Colistimethate Noridem podávaný inhalačně je indikovaný k léčbě chronických plicních. infekcí způsobených bakterií Pseudomonas aeruginosa u dospělých a pediatrických pacientů s cystickou fibrózou (viz bod 5.1).

Je nutné vzít v úvahu oficiální doporučení pro správné použití antibakteriálních látek.

Doporučuje se, aby sodná sůl kolistimethátu (CMS) byla podána pod dohledem lékaře, který má dostatečné zkušenosti s jejím použitím.

Dávkování

Dávkování je možné upravit v závislosti na závažnosti onemocnění a klinické odpovědi.

Rozsah doporučeného dávkování:

Inhalační podání

Dospělí, dospívající a děti ve věku 2 let a starší

1 – 2 MIU dvakrát až třikrát denně (max. 6 MIU/den)

Děti mladší 2 let 0,5 – 1 MIU dvakrát denně (max. 2 MIU/den)

Je nutné dodržovat příslušné klinické pokyny pro léčebný režim, včetně délky léčby, pravidelnosti a současného podávání dalších antibakteriálních látek.

Zvláštní skupiny pacientů

Starší pacienti

Úprava dávky není považována za nutnou.

Porucha funkce ledvin

Úprava dávky není považována za nutnou, doporučuje se však postupovat s opatrností u pacientů s poruchou funkce ledvin (viz body 4.5)

Porucha funkce jater

Úprava dávky není považována za nutnou. Způsob podávání

Inhalační podání.

Vhodnými nebulizátory (rozprašovači) jsou opakovaně použitelné tryskové nebulizátory PARI LC PLUS nebo PARI LC SPRINT, které sa používají s vhodným kompresorem (PARI TurboBOY SX) nebo membránový nebulizátor, konkrétně eFlow rapid.

Oba typy kompresorů mají vypínač a jsou uživatelsky přívětivé.

Colistimethate Noridem 1 MIU je určený pro inhalační podávání pomocí vhodného nebulizátoru, jako je uvedeno výše.

Charakteristiky podávání léčiva ze studií in vitro s různými systémy rozprašovačů jsou podrobně uvedeny v následující tabulce:

Sodná sůl kolistimethátu je v rekonstitučním médiu velmi dobře rozpustná. Doporučená technika rozpouštění léčivého přípravku je přidání 3 ml izotonického roztoku chloridu sodného (0,9 %) do injekční lahvičky obsahující Colistimethate Noridem MIU za mírného protřepávání.

Colistimethate Noridem 2 MIU je určený pro inhalační podání pomocí vhodného nebulizátoru, jako je uvedeno výše.

Charakteristiky podávání léčiva ze studií in vitro s různými systémy rozprašovačů jsou podrobně uvedeny v následující tabulce:

Sodná sůl kolistimethátu je v rekonstitučním médiu velmi dobře rozpustná. Doporučená technika rozpouštění léčivého přípravku je přidání 4 ml izotonického roztoku chloridu sodného (0,9 %) do injekční lahvičky obsahující Colistimethate Noridem 2 MIU za mírného protřepávání.

Pokyny k rekonstituci léčivého přípravku před podáním, viz bod 6.6.

Vzhledem k možnému pěnění je třeba se vyhnout silnému protřepávání. Výsledný roztok určený k nebulizaci má být čirý a opatrně přenesen do zásobníku léku nebulizátoru.

Roztok je určen pouze k jednorázovému použití a zbývající roztok je třeba zlikvidovat. Nebulizátor musí být během provozu uchováván podle pokynů příslušného nebulizátoru.

Pacient má během inhalace sedět ve vzpřímené poloze a normálně dýchat. Inhalace má být prováděna bez přerušení normálního dýchání.

Nebulizátor musí být po použití vyčištěn a vydezinfikován, jak je popsáno v "návodu k použití" příslušného nebulizátoru.

Sodná sůl kolistimethátu podléhá hydrolýze na léčivou látku kolistin ve vodném roztoku. Zvláštní opatření pro likvidaci rekonstituovaných roztoků a pro zacházení s nimi naleznete v bodu 6.6.

Pokud pacient používá jiné léčivé přípravky, mají být používány v pořadí doporučeném lékařem.

Převodní tabulka dávek:

V EU smí být dávka sodné soli kolistimethátu (CMS) předepsána a podána pouze v mezinárodních jednotkách IU. Na štítku přípravku je uveden počet IU v jedné injekční lahvičce.

Z důvodu různého vyjádření dávky z hlediska síly docházelo při medikaci k nejasnostem a chybám. V USA a dalších částech světa je dávka vyjádřena v miligramech aktivity báze kolistinu (mg CBA).

Následující převodní tabulka slouží pro informaci a hodnoty musejí být považovány pouze za nominální a pouze přibližné.

Převodní tabulka CMS

* Nominální síla léčivé látky = 12 500 IU/mg

Hypersenzitivita na sodnou sůl kolistimethátu, kolistin nebo na jiné polymyxiny.

U všech pacientů je třeba na začátku léčby a pravidelně během léčby monitorovat funkci ledvin. Dávku sodné soli kolistimethátu je třeba upravit podle clearance kreatininu (viz bod 4.8). V některých studiích byla zaznamenána souvislost nefrotoxicity s kumulativní dávkou a délkou léčby. Přínos prodlouženého trvání léčby má být vyvážen potenciálně zvýšeným rizikem renální toxicity.

Při podávání sodné soli kolistimethátu dětem ve věku < 1 roku se doporučuje opatrnost, protože v této věkové skupině není funkce ledvin plně zralá. Dále není znám vliv nezralé funkce ledvin a metabolismu na přeměnu sodné soli kolistimethátu na kolistin.

V případě alergické reakce musí být léčba sodné soli kolistimethátu přerušena a musí být provedena odpovídající opatření.

Bylo hlášeno, že vysoké sérové koncentrace sodné soli kolistimethátu, které mohou být spojeny s předávkováním nebo nesnížením dávky u pacientů s poruchou funkce ledvin, vedou k neurotoxickým účinkům, jako je faciální parestezie, svalová slabost, vertigo, nezřetelná řeč, vazomotorická nestabilita, poruchy vidění, zmatenost, psychóza a apnoe. Je třeba monitorovat periorální parestezii a parestezii končetin, které jsou známkami předávkování (viz bod 4.9).

Je známo, že sodná sůl kolistimethátu snižuje presynaptické uvolňování acetylcholinu na nervosvalovém spojenía má být u pacientů s myasthenií gravis používán s největší opatrností a pouze v případě, že je to jednoznačně nutné.

Po intramuskulárním podání sodné soli kolistimethátu byla hlášena zástava dechu. Zhoršená funkce ledvin zvyšuje možnost apnoe a nervosvalové blokády po podání sodné soli kolistimethátu.

U pacientů s porfyrií má být sodná sůl kolistimethátu používána s velmi zvýšenou opatrností.

Kolitida spojená s antibiotiky a pseudomembranózní kolitida byly hlášeny téměř u všech antibakteriálních přípravků a mohou se vyskytnout i u sodné soli kolistimethátu. Jejich závažnost se může pohybovat od mírné až po život ohrožující. Je důležité zvážit tuto diagnózu u pacientů, u kterých se během používání sodné soli kolistimethátu nebo po něm objeví průjem (viz bod 4.8). Je třeba zvážit přerušení léčby a podání specifické léčby infekce bakterií Clostridium difficile. Léčivé přípravky, které inhibují peristaltiku, nesmí být podávány.

Při inhalaci antibiotik může dojít k bronchospasmu. Tomu lze předejít nebo jej léčit vhodným užíváním beta2-agonistů. V případě obtíží má být léčba přerušena.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné injekční lahvičce, to znamená, že je v podstatě "bez sodíku".

Je třeba dbát opatrnosti při současném používání s jinými lékovými formami sodné soli kolistimethátu, protože je málo zkušeností a existuje možnost sumární toxicity.

