ZANOSA 100MG Enterosolventní tableta

• Sekundární prevence infarktu myokardu, tranzitorní ischemické ataky (TIA) a cévní mozkové příhody.

• Prevence kardiovaskulární morbidity u pacientů trpících stabilní anginou pectoris.

• Anamnéza nestabilní anginy pectoris, kromě akutní fáze.

• Prevence okluze štěpu po bypassu koronární tepny (coronary artery bypass grafting, CABG).

• Koronární angioplastika, kromě akutní fáze.

  Přípravek Zanosa není určen k použití při akutních stavech.

Dávkování

Dospělí

Léková forma přípravku Zanosa je enterosolventní tableta, ta se nemá drtit ani lámat a jediná možná dávka je 100 mg a její násobky. Přípravek Zanosa není vhodný pro všechna níže popsaná dávkování. Pro tyto dávky mají být použity jiné léčivé přípravky obsahující kyselinu acetylsalicylovou.

Sekundární prevence infarktu myokardu

Doporučená dávka je 75-150 mg jednou denně.

Prevence kardiovaskulární morbidity u pacientů trpících stabilní anginou pectoris

Doporučená dávka je 75-150 mg jednou denně.

Anamnéza nestabilní anginy pectoris, kromě akutní fáze

Doporučená dávka je 75-150 mg jednou denně.

Prevence okluze štěpu po CABG

Doporučená dávka je 75-150 mg jednou denně.

Koronární angioplastika, kromě akutní fáze

Doporučená dávka je 75-150 mg jednou denně.

Sekundární prevence TIA a cévní mozkové příhody

Doporučená dávka je 75-300 mg jednou denně.

Přípravek Zanosa se nemá používat ve vyšších dávkách, pokud to nedoporučí lékař. Dávka nemá překročit 300 mg denně.

Starší pacienti

Obecně se má kyselina acetylsalicylová používat s opatrností u starších pacientů, kteří jsou náchylnější k nežádoucím účinkům. Pokud není přítomná závažná renální nebo jaterní insuficience, doporučuje se obvyklá dávka pro dospělé (viz body 4.3 a 4.4). Léčba má být v pravidelných intervalech kontrolovaná.

Pediatrická populace

Kyselina acetylsalicylová se nemá podávat dětem a dospívajícím do 16 let, s výjimkou doporučení lékaře, kde přínos převáží riziko (viz bod 4.4).

Způsob podání Perorální podání.

Tablety se polykají celé a zapíjejí dostatečným množstvím tekutiny (1/2 sklenice vody). Kvůli

enterosolvetní potahové vrstvě se tablety nesmí drtit, lámat nebo žvýkat, protože potahová vrstva zabraňuje dráždivým účinkům na střeva.

Délka podávání

Dlouhodobá léčba s co možná nejnižší dávkou.

• Hypersenzitivita na sloučeniny kyseliny salicylové, NSAID a nebo na kteroukoli

  pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

• Anamnéza astmatu způsobeného salicyláty nebo látkami s podobným mechanismem účinku, zejména NSAID.

• Akutní gastrointestinální vředy.

• Anamnéza gastrointestinálního krvácení nebo perforace (žaludeční nebo střevní selhání) způsobené předchozí léčbou NSAID.

• Aktivní nebo v anamnéze rekurentní žaludeční a duodenální vřed/krvácení s epizodami

  ulcerace nebo krvácení nebo jiné druhy krvácení, jako je cerebrovaskulární krvácení.

• Hemoragická diatéza; poruchy koagulace jako je hemofilie a trombocytopenie.

• Těžká porucha funkce jater.

• Těžká porucha funkce ledvin.

• Dávky > 100 mg/den během třetího trimestru těhotenství (viz bod 4.6).

• Methotrexát podávaný v dávkách ≥ 15 mg/týden (viz bod 4.5).

Kyselina acetylsalicylová není vhodná k použití jako protizánětlivý přípravek, analgetikum nebo antipyretikum.

Existuje zvýšené riziko krvácení a prodloužení doby krvácení zvláště během nebo po

chirurgickém zákroku (i v případech menších zákroků, např. extrakce zubu) kvůli inhibičnímu účinku kyseliny acetylsalicylové na agregaci trombocytů, který přetrvává 4-8 dní po podání.

Používejte přípravek opatrně před chirurgickým zákrokem, včetně extrakce zubu. Může být nutné dočasné přerušení léčby.

