LATANOPROST TEVA 50MCG/ML Oční kapky, roztok
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC
Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - LATANOPROST TEVA 50MCG/ML
Snížení zvýšeného nitroočního tlaku u pacientů, kteří trpí glaukomem s otevřeným úhlem a okulární
hypertenzí.
Snížení zvýšeného nitroočního tlaku u pediatrických pacientů se zvýšeným nitroočním tlakem a dětským glaukomem.
Dávkování
Dospělí (včetně starších pacientů):
Doporučuje se vkapávat jednu kapku do postiženého oka (očí) jedenkrát denně. Optimálního účinku je dosaženo tehdy, pokud je přípravek Latanoprost Teva podáván ve večerních hodinách.
Frekvence podávání přípravku Latanoprost Teva nemá překročit podávání jednou denně, protože bylo
prokázáno, že častější aplikace má za následek menší účinnost na snížení nitroočního tlaku.
Pokud dojde k opomenutí aplikace jedné dávky, léčba má pokračovat podáním další dávky v obvyklém
čase.
Způsob podání
Stejně jako u jiných očních kapek se doporučuje pro snížení možné systémové absorpce stisknout slzný váček v oblasti vnitřního očního koutku (bodové uzavření) po dobu jedné minuty. To má být provedeno bezprostředně po vkápnutí každé kapky.
Kontaktní čočky je třeba před podáním očních kapek vyjmout, po 15 minutách je možné čočky opět
vrátit do oka.
Pokud je podáván více než jeden místně účinkující oční přípravek, mezi jednotlivými přípravky je třeba
zachovat časový odstup nejméně pěti minut.
Pediatrická populace:
Přípravek Latanoprost Teva je možné používat u dětí se stejným dávkováním jako u dospělých. Nejsou k dispozici údaje pro předčasně narozené děti (gestační věk je nižší než 36. týdnů). Údaje o věkové skupině pacientů mladších než 1 rok jsou velmi omezené (viz bod 5.1).
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo kteroukoli složku přípravku, uvedenou v bodě 6.1.
Latanoprost může postupně změnit barvu léčeného oka zvýšením množství hnědého pigmentu v duhovce. Před začátkem léčby mají být pacienti informováni o možnosti trvalé změny barvy očí. Pokud se přípravek podává jen do jednoho oka, může vzniknout trvalá heterochromie.
Tento efekt byl pozorován především u pacientů se smíšenou barvou duhovky, tj. modrohnědou, šedohnědou, zelenohnědou nebo žlutohnědou. V klinických studiích s latanoprostem nastává změna barvy duhovky obvykle během prvních 8 měsíců léčby, vzácně i během druhého a třetího roku; po čtvrtém roce léčby nebyl tento efekt pozorován. Míra progrese pigmentace duhovky se postupně snižuje a po 5 letech je stabilní. Účinek zvýšené pigmentace po době delší než 5 let nebyl zkoumán. V otevřené pětileté studii bezpečnosti latanoprostu se projevila pigmentace duhovky u 33 % pacientů (viz bod 4.8). Změna barvy duhovky je ve většině případů mírná a často není klinicky patrná. Incidence u pacientů se smíšenou barvou duhovky se pohybovala v rozmezí 7 – 85 %, s nejvyšší četností u barvy žlutohnědé. U pacientů s homogenně modrýma očima nebyla změna zbarvení pozorována. U pacientů s homogenně šedýma, zelenýma nebo hnědýma očima byla změna pigmentace pozorována pouze vzácně.
V dlouhodobé observační pediatrické studii, která hodnotila změny hyperpigmentace oka u pediatrických pacientů s glaukomem, byly ztmavnutí barvy duhovky a lokalizovaná pigmentace duhovky pozorovány v nepatrně větší míře u skupiny pacientů exponovaných latanoprostu v porovnání s neexponovanou skupinou (viz bod 5.1).
