FLUCELVAX Injekční suspenze v předplněné injekční stříkačce
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Podmínky omezení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Interakce s
Omezení užívání
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - FLUCELVAX
Profylaxe chřipky u dospělých a dětí od 6 měsíců.
Přípravek Flucelvax má být podáván v souladu s oficiálními doporučeními.
Dávkování
Dospělí a děti od 6 měsíců věku
| Věková skupina | Dávka | Harmonogram |
| 6 měsíců až < 9 let | Jedna nebo dvěa dávky po 0,5 ml | V případě 2 dávek podávats odstupem alespoň 4 týdny |
| 9 let a více | Jedna dávka o objemu 0,5 ml | Neuplatňuje se |
a Děti mladší než 9 let, které nebyly dříve očkovány proti chřipce, mají dostat druhou dávku.
Děti mladší než 6 měsíců
Bezpečnost a účinnost přípravku Flucelvax u dětí mladších 6 měsíců věku nebyly dosud stanoveny. Nejsou dostupné žádné údaje.
Způsob podání
Pouze k intramuskulárnímu podání.
Upřednostňovaným místem vpichu injekce je deltový sval horní časti paže. Mladým dětem
s nedostatečnou hmotou deltového svalu je třeba vakcínu podat do anterolaterálního aspektu stehna.
Vakcína se nesmí podávat intravenózně, subkutánně ani intradermálně a nesmí se mísit s jinými vakcínami ve stejné injekční stříkačce.
Návod k zacházení s vakcínou před jejím podáním je uveden v bodě 6.6.
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1, nebo na případné stopové zbytky, jako je beta-propiolakton, cetrimonium-bromid a polysorbát 80.
Sledovatelnost
Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže.
Hypersenzitivita a anafylaxe
Vždy má být zajištěna dostupnost vhodné lékařské péče a lékařský dohled pro vzácně se vyskytující případ anafylaktického šoku po podání vakcíny.
Souběžné onemocnění
Vakcinaci je nutno odložit u pacientů s akutním febrilním onemocněním, dokud horečka neodezní. Trombocytopenie a poruchy koagulace
Stejně jako u všech ostatních injekčně aplikovaných vakcín musí být přípravek Flucelvax podáván
s opatrností u osob s trombocytopenií nebo poruchou krvácivosti, protože po intramuskulárním podání může dojít ke krvácení.
Reakce spojené s úzkostí
Synkopa (mdloby) může nastat po nebo dokonce i před jakoukoliv vakcinací, jakožto psychogenní odpověď na injekci jehlou. Může být doprovázena závažnými neurologickými příznaky, jako je dočasné narušení vidění, parestézie a tonicko-klonické pohyby končetin při zotavování. Je důležité mít zavedené postupy, aby při ztrátě vědomí nedošlo k poranění.
Imunokompromitovaní pacienti
Protilátková odpověď u pacientů s endogenní či iatrogenní imunosupresí nemusí být dostatečná, aby zabránila chřipce.
Omezení účinnosti vakcíny
U všech příjemců vakcíny nemusí být vyvolána ochranná imunitní odpověď. Pomocné látky se známým účinkem
Sodík
Tato vakcína obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, to znamená, že je v podstatě
„bez sodíku“.
Draslík
Tato vakcína obsahuje méně než 1 mmol (39 mg) draslíku v jedné dávce, to znamená, že je v podstatě
„bez draslíku“.
Na základě klinické zkušenosti lze přípravek Flucelvax podávat současně s jinými vakcínami.
Pokud má být přípravek Flucelvax použit souběžně s jinou vakcínou, mají se tyto vakcíny aplikovat na různá místa a nejlépe do různých končetin. Je třeba mít na paměti, že nežádoucí účinky mohou být jakýmkoli souběžným podáním zesíleny.
Údaje získané s buněčnou kvadrivalentní vakcínou proti chřipce (Flucelvax Tetra) jsou relevantní pro trivalentní vakcínu Flucelvax, protože obě vakcíny se vyrábí stejným procesem a mají překrývající se složení.
