SPEVIGO 150MG Injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC
Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - SPEVIGO 150MG
Přípravek Spevigo je indikován k prevenci vzplanutí generalizované pustulózní psoriázy (GPP) u dospělých a dospívajících ve věku od 12 let.
Léčbu má zahájit a sledovat lékař, který má zkušenosti s léčbou pacientů se zánětlivými kožními onemocněními.
Léčbu lze zahájit subkutánní injekcí podanou předplněnou injekční stříkačkou k prevenci vzplanutí GPP nebo intravenózní dávkou spesolimabu při léčbě vzplanutí GPP (viz souhrn údajů o přípravku Spevigo 450 mg koncentrát pro infuzní roztok).
Dávkování
Doporučená dávka k prevenci vzplanutí GPP u dospělých a dospívajících ve věku od 12 let a
s tělesnou hmotností nejméně 40 kg je subkutánní nasycovací dávka 600 mg (buď čtyři injekce po
150 mg, nebo dvě injekce po 300 mg), následovaná dávkou 300 mg (buď dvě injekce po 150 mg, nebo jedna injekce o obsahu 300 mg) podávanou subkutánně jednou za 4 týdny.
Přípravek Spevigo nebyl zkoumán u pacientů s tělesnou hmotností nižší než 40 kg. Na základě farmakokinetického modelování a simulace je pro dospívající ve věku od 12 let s tělesnou hmotností
≥ 30 a < 40 kg doporučená subkutánní nasycovací dávka 300 mg (buď dvě injekce po 150 mg, nebo jedna injekce o obsahu 300 mg), následovaná dávkou 150 mg (jedna injekce o obsahu 150 mg) podávanou subkutánně jednou za 4 týdny (viz bod 5.2).
Klinické údaje týkající se současného použití jiných léčivých přípravků k léčbě GPP a spesolimabu jsou omezené. Použití spesolimabu v kombinaci s jinými léčivými přípravky k léčbě GPP se nedoporučuje a při zahájení léčby se má zvážit snižování dávky předchozích léčivých přípravků
k léčbě GPP (viz body 4.4 a 4.5).
Léčba vzplanutí GPP během subkutánního podávání k prevenci GPP
Pokud u pacienta dojde během subkutánního podávání přípravku Spevigo ke vzplanutí GPP, může být vzplanutí léčeno intravenózním podáváním přípravku Spevigo (viz souhrn údajů o přípravku Spevigo 450 mg koncentrát pro infuzní roztok).
Zahájení nebo opětovné zahájení subkutánního podávání k prevenci GPP po intravenózní léčbě vzplanutí GPP
Za 4 týdny po intravenózní léčbě přípravkem Spevigo lze zahájit či opětovně zahájit subkutánní podávání přípravku Spevigo. Subkutánní nasycovací dávka není nutná.
Vynechání dávky
Pokud je dávka vynechána, má být podána co nejdříve. Poté se má pokračovat v podávání dávek v obvyklou plánovanou dobu.
Zvláštní populace
Starší pacienti
Úprava dávky není nutná.
Porucha funkce ledvin nebo jater
Spesolimab nebyl u těchto populací pacientů formálně hodnocen. Obecně se neočekává, že by tato onemocnění měla na farmakokinetiku monoklonálních protilátek klinicky relevantní vliv, a úprava dávky se nepokládá za nezbytnou.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost spesolimabu u dětí ve věku do 12 let nebyly stanoveny. Způsob podání
Injekce se podávají subkutánně do horní části stehna nebo do břicha. Přípravek v předplněné injekční stříkačce se nemá aplikovat do oblastí, kde je kůže citlivá, pohmožděná, erytematózní, indurovaná nebo zjizvená. Pokud je zapotřebí podat několik injekcí bezprostředně po sobě, pro každou injekci má být zvoleno jiné místo aplikace, vzdálené nejméně 2 cm od jiných míst aplikace.
Dospělí a dospívající ve věku od 12 let a s tělesnou hmotností nejméně 40 kg
Subkutánní nasycovací dávku 600 mg (viz bod Dávkování) má aplikovat zdravotnický pracovník.
