MEVLYQ 0,44MG/ML Injekční roztok
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC
Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - MEVLYQ 0,44MG/ML
Přípravek Mevlyq je indikován k léčbě dospělých pacientů s lokálně pokročilým nebo metastazujícím karcinomem prsu, jejichž stav se zhoršil po nejméně jednom režimu chemoterapie zaměřeném na pokročilé onemocnění (viz bod 5.1). Předchozí léčba měla zahrnovat antracyklin a taxan buď jako adjuvantní léčbu, nebo jako léčbu metastazujícího onemocnění, s výjimkou případů, kdy u pacientů nebyla léčba těmito přípravky vhodná.
Přípravek Mevlyq je indikován k léčbě dospělých pacientů s neresekovatelným liposarkomem, kteří již podstoupili léčbu obsahující antracyklin (s výjimkou pacientů, u nichž nebyla tato léčba vhodná) zaměřenou na pokročilé nebo metastazující onemocnění (viz bod 5.1).
Přípravek Mevlyq má předepisovat pouze kvalifikovaný lékař se zkušenostmi s náležitým používáním onkologické léčby. Podávat ho má pouze náležitě kvalifikovaný zdravotnický pracovník.
Dávkování
Doporučená dávka eribulinu v podobě roztoku k přímému použití je 1,23 mg/m2, kterou je nutné podávat intravenózně po dobu 2-5 minut 1. a 8. den každého 21denního cyklu.
Poznámka:
Doporučená dávka se vztahuje k bázi léčivé látky (eribulinu). Výpočet individuální dávky, která se má pacientovi podávat, musí vycházet z koncentrace roztoku k přímému použití, který obsahuje eribulin
v koncentraci 0,44 mg/ml, a z doporučené dávky 1,23 mg/m2. Doporučená snížení dávky uvedená níže jsou rovněž uvedena jako dávka eribulinu, která má být podána, na základě koncentrace roztoku
k přímému použití.
V pivotních klinických hodnoceních, v odpovídajících publikacích a v některých dalších oblastech, např. ve Spojených státech amerických a ve Švýcarsku, vychází doporučená dávka z obsahu ve formě soli (eribulin-mesilát).
Pacienti mohou zaznamenat nauzeu či zvracení. Má být zvážena antiemetická profylaxe včetně kortikosteroidů.
Odložení podání dávky v průběhu léčby
Podání přípravku Mevlyq 1. den nebo 8. den je třeba odložit, platí-li kterýkoli z následujících bodů:
-
Absolutní počet neutrofilů (ANC) < 1 × 109/l
-
Trombocyty < 75 × 109/l
-
Nehematologická toxicita stupně 3 nebo 4.
Snížení dávky v průběhu léčby
Doporučení týkající se snížení dávky pro opakovanou léčbu jsou uvedena v následující tabulce.
Doporučená snížení dávky
| Nežádoucí účinek po předchozím podání přípravku Mevlyq | Doporučená dávka eribulinu |
| Hematologický | |
| ANC < 0,5 × 109/l přetrvávající déle než 7 dní | 0,97 mg/m2 |
| Neutropenie s ANC < 1 × 109/l komplikovaná horečkou nebo infekcí | |
| Trombocytopenie s počtem trombocytů < 25 × 109/l | |
| Trombocytopenie s počtem trombocytů < 50 × 109/l komplikovaná krvácením nebo vyžadující transfuzi krve nebo trombocytů | |
| Nehematologický | |
| Jakýkoli stupeň 3 nebo 4 v předchozím cyklu | |
| Opětovný výskyt jakýchkoli hematologických či nehematologických nežádoucích účinků dle výše uvedených specifikací | |
| I při snížení dávky na 0,97 mg/m2 | 0,62 mg/m2 |
| I při snížení dávky na 0,62 mg/m2 | Zvažte ukončení léčby |
Po snížení dávky nemá být dávka eribulinu opětovně zvýšena.
Pacienti s poruchou funkce jater
Porucha funkce jater v důsledku metastáz
Doporučená dávka eribulinu u pacientů s lehkou poruchou funkce jater (třídy A podle Childa a Pugha) je 0,97 mg/m2 podávaná intravenózně po dobu 2-5 minut 1. a 8. den 21denního cyklu. Doporučená dávka eribulinu u pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater (třídy B podle Childa a Pugha) je 0,62 mg/m2 podávaná intravenózně po dobu 2-5 minut 1. a 8. den 21denního cyklu.
Těžká porucha funkce jater (třídy C podle Childa a Pugha) nebyla hodnocena, ale předpokládá se, že je při použití eribulinu u těchto pacientů nutné výraznější snížení dávky.
Porucha funkce jater v důsledku cirhózy
Tato skupina pacientů nebyla hodnocena. Výše uvedené dávky lze používat v případě lehké a středně těžké poruchy funkce způsobené cirhózou, ale doporučuje se důkladné sledování pacientů, neboť může být nutná další úprava dávky.
Pacienti s poruchou funkce ledvin
Někteří pacienti se středně těžkou či těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu
< 50 ml/min) mohou mít zvýšenou expozici eribulinu a může být nutné snížení dávky. U všech pacientů s poruchou funkce ledvin se doporučuje postupovat s opatrností a pečlivě sledovat
bezpečnost (viz bod 5.2).
Starší pacienti
V souvislosti s věkem pacienta nejsou doporučeny žádné specifické úpravy dávky (viz bod 4.8).
Pediatrická populace
Použití přípravku Mevlyq není v indikaci karcinomu prsu u dětí a dospívajících relevantní.
Bezpečnost a účinnost přípravku Mevlyq nebyly u dětí ve věku od narození do 18 let se sarkomem měkkých tkání dosud stanoveny. Nejsou dostupné žádné údaje.
Způsob podání
Přípravek Mevlyq je určen k intravenóznímu podání.
