FRISIUM 10MG Tableta

• Akutní a chronické stavy úzkosti, které mohou způsobit následující příznaky, zejména: strach, napětí, vnitřní neklid, rozčilení, podrážděnost, emočně podmíněné poruchy spánku, psychovegetativní a psychosomatické poruchy (např. oběhové nebo gastrointestinální),

  náladovost. Při psychovegetativních nebo psychosomatických poruchách se musí lékař pokusit objasnit možnou organickou příčinu.

  U pacientů s depresí či úzkostí spojenou s depresí smí být Frisium použito pouze v kombinaci s příslušnou konkomitantní léčbou. Použití benzodiazepinů (jako je Frisium) v monoterapii může u těchto pacientů vést k sebevraždě.

  Před léčbou úzkostných stavů spojených s emoční nestabilitou musí být nejprve určeno, zda pacient

  trpí depresivní poruchou vyžadující doprovodnou nebo odlišnou léčbu.

  U pacientů se schizofrenií nebo jiným psychotickým onemocněním se benzodiazepiny doporučují

  pouze jako doplňková léčba (nikoli jako základní léčba).

• Podpůrná léčba u pacientů s epilepsií, kteří jsou nedostatečně stabilizováni

  monoterapií antiepileptiky.

Léčba úzkostných stavů

Obvyklá anxiolytická dávka u dospělých je 20 až 30 mg za den, kterou je možné podat v dílčích

dávkách nebo jednorázově na noc. K léčbě hospitalizovaných dospělých pacientů se závažnou úzkostí

byly použity dávky až 60 mg za den.

Má se použít co nejnižší dávka, která dostačuje ke kontrole příznaků. Po zlepšení příznaků je možné dávku snížit.

Přípravek se nemá užívat déle než 4 týdny. Dlouhodobé užívání anxiolytik se nedoporučuje.

V určitých případech může být nutné podávání přípravku prodloužit nad maximální dobu léčby; léčba však nesmí být prodloužena bez opětovného zhodnocení pacientova stavu odborným vyšetřením. Je striktně doporučeno vyvarovat se dlouhodobé nepřerušované léčby, neboť může vést k rozvoji

závislosti. Léčbu je nutné vždy ukončovat postupně. U pacientů, kteří užívali Frisium dlouhodobě, může být zapotřebí dávku nejprve na delší dobu snížit.

Léčba epilepsie kombinovaná s jedním nebo více antiepileptiky

Dospělí

U epilepsie se doporučuje úvodní dávka 20 – 30 mg denně, kterou je možné podle potřeby zvýšit až

na 60 mg denně.

Starší pacienti

Starším pacientům, kteří jsou v léčbě úzkosti více vnímaví k účinkům psychoaktivních látek, mají být podávány dávky 10 – 20 mg za den (viz bod 4.4). Léčba se zahajuje nízkými úvodními dávkami, které se pod pečlivým dohledem zvyšují.

Pediatričtí pacienti ve věku 6 a více let

Při předepisování přípravku dětem se léčba zahajuje nízkými úvodními dávkami, které se pod pečlivým dohledem lékaře zvyšují. V běžných případech je doporučeno zahájit léčbu dávkou 5 mg/den. Udržovací dávka 0,3 – 1 mg/kg tělesné hmotnosti za den je obvykle dostatečná.

Pro děti mladší 6 let není k dispozici žádná vhodná léková forma, která by umožnila bezpečné a

přesné dávkování, proto nelze vydat žádná doporučení ohledně dávky (viz bod 4.3).

Způsob podávání

Tablety se polykají nerozkousané a zapíjí se dostatečným množstvím tekutiny. Klobazam je možné užívat s jídlem nebo bez jídla (viz bod 5.2).

Pacient musí být znovu vyšetřen nejdéle po 4 týdnech léčby a dále v pravidelných intervalech poté,

aby se zhodnotila potřeba další léčby. Přerušení léčby může být přínosné, pokud dojde k poklesu

léčebného účinku, léčba se znovu zahájí nižší dávkou. Na konci léčby se doporučuje dávku snižovat postupně (a to i u pacientů špatně odpovídajících na léčbu), protože riziko syndromu z

vysazení/rebound fenoménu je po náhlém ukončení léčby vyšší.