Změna barvy duhovky je způsobena zvýšením obsahu melaninu v melanocytech stromatu duhovky, nikoliv zvýšením počtu melanocytů. V typických případech se hnědá pigmentace duhovky při okraji zornice koncentricky šíří do periferie postiženého oka, ale může zhnědnout celá duhovka nebo některé její partie. Po ukončení léčby nebyl pozorován další nárůst množství hnědého pigmentu v duhovce. V dosud provedených klinických studiích nebyla tato změna pigmentace doprovázena žádnými symptomy nebo patologickými změnami.
Podáváním latanoprostu nedošlo k žádnému ovlivnění pigmentových névů duhovky ani pigmentových shluků na duhovce. V klinických studiích nebyla pozorována žádná akumulace pigmentu v oblasti trabekulární trámčiny ani v oblasti jiných struktur přední komory oka. Na základě pětiletých klinických zkušeností nebyl prokázán žádný klinický důsledek zvýšené pigmentace duhovky a léčba latanoprostem může pokračovat, i když vznikne pigmentace duhovky. Přesto pacienti musí být pravidelně kontrolováni a léčba latanoprostem může být přerušena, jestliže k tomu klinická situace opravňuje.
Zkušenosti s použitím latanoprostu u chronického glaukomu s uzavřeným úhlem, glaukomu s otevřeným úhlem u pseudofakických pacientů a u pigmentového glaukomu jsou pouze omezené. S podáváním latanoprostu u zánětlivého a neovaskulárního glaukomu nebo zánětlivých stavů oka nejsou žádné zkušenosti. Latanoprost neovlivňuje zornici nebo jen nepatrně, s jeho podáváním u akutního záchvatu glaukomu s uzavřeným úhlem však rovněž nejsou žádné zkušenosti. U těchto stavů se proto doporučuje používat latanoprost s opatrností do té doby, než bude k dispozici více zkušeností.
O použití latanoprostu během perioperativního období u operací šedého zákalu jsou k dispozici pouze omezené údaje z klinických studií. U těchto pacientů se doporučuje zvýšená opatrnost při používání latanoprostu .
Latanoprost je nutné používat s opatrností u pacientů s prodělanou herpetickou keratitidou a je nutné se vyvarovat jeho použití v případech aktivní herpes simplex keratitidy a u pacientů s prodělanou rekurentní herpetickou keratitidou související s podáváním analogů prostaglandinu.
Při používání latanoprostu byly hlášeny případy makulárního edému (viz bod 4.8), zejména u pacientů s afakií, s pseudofakií s natrženým zadním pouzdrem čočky nebo s předněkomorovou čočkou, nebo u pacientů s rizikovými faktory pro cystoidní makulární edém (jako je diabetická retinopatie a retinální žilní okluze). Latanoprost se má podávat s opatrností pacientům s afakií, s pseudofakií s natrženým zadním pouzdrem čočky nebo s předněkomorovou čočkou, nebo u pacientů se známými rizikovými faktory pro cystoidní makulární edém.
U pacientů se známými predisponujícími rizikovými faktory pro iritidu/uveitidu se doporučuje při
podávání latanoprostu zvýšená opatrnost.
U pacientů s průduškovým astmatem není dostatek zkušeností, po uvedení přípravku na trh byly ale hlášeny některé případy exacerbace astmatu a/nebo dušnosti. Než bude k dispozici dostatek zkušeností, doporučuje se u pacientů s astmatem používat latanoprost s obezřetností, viz též bod 4.8.
Bylo pozorováno zbarvení pokožky v okolí očnice, převážná většina hlášení pocházela od japonských pacientů. Dosavadní zkušenost říká, že zbarvení pokožky v okolí očnic není trvalé a v některých případech mizí i při pokračování léčby latanoprostem .
Latanoprost může postupně měnit řasy a chloupky léčeného oka a jeho okolí. Tyto změny mohou spočívat v prodloužení, zesílení, pigmentaci, počtu řas nebo chloupků či růstu řas v jiném směru. Změny řas jsou po ukončení léčby reverzibilní.
