CEFAZOLIN APTAPHARMA 1G Prášek pro injekční/infuzní roztok
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC
Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - CEFAZOLIN APTAPHARMA 1G
Cefazolin je indikován k léčbě následujících infekcí způsobených mikroorganismy citlivými na
cefazolin:
-
infekce kůže a měkkých tkání
-
infekce kostí a kloubů.
Perioperační profylaxe. Při chirurgických operacích se zvýšeným rizikem infekcí anaerobními patogeny, např. při kolorektální operaci, se doporučuje kombinace s vhodným léčivem působícím proti anaerobům.
Použití cefazolinu má být omezeno na případy, kdy je nutná parenterální léčba.
Citlivost původce organismu na léčbu má být testována (pokud je to možné), i když léčba může být zahájena dříve, než jsou k dispozici výsledky.
Je třeba vzít v úvahu oficiální pokyny pro správné používání antibakteriálních přípravků.
Dávkování a způsob podání závisí na umístění a závažnosti infekce a na klinickém a bakteriologickém
vývoji. Lokální terapeutické pokyny mají být vzaty v úvahu.
Dávkování
Dospělí a dospívající (nad 12 let věku a ≥ 40 kg tělesné hmotnosti)
-
Infekce způsobené citlivými mikroorganismy: 1g–2 g cefazolinu denně rozdělené na 2–3 stejné dávky.
-
Infekce způsobené středně citlivými mikroorganismy: 3 g–4 g cefazolinu denně rozdělené na 3–4 stejné dávky.
U závažných infekcí lze podávat až do 6 g denně ve třech nebo čtyřech stejných dávkách (jedna dávka každých 6 nebo 8 hodin).
Zvláštní doporučení pro dávkování
Perioperační profylaxe
-
K prevenci pooperační infekce při kontaminované nebo potenciálně kontaminované operaci jsou doporučené dávky: 1 g cefazolinu 30–60 minut před operací.
-
V případě dlouhých chirurgických výkonů (2 hodiny nebo déle) je během operace přidáno dalších 0,5–1 g cefazolinu.
-
Prodloužené pokračování podávání mimo chirurgický výkon má být podpořeno oficiálními národními doporučeními.
Je důležité, aby (1) předoperační dávka byla podána právě (30 min. až 1 hodinu) před zahájením chirurgického výkonu, takže jsou v séru a tkáních přítomny odpovídající hladiny antibiotik v době počátečního chirurgického řezu; a (2) cefazolin se podává v případě potřeby v odpovídajících intervalech během chirurgického výkonu, aby se zajistily dostatečné hladiny antibiotika v očekávaných okamžicích největší expozice infekčním organismům.
Dospělí pacienti s poruchou funkce ledvin
Dospělí s poruchou funkce ledvin mohou potřebovat nižší dávku, aby se zabránilo akumulaci.
Tato nižší dávka může být vedena stanovením hladin v krvi. Není-li to možné, lze dávku stanovit na základě clearance kreatininu.
Udržovací léčba cefazolinem u pacientů s poruchou funkce ledvin
| Clearancekreatininu (ml/min) | Kreatinin v séru (mg/100 ml) | Dávkování |
| ≥ 55 | ≤ 1.5 | Normální dávka a normálnídávkovací interval |
| 35–54 | 1,6 – 3,0 | Normální dávka každých 8 hodin |
| 11–34 | 3,1 – 4,5 | Polovina normální dávky každých 12hodin |
| ≤ 10 | ≥ 4,6 | Polovina normální dávky každých18–24 hodin |
U hemodialyzovaných pacientů závisí léčebný režim na dialyzačních podmínkách.
Pokyny pro dávkování pro dospělé
Tabulka rekonstituce pro intramuskulární injekci
| Obsah v injekční lahvičce | Objem přidaného rozpouštědla | Přibližná koncentrace |
| 1 g | 2,5 ml | 330 mg/ml |
Tabulka rekonstituce pro intravenózní injekci
| Obsah v injekční lahvičce | Minimální množství přidaného rozpouštědla | Přibližná koncentrace |
| 1 g | 4 ml | 220 mg/ml |
Pediatrická populace
Infekce způsobené citlivými mikroorganismy
Doporučená dávka je 25–50 mg/kg tělesné hmotnosti rozdělená na dvě až čtyři stejné dávky denně (jedna dávka každých 6, 8 nebo 12 hodin).