Frisium se nesmí podávat:

• při přecitlivělosti na léčivou látku, jiné benzodiazepiny nebo na kteroukoli pomocnou látku přípravku uvedenou v bodě 6.1;

• pacientům s myastenia gravis (riziko zhoršení svalové slabosti);

• pacientům se závažnou respirační insuficiencí (riziko zhoršení stavu);

• pacientům se syndromem spánkové apnoe (riziko zhoršení stavu);

• pacientům se závažnou poruchou funkce jater (riziko encefalopatie);

• během kojení.

  Benzodiazepiny se nesmí podávat dětem bez důkladného zvážení nutnosti takového použití. Frisium se nesmí podávat dětem do 6 let.

Alkohol

Doporučuje se, aby pacienti během léčby přípravkem Frisium abstinovali (zvýšené riziko sedace a

dalších nežádoucích účinků (viz bod 4.5).

Riziko plynoucí ze současného užívání s opioidy

Současné užívání přípravku Frisium a opioidů může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a

úmrtí. Vzhledem k těmto rizikům je současné předepisování sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky (jako přípravek Frisium), spolu s opioidy vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti léčby. V případě rozhodnutí předepsat přípravek Frisium současně s opioidy, je nutné předepsat nejnižší účinnou dávku na nejkratší možnou dobu léčby (viz také obecné doporučení dávkování v bodě 4.2).

Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a sedace.

V této souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich pečovatele, aby o těchto symptomech věděli (viz bod 4.5).

Amnézie

Anterográdní amnézie se může rozvinout i při podávání obvyklých dávek, především však při užívání vyšších dávek benzodiazepinů.

Závislost

Užívání benzodiazepinů (včetně přípravku Frisium) může vést k rozvoji fyzické a psychické závislosti. Riziko závislosti se zvyšuje spolu s dávkou a trváním léčby. Riziko existuje i při

každodenním užívání klobazamu po dobu jednoho týdne a netýká se jen možného předávkování vysokými dávkami, ale i běžnými terapeutickými dávkami. Riziko závislosti je vyšší u pacientů s anamnézou zneužívání alkoholu nebo léků. Terapeutický přínos dlouhodobého užívání musí být srovnáván s rizikem vzniku závislosti.

Při vysazení benzodiazepinů, zejména je-li náhlé, se může objevit rebound fenomén nebo syndrom z vysazení.

Rebound fenomén je charakterizován opětovným výskytem zesílené formy příznaků, které původně vedly k léčbě klobazamem (např. úzkost, záchvaty). Mohou být provázeny dalšími reakcemi zahrnujícími změny nálady, úzkost nebo poruchy spánku a neklid.

Jakmile se vyvine fyzická závislost, vyvolá náhlé vysazení klobazamu příznaky z vysazení. Mohou zahrnovat bolest hlavy, poruchy spánku, zmnožení snů, extrémní úzkost, tenzi, neklid, zmatenost a excitabilitu, derealizaci, depersonalizaci, halucinace a symptomatické psychózy (např. delirium

z vysazení), pocit bodání a píchání v končetinách, bolest svalů, třes, pocení, nauzeu, zvracení,

hyperakuzi, přecitlivělost na světlo, zvuky a fyzický kontakt, stejně jako epileptické záchvaty.

Syndrom z vysazení se může objevit rovněž při náhlé záměně benzodiazepinu s dlouhým účinkem (např. Frisium) za benzodiazepin s krátkým trváním účinku.

U pacientů se závislostí na lécích nebo alkoholu v anamnéze existuje vyšší riziko vzniku závislosti

na klobazamu stejně jako na jiných benzodiazepinech (viz bod 5.2).

Závažné kožní reakce

Během postmarketingového sledování podávání klobazamu dětem i dospělým byly hlášeny případy závažných kožních reakcí včetně Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS) a toxické epidermální

nekrolýzy (TEN). Většina hlášených případů zahrnovala současné podávání s jinými přípravky včetně antiepileptik, které jsou s výskytem závažných kožních reakcí spojovány.

SJS/TEN mohou být spojovány s fatálním koncem. Vzhledem k možnému výskytu příznaků SJS/TEN je třeba pacienta monitorovat, zejména během prvních 8 týdnů léčby. Je nutné okamžitě přerušit podávání klobazamu, pokud se objeví podezření na SJS/TEN. Pokud příznaky a symptomy potvrdí SJS/TEN není možné znovu zahájit léčbu a je třeba zvolit alternativní terapii (viz bod 4.8).

Respirační deprese

Klobazam může zapříčinit respirační depresi, zejména je-li podáván ve vysokých dávkách. Pacienti s chronickou nebo akutní respirační insuficiencí musí být monitorováni a může být za potřebí dávku snížit. U pacientů se závažnou respirační insuficiencí je klobazam kontraindikován (viz bod 4.3).

Svalová slabost

Klobazam může zapříčinit svalovou slabost. Pacienti s preexistující svalovou slabostí nebo

spinální či cerebelární ataxií mají být pečlivě sledování a může být nutné snížit dávku.

U pacientů s myastenia gravis je klobazam kontraindikován.

Porucha funkce ledvin a jater

Pacienti s poruchou funkce ledvin nebo jater mohou mít zvýšenou citlivost na působení klobazamu a vyšší sklon k výskytu nežádoucích účinků. Může být proto nutné postupně snížit dávku při

pečlivém sledování. Při dlouhodobé léčbě klobazamem musí být pravidelně kontrolována funkce ledvin i jater.

Starší pacienti

U starších pacientů, kteří jsou více vnímaví k nežádoucím účinkům, jako je ospalost, závratě a svalová slabost, existuje zvýšené riziko pádu a závažného zranění. Doporučuje se snížit dávkování (viz body 4.2 a 4.4).

Tolerance u epilepsie

Při použití benzodiazepinů (včetně přípravku Frisium) v léčbě epilepsie je nutné vzít v úvahu možnost snížení účinku antikonvulziv (rozvoj tolerance).

Pomalí metabolizátoři CYP2C19

U pomalých metabolizátorů CYP2C19 se oproti rychlým metabolizátorům očekávají zvýšené hladiny aktivního metabolitu N-desmethylklobazamu. Může být nutné upravit dávku přípravku Frisium (nízká úvodní dávka a pečlivá titrace dávky)(viz bod 5.2).

Suicidální myšlenky/pokus o sebevraždu/sebevražda a deprese

Některé epidemiologické studie naznačují zvýšený výskyt sebevražedných myšlenek, pokusů o

sebevraždu a sebevražd u pacientů s depresí nebo bez deprese a léčených benzodiazepiny a jinými hypnotiky, včetně klobazamu. Příčinná souvislost však nebyla stanovena (viz bod 4.8).

Souběžné užívání kanabidiolu

Souběžné užívání klobazamu s léčivými a neléčivými přípravky obsahujícími kanabidiol, může vést ke zvýšené expozici N-desmethylklobazamu, která vede ke zvýšenému výskytu somnolence a

sedace. Může být nezbytná úprava dávky klobazamu. Neléčivé přípravky obsahující kanabidiol se nesmí užívat v kombinaci s klobazamem, protože obsahují neznámá množství kanabidiolu a mají různou kvalitu (viz body 4.5 a 5.2).

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek užívat.

Alkohol

Současné požívání alkoholu může zvýšit biologickou dostupnost klobazamu o 50 %, a tudíž vede ke zvýšení jeho účinků (viz bod 4.4).

Látky tlumící centrální nervový systém

Především v případech, kdy je klobazam podáván ve vyšších dávkách, je možné očekávat

vzájemně potencující účinek při současném užívání s léky tlumícími centrální nervový systém

(antipsychotika, anxiolytika, některá antidepresiva, antikonvulziva, sedativní antihistaminika, anestetika, hypnotika nebo opioidy či jiná sedativa). Zvláštní opatrnosti je také zapotřebí při podávání klobazamu při intoxikacích těmito látkami nebo lithiem.

Opioidy

Současné užívání sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky (jako přípravek Frisium), spolu s opioidy zvyšuje riziko sedace, respirační deprese, kómatu a úmrtí v důsledku aditivního tlumivého účinku na CNS. Je nutné omezit dávku a délku trvání jejich současného užívání (viz bod 4.4).

Antikonvulziva

Jestliže je klobazam podáván spolu s antikonvulzivy při léčbě epilepsie, musí být jeho dávka upravována na základě pravidelného lékařského vyšetření (monitorování EEG) z důvodu možných interakcí se základní antikonvulzivní medikací.

U pacientů současně léčených kyselinou valproovou může dojít k mírnému až středně závažnému zvýšení plasmatické koncentrace kyseliny valproové.

U pacientů užívajících klobazam současně s fenytoinem se může zvýšit plasmatická hladina fenytoinu.