Těhotenství
Inaktivované vakcíny proti influenze, jako je např. Flucelvax, lze podávat v jakémkoliv stádiu těhotenství. O použití vakcín proti influenze v průběhu druhého nebo třetího trimestru je k dispozici více údajů o bezpečnosti v porovnání s prvním trimestrem, avšak celosvětové údaje o používání vakcín proti influenze nepoukazují na žádné nežádoucí účinky pro plod ani matku, které lze připsat na vrub vakcíny.
Ve Spojených státech amerických (USA) byla vedena prospektivní databáze exponovaných těhotenství, přičemž byly shromážděny údaje od 665 žen vakcinovaných buněčnou kvadrivalentní vakcínou proti chřipce během 3 sezón chřipky na severní polokouli (2017-18 až 2019-20), z nichž 28 % bylo exponováno během prvního trimestru. Na základě výsledků těhotenství a předem
stanovených parametrů týkajících se bezpečnosti u kojenců nebyly zaznamenány nežádoucí účinky na plod, novorozence ani na těhotenství, které by bylo možné připsat na vrub použití vakcíny
v jakémkoliv stádiu těhotenství.
Studie na zvířatech nenaznačují reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Kojení
Není známo, zda se přípravek Flucelvax vylučuje do lidského mateřského mléka. Neočekávají se žádné účinky na kojené novorozence/děti. Přípravek Flucelvax lze podávat v období laktace.
Fertilita
Nejsou k dispozici žádné údaje o fertilitě u lidí. Údaje získané u zvířat nenaznačují žádné účinky na fertilitu samic. Fertilita samců nebyla u zvířat hodnocena.
Přípravek Flucelvax nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
Údaje pro buněčnou kvadrivalentní vakcínu proti chřipce jsou relevantní pro přípravek Flucelvax, protože obě vakcíny se vyrábí stejným procesem a mají překrývající se složení.
Shrnutí bezpečnostního profilu
Bezpečnost u dospělých ve věku 18 let a starších byla hodnocena v randomizované, kontrolované studii (V130_01), v níž 1 334 subjektů dostávalo buněčnou kvadrivalentní vakcínu proti chřipce, nebo jednu ze dvou formulací buněčné trivalentní vakcíny proti chřipce (n = 1 346) (viz bod 5.1).
U subjektů, kterým byly podávány buněčná kvadrivalentní vakcína proti chřipce a komparační buněčná trivalentní vakcína proti chřipce, byly v této klinické studii hlášeny podobné míry výskytu vyvolaných lokálních a systémových nežádoucích účinků.
Nejčastěji hlášenými účinky (≥ 10%) u subjektů, kteří dostávali buněčnou kvadrivalentní vakcínu proti chřipce nebo trivalentní komparátor, byly bolest v místě injekce (34 %), bolest hlavy (14 %), únava (16 %), erytém (13 %), myalgie (12 %) a indurace (10 %).
Incidence některých nežádoucích účinků byly značně nižší u subjektů ve věku ≥ 65 let při porovnání se subjekty ve věku 18 až < 65 let (viz následující tabulka).
Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Hlášené nežádoucí účinky jsou uvedeny podle následujících kategorií frekvence: Velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Tabulka 1: Nežádoucí účinky hlášené po vakcinaci u dospělých ve věku 18 let a starších v klinických studiích a poregistračním sledování| Třída orgánových systémů MedDRA | Velmi časté≥ 1/10) | Časté(≥ 1/100 až< 1/10) | Méně časté(≥ 1/1 000 až< 1/100) | Frekvence není známá3 |
| Poruchy imunitního systému | Alergická nebo bezprostřední hypersenzitivní reakce včetněanafylaktického šoku | |||
| Poruchy metabolismu a výživy | Ztráta chutik jídlu | |||
| Poruchy nervového systému | Bolest hlavy1 | Parestézie, Guillainův- Barréhosyndrom | ||
| Gastrointestinální poruchy | Nauzea, průjem, zvracení2 | |||
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | Generalizované kožní reakce včetně pruritu, kopřivky nebonespecifické vyrážky | |||
| Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně | Myalgie1 | Artralgie | ||
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | Bolest v místě injekce, únava,erytém, indurace1 | Ekchymóza, třesavka | Horečka (≥ 38 °C) | Rozsáhlý otok končetiny, do které byla podána injekce |
1 Hlášeno jako časté ve starší populaci ve věku 65 let a výše
2 Hlášeno jako méně časté ve starší populaci ve věku 65 let a výše
3 Nežádoucí účinky hlášené z poregistračního sledování
Pediatrická populace (od 6 měsíců do méně než 18 let věku)
Bezpečnost u dětí ve věku od 6 měsíců do méně než 18 let byla hodnocena ve třech klinických studiích, V130_03, V130_12 a V130_14 (n = 7 443). Ve studii V130_03 dostávaly děti ve věku od 4 do méně než 18 let buněčnou kvadrivalentní vakcínu proti chřipce (n = 1 159), nebo jednu ze dvou formulací srovnávací buněčné trivalentní vakcíny proti chřipce (n = 1 173) (viz bod 5.1). Ve studii V130_12 dostávaly děti ve věku od 2 do méně než 18 let buněčnou kvadrivalentní vakcínu proti chřipce (n = 2 255), nebo srovnávací nechřipkovou vakcínu. Ve studii V130_14 dostávaly děti ve věku od 6 měsíců do méně než 4 let buněčnou kvadrivalentní vakcínu proti chřipce nebo srovnávací nechřipkové vakcíny (n = 2 856). V těchto studiích děti ve věku od 6 měsíců do méně než 9 let dostaly jednu nebo dvě dávky (s odstupem 28 dní) buněčné kvadrivalentní vakcíny proti chřipce na základě určení předchozí očkovací anamnézy subjektu proti chřipce.
Nejčastější lokální a systémové nežádoucí účinky hlášené u buněčné kvadrivalentní vakcíny proti chřipce nebo trivalentního komparátoru v kterékoli ze tří studií jsou popsány níže podle pediatrické podskupiny.
Nejčastější (≥ 10 %) lokální a systémové nežádoucí účinky po jakékoli vakcinaci u dětí ve věku od 6 do méně než 18 let byly bolest v místě injekce (61 %), erytém v místě injekce (25 %), indurace
v místě injekce (19 %), únava (18 %), bolest hlavy (22 %), myalgie (16 %), ekchymóza v místě injekce (11 %) a ztráta chuti k jídlu (11 %).
Nejčastější (≥ 10 %) lokální a systémové nežádoucí účinky po jakékoli vakcinaci u dětí ve věku od 6 měsíců do méně než 6 let byly citlivost v místě injekce (54 %), erytém v místě injekce (23 %), ospalost (21 %), podrážděnost (21 %), indurace v místě injekce (15 %), změna stravovacích návyků (16 %), průjem (13 %), ekchymóza v místě injekce (11 %) a horečka (11 %).
U subjektů, kterým byla podána buněčná kvadrivalentní vakcína proti chřipce a komparační buněčná trivalentní vakcína proti chřipce (studie V130_03), byly hlášeny podobné míry výskytu vyvolaných lokálních a systémových nežádoucích účinků.
V porovnání s dospělými ve věku 18 let a více bylo pro pediatrické subjekty obecně uváděny vyšší míry lokálních a systémových nežádoucích účinků.
U dětí, které dostaly druhou dávku buněčné kvadrivalentní vakcíny proti chřipce nebo trivalentního komparátoru byl v tomto klinickém hodnocení výskyt nežádoucích účinků po druhé dávce vakcíny velmi podobný účinkům pozorovaným u první dávky nebo poněkud nižší
Nejvyšší četnosti nežádoucích účinků u dětí ve věku od 6 měsíců do 18 let v těchto klinických studiích jsou popsány v tabulce 2 níže.