Infekce způsobené středně citlivými mikroorganismy
Je doporučena dávka až do 100 mg/kg tělesné hmotnosti rozdělená na tři nebo čtyři stejné dávky (jedna
dávka každých 6 nebo 8 hodin).
Nedonošené děti a děti mladší než 1 měsíc
Vzhledem k tomu, že bezpečnost použití u nedonošených dětí a dětí mladších, než jeden měsíc nebyla stanovena, použití cefazolinu se u těchto pacientů nedoporučuje. Viz také bod 4.4.
Pokyny pro pediatrické dávkování
Intravenózní injekce
1g injekční lahvička: Obsah 1 injekční lahvičky (1 g cefazolinu) se rozpouští ve 4 ml kompatibilního rozpouštědla (tj. koncentrace přibližně 220 mg/ml). Příslušný objem tohoto roztoku, který se má použít, je uveden v tabulce 1 níže vedle dávky v mg.
Intravenózní podávání roztoků lidokainu musí být striktně vyloučeno.
Tabulka 1: Odpovídající objemy pro intravenózní a intramuskulární injekci pro pediatrické pacienty
| Tělesná hmotnost | Síla | 5 kg | 10 kg | 15 kg | 20 kg | 25 kg |
| Dílčí dávkakaždých 12 hodinpři 25 mg/kg tělesné hmotnosti/den | 1 ginjekční lahvička | 63 mg | 125 mg | 188 mg | 250 mg | 313 mg |
| 0,29 ml | 0,57 ml | 0,85 ml | 1,14 ml | 1,42 ml | ||
| Dílčí dávkakaždých 8 hodinpři 25 mg/kgtělesné hmotnosti/den | 1 ginjekční lahvička | 42 mg | 85 mg | 125 mg | 167 mg | 208 mg |
| 0,19 ml | 0,38 ml | 0,57 ml | 0,76 ml | 0,94 ml | ||
| Dílčí dávkakaždých 6 hodinpři 25 mg/kgtělesné hmotnosti/den | 1 ginjekční lahvička | 31 mg | 62 mg | 94 mg | 125 mg | 156 mg |
| 0,14 ml | 0,28 ml | 0,43 ml | 0,57 ml | 0,71 ml | ||
| Dílčí dávkakaždých 12 hodinpři 50 mg/kgtělesné hmotnosti/den | 1 ginjekční lahvička | 125 mg | 250 mg | 375 mg | 500 mg | 625 mg |
| 0,57 ml | 1,14 ml | 1,7 ml | 2,27 ml* | 2,84 ml* | ||
| Dílčí dávkakaždých 8 hodinpři 50 mg/kgtělesné hmotnosti/den | 1 ginjekční lahvička | 83 mg | 166 mg | 250 mg | 333 mg | 417 mg |
| 0,38 ml | 0,75 ml | 1,14 ml | 1,51 ml | 1,89 ml | ||
| Dílčí dávkakaždých 6 hodinpři 50 mg/kgtělesné hmotnosti/den | 1 ginjekční lahvička | 63 mg | 125 mg | 188 mg | 250 mg | 313 mg |
| 0,29 ml | 0,57 ml | 0,85 ml | 1,14 ml | 1,42 ml | ||
| Dílčí dávkakaždých 8 hodinpři 100 mg/kgtělesné hmotnosti/den | 1 ginjekční lahvička | 167 mg | 333 mg | 500 mg | 667 mg | 833 mg |
| 0,76 ml | 1,51 ml | 2,27 ml* | 3,03 ml* | 3,79 ml* | ||
| Dílčí dávkakaždých 6 hodinpři 100 mg/kgtělesné hmotnosti/den | 1 ginjekční lahvička | 125 mg | 250 mg | 375 mg | 500 mg | 625 mg |
| 0,57 ml | 1,14 ml | 1,7 ml | 2,27 ml* | 2,84 ml* |
* Při intramuskulárním podání, překročí-li vypočtený objem každého jednotlivého podání 2 ml, je výhodné zvolit dávkovací schéma s více dávkami po celý den (3 nebo 4) nebo rozdělit objem, který má být podán, na stejné části a aplikovat je na dvě různá místa vpichu.
U objemů nižších než 1 ml použijte 0,5ml injekční stříkačku pro lepší přesnost dávkování.
Intramuskulární injekce
Obsah 1 injekční lahvičky (1 g cefazolinu) se rekonstituuje ve 4 ml kompatibilního rozpouštědla (tj. koncentrace přibližně 220 mg/ml) a odpovídající objem (jak je uvedeno v tabulce 1 výše) je odebrán z rekonstituovaného roztoku a podáván intramuskulární injekcí.
