BENZYLPENICILLIN SODIUM NORIDEM 2MIU Prášek pro injekční/infuzní roztok

Přípravek Benzylpenicillin sodium Noridem je indikován u dospělých, dospívajících, dětí, novorozenců a předčasně narozených, k léčbě následujících infekcí (viz bod 5.1):

• akutní bakteriální infekce kůže a kožních struktur (ABSSI)

• difterie (kromě antitoxinu)

• komunitní pneumonie

• empyém

• bakteriální endokarditida

• peritonitida

• meningitida

• abscesy v mozku

• osteomyelitida

• infekce genitálního ústrojí způsobené fusobakteriemi

• komplikovaná gonorea (gonoroická endokarditida nebo artritida)

• syfilis (kongenitální syfilis)

• lymeská borrelióza (meningopolyneuritida Garin-Bujadoux-Bannwarth, acrodermatitis chronica atrophicans, lymeská artritida, lymeská karditida)

  Přípravek Benzylpenicillin sodium Noridem je také používán k léčbě následujících specifických infekcí:

• anthrax

• tetanus

• plynatá sněť

• listerióza

• pasteurelóza

• horečka z krysího kousnutí

• fusospirochetóza

• aktinomykóza

  Je třeba vzít v úvahu oficiální pokyny pro vhodné použití antibakteriálních látek.

Pro mezinárodní jednotky (IU) a hodnoty hmotnosti platí následující poměry: 1 mg sodné soli benzylpenicilinu odpovídá 1670 IU benzylpenicilinu.

1 milion IU (1 MIU) benzylpenicilinu odpovídá 598,9 mg sodné soli benzylpenicilinu.

Obecně se 600 mg sodné soli benzylpenicilinu považuje za ekvivalent 1 milionu IU (1 MIU) benzylpenicilinu.

Benzylpenicilin má široké dávkovací rozmezí, které se řídí způsobem podání, dávkou a dávkovacím intervalem podle typu a citlivosti patogenu, závažnosti infekce a stavu pacienta.

Dávkování

Dospělí a dospívající (12 let a starší):

Obvyklé dávkování (intramuskulární nebo intravenózní): 0,03 MIU/kg/den, což odpovídá přibližně 1–5 MIU denně rozdělených do 4–6 dávek.

Vysoké dávkování (intravenózní): 0,3 MIU/kg/den, což odpovídá přibližně 10–40 MIU denně, rozdělených do 4–6 dávek.

Kojenci (ve věku 1 měsíc a starší) a děti (do 12 let):

Obvyklé dávkování (intramuskulární nebo intravenózní): 0,03–0,1 MIU/kg/den rozdělených do 4–6 dávek.

Vysoká dávka (intravenózní): 0,1–0,5 (–1,0) MIU/kg/den rozděleno do 4–6 dávek.

Novorozenci (2–4 týdny):

Obvyklé dávkování (intramuskulární nebo intravenózní): 0,03–0,1 MIU/kg/den rozdělených do 3–4 dávek.

Vysoká dávka (intravenózní): 0,2–0,5 (–1,0) MIU/kg/den rozděleno do 3–4 dávek.

Předčasně narozené děti a novorozenci (do 2 týdnů):

Obvyklé dávkování (intramuskulární nebo intravenózní): 0,03–0,1 MIU/kg/den rozdělených do 2 dávek. Vysoká dávka (intravenózní): 0,2–0,5 (–1,0) MIU/kg/den rozděleno do 2 dávek.

U předčasně narozených dětí a novorozenců nesmí být dávkovací interval kratší než 12 hodin z důvodu nezralosti a sníženého vylučování benzylpenicilinu (viz bod 5.2).

Starší pacienti

Eliminační procesy se mohou s vyšším věkem prodlužovat. Dávkování musí být proto v každém jednotlivém případě upraveno podle funkce ledvin (viz bod 5.2).

Porucha funkce ledvin

Při těžké poruchy funkce ledvin může dojít je zpoždění odbourávání a vylučování penicilinů. To je třeba vzít v úvahu při dávkování. Doporučuje se proto, aby jednotlivé dávky a/nebo dávkovací intervaly přípravku Benzylpenicillin sodium Noridem byly v každém jednotlivém případě upraveny podle hodnot clearance:

Kojenci (ve věku 1 měsíc a starší) a děti (do 12 let): V případě středně těžké až těžké poruchy funkce ledvin (rychlost glomerulární filtrace = 10–50 ml/min/1,73 m²) se podává obvyklá dávka každých 8– 12 hodin. Při velmi těžké poruše funkce ledvin nebo selhání ledvin (rychlost glomerulární filtrace <10 ml/min/1,73 m²) se obvyklá dávka podává každých 12 hodin.