Tabulka 2: Vyžádaná hlášení nežádoucích účinků v klinických studiích u dětí ve věku od
6 měsíců do < 18 let
| Třída orgánových systémů dle MedDRA | Velmi časté | Časté |
| 6 měsíců až < 6 let1 | ||
| Gastrointestinální poruchy | Průjem | Zvracení |
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | Citlivost v místě injekce, erytém v místě injekce, indurace v místě injekce, ekchymóza v místě injekce, ospalost. podrážděnost, změna stravovacích návyků,horečka (≥ 38 °C)2 | Zimnice/třes |
| 6 let < 18 let3 | ||
| Poruchy metabolismu a výživy | Ztráta chuti k jídlu | |
| Poruchy nervového systému | Bolest hlavy | |
| Gastrointestinální poruchy | Nauzea | |
| Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně | Myalgie4 | Artralgie |
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | Bolest v místě injekce, erytém v místě injekce, indurace v místě injekce, ekchymóza v místě injekce, únava | Zimnice/třes, horečka (≥ 38 °C) |
1 Kategorie frekvencí založené na nejvyšších výskytech v překrývajících se věkových skupinách v následujících 3 studiích: V130_14 (6 měsíců až < 4 roky); V130_12 (2 až < 6 let); V130_03 (4 až < 6 let)
2 Horečka hlášená jako častá ve studiích V130_12 a V130_03 a velmi častá ve studii V130_14
3 Kategorie frekvencí založené na nejvyšších výskytech v těchto 2 studiích: V130_03 (6 až < 18 let)
a V130_12 (6 až < 18 let)
4 Myalgie hlášená jako častá ve studii V130_12 a velmi častá ve studii V130_03
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměrů přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného Dodatku V.*
Farmakologické vlastnosti - FLUCELVAX
Farmakoterapeutická skupina: Vakcíny, vakcíny proti chřipce, ATC kód: J07BB02 Mechanismus účinku
Přípravek Flucelvax poskytuje aktivní imunizaci proti kmenům viru chřipky obsaženým ve vakcíně. Přípravek Flucelvax indukuje humorální protilátky proti hemaglutininům. Tyto protilátky neutralizují viry chřipky.
Specifické hladiny titrů hemaglutinačně inhibičních (HI) protilátek po aktivaci inaktivovanou chřipkovou vakcínou nebyly v korelaci s ochranou před chřipkovým virem. V některých studiích prováděných u člověka byly titry protilátek 1:40 nebo vyšší spojeny s ochranou před onemocněním chřipkou až u 50 % subjektů.
Protilátka proti jednomu typu nebo podtypu viru chřipky propůjčuje omezenou nebo nulovou ochranu proti jinému. Navíc by protilátka proti jedné variantě antigenů chřipkového viru nemusela chránit proti nové variantě antigenů stejného typu či podtypu.
Každoroční revakcinace aktuálními vakcínami proti chřipce se doporučuje, protože imunita klesá během roku po vakcinaci a může docházet ke změně cirkulujících kmenů virů chřipky z roku na rok.
Farmakodynamické účinky
Klinická účinnost přípravku Flucelvax vůči kultivačně potvrzené chřipce u dospělých
Mezinárodní, randomizovaná, pro pozorovatele zaslepená, placebem kontrolovaná klinická studie (V58P13) byla provedena s cílem vyhodnotit klinickou účinnost a bezpečnost přípravku Flucelvax během chřipkové sezóny 2007–2008 u dospělých ve věku od 18 do méně než 50 let. Bylo zařazeno celkem 11 404 subjektů a ti dostávali přípravek Flucelvax (n = 3 828), trivalentní vakcínu proti chřipce produkovanou ve vajíčkách (n = 3 676), nebo placebo (n = 3 900) v poměru 1:1:1.
Účinnost přípravku Flucelvax byla definována jako prevence kultivačně potvrzeného symptomatického chřipkového onemocnění, které je způsobeno viry antigenně odpovídajícími virům ve vakcíně v porovnání s placebem. Případy chřipky byly identifikovány aktivním a pasivním sledováním onemocnění chřipkového typu (ILI). ILI bylo definováno v souladu s doporučeními center pro kontrolu a prevenci onemocnění (CDC, Centers for Disease Control and Prevention) – tj. horečka (teplota v dutině ústní ≥ 100,0 °F / 38 °C) a kašel či bolest v krku. Po epizodě ILI byly provedeny
stěry nosu a hrdla a byly odeslány k další analýze. Byly vypočteny účinnosti vakcín proti kmenům virů chřipky odpovídajícím vakcinačním kmenům, proti všem kmenům virů chřipky a proti jednotlivým podtypům virů chřipky (tabulka 3).