Pro podání u dětí mladších než 30 měsíců nemá být cefazolin rozpuštěn v roztoku lidokainu (viz bod
4.4).
Intravenózní infuze
Dávka může být podána intravenózní infuzí s použitím rekonstituovaného a dále naředěného roztoku
(10 mg/ml) popsaného v bodě 6.6.
Pediatričtí pacienti s poruchou funkce ledvin
Děti s poruchou funkce ledvin (jako dospělí) mohou potřebovat nižší dávku, aby nedocházelo k akumulaci. Tato nižší dávka má být určena stanovením hladin v krvi. Není-li to možné, lze dávku stanovit na základě clearance kreatininu podle následujících pokynů.
U dětí se středně těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 40–20 ml/min) je postačující 25
% normální denní
dávky rozdělené na dílčí dávky každých 12 hodin.
U dětí s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 20–5 ml/min) má být použito 10 % běžné denní dávky a podáváno každých 24 hodin.
Všechny tyto pokyny platí po podání počáteční dávky. Viz také bod 4.4.
Starší pacienti
U starších pacientů s normální funkcí ledvin není nutná úprava dávkování.
Způsob podání
Přípravek Cefazolin AptaPharma může být podáván jako hluboká i.m. injekce nebo jako pomalá intravenózní injekce nebo po naředění jako intravenózní infuze.
Objem a typ rozpouštědla, které se má použít k rekonstituci, závisí na způsobu podání.
Pokyny k rekonstituci léčivého přípravku před podáním viz bod 6.6.
Pokud je lidokain používán jako rozpouštědlo, výsledný roztok nesmí být podáván intravenózně
(viz bod 4.3). Mají být vzaty v úvahu informace uvedené v souhrnu údajů o přípravku pro lidokain.
Doba trvání léčby
Doba trvání léčby závisí na závažnosti infekce stejně jako na klinickém a bakteriologickém postupu.
Hypersenzitivita na léčivou látku.
Pacienti se známou hypersenzitivitou na cefalosporinová antibiotika.
Závažná hypersenzitivita v anamnéze (např. anafylaktické reakce) na jakýkoli jiný typ beta-laktamového antibakteriálního přípravku (peniciliny, monobaktamy a karbapenemy).
Před intramuskulární injekcí cefazolinu musejí být vyloučeny kontraindikace na lidokain, pokud je roztok lidokainu použit jako rozpouštědlo (viz bod 4.4). Viz informace v souhrnu údajů o přípravku pro lidokain, zejména kontraindikace:
-
známá hypersenzitivita na lidokain nebo jiná lokální anestetika amidového typu v anamnéze,
-
srdeční blokáda neléčená pacemakerem,
-
závažné srdeční selhání,
-
podání intravenózní cestou,
-
děti mladší 30 měsíců.
Roztoky cefazolinu obsahující lidokain se nesmějí podávat intravenózně.
Upozornění
V případě jakékoli známé hypersenzitivity na peniciliny nebo na jiná beta-laktamová antibiotika je třeba věnovat pozornost možné zkřížené citlivosti (viz bod 4.3).
Stejně jako u všech beta-laktamových antibakteriálních látek byly hlášeny závažné a občas i fatální hypersenzitivní reakce. V případě závažných hypersenzitivních reakcí musí být léčba cefazolinem okamžitě přerušena a musejí být zahájena odpovídající urgentní opatření.
Před zahájením léčby má být stanoveno, zda má pacient závažné hypersenzitivní reakce na cefazolin, na ostatní cefalosporiny nebo na jakýkoli jiný typ beta-laktamových přípravků v anamnéze. Při podávání cefazolinu pacientům s anamnézou nezávažné hypersenzitivity na jiné beta-laktamové přípravky je nutná opatrnost.
Cefazolin má být podáván pacientům s alergickou reaktivitou (např. alergická rýma nebo bronchiální astma) pouze se zvláštní opatrností, protože se zvyšuje riziko závažné hypersenzitivní reakce.
U pacientů léčených cefazolinem byly hlášeny případy Kounisova syndromu. Kounisův syndrom byl definován jako kardiovaskulární příznaky vznikající sekundárně v důsledku alergické nebo hypersenzitivní reakce spojené s konstrikcí koronárních arterií, což může vést až k infarktu myokardu.
