NEOATRICON 1,5MG/ML Infuzní roztok

Léčba hypotenze u hemodynamicky nestabilních novorozenců, kojenců a dětí mladších 18 let.

Před rozhodnutím o vhodnosti použití dopamin-hydrochloridu je třeba zvážit hemodynamický stav

pacienta a farmakodynamický profil dopamin-hydrochloridu (viz bod 5.1).

Podání dopamin-hydrochloridu má vždy indikovat/předepsat pediatr nebo lékaři na jednotce intenzivní péče se specializací v pediatrii, kteří mají k dispozici zařízení pro monitorování kardiovaskulárních a renálních ukazatelů, včetně objemu krve, srdečního výdeje, krevního tlaku, elektrokardiografie a průtoku moči.

Dávkování

Presorická léčba není náhradou převodu krve, plazmy, tekutin a/nebo elektrolytů. Před zahájením léčby dopamin-hydrochloridem je třeba v maximální možné míře korigovat depleci krevního objemu (viz bod 4.4). Vzhledem k proměnlivé clearance závislé na věku je nutné dávku titrovat pomalu a obezřetně, zejména u novorozenců.

Infuze roztoku dopamin-hydrochloridu má začínat s rychlostí 5 µg/kg/min a postupně se zvyšovat po 5 µg/kg/min. Doporučené rozmezí dávek je 5–10 µg/kg/min. Dávky vyšší než 10 µg/kg/min až do maximální dávky 20 µg/kg/min lze podávat, pokud se to považuje za odůvodněné.

Dávku dopamin-hydrochloridu je třeba upravit podle reakce pacienta, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat snížení stanoveného průtoku moči, zvyšování tachykardie nebo vzniku nových dysrytmií jakožto indikací pro snížení nebo dočasné pozastavení dávky (viz bod 4.4).

Pro snadné dávkování jsou k dispozici dvě různé síly přípravku pro pacienty různých hmotnostních

kategorií.

Rychlost infuze lze vypočítat pomocí následujícího vzorce:

[Dávka (µg/kg/minuta) x hmotnost (kg) x 60 (minuty/hodina)] Rychlost infuze (ml/hod) =

Koncentrace (µg/ml)

Níže je uveden příklad pro každou koncentraci v příslušné hmotnosti:

Příklad 1: pro 5 kg osobu při doporučené počáteční dávce 5 mcg/kg/minutu při koncentraci 1,5 mg/ml

by rychlost infuze byla následující:

[5 (µg/kg/minuta) x 5 (kg) x 60 (minut/hodina)]

Rychlost infuze (ml/hod) = = 1,00 (ml/hod)

1 500 (µg/ml)

Příklad 2: pro 30 kg osobu při doporučené počáteční dávce 5 mcg/kg/minutu při koncentraci 4,5

mg/ml by rychlost infuze byla následující:

[5 (µg/kg/minutu) x 30 (kg) x 60 (minuty/hodinu)]

Rychlost infuze (ml/hod) = = 2,00 (ml/hod)

4 500 (µg/ml)

Vysazování přípravku a ukončení podávání

Dopamin-hydrochlorid má být vysazován postupně a jeho podávání nemá být ukončeno náhle. Během fáze vysazování přípravku má být průběžně hodnocen hemodynamický stav (viz bod 4.4).

Zvláštní populace

Porucha funkce jater a ledvin

Vzhledem k nízké rychlosti clearance, zejména u novorozenců, mají být použity nízké dávky

dopamin-hydrochloridu a pomalá obezřetná titrace (viz bod 4.4).

Inhibitory MAO

Pacientům, kteří byli před podáním dopamin-hydrochloridu léčeni inhibitory MAO, mají být

podávány snížené dávky; počáteční dávka by měla činit 10 % obvyklé dávky (viz body 4.4 a 4.5).

Způsob podání

K intravenóznímu podání. Dopamin-hydrochlorid má být podáván prostřednictvím centrálního žilního vstupu [umbilikální venózní katétr (UVC), dlouhodobý katétr nebo chirurgicky zavedený centrální žilní katétr (CVL)]. Pokud není k dispozici centrální přístup, je třeba použít kanylu do velké žíly.

