaných studiích, kde pacienti dostávaly anestetika a/nebo neuromuskulární blokátory (1 078 pacientům byl podán sugammadex, 544 placebo):
[Velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až <1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až <1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000)]
| Třída orgánových systémů | Frekvence | Nežádoucí účinky (preferované termíny) |
| Poruchy imunitního systému | Méně časté | Hypersenzitivní reakce na léčivou látku (viz bod 4.4) |
| Respirační, hrudní a mediastinální poruchy | Časté | Kašel |
| Poranění, otravy a procedurální komplikace | Časté | Respirační komplikace při anestezii |
| Komplikace anestezie (viz bod 4.4) | ||
| Procedurální hypotenze | ||
| Procedurální komplikace |
Popis vybraných nežádoucích účinků
Hypersenzitivní reakce na léčivou látku
U některých pacientů a dobrovolníků se vyskytly hypersenzitivní reakce, včetně anafylaxe (informace o dobrovolnících, viz níže uvedené informace o zdravých dobrovolnících). V klinických studiích u chirurgických pacientů byly tyto reakce hlášeny výjimečně a u hlášení po uvedení na trh je frekvence neznámá.
Tyto reakce se pohybovaly od izolovaných kožních reakcí až po závažné systémové reakce (např. anafylaxe, anafylaktický šok) a objevovaly se u pacientů bez předchozí expozice sugammadexu. Symptomy spojené s těmito reakcemi mohou zahrnovat: zrudnutí, kopřivku, erytematózní exantém, (závažnou) hypotenzi, tachykardii, otok jazyka, otok hltanu, bronchospasmus a plicní obstrukční příhody. Závažné hypersenzitivní reakce mohou být fatální.
Po uvedení na trh byla pozorována hypersenzitivita jak na sugammadex, tak i na komplex sugammadexu s rokuroniem.
Respirační komplikace při anestezii
Respirační komplikace anestezii zahrnovaly bránění se endotracheální kanyle, kašel, mírné bránění se, excitaci během výkonu, kašel během anestezie nebo během operace nebo nástup spontánního dýchání pacienta související s anestezií.
Komplikace anestezie
Komplikace anestezie svědčící o obnovení neuromuskulární funkce, zahrnující pohyb končetin nebo trupu nebo kašel v průběhu anestezie či operace, grimasy nebo přisátí k endotracheální trubici.
Viz bod 4.4 Mělká anestezie.
Procedurální komplikace
Procedurální komplikace zahrnovaly kašel, tachykardii, bradykardii, pohyb a zvýšení srdečního tepu.
Výrazná bradykardie
Po uvedení na trh byly pozorovány ojedinělé případy výrazné bradykardie a bradykardie se zástavou srdce během několika minut po podání sugammadexu (viz bod 4.4).
Rekurence neuromuskulární blokády
V klinických studiích s pacienty léčenými rokuroniem nebo vekuroniem, kde byl sugammadex podáván v dávce deklarované pro danou hloubku neuromuskulární blokády (n=2 022), byla pozorována 0,20% incidence rekurence neuromuskulární blokády, a to na základě monitorování neuromuskulární blokády nebo klinických projevů (viz bod 4.4).
Informace o zdravých dobrovolnících
Randomizovaná, dvojitě zaslepená studie zkoumala výskyt hypersenzitivní reakcí i na léčivou látku u zdravých dobrovolníků, kterým byly podány až 3 dávky placeba (n=76), sugammadexu 4 mg/kg (n=151) nebo sugammadexu 16 mg/kg (n=148). Hlášení podezření na hypersenzitivitu posuzovala zaslepená komise. Incidence posouzené hypersenzitivity byla 1,3 %; 6,6 % a 9,5 % ve skupinách s placebem, sugammadexem v dávce 4 mg/kg a 16 mg/kg. Po podání placeba nebo sugammadexu v dávce 4 mg/kg nebyla hlášena žádná anafylaxe. Po podání první dávky u sugammadexu v dávce 16 mg/kg byl zaznamenán jeden případ anafylaxe (incidence 0,7 %). Nebylo prokázáno zvýšení frekvence nebo závažnosti případů hypersenzitivity při opakovaném podávání sugammadexu.
V předchozí studii s podobným designem byly zaznamenány tři hodnocené případy anafylaxe, všechny po podání sugammadexu 16 mg/kg (incidence 2,0 %).
Podle databáze údajů sloučených z klinických studií fáze I zahrnují nežádoucí účinky (NÚ) považované za časté (≥ 1/100 až < 1/10) nebo velmi časté (≥ 1/10) a častější u pacientů léčených sugammadexem než ve skupině s placebem dysgeuzie (10,1 %), bolest hlavy (6,7 %), nauzea (5,6 %), kopřivka (1,7 %), pruritus (1,7 %), závrať (1,6 %), zvracení (1,2 %) a bolest břicha (1,0 %).
Dodatečné informace o zvláštních skupinách pacientů
Pacienti s plicním onemocněním
Z údajů po uvedení sugammadexu na trh a z jedné klinické studie zaměřené na pacienty s anamnézou plicních komplikací byl hlášený́ bronchospasmus označen jako nežádoucí účinek s možnou spojitostí s podáváním přípravku.
Stejně jako u všech pacientů s plicními komplikacemi v anamnéze má být lékař upozorněn na možný výskyt bronchospasmu.
Pediatrická populace
Ve studiích u pediatrických pacientů od narození do 17 let byl bezpečnostní profil sugammadexu (do 4 mg/kg) obecně podobný profilu pozorovanému u dospělých.
Pacienti s morbidní obezitou
V jedné klinické studii u pacientů s morbidní obezitou byl bezpečnostní profil nežádoucích účinků obecně podobný profilu u dospělých pacientů v souhrnných studiích fáze I-III (viz tabulka 2).
Pacienti se závažným systémovým onemocněním
Ve studii s pacienty, kteří byli dle klasifikace ASA (American Society of Anesthesiologists) zařazeni do skupiny 3 nebo 4 (pacienti se závažným systémovým onemocněním nebo pacienti se závažným systémovým onemocněním, které je trvale ohrožuje na životě).
život), byl profil nežádoucích účinků u těchto pacientů skupiny ASA 3 a 4 obecně podobný profilu nežádoucích účinků v souhrnných studiích fáze 1 až 3 (viz tabulka 2). Viz bod 5.1.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.*
V klinických studiích byl hlášen 1 případ náhodného předávkování 40 mg/kg bez významných nežádoucích účinků. Ve studii tolerance u lidí byl sugammadex podáván v dávkách až do 96 mg/kg. Nebyly hlášeny žádné nežádoucí účinky související s dávkou ani závažné nežádoucí účinky.
Sugammadex lze odstranit pomocí hemodialýzy s vysokým filtračním průtokem, ale ne s nízkým filtračním průtokem. Na základě klinických studií jsou koncentrace sugammadexu v plazmě sníženy až o 70 % po 3 až 6 hodinách dialýzy.
Farmakologické vlastnosti - SUGAMMADEX FRESENIUS KABI 100MG/ML
Farmakoterapeutická skupina: všechny jiné terapeutické přípravky, antidota, ATC kód: V03AB35 Mechanismus účinku
Sugammadex je modifikovaný́ gama-cyklodextrin, což je látka selektivně vázající relaxancia. Vytváří
komplex s neuromuskulárními blokátory rokuroniem nebo vekuroniem v plazmě, a tím snižuje množství neuromuskulárního blokátoru dostupné pro vazbu na nikotinové receptory v neuromuskulárním spojení. To vede ke zrušení neuromuskulární blokády vyvolané rokuroniem nebo vekuroniem.
Farmakodynamické účinky
Sugammadex byl podáván v dávkách od 0,5 mg/kg do 16 mg/kg v dávkovacích studiích u blokády vyvolané rokuroniem (rokuronium-bromid v dávce 0,6; 0,9; 1,0 a 1,2 mg/kg s udržovacími dávkami i bez nich) a s vekuroniem navozenou blokádou (vekuronium-bromid v dávce 0,1 mg/kg s udržovacími dávkami i bez nich) v různém časovém bodě/hloubce blokády.
V těchto studiích byl pozorován jasný vztah mezi dávkou a odpovědí.
Klinická účinnost a bezpečnost
Sugammadex lze podávat v několika časových bodech po podání rokuronium-bromidu nebo vekuronium-bromidu:
Rutinní reverze – hluboká neuromuskulární blokáda:
V pivotní studii byli pacienti náhodně rozděleni do skupiny s rokuroniem nebo vekuroniem.
Po poslední dávce rokuronia nebo vekuronia, při PTC 1-2, byl podán sugammadex v dávce 4 mg/kg nebo neostigmin v dávce 70 μg/kg v randomizovaném režimu. Doba od zahájení podání sugammadexu nebo neostigminu k obnovení poměru T4/T1 na hodnotu 0,9 byla:
Tabulka 3: Doba (v minutách) od podání sugammadexu nebo neostigminu při hluboké neuromuskulární blokádě (PTC 1-2) po rokuroniu nebo vekuroniu, k zotavení poměru T4/T1 na hodnotu 0,9
| Neuromuskulární blokátor | Léčebný režim | |
| Sugammadex (4 mg/kg) | Neostigmin (70 μg/kg) | |
| Rokuronium | ||
| n | 37 | 37 |
| Medián (minuty) | 2,7 | 49,0 |
| Rozmezí | 1,2–16,1 | 13,3–145,7 |
| Vekuronium | ||
| n | 47 | 36 |
| Medián (minuty) | 3,3 | 49,9 |
| Rozmezí | 1,4–68,4 | 46,0–312,7 |
Rutinní reverze – střední neuromuskulární blokáda:
V jiné pivotní studii byli pacienti náhodně rozděleni do skupin s rokuroniem nebo vekuroniem. Po poslední dávce rokuronia nebo vekuronia, při znovuobjevení T2, byl podán sugammadex v dávce 2 mg/kg nebo neostigmin v dávce 50 μg/kg v randomizovaném režimu. Doba od zahájení podání sugammadexu nebo neostigminu do obnovení poměru T4/T1 na hodnotu0,9 byla:
Tabulka 4: Doba (v minutách) od podání sugammadexu nebo neostigminu po rokuroniu nebo vekuroniu při znovuobjevení se T2 k obnově poměru T4/T1 na hodnotu 0,9
| Neuromuskulární blokátor | Léčebný režim | |
| Sugammadex (2 mg/kg) | Neostigmin (50 μg/kg) | |
| Rokuronium | ||
| n | 48 | 48 |
| Medián (minuty) | 1,4 | 17,6 |
| Rozmezí | 0,9–5,4 | 3,7–106,9 |
| Vekuronium | ||
| n | 48 | 45 |
| Medián (minuty) | 2,1 | 18,9 |
| Rozmezí | 1,2–64,2 | 2,9–76,2 |
Sugammadexem navozené zrušení neuromuskulání blokády vyvolané rokuroniem bylo srovnáváno se zrušením neuromuskulární blokády vyvolané cis-atrakuriem pomocí neostigminu. Při znovuobjevení se T2 byl podán sugammadex v dávce 2 mg/kg nebo neostigmin v dávce 50 μg/kg.
Sugammadex zajistil rychlejší reverzi neuromuskulární blokády vyvolané rokuroniem ve srovnání
s reverzí neuromuskulární blokády vyvolané cisatrakuriem pomocí neostigminu:
Tabulka 5: Doba (v minutách) od podání sugammadexu nebo neostigminu při znovuobjevení se T2 po rokuroniu nebo cisatrakuriu k obnově poměru T4/T1 na hodnotu 0,9
| Neuromuskulární blokátor | Léčebný režim | |
| Rokuronium a sugammadex(2 mg/kg) | Cisatrakurium a neostigmin(50 μg/kg) | |
| n | 34 | 39 |
| Medián (minuty) | 1,9 | 7,2 |
| Rozmezí | 0,7–6,4 | 4,2–28,2 |
Pro okamžitou reverzi:
Doba obnovy z neuromuskulární blokády vyvolané indukované suxamethoniem (1 mg/kg) byla porovnána se
sugammadexem (16 mg/kg, o 3 minuty později) - navozenou obnovou z rokuroniem vyvolané blokády (1,2 mg/kg).
Tabulka 6: Doba (v minutách) od podání rokuronia a sugammadexu nebo suxamethonia k obnově T1 na hodnotu 10%
| Neuromuskulární blokátor | Léčebný režim | |
| Rokuronium a sugammadex (16 mg/kg) | Suxamethonium (1 mg/kg) | |
| n | 55 | 55 |
| Medián (minuty) | 4,2 | 7,1 |
| Rozmezí | 3,5–7,7 | 3,7–10,5 |
Ve souhrnné analýze byly nahlášeny následující doby obnovy pro 16 mg/kg sugammadexu po 1,2 mg/kg bromidu rokuronia:
Tabulka 7: Doba (v minutách) od podání sugammadexu ve 3. minutě po podání rokuronia k obnově poměru T4/T1 na hodnoty 0,9; 0,8 nebo 0,7
| T4/T1 0,9 | T4/T1 0,8 | T4/T1 0,7 | |
| n | 65 | 65 | 65 |
| Medián (minuty) | 1,5 | 1,3 | 1,1 |
| Rozmezí | 0,5–14,3 | 0,5–6,2 | 0,5–3,3 |
Porucha funkce ledvin
Dvě otevřené klinické studie srovnávaly účinnost a bezpečnost sugammadexu u chirurgických pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin a bez ní. V jedné studii byl sugammadex podáván po blokádě indukované rokuroniem při 1-2 PTC (4 mg/kg; n = 68); v druhé studii byl sugammadex podáván při znovuobjevení se T2 (2 mg/kg; n = 30). Zotavení z blokády bylo mírně prodlouženo u pacientů s těžkou poruchou ledvin, ve srovnání s pacienty bez poruchy funkce ledvin. U pacientů s těžkou poruchou ledvin nebyly v těchto studiích hlášeny případy reziduální neuromuskulární blokády nebo rekurentní neuromuskulární blokády.
Pacienti s morbidní obezitou
Studie se 188 pacienty, u nichž byla diagnostikována morbidní obezita, zkoumala dobu do zotavení ze střední nebo hluboké neuromuskulární blokády vyvolané rokuroniem nebo vekuroniem. Pacienti dostávali sugammadex v dávce 2 mg/kg nebo 4 mg/kg podle úrovně blokády, dávkovaný́ randomizovaným, dvojitě zaslepeným způsobem buď podle aktuální tělesné hmotnosti nebo ideální tělesné hmotnosti. Sdružená analýza napříč hloubkou blokády a neuromuskulárními blokátory ukázala, že medián doby do obnovení TOF (train-of-four) poměru ≥ 0,9 u pacientů s dávkováním podle aktuální. tělesné hmotnosti (1,8 minuty) byla statisticky signifikantně kratší (p < 0,0001) než u pacientů s dávkováním podle ideální tělesné hmotnosti (3,3 minuty).
Pediatrická populace
Od 2 do < 17 let:
Studie s 288 pacienty ve věku 2 až < 17 let zkoumala bezpečnost a účinnost sugammadexu oproti neostigminu jako léku pro zrušení neuromuskulární blokády vyvolané rokuroniem nebo vekuroniem. Zotavení ze středně těžké blokády na poměr TOF ≥ 0,9 bylo významně rychlejší ve skupině se sugammadexem v dávce 2 mg/kg ve srovnání se skupinou s neostigminem (geometrický průměr 1,6 minuty pro sugammadex v dávce 2 mg/kg a 7,5 minuty pro neostigmin, poměr geometrických průměrů 0,22; 95 % CI (0,16; 0,32), (p<0,0001)). Sugammadex v dávce 4 mg/kg dosáhl zrušení hlubokéblokády s geometrickým průměrem 2,0 minuty, podobně jako výsledky pozorované u dospělých. Tyto účinky byly konzistentní pro všechny studované věkové kohorty (2 až < 6 let; 6 až < 12 let; 12 až < 17 let) a pro rokuronium i vekuronium. Viz bod 4.2.
Od narození do < 2 let:
Studie se 145 pacienty ve věku od narození do < 2 let hodnotila bezpečnost a účinnost sugammadexu vs. neostigminu jako léku ke zrušení neuromuskulární blokády vyvolané rokuroniem nebo vekuroniem. Doba do neuromuskulárního zotavení ze středního stupně blokády byla významně kratší (p=0,0002) u účastníků, kterým byl podáván sugammadex v dávce 2 mg/kg ve srovnání s neostigminem (medián 1,4 minuty pro sugammadex v dávce 2 mg/kg a 4,4 minuty pro neostigmin; poměr rizika=2,40;, 95% CI: 1,37; 4,18). Sugammadex v dávce 4 mg/kg dosáhl rychlého neuromuskulárního zotavení z hluboké blokády s mediánem 1,1 minuty. Tyto účinky byly konzistentní pro všechny studované věkové kohorty (od narození do 27 dnů; od 28 dnů do < 3 měsíců; od 3 měsíců do < 6 měsíců a od 6 měsíců do < 2 let). Viz bod 4.2.
Pacienti se závažným systémovým onemocněním
Studie s 331 pacienty, kteří byli dle klasifikace ASA zařazeni do skupiny 3 nebo 4, zkoumala incidenci arytmií vyžadujících léčbu (sinusová bradykardie, sinusová tachykardie nebo jiné srdeční arytmie) vznikajících po podání sugammadexu.
U pacientů, kteří dostávali sugammadex (2 mg/kg, 4 mg/kg nebo 16 mg/kg), byla incidence arytmií vzniklých při léčbě obecně podobná jako při podání neostigminu (50 μg/kg až do maximální dávky 5 mg) + glykopyrronia (10 μg/kg až 1 mg maximální dávky). Profil nežádoucích účinků u pacientů
s klasifikací ASA skupiny 3 a 4 byl obecně podobný profilu nežádoucích účinků u dospělých pacientů ve sdružených studiích fáze 1 až 3; není proto nutná úprava dávkování. Viz bod 4.8.
Farmakokinetické parametry sugammadexu byly vypočteny z celkového součtu koncentrací sugammadexu komplexně vázaného i nevázaného. Předpokládá se, že farmakokinetické parametry, jako je clearance a distribuční objem, jsou u anestezovaných pacientů u komplexně vázaného i nevázaného sugammadexu stejné.
Distribuce
U dospělých pacientů s normální funkcí ledvin byly pozorovaný distribuční objem sugammadexu v ustáleném stavu přibližně 11 až 14 litrů (na základě konvenční nekompartmentové farmakokinetické analýzy). Sugammadex ani komplex sugammadexu a rokuronia se neváže na plazmatické bílkoviny nebo na erytrocyty, jak bylo prokázáno in vitro s použitím v mužské lidské plazmě a v plné krvi.
Při podání ve formě i.v. bolusu vykazuje sugammadex v dávkovacím rozmezí od 1 do 16 mg/kg lineární kinetiku.
Metabolismus
V preklinických a klinických studiích nebyly zaznamenány žádné metabolity sugammadexu a jako cesta eliminace byla pozorována pouze exkrece nezměněného přípravku ledvinami.
Eliminace
U dospělých anestezovaných pacientů s normální funkcí ledvin je eliminační poločas (t1/2) sugammadexu přibližně 2 hodiny a odhadovaná plazmatická clearance je přibližně 88 ml/min. Studie hmotnostní bilance prokázala, že > 90 % dávky se vyloučí během 24 hodin. Močí se vyloučilo 96 % dávky, z čehož nejméně 95 % lze přičíst nezměněnému sugammadexu. Vylučování stolicí nebo vydechovaným vzduchem bylo menší než 0,02 % dávky. Podání sugammadexu zdravým dobrovolníkům vedlo ke zvýšené renální eliminaci rokuronia v komplexu.
Zvláštní skupiny pacientů
Porucha funkce ledvin a věk
Ve farmakokinetické studii srovnávající pacienty s těžkou poruchou funkce ledvin a pacienty s normální renální funkcí byly hladiny sugammadexu v plazmě podobné během první hodiny po podání a poté se hladiny v kontrolní skupině snižovaly rychleji. Celková expozice sugammadexu byla prodloužena, což vedlo k 17krát vyšší expozici u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin. Nízké koncentrace sugammadexu jsou u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin detekovatelné ještě alespoň 48 hodin po podání dávky.
V druhé studii porovnávající pacienty se středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce ledvin se subjekty s normální funkcí ledvin se s klesající mírou funkce ledvin clearance sugammadexu se progresivně snižovala a t1/2 se postupně prodlužoval prodloužen. Expozice byla u pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin dvakrát vyšší a u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin pětkrát vyšší. Koncentrace sugammadexu u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin nebyla 7 dní po podání dávky detekovatelná.
| Vybrané charakteristiky pacientů | Průměrné předpokládané FK parametry (CV*%) | |||||
| Demografie VěkTělesná hmotnost | Renální funkce Clearance kreatininu (ml/min) | Clearance (ml/min) | Distribuční objemv ustáleném stavu (l) | Eliminační poločas (hod) | ||
| Dospělí | Normální | 100 | 84 (26) | 13 | 2,2 (23) | |
| 40 let75 kg | Porucha | Lehká | 50 | 48 (28) | 15 | 4,1 (25) |
| Středně těžká | 30 | 29 (28) | 15 | 7,0 (26) | ||
| Těžká | 10 | 8,9 (27) | 16 | 23 (27) | ||
| Starší osoby | Normální | 80 | 73 (27) | 13 | 2,6 (25) | |
| 75 let75 kg | Porucha | Lehká | 50 | 48 (27) | 15 | 4,1 (25) |
| Středně těžká | 30 | 29 (26) | 15 | 6,9 (25) | ||
| Těžká | 10 | 8,9 (28) | 16 | 23 (27) | ||
| Dospívající | Normální | 95 | 71 (27) | 10 | 2,0(23) | |
| 15 let56 kg | Porucha | Lehká | 48 | 41 (28) | 11 | 3,8 (25) |
| Středně těžká | 29 | 25 (28) | 12 | 6,3 (25) | ||
| Těžká | 9,5 | 7,4 (28) | 12 | 22 (28) | ||
| Děti mladšího školního věku | Normální | 60 | 39 (29) | 5,8 | 2,1 (24) | |
| 9 let28 kg | Porucha | Lehká | 30 | 21 (27) | 6,3 | 4,0 (25) |
| Středně těžká | 18 | 12 (28) | 6,5 | 6,8 (26) | ||
| Těžká | 6,0 | 3,3 (28) | 6,7 | 25 (27) | ||
| Děti předškolního věku | Normální | 37 | 22 (26) | 3,4 | 2,1 (24) | |
| 3,5 roku15 kg | Porucha | Lehká | 18 | 11 (28) | 3,5 | 4,2 (25) |
| Středně těžká | 11 | 6,1 (27) | 3,6 | 7,6 (27) | ||
| Těžká | 3,7 | 1,6 (27) | 3,7 | 28 (27) | ||
| Batole | Normální | 28 | 16 (28) | 2,5 | 2,1 (24) | |
| 1,5 roku11 kg | Porucha | Lehká | 14 | 7,6 (28) | 2,5 | 4,4 (26) |
| Středně těžká | 8,4 | 4,2 (28) | 2,6 | 7,9 (28) | ||
| Těžká | 2,8 | 1,1 (27) | 2,6 | 29 (27) | ||
| Kojenec | Normální | 21 | 12 (28) | 1,8 | 2,2 (24) | |
| 6 měsíců7,9 kg | Porucha | Lehká | 11 | 5,4 (27) | 1,9 | 4,6 (26) |
| Středně těžká | 6,4 | 2,9 (26) | 1,9 | 8,3 (26) | ||
| Těžká | 2,1 | 0,76 (28) | 1,9 | 32 (27) | ||
| Novorozenec | Normální | 13 | 13 (28) | 1,1 | 1,3 (22) | |
| 15 dní3,8 kg | Porucha | Lehká | 6,4 | 5,7 (26) | 1,1 | 2,7 (23) |
| Středně těžká | 3,9 | 3,1 (27) | 1,1 | 4,8 (26) | ||
| Těžká | 1,3 | 0,77 (27) | 1,1 | 18 (26) | ||
Tabulka 8: Souhrn farmakokinetických parametrů sugammadexu uváděných podle věku a renální funkce je uveden níže:
*CV= variační koeficient Pohlaví
Nebyly pozorovány rozdíly mezi pohlavími.
Rasa
Ve studiích zdravých Japonců a Kavkazanů nebyly pozorovány klinicky významné rozdíly ve farmakokinetických parametrech. Omezené údaje nesvědčí pro rozdíly ve farmakokinetických parametrech u Afroameričanů.
Tělesná hmotnost
Analýza populační farmakokinetiky u dospělých a starších pacientů neprokázala klinicky významný vztah clearance a distribučního objemu s tělesnou hmotností.
Obezita
V jedné klinické studii s pacienty s morbidní obezitou pacienty byl podáván sugammadex v dávce 2
mg/kg a 4 mg/kg podle aktuální tělesné hmotnosti (n=76) nebo ideální tělesné hmotnosti (n=74). Expozice sugammadexu se zvýšila lineárně v závislosti na dávce, po podání dávky podle aktuální tělesné hmotnosti nebo ideální tělesné hmotnosti. Mezi pacienty s morbidní obezitou a běžnou populací nebyly pozorovány žádné klinicky významné rozdíly ve farmakokinetice.
Farmaceutické údaje - SUGAMMADEX FRESENIUS KABI 100MG/ML
Kyselina chlorovodíková (k úpravě pH) Hydroxid sodný (k úpravě pH)
Voda pro injekci
Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky kromě těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6.
Fyzikální inkompatibilita byla pozorována s verapamilem, ondansetronem a ranitidinem.
30 měsíců
Chemická a fyzikální stabilita po prvním otevření a naředění byla prokázána po dobu 48 hodin při teplotě 2 °C – 25 °C. Z mikrobiologického hlediska má být naředěný přípravek použit okamžitě.
Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně nemá být doba delší než 24 hodin při teplotě 2 °C – 8 °C, pokud ředění neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání. Chraňte před mrazem.
Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Podmínky uchovávání naředěného léčivého příptavku viz bod 6.3.
1 ml, 2 ml a 5 ml roztoku ve skleněné injekční lahvičce třídy I uzavřené chlorbutylovou šedou pryžovou zátkou s hliníkovým odtrhovacím uzávěrem.
Velikost balení: 10 injekčních lahviček o velikosti 1 ml, 2 ml a 5 ml. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
Sugammadex Fresenius Kabi lze podávat do intravenózního setu s kontinuální infuzí s následujícími intravenózními roztoky: chlorid sodný 9 mg/ml (0,9 %), glukóza 50 mg/ml (5 %), chlorid sodný 4,5 mg/ml (0,45 %) a glukóza 25 mg/ml (2,5 %), Ringerův laktátový roztok, Ringerův roztok, glukóza 50 mg/ml (5 %) v chloridu sodném 9 mg/ml (0,9 %).
Infuzní set se má mezi podáním přípravku Sugammadex Fresenius Kabi a jiných léčivých přípravků dostatečně propláchnout (např. chloridem sodným 9 mg/ml (0,9%)).
Použití u pediatrické populace
U pediatrických pacientů lze přípravek Sugammadex Fresenius Kabi naředit použitím chloridu sodného 9 mg/ml (0,9 %) na koncentraci 10 mg/ml (viz bod 6.3).
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.