Kyselina acetylsalicylová se nedoporučuje během menoragie, kdy může zvýšit menstruační krvácení.

Kyselina acetylsalicylová se má používat s opatrností v případech hypertenze a u pacientů, kteří mají v anamnéze žaludeční nebo duodenální vřed nebo hemoragické epizody nebo podstupují léčbu antikoagulancii.

Pacienti mají svému lékaři hlásit jakékoli neobvyklé krvácivé příznaky. Pokud se objeví gastrointestinální krvácení nebo ulcerace, léčba má být ukončena.

Kyselina acetylsalicylová má být používána s opatrností u pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin nebo jater (kontraindikována, pokud je těžká, viz bod 4.3), nebo u pacientů, kteří jsou dehydratovaní, protože užívání NSAID může vést ke zhoršení funkce ledvin. U pacientů s lehkou nebo středně těžkou jaterní insuficiencí mají být pravidelně prováděny jaterní testy.

Kyselina acetylsalicylová může přispívat ke vzniku bronchospasmu a astmatickým záchvatům

nebo jiným hypersenzitivním reakcím. Rizikovými faktory jsou stávající astma, senná rýma,

nosní polypy nebo chronická respirační onemocnění. Totéž platí pro pacienty, kteří také vykazují alergickou reakci na jiné látky (např. kožní reakce, svědění nebo kopřivka). Kyselina

acetylsalicylová nesmí být podávána pacientům s anamnézou astmatu způsobeného salicyláty

nebo NSAID (viz bod 4.3).

V souvislosti s užíváním kyseliny acetylsalicylové byly vzácně hlášeny závažné kožní reakce, včetně Stevensova-Johnsonova syndromu (viz bod 4.8). Léčba přípravkem Zanosa musí být přerušena při prvním výskytu kožní vyrážky, slizničních lézí nebo jakýchkoli jiných příznaků hypersenzitivity.

Starší pacienti jsou zvláště citliví na nežádoucí účinky NSAID a kyseliny acetylsalicylové,

zejména na gastrointestinální krvácení a perforaci, které mohou být fatální (viz bod 4.2). Pokud je nutná dlouhodobá léčba, mají být tito pacienti pravidelně kontrolováni.

Současná léčba kyselinou acetylsalicylovou a přípravky, které mění hemostázu (tj.

antikoagulancia, trombolytika, antiagregancia, protizánětlivé léky a selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu) se nedoporučuje, pokud není striktně indikována, protože tyto přípravky mohou zvýšit riziko krvácení (viz bod 4.5). Pokud se kombinaci nelze vyhnout, doporučuje se

pečlivě sledovat známky krvácení a monitorovat dobu krvácení.

Opatrnosti je třeba u pacientů užívajících současně léky, které mohou zvýšit riziko ulcerace, jako jsou perorální kortikosteroidy, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu

a deferasirox (viz bod 4.5).

Riziko gastrointestinálního krvácení může také zvýšit alkohol (viz bod 4.5).

Kyselina acetylsalicylová v nízkých dávkách snižuje vylučování kyseliny močové. Proto mohou pacienti se sklonem ke snížené exkrece kyseliny močové zaznamenat dnavé záchvaty (viz bod 4.5 a 4.8).

Riziko hypoglykemického účinku derivátů sulfonylmočoviny a inzulinu může být při předávkování kyselinou acetylsalicylovou zvýšeno (viz bod 4.5).

U pacientů s nedostatkem glukóza-6-fosfát-dehydrogenázy má být kyselina acetylsalicylová podávána s opatrností.

Pediatrická populace

Doporučuje se pro použití u dospělých a dospívajících od 16 let. Tento léčivý přípravek se nedoporučuje používat u dospívajících/dětí do 16 let, pokud očekávaný přínos nepřeváží nad možnými riziky. Kyselina acetylsalicylová může u některých dětí přispět ke vzniku Reyeova syndromu. Reyeův syndrom je velmi vzácné onemocnění, které postihuje mozek a játra, a může být fatální. Z tohoto důvodu děti a dospívající do 16 let, kteří mají nebo se zotavují z planých

neštovic nebo příznaků podobných chřipce, nemají tento léčivý přípravek užívat. Pokud se během užívání tohoto přípravku objeví změny v chování s nauzeou a zvracením, pacient se má poradit

s lékařem, protože tyto symptomy mohou být časnou známkou Reyeova syndromu, který vyžaduje okamžitou lékařskou péči.

Pomocné látky

Tento léčivý přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.