K řízení rychlosti a průtoku musí infuzní systém obsahovat vhodné měřicí zařízení.

Současně s dopamin-hydrochloridem nemají být stejným katétrem podávány jiné infuze. Má se použít podání do jiného místa injekce, aby nedošlo ke smísení účinných léčivých přípravků s dopamin- hydrochloridem (viz body 4.4 a 6.2).

Pouze k jednorázovému použití. Pokyny k zacházení s léčivým přípravkem před jeho podáním viz bod

6.6.

• Pacienti s hypersenzitivitou na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

• Pacienti s feochromocytomem nebo hypertyreózou.

• Přítomnost nekorigované síňové nebo komorové tachyarytmie nebo komorové fibrilace.

• Kombinace s cyklopropanem a halogenovanými uhlovodíkovými anestetiky (viz bod 4.5).

Nepodávat v infuzi současně s jinými léčivými přípravky.

Inhibitory monoaminooxidázy (MAO)

Aby se zabránilo potenciaci, mají být pacientům, kteří byli před podáním dopamin-hydrochloridu léčeni inhibitory MAO, podávány snížené dávky dopamin-hydrochloridu (viz body 4.2, 4.5 a 5.2).

Sledování objemu, elektrolytů a diastolického krevního tlaku

Vazopresory, včetně dopamin-hydrochloridu, nejsou obecně indikovány u hypovolemického šoku. Jakmile je zahájena přiměřená tekutinová resuscitace, lze ve specifických případech, kdy krevní tlak zůstává i přes přiměřenou tekutinovou resuscitaci velmi nízký, zvážit léčbu vazopresory. Dopamin- hydrochlorid má být zvolen v případě, že je požadován inotropní, chronotropní, vazokonstrikční účinek a zvýšení periferní žilní rezistence. K použití vazopresorů u hemoragického nebo hypovolemického šoku je však třeba přistupovat obezřetně a s pečlivým monitorováním.

Nadměrné podávání roztoků bez draslíku může vést k významné hypokalémii.

Jestliže je pozorován neúměrný vzestup diastolického tlaku (tj. výrazný pokles pulzního tlaku), je třeba snížit rychlost infuze a pečlivě sledovat pacienty, zda se u nich neprojeví další známky převažující vazokonstrikční aktivity, není-li takový účinek žádoucí.

U pacientů jakéhokoli věku je třeba neustále vyhodnocovat léčbu z hlediska objemu krve, zvýšení srdeční kontraktility a distribuce periferní perfuze a výdeje moči.

Sledování možných nežádoucích srdečních reakcí

Je třeba pečlivě monitorovat, zda nedochází k dysrytmii a tachykardii, a v případě jejich výskytu zvážit snížení rychlosti infuze nebo přerušení podávání dopamin-hydrochloridu, je-li to klinicky

vhodné. Jakékoli reverzibilní příčiny tachykardie, jako je deplece krevního objemu, hypoxie nebo

bolest, mají být odstraněny a tachykardie má být kontrolována. Periferní cévní onemocnění

Pacienti mají být pečlivě sledováni, zda nedochází ke změnám barvy nebo teploty kůže končetin. Pokud dojde ke změně barvy nebo teploty kůže a předpokládá se, že je to důsledek zhoršeného prokrvení končetin, je třeba zvážit přínos pokračování infuze dopamin-hydrochloridu oproti riziku možné nekrózy. Tyto změny lze zvrátit snížením rychlosti nebo ukončením infuze. I při nízkých dávkách může dopamin-hydrochlorid způsobit kožní nekrózu; riziko je obzvláště vysoké u pacientů s poruchami akrální cirkulace a při podávání vyšších dávek (≥ 10 µg/kg/min).

Vzhledem k proměnlivé clearance závislé na věku titrujte dávku pomalu a obezřetně, zejména

u novorozenců. Novorozenci mohou být vůči vazokonstrikčním účinkům citlivější.

Je třeba se vyhnout subkutánnímu, intramuskulárnímu nebo intraarteriálnímu podání, protože vazokonstrikční účinek může vést k poškození tkání.

Extravazace

Dopamin-hydrochlorid má být infundován do velké žíly, kdykoli je to možné, aby se zabránilo možnosti infiltrace perivaskulární tkáně v okolí místa zavedení infuze. Extravazace může způsobit nekrózu a odlupování okolní tkáně. Ischemii lze zvrátit infiltrací postižené oblasti vazodilatačním přípravkem. Jakmile se objeví extravazace, je třeba použít injekční stříkačku s tenkou podkožní jehlou k hojné infiltraci ischemické oblasti.

Porucha funkce ledvin a jater

Clearance dopamin-hydrochloridu je ovlivňována poruchou funkce ledvin a jater – při výskytu jedné z těchto poruch se dvojnásobně snižuje. U mladších dětí, zejména novorozenců, je clearance velmi variabilní, doporučuje se pečlivé monitorování.

Následky vysazení

Infuzi dopamin-hydrochloridu je třeba vysazovat postupně, aby se předešlo zbytečné hypotenzi. Může být nutné postupně snižovat dávku dopamin-hydrochloridu a současně zvyšovat objem krve pomocí intravenózních tekutin, aby se zabránilo opětovné hypotenzi. Náhlé ukončení infuze dopamin- hydrochloridu může vést k výrazné hypotenzi. Viz také pokyny k vysazování přípravku v bodě 4.2.

Septický šok

Na základě signálů o zvýšené mortalitě při použití dopaminu jako léčby první linie u dětských a dospělých pacientů se septickým šokem se podávání dopaminu jako léku první linie u dětských pacientů se sepsí nedoporučuje.

Kardiochirurgie

Dopamin-hydrochlorid se selektivně používá u dětských pacientů se syndromem nízkého srdečního výdeje (LCOS) a nízkou systémovou vaskulární rezistencí (SVR) ke zlepšení srdečního výdeje. Jeho použití u pacientů se zvýšenou systémovou vaskulární rezistencí nebo zvýšenou plicní vaskulární rezistencí (PVR) je obecně omezeno kvůli možnosti zhoršení abnormalit vaskulární rezistence.

Rozhodnutí o podání dopamin-hydrochloridu při kardiochirurgickém zákroku má být vždy učiněno na základě konkrétního klinického stavu pacienta.

Případy zvýšeného plicního arteriálního tlaku

Dopamin-hydrochlorid může zvyšovat plicní vaskulární rezistenci, zejména při vyšších dávkách. Při podávání dopamin-hydrochloridu pacientům se zvýšeným plicním arteriálním tlakem se doporučuje pečlivé hemodynamické monitorování a je třeba se vyhnout dávkám vyšším než 10 µg/kg/min. U akutní plicní hypertenze má být dopamin-hydrochlorid podáván pouze tehdy, pokud je to považováno za nezbytné na základě individuálního posouzení hemodynamického a klinického stavu pacienta.

Riziko intraventrikulární hemoragie / subependymálního krvácení

Aby se snížilo riziko intraventrikulární hemoragie / subependymálního krvácení, mají zdravotníci na novorozenecké jednotce intenzivní péče pečlivě sledovat krevní tlak a hemodynamický stav kojenců, kterým je podáván dopamin-hydrochlorid. Dávky je třeba upravovat podle potřeby, aby se udržel stabilní krevní tlak a minimalizovalo se riziko nežádoucích reakcí, jako je tachykardie, extravazace

v místě injekce, neúměrné zvýšení diastolického tlaku, bolest na hrudi, palpitace (bušení srdce), hypotenze. Celková léčba intraventrikulární hemoragie / subependymálního krvácení má zahrnovat podpůrnou péči a opatření k řešení potenciálních rizikových faktorů nad rámec vazoaktivních léčivých přípravků.

Riziko infekce

Je třeba zohlednit možné nepříznivé účinky dopamin-hydrochloridu na riziko infekce, zejména při užívání vysokých dávek nebo při dlouhodobém podávání. Rozhodnutí o použití dopamin- hydrochloridu nebo jakéhokoli vazoaktivního léčivého přípravku má být individuální a má zohledňovat klinický stav pacienta, riziko infekce a potenciální přínos léčby. Při léčbě pacientů, kterým je podáván dopamin-hydrochlorid, je nezbytné zajistit pečlivé sledování a přijmout opatření k prevenci infekce.