Dávku je možné naředit až ve 100 ml injekčního roztoku chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9 %). Nemá se ředit v 5% infuzním roztoku glukózy. Návod k naředění tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6. Před podáním je nutné zajistit dobrý přístup do periferního žilního systému nebo přístupný centrální žilní katétr. Není známo, že by eribulin-mesilát způsoboval puchýře nebo podráždění. V případě extravazace má být léčba symptomatická. Informace týkající se manipulace s cytotoxickými léčivými přípravky viz bod 6.6.
-
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1
-
Kojení
Hematologie
Myelosuprese závisí na dávce a primárně se projevuje jako neutropenie (viz bod 4.8). U všech pacientů je třeba před každým podáním dávky eribulinu provést vyšetření úplného krevního obrazu. Léčba eribulinem má být zahájena pouze u pacientů s hodnotami ANC ≥ 1,5 × 109/l a hodnotami trombocytů > 100 × 109/l.
Febrilní neutropenie se vyskytla u < 5 % pacientů léčených eribulinem. Pacienti, u nichž se vyskytla febrilní neutropenie, těžká neutropenie nebo trombocytopenie, mají být léčeni podle doporučení uvedených v bodě 4.2.
Pacienti s hladinami alaninaminotransferázy (ALT) nebo aspartátaminotransferázy (AST) > 3 × horní hranice normálu (ULN) zaznamenali vyšší výskyt neutropenie a febrilní neutropenie stupně 4.
Přestože je množství údajů omezené, také pacienti s bilirubinem > 1,5 × ULN zaznamenali vyšší výskyt neutropenie a febrilní neutropenie stupně 4.
Byly hlášeny fatální případy febrilní neutropenie, neutropenické sepse a septického šoku.
Těžkou neutropenii je možné léčit použitím faktoru stimulujícího kolonie granulocytů (G-CSF) nebo jeho ekvivalentu dle rozhodnutí lékaře, v souladu s příslušnými doporučeními (viz bod 5.1).
Periferní neuropatie
U pacientů je třeba důkladně sledovat známky periferní motorické a senzorické neuropatie. V případě rozvoje závažné periferní neurotoxicity je nutné odložení podání nebo snížení dávky (viz bod 4.2).
Pacienti s preexistující neuropatií vyššího než 2. stupně nebyli zařazeni do klinických hodnocení.
U pacientů s preexistující neuropatií 1. nebo 2. stupně nebyla pravděpodobnost výskytu nových nebo zhoršení stávajících příznaků větší než u pacientů, kteří do studie vstoupili bez neuropatie.
Prodloužení QT intervalu
V nekontrolované otevřené studii, která hodnotila EKG u 26 pacientů, bylo 8. den pozorováno prodloužení QT intervalu, které nebylo závislé na koncentraci eribulinu a které nebylo pozorováno
1. den. Doporučuje se monitorovat EKG, pokud je léčba nasazována u pacientů s městnavým selháváním srdce, bradyarytmiemi, abnormitami v koncentracích elektrolytů a u pacientů, kteří současně užívají léčivé přípravky, o nichž je známo, že mohou vést k prodloužení QT intervalu, včetně antiarytmik třídy Ia a III. Hypokalemie, hypokalcemie nebo hypomagnezemie mají být korigovány před nasazením přípravku Mevlyq a mají být periodicky monitorovány v průběhu léčby. Eribulin nemá být podáván pacientům s vrozeným syndromem dlouhého QT intervalu.
Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje 80 mg alkoholu (ethanolu) v jedné 2ml injekční lahvičce. Množství alkoholu v jedné dávce (5 ml) tohoto léčivého přípravku odpovídá méně než 5 ml piva nebo 2 ml vína. Takto malé množství alkoholu v tomto léčivém přípravku nemá žádné znatelné účinky.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné 2ml injekční lahvičce, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.
K eliminaci eribulinu dochází především (až ze 70 %) prostřednictvím žlučové exkrece. Transportní protein zapojený do tohoto procesu není znám. Eribulin není substrátem transportérů proteinu rezistence karcinomu prsu (breast cancer resistance protein, BCRP), organických aniontů (OAT1, OAT3, OATP1B1, OATP1B3), proteinů mnohočetné lékové rezistence (MRP2, MRP4) a exportní pumpy žlučových solí (BSEP).
U inhibitorů a induktorů CYP3A4 se neočekávají žádné lékové interakce. Expozice eribulinu (hodnoty AUC a Cmax) nebyla ketokonazolem, inhibitorem CYP3A4 a P-glykoproteinu (P-gp), ani rifampicinem, induktorem CYP3A4, ovlivněna.
Účinky eribulinu na farmakokinetiku jiných přípravků
Údaje získané in vitro ukazují, že eribulin je slabým inhibitorem důležitého enzymu CYP3A4, který metabolizuje léky. Ze studií in vivo nejsou k dispozici žádné údaje. Při souběžném používání
s látkami, které mají úzké terapeutické okno a vylučují se především prostřednictvím metabolismu zprostředkovaného enzymem CYP3A4 (např. alfentanil, cyklosporin, ergotamin, fentanyl, pimozid, chinidin, sirolimus, takrolimus), je nutné postupovat s opatrností a doporučuje se sledovat výskyt nežádoucích příhod.
Eribulin neinhibuje CYP enzymy CYP1A2, 2B6, 2C8, 2C9, 2C19, 2D6 ani 2E1 v relevantních klinických koncentracích.
Eribulin v relevantních klinických koncentracích neinhiboval aktivitu zprostředkovanou transportéry BCRP, OCT1, OCT2, OAT1, OAT3, OATP1B1 a OATP1B3.
Těhotenství
Údaje o podávání eribulinu těhotným ženám nejsou k dispozici. Eribulin je u potkanů embryotoxický, fetotoxický a teratogenní. Přípravek Mevlyq lze v těhotenství použít pouze tehdy, když je to skutečně
nutné a po důkladném zvážení potřeb matky a rizik pro plod.