Benzalkonium-chlorid
Tento léčivý přípravek obsahuje jako pomocnou látku benzalkonium-chlorid, který je běžně užíván jako konzervační látka v očních přípravcích.
Bylo hlášeno, že benzalkonium-chlorid způsobuje podráždění očí, příznaky suchého oka a může mít vliv na slzný film a povrch rohovky. Tento léčivý přípravek má být používán s opatrností u pacientů se syndromem suchého oka a u pacientů s možným poškozením rohovky. Pacienti mají být sledováni v případě dlouhodobé léčby.
Benzalkonium-chlorid může být vstřebán měkkými očními čočkami a může měnit jejich barvu. Před
podáním tohoto léčivého přípravku mají být vyjmuty a nasazeny zpět až po 15 minutách (viz bod 4.2).
Pediatrická populace
Údaje o účinnosti a bezpečnosti ve věkové skupině pacientů mladších než 1 rok jsou velmi omezené (viz bod 5.1). Nejsou k dispozici údaje pro předčasně narozené děti (gestační věk je nižší než 36. týdnů).
U dětí ve věku 0-3 roky, které především trpí primárně vrozeným glaukomem (PCG), je léčbou první volby operace (např. trabekulotomie/goniotomie).
Definitivní údaje o interakcích nejsou k dispozici.
Po souběžném očním podání dvou analogů prostaglandinu bylo hlášeno paradoxní zvýšení nitroočního tlaku. Proto se použití dvou a více prostaglandinů, analogů prostaglandinu nebo derivátů prostaglandinu nedoporučuje.
Pediatrická populace
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých pacientů.
Těhotenství
Bezpečnost přípravku při použití u těhotných žen nebyla stanovena. Přípravek má potenciálně nebezpečné farmakologické účinky ve vztahu k průběhu těhotenství, k plodu nebo novorozenci. Proto se přípravek nemá užívat během těhotenství.
Kojení
Latanoprost a jeho metabolity mohou přecházet do mateřského mléka. Latanoprost Teva proto nemají
užívat kojící ženy nebo má být kojení přerušeno.
Fertilita
Ve studiích na zvířatech nebyl prokázán vliv latanoprostu na fertilitu u mužů nebo žen (viz bod 5.3).
Stejně jako aplikace ostatních očních přípravků, může podávání očních kapek přechodně vyvolat rozmazané vidění. Pacienti by neměli řídit nebo obsluhovat stroje, dokud tyto účinky neodezní.
Většina nežádoucích účinků se vztahuje k oku. V otevřené pětileté studii bezpečnosti latanoprostu se u 33 % pacientů vyvinula pigmentace duhovky (viz bod 4.4). Jiné oční nežádoucí účinky jsou obvykle přechodné a objevují se po podání dávky.
Nežádoucí účinky jsou seřazeny podle četnosti následovně: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až
<1/10), méně časté (≥1/1000 až <1/100), vzácné (≥1/10 000 až <1/1000) a velmi vzácné (<1/10 000).
Není známo (z dostupných údajů nelze určit).