Kontraindikované kombinace

Methotrexát (používaný v dávkách > 15 mg/týdně)

Kombinace léčivých přípravků s methotrexátem a kyselinou acetylsalicylovou zvyšuje hematologickou toxicitu methotrexátu v důsledku snížené renální clearance methotrexátu kyselinou acetylsalicylovou. Proto je současné užívání methotrexátu (v dávkách > 15 mg/týden) s kyselinou acetylsalicylovou kontraindikováno (viz bod 4.3).

Nedoporučené kombinace

Urikosurika, např. probenecid, sulfinpyrazon

Salicyláty tlumí účinek probenecidu a sulfinpyrazonu v důsledku inhibice tubulární resorpce. Kombinaci je třeba se vyhnout.

Kombinace vyžadující opatrnost během užívání nebo které je třeba vzít v úvahu

Antikoagulancia a trombolytika

Kyselina acetylsalicylová může zvýšit účinky trombolytik. Zvýšené riziko krvácení v důsledku inhibované funkce trombocytů, poranění duodenální sliznice a vytěsnění perorálních antikoagulancií z jejich vazebných míst pro plazmatické proteiny. U pacientů, kteří jsou současně

léčeni kyselinou acetylsalicylovou a jinými antitrombotiky, je třeba pečlivě sledovat známky krvácení a dobu krvácení (viz bod 4.4).

Léčba kyselinou acetylsalicylovou nemá být zahájena zejména během prvních 24 hodin po léčbě alteplázou u pacientů s akutní cévní mozkovou příhodou.

Antitrombotika (např. klopidogrel, tiklopidin, cilostazol a dipyridamol) a selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI; jako je sertralin nebo paroxetin)

Zvýšené riziko gastrointestinálního krvácení (viz bod 4.4).

Antidiabetika, např. deriváty sulfonylmočoviny a inzulín

Salicyláty mohou zvýšit hypoglykemický účinek antidiabetik. V případě použití velkých dávek salicylátů může být tedy vhodná určitá úprava snížením dávky antidiabetika. Doporučuje se zvýšená kontrola hladiny glukózy v krvi.

Digoxin a lithium

Kyselina acetylsalicylová zhoršuje renální vylučování digoxinu a lithia, což má za následek zvýšení plazmatických koncentrací. Při zahájení a ukončení léčby kyselinou acetylsalicylovou se doporučuje monitorovat hladiny plazmatických koncentrací digoxinu a lithia. Může být nutné upravit dávku.

Diuretika a antihypertenziva

NSAID mohou snižovat antihypertenzní účinky diuretik a jiných antihypertenziv. Krevní tlak má být monitorován.

Současné užívání kyseliny acetylsalicylové s ACE inhibitory, antagonisty receptoru pro

angiotensin II a blokátory kalciových kanálů může zvýšit riziko akutního selhání ledvin, zvláště při vysokých dávkách kyseliny acetylsalicylové. Pro tuto kombinovanou léčbu má být použita nízká dávka kyseliny acetylsalicylové (≤ 100 mg denně).

Kličková diuretika: Riziko akutního selhání ledvin v důsledku snížené glomerulární filtrace prostřednictvím snížené syntézy renálních prostaglandinů. Na začátku léčby se doporučuje hydratovat pacienta a monitorovat renální funkce.

U pacientů souběžně léčených verapamilem a kyselinou acetylsalicylovou je třeba pečlivě sledovat známky krvácení a délku krvácení.

Inhibitory karboanhydrázy (acetazolamid)

Může vést k těžké acidóze a zvýšené toxicitě pro centrální nervový systém.

Systémové kortikosteroidy

Riziko gastrointestinálních ulcerací a krvácení může být zvýšeno při souběžném podávání kyseliny acetylsalicylové a kortikosteroidů (viz bod 4.4).

Methotrexát (používaný v dávkách < 15 mg/týdně)

Kombinace methotrexátu s kyselinou acetylsalicylovou může zvýšit hematologickou toxicitu methotrexátu v důsledku snížené renální clearance methotrexátu kyselinou acetylsalicylovou. Během prvních týdnů podávání kombinace se mají provádět týdenní kontroly krevního obrazu. Posílené monitorování má být prováděno i v případě mírně zhoršené funkce ledvin, stejně jako u starších pacientů.

Jiná NSAID

Zvýšené riziko ulcerací a gastrointestinálního krvácení v důsledku synergických účinků.