Ženy ve fertilním věku je nutné informovat, aby v době, kdy používají přípravek Mevlyq zamezily těhotenství , a že v průběhu léčby přípravkem Mevlyq a ještě 7 měsíců po ukončení terapie musí používat vysoce účinnou antikoncepci.
Muže, jejichž partnerky jsou ve fertilním věku, je nutné informovat, aby během léčby přípravkem
Mevlyq a po dobu 4 měsíců po léčbě nepočínali dítě a používali účinnou ochranu. Kojení
Není známo, zda se eribulin/metabolity vylučují do lidského nebo zvířecího mateřského mléka. Riziko pro kojené novorozence/děti nelze vyloučit, a proto se přípravek Mevlyq nesmí v období kojení podávat (viz bod 4.3).
Fertilita
U potkanů a psů byla pozorována testikulární toxicita (viz bod 5.3). Pacienti mužského pohlaví by se měli před léčbou poradit o možnosti uchování spermatu, a to vzhledem k možné nevratné neplodnosti v důsledku léčby přípravkem Mevlyq.
Přípravek Mevlyq může způsobovat nežádoucí účinky, jako například únavu a závratě, které mohou vést k malému až mírnému vlivu na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Pacienty je třeba informovat, aby neřídili dopravní prostředky ani neobsluhovali stroje, pokud cítí únavu nebo závratě.
Shrnutí bezpečnostního profilu
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky spojenými s přípravkem Mevlyq je suprese kostní dřeně, která se projevuje neutropenií, leukopenií, anémií, trombocytopenií a s tím souvisejícími infekcemi. Bylo také hlášeno nové propuknutí nebo zhoršení preexistující periferní neuropatie. Mezi hlášenými nežádoucími účinky je gastrointestinální toxicita, která se projevuje anorexií, nauzeou, zvracením, průjmem, zácpou a stomatitidou. Mezi další nežádoucí účinky patří únava, alopecie, zvýšené hladiny jaterních enzymů, sepse a syndrom muskuloskeletální bolesti.
Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Pokud není uvedeno jinak, ukazuje tabulka incidenci výskytu nežádoucích účinků pozorovaných u pacientů s karcinomem prsu a se sarkomem měkkých tkání, kterým byla doporučená dávka podávána ve studiích fáze 2 a fáze 3.
Kategorie frekvencí jsou definovány následovně: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000) a velmi vzácné (< 1/10 000).
V každé skupině frekvencí jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. V případech, kdy se objevily nežádoucí účinky stupně 3 nebo 4, jsou uvedeny skutečné celkové frekvence
a frekvence účinků stupně 3 nebo 4 (G 3/4).
| Třídy orgánových systémů | Nežádoucí účinky – všechny stupně | |||
| Velmi časté(frekvence %) | Časté(frekvence %) | Méně časté(frekvence%) | Vzácné nebo frekvence není známa | |
| Infekcea infestace | Infekce močových cest (8,5 %) (G 3/4: 0,7 %)Pneumonie (1,6 %) (G 3/4: 1,0 %)Orální kandidóza Herpes ústInfekce horních cest dýchacích Nazofaryngitida RinitidaHerpes zoster | Sepse (0,5 %) (G 3/4:0,5 %)aNeutropenická sepse (0,2 %) (G 3/4:0,2 %)aSeptický šok (0,2 %)(G 3/4:0,2 %)a | ||
| Poruchy krve a lymfatického systému | Neutropenie (53,6 %) (G 3/4: 46,0 %)Leukopenie (27,9 %) (G 3/4: 17,0 %)Anémie(21,8 %) (G 3/4:3,0 %) | Lymfopenie (5,7 %) (G 3/4: 2,1 %)Febrilní neutropenie (4,5 %) (G 3/4: 4,4 %)aTrombocytopenie(4,2 %) (G 3/4: 0,7 %) | *Diseminovaná intravaskulární koagulaceb | |
| Poruchy metabolismu a výživy | Snížená chuťk jídlu (22,5 %) (G 3/4: 0,7 %)d | Hypokalemie (6,8 %) (G 3/4: 2,0 %)Hypomagnezemie (2,8 %) (G 3/4: 0,3 %)Dehydratace (2,8 %) (G 3/4: 0,5 %)dHyperglykemieHypofosfatemie Hypokalcemie | ||
| Psychiatrické poruchy | Insomnie Deprese | |||
| Poruchy nervového systému | Periferní neuropatiec (35,9 %) (G 3/4: 7,3 %)Bolest hlavy (17,5 %) (G 3/4:0,7 %) | Dysgeusie Závratě (9,0 %) (G 3/4: 0,4 %)dHypestezie Letargie Neurotoxicita | ||
| Poruchy oka | Zvýšené slzení (5,8 %) (G 3/4: 0,1 %)dKonjunktivitida | |||
| Poruchy ucha a labyrintu | Vertigo Tinitus | |||
| Srdeční poruchy | Tachykardie | |||
| Cévní poruchy | Nával horkaPlicní embolie (1,3 %) (G 3/4: 1,1 %)a | Hluboká žilní trombóza | ||
| Respirační, hrudnía mediastinální poruchy | Dyspnoe (15,2 %)a(G 3/4: 3,5 %)aKašel (15,0 %) (G 3/4: 0,5 %)d | Orofaryngeální bolest EpistaxeRinorea | Intersticiální plicní nemoc (0,2 %)(G 3/4: 0,1 %) | |
| Třídy orgánových systémů | Nežádoucí účinky – všechny stupně | |||