Glaukom s úzkým úhlem

Dopamin se nedoporučuje u pacientů s glaukomem s úzkým úhlem. Alkalizující látky

Pokud je k léčbě acidózy současně indikován hydrogenuhličitan sodný, má být podáván samostatnou infuzní linkou ze samostatné nádoby nebo aplikační soupravy.

Interference laboratorních testů

Infuze dopamin-hydrochloridu tlumí hypofyzární sekreci tyreotropního hormonu (TSH) a prolaktinu (viz bod 4.8). Snížení hormonu TSH vyvolané dopamin-hydrochloridem může narušit včasnou diagnostiku vrozené hypotyreózy, která je charakterizována vysokými hladinami hormonu TSH ve spojení s nízkou hladinou hormonu T4. Proto se doporučuje vyšetřovat hodnoty TSH a T4 u všech novorozenců nejen při prvotním screeningu, ale i po vysazení dopamin-hydrochloridu. discontinuation.

Dopamin-hydrochlorid může vést k falešně pozitivním výsledkům při stanovení vylučování katecholaminů močí.

Prolaktin

Je známo, že dopamin-hydrochlorid snižuje hladinu prolaktinu v séru (viz bod 4.6). Pomocné látky se známým účinkem

Obsahuje disiřičitan sodný, který může vzácně způsobovat těžké alergické reakce a bronchospasmus

(zúžení průdušek).

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v 1 dávce, to znamená, že je

v podstatě „bez sodíku“.

Anestetika

Myokard je senzibilizován cyklopropanovými nebo halogenovanými uhlovodíkovými anestetiky a tyto léčivé přípravky jsou s dopamin-hydrochloridem kontraindikovány (viz bod 4.3). Tato interakce se týká presorické aktivity i beta-adrenergní stimulace srdce.

Alfa- a beta-blokátory

Nedoporučuje se používat dopamin s alfa- a beta-blokátory. Účinky dopamin-hydrochloridu na srdce jsou antagonizovány β-adrenergními blokátory, jako jsou propranolol, acebutolol, atenolol, bisoprolol, nadolol, nebivolol a metoprolol, a periferní vazokonstrikce způsobená vysokými dávkami dopamin- hydrochloridu je antagonizována α-adrenergními blokátory (např. doxazosin, prazosin, terazosin).

Inhibitory MAO

Nedoporučuje se používat dopamin s inhibitory MAO. Inhibitory MAO (např. isokarboxazid, fenelzin, tranylcypromin, rasagilin, selegilin, linezolid) potencují účinek dopamin-hydrochloridu a dobu trvání jeho účinku. Pacienti, kteří byli před podáním dopamin-hydrochloridu léčeni inhibitory MAO, budou proto potřebovat podstatně sníženou dávku (viz body 4.2, 4.4 a 5.2).

Fenytoin

Intravenózní podání fenytoinu pacientům, kterým byl podáván dopamin-hydrochlorid, vedlo

k hypotenzi, bradykardii a zástavě srdce; doporučuje se, aby byl fenytoin u pacientů, kterým je podáván dopamin-hydrochlorid, používán s nejvyšší opatrností, pokud vůbec.

Diuretika

Nedoporučuje se používat dopamin s diuretiky (např. bumetanidem, torsemidem a furosemidem).

Dopamin-hydrochlorid může zvýšit účinek diuretik. Námelové alkaloidy

Kombinaci dopamin-hydrochloridu s námelovými alkaloidy (např. ergotaminem) je třeba se vyhnout kvůli možnosti nadměrné periferní vazokonstrikce, která zvyšuje riziko gangrény.

Tricyklická antidepresiva a guanetidin

Tricyklická antidepresiva (např. amitriptylin, desipramin, doxepin, imipramin, nortriptylin) a guanetidin mohou potencovat tlakovou odpověď na dopamin-hydrochlorid.

Inaktivace dopamin-hydrochloridu přídavkem alkalizujících látek

Dopamin-hydrochlorid se inaktivuje v alkalickém roztoku, viz bod 4.4 a bod 6.2. Metoklopramid

Nedoporučuje se používat dopamin s metoklopramidem, neboť metoklopramid může oslabit účinek

dopamin-hydrochloridu.