Ibuprofen

Experimentální údaje naznačují, že ibuprofen může inhibovat účinek nízké dávky kyseliny

acetylsalicylové na agregaci trombocytů, pokud jsou podávány souběžně. Omezení těchto údajů a nejistoty týkající se extrapolace údajů ex vivo na klinickou situaci však naznačují, že pro

pravidelné užívání ibuprofenu nelze učinit žádné pevné závěry a že při příležitostném užívání

ibuprofenu žádný klinicky významný účinek není pravděpodobný (viz bod 5.1).

Metamizol

Účinek kyseliny acetylsalicylové na agregaci trombocytů může být při současném podávání s metamizolem snížen. U pacientů užívajících nízké kardioprotektivní dávky kyseliny acetylsalicylové je proto zapotřebí tuto kombinaci podávat s opatrností.

Cyklosporin, takrolimus

Souběžné užívání NSAID a cyklosporinu nebo takrolimu může zvýšit nefrotoxický účinek

cyklosporinu a takrolimu. V případě souběžného užívání těchto látek a kyseliny acetylsalicylové má být sledována funkce ledvin.

Valproát

Bylo hlášeno, že kyselina acetylsalicylová snižuje vazbu valproátu na sérový albumin, čímž zvyšuje jeho volné plazmatické koncentrace v ustáleném stavu. Hladiny valproátu mají být během souběžného podávání monitorovány.

Fenytoin

Salicylát snižuje vazbu fenytoinu na plazmatický albumin. To může vést ke snížení celkových hladin fenytoinu v plazmě, ale ke zvýšení volné frakce fenytoinu. Nezdá se, že by nenavázaná koncentrace, a tím i terapeutický účinek, byly významně změněny.

Alkohol

Souběžné užívání alkoholu a kyseliny acetylsalicylové zvyšuje riziko gastrointestinálního krvácení.

Těhotenství

Nízké dávky (do 100 mg/den včetně):

Klinické studie ukazují, že dávky do 100 mg/den pro omezené porodnické použití, které vyžadují specializované sledování, se zdají být bezpečné.

Dávky nad 100 mg/den až do500 mg/den:

Neexistují dostatečné klinické zkušenosti s použitím dávek nad 100 mg/den až do 500 mg/den. Proto níže uvedená doporučení pro dávky 500 mg/den a vyšší platí také pro toto rozmezí dávek

Dávky 500 mg/den a vyšší:

Inhibice syntézy prostaglandinů může mít nežádoucí vliv na těhotenství a embryofetální vývoj. Údaje z epidemiologických studií naznačují zvýšené riziko potratů, kardiálních malformací a gastroschizy po užívání inhibitorů syntézy prostaglandinů v počátku těhotenství. Absolutní riziko kardiovaskulárních malformací se zvýšilo z méně než 1 % na přibližně 1,5 %. Předpokládá se, že se riziko zvyšuje s dávkou a délkou terapie. U zvířat se prokázalo, že podání inhibitorů syntézy prostaglandinů vede k zvýšení pre- a postimplantačních ztrát a k embryofetální letalitě. Navíc

byla hlášena zvýšená incidence různých malformací včetně kardiovaskulárních po podání inhibitorů syntézy prostaglandinů zvířatům v průběhu organogenetické periody.

Od 20. týdne těhotenství může užívání přípravku Zanosa způsobit oligohydramnion v důsledku fetální renální dysfunkce. K tomuto stavu může dojít krátce po zahájení léčby a je obvykle

reverzibilní po ukončení léčby. Kromě toho byly po léčbě ve druhém trimestru hlášeny případy konstrikce ductus arteriosus, z nichž většina po ukončení léčby odezněla. Z těchto důvodů nemá být během prvního a druhého trimestru těhotenství kyselina acetylsalicylová podávána, pokud to není nezbytně nutné. Pokud přípravek Zanosa užívá žena v době, kdy se snaží otěhotnět, nebo

během prvního a druhého trimestru těhotenství, dávka má být co nejnižší a délka léčby co

nejkratší. Při podávání kyseliny acetylsalicylové po dobu několika dní od 20. gestačního týdne je třeba zvážit prenatální monitorování z důvodu možného výskytu oligohydramnia a konstrikce

ductus arteriosus. V případě nálezu oligohydramnia nebo konstrikce ductus arteriosus má být léčba kyselinou acetylsalicylovou ukončena.