Tabulka 3: Komparativní účinnost přípravku Flucelvax v porovnání s placebem proti kultivačně potvrzené chřipce podle podtypů virů chřipky (V58P13)| Flucelvax (n = 3 776) | Placebo (n = 3 843) | Účinnost vakcíny* | |||||
| Frekvenc e epizod (%) | Počet subjekt ů s chřipko u | Frekvenc e epizod (%) | Počet subjekt ů s chřipko u | % | Dolní mez jednostran ného 97,5% CI | ||
| Kmeny se shodnými antigeny | |||||||
| Celkem | 0,19 | 7 | 1,14 | 44 | 83,8 | 61,0 | |
| Individuální kmeny | A/H3N2** | 0,05 | 2 | 0 | 0 | -- | -- |
| A/H1N1 | 0,13 | 5 | 1,12 | 43 | 88,2 | 67,4 | |
| B** | 0 | 0 | 0,03 | 1 | -- | -- | |
| Všechny kultivačně potvrzené případy chřipky | |||||||
| Celkem | 1,11 | 42 | 3,64 | 140 | 69,5 | 55,0 | |
| Individuální kmeny | A/H3N2 | 0,16 | 6 | 0,65 | 25 | 75,6 | 35,1 |
| A/H1N1 | 0,16 | 6 | 1,48 | 57 | 89,3 | 73,0 | |
| B | 0,79 | 30 | 1,59 | 61 | 49,9 | 18,2 | |
* Simultánní jednostranné 97,5% intervaly spolehlivosti účinnosti jednotlivých vakcín proti chřipce ve srovnání s placebem dle intervalů spolehlivosti skóre korigovaného dle Sidaka pro dvě relativní rizika. Účinnost vakcíny = (1 - relativní riziko) x 100 %;
** K adekvátnímu zhodnocení účinnosti vakcíny bylo pozorováno příliš málo případů chřipky způsobené kmeny A/H3N2 nebo B odpovídajícími vakcinačním kmenům.
Údaje pro buněčnou kvadrivalentní vakcínu proti chřipce jsou relevantní pro přípravek Flucelvax, protože obě vakcíny se vyrábí stejným procesem a mají překrývající se složení.
Imunogenita u dospělých pacientů ve věku 18 let a starších
Imunogenita byla hodnocena u dospělých pacientů ve věku 18 let a starších v randomizované, dvojitě zaslepené, kontrolované studii (V130_01). V této studii byla pacientům podána buněčná kvadrivalentní vakcína proti chřipce (n = 1 334), nebo jeden ze dvou preparátů srovnávací buněčné trivalentní chřipkové vakcíny, buď se stejným složením jako má přípravek Flucelvax, TIV1c (n = 677), nebo obsahující alternativní kmen B, TIV2c (n = 669). Imunitní odpověď na každý z antigenů vakcíny byla vyhodnocena za 21 dnů od vakcinace.
Cílovými parametry imunogenity byly geometrický průměr titrů protilátek (GMT) odpovědi hemaglutinačně inhibičních (HI) protilátek a procentuální podíl subjektů, kteří dosáhli sérokonverze definované jako předvakcinační titr HI < 1:10 s postvakcinačním titrem ≥ 1:40 nebo s předvakcinačním titrem HI ≥ 1:10 a minimálně 4násobným zvýšením titru sérových protilátek
proti HI.
Pozorované údaje imunogenicity jsou shrnuty v tabulce 4.