Předčasně narozené děti a novorozenci (do 4 týdnů): Přípravek Benzylpenicillin sodium Noridem není vhodný k léčbě u předčasně narozených dětí a novorozenců s poruchou funkce ledvin.

Porucha funkce jater

Není třeba snižovat dávku za předpokladu, že nedojde k poruše funkce ledvin.

Zvláštní dávkování

Bakteriální endokarditida: Dospělým se podává 10–80 MIU/den intravenózně v kombinaci s aminoglykosidy.

Meningitida: Kvůli zvýšené náchylnosti k záchvatům křečí a Jarischovým-Herxheimerovým reakcím se u dospělých nemá podávat více než 20–30 MIU/den a ne více než 12 MIU/den u dětí.

Lymeská borrelióza: U dospělých 20–30 MIU/den, intravenózně ve 2–3 dávkách po dobu 14 dnů a u dětí 0,5 MIU/kg/den intravenózně ve 2–3 dávkách po dobu 14 dnů.

Způsob podání

Přípravek Benzylpenicillin sodium Noridem může být podáván intravenózně (injekce nebo krátká infuze 10 MIU/100 ml) nebo také intramuskulárně.

Poznámky k intramuskulární injekci:

Až maximálně 10 MIU (= přibližně 6 g), přípravku Benzylpenicillin sodium Noridem rozpuštěného v 6–10 ml vody pro injekci se aplikuje až dvakrát denně jako hluboká intramuskulární injekce do horního zevního kvadrantu m. glutei maximi nebo Hochstetterova ventrogluteálního pole.

Za horní hranici snášenlivosti je třeba považovat objem 5 ml na 1 místo vpichu. Opakované injekce mají být podávány střídavě na obě strany. Vyšší dávky mohou být podávány intravenózní infuzí.

Při intramuskulárním podání se mohou objevit závažné lokální reakce, zejména u dětí. Pokud je to možné, má být provedena léčba intravenózně.

Rekonstituovaný roztok je čirý, bezbarvý až mírně nažloutlý roztok, prakticky bez viditelných částic. Další informace o přípravě viz bod 6.6.

Délka používání

Délka léčby přípravkem Benzylpenicillin sodium Noridem se může lišit podle konkrétní indikace a má se řídit doporučeními nejnovějších národních doporučení.

Podle doporučení WHO má být u streptokokových onemocnění dodržena doba léčby minimálně 10 dní.

• Hypersenzitivita na léčivou látku

• Hypersenzitivita na penicilin v anamnéze

• Závažná okamžitá hypersenzitivní reakce (např. anafylaxe) na jiné beta-laktamy (např. cefalosporin, karbapenem nebo monobaktam) v anamnéze

V případech hypersenzitivity na cefalosporiny je možná zkřížená alergie (frekvence dle literatury: 5– 10 %).

Před léčbou má být proveden test hypersenzitivity. Pacienti mají být informováni o možném výskytu hypersenzitivní reakce. Zvláštní opatrnosti je zapotřebí u pacientů s alergickou diatézou nebo bronchiálním astmatem.

Po podání léku mají být pacienti sledováni po dobu 30 minut a má být připraven roztok epinefrinu v injekční formě pro případ nouze. Dojde-li k alergické reakci, je nutné léčbu přerušit a v případě potřeby zahájit symptomatickou terapii.

V souvislosti s léčbou beta-laktamovými antibiotiky (včetně penicilinů) byly hlášeny závažné kožní nežádoucí reakce (SCAR), včetně Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN), lékové reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS) a akutní generalizované exantematózní pustulózy (AGEP) (viz bod 4.8).

Benzylpenicilin je kontraindikován u pacientů s hypersenzitivitou na peniciliny. Pacienti, kteří mají v anamnéze hypersenzitivitu na cefalosporiny, peniciliny nebo jiná beta-laktamová antibiotika, mohou být také hypersenzitivní na benzylpenicilin (viz bod 4.3).

Benzylpenicilin má být používán s opatrností u pacientů s anamnézou nezávažných hypersenzitivních reakcí na jakákoli jiná beta-laktamová antibiotika (např. cefalosporiny nebo karbapenemy) a vůbec ne

u pacientů s anamnézou závažných hypersenzitivních reakcí. Pokud se během léčby benzylpenicilinem objeví závažná alergická reakce nebo SCAR, je třeba léčbu tímto léčivým přípravkem přerušit a přijmout odpovídající opatření.

Opatrnosti je třeba u pacientů s následujícími stavy:

• alergická diatéza (urtika nebo polinóza) nebo asthma bronchiale (zvýšené riziko hypersenzitivních reakcí), závažná srdeční onemocnění nebo závažné poruchy elektrolytové rovnováhy jakéhokoli jiného původu (u této skupiny pacientů je třeba věnovat pozornost příjmu elektrolytů, zejména draslíku);

• renální insuficience (úprava dávky viz bod 4.2);

• poškození jater (úprava dávky viz bod 4.2);

• epilepsie, mozkový edém nebo meningitida (zvýšené riziko záchvatů křečí, zvláště při podávání vysokých dávek (> 20 MIU) přípravku Benzylpenicillin sodium Noridem; viz bod 4.8);

• existující mononukleóza (zvýšené riziko kožní vyrážky);

• při léčbě koinfekcí u pacientů s akutní lymfatickou leukemií (zvýšené riziko kožních reakcí);

• dermatomykózy (mohou být paraalergické reakce, protože může být společná antigenita mezi peniciliny a metabolickými produkty dermatofytů; viz bod 4.8).

  Ve vzácných případech bylo u pacientů léčených peniciliny hlášeno prodloužení protrombinového času. Při současném podávání antikoagulancií je třeba provádět odpovídající monitorování. K dosažení požadovaného stupně antikoagulace může být nutné upravit dávku perorálního antikoagulancia (viz body 4.5 a 4.8).

  Je třeba mít na paměti, že absorpce přípravku Benzylpenicillin sodium Noridem je po intramuskulárním podání u pacientů s diabetem mellitem zpožděná (viz bod 5.2).

  U pohlavních chorob má být před zahájením léčby provedeno vyšetření v zástinu, pokud je podezření na souběžnou syfilidu. Sérologické testy pro účely monitorování mají být také prováděny po dobu nejméně 4 měsíců.

  Při dlouhodobé terapii je nutná ostražitost pro možný výskyt přerůstání rezistentních organismů. Pokud dojde k sekundární infekci, je třeba přijmout odpovídající opatření.

  Pokud se objeví těžký, přetrvávající průjem, je třeba zvážit pseudomembranózní kolitidu související s antibiotiky (průjem s příměsí hlenu a krve, vodnatý průjem, tupé, difúzní až kolikovité bolesti břicha, horečka, občas tenesmus), která může být život ohrožující. V těchto případech musí být, proto přípravek Benzylpenicillin sodium Noridem okamžitě vysazen a musí být zahájena léčba založená na identifikaci patogenu. Přípravky, které inhibují peristaltiku, jsou kontraindikovány.

  Při léčbě lymeské borreliózy nebo syfilidy se může v důsledku baktericidního působení penicilinu na patogeny objevit Jarischova-Herxheimerova reakce, která je charakterizována horečkou, zimnicí, celkovými příznaky a fokálními příznaky (většinou 2 až 12 hodin po úvodní dávce). Pacienti mají být informováni, že se jedná o obvyklý přechodný následek antibiotické terapie. K potlačení nebo zmírnění Jarischovy-Herxheimerovy reakce (viz bod 4.8) má být zahájena odpovídající léčba.

  U stavů, jako je těžká pneumonie, empyém, sepse, meningitida nebo peritonitida, které vyžadují vyšší hladiny penicilinu v séru, má být zahájena léčba ve vodě rozpustnou alkalickou solí benzylpenicilinu.

  Pokud nelze vyloučit neurologické postižení u pacientů s vrozenou syfilidou, mají být použity formy penicilinu dosahující vyšší hladiny v mozkomíšním moku.

  Při intramuskulárním podání dětem se mohou objevit závažné lokální reakce. Pokud je to možné, má být provedena intravenózní léčba.

  Při intravenózním podávání velmi vysokých dávek (nad 10 MIU/den) se má místo aplikace střídat každý druhý den, aby se předešlo superinfekcím a tromboflebitidě.

  Vzhledem k možným poruchám elektrolytové rovnováhy má být přípravek Benzylpenicillin sodium Noridem podáván pomalými infuzemi více než 10 MIU a vzhledem k možnosti záchvatových reakcí při podávání více než 20 MIU (viz bod 4.8).

  Při dlouhodobé léčbě (více než 5 dnů) vysokými dávkami penicilinu se doporučuje monitorování elektrolytové rovnováhy, krevního obrazu a vyšetření funkce ledvin.

  Vliv na diagnostické laboratorní postupy:

• U pacientů dostávajících denně 10 MIU benzylpenicilinu nebo více, se často objevuje pozitivní přímý Coombsův test (≥ 1 % až < 10 %). Po vysazení penicilinu může přímý antiglobulinový test zůstat pozitivní ještě po dobu 6 až 8 týdnů (viz body 4.5 a 4.8).

• Stanovení bílkovin v moči precipitačními metodami (kyselina sulfosalicylová, trichloroctová), metoda Folin-Ciocalteu-Lowry nebo Biuretova metoda mohou vést k falešně pozitivním výsledkům. Při interpretaci výsledků takových testů u pacientů dostávajících přípravek Benzylpenicillin sodium Noridem je proto třeba postupovat opatrně. Stanovení bílkovin testovacími proužky není ovlivněno.

• Stejně tak stanovení aminokyselin v moči ninhydrinovou metodou může vést k falešně pozitivním výsledkům.

• Peniciliny se vážou na albumin. Při použití elektroforézních metod ke stanovení albuminu tak může být simulována pseudobisalbuminemie.

• Během léčby přípravkem Benzylpenicillin sodium Noridem mohou být falešně pozitivní neenzymatická detekce glukózy v moči a detekce urobilinogenu. U pacientů léčených přípravkem Benzylpenicillin sodium Noridem mají být použity enzymatické testy glukózy v moči, protože ty nejsou touto interakcí ovlivněny.

• Při stanovení 17-ketosteroidů (Zimmermannovou reakcí) v moči se mohou během léčby přípravkem Benzylpenicillin sodium Noridem objevit zvýšené hodnoty.

Přípravek Benzylpenicillin sodium Noridem obsahuje sodík.

Benzylpenicillin sodium Noridem 1 MIU

Tento léčivý přípravek obsahuje 38,7 mg sodíku v jedné injekční lahvičce, což odpovídá 1,9 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého pro dospělého, který činí 2 g sodíku.

Benzylpenicillin sodium Noridem 2 MIU

Tento léčivý přípravek obsahuje 77,4 mg sodíku v jedné injekční lahvičce, což odpovídá 3,9 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.

Benzylpenicillin sodium Noridem 5 MIU

Tento léčivý přípravek obsahuje 193,5 mg sodíku v jedné injekční lahvičce, což odpovídá 9,7 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.

Benzylpenicillin sodium Noridem 10 MIU

Tento léčivý přípravek obsahuje 387 mg sodíku v jedné injekční lahvičce, což odpovídá 19,3 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.

Současné podávání přípravku Benzylpenicillin sodium Noridem se nedoporučuje:

Na základě obecné zásady nekombinovat baktericidní a bakteriostatická antibiotika nemá být přípravek Benzylpenicillin sodium Noridem kombinován s bakteriostatickými antibiotiky.

Vícesložkové injekční a infuzní roztoky: Aby se zabránilo nežádoucím chemickým reakcím, je třeba se vyhnout podávání vícesložkových injekčních nebo infuzních roztoků nebo příměsí s roztoky, které obsahují sacharidy, jako je glukóza (viz bod 6.2).

Opatrnost je nutná při současném podávání s:

Probenecid: Podávání probenecidu vede k inhibici tubulární sekrece benzylpenicilinu, což má za následek zvýšení sérové koncentrace a prodloužení eliminačního poločasu. Probenecid dále inhibuje transport penicilinu z mozkomíšního moku, takže současné podávání probenecidu ještě více snižuje penetraci benzylpenicilinu do mozkové tkáně.

Antiflogistika, antirevmatika a antipyretika: Při současném podávání přípravku Benzylpenicillin sodium Noridem s antiflogistiky, antirevmatiky nebo antipyretiky (zejména indometacin, fenylbutazon, salicyláty ve vysokých dávkách) je třeba zdůraznit, že vylučování je kompetitivně inhibováno, což vede k zvýšení sérové koncentrace a prodloužení eliminačního poločasu.

Digoxin: U pacientů léčených digoxinem má být přípravek Benzylpenicillin sodium Noridem používán pouze s opatrností, protože existuje riziko bradykardie v důsledku interakcí.

Methotrexát: Při současném používání s přípravkem Benzylpenicillin sodium Noridem je vylučování methotrexátu sníženo. To může vést ke zvýšené toxicitě methotrexátu.

Pokud je to možné, je třeba se vyhnout současnému podávání methotrexátu a penicilinu. Pokud je současné podávání nevyhnutelné, je třeba zvážit snížení dávky methotrexátu a monitorovat sérové hladiny methotrexátu. Pacient má být sledován pro možné další nežádoucí účinky methotrexátu, včetně leukopenie, trombocytopenie a hnisavé kožní léze.

Perorální antikoagulancia: Perorální antikoagulancia a penicilinová antibiotika se v praxi široce používají bez interakcí. V literatuře se však objevují zprávy o zvýšeném počtu pacientů, kteří prodělali krvácivou příhodu, když jim byl předepsán acenokumarol nebo warfarin současně s penicilinem. Je-li nutné současné používání, je třeba při současném podávání nebo vysazení penicilinu pečlivě monitorovat hodnoty protrombinového času nebo jiné vhodné koagulační parametry. Dále může být nezbytná úprava dávky perorálního antikoagulancia (viz body 4.4 a 4.8).

Synergismus mezi antibiotiky

Přípravek Benzylpenicillin sodium Noridem má být podáván v kombinaci s jinými antibiotiky pouze v případě, že se očekává synergický nebo alespoň aditivní účinek. Obecně platí, že jednotlivé složky kombinace musí být podávány v plné účinné dávce (výjimka: je-li prokázán synergismus, lze dávku toxičtější složky kombinace snížit).

Je-li to řádně indikováno, je třeba mít na paměti, že přípravek Benzylpenicillin sodium Noridem lze kombinovat s následujícími baktericidními antibiotiky:

• isoxazolylpeniciliny (např. flukloxacilin a další beta-laktamy s úzkým spektrem účinnosti)

• aminopeniciliny

• aminoglykosidy

Výše uvedené peniciliny se podávají pomalou intravenózní injekcí před infuzí přípravku Benzylpenicillin sodium Noridem. Pokud je to možné, mají být aminoglykosidy podávány separátně intramuskulární cestou.

Těhotenství

Benzylpenicilin prochází placentou. Za 1–2 hodiny po podání je v séru plodu dosaženo koncentrace odpovídající koncentraci v séru matky. Studie na zvířatech neprokázaly žádné známky přímých nebo nepřímých zdravotních účinků s ohledem na reprodukční toxicitu.

Přípravek Benzylpenicillin sodium Noridem může být podáván v těhotenství, pokud je to řádně indikován a až po zvážení přínosů a rizik.

Kojení

Malé množství penicilinů se objevuje v mateřském mléce.

Přestože dosud nebyly hlášeny žádné nežádoucí účinky u kojených dětí, je přesto třeba vzít v úvahu možnost senzibilizace nebo nepříznivého účinku na střevní flóru.

U kojených dětí, které jsou přikrmovány jinou výživou, mají matky během léčby přípravkem Benzylpenicillin sodium Noridem mateřské mléko odsát a zlikvidovat. Kojení lze obnovit 24 hodin po ukončení léčby.

Fertilita

Nebyly provedeny žádné studie, které by zkoumaly účinek přípravku Benzylpenicillin sodium Noridem na fertilitu.

Obecně nemá přípravek Benzylpenicillin sodium Noridem žádný vliv na schopnost koncentrace a reakce. Vzhledem k výskytu možných závažných nežádoucích účinků (např. anafylaktický šok s kolapsem a anafylaktoidní reakce, viz také bod 4.8), může mít přípravek Benzylpenicillin sodium Noridem vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.

Nežádoucí účinky jsou seřazeny podle tělesného systému a frekvence podle následující klasifikace: velmi časté (≥1/10)

časté (≥1/100 až <1/10)

méně časté (≥1/1 000 až <1/100) vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000) velmi vzácné (<1/10 000)

není známo (z dostupných údajů nelze určit)

• pozitivní přímý Coombsův test

• falešně pozitivní stanovení bílkovin v moči

• falešně pozitivní stanovení aminokyselin v moči (ninhydrinová metoda)

• falzifikace pseudobisalbu- minemie při použití elektroforézníc h metod ke stanovení albuminu.

• falešně pozitivní neenzymatická detekce glukózy v moči a detekce urobilinogenu

• zvýšené hodnoty při stanovení 17- ketosteroidů v moči

Popis nežádoucích účinků

Závažné kožní nežádoucí reakce SCAR (Stevensův-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza, léková reakce s eozinofilií a systémovými příznaky, akutní generalizovaná exantematózní pustulóza) byly hlášeny u beta-laktamových antibiotik včetně penicilinu (viz bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového

formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky

případně na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 49/48

100 00 Praha 10

e-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz

V případě předávkování lze předpokládat zvýšenou neuromuskulární hyperexcitabilitu nebo náchylnost k mozkovým záchvatům. Protiopatření: přerušení léčby, klinický dohled a symptomatická léčba, pokud je to nutné. Přípravek Benzylpenicillin sodium Noridem lze odstranit hemodialýzou.