Hladiny glukózy v krvi

Dopamin-hydrochlorid může zvyšovat hladinu glukózy v krvi, a může tudíž interferovat s antidiabetickými léčivými přípravky (např. s meglitinidy – repaglinidem atd.; s deriváty sulfonylmočoviny – glipizidem atd.).

Metabolismus novorozenců může být velmi křehký, proto je u této skupiny častější hypoglykémie nebo hyperglykémie. Během infuze dopamin-hydrochloridu je třeba monitorovat metabolické parametry, např. krevní tlak a hladinu glukózy v krvi.

Těhotenství

Údaje o podávání dopamin-hydrochloridu těhotným ženám jsou omezené. Studie reprodukční toxicity na zvířatech jsou nedostatečné (viz bod 5.3). Podávání přípravku Neoatricon se v těhotenství a u žen ve fertilním věku, které nepoužívají antikoncepci, nedoporučuje.

Kojení

Není známo, zda se dopamin-hydrochlorid vylučuje do lidského mateřského mléka. Vzhledem ke krátkému plazmatickému poločasu dopamin-hydrochloridu v léčebných dávkách se však nepředpokládají žádné účinky na kojené děti. Přípravek Neoatricon lze tedy podávat v období kojení. Informace o prolaktinu viz bod 4.4.

Fertilita

Údaje nejsou k dispozici.

Není relevantní.

Souhrn bezpečnostního profilu

S výjimkou vazokonstrikčních účinků vyvolaných neúmyslnou infuzí dopamin-hydrochloridu do

pupeční tepny nebyly zjištěny nežádoucí účinky specifické pro pediatrickou populaci. Tabulkový přehled nežádoucích účinků

Údaje v následující tabulce pocházejí z klinických studií a poznatků získaných po uvedení přípravku na trh, které se týkají dospělé populace. Frekvenci výskytu nežádoucích účinků nelze u pediatrické populace odhadnout. Nežádoucí účinky jsou uvedeny níže podle tříd orgánových systémů a frekvence, nejprve jsou uvedeny velmi časté reakce, podle tohoto klíče: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1 000 až <1/100), vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit). V rámci každé skupiny frekvence jsou nežádoucí účinky uvedeny v pořadí podle snižující se závažnosti.

Tabulka 1: Nežádoucí účinky zjištěné v klinických studiích a po uvedení přípravku na trh

* Anafylaktické reakce a závažné život ohrožující astmatické epizody mohou být způsobeny citlivostí na disiřičitan sodný (viz bod 4.4).

Popis vybraných nežádoucích účinků

Potlačení funkce hypofýzy

V důsledku aktivace D2 receptorů v hypofýze dopamin potlačuje uvolňování prolaktinu a tyreotropního hormonu (TSH), což vede ke snížení produkce hormonu T4 štítnou žlázou. Naopak vysazení dopaminu může vést k rebound efektu s nadměrným uvolňováním prolaktinu a hormonů TSH a T4.

Zvýšení hypoxémie

Dopamin může přispívat k hypoxémii několika mechanismy, např. ventilačně-perfuzním nesouladem, tj. zvýšeným průtokem krve i do hypoventilovaných alveolárních oblastí (vznik plicního „zkratu“), zejména u pacientů závislých na ventilátoru. Kromě toho může dopamin zvyšovat systémovou spotřebu kyslíku (VO2).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.

Možné příznaky předávkování zahrnují: závažné zvýšení krevního tlaku, tachykardii, tachykardické arytmie, zvýšení konečného diastolického tlaku levé komory s následným překrvením plic až plicním edémem, záchvaty anginy pectoris (zejména u pacientů se známou ischemickou chorobou srdeční), nespecifické bolesti na hrudi, palpitace, nauzeu, zvracení, pocit chladu v končetinách a cyanózu. Tyto

stavy lze rychle zvrátit snížením dávky nebo přerušením infuze, neboť dopamin-hydrochlorid má

v těle poločas kratší než 2 minuty.

Pokud tato opatření selžou, je třeba zvážit infuzi alfa-adrenergního blokátoru.