Tabulka 4: GMT a míry sérokonverze (s 95% CI) u dospělých ve věku 18 let a starších – analýza populace podle protokolu (V130_01)| Buněčná kvadrivalentní vakcína proti chřipcen = 1 250 | TIV1c/TIV2c n = 635/n = 639 | ||
| A/H1N1 | GMT(95% CI) | 302,8(281,8–325,5) | 298,9(270,3–330,5) |
| Míra sérokonverzea (95% CI) | 49,2 %(46,4–52,0) | 48,7 %(44,7–52,6) | |
| A/H3N2 | GMT(95% CI) | 372,3(349,2–396,9) | 378,4(345,1–414,8) |
| Míra sérokonverzea (95% CI) | 38,3 %(35,6–41,1) | 35,6 %(31,9–39,5) | |
| B1 | GMT(95% CI) | 133,2(125,3–141,7) | 115,6(106,4–125,6) |
| Mírasérokonverzea (95% CI) | 36,6 %(33,9–39,3) | 34,8 %(31,1–38,7) | |
| B2 | GMT(95% CI) | 177,2(167,6–187,5) | 164,0(151,4–177,7) |
| Míra sérokonverzea(95% CI) | 39,8 %(37,0–42,5) | 35,4 %(31,7–39,2) |
Zkratky: GMT = geometrický průměr titru; CI = interval spolehlivosti.
a Míra sérokonverze = procentuální podíl subjektů buď s předvakcinačním titrem HI < 1:10 a postvakcinačním titrem HI ≥ 1:40, nebo předvakcinačním titrem HI ≥ 1:10 a minimálně 4násobným zvýšením postvakcinačního titru protilátek HI.
Pediatrická populace
Klinická účinnost buněčné kvadrivalentní vakcíny proti chřipce v pediatrické populaci ve věku od
6 měsíců do méně než 18 let
Absolutní účinnost buněčné kvadrivalentní vakcíny proti chřipce byla hodnocena u dětí ve věku od 2 do méně než 18 let ve studii V130_12 a u dětí ve věku od 6 do méně než 48 měsíců ve studii V130_14.
Studie V130_12 byla mezinárodní randomizovaná studie účinnosti kontrolovaná komparátorem, který nebyl vakcínou proti chřipce prováděná v 8 zemích po dobu 3 chřipkových sezón, do níž bylo zařazeno 4 514 subjektů, kterým bylo podáno 0,5 ml buněčné kvadrivalentní vakcíny proti chřipce nebo srovnávací nechřipkové vakcíny (meningokokový konjugát ACYW-135) v poměru 1 : 1. Na základě historie vakcinace proti chřipce byla účastníkům podána jedna nebo dvě dávky (s odstupem 28 dní) hodnocené vakcíny.
Účinnost buněčné kvadrivalentní vakcíny proti chřipce byla hodnocena na základě prevence potvrzeného chřipkového onemocnění vyvolaného kmenem chřipky typu A nebo B. Případy chřipky byly identifikovány na základě aktivního sledování nemoci chřipkového typu (ILI) a potvrzeny kultivací viru a/nebo polymerázovou řetězovou reakcí v reálném čase (RT-PCR). Epizoda ILI byla definována jako horečnatá tělesná teplota ≥ 37,8 °C) společně s alespoň jedním z následujících stavů: kašel, bolest v krku, ucpaný nos nebo rýma. Byla vypočítána účinnost vakcíny proti laboratorně potvrzené chřipce (tabulka 5).
Tabulka 5: Počet subjektů s prvním výskytem chřipky potvrzené metodou RT-PCR nebo kultivací a absolutní účinnost vakcíny (95% CI) u subjektů ve věku od 2 do méně než 18 let– účinnost FAS1 (studie V130_12)| Počet subjektů podle protokol u1 | Počet případů chřipky | Míra ataky (%) | Účinnost vakcíny (VE) | ||
| % | 95% CI VE | ||||
| Chřipka potvrzená RT-PCR nebo kultivací | |||||
| Buněčná kvadrivalentní vakcína proti chřipce | 2257 | 175 | 7,8 | 54,63 | 45,67; 62,12 |
| Nechřipkový komparátor | 2252 | 364 | 16,2 | - | - |
| Chřipka potvrzená kultivací | |||||
| Buněčná kvadrivalentní vakcína proti chřipce | 2257 | 115 | 5,1 | 60,81 | 51,30; 68,46 |
| Nechřipkový komparátor | 2252 | 279 | 12,4 | - | - |
| Chřipka potvrzená kultivací se shodou antigenů | |||||
| Buněčná kvadrivalentní vakcína proti chřipce | 2257 | 90 | 4,0 | 63,64 | 53,64; 71,48 |
| Nechřipkový komparátor | 2252 | 236 | 10,5 | - | - |
1Počet subjektů ve Full-Analysis Set (FAS) (maximální počet zkoumatelných subjektů)– Účinnost, do níž jsou začleněny všechny randomizované subjekty, kterým byla podána hodnocená vakcína a byly poskytnuty údaje o účinnosti.
Účinnost u dětí ve věku od 6 měsíců do méně než 4 let byla hodnocena ve studii V130_14. Jednalo se o mezinárodní, randomizovanou studii účinnosti zaslepenou pro pozorovatele, kontrolovanou komparátorem, který nebyl vakcínou proti chřipce, která probíhala v 15 zemích po dobu
5 chřipkových sezón a ve které bylo 5 697 subjektům podáno buď 0,5 ml buněčné kvadrivalentní vakcíny proti chřipce nebo srovnávací nechřipkové vakcíny v poměru 1:1. Na základě historie vakcinace proti chřipce byla účastníkům podána jedna nebo dvě dávky (s odstupem 28 dnů) hodnocené vakcíny.
Účinnost buněčné kvadrivalentní vakcíny proti chřipce byla hodnocena na základě prevence potvrzeného chřipkového onemocnění způsobeného jakýmkoli kmenem chřipky typu A nebo B. Případy chřipky byly identifikovány na základě aktivního sledování onemocnění chřipkového typu (ILI) a potvrzeny polymerázovou řetězovou reakcí v reálném čase (RT-PCR) a virovou kultivací. Epizoda ILI byla definována jako zvýšená tělesná teplota ≥ 37,8 °C s alespoň jedním z následujících příznaků ve stejný den: kašel, bolest v krku, ucpaný nos, rýma, bolest ucha nebo výtok z ucha. Byla vypočtena účinnost vakcíny proti laboratorně potvrzené chřipce (tabulka 6).
Tabulka 6: Počet subjektů s prvním výskytem chřipky potvrzené metodou RT-PCR, jakýmkoli kmenem potvrzeným kultivací a chřipkou se shodou antigenů a absolutní účinnost vakcíny u subjektů ve věku od 6 měsíců do méně než 4 let - účinnost FAS1 (studie V130_14)| Počet subjektů podle protokolu | Počet případů chřipky | Míra ataky(%) | Účinnost vakcíny (VE) | ||
| % | Dolní mez oboustranného CI VE | ||||
| Chřipka potvrzená RT-PCR2,3 | |||||
| Buněčná kvadrivalentní vakcína proti chřipce | 2 856 | 104 | 3,64 | 41,26 | 21,554 |
| Nechřipkový komparátor | 2 835 | 173 | 6,10 | - | - |
| Chřipka potvrzená kultivací5 | |||||
| Buněčná kvadrivalentní vakcína proti chřipce | 2 856 | 61 | 2,14 | 50,67 | 32,83 |
| Nechřipkový komparátor | 2 835 | 121 | 4,27 | - | - |
| Chřipka potvrzená kultivací se shodou antigenů2 | |||||
| Buněčná kvadrivalentní vakcína proti chřipce | 2 856 | 44 | 1,54 | 46,90 | 19,196 |
| Nechřipkový komparátor | 2 835 | 82 | 2,89 | - | - |
1 Počet subjektů v souboru pro úplnou analýzu (FAS) - účinnost, do níž jsou začleněny všechny randomizované subjekty, kterým byla podána hodnocená vakcína a které poskytly údaje o účinnosti.