Pseudomembranózní kolitida spojená s antibakteriálními látkami byla hlášena při použití cefazolinu a může se pohybovat v rozmezí od mírné až po život ohrožující. Tuto diagnózu je třeba vzít v úvahu u pacientů s průjmem během nebo po podání cefazolinu (viz bod 4.8). Je třeba zvážit přerušení léčby cefazolinem a podávání specifické léčby proti bakterii Clostridium difficile. Léčivé přípravky, které inhibují peristaltiku, nemají být podávány.
Použití u dětí: protože s podáváním přípravku Cefazolin AptaPharma nejsou u této skupiny dostatečné zkušenosti, nesmí být aplikován novorozencům v prvním měsíci života.
Použití lidokainu:
V případě, že se jako rozpouštědlo použije roztok lidokainu, roztoky cefazolinu smějí být použity pouze pro intramuskulární injekci. Před použitím musejí být brány v úvahu kontraindikace lidokainu, upozornění a další relevantní informace, jak je uvedeno v souhrnu údajů o přípravku pro lidokain (viz bod 4.3).
Roztok lidokainu nesmí být nikdy podáván intravenózně.
Opatření
V případě renální insuficience s rychlostí glomerulární filtrace nižší než 55 ml/min se musí brát v úvahu akumulace cefazolinu. Proto musí být dávka odpovídajícím způsobem snížena nebo interval mezi dávkami musí být prodloužen (viz bod 4.2).
U pacientů s poruchou funkce ledvin může být používání cefazolinu spojeno se záchvaty křečí.
Prodloužený protrombinový čas může nastat u pacientů s poruchou funkce ledvin nebo jater nebo ve špatném nutričním stavu, stejně tak jako u pacientů, kteří jsou léčeni dlouhodobě antimikrobiální léčbou, a u pacientů, kteří byli předtím stabilizováni antikoagulační léčbou. U těchto pacientů je třeba při léčbě cefazolinem sledovat prodloužení protrombinového času, protože může velmi zřídka způsobit koagulační poruchy krve (viz body 4.5 a 4.8). INT (mezinárodní normalizovaný poměr) proto musí být pravidelně měřen u pacientů s onemocněním, která mohou způsobit krvácení (např. gastrointestinální
vředy), stejně jako u pacientů s koagulačními poruchami (kongenitální: např. hemofilie; získané: např. parenterálním příjmem potravy, podvýživou, poruchou funkce jater, ledvin nebo trombocytopenie, způsobené léky, např. heparinem nebo jinými perorálními antikoagulancii). Pokud je to nutné, lze podávat vitamin K (10mg týdně).
Dlouhodobé a opakované podávání může vést k nadměrnému růstu rezistentních organismů. Pokud
během terapie nastane superinfekce, je třeba přijmout odpovídající opatření.
Vliv na laboratorní testy
Ve vzácných případech mohou neenzymatický test ke stanovení cukru v moči a Coombsův test vykazovat falešně pozitivní výsledky.
Tento léčivý přípravek obsahuje 50,6 mg sodíku v jedné injekční lahvičce (1 g), což odpovídá 2,53
% doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2
g sodíku.
Antikoagulancia
Cefalosporiny mohou velmi zřídka vést k poruchám srážlivosti krve (viz bod 4.4). Při současném užívání perorálních antikoagulancií ve vysokých dávkách je třeba sledovat koagulační parametry.
Vitamin K1
Některé z cefalosporinů, jako cefamandol, cefazolin a cefotetan, mohou inhibovat metabolismus vitaminu K1, zejména v případě nedostatku vitaminu K1. Může být nutné zvýšení dávky vitaminu K1.
Probenecid
V důsledku inhibičnímu účinku na renální diurézu vyvolává aplikace probenecidu v krvi vyšší koncentraci a delší retenční čas cefazolinu.
Nefrotoxické látky
Nemůže být vyloučen zvýšený nefrotoxický účinek antibiotik (např. aminoglykosidů, kolistinu, polymyxinu B), jodových kontrastních látek, organických sloučenin platiny, vysokých dávek methotrexátu, některých antivirotik (např. acikloviru, foskarnetu), pentamidinu, cyklosporinu, takrolimu a diuretik (např. furosemidu).
Při souběžném podávání s cefazolinem musí být pečlivě sledována funkce ledvin.
Těhotenství
Cefazolin prochází k embryu/plodu placentou. Studie na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky s ohledem na reprodukční toxicitu. Neexistují dostatečné zkušenosti s používáním cefazolinu u lidí. Z preventivních důvodů se použití přípravku Cefazolin AptaPharma během těhotenství nedoporučuje, pokud to není nezbytně nutné.
Kojení
Cefazolin přechází do mateřského mléka ve velmi nízkých koncentracích, a proto nelze v terapeutických dávkách očekávat jakékoli účinky na novorozence. Pokud se u kojence vyskytnou průjem nebo kandidóza během kojení, má matka přestat kojit nebo přestat dostávat cefazolin.
Fertilita
Studie na zvířatech neprokázaly žádný vliv na fertilitu.
Cefazolin nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
Pro klasifikaci výskytu nežádoucích účinků byla použita následující terminologie:
Velmi časté (≥ 1/10) Časté (≥ 1/100 až < 1/10)
Méně časté (≥ 1/1 000 až <1/100) Vzácné (≥ 1/10 000 až <1/1 000) Velmi vzácné (<1/10 000)
Není známo (z dostupných údajů nelze určit)
| Třídy orgánových systémůMedDRA | Časté | Méně časté | Vzácné | Velmi vzácné | Není známo |
| Infekce ainfestace | Orálníkandidóza (přidlouhodobémpoužívání) | Genitálníkandidóza(moniliáza), vaginitida | |||
| Poruchy krve a | Zvýšení nebo | Poruchy krevní | |||
| lymfatického | snížení | srážlivosti a v | |||
| systému | koncentrace | důsledku toho | |||
| glukózy v krvi | krvácení. | ||||
| (hyperglykemie | Rizikovými | ||||
| nebo | faktory jsou | ||||
| hypoglykemie). | faktory | ||||
| V krevním obraze | způsobující | ||||
| byly pozorovány | deficit vitaminu | ||||
| leukopenie, | K nebo faktory | ||||
| granulocytopenie, | ovlivňující další | ||||
| neutropenie, | koagulační | ||||
| trombocytopenie, | mechanismy, | ||||
| leukocytóza, | jako jsou umělá | ||||
| granulocytóza, | výživa, | ||||
| monocytóza, | nedostatečná | ||||
| lymfocytopenie, | výživa, jaterní a | ||||
| bazofilie a | ledvinové | ||||
| eozinofilie. Tyto | selhání, | ||||
| účinky jsou | trombocytopeni. | ||||
| vzácné a jsou | Srážení krve | ||||
| reverzibilní | může být také | ||||
| narušeno v | |||||
| případě | |||||
| přidružených | |||||
| chorob (např. | |||||
| hemofilie, vředů | |||||
| žaludku a | |||||
| dvanáctníku). | |||||
| Viz také body | |||||
| 4.4 a 4.5. | |||||
| Snížená | |||||
| koncentrace | |||||
| hemoglobinu | |||||
| a/nebo | |||||
| hematokritu, | |||||
| anémie, | |||||
| agranulocytóza, | |||||
| aplastická | |||||
| anémie, |
| pancytopenie ahemolytická anémie | |||||
| Poruchyimunitního systému | Erytém,erythema multiforme, exantém, kopřivka, reverzibilní lokální permeabilita krevních cév, kloubů nebo sliznic (angioedém), léky indukovaná horečka, intersticiální pneumonie nebopneumonitida | Toxickáepidermální nekrolýza (Lyellův syndrom), Stevens-Johnsonův syndrom | Anafylaktickýšok, edém hrtanu se zúženímdýchacích cest, zvýšení srdeční frekvence, dušnost, pokles krevního tlaku, edém jazyka, anální pruritus, genitální pruritusedém obličeje | ||
| Poruchynervového systému | Křeče (upacientů s poruchou funkce ledvin, kteří byli léčenineadekvátně vysokými dávkami) | Závratě,malátnost, únava. Noční můry, vertigo, hyperaktivita, nervozita nebo úzkost, insomnie, ospalost, slabost, návaly horka,narušené barevné vidění, zmatenost a epileptogenníaktivita. | |||
| Srdeční poruchy | Kounisůvsyndrom | ||||
| Respirační, hrudní a mediastinální poruchy | Pleurální výpotek,bolest na hrudi, dyspnoe nebo respirační tíseň,kašel, rinitida | ||||
| Gastrointestinálníporuchy | Ztráta chutik jídlu, průjem, nauzea a zvracení.Tyto symptomy jsou obvykle mírné ačasto běhemnebo poléčbě vymizí | Pseudomembranózní kolitida (viz bod 4.4) | |||
| Poruchy jater ažlučových cest | Dočasné zvýšenísérových |
| koncentrací AST,ALT, gama-GT, bilirubinu a/nebo LDH a alkalické fosfatázy, tranzitorní hepatitida, tranzitornícholestatický ikterus. | |||||
| Poruchy ledvin amočových cest | Nefrotoxicita,intersticiální nefritida, nedefinovaná nefropatie, proteinurie,dočasné zvýšení dusíku močoviny v krvi (BUN),většinou upacientů, kteří jsou léčenisoučasně dalšími potenciálně nefrotoxickýmiléky | ||||
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | Bolest v místě vpichu intramuskulá rní injekce, někdy s indurací | Uintravenózního podání se může objevit tromboflebitida | Pro i.m. podání (jestliže rozpoušt ědlo obsahuj e lidokain):Systémo vé reakce nalidokain |
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky přímo na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48,
100 41 Praha 10
webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
Farmakologické vlastnosti - CEFAZOLIN APTAPHARMA 1G
Farmakoterapeutická skupina: jiná beta-laktamová antibiotika, cefalosporiny I. generace, ATC kód: J01DB04
Cefazolin je baktericidní cefalosporinové antibiotikum první generace k parenterálnímu podání.
Cefalosporiny inhibují syntézu buněčné stěny (v růstovém stadiu) blokováním penicilin vázajících proteinů (PBP), jako jsou transpeptidázy. Výsledkem je baktericidní účinek.
Vztah PK/PD
-
cefalosporinů bylo prokázáno, že nejdůležitější farmakokineticko-farmakodynamický index korelující s účinností in vivo představuje procento dávkovacího intervalu tak, že nevázaná koncentrace zůstává nad minimální inhibiční koncentrací (MIC) cefazolinu pro jednotlivé cílové druhy (tj.% T> MIC).
Mechanismus rezistence
Rezistence na cefazolin může být důsledkem následujících mechanismů:
-
Inaktivace beta-laktamázami: cefazolin vykazuje širokou stabilitu vůči penicilinázám grampozitivních bakterií, ale jen malou odolnost vůči plazmidy kódovaným beta-laktamázám, např. beta-laktamázy s rozšířeným spektrem nebo chromozomálně kódované beta-laktamázy typu AmpC.
-
Snížená afinita PBP k cefazolinu: získaná rezistence pneumokoků a ostatních streptokoků vůči cefazolinu je důsledkem změny stávajících PBP jako výsledek mutace. Meticilin (oxacilin)-rezistentní stafylokoky jsou rezistentní kvůli tvorbě dodatečné PBP se sníženou afinitou k oxacilinu a všem ostatním beta-laktamovým antibiotikům.
-
Nedostatečná penetrace cefazolinu přes vnější buněčné stěny gramnegativní bakterie může mít za následek nedostatečnou inhibici PBP.
-
Cefazolin může být aktivně vyloučen z buňky efluxní pumpou.
Existuje částečná nebo úplná zkřížená rezistence mezi cefazolinem a ostatními cefalosporiny a
peniciliny.
Hraniční hodnoty citlivosti
Hraniční hodnoty uvedené v tabulce níže jsou definovány Evropskou komisí pro testování antimikrobiální citlivosti (EUCAST). Klinické hraniční hodnoty MIC pro cefazolin podle EUCAST (verze 10.0, platné od 2020-01-01).
Organismus Citlivé (≤) Rezistentní (>) Staphylococcus spp. Poznámka1 Poznámka1 Streptococcus skupiny A, B, C a G Poznámka2 Poznámka2 Skupina viridujícíchstreptokoků 0,5 mg/l 0,5 mg/l Hraniční hodnotyPK/PD (druhověnespecifické organismy) 1 mg/l 2 mg/l 1Citlivost stafylokoků na cefalosporiny je vyvozena z citlivosti na cefoxitin, s výjimkou cefiximu, ceftazidimu, ceftazidimu/avibaktamu, ceftibutenu a ceftolozanu/tazobaktamu, které nemají hraniční hodnoty a nemají být použity pro stafylokokové infekce. Některé S. aureus rezistentní na meticilin jsou
citlivé k ceftarolinu a ceftobiprolu.
2Citlivost streptokokových skupin A, B, C a G na cefalosporiny je odvozena od citlivosti na benzylpenicilin.
Mikrobiologická citlivost
Následující tabulka uvádí klinicky relevantní patogeny klasifikované jako citlivé nebo odolné na základě údajů in vitro a in vivo. Cefazolin je účinný proti některým druhům in vitro, ale ne klinicky, proto jsou tyto druhy klasifikovány jako rezistentní.