Nebyly provedeny žádné studie interakcí in vivo. Mechanismus přeměny sodné soli kolistimethátu na léčivou látku kolistin není charakterizován. Stejně tak není znám mechanismus clearance kolistinu, včetně transportu ledvinami. Ve studiích in vitro na lidských hepatocytech sodná sůl kolistimethátu ani kolistin neindukovaly aktivitu žádného cytochromu P 450 (CYP) z testovaných enzymů (CYP1A2, 2B6, 2C8, 2C9, 2C19 a 3A4/5).

Při současném podávání sodné soli kolistimethátu s léčivými přípravky, o nichž je známo, že inhibují nebo indukují enzymy metabolizující léčiva, nebo s léčivými přípravky, o nichž je známo, že jsou substráty pro mechanismy renálního transportéru, je třeba mít na paměti možnost lékových interakcí.

Vzhledem k účinkům kolistinu na uvolňování acetylcholinu má být nedepolarizující svalová relaxancia u pacientů používajících sodnou sůl kolistimethátu používána s opatrností, protože by mohlo dojít k prodloužení jejich účinku (viz bod 4.4).

U pacientů s myasthenií gravis má být současná léčba sodnou solí kolistimethátu s makrolidy, jako jsou azithromycin a klarithromycin, nebo fluorochinolony, jako jsou norfloxacin a ciprofloxacin, prováděna s opatrností (viz bod 4.4).Je třeba se vyhnout současnému používání sodné soli kolistimethátu s jinými léčivými přípravky s neurotoxickým a/nebo nefrotoxickým potenciálem. Mezi ně patří aminoglykosidová antibiotika, jako je gentamicin, amikacin, netilmicin a tobramycin. Při současném podávání s cefalosporinovými antibiotiky může být zvýšené riziko nefrotoxicity.

Fertilita

Údaje o možném vlivu sodné soli kolistimethátu na lidskou fertilitu nejsou dostupné.

Těhotenství

Nejsou k dispozici žádné dostatečné údaje o použití sodné soli kolistimethátu u těhotných žen. Studie s jednorázovými dávkami v těhotenství u lidí ukazují, že sodná sůl kolistimethátu prochází placentární bariérou a při podávání opakovaných dávek těhotným pacientkám může existovat riziko fetální toxicity. Studie na zvířatech jsou nedostatečné, pokud jde o vliv sodné soli kolistimethátu na reprodukci a vývoj (viz bod 5.3, Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti). Sodná sůl kolistimethátu se má v těhotenství používat pouze tehdy, pokud přínos pro matku převáží potenciální riziko pro plod.

Kojení

Sodná sůl kolistimethátu se vylučuje do mateřského mléka, proto se kojení nedoporučuje.

Během parenterální léčby sodnou solí kolistimethátu může dojít k neurotoxicitě s možností závratí, zmatenosti nebo poruch vidění. Pacienti mají být upozorněni, aby v případě výskytu těchto účinků neřídili vozidla a neobsluhovali stroje.

Inhalace může vyvolat kašel nebo bronchospasmus.

Byla hlášena bolest v krku nebo v ústech, která může být způsobena infekcí kvasinkou Candida albicans nebo hypersenzitivitou. Kožní vyrážka může rovněž naznačovat hypersenzitivitu, pokud se objeví, léčba má být ukončena.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku.

Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48

100 41 Praha 10 Česká republika

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

Předávkování může mít za následek nervosvalovou blokádu, která může vést ke svalové slabosti, apnoi a možné zástavě dýchání. Předávkování může také způsobit akutní selhání ledvin charakterizované sníženým výdejem moči a zvýšenými sérovými koncentracemi BUN a kreatininu.

Neexistuje žádné specifické antidotum, aplikuje se podpůrná léčba. Lze vyzkoušet opatření ke zvýšení rychlosti eliminace kolistinu, např. diurézu mannitolem, prodlouženou hemodialýzu nebo peritoneální dialýzu, ale jejich účinnost není známa.