| Velmi časté(frekvence %) | Časté(frekvence %) | Méně časté(frekvence%) | Vzácné nebo frekvence není známa | |
| Gastrointestinální poruchy | Nauzea(35,7 %) (G 3/4:1,1 %)dZácpa (22,3 %) (G 3/4: 0,7 %)dPrůjem (18,7 %) (G 3/4: 0,8 %)Zvracení(18,1 %) (G 3/4:1,0 %) | Bolest břicha Stomatitida (11,1 %) (G 3/4: 1,0 %)dSucho v ústech Dyspepsie (6,5 %) (G 3/4: 0,3 %)dGastroezofageální reflux Abdominální distenze | Vředyv dutině ústní Pankreatitida | |
| Poruchy jatera žlučových cest | Zvýšená hladina aspartátaminotransferázy (7,7 %) (G 3/4: 1,4 %)dZvýšená hladina alaninaminotransferázy (7,6 %) (G 3/4: 1,9 %)dZvýšená hladina gamaglutamyltransferázy (1,7 %) (G 3/4: 0,9 %)dHyperbilirubinemie (1,4 %) (G 3/4: 0,4 %) | Hepatotoxicita (0,8 %)(G 3/4: 0,6 %) | ||
| Poruchy kůžea podkožní tkáně | Alopecie | Vyrážka (4,9 %) (G 3/4:0,1 %)Pruritus (3,9 %) (G 3/4:0,1 %)dPorucha nehtů Noční pocení Suchá kůže Erytém Hyperhidróza Palmoplantárníerytrodysestezie (1,0 %) (G 3/4: 0,1 %)d | Angioedém | **Stevensův- Johnsonův syndrom / toxická epidermální nekrolýzab |
| Poruchy svalové a kosterní soustavya pojivové tkáně | Artralgie a myalgie(20,4 %) (G 3/4:1,0 %)Bolest zad(12,8 %) (G 3/4:1,5 %)Bolest končetin (10,0 %) (G 3/4:0,7 %)d | Bolest kostí (6,7 %) (G 3/4: 1,2 %)Svalové spasmy (5,3 %) (G 3/4: 0,1 %)dMuskuloskeletální bolest Muskuloskeletální bolest hrudníkuSvalová slabost | ||
| Poruchy ledvin a močových cest | Dysurie | Hematurie Proteinurie Renální selhání | ||
| Třídy orgánových systémů | Nežádoucí účinky – všechny stupně | |||
| Velmi časté(frekvence %) | Časté(frekvence %) | Méně časté(frekvence%) | Vzácné nebo frekvence není známa | |
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | Únava/astenie (53,2 %) (G 3/4: 7,7 %)Pyrexie(21,8 %) (G 3/4:0,7 %) | Zánět sliznic (6,4 %) (G 3/4: 0,9 %)dPeriferní edém Bolest Zimnice Bolest na hrudiOnemocnění podobné chřipce | ||
| Vyšetření | Snížení tělesné hmotnosti (11,4 %)(G 3/4: 0,4 %)d | |||
a Zahrnuje nežádoucí účinky stupně 5
b Podle spontánních hlášení
c Zahrnuje preferované termíny periferní neuropatie, periferní motorické neuropatie, polyneuropatie, parestézie, periferní senzorické neuropatie, periferní senzoricko-motorické neuropatie a demyelinizační polyneuropatie
d Žádný nežádoucí účinek stupně 4
* Vzácné
** Frekvence není známa
Celkově byly bezpečnostní profily obdobné v populacích pacientů s karcinomem prsu a pacientů se sarkomem měkkých tkání.
Popis vybraných nežádoucích účinků
Neutropenie
Pozorovaná neutropenie byla reverzibilní a nebyla kumulativní; průměrná doba do dosažení minima činila 13 dnů a průměrná doba do zotavení z těžké neutropenie (< 0,5 × 109/l) činila 8 dnů.
Počty neutrofilů < 0,5 × 109/l, které přetrvávaly déle než 7 dnů, se objevily u 13 % pacientů s karcinomem prsu léčených eribulinem ve studii EMBRACE.
Neutropenie byla hlášena jako nežádoucí účinek vyvolaná léčbou (Treatment Emergent Adverse Event, TEAE) u 151/404 pacientů (37,4 % pro všechny stupně) v populaci se sarkomem
a u 902/1 559 pacientů (57,9 % pro všechny stupně) v populaci s karcinomem prsu. Kombinované frekvence parametru TEAE a abnormálních laboratorních hodnot neutrofilů v uvedených skupinách byly 307/404 (76,0 %), resp. 1 314/1 559 (84,3 %). Medián doby trvání léčby byl 12,0 týdne
u pacientů se sarkomem a 15,9 týdne u pacientů s karcinomem prsu.
Byly hlášeny fatální případy febrilní neutropenie, neutropenické sepse, sepse a septického šoku.
Z 1 963 pacientů s karcinomem prsu a sarkomem měkkých tkání, kteří byli v klinických hodnoceních léčeni eribulinem v doporučené dávce, byl zjištěn jeden fatální případ neutropenické sepse (0,1 %)
a jeden fatální případ febrilní neutropenie (0,1 %). Kromě toho byly zjištěny 3 fatální případy sepse (0,2 %) a jeden fatální případ septického šoku (0,1 %).
Těžkou neutropenii je možné léčit použitím G-CSF (faktor stimulující kolonie granulocytů) nebo jeho ekvivalentu dle rozhodnutí lékaře v souladu s příslušnými doporučeními. U 18 %, resp. 13 % pacientů léčených eribulinem byl ve dvou studiích fáze 3 zaměřených na karcinom prsu (studie 305
a studie 301) podán G-CSF. Ve studii fáze 3 zaměřené na sarkom (studie 309) byl G-CSF podán 26 %
pacientů léčených eribulinem.
Neutropenie měla za následek ukončení léčby u < 1 % pacientů, kterým byl podáván eribulin.