Prevalence rezistence se pro vybrané mikroorganismy může lišit geograficky a v čase, místní informace o rezistenci je cenná zejména při léčbě závažných infekcí. V případě potřeby se má vyhledat odborné poradenství, a to zejména když je lokální prevalence rezistence taková, že použití léčiva je přinejmenším u některých typů infekce sporné. Zvláště v případě závažných infekcí nebo selhání terapie má být provedena mikrobiologická diagnóza včetně identifikace mikroorganismu a jeho citlivosti na cefazolin.
Běžně citlivé druhy
Aerobní grampozitivní
Staphylococcus aureus (citlivý na meticilin)
Druhy, u nichž může být problémem získaná rezistence
Aerobní grampozitivní
Beta-hemolytické streptokoky skupiny A, B, C a G Staphylococcus epidermidis (citlivý na meticilin) Streptococcus pneumoniae
Aerobní gramnegativní
Haemophilus influenzae
Přirozeně rezistentní druhy
Aerobní grampozitivní
Staphylococcus aureus (rezistentní na meticilin)
Aerobní gramnegativní
Citrobacter spp. Enterobacter spp. Klebsiella pneumoniae Morganella morganii Proteus mirabilis Proteus stuartii Proteus vulgaris
Pseudomonas aeruginosa Serratia spp.
-
Absorpce
Cefazolin se podává parenterálně. Po intramuskulárním podání 500 mg cefazolinu je maximální sérová hladina 20‒40 μg/ml dosažena přibližně po jedné hodině. Po podání 1 g byly získány maximální hladiny 37‒63 μg/ml. Ve studii (u zdravých dospělých) s kontinuální intravenózní infuzí cefazolinu v dávce 3,5 mg/kg/1 hodina (celkově přibližně 250 mg) následované 1,5 mg/kg/2 hodiny (celkově přibližně 100 mg) byla po třetí hodině podávání prokázána stabilní sérová koncentrace 28 μg/ml. Následující tabulka ukazuje průměrné sérové koncentrace cefazolinu po intravenózní injekci jedné dávky 1 g.
Koncentrace v séru (μg/ml) po intravenózním podání 1 g
| 5 minut | 15 minut | 30 minut | 1 hodina | 2 hodiny | 4 hodiny |
| 188,4 | 135,8 | 106,8 | 73,7 | 45,6 | 16,5 |
Distribuce
70‒86 % cefazolinu se váže na plazmatické bílkoviny. Distribuční objem je přibližně 11 litrů/1,73 m². Pokud je cefazolin podáván pacientům bez obstrukce žlučovodu, hladiny cefazolinu ve žluči 90‒120 minut po podání jsou obecně vyšší než hladiny v séru. Naopak v případě obstrukce žlučovodu je koncentrace antibiotika ve žluči mnohem nižší než v séru. U pacientů s mozkovými plenami bez zánětu je po podání terapeutických dávek koncentrace cefazolinu v mozkomíšním moku 0‒0,4 μg/ml.
Cefazolin snadno prochází zanícenou synoviální membránou a dosahované koncentrace antibiotika v kloubu jsou podobné koncentracím v séru.
Biotransformace
Cefazolin není metabolizován.
Eliminace
Plazmatický poločas je přibližně 1 hodina 35 minut. Cefazolin se vylučuje v biologicky aktivní formě močí. Z intramuskulární dávky 500 mg se 56‒89 % vylučuje během prvních šesti hodin a 80 % až téměř 100 % se vyloučí během 24 hodin. Po intramuskulárním podání 500 mg a 1 g se v moči dosahuje hladiny 500‒4 000 mikrogramů/ml. Cefazolin se ze séra odstraňuje především glomerulární filtrací, renální clearance je 65 ml/min/1,73 m².
Farmaceutické údaje - CEFAZOLIN APTAPHARMA 1G
Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny
v bodě 6.6.
Inkompatibility viz také bod 4.5.
Uchovávejte při teplotě 25 °C.
Uchovávejte injekční lahvičky v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho rekonstituci a naředění jsou uvedeny v bodě
6.3.
10ml injekční lahvičky z bezbarvého skla třídy III s brombutylovou pryžovou zátkou a hliníkovým
odtrhovacím víčkem, v krabičce.
Velikost balení: 10 injekčních lahviček.
Příprava roztoku
Pro jednotlivé cesty podání sledujte tabulky s uvedenými objemy a koncentracemi roztoků, které mohou
být užitečné, pokud jsou vyžadovány frakční dávky.