Pokud zdravotnický pracovník rozhodne, že je to vhodné, mohou si další subkutánní injekce v dávce 300 mg v předplněné injekční stříkačce pacienti podávat sami, nebo jim je může podávat pečovatel, a to po řádném proškolení v technice podávání subkutánních injekcí.
K podání celé dávky 300 mg je nutné aplikovat buď dvě předplněné injekční stříkačky po 150 mg, druhou bezprostředně po první, nebo jednu předplněnou injekční stříkačku o obsahu 300 mg.
Podrobné pokyny k použití naleznete v příslušné příbalové informaci.
Dospívající ve věku od 12 let s tělesnou hmotností ≥ 30 a < 40 kg
Přípravek Spevigo má podávat zdravotnický pracovník.
Pro subkutánní nasycovací dávku 300 mg (viz bod Dávkování) je nutné aplikovat buď dvě předplněné injekční stříkačky po 150 mg, druhou bezprostředně po první, nebo jednu předplněnou injekční stříkačku o obsahu 300 mg.
Pro další dávku 150 mg je nutné aplikovat jednu předplněnou injekční stříkačku 150 mg.
Sledovatelnost
Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže.
Infekce
Spesolimab může zvýšit riziko infekcí (viz bod 4.8).
U pacientů s chronickou infekcí nebo s recidivující infekcí v anamnéze je třeba předtím, než bude spesolimab předepsán, zvážit potenciální rizika a předpokládaný klinický přínos léčby. U pacientů s jakoukoli klinicky významnou aktivní infekcí se léčba spesolimabem nesmí zahajovat, dokud infekce neodezní nebo není náležitě léčena. Pacienty je třeba poučit, aby vyhledali lékaře, pokud se u nich během léčby nebo po léčbě spesolimabem objeví známky nebo příznaky klinicky významné infekce.
Pokud jsou pacientovi podávány subkutánní injekce přípravku Spevigo k prevenci vzplanutí GPP
a rozvine se u něj klinicky významná aktivní infekce, musí být podávání přípravku Spevigo ukončeno. Opětovné zahájení podávání lze zvážit, jakmile infekce odezní nebo je náležitě léčena.
Vyšetření na přítomnost tuberkulózy před zahájením léčby
Před zahájením léčby spesolimabem je třeba u pacientů vyšetřit přítomnost infekce tuberkulózy (TBC). U pacientů s aktivní infekcí TBC je spesolimab kontraindikován (viz bod 4.3).
U pacientů s latentní TBC, s TBC v anamnéze nebo s možným předchozím kontaktem s osobami
s aktivní tuberkulózou, u nichž nelze potvrdit absolvování odpovídající léčby, je třeba před zahájením léčby spesolimabem zvážit nasazení léčby TBC. Během léčby a po léčbě spesolimabem je třeba sledovat, zda se u pacientů neobjeví známky a příznaky aktivní TBC.
Hypersenzitivní reakce
Při použití monoklonálních protilátek, jako je spesolimab, se mohou vyskytnout hypersenzitivní reakce. Hypersenzitivita může zahrnovat bezprostřední reakce, jako je anafylaxe, i opožděné reakce, jako je léková reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (drug reaction with eosinophilia and systemic symptoms, DRESS).
U pacientů léčených spesolimabem byly hlášeny hypersenzitivní reakce časného typu včetně anafylaktických reakcí (viz bod 4.8).
Pokud se u pacienta rozvinou známky anafylaxe nebo jiné závažné hypersenzitivity, je nutné léčbu spesolimabem okamžitě ukončit a zahájit odpovídající léčebné postupy (viz bod 4.3).
Použití u pacientů s náhlým, život ohrožujícím vzplanutím GPP
Informace o léčbě vzplanutí GPP, viz souhrn údajů o přípravku Spevigo 450 mg koncentrát pro infuzní roztok.
U pacientů s náhlým, život ohrožujícím vzplanutím GPP nebo se vzplanutím vyžadujícím léčbu v rámci intenzivní péče nejsou s použitím spesolimabu žádné zkušenosti.
Současné použití jiných léčivých přípravků k léčbě GPP nebo imunosupresiv
Bezpečnost a účinnost spesolimabu v kombinaci s imunosupresivy, včetně biologických, nebyly systematicky hodnoceny. V klinické studii prevence vzplanutí GPP musela být léčba jinými léčivými přípravky k léčbě GPP před zahájením léčby spesolimabem ukončena s vymývacím obdobím (washout period) u většiny jiných léčivých přípravků (biologických, jiných systémových imunomodulačních přípravků), nebo zastavena ke dni randomizace (den zahájení podávání spesolimabu k prevenci GPP) (viz bod 5.1).
Použití spesolimabu v kombinaci s jinými léčivými přípravky k léčbě GPP se nedoporučuje. Aby se předešlo riziku vzplanutí GPP, má se při zahájení podávání spesolimabu k prevenci GPP zvážit snižování dávky předchozích léčivých přípravků. V případě potřeby mohou být během léčby podle uvážení ošetřujícího lékaře příležitostně použity jiné léčivé přípravky k léčbě GPP (např. v případě zhoršení nebo po vzplanutí).
Imunizace
Není známo, zda má spesolimab vliv na účinnost vakcín.
U pacientů léčených spesolimabem nejsou dostupné žádné údaje o potenciálním sekundárním přenosu infekce živými vakcínami (viz bod 4.5). Interval mezi podáním živé vakcíny a zahájením léčby spesolimabem má být alespoň 4 týdny. Živé vakcíny se nemají podávat během léčby a po dobu nejméně 16 týdnů po léčbě spesolimabem.
Před zahájením podávání spesolimabu k prevenci vzplanutí GPP se má zvážit dokončení všech příslušných očkování v souladu s aktuálními metodickými pokyny k očkování.
Periferní neuropatie
Potenciál vzniku periferní neuropatie při podání spesolimabu není znám. V klinických hodnoceních se spesolimabem byly hlášeny případy periferní neuropatie. Je třeba, aby lékaři pozorně sledovali, zda se nevyskytnou symptomy indikující případnou nově vzniklou periferní neuropatii.
Pomocné látky se známým účinkem
Polysorbáty
Tento léčivý přípravek obsahuje 0,4 mg polysorbátu 20 v jedné injekční lahvičce o objemu 1 ml a 0,8 mg polysorbátu 20 v jedné injekční lahvičce o objemu 2 ml. Polysorbáty mohou způsobit alergické reakce.
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.
Nebyly provedeny žádné studie interakcí. Neočekává se, že by spesolimab u pacientů s GPP způsoboval cytokinem zprostředkované interakce na úrovni enzymů CYP.
Současně se spesolimabem nemají být podávány živé vakcíny (viz bod 4.4).
Zkušenosti se současným použitím spesolimabu s imunosupresivy jsou omezené (viz bod 4.4).
Těhotenství
Údaje o podávání spesolimabu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici. Neklinické studie reprodukční toxicity využívající zástupnou monoklonální protilátku specifickou proti myšímu IL36R nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky (viz bod 5.3). Je známo, že lidský imunoglobulin (IgG) prostupuje placentární bariérou. Podávání spesolimabu v těhotenství se
z preventivních důvodů nedoporučuje. Kojení
Údaje o vylučování spesolimabu do lidského mateřského mléka nejsou k dispozici. U člověka dochází k vylučování protilátek IgG do mateřského mléka během několika prvních dnů po porodu. Jejich koncentrace poté rychle klesá. V důsledku toho může v průběhu několika prvních dnů dojít k přenosu protilátek IgG do těla kojenců prostřednictvím mateřského mléka. V tomto krátkém období nelze riziko pro kojené děti vyloučit. Poté lze spesolimab během období kojení používat, pokud je to klinicky indikováno. Pokud byla léčba ukončena před posledním trimestrem těhotenství, je možné kojení zahájit ihned po porodu.
Fertilita
Údaje o účinku spesolimabu na fertilitu u člověka nejsou k dispozici. Studie na myších využívající zástupnou monoklonální protilátku specifickou proti myšímu IL36R nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky na fertilitu, které by vyplývaly z antagonismu IL36R (viz bod 5.3).
Přípravek Spevigo nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
Souhrn bezpečnostního profilu
Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky jsou infekce (33,3 %) se závažnými infekcemi u 3 pacientů (3,2 %) (viz Popis vybraných nežádoucích účinků).
Přehled nežádoucích účinků v tabulce
V tabulce 1 je uveden přehled nežádoucích účinků hlášených v klinických hodnoceních a také po uvedení přípravku na trh. Nežádoucí účinky jsou uvedeny podle klasifikace tříd orgánových systémů MedDRA (System Organ Class, SOC) a kategorie frekvence pomocí následující konvence: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až
< 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (frekvenci z dostupných údajů nelze určit).
Tabulka 1: Nežádoucí účinky
| Třída orgánových systémů | Nežádoucí účinky | Frekvence |
| Infekce a infestace | Infekcea) | Velmi časté |
| Poruchy imunitního systému | Hypersenzitivitab) | Není známo |
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | Pruritus | Časté |
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | Reakce v místě injekce | Velmi častéc) |
| Únava | Časté |
a) Nejčastěji hlášené infekce byly infekce močových cest (časté) a infekce horních cest dýchacích (velmi časté).
b) Získané z prodloužených otevřených klinických hodnocení a ze zkušeností po uvedení přípravku na trh
c) Ve studii Effisayil 1 nebylo hlášeno.
Popis vybraných nežádoucích účinků
Infekce
V průběhu placebem kontrolovaného období studie Effisayil 1 trvajícího 1 týden byly infekce hlášeny u 17,1 % pacientů léčených spesolimabem ve srovnání s 5,6 % pacientů, jimž bylo podáváno placebo. Ve studii Effisayil 1 byly závažné infekce (infekce močových cest) hlášeny u 1 pacienta (2,9 %) ve skupině se spesolimabem a u žádného pacienta ve skupině s placebem. V průběhu placebem kontrolovaného období studie Effisayil 2 trvajícího až 48 týdnů byly infekce hlášeny u 33,3 % pacientů léčených přípravkem Spevigo a u 33,3 % pacientů, jimž bylo podáváno placebo. Ve studii Effisayil 2 byly závažné infekce hlášeny u 3 pacientů (3,2 %) ve skupině s přípravkem Spevigo
a u žádného pacienta ve skupině s placebem.
Infekce pozorované v klinických hodnoceních se spesolimabem byly zpravidla mírné až středně závažné. Ve vztahu k patogenu ani typu infekce nebyl zjištěn žádný výrazný společný prvek.
Hypersenzitivita
Hypersenzitivita zahrnuje systémové hypersenzitivní reakce časného typu včetně anafylaktických reakcí. Systémové hypersenzitivní reakce časného typu byly hlášeny v prodloužených otevřených klinických hodnoceních a po uvedení přípravku na trh.
Reakce v místě injekce
Reakce v místě injekce zahrnují erytém, otok, bolest, induraci (zduření), teplo, exfoliaci, papuly, pruritus, vyrážku a kopřivku v místě injekce. Reakce v místě injekce byly zpravidla mírné až střední závažnosti.
Pediatrická populace
Dostupné údaje u dospívajících jsou omezené. Do klinického hodnocení Effisavil 2 bylo zařazeno
8 dospívajících pacientů s GPP ve věku od 14 do 17 let (viz bod 5.1). Celkově byl bezpečnostní profil u dospívajících léčených spesolimabem (n = 6) konzistentní s bezpečnostním profilem u dospělých
a nebyla identifikována žádná nová bezpečnostní rizika. Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.
Nejvyšší dávka spesolimabu podaná v klinických hodnoceních byla 1 200 mg intravenózně nebo subkutánně. Nežádoucí účinky pozorované u subjektů, jimž byla podána jedna dávka nebo opakované dávky ve výši až 1 200 mg, byly konzistentní se známým bezpečnostním profilem spesolimabu.
V případě předávkování se doporučuje sledovat, zda se u pacienta objeví případné známky nebo
příznaky nežádoucích účinků, a podle potřeby nasadit symptomatickou léčbu.
Farmakologické vlastnosti - SPEVIGO 150MG
Farmakoterapeutická skupina: Imunosupresiva, inhibitory interleukinu, ATC kód: L04AC22 Mechanismus účinku
Spesolimab je humanizovaná antagonistická monoklonální protilátka typu imunoglobulinu G1 (IgG1), blokující signalizaci receptoru pro interleukin 36 (IL36R) u člověka. Vazba spesolimabu na IL36R brání následné aktivaci IL36R jeho ligandy (IL36 alfa, beta a gama), a v důsledku toho pak aktivaci prozánětlivých signálních drah.
Farmakodynamické účinky
V 1. týdnu po intravenózní léčbě spesolimabem byla v séru a kůži u pacientů s GPP ve srovnání s výchozím stavem pozorována snížená hladina C‑reaktivního proteinu (CRP), IL6, cytokinů zprostředkovaných pomocnými T‑lymfocyty (Th1/Th17), markerů zánětu zprostředkovaného
keratinocyty, mediátorů neutrofilů a prozánětlivých cytokinů; tyto snížené hodnoty byly spojovány se snížením klinické závažnosti. Uvedené snížení hodnot biomarkerů bylo ve studii Effisayil 1 ještě výraznější při posledním měření v 8. týdnu.
Klinická účinnost a bezpečnost
Studie Effisayil 2 (1368-0027)
V randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii fáze II b (Effisayil 2) byly hodnoceny účinnost a bezpečnost spesolimabu při subkutánním podání u dospělých a dospívajících pacientů s GPP diagnostikovanou podle kritérií ERASPEN v anamnéze, bez ohledu
na mutační status IL36RN, a s nejméně dvěma vzplanutími GPP střední až závažné intenzity v minulosti. Pacienti byli randomizováni, pokud měli hodnotu souhrnného skóre GPPGA
ve screeningu a při randomizaci 0 nebo 1. Pacienti museli před randomizací nebo při randomizaci ukončit systémovou i topickou léčbu GPP. Tito pacienti museli mít v anamnéze vzplanutí během souběžné léčby GPP nebo vzplanutí při snížení dávky nebo po ukončení těchto podávaných přípravků.
Primárním cílovým parametrem ve studii byla doba do prvního vzplanutí GPP do 48. týdne (definovaného jako podskóre pustulace dle GPPGA ≥ 2 a zvýšení souhrnného skóre dle GPPGA oproti výchozímu stavu o ≥ 2). Klíčovým sekundárním cílovým parametrem ve studii byl výskyt alespoň jednoho vzplanutí GPP do 48. týdne. Doplňkovými sekundárními cílovými parametry ve 48. týdnu byly doba do prvního zhoršení na škále symptomů psoriázy (Psoriasis Symptom Scale, PSS)
a zhoršení dermatologického indexu kvality života (Dermatology Quality of Life Index, DLQI) definovaného jako zvýšení souhrnného skóre o 4 body oproti výchozímu stavu.
Randomizováno bylo celkem 123 pacientů (1 : 1 : 1 : 1) k podávání jednoho ze čtyř způsobů léčby (viz tabulka 2).
Tabulka 2: Léčebná ramena ve studii Effisayil 2
| Nasycovací dávka | Další dávky | |
| spesolimab | 600 mg subkutánně | 300 mg subkutánně jednou za 4 týdny |
| spesolimab | 600 mg subkutánně | 300 mg subkutánně jednou za 12 týdnů |
| spesolimab | 300 mg subkutánně | 150 mg subkutánně jednou za 12 týdnů |
| placebo | subkutánní podání | subkutánní podání jednou za 4 týdny |
Hodnocenou populaci tvořilo 38,2 % mužů a 61,8 % žen. Průměrný věk byl 40,4 (rozmezí: 14 až 75) let s 8 (6,5 %) dospívajícími pacienty (2 v každém léčebném rameni); 64,2 % pacientů byli Asijci
a 35,8 % byli běloši. Pacienti zařazení do studie měli podskóre pustulace dle GPPGA 1 (28,5 %) nebo 0 (71,5 %) a souhrnné skóre dle GPPGA 1 (86,2 %) nebo 0 (13,8 %). V době randomizace bylo
74,8 % pacientů léčeno systémovou léčbou GPP, která byla ukončena při zahájení randomizované léčby ve studii.
Ve studii Effisayil 2 byly hodnoceny tři dávkovací režimy; doporučený dávkovací režim k prevenci vzplanutí GPP je subkutánní nasycovací dávka 600 mg spesolimabu, následovaná subkutánním podáváním dávky 300 mg jednou za 4 týdny (viz bod 4.2). Výsledky shrnuté níže jsou výsledky doporučeného dávkovacího režimu.
Pacienti, u nichž došlo ke vzplanutí, byli způsobilí k podání až dvou nezaslepených intravenózních dávek 900 mg spesolimabu (viz bod 4.2). Dva (6,7 %) pacienti v rameni se spesolimabem
v doporučené dávce a 15 (48,4 %) pacientů v rameni s placebem podstoupilo intravenózní léčbu vzplanutí.
Léčba spesolimabem v doporučené dávce vedla v porovnání s placebem ke statisticky významnému zlepšení na základě primárního a klíčového sekundárního cílového parametru (viz tabulka 3).
Tabulka 3: Doba do prvního vzplanutí GPP a výskyt alespoň jednoho vzplanutí GPP do 48. týdne (Effisayil 2)
| Placebo | Doporučená dávka spesolimabu | |
| Počet analyzovaných pacientů, n | 31 | 30 |
| Pacienti se vzplanutími GPP, n (%)* | 16 (51,6) | 3 (10,0) |
| Poměr rizik (HR)** v době do prvního vzplanutí vs. placebo (95% CI) | 0,16(0,05; 0,54) | |
| p-hodnota*** | 0,0005 | |
| Rozdíl rizika výskytu vzplanutí GPP vs. placebo (95% CI) | -39,0 %(-62,1; -15,9) | |
| p-hodnota**** | 0,0013 | |
* Za nástup vzplanutí GPP bylo považováno použití intravenózní léčby spesolimabem nebo standardní léčby předepsané zkoušejícím lékařem k léčbě zhoršení GPP
** Coxův regresní model stratifikovaný podle použití systémové léčby GPP při randomizaci
*** Log-rank test stratifikovaný podle použití systémové léčby GPP při randomizaci, jednostranná p-hodnota
**** Cochranův-Mantelův-Haenszelův test po vícečetných imputacích, stratifikovaný podle použití systémové léčby GPP při randomizaci, jednostranná p-hodnota
Účinnost doporučené subkutánní dávky spesolimabu v porovnání s placebem byla zjištěna krátce po randomizaci a byla zachována až do 48. týdne (viz obrázek 1).
Obrázek 1: Doba do prvního vzplanutí GPP do 48. týdne (Effisayil 2)
U primárního i klíčového sekundárního cílového parametru byl léčebný účinek zjištěn u všech pacientů bez ohledu na mutační status IL36RN.
Jednomu dospívajícímu pacientovi v rameni s placebem byla podána zkoušejícím lékařem předepsaná standardní léčba při zhoršení GPP, což bylo považováno za vzplanutí GPP. U žádného dospívajícího pacienta v rameni s doporučenou dávkou spesolimabu nedošlo ke vzplanutí GPP.
Byla rovněž zjištěna prevence zhoršení GPP na základě PSS a DLQI, jak ukazují poměry rizik u PSS 0,42 (95% CI 0,20; 0,91) a u DLQI 0,26 (95% CI 0,11; 0,62).
Imunogenita
U pacientů s GPP léčených intravenózním spesolimabem ve studii Effisayil 1 se u 46 % pacientů vytvořily ADA. U většiny ADA pozitivních subjektů se vytvořily také neutralizační protilátky. Ve studii Effisayil 2 se po několika subkutánních dávkách spesolimabu u 41 % pacientů vytvořily ADA. U většiny ADA pozitivních subjektů se vytvořily také neutralizační protilátky.
Clearance spesolimabu se zvyšovala se zvyšujícími se titry ADA.
Protože u většiny pacientů ve studii Effisayil 1 nedošlo k dalšímu novému vzplanutí, jsou údaje o opakované léčbě u pacientů s ADA (n = 4) omezené. V současnosti není známo, zda existuje korelace mezi přítomností ADA proti spesolimabu a zachováním účinnosti při léčbě vzplanutí. Po subