ROPIVACAINE BIOQ 2MG/ML Infuzní roztok v aplikačním systému

Přípravek Ropivacaine BioQ je indikován k léčbě akutní pooperační bolesti u dospělých. Přípravek Ropivacaine BioQ se používá:

• k udržování kontinuální periferní nervové blokády prostřednictvím kontinuální infuze

• ke kontinuální infiltraci rány.

Přípravek Ropivacaine BioQ má být používán pouze lékaři se zkušenostmi s regionální anestezií nebo pod jejich dohledem.

Dávkování

Dospělí

Dávkovací zařízení, infuzní pumpa Ropivacaine ReadyfusOR, aplikuje přípravek rychlostí přibližně

5 ml/hod, což je ekvivalent 10 mg/hod, po dobu maximálně 48 hodin.

Konstantní rychlost infuze 5 ml (10 mg) za hodinu poskytuje adekvátní analgezii s pouze mírnou a neprogresivní motorickou blokádou ve většině případů střední až závažné pooperační bolesti.

Podle klinického stavu pacienta je možno zvážit předepsání dalších perorálních analgetik (pro

analgezii kontrolovanou pacientem) nebo dodatečné injekce bolusu lokálního anestetika. V takovém případě je třeba vzít v úvahu informace o přípravku u těchto dalších léčivých přípravků.

Pediatrická populace

Přípravek Ropivacaine BioQ není indikován u dětí a dospívajících.

Způsob podání

Perineurální a infiltrační podání.

K udržování kontinuální periferní nervové blokády prostřednictvím kontinuální perineurální infuze lze doporučit následující techniku:

• Pokud nebyla blokáda zahájena peroperačně je nejdříve vyvolána blokáda ropivakainem

  v dávce 7,5 mg/ml.

• Analgezie je pak udržována přípravkem Ropivacaine BioQ.

Pro kontinuální infiltraci rány má být do rány během operace zaveden fenestrovaný katétr (viz body

6.5 a 6.6).

Analgetický účinek má být pečlivě monitorován, aby bylo možno léčbu bolesti přerušit, jakmile to stav bolesti dovolí.

Opatření, která je nutno učinit před zacházením s léčivým přípravkem nebo před jeho podáním

Návod k přípravě tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.

• hypersenzitivita na léčivou látku nebo jiná lokální anestetika amidového typu nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1

• intravenózní regionální anestezie

• porodní paracervikální anestezie

• intravaskulární použití

• intratekální použití

• intracerebrální použití

• intraartikulární použití

Postupy regionální anestezie mají být vždy prováděny na personálně i materiálně přiměřeně

vybaveném pracovišti. Léky a vybavení nezbytné pro monitorování a urgentní resuscitaci pacienta mají být okamžitě dostupné. Odpovědný lékař má být adekvátně vyškolen a obeznámen s diagnózou a léčbou nežádoucích účinků, systémové toxicity a jiných komplikací (viz body 4.8 a 4.9).

Následující údaje se vztahují ke všem cestám podání roztoku ropivakainu o koncentraci 2 mg/ml, aby

bylo možno obsáhnout úplné spektrum údajů o bezpečnosti.

Kardiovaskulární

Pacienti léčení antiarytmiky třídy III (např. amiodaron) mají být pečlivě sledováni a je třeba u nich zvážit monitorování EKG, protože účinky léků na srdce mohou být aditivní.

Při použití ropivakainu k periferní nervové blokádě byly vzácně hlášeny případy srdeční zástavy, zvláště po náhodné intravaskulární aplikaci u starších pacientů a u pacientů s onemocněním srdce. Resuscitace byla v některých případech obtížná. Pokud dojde k srdeční zástavě, zvýšení pravděpodobnosti úspěšného výsledku může vyžadovat delší dobu resuscitace.

Blokády hlavy a krku

Některé postupy lokální anestezie, např. aplikace v oblasti hlavy a krku, jsou spojeny s vyšším rizikem závažných nežádoucích účinků bez ohledu na použité lokální anestetikum.

Blokády velkých periferních nervů

Blokády velkých periferních nervů mohou vyžadovat aplikaci velkého objemu lokálního anestetika do silně vaskularizované oblasti, často v blízkosti velkých cév, což zvyšuje riziko intravaskulárního

podání a/nebo rychlé systémové absorpce, což může způsobit vysoké plazmatické koncentrace.

Hypersenzitivita

Je třeba vzít v úvahu možnost zkřížené hypersenzitivity s ostatními anestetiky amidového typu.

Pacienti ve špatném celkovém stavu

Pacienti ve špatném celkovém stavu, ať již v důsledku věku nebo komplikujících onemocnění, jako jsou částečné nebo úplné srdeční blokády nebo těžkou poruchou funkce jater či ledvin, vyžadují

zvláštní pozornost, ačkoliv je u nich regionální anestezie často indikována.

Pacienti s těžkou poruchou funkce jater

Ropivakain je metabolizován v játrech, a proto má být podáván opatrně pacientům s těžkou poruchou funkce jater opožděná eliminace může vyžadovat snížení opakovaných dávek. U pacientů s poruchou funkce ledvin není při jednorázovém podání nebo krátkodobé léčbě obvykle nutné modifikovat dávku.

Acidóza a snížená plazmatická koncentrace proteinů, často přítomná u pacientů s chronickým selháním ledvin, může zvyšovat riziko projevů systémové toxicity.

Akutní porfyrie

Je možné, že přípravek Ropivacaine BioQ je porfyrinogenní a pacientům s akutní porfyrií má být předepisován pouze, pokud neexistuje bezpečnější alternativa. Zranitelní pacienti vyžadují

odpovídající opatření podle standardních učebnic a/nebo po konzultaci s odborníky příslušné

specializace.

Chondrolýza

Po uvedení na trh byly hlášeny případy chondrolýzy u pacientů, jimž byla aplikována kontinuální pooperační intraartikulární infuze lokálních anestetik včetně ropivakainu. Většina nahlášených případů chondrolýzy se týkala ramenního kloubu. Kontinuální intraartikulární infuze není schválenou indikací pro přípravek Ropivacaine BioQ. Kontinuální intraartikulární infuze přípravku Ropivacaine BioQ

nemá být prováděna, protože nebyla zjištěna její účinnost ani bezpečnost.

Prodloužené podávání

Ropivakain nemá být podáván prodlouženě pacientům, kteří jsou souběžně léčeni silnými inhibitory CYP1A2 jako např. fluvoxamin a enoxacin (viz bod 4.5).

Při prodloužených blokádách prostřednictvím kontinuální infuze musí být zváženo rizika dosažení toxických plazmatických koncentrací nebo vzniku lokálního poškození nervů. Dospělí dobře snášeli pooperační analgezii kumulativními dávkami až do 675 mg ropivakainu v průběhu 24 hodin, jakož i

kontinuální pooperační epidurální infuze při dávkování až 28 mg/hod po dobu 72 hodin. U omezeného množství pacientů byly podávány vyšší dávky až do 800 mg/den s relativně nízkým počtem

nežádoucích účinků.

V klinických studiích byla pooperační bolest léčena epidurální infuzí ropivakainu v dávce 2 mg/ml

samotného nebo v kombinaci s fentanylem v dávce 1–4 μg/ml po dobu až 72 hodin. Kombinace

ropivakainu a fentanylu zlepšila úlevu od bolesti, ale působila nežádoucí účinky typické pro opiáty. Kombinace ropivakainu a fentanylu byla zkoumána pouze při koncentraci ropivakainu 2 mg/ml.

Pediatrická populace

Přípravek Ropivacaine BioQ není indikován u dětí a dospívajících.

Pomocné látky se známým působením/účinkem

Tento léčivý přípravek obsahuje 3,4 mg sodíku v ml, což odpovídá 0,17 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.

Přípravek Ropivacaine BioQ má být podáván opatrně pacientům, kterým byla podána jiná lokální anestetika nebo látky se strukturou podobnou lokálním anestetikům amidového typu, např. některá antiarytmika (lidokain, mexiletin), protože jejich systémové toxické účinky jsou aditivní. Současné používání přípravku Ropivacaine BioQ s celkovými anestetiky nebo opioidy může vzájemně potencovat nežádoucí účinky těchto léků. Přestože specifické studie interakce ropivakainu a

antiarytmik třídy III (např. amiodaron) nebyly provedeny, doporučuje se zvýšená opatrnost (viz také

bod 4.4).

Cytochrom P450 (CYP) 1A2 se podílí na tvorbě hlavního metabolitu, 3-hydroxy-ropivakainu. Při

souběžném podávání fluvoxaminu, selektivního silného inhibitoru CYP1A2, se plazmatická clearance

ropivakainu in vivo snížila až o 77 %. Proto mohou silné inhibitory CYP1A2 jako fluvoxamin a

enoxacin interagovat s přípravkem Ropivacaine BioQ, jsou-li podávány souběžně s prodlouženou aplikací přípravku Ropivacaine BioQ. Z tohoto důvodu nemá být ropivakain podáván prodlouženě pacientům, kteří jsou souběžně léčeni silnými inhibitory CYP1A2 (viz také bod 4.4).

Při souběžném podávání ketokonazolu, selektivního silného inhibitoru CYP1A2, se plazmatická clearance ropivakainu in vivo snížila o 15 %. Inhibice tohoto isoenzymu však pravděpodobně není klinicky relevantní.

Ropivakain je in vitro kompetitivním inhibitorem CYP2D6, ale nezdá se, že by tento isoenzym inhiboval při klinicky dosažených plazmatických koncentracích.

Těhotenství

Neexistují dostatečné údaje o používání ropivakainu u žen během těhotenství. Experimenty na

zvířatech neukázaly žádné přímé ani nepřímé nežádoucí účinky týkající se těhotenství, vývoje embrya

a plodu, porodu a postnatálního vývoje (viz bod 5.3).

Jako preventivní opatření je vhodné nepoužívat přípravek Ropivacaine BioQ během těhotenství. Kojení

Nejsou dostupné žádné údaje ohledně vylučování ropivakainu do lidského mateřského mléka.

Během léčby přípravkem Ropivacaine BioQ je třeba dočasně přerušit kojení. V tomto období je třeba mléko odsávat a likvidovat.

Fertilita

Nejsou dostupné žádné údaje.

Nejsou dostupné žádné údaje. V závislosti na dávce mohou mít lokální anestetika menší vliv na

duševní funkce a koordinaci pohybů, dokonce i bez zjevných známek toxicity CNS, a mohou dočasně zhoršit schopnost pohybu a pozornost.

Profil nežádoucích účinků přípravku Ropivacaine BioQ je podobný jako u jiných dlouhodobě působících lokálních anestetik amidového typu. Nežádoucí účinky způsobené samotným léčivem je nutno odlišit od fyziologických projevů nervové blokády.

Frekvence použité v následující tabulce jsou: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000), není

známo (z dostupných údajů nelze určit).

* Tyto symptomy se většinou objevují při nechtěné intravaskulární injekci, předávkování nebo rychlé absorpci, viz bod 4.9.

Skupinové nežádoucí účinky

Neurologické komplikace

Neuropatie a spinální dysfunkce (např. syndrom a.spinalis anterior, arachnoiditida, syndrom caudae equinae), které mohou ve vzácných případech vést k trvalým následkům, mohou nastat v souvislosti s regionální anestezií bez ohledu na použité lokální anestetikum.

Akutní systémová toxicita

Systémové toxické reakce se primárně týkají centrálního nervového systému (CNS) a

kardiovaskulárního systému. Tyto reakce jsou vyvolány vysokou koncentrací lokálního anestetika v krvi, kterou může způsobit (náhodná) intravaskulární aplikace anestetika, předávkování nebo

výjimečně rychlá absorpce ze silně vaskularizovaných oblastí těla, viz také bod 4.4. Reakce CNS jsou podobné u všech lokálních anestetik amidového typu, zatímco kardiovaskulární reakce více závisí na konkrétním přípravku, a to jak kvantitativně, tak kvalitativně.

Toxicita centrálního nervového systému

Toxicita centrálního nervového systému je stupňovanou odpovědí; závažnost příznaků a známek se

postupně zvyšuje. Zprvu jsou patrné příznaky jako poruchy zraku nebo sluchu, periorální znecitlivění, závratě, mravenčení a parestezie. Dysartrie, svalová rigidita a záškuby svalů jsou závažnější a mohou předcházet nástupu generalizovaných křečí. Tyto známky nesmějí být mylně pokládány za neurotické chování. Může následovat bezvědomí a epileptický záchvat typu grand mal trvající několik sekund až

několik minut. V průběhu křečí se rychle vyvíjí hypoxie a hyperkapnie jako výsledek zvýšené svalové aktivity a narušené respirace. V těžkých případech může nastat apnoe. Rozvíjí se metabolická i respirační acidóza, která zvyšuje toxický účinek lokálních anestetik.

Zotavení nastává v důsledku redistribuce lokálního anestetika z CNS a následného metabolismu a

vylučování. Zotavení může být velmi rychlé, pokud nebylo injekcí podáno velké množství přípravku.

Toxicita kardiovaskulárního systému

Kardiovaskulární projevy toxicity jsou závažnější. Výsledkem vysoké systémové koncentrace lokálních anestetik může být hypotenze, bradykardie, arytmie a dokonce srdeční zástava. U

dobrovolníků vedla intravenózní infuze ropivakainu k snížení vodivosti a kontraktility myokardu.

Toxickým účinkům na kardiovaskulární systém obvykle předcházejí projevy toxicity CNS. U pacientů v hluboké sedaci navozené například benzodiazepiny nebo barbituráty nebo u pacientů, kterým jsou

podávána celková anestetika, mohou úvodní příznaky toxicity CNS chybět.

Léčba akutní systémové toxicity

Viz bod 4.9.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

Příznaky

Náhodné intravaskulární injekce lokálního anestetika mohou způsobit okamžité (od několika sekund do několika minut) systémové toxické reakce. V případě předávkování nemusí být maximální

plazmatická koncentrace dosažena za jednu až dvě hodiny podle místa injekce, a známky toxicity tak mohou být opožděné (viz bod 4.8).

Léčba

Pokud se objeví projevy systémové toxicity, podávání lokálního anestetika má být okamžitě zastaveno a symptomy v CNS (křeče, deprese CNS) neprodleně léčeny odpovídající podporou dýchacích cest / respirace a podáním antikonvulziv.

Pokud dojde k zástavě krevního oběhu, je nutné zahájit okamžitě kardiopulmonální resuscitaci. Je

životně důležité udržet optimální oxygenaci a ventilaci pacienta a provádět podporu krevního oběhu a léčbu acidózy.

Pokud dojde ke kardiovaskulární depresi (hypotenze, bradykardie), je třeba zvážit vhodnou léčbu intravenózním podáním tekutin, vasopresorů a nebo ionotropních agens.

Pokud dojde k srdeční zástavě, dosažení úspěšného výsledku může vyžadovat delší dobu resuscitace.