Pokud je to možné, doporučuje se monitorovat hladiny kyseliny valproové nebo fenytoinu v krvi. Karbamazepin a fenytoin mohou způsobit zvýšení metabolické konverze klobazamu na aktivní metabolit N-desmetylklobazam.

Stiripentol zvyšuje plasmatickou hladinu klobazamu a jeho metabolitu N-desmetylklobazamu prostřednictvím inhibice CYP3A4 a CYP2C19. Doporučuje se monitorovat hladinu klobazamu v krvi

před zahájením léčby stiripentolem a pak jedenkrát po dosažení ustálené koncentrace, tj. přibližně

po 2 týdnech.

Opioidní analgetika

Při současném užívání opioidních analgetik s klobazamem může dojít k zesílení možné euforie, což může vést k psychické závislosti.

Myorelaxancia

Účinky myorelaxancií a oxidu dusného mohou být zesíleny.

Inhibitory CYP2C19

Silné a středně silné inhibitory CYP2C19 mohou zvyšovat expozici aktivním metabolitem klobazamu, N-desmetylklobazamem (N-CLB). Při současném podávání se silnými inhibitory CYP2C19 (např. flukonazol, fluvoxamin, tiklopidin) nebo středně silnými inhibitory CYP2C19 (např. omeprazol) může být nutné upravit dávkování klobazamu (viz bod 5.2).

Kanabidiol

Při současném podávání kanabidiolu a klobazamu dochází k obousměrným farmakokinetickým

interakcím. Na základě studie se zdravými dobrovolníky může v kombinaci s kanabidiolem dojít ke zvýšení hladiny (3 až 4násobnému) N-desmethylklobazamu (aktivního metabolitu klobazamu), pravděpodobně zprostředkovanému inhibicí CYPP2C19. Zvýšené systémové hladiny těchto

léčivých látek mohou vést ke zvýšeným farmakologickým účinkům a ke zvýšení nežádoucích

účinků. Současné užívání kanabidiolu a klobazamu zvyšuje výskyt somnolence a sedace. Pokud

doje k somnolenci a sedaci při současném podávání klobazamu a kanabidiolu, je třeba zvážit snížení dávky klobazamu.

Substráty CYP2D6

Klobazam je slabým inhibitorem CYP2D6 (viz bod 5.2). Může být nutné upravit dávkování látek

metabolizovaných CYP2D6 (např. dextrometorfan, pimozid, paroxetin, nebivolol).

Těhotenství

O podávání přípravků s obsahem klobazamu těhotným ženám existují omezené údaje. Velké

množství údajů získaných z kohortových studií však neprokázalo výskyt závažných malformací po expozici benzodiazepinům během prvního trimestru těhotenství, avšak v některých kontrolovaných případových studiích s benzodiazepiny byl pozorován výskyt rozštěpu rtu a patra.

Klobazam se nedoporučuje užívat během těhotenství a u žen ve fertilním věku, které nepoužívají

antikoncepci.

Klobazam prostupuje placentou. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Ženy ve fertilním věku mají být informovány o rizicích a prospěšnosti užívání klobazamu během těhotenství.

Ženy ve fertilním věku mají být instruovány, aby kontaktovaly svého lékaře ohledně přerušení léčby přípravkem, pokud otěhotní, nebo plánují otěhotnět. Pokud má léčba klobazamem pokračovat, je třeba užívat nejnižší účinnou dávku klobazamu.

Po podání benzodiazepinů během druhého a/nebo třetího trimestru těhotenství byly popsány případy snížené pohyblivosti a variability srdeční frekvence plodu.

Pokud je klobazam podáván během pozdní fáze těhotenství nebo během porodu, lze očekávat

účinky na novorozence, jako je respirační deprese (včetně respirační tísně a apnoe), známky sedace, hypotermie, hypotonie a obtíže s příjmem potravy (tzv. „floppy infant syndrom“).

U dětí narozených matkám, které užívaly dlouhodobě benzodiazepiny během posledních stadií těhotenství, se může navíc vyvinout fyzická závislost a může u nich v postnatálním období vzniknout riziko rozvoje abstinenčních příznaků. V postnatálním období se doporučuje odpovídající sledování novorozence.

Kojení

Frisium se nesmí užívat během kojení, protože přestupuje do mateřského mléka (viz bod 5.2).