2 Primární cílový parametr studie
3 Počet subjektů s prvním výskytem středně závažné až závažné chřipky potvrzené RT-PCR byl 9 ve skupině s komparátorem a 0 ve skupině s buněčnou kvadrivalentní vakcínou proti chřipce.
4 Předem definované kritérium úspěchu, definované jako spodní mez oboustranného 97,98% CI absolutní účinnosti vakcíny, bylo více než 0 %
5 Chřipka potvrzená kultivací způsobena kterýmkoli virem typu A a/nebo B bez ohledu na shodu antigenů s kmeny chřipky ve vakcíně (oboustranný 95 % CI)
6 Předem definované kritérium úspěchu, definované jako spodní mez oboustranného 97,5% CI absolutní účinnosti vakcíny, bylo více než 0 %
Imunogenita přípravku Flucelvax u dětí a dospívajících ve věku od 4 do méně než 18 let
Imunogenita buněčné kvadrivalentní vakcíny proti chřipce byla hodnocena u dětí ve věku od 4 do méně než 18 let v randomizované, dvojitě zaslepené, kontrolované studii (V130_03). V této studii byla subjektům podávána buněčná kvadrivalentní vakcína proti chřipce (n = 1 159), nebo jeden ze dvou preparátů srovnávací buněčné trivalentní chřipkové vakcíny, buď se stejným složením jako má přípravek Flucelvax, TIV1c (n = 593), nebo obsahující alternativní kmen B, TIV2c (n = 580).
Imunitní odpověď na každý z antigenů vakcíny byla vyhodnocena za 21 dnů od vakcinace.
Cílovými parametry imunogenity byly GMT odpovědi protilátek proti HI a procentuální podíl subjektů, kteří dosáhli sérokonverze (míra sérokonverze) definované jako předvakcinační titr HI
< 1:10 s povakcinačním titrem ≥ 1:40 nebo s předvakcinačním titrem HI ≥ 1:10 a minimálně 4násobným zvýšením titru sérových protilátek proti HI.
Údaje o imunogenitě u subjektů od 4 do méně než 18 let věku jsou shrnuty v tabulce 7.
Tabulka 7: GMT a míry sérokonverze (s 95% CI) u subjektů ve věku od 4 do <18 let věku za 3 týdny od vakcinace buněčnou kvadrivalentní vakcínou proti chřipce nebo TIV1c/TIV2c– podle protokolu (V130_03)| Buněčná kvadrivalentní vakcína proti chřipce | TIV1c/TIV2ca | ||
| A/H1N1 | n = 1014 | n = 510 | |
| GMT (95% CI) | 1090 (1027-1157) | 1125 (1034-1224) | |
| Míra sérokonverze b (95%CI) | 72 % (69-75) | 75 % (70-78) | |
| A/H3N2 | n = 1013 | n = 510 | |
| GMT (95% CI) | 738 (703-774) | 776 (725-831) | |
| Míra sérokonverze b | 47 % (44-50) | 51 % (46-55) | |
| B1 | n = 1013 | n = 510 | |
| GMT (95% CI) | 155 (146-165) | 154 (141-168) | |
| Míra sérokonverze b | 66 % (63-69) | 66 % (62-70) | |
| B2 | n = 1009 | n = 501 | |
| GMT (95 % CI) | 185 (171-200) | 185 (166-207) | |
| Míra sérokonverzeb | 73 % (70-76) | 71 % (67-75) |
a Pro chřipkové kmeny H1N1, H3N2 a B1 jsou předkládány údaje proTIV1c, zatímco u chřipkového kmenu B2 jsou předkládány údaje pro TIV2c.
b Míra sérokonverze = procentuální podíl subjektů buď s předvakcinačním titrem HI < 1:10 a postvakcinačním titrem HI ≥ 1:40, nebo předvakcinačním titrem HI ≥ 1:10 a minimálně 4násobným zvýšením postvakcinačního titru protilátek HI.
Tučné = Splněna CHMP kritéria imunogenity. Procentuální podíl subjektů se sérokonverzí nebo významným zvýšením titru protilátek HI je > 40 %, procentuální podíl subjektů dosahujících titru HI ≥ 1:40 je > 70 %.