Během třetího trimestru těhotenství mohou všechny inhibitory syntézy prostaglandinů vystavit plod:

• kardiopulmonální toxicitě (předčasná konstrikce/uzávěr ductus arteriosus a pulmonální

  hypertenze);

• renální dysfunkci (viz výše) ;

  vystavit matku a novorozence na konci těhotenství:

• možnému prodloužení doby krvácivosti v důsledku antiagregačního účinku, který se může objevit i po velmi nízkých dávkách; inhibici děložních kontrakcí vedoucí k opožděnému nebo prodlouženému porodu.

Proto je podávání kyseliny acetylsalicylové v dávkách vyšších než 100 mg/den během třetího trimestru těhotenství kontraindikováno (viz bod 4.3). Dávky do 100 mg/den včetně mohou být použity pouze za přísného porodnického sledování.

Kojení

Malá množství salicylátů a jejich metabolitů se vylučují do mateřského mléka. Vzhledem k tomu, že nežádoucí účinky na kojence nebyly dosud hlášeny, krátkodobé užívání doporučené dávky

nevyžaduje přerušení laktace. V případech dlouhodobého užívání a/nebo podávání vyšších dávek má být kojení přerušeno.

Nebyly provedeny žádné studie účinků kyseliny acetylsalicylové na schopnost řídit a obsluhovat

stroje.

Na základě farmakodynamických vlastností a nežádoucích účinků kyseliny acetylsalicylové se neočekává žádný vliv na reaktivitu a schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

Nejčastějšími nežádoucími účinky kyseliny acetylsalicylové jsou gastrointestinální poruchy včetně nauzey a zvracení. Dále bylo pozorováno gastrointestinální krvácení a vřed.

Tabulkový souhrn nežádoucích účinků

Nežádoucí účinky jsou shrnuty na základě tříd orgánových systémů. V každé třídě orgánových systémů jsou definovány frekvence výskytu: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10);

méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000),

není známo (z dostupných údajů nelze určit):

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické

pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky

prostřednictvím webového formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky

případně na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 49/48

100 00 Praha 10

e-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz

Ačkoli lze pozorovat značné individuální rozdíly, za toxickou dávku lze považovat asi 200 mg/kg

u dospělých a 100 mg/kg u dětí. Letální dávka kyseliny acetylsalicylové je 25-30 gramů.

Plazmatické koncentrace salicylátu nad 300 mg/l indikují intoxikaci. Plazmatické koncentrace nad 500 mg/l u dospělých a 300 mg/l u dětí obecně způsobují závažnou toxicitu.

Předávkování může být škodlivé pro starší pacienty a zejména pro malé děti (terapeutické předávkování nebo časté náhodné intoxikace mohou být fatální).

Symptomy středně těžké intoxikace

Tinitus, poruchy sluchu, bolest hlavy, vertigo, zmatenost a gastrointestinální příznaky (nauzea, zvracení a bolest břicha).

Symptomy těžké intoxikace

Příznaky souvisí se závažným narušením acidobazické rovnováhy. Nejprve dochází

k hyperventilaci, která má za následek respirační alkalózu. V důsledku útlumu respiračního centra

vzniká respirační acidóza. Kromě toho dochází v důsledku přítomnosti salicylátu k metabolické acidóze.

U mladších dětí se příznaky často objeví až v pozdním stadiu intoxikace, jsou obvykle ve stadiu

acidózy.

Dále se mohou objevit následující symptomy: pocity neklidu, epileptické záchvaty, halucinace;

plicní edém; hypertermie a pocení, což vede k dehydrataci a hypoglykemii.

Deprese nervového systému může vést ke kómatu, kardiovaskulárnímu kolapsu nebo zástavě

dechu.

Opatření

Pokud byla požita toxická dávka, je nutná hospitalizace.

Všem pacientům, kteří přijdou do 2 hodiny od požití, má být podáno aktivní uhlí v alespoň jedné úvodní dávce (50 g pro dospělého, 1 g/kg tělesné hmotnosti pro dítě do 12 let). Obecně se kvůli toxicitě salicylátů výplach celého střeva rutinně nepoužívá, ale lze jej zvážit při jejich masivním požití.

Eliminace se zvyšuje alkalizací moči hydrogenuhličitanem sodným. Je třeba sledovat pH moči. Upravte metabolickou acidózu intravenózním hydrogenuhličitanem sodným (nejprve zkontrolujte hladinu draslíku v séru).

V případě těžké intoxikace je třeba dát přednost hemodialýze. Další příznaky je třeba léčit

symptomaticky.