Některé nežádoucí účinky (např.: sedace, svalová slabost) mohou značně ovlivnit pacientovu schopnost se soustředit a jeho reakce.

To platí ve zvýšené míře při současném požívání alkoholu.

Z těchto důvodů má být řízení motorových vozidel, obsluha strojů a jiná nebezpečná činnost úplně vyloučena, zejména první den léčby. Rozhodnutí v každém individuálním případě závisí na ošetřujícím lékaři s ohledem na individuální reakce a na dávkování.

Následující nežádoucí účinky jsou seřazeny podle tříd orgánových systémů a frekvence výskytu dle následujících konvencí: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1000 až

< 1/100), vzácné (≥ 1/10000 až < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Poruchy metabolismu a výživy

Časté: snížená chuť k jídlu

Psychiatrické poruchy

Časté: podrážděnost, agresivita, neklid, deprese (již existující deprese může být odhalena během léčby

benzodiazepiny), léková tolerance (především u dlouhodobého užívání), agitovanost

Méně časté: abnormální chování, stavy zmatenosti, úzkost, emoční chudost, bludy, noční můry, ztráta libida (především při vyšších dávkách nebo dlouhodobém užívání, je reverzibilní)

Není známo: závislost (především u dlouhodobého podávání, viz bod 4.4), nespavost na počátku léčby, poruchy spánku, halucinace, psychotické poruchy, sebevražedné představy

Poruchy nervového systému

Velmi časté: somnolence (především na počátku léčby a při podávání vysokých dávek)

Časté: sedace, závrať, poruchy pozornosti, poruchy řeči (bradyartrie/dysartrie, především při vyšších dávkách nebo dlouhodobém užívání, je reverzibilní), bolest hlavy, třes, ataxie

Méně časté: amnézie (může být spojena s abnormálním chováním), poruchy paměti, anterográdní

amnézie (při normálním dávkování, především však při vyšších dávkách)

Není známo: poruchy chování, porušený stav vědomí (především u starších pacientů, může být

spojeno s poruchami dýchání), nystagmus (především při vyšších dávkách nebo dlouhodobém

užívání), porucha chůze (především při vyšších dávkách nebo dlouhodobém užívání, je reverzibilní), pomalá odpověď na podněty

Poruchy oka

Méně časté: diplopie (především při vyšších dávkách nebo dlouhodobém užívání, je reverzibilní)

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Není známo: respirační deprese, respirační selhání (především u pacientů s již existující zhoršenou dechovou funkcí, např. pacienti s bronchiálním astmatem nebo poškozením mozku) (viz body 4.3 a 4.5)

Gastrointestinální poruchy

Časté: Sucho v ústech, zácpa, nauzea

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Méně časté: vyrážka

Není známo: kopřivka, Stevensův-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza (včetně několika případů s fatálním koncem) (viz bod 4.4)

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Není známo: svalové spasmy, svalová slabost (viz bod 4.4)

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Velmi časté: únava (především na začátku léčby a při podávání vyšších dávek)

Není známo: hypotermie

Vyšetření

Méně časté: zvýšení tělesné hmotnosti (především při vyšších dávkách nebo dlouhodobém užívání)

Poranění, otravy a procedurální komplikace

Méně časté: pád (viz bod 4.4)

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 10041 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Příznaky

Předávkování a intoxikace benzodiazepiny (včetně klobazamu) může vést k útlumu centrálního nervového systému, který je spojen s ospalostí, zmateností, letargií a s pravděpodobnou progresí

do ataxie, respiračního útlumu, hypotenze a vzácněji kómatu. Riziko fatálního průběhu je zvýšeno v případech, kdy k otravě dojde v kombinaci s jinými látkami tlumícími nervový systém včetně alkoholu.

Léčba

Kromě kontroly dýchání, tepové frekvence a krevního tlaku je indikován výplach žaludku, intravenózní náhrada tekutin a všeobecná podpůrná opatření.

Musí být možnost zvládnutí takových komplikací, jako je obstrukce dýchacích cest nebo

respirační insuficience.

Hypotenzi lze léčit náhradou plasmy a podáním sympatomimetik.

Sekundární eliminace klobazamu (forsírovanou diurézou nebo hemodialýzou) je neúčinná.

K posouzení účinnosti současného podání cholinergika fysostigminu nebo antagonisty benzodiazepinu flumazenilu nejsou dostatečné zkušenosti.