Intramuskulární injekce
Cefazolin AptaPharma 1 g prášek pro injekční/infuzní roztok:
Rekonstituujte přípravek Cefazolin AptaPharma jedním z následujících kompatibilních rozpouštědel
podle tabulky ředění:
-
voda pro injekci
-
10% roztok glukózy (100 mg/ml)
-
0,9% roztok chloridu sodného (9 mg/ml)
-
0,5% roztoku lidokain-hydrochloridu (5 mg/ml)
Dobře protřepte, dokud se obsah injekční lahvičky zcela nerozpustí, a podávejte jako hlubokou i.m.
injekci.
Rekonstituční tabulka pro intramuskulární injekci
| Obsah v injekční stříkačce | Objem přidaného rozpouštědla | Přibližná koncentrace |
| 1 g | 2,5 ml | 330 mg/ml |
Informace o množství rozpouštědla při podávání dětem naleznete v bodu 4.2 - Pokyny pro pediatrické
dávkování. Použití lidokainu:
-
případě, že se jako rozpouštědlo použije roztok lidokainu, roztoky cefazolinu se smí používat pouze pro intramuskulární injekci. Kontraindikace lidokainu, varování a další relevantní informace, které jsou podrobně uvedeny v souhrnu údajů o přípravku lidokain, musejí být před jeho použitím brány v úvahu.
i.m. injekce s lidokainem jako rozpouštědlem je indikována u dětí starších 30 měsíců.
Intravenózní injekce
Rekonstituujte přípravek Cefazolin AptaPharma 1g prášek pro injekční/infuzní roztok jedním z
následujících kompatibilních rozpouštědel podle tabulky ředění:
-
voda pro injekci
-
0,9% roztok chloridu sodného (9 mg/ml) nebo
-
5% roztok glukózy (50 mg/ml),
-
10% roztok glukózy (100 mg/ml).
Rekonstituční tabulka pro intravenózní injekci
| Obsah v injekční lahvičce | Minimální množství přidaného rozpouštědla | Přibližná koncentrace |
| 1 g | 4 ml | 220 mg/ml |
Cefazolin AptaPharma se má podávat pomalu po dobu tří až pěti minut. V žádném případě nemá být roztok podán po dobu kratší než 3 minuty. Roztok se aplikuje přímo do žíly nebo do kanyly, kterou je aplikován intravenózní roztok. Jednorázové dávky přesahující 1 g mají být podány jako intravenózní infuze po dobu 30–60 minut.
Pokyny pro pediatrické dávkování
1g injekční lahvička: Obsah 1 injekční lahvičky (1 g cefazolinu) se rekonstituuje ve 4 ml kompatibilního rozpouštědla (tj. koncentrace přibližně 220 mg/ml). Příslušný objem roztoku, který se má použít, je uveden v tabulce výše.
Informace o množství rozpouštědla, které se má přidat pro pediatrickou populaci, naleznete v bodu 4.2
- Pokyny pro pediatrické dávkování. U objemů nižších než 1 ml použijte 0,5ml injekční stříkačku pro lepší přesnost dávkování.
Intravenózní infuze
Cefazolin AptaPharma 1 g prášek pro injekční/infuzní roztok má být nejdříve rekonstituován jedním z rozpouštědel, která jsou kompatibilní pro intravenózní injekci.
Další ředění má probíhat s jedním z následujících kompatibilních rozpouštědel podle následující tabulky
ředění:
-
0,9% roztok chloridu sodného (9 mg/ml)
-
5% roztok glukózy (50 mg/ml)
-
Ringerův roztok
-
Roztok Ringer-laktátu
-
voda pro injekci
Tabulka ředění pro intravenózní infuzi
| Obsah v injekční lahvičce | Rekonstituce | Ředění | Přibližná koncentrace |
| Minimální množství přidaného rozpouštědla | Množství přidaného rozpouštědla | ||
| 1 g | 4 ml | 50 ml – 100 ml | 20 mg/ml – 10 mg/ml |
Roztoky přípravku Cefazolin AptaPharma obsahující lidokain nesmí být nikdy podávány intravenózně.
Stejně jako u všech parenterálních léčivých přípravků před podáním vizuálně zkontrolujte rekonstituovaný roztok, zda neobsahuje částice nebo u něj nenastala změna barvy. Roztok má být použit pouze tehdy, je-li čirý a prakticky prostý částic.
Rekonstituovaný přípravek je určen pouze k jednorázovému použití.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.