ASPIRIN PROTECT 100MG Enterosolventní tableta

U dospělých

• k léčbě akutního infarktu myokardu a nestabilní anginy pectoris,

• k dlouhodobé sekundární prevenci u nemocných s manifestním atherosklerotickým onemocněním tepenného řečiště – angina pectoris (AP), proběhlý infarkt myokardu (MI) nebo cévní mozková příhoda (CMP) nebo tranzitorní ischemická ataka (TIA),

• k dlouhodobé primární prevenci u osob bez dosavadního manifestního atherosklerotického

  onemocnění tepenného řečiště, které jsou ale v důsledku nepříznivé kumulace rizikových faktorů ohroženy vysokým rizikem vzniku kardiovaskulárního onemocnění (10 % riziko v horizontu 10 let, hodnoceno podle doporučených postupů Evropské kardiologické společnosti),

• samostatně a/nebo v kombinaci s jinými léčivými přípravky u nemocných po cévních operacích či jiných cévních intervencích, např. perkutánní transluminální koronární intervence (PTCI), aortokoronární bypassy (CABG), endarterektomie, arteriovenózní shunty apod.

Dávkování

• Při podezření na akutní infarkt myokardu nebo nestabilní anginu pectoris: co nejdříve podat 200 až 300 mg, pro dosažení včasného působení léčivé látky je v těchto indikacích nutné enterosolventní tablety rozdrtit nebo rozkousat a spolknout.

• K dlouhodobé sekundární prevenci u indikovaných nemocných s manifestním atherosklerotickým

  onemocněním tepenného řečiště: 100 až 300 mg/den.

• K dlouhodobé primární prevenci u indikovaných osob bez dosavadního manifestního

  atherosklerotického onemocnění tepenného řečiště: 100 mg/den.

• Samostatně a/nebo v kombinaci s jinými léčivými přípravky u nemocných po cévních operacích či jiných cévních intervencích: 100 až 300 mg/den.

  Pediatrická populace

  Bezpečnost a účinnost přípravku Aspirin Protect u dětí mladších 18 let nebyla stanovena. Nejsou

  k dispozici žádné údaje. Z tohoto důvodu se Aspirin Protect nedoporučuje používat u dětských pacientů mladších 18 let.

  Porucha funkce jater

  Aspirin Protect je kontraindikován u pacientů s těžkým jaterním selháním (viz bod 4.3). Aspirin Protect

  má být používán se zvýšenou opatrností u pacientů s poruchou funkce jater (viz bod 4.4).

  Porucha funkce ledvin

  Aspirin Protect je kontraindikován u pacientů s těžkým selháním ledvin (viz bod 4.3). Aspirin Protect má

  být používán se zvýšenou opatrností u pacientů s poruchou funkce ledvin, protože kyselina

  acetylsalicylová může dále zvyšovat riziko poškození ledvin a akutního selhání ledvin (viz bod 4.4).

  Způsob podání

  Přípravek je určen pro perorální podání.

  Je vhodné, aby enterosolventní tablety byly užívány nejméně 30 minut před jídlem, s dostatečným množstvím vody.

  Enterosolventní tablety by neměly být rozdrceny, rozlomeny ani rozkousány tak, aby se zajistilo jejich

  uvolnění v alkalickém prostředí střeva.

  U akutního infarktu myokardu by naopak počáteční dávka měla být rozdrcena nebo rozkousána a spolknuta.

• Hypersenzitivita na léčivou látku, jiné salicyláty nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1,

• Hemoragická diatéza,

• Akutní vředové onemocnění trávicího ústrojí,

• Předchozí výskyt astmatu, který byl indukován požitím salicylátů či substancí s obdobným

  účinkem, zejména nesteroidními protizánětlivými léky,

• Kombinace s methotrexátem při dávce 15 mg týdně či vyšší (viz bod 4.5),

• Dávky > 100 mg/den během třetího trimestru těhotenství,

• Vážné selhání ledvin,

• Vážné selhání jater,

• Vážné srdeční selhání,

• Věk do 18ti let (viz bod 4.4).

Aspirin Protect může být užíván v následujících případech pouze se zvláštní opatrností:

• hypersenzitivita na analgetika/protizánětlivé látky/antirevmatické léky a v případě dalších alergií,

• gastrointestinální vřed včetně chronické nebo rekurentní vředové choroby v anamnéze nebo

  gastrointestinální krvácení v anamnéze,

• současná léčba antikoagulancii (viz bod 4.5),

• u pacientů se sníženou funkcí ledvin nebo u pacientů s nedostatečnou kardiovaskulární cirkulací (např. vaskulární choroba ledvin, kongestivní srdeční selhání, objemová deplece, velký chirurgický zákrok, sepse nebo rozsáhlé krvácení), protože kyselina acetylsalicylová může dále zvýšit riziko

  poškození ledvin a akutního srdečního selhání,

• u pacientů trpících vážným nedostatkem glukóza-6-fosfátdehydrogenázy (G6PD) může kyselina

  acetylsalicylová indukovat hemolýzu nebo hemolytickou anémii. Faktory, které mohou zvýšit riziko hemolýzy, jsou např.: vysoké dávkování, horečka nebo akutní infekce.