Diseminovaná intravaskulární koagulace
Byly hlášeny případy diseminované intravaskulární koagulace, typicky v souvislosti s neutropenií
a/nebo sepsí.
Periferní neuropatie
U 1 559 pacientů s karcinomem prsu byla nejčastějším nežádoucím účinkem, který měl za následek ukončení léčby eribulinem, periferní neuropatie (3,4 %). Medián doby do periferní neuropatie stupně 2 činil 12,6 týdne (po 4 cyklech). U 2 ze 404 pacientů se sarkomem byla léčba eribulinem ukončena
v důsledku periferní neuropatie. Medián doby do periferní neuropatie stupně 2 činil 18,4 týdne.
K rozvoji periferní neuropatie stupně 3 nebo 4 došlo u 7,4 % pacientů s karcinomem prsu a u 3,5 % pacientů se sarkomem. V klinických hodnoceních byla u pacientů s preexistující neuropatií pravděpodobnost výskytu nových nebo zhoršení stávajících příznaků stejně vysoká jako u pacientů, kteří do studie vstoupili bez neuropatie.
U pacientů s karcinomem prsu s preexistující periferní neuropatií stupně 1 nebo 2 byla frekvence výskytu periferní neuropatie stupně 3 vznikající v důsledku léčby 14 %.
Hepatotoxicita
Bylo hlášeno, že u některých pacientů s normální/abnormální hladinou jaterních enzymů před léčbou eribulinem došlo se zahájením léčby eribulinem ke zvýšení hladin jaterních enzymů. Zdá se, že
k vzestupům hladiny jaterních enzymů u většiny těchto pacientů došlo v časné fázi léčby eribulinem
v 1.-2. cyklu, a proto se má za to, že se u většiny pacientů pravděpodobně jedná o projev adaptace jater na léčbu eribulinem, a ne o známku významné jaterní toxicity; hepatotoxicita byla také hlášena.
Zvláštní skupiny pacientů
Starší pacienti
Z 1 559 pacientů s karcinomem prsu léčených doporučenou dávkou eribulinu bylo 283 pacientů (18,2 %) ve věku ≥ 65 let. Ze 404 pacientů se sarkomem bylo 90 pacientů (22,3 %) léčených eribulinem ve věku ≥ 65 let. Bezpečnostní profil eribulinu u starších pacientů (věk ≥ 65 let) byl podobný bezpečnostnímu profilu u pacientů ve věku < 65 let s výjimkou astenie/únavy, které měly tendenci zvyšovat se s věkem. U starší populace nejsou doporučeny žádné úpravy dávky.
Pacienti s poruchou funkce jater
Pacienti s ALT nebo AST > 3 × ULN zaznamenali vyšší výskyt neutropenie a febrilní neutropenie stupně 4. Přestože je množství údajů omezené, také pacienti s bilirubinem > 1,5 × ULN zaznamenali vyšší výskyt neutropenie a febrilní neutropenie stupně 4 (viz také body 4.2 a 5.2).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.
V jednom případě předávkování bylo pacientovi neúmyslně podáno 7,6 mg eribulinu (přibližně čtyřnásobek plánované dávky) a následně se u pacienta 3. den objevila hypersenzitivní reakce (stupeň 3) a 7. den neutropenie (stupeň 3). Oba tyto nežádoucí účinky byly díky podpůrné péči vyřešeny.
Pro případ předávkování eribulinem neexistuje žádné známé antidotum. V případě předávkování je třeba pacienta důkladně sledovat. Léčba předávkování má zahrnovat podpůrné lékařské zákroky
k léčbě přítomných klinických projevů.
Farmakologické vlastnosti - MEVLYQ 0,44MG/ML
Farmakoterapeutická skupina: Cytostatika, jiná cytostatika, ATC kód: L01XX41
Eribulin-mesilát je inhibitor dynamiky mikrotubulů patřící mezi cytostatika skupiny halichondrinů. Jde o strukturně zjednodušený syntetický analog halichondrinu B, přirozeného produktu izolovaného z mořské houby rodu Halichondria okadai.
Eribulin inhibuje fázi růstu mikrotubulů, aniž by ovlivňoval fázi zkracování, a sekvestruje tubulin do neproduktivních agregátů. Eribulin své účinky uplatňuje prostřednictvím antimitotického mechanismu na bázi tubulinů, který vede k bloku v G2/M buněčného cyklu, narušení dělicího vřeténka a nakonec také k apoptotické smrti buňky po delší a nevratné blokádě mitózy.
Klinická účinnost
Karcinom prsu
Účinnost eribulin-mesilátu u karcinomu prsu podporují především dvě randomizované srovnávací studie fáze 3.
V pivotní studii EMBRACE fáze 3 (studie 305) mělo 762 pacientů lokálně rekurentní nebo metastazující karcinom prsu nebo v minulosti podstoupilo minimálně dva a maximálně pět režimů chemoterapie, obsahující antracyklin a taxan (pokud nebyly kontraindikovány). Stav pacientů se musel během 6 měsíců od posledního režimu chemoterapie zhoršit. Stav HER2 pacientů byl: 16,1 % pozitivní, 74,2 % negativní a 9,7 % není známo, zatímco 18,9 % bylo triple negativních. Pacienti byli randomizováni v poměru 2 : 1 k léčbě buď eribulin-mesilátem, nebo k léčbě dle rozhodnutí lékaře (treatment of physician's choice, TPC), kterou tvořila z 97 % chemoterapie (26 % vinorelbin, 18 % gemcitabin, 18 % kapecitabin, 16 % taxan, 9 % antracyklin, 10 % jiná chemoterapie) a ze 3 % hormonální terapie.
Studie splnila svůj primární cílový parametr s výsledkem celkového přežití (overall survival, OS), který byl statisticky významně lepší u skupiny eribulinu ve srovnání se skupinou TPC v 55 % případů. Tento výsledek potvrdila aktualizovaná analýza celkového přežití provedená v 77 % případů.
Studie 305 – aktualizované celkové přežití (populace ITT)
Parametr účinnosti mesilát (n = 508)1,0
Eribulin-mesilát TPC (n = 254)0,9
0,8
0,7
0,6
0,5
0,4
Léčba dle rozhodnutí lékaře (TPC) Celkové přežití Počet případů Medián (měsíce)Poměr rizik (95% CI)a
Nominální hodnota p (log rank)
13,2
10,5
0,805 (0,677; 0,958)
0,014b
0,3
aCoxův model proporcionálních rizik bStratifikováno dle geografického regionu, stavu HER2/neu a dřívější léčby kapecitabinem.
0,2
0,1
0,0
ĆAS (měsíce) POČET PACIENTŮ V RIZIKUEribulin-mesilát
TPC
PODÍL PŘEŽIVŠÍCH PACIENTŮ Eribulin-Dle nezávislé kontroly činil medián doby přežití bez progrese (progression free survival, PFS)
3,7 měsíce u eribulinu ve srovnání s 2,2 měsíce v rameni s TPC (poměr rizik 0,865; 95% CI: 0,714; 1,048; p = 0,137). U pacientů, u nichž bylo možné hodnotit jejich odpověď, činila četnost objektivní odpovědi dle kritérií RECIST 12,2 % (95% CI: 9,4 %, 15,5 %) dle nezávislé kontroly v rameni
s eribulinem ve srovnání se 4,7 % (95% CI: 2,3 %, 8,4 %) v rameni s TPC.
Pozitivní účinek na celkové přežití byl zaznamenán jak u skupiny pacientů refrakterních k léčbě taxany, tak také u skupiny nerefrakterních pacientů. U aktualizovaného celkového přežití činil poměr rizika eribulinu oproti TPC 0,90 (95% CI: 0,71; 1,14) ve prospěch eribulinu u pacientů refrakterních k léčbě taxany a 0,73 (95% CI: 0,56; 0,96) u pacientů, kteří nebyli refrakterní k léčbě taxany.
Pozitivní účinek na celkové přežití byl zaznamenán jak u skupiny pacientů dosud neléčených kapecitabinem, tak také u skupiny pacientů již léčených kapecitabinem. Analýza aktualizovaného celkového přežití vykazovala přínos v přežití u skupiny eribulinu ve srovnání s TPC, a to jak
u pacientů již dříve léčených kapecitabinem s poměrem rizika 0,787 (95% CI: 0,645; 0,961), tak také u pacientů dosud neléčených kapecitabinem s odpovídajícím poměrem rizika 0,865 (95% CI: 0,606; 1,233).
Druhá studie fáze 3 v časnější fázi léčby metastazujícího karcinomu prsu, studie 301, byla otevřená, randomizovaná studie u pacientů (n = 1 102) s lokálně pokročilým nebo metastazujícím karcinomem prsu, která zkoumala účinnost monoterapie eribulin-mesilátem ve srovnání s monoterapií kapecitabinem z hlediska celkového přežití a přežití bez progrese jako společných primárních cílových parametrů. Pacienti dříve podstoupili až tři režimy chemoterapie, zahrnující jak antracyklin, tak taxan, a maximálně dva kvůli pokročilému onemocnění. Procentuální zastoupení pacientů, kteří dříve podstoupili 0, 1 nebo 2 chemoterapie kvůli metastazujícímu karcinomu prsu, bylo 20,0 %, 52,0 %, resp. 27,2 %. Stav HER2 pacientů byl: 15,3 % pozitivní, 68,5 % negativní a 16,2 % není známo, zatímco 25,8 % pacientů bylo triple negativních.
Parametr účinnosti Celkové přežití v ITT populaci1,0
0,9
Eribulin- mesilát Eribulin- mesilát Kapecitabin (n = 548)0,8
0,7
Kapecitabin0,6
0,5
Počet případů Medián (měsíce)
Poměr rizik (95% CI)a
Hodnota p (log rank)
15,9
14,5
0,879 (0,770; 1,003)
0,056b
0,4
aCoxův model proporcionálních rizik
bStratifikováno dle geografického regionu, stavu
HER2/neu
0,3
0,2
0,1
0,0
ĆAS (měsíce) POČET PACIENTŮ V RIZIKUEribulin-mesilát
Kapecitabin
PRAVDĚPODOBNOST PŘEŽITÍStudie 301 – celkové přežití (ITT populace)
Přežití bez progrese hodnocené nezávislou kontrolou bylo u eribulinu a kapecitabinu podobné,
s mediány 4,1 měsíce oproti 4,2 měsíce (poměr rizik 1,08 [95% CI: 0,932; 1,250]). Četnost objektivní odpovědi hodnocená nezávislou kontrolou byla u eribulinu a kapecitabinu také podobná; 11,0 % (95% CI: 8,5; 13,9) ve skupině s eribulinem a 11,5 % (95% CI: 8,9; 14,5) ve skupině s kapecitabinem.
Níže je uvedeno celkové přežití u pacientů HER2 negativních a HER2 pozitivních ve skupině s eribulinem a v kontrolní skupině ve studii 301 a studii 305:
| Parametr účinnosti | Studie 305, aktualizované celkové přežití v ITT populaci | |||
| HER2 negativní | HER2 pozitivní | |||
| Eribulin-mesilát (n = 373) | TPC (n = 192) | Eribulin- mesilát (n = 83) | TPC (n = 40) | |
| Počet případů | 285 | 151 | 66 | 37 |
| Medián v měsících | 13,4 | 10,5 | 11,8 | 8,9 |
| Poměr rizik (95% CI) | 0,849 (0,695; 1,036) | 0,594 (0,389; 0,907) | ||
| Hodnota p (log rank) | 0,106 | 0,015 | ||
| Parametr účinnosti | Studie 301, celkové přežití v ITT populaci | |||
| HER2 negativní | HER2 pozitivní | |||
| Eribulin-mesilát (n = 375) | Kapecitabin (n = 380) | Eribulin- mesilát (n = 86) | Kapecitabin (n = 83) | |
| Počet případů | 296 | 316 | 73 | 73 |
| Medián v měsících | 15,9 | 13,5 | 14,3 | 17,1 |
| Poměr rizik (95% CI) | 0,838 (0,715; 0,983) | 0,965 (0,688; 1,355) | ||
| Hodnota p (log rank) | 0,030 | 0,837 | ||
Poznámka: Souběžná léčba anti-HER2 nebyla součástí studie 305 a studie 301.