| Infekce a infestace: | |
| Vzácné: | Herpetická keratitida |
| Poruchy nervového systému: | |
| Méně časté: | Bolest hlavy*, závrať* |
| Poruchy oka: | |
| Velmi časté: | Hyperpigmentace duhovky, mírná až střední hyperemie spojivek, podráždění oka (pálení, pocit písku v oku, svědění, bodání a pocit cizího tělesa), změny řas a chloupků očního víčka (prodloužení, zesílení, pigmentace, nárůst jejichpočtu) |
| Časté: | Keratitis punctata, většinou bez příznaků, blefaritida, bolest oka; fotofobie, konjunktivitida* |
| Méně časté: | Otok víčka, suché oko, keratitida*, rozmazané vidění, makulární edém včetněcystoidního makulárního edému*, uveitida* |
| Vzácné: | Iritida*, korneální edém*, korneální eroze, periorbitální edém, trichiáza*,distichiáza, cysta duhovky*§, lokalizované kožní reakce na víčkách, ztmavnutí kůže víček, pseudopemfigoid oční spojivky*§ |
| Velmi vzácné: | Změny periorbitální oblasti a víčka způsobující prohloubení záhybu očního víčka |
| Srdeční poruchy: | |
| Méně časté: | Angina pectoris, palpitace* |
| Velmi vzácné: | Nestabilní angina pectoris |
| Respirační, hrudní a mediastinální poruchy: | |
| Méně časté: | Astma*, dyspnoe* |
| Vzácné: | Exacerbace astmatu |
| Gastrointastinální poruchy: | |
| Méně časté: | Nauzea, zvracení |
| Poruchy kůže a podkožní tkáně: | |
| Méně časté: | Vyrážka |
| Vzácné: | Svědění |
| Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně | |
| Méně časté: | Myalgie*, artralgie* |
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace: | |
| Méně časté: | Bolest na hrudi* |
* Nežádoucí účinek identifikovaný po uvedení přípravku na trh
§ Nežádoucí účinek očekávaný dle „Pravidla tří “
Popis vybraných nežádoucích účinků Neposkytnuty žádné informace
Pediatrická populace
Ve dvou krátkodobých klinických studiích (≤12 týdnů), zahrnujících 93 (25 a 68) pediatrických pacientů byl bezpečnostní profil podobný jako u dospělých a žádné nové nežádoucí účinky nebyly identifikovány. Krátkodobý bezpečnostní profil u různých pediatrických věkových podskupin byl také podobný (viz bod 5.1). Nežádoucí účinky pozorované častěji u pediatrické populace v porovnání s dospělými jsou: nazofaryngitida a pyrexie.
V dlouhodobé observační pediatrické studii zahrnující 115 pacientů byl bezpečnostní profil konzistentní s bezpečnostním profilem, který byl hlášen v předchozích pediatrických studiích, a nebyly identifikovány žádné nové nežádoucí účinky (viz bod 5.1).
Fosfáty
U některých pacientů s výrazně porušenou rohovkou byly v souvislosti s použitím očních kapek obsahujících fosfáty velmi vzácně hlášeny případy kalcifikace rohovky.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.
V případě předávkování latanoprostem se kromě podráždění oka a konjunktivální hyperémie neobjevily
žádné další oční nežádoucí projevy.
Pokud by došlo k náhodnému požití latanoprostul ústy, může být užitečná následující informace: Jedna lahvička obsahuje 125 mikrogramů latanoprostu. Více než 90 % léčivé látky je metabolizováno při prvním průchodu játry. Intravenózní infuze 3 mikrogramů/kg u zdravých dobrovolníků nevyvolala žádné příznaky, dávka 5,5 - 10 mikrogramů/kg však vyvolala nauzeu, bolest břicha, závratě, únavu, návaly horka a pocení. U opic byly v nitrožilní infuzi podány dávky do 500 mikrogramů/kg bez závažných účinků na kardiovaskulární systém.
Nitrožilní podání latanoprostu opicím vedlo k přechodné bronchokonstrikci. Nicméně u pacientů se středně těžkým bronchiálním astmatem nebyla bronchokonstrikce vyvolána při lokálním podání do oka v dávce 7x vyšší než je klinická dávka latanoprostu .
V případě předávkování latanoprostem je léčba symptomatická.
Farmakologické vlastnosti - LATANOPROST TEVA 50MCG/ML
Farmakoterapeutická skupina: oftalmologika, antiglaukomatika a miotika, analoga prostaglandinů ATC kód: S01EE01
Léčivá látka latanoprost, analog prostaglandinu F2α, je selektivní agonista prostanoidních FP receptorů, který snižuje nitrooční tlak zvýšením odtoku komorové vody z oka. Snížení nitroočního tlaku u člověka nastupuje zhruba tři až čtyři hodiny po podání a maximálního účinku je dosaženo po osmi až dvanácti hodinách. Snížení tlaku přetrvává minimálně 24 hodin.
Studie provedené na zvířatech i u člověka svědčí o tom, že hlavní mechanizmus účinku látky je založen na zvýšení odtoku komorové vody uveosklerální cestou, ačkoliv u člověka bylo zjištěno i určité zvýšení snadnosti odtoku (snížení odtokové rezistence).
Stěžejní studie prokázaly, že latanoprost je účinný jako monoterapie. Navíc byly provedeny klinické studie zkoumající kombinované použití. Mezi ně patřily studie, které prokázaly, že latanoprost je účinný v kombinaci s beta adrenergními antagonisty (timolol). Krátkodobé (o trvání 1 - 2 týdny) studie naznačují, že účinek latanoprostu je aditivní v kombinaci s adrenergními agonisty (dipivefrin), perorálními inhibitory karboanhydrázy (acetazolamid) a alespoň částečně aditivní s cholinergními agonisty (pilokarpin).
Výsledky klinických studií prokázaly, že latanoprost nemá významný účinek na tvorbu nitrooční
tekutiny. Nebylo zjištěno, že by latanoprost ovlivňoval hematookulární bariéru.
Během výzkumů prováděných na opicích s použitím klinických dávek latanoprost nevykazoval žádné účinky na intraokulární krevní oběh nebo byly tyto účinky pouze zanedbatelné. Během lokální léčby však může dojít ke vzniku lehké až středně těžké konjunktivální a episklerální hyperémie.
Chronická léčba latanoprostem u opic po extrakapsulární extrakci čočky neměla žádný vliv na retinální cévy, jak bylo patrné z vyšetření fluorescenční angiografií.
Během krátkodobé aplikace latanoprostu pacientům s pseudofakií nedošlo k prosakování fluoresceinu
v oblasti zadního segmentu oka.
V klinických dávkách neměl latanoprost žádné významné farmakologické účinky na kardiovaskulární ani na respirační systém.
Pediatrická populace
Účinnost latanoprostu u pediatrických pacientů ≤18 věku byla prokázána ve 12týdenní dvojitě zaslepené klinické studii s latanoprostem porovnávaném s timololem u 107 pacientů s diagnostikovanou oční hypertenzí a dětským glaukomem. Novorozenci zařazeni do studie museli být starší než gestační věk 36 týdnů. Pacienti dostali buď latanoprost 50 µg/ml jednou denně, nebo timolol 0,5% (nebo alternativně 0,25% u subjektů mladších 3 let) dvakrát denně. Primárním endpointem účinnosti bylo průměrné snížení nitroočního tlaku (IOP) ve 12. týdnu studie oproti výchozím hodnotám. Průměrné snížení nitroočního tlaku ve skupině s latanoprostem a timololem bylo podobné. Průměrné snížení nitroočního tlaku ve skupině s latanoprostem a timololem bylo ve 12. týdnu podobné u všech studovaných věkových skupin (0 až <3 roky, 3 až <12 let a 12 až 18 let). Nicméně data o účinnosti pro latanoprost ve věkové skupině 0 až <3 roky jsou založena pouze na 13 pacientech a žádná odpovídající účinnost nebyla prokázána u 4 pacientů zastoupených ve věkové skupině 0 až 1 rok v klinické pediatrické studii. Nejsou k dispozici žádné údaje o předčasně narozených dětech (do 36. týdne gestačního věku).
Redukce zvýšeného nitroočního tlaku mezi subjekty s primárním kongenitálním/dětským glaukomem (PCG) byla podobná ve skupině s latanoprostem a ve skupině s timololem. U podskupin s jiným typem glaukomu (např. juvenilní glaukom s otevřeným úhlem, afakický glaukom) byly výsledky podobné jako u podskupiny s PCG.