• poruchy funkce jater,

• některé nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID) jako ibuprofen a naproxen mohou snížit inhibiční účinek kyseliny acetylsalicylové na agregaci krevních destiček. Pacienti musí informovat svého

  lékaře, jestliže užívají současně kyselinu acetylsalicylovou a plánují užívat nesteroidní protizánětlivé léky (viz bod 4.5).

• Aspirin Protect může vyvolat bronchospasmus a indukovat astmatický záchvat nebo jinou hypersenzitivní reakci. Rizikovými faktory jsou astma, alergická rýma, nosní polypy nebo chronické respirační onemocnění v anamnéze. To se také týká pacientů s alergickými reakcemi (např. kožní reakce, svědění, kopřivka) na jiné léčivé látky.

• u pacientů léčených kyselinou acetylsalicylovou byly hlášeny vzácné případy akutní ischemie myokardu s infarktem myokardu nebo bez něj jako součást hypersenzitivní reakce (Kounisův

  syndrom). V případě potvrzeného Kounisova syndromu způsobeného kyselinou acetylsalicylovou je

  třeba užívání přípravku Aspirin Protect okamžitě ukončit.

• antiagregační účinek kyseliny acetylsalicylové přetrvává po několik dnů po podání, to může vést ke zvýšené krvácivosti při a po chirurgických zákrocích (včetně drobných chirurgických zákroků, např. extrakce zubů),

• kyselina acetylsalicylová redukuje v nižších dávkách exkreci kyseliny močové. To může způsobit

  záchvat dny u pacientů, kteří mají sklon k nízké exkreci kyseliny močové.

• při podávání kyseliny acetylsalicylové dětem v průběhu horečnatého onemocnění hrozí riziko

  rozvoje Reyova syndromu.

  Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné enterosolventní tabletě, to

  znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

Kontraindikované interakce

Methotrexát podávaný v dávkách 15 mg týdně a vyšších:

Zvyšuje hematologickou toxicitu methotrexátu (snížením renální clearance methotrexátu protizánětlivou látkou a vyvázáním methotrexátu salicyláty z jeho vazby na plazmatické bílkoviny) (viz bod 4.3).

Kombinace vyžadující při užití opatrnost

Methotrexát užívaný v dávkách menších než 15 mg týdně:

Zvýšená hematologická toxicita methotrexátu (snížení renální clearance methotrexátu protizánětlivými přípravky a vyvázání methotrexátu salicyláty z jeho vazby na plazmatické bílkoviny).

Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID):

Při užívání nesteroidních protizánětlivých přípravků v kombinaci se salicyláty existuje zvýšené riziko

ulcerace a gastrointestinálního krvácení v důsledku synergického efektu. Současné užívání některých

nesteroidních protizánětlivých léků (NSAID) jako je ibuprofen a naproxen může snižovat ireverzibilní inhibici agregace krevních destiček indukovanou kyselinou acetylsalicylovou. Klinická relevance této interakce není známa. Léčba některými nesteroidními protizánětlivými léky jako ibuprofen nebo naproxen může u pacientů se zvýšeným kardiovaskulárním rizikem snižovat kardioprotektivní účinek kyseliny acetylsalicylové (viz bod 4.4).

Antikoagulancia, trombolytika/další inhibitory agregace destiček/zástavy krvácení:

Zvýšené riziko krvácení.

Inhibitory selektivního vychytávání serotoninu (SSRI):

Zvýšené riziko krvácení z horní části gastrointestinálního traktu způsobené synergistickým efektem.

Digoxin:

Plazmatická koncentrace digoxinu se zvyšuje v důsledku snížení renální exkrece.

Antidiabetika např. inzulín, deriváty sulfonylurey:

Vysoké dávky kyseliny acetylsalicylové zvyšují hypoglykemický efekt prostřednictvím

hypoglykemického účinku kyseliny acetylsalicylové a vyvázáním sulfonylmočoviny z vazebného místa na

plazmatických bílkovinách.

Diuretika v kombinaci s kyselinou acetylsalicylovou ve vysokých dávkách:

Pokles glomerulární filtrace snížením syntézy prostaglandinů v ledvinách.

Systémové glukokortikoidy, kromě hydrokortizonu užívaného při terapii Adisonovy choroby:

Snížení hladiny salicylátů v krvi během léčby kortikosteroidy a riziko předávkování salicyláty po ukončení této léčby díky zvýšené eliminaci salicylátů kortikoidy.