Liposarkom
Účinnost eribulinu u liposarkomu podporuje pivotní studie fáze 3 zaměřená na sarkom (studie 309).
Pacienti v této studii (n = 452) měli lokálně rekurentní, neoperovatelný a/nebo metastazující sarkom měkkých tkání jednoho ze dvou podtypů – leiomyosarkom nebo liposarkom. Pacienti v minulosti podstoupili minimálně dva režimy chemoterapie, z nichž jeden musel obsahovat antracyklin (pokud nebyl kontraindikován).
Stav pacientů se musel během 6 měsíců od posledního režimu chemoterapie zhoršit. Pacienti byli randomizováni v poměru 1 : 1 k léčbě buď eribulinem v dávce 1,23 mg/m2 1. a 8. den 21denního cyklu, nebo dakarbazinem v dávce 850 mg/m2, 1 000 mg/m2 nebo 1 200 mg/m2 (dávka byla stanovena zkoušejícím před randomizací) každých 21 dní.
Ve studii 309 bylo pozorováno statisticky významné zlepšení celkového přežití u pacientů randomizovaných do ramene s eribulinem v porovnání s kontrolním ramenem. To představovalo zlepšení mediánu celkového přežití o 2 měsíce (13,5 měsíce u pacientů léčených eribulinem
v porovnání s 11,5 měsíce u pacientů léčených dakarbazinem). V celkové populaci nebyl mezi léčebnými rameny zjištěn žádný významný rozdíl v přežití bez progrese nebo četnosti celkové odpovědi.
Léčebné účinky eribulinu byly omezeny na pacienty s liposarkomem (45 % nediferencovaným, 37 % myxoidním/z okrouhlých buněk a 18 % pleomorfním ve studii 309) na základě předem plánovaných analýz celkového přežití a přežití bez progrese podle podskupin. Nebyl zjištěn žádný rozdíl v účinnosti mezi eribulinem a dakarbazinem u pacientů s pokročilým nebo metastazujícím leiomyosarkomem.
| Studie 309 Podskupina liposarkomu | Studie 309 Podskupina leiomyosarkomu | Studie 309ITT populace | ||||
| Eribulin-mesilát (n = 71) | Dakarbazin (n = 72) | Eribulin-mesilát (n = 157) | Dakarbazin (n = 152) | Eribulin-mesilát (n = 228) | Dakarbazin (n = 224) | |
| Celkové přežití | ||||||
| Počet případů | 52 | 63 | 124 | 118 | 176 | 181 |
| Mediánv měsících | 15,6 | 8,4 | 12,7 | 13,0 | 13,5 | 11,5 |
| Poměr rizik (95% CI) | 0,511 (0,346; 0,753) | 0,927 (0,714; 1,203) | 0,768 (0,618; 0,954) | |||
| Nominální hodnota p | 0,0006 | 0,5730 | 0,0169 | |||
| Přežití bez progrese | ||||||
| Počet případů | 57 | 59 | 140 | 129 | 197 | 188 |
| Mediánv měsících | 2,9 | 1,7 | 2,2 | 2,6 | 2,6 | 2,6 |
| Poměr rizik (95% CI) | 0,521 (0,346; 0,784) | 1,072 (0,835; 1,375) | 0,877 (0,710; 1,085) | |||
| Nominální hodnota p | 0,0015 | 0,5848 | 0,2287 | |||
1.0
0.8
Eribulin-mesilát
0.6
0.4
Dakarbazin
0.2
0.0
ĆAS (měsíce)
POČET PACIENTŮ V RIZIKU:Eribulin-mesilát
Dakarbazin
PRAVDĚPODOBNOST PŘEŽITÍStudie 309 – celkové přežití v podskupině s liposarkomem
1.0
0.8
Eribulin-mesilát
0.6
0.4
0.2
Dakarbazin
0.0
ĆAS (měsíce)
POČET PACIENTŮ V RIZIKU:Eribulin-mesilát
Dakarbazin
PRAVDĚPODOBNOST PŘEŽITÍStudie 309 – přežití bez progrese v podskupině s liposarkomem
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií s referenčním léčivým přípravkem obsahujícím eribulin u všech podskupin pediatrické populace v indikaci karcinomu prsu (informace o použití u pediatrické populace viz bod 4.2).
Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií
s referenčním léčivým přípravkem obsahujícím eribulin u jedné nebo více podskupin pediatrické populace k léčbě rhabdomyosarkomu a sarkomů měkkých tkání jiných než rhabdomyosarkom (tzv. non-rhabdomyosarkomů) (informace o použití u pediatrické populace viz bod 4.2).
Distribuce
Farmakokinetika eribulinu je charakterizována rychlou fází distribuce následovanou prolongovanou fází eliminace, přičemž průměrný terminální poločas činí přibližně 40 hodin. Má velký distribuční objem (rozmezí průměrů 43 až 114 l/m2).
Eribulin se slabě váže na plazmatické proteiny. Vazba na plazmatické proteiny se u eribulinu (100-1 000 ng/ml) pohybovala v rozmezí od 49 % do 65 % v lidské plazmě.
Biotransformace
Nezměněný eribulin byl hlavní formou cirkulující v plazmě po podání 14C-eribulinu pacientům. Koncentrace metabolitů představovaly < 0,6 % původní látky, což potvrzuje, že u člověka neexistují žádné významné metabolity eribulinu.
Eliminace
Clearance eribulinu je nízká (rozmezí průměrů 1,16 až 2,42 l/hod/m2). Při týdenním podávání nebyla zaznamenána žádná významná akumulace eribulinu. Farmakokinetické vlastnosti nejsou závislé na dávce nebo čase v rozmezí dávek eribulinu 0,22 až 3,53 mg/m2.
K eliminaci eribulinu dochází především prostřednictvím žlučové exkrece. Transportní protein zapojený do této exkrece v současné době není znám. Předklinické studie in vitro naznačují, že je eribulin transportován prostřednictvím P-gp. Nicméně bylo prokázáno, že při klinicky relevantních koncentracích není eribulin inhibitorem P-gp in vitro. In vivo navíc souběžné podávání ketokonazolu, inhibitoru P-gp, nijak neovlivňuje expozici eribulinu (AUC a Cmax). Studie in vitro taktéž naznačily, že eribulin není substrátem pro OCT1.
Po podání 14C-eribulinu pacientům se přibližně 82 % dávky eliminovalo ve stolici a 9 % v moči, což naznačuje, že renální clearance nepředstavuje významnou cestu eliminace eribulinu.
Nezměněný eribulin představoval většinu celkové radioaktivity ve stolici a moči. Porucha funkce jater
Studie hodnotila farmakokinetiku eribulinu u pacientů s lehkou (třídy A podle Childa a Pugha; n = 7) a středně těžkou (třídy B podle Childa a Pugha; n = 4) poruchou funkce jater v důsledku jaterních metastáz. Ve srovnání s pacienty s normální funkcí jater (n = 6) se expozice eribulinu u pacientů
s lehkou a středně těžkou poruchou funkce jater zvýšila 1,8násobně, respektive 3násobně. Podávání eribulinu v dávce 0,97 mg/m2 pacientům s lehkou poruchou funkce jater a v dávce 0,62 mg/m2 pacientům se středně těžkou poruchou funkce jater mělo za následek poněkud vyšší expozici než
u dávky 1,23 mg/m2 podané pacientům s normální jaterní funkcí. Eribulin nebyl u pacientů s těžkou poruchou funkce jater (třídy C podle Childa a Pugha) hodnocen. Nebyla provedena žádná studie
u pacientů s poruchou funkce jater v důsledku cirhózy (viz bod 4.2). Porucha funkce ledvin
Zvýšená expozice eribulinu byla pozorována u některých pacientů se středně těžkou či těžkou poruchou funkce ledvin, s vysokou interindividuální variabilitou. Farmakokinetika eribulinu byla hodnocena ve studii fáze 1 u pacientů s normální funkcí ledvin (clearance kreatininu: ≥ 80 ml/min;
n = 6), se středně těžkou poruchou funkce ledvin (30-50 ml/min, n = 7) nebo s těžkou poruchou funkce
ledvin (15-< 30 ml/min; n = 6). Clearance kreatininu byla určena vzorcem dle Cockcrofta a Gaulta. U pacientů se středně těžkou a těžkou poruchou funkce ledvin byla pozorována 1,5krát (90% CI: 0,9-2,5) vyšší dávkou normalizovaná AUC(0-inf) (viz bod 4.2).
Farmaceutické údaje - MEVLYQ 0,44MG/ML
Bezvodý ethanol Voda pro injekci
Kyselina chlorovodíková (k úpravě pH) Hydroxid sodný (k úpravě pH)
Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6.
Neotevřené injekční lahvičky
2 roky
Doba použitelnosti po otevření před použitím
Chemická a fyzikální stabilita nezředěného roztoku v injekční stříkačce po otevření před použitím byla prokázána na dobu 4 hodin při 25 °C a 24 hodin při 2 °C - 8 °C.
Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím naředěného roztoku byla prokázána na dobu
72 hodin při 2 °C - 8 °C.
Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele
a normálně doba nemá být delší než 24 hodin při 2 °C - 8 °C, pokud ředění neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho prvním otevření nebo naředění jsou uvedeny
v bodě 6.3.
4ml injekční lahvička z bezbarvého skla třídy I s teflonem potaženou butylovou pryžovou zátkou a hliníkovým uzávěrem s odtrhovacím krytem obsahující 2 ml roztoku.
Velikost balení je 1 injekční lahvička.
Mevlyq je cytotoxický přípravek k léčbě nádorových onemocnění a stejně jako u ostatních toxických látek je při manipulaci s ním nutné postupovat s opatrností. Doporučuje se používat rukavice, brýle
a ochranné oblečení. Pokud dojde ke kontaktu roztoku s kůží, je nutné místo ihned důkladně omýt mýdlem a vodou. Pokud dojde ke kontaktu se sliznicemi, je nutné místo důkladně vypláchnout vodou.
Přípravek Mevlyq má připravovat a podávat pouze pracovník náležitě vyškolený v manipulaci s cytotoxickými látkami. Těhotné ženy nesmí s přípravkem Mevlyq manipulovat.
Při použití aseptické techniky je možné přípravek Mevlyq naředit až ve 100 ml injekčního roztoku chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9 %). Po podání se doporučuje propláchnout intravenózní vstup injekčním roztokem chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9 %), aby se zajistilo podání celé dávky. Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky a nemá se ředit v 5% infuzním roztoku glukózy.
Pokud k aplikaci přípravku používáte hrot, postupujte podle pokynů výrobce prostředku. Injekční lahvičky přípravku Mevlyq mají 13mm zátku. Vybraný prostředek má být kompatibilní s malými zátkami injekčních lahviček.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.