Účinek na zvýšený nitrooční tlak byl pozorován po prvním týdnu léčby (viz tabulka) a byl udržován po celou dobu 12týdenní studie, stejně jako u dospělých.
| Tabulka: Snížení zvýšeného nitroočního tlaku (mmHg) ve 12. týdnu podle léčivé látky azákladní diagnózy | ||||
| Latanoprost | Timolol | |||
| N=53 | N=54 | |||
| Základní průměrná hodnota (SE) | 27,3 (0,75) | 27,8 (0,84) | ||
| Změna ve 12. týdnu oproti základní | -7,18 (0,81) | -5,72 (0,81) | ||
| průměrné hodnotě* (SE) | ||||
| p-hodnota vs. timolol | 0,2056 | |||
| PCG | Non-PCG | PCG | Non-PCG | |
| N=28 | N=25 | N=26 | N=28 | |
| Základní průměrná hodnota (SE) | 26,5 (0,72) | 28,2 (1,37) | 26,3 (0,95) | 29,1 (1,33) |
| Změna ve 12. týdnu oproti základní | -5,90 (0,98) | -8,66 (1,25) | -5,34 (1,02) | -6,02 (1,18) |
| průměrné hodnotě* (SE) | ||||
| p-hodnota vs. timolol | 0,6957 | 0,1317 | ||
SE: střední chyba odhadu (standard error).
* přizpůsobený model analýzy kovariance ANCOVA (Adjusted estimate based on an analysis of
covariance (ANCOVA) model).
Dvě neintervenční dlouhodobé poregistrační studie bezpečnosti (PASS) byly navrženy tak, aby popsaly míru incidence změn hyperpigmentace oka po celkovou dobu 10 let následného sledování, přičemž kombinovaly údaje shromážděné během 3letého období studie a 7letého prodlouženého následného sledování u pediatrických pacientů s glaukomem nebo zvýšeným IOP. Celkem 115 pacientů bylo převedeno z parentní studie a bylo součástí souboru s plnou analýzou dat (FAS). Pacienti splňující kritéria studie (< 18 let) byli zařazeni do 3 skupin: 76 pacientů ve skupině léčené latanoprostem (kontinuální léčba latanoprostem po dobu ≥ 1 měsíc); 1 pacient ve skupině léčené analogy prostaglandinů (PGA) jinými než latanoprost (kontinuální léčba jinými PGA než latanoprost po dobu ≥ 1 měsíc) a 38 pacientů ve skupině neexponované PGA (bez kontinuální léčby PGA po dobu ≥ 1 měsíc). Výsledek studie naznačoval, že změny hyperpigmentace oka byly pozorovány pouze v malé skupině pacientů v obou léčebných skupinách, přičemž vyšší míra výskytu byla u skupiny exponované latanoprostu než u skupiny neexponované PGA. Míry výskytu hyperpigmentace řas byly 4,5 % u skupiny exponované latanoprostu vs. 0 % u skupiny neexponované PGA a míry výskytu hyperpigmentace duhovky byly 6,0 % u skupiny exponované latanoprostu vs. 3,0 % u skupiny neexponované PGA. Míry incidence (na 100 pacientoroků) změn hyperpigmentace oka byly nízké a srovnatelné v obou léčebných skupinách: prodloužení řas 2,53 vs. 3,35; hyperpigmentace duhovky 0,92 vs. 0,42 a hyperpigmentace řas: 0,69 vs. 0.
U žádných závažných nežádoucích účinků nebyla předpokládána souvislost se studijní léčbou. Většina nežádoucích účinků v souvislosti s léčbou patřila do třídy orgánových systémů - poruchy oka, které byly převážně mírné a byly častěji hlášeny ve skupině exponované latanoprostu než ve skupině neexponované PGA. V porovnání se stávajícím bezpečnostním profilem nebyly identifikovány žádné klinicky významné problémy s bezpečností nebo nové problémy s bezpečností/odlišné frekvence nežádoucích účinků Celkově je míra cílových ukazatelů bezpečnosti pozorovaná v této studii srovnatelná s mírami AE hlášenými v předchozích pediatrických studiích.
Latanoprost (molekulová hmotnost 432,58) je isopropylesterové proléčivo, který sám o sobě není účinný. Biologickou účinnost získává hydrolýzou na kyselinu latanoprostu.
Toto proléčivo se dobře resorbuje rohovkou a veškerá látka, jež se dostává do komorové vody, se
hydrolyzuje během svého průchodu rohovkou.
Studie u člověka svědčí pro to, že vrcholových koncentrací v komorové vodě je dosaženo za přibližně dvě hodiny po lokální aplikaci. Po lokálním podání opicím se latanoprost distribuuje převážně v oblasti předního segmentu oka, ve spojivkách a očních víčkách. Pouze nepatrné množství léku se dostává do oblasti zadního segmentu.
V oku nedochází prakticky k žádnému metabolismu kyseliny latanoprostu. Látka se metabolizuje především v játrech. Plazmatický poločas u člověka je 17 minut. U hlavních metabolitů, kterými jsou 1,2-dinorové a 1,2,3,4-tetranorové metabolity, nebyla ve studiích na zvířeti zjištěna žádná nebo jen velmi malá biologická aktivita. Tyto metabolity se vylučují převážně močí.
Pediatrická populace
U 22 dospělých a 25 pediatrických pacientů (od narození do 18 let věku) s oční hypertenzí a glaukomem byla provedena otevřená farmakokinetická studie plazmatických koncentrací kyseliny latanoprostu. Všechny věkové skupiny byly léčeny latanoprostem v dávce 50 µg/ml, 1 kapka 1x denně do každého oka po dobu nejméně 2 týdnů. Systémová expozice kyseliny latanoprostu byla přibližně 2x vyšší u věkové skupiny 3 až < 12 let a 6x vyšší u věkové skupiny < 3 roky v porovnání s dospělými; bylo ale dodrženo široké rozmezí bezpečnosti pro celkové nežádoucí účinky (viz bod 4.9). Střední čas pro dosažení vrcholných plazmatických koncentrací byl 5 minut po podání dávky u všech věkových skupin. Medián plazmatického eliminačního poločasu byl krátký (< 20 minut), obdobný u dětí i dospělých, a neměl za následek akumulaci kyseliny latanoprostu v systémovém oběhu v rovnovážném stavu.
Farmaceutické údaje - LATANOPROST TEVA 50MCG/ML
Benzalkonium-chlorid
Monohydrát dihydrogenfosforečnanu sodného
Hydrogenfosforečnan sodný Chlorid sodný
Čištěná voda
Ve studiích in vitro bylo zjištěno, že při smíchání přípravku Latanoprost Teva
s očními kapkami obsahujícími thiomersal dochází k precipitaci. Při současném podávání takových léků mají být jednotlivé oční kapky aplikovány v odstupu nejméně pěti minut.
Uchovávejte v chladničce (2 °C - 8 °C).
Uchovávejte lahvičku v krabičce, aby byl léčivý přípravek chráněn před světlem.
Po prvním otevření lahvičky: uchovávejte při teplotě do 25 °C. Přípravek má být po 4 týdnech zlikvidován, i když nebyl spotřebován úplně.
LDPE lahvička s HDPE šroubovacím uzávěrem.
Jedna lahvička obsahuje 2,5 ml očních kapek, což odpovídá přibližně 80 kapkám roztoku. Velikost balení: 1 x 2,5 ml, 3 x 2,5 ml a 6 x 2,5 ml.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
Návod k použití přípravku, zacházení s ním (a k jeho likvidaci)
Žádné zvláštní požadavky.