Současné užívání může zvýšit pravděpodobnost výskytu gastrointestinálního krvácení a vzniku vředů.

ACE inhibitory v kombinaci s kyselinou acetylsalicylovou ve vysokých dávkách:

Snižují glomerulární filtraci pomocí inhibice vazodilatačních prostaglandinů. Navíc dochází ke snížení antihypertenzního účinku.

Kyselina valproová:

Zvýšení toxicity kyseliny valproové z důvodu vyvázání z vazby na plazmatické proteiny.

Alkohol:

Zvýšený výskyt poškození gastrointestinální sliznice a zvýšení krvácivosti díky aditivnímu účinku kyseliny acetylsalicylové a alkoholu.

Urikosurika např. benzobromaron, probenecid:

Snižuje urikosurický efekt (kompetice eliminace vylučování kyseliny močové renálními tubuly).

Metamizol:

Účinek kyseliny acetylsalicylové na agregaci trombocytů může být při současném podávání

s metamizolem snížen. U pacientů užívajících nízké kardioprotektivní dávky kyseliny acetylsalicylové je proto zapotřebí tuto kombinaci podávat s opatrností.

Fertilita

V důsledku mechanismu působení nesteroidních antirevmatik může dojít k omezení ženské plodnosti.

Tento efekt je reverzibilní a odezní po ukončení terapie.

Nicméně nebyla prokázána žádná příčinná souvislost mezi užíváním kyseliny acetylsalicylové a tímto

efektem.

Těhotenství

V několika retrospektivních epidemiologických studiích bylo použití salicylátů během prvních tří měsíců těhotenství spojeno se zvýšeným rizikem malformací (rozštěp patra, srdeční malformace). Současně dostupné údaje jsou k určení celkového vlivu kyseliny acetylsalicylové (užívané k dlouhodobé léčbě

v dávkách vyšších než 150 mg/den) na zvýšení malformací, numericky nedostačující. Zdá se, že po normálních terapeutických dávkách je toto riziko malé. Při prospektivní studii, kdy bylo na začátku těhotenství (1.- 4. měsíc) vystaveno expozici přibližně 14 800 párů matka-dítě, nebylo pozorováno žádné spojení s nárůstem počtu malformací.

Pokusy se zvířaty naznačují, že inhibitory syntézy prostaglandinů, včetně kyseliny acetylsalicylové,

mohou mít za následek preimplantační a postimplantační ztráty, fetální/embryonální letalitu a zvýšení

incidence různých typů malformací, jestliže jsou podávány ve výrazně vyšších dávkách, než je maximální terapeutická dávka užívaná u lidí.

Nízké dávky (do 100 mg/den včetně):

Klinické studie ukazují, že dávky do 100 mg/den pro omezené porodnické použití, které vyžadují specializované sledování, se zdají být bezpečné.

Dávky nad 100 mg/den až do 500 mg/den:

Neexistují dostatečné klinické zkušenosti s použitím dávek nad 100 mg/den až do 500 mg/den. Proto níže uvedená doporučení pro dávky 500 mg/den a vyšší platí také pro toto rozmezí dávek.

Dávky 500 mg/den a vyšší:

Od 20. týdne těhotenství může užívání kyseliny acetylsalicylové způsobit oligohydramnion v důsledku fetální renální dysfunkce. K tomuto stavu může dojít krátce po zahájení léčby a je obvykle reverzibilní po ukončení léčby. Kromě toho byly po léčbě ve druhém trimestru hlášeny případy konstrikce ductus arteriosus, z nichž většina po ukončení léčby odezněla. Z těchto důvodů nemá být během prvního

a druhého trimestru těhotenství kyselina acetylsalicylová podávána, pokud to není nezbytně nutné. Pokud přípravek Aspirin Protect užívá žena v době, kdy se snaží otěhotnět, nebo během prvního a druhého trimestru těhotenství, dávka má být co nejnižší a délka léčby co nejkratší. Po podávání kyseliny

acetylsalicylové po dobu několika dní od 20. gestačního týdne je třeba zvážit prenatální monitorování

z důvodu možného výskytu oligohydramnia a konstrikce ductus arteriosus. V případě nálezu

oligohydramnia nebo konstrikce ductus arteriosus má být léčba kyselinou acetylsalicylovou ukončena.

Salicyláty mohou být užívány během těhotenství pouze po striktním zvážení rizika-přínosu; jako

preventivní opatření se upřednostňuje neužívat při dlouhodobé léčbě kyselinou acetylsalicylovou dávky vyšší než 150 mg/den. Podávání salicylátů ve vysokých dávkách (> 300 mg/den) během posledních tří měsíců těhotenství může vést k prodloužení gestační periody, inhibici děložních kontrakcí u matky

a kardiopulmonální toxicitě (např. předčasnému uzavření ductus arteriosus) u dítěte. Navíc byla jak

u matky, tak u dítěte pozorována zvýšená tendence ke krvácení.

Podávání kyseliny acetylsalicylové ve vysokých dávkách krátce před porodem může vést

k intrakraniálnímu krvácení, obzvláště u nedonošených dětí.

Během třetího trimestru těhotenství mohou všechny inhibitory syntézy prostaglandinů vystavit plod:

• kadiopulmonární toxicitě (předčasná konstrikce/uzávěr ductus arteriosus a pulmonální hypertenze);

• renální dysfunkci (viz výše);

  vystavit matku a novorozence na konci těhotenství:

• možnému prodloužení doby krvácivosti v důsledku antiagregačního účinku, který se může objevit

  i po velmi nízkých dávkách;

• inhibici děložních kontrakcí vedoucí k opožděnému nebo prodlouženému porodu.

Proto je podávání kyseliny acetylsalicylové v dávkách vyšších než 100 mg/den, během třetího trimestru těhotenství kontraindikováno (viz body 4.3). Dávky do 100 mg/den včetně mohou být použity pouze za přísného porodnického sledování.

Kojení

Salicyláty a jejich metabolity přecházejí v malých množstvích do mléka. Vzhledem k tomu, že po

příležitostném užití nebyly pozorovány nepříznivé účinky na kojence, není nutné přerušit kojení. Avšak při pravidelném užívání vysokých dávek má být kojení zavčasu přerušeno.

Přípravek Aspirin Protect nemá žádný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

Seznam nežádoucích účinků (ADRs) byl sestaven na základě spontánních postmarketingových hlášení pro všechny formy přípravku Aspirin a na základě klinických studií s Aspirinem. Výpočet frekvence je

založen pouze na údajích ze studie ARRIVE v rameni s Aspirinem.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků

Následující nežádoucí účinky hlášené po uvedení přípravku na trh jsou uvedeny v následující tabulce dle tříd orgánových systémů. Četnosti jsou definovány jako časté ((≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit).

ARRIVE je klinická studie sponzorovaná společností Bayer s 6270 subjekty hodnocení v rameni

s Aspirinem 100 mg a 6276 subjekty hodnocení v rameni s placebem. Střední doba expozice Aspirinu byla 5,0 roku s rozsahem 0 až 7 let.

a v souvislosti s krvácením

b v souvislosti se závažnými formami nedostatku glukózy-6-fosfát dehydrogenázy (G6PD)

c LT / fatální případy byly hlášeny u ASA a placeba se stejnou frekvencí <0,1%

d v souvislosti se závažnými alergickými reakcemi

* akutní ischemie myokardu s infarktem myokardu nebo bez něj jako součást hypersenzitivní reakce, viz bod 4.4.

e u pacientů s již existující poruchou renálních funkcí nebo poruchou kardiovaskulární cirkulace

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky

případně na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 49/48

100 00 Praha 10

e-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz

Toxické působení salicylátů (> 100 mg/kg/den po dva dny může působit toxicky) může být

následkem chronické intoxikace, vzniklé léčbou anebo akutní intoxikace (předávkování) po náhodném požití dítětem či při neúmyslné intoxikaci.

Chronická otrava salicyláty může být špatně rozeznatelná, protože příznaky a symptomy jsou nespecifické. Mírná chronická intoxikace salicylátem, zvaná salicylismus, se vyskytuje obvykle pouze po opakovaném podání větší dávky. Symptomy zahrnují točení hlavy, závratě, tinnitus, hluchotu, pocení, nevolnost a zvracení, bolest hlavy, dezorientaci a mohou být upraveny snížením dávky. Tinnitus se může vyskytnout při plazmatické koncentraci 150 až 300 mikrogramů/ml. Závažnější nežádoucí reakce se vyskytují při koncentraci nad 300 mikrogramů/ml.

Základním znakem akutní intoxikace je vážné porušení acidobazické rovnováhy, které se může lišit v závislosti na věku a míře intoxikace. U dětí se nejčastěji projevuje metabolickou acidózou. Stupeň otravy není možné stanovit pouze na základě plazmatické koncentrace. Absorpce kyseliny

acetylsalicylové může být opožděná díky zpomalenému vyprazdňování žaludku, naplněním/zahuštěním obsahu žaludku nebo, v případě užití gastro-rezistentní tablety, opožděným uvolňováním. Postup

v případě intoxikace kyselinou acetylsalicylovou je dán jejím rozsahem, stupněm a klinickými symptomy a obvyklými postupy, které se používají při otravách. Hlavními kroky by mělo být urychlení exkrece

léčivého přípravku a obnovení elektrolytové a acidobazické rovnováhy.

Vzhledem ke komplexnímu patofyziologickému efektu otravy salicyláty, mohou být zaznamenány tyto známky a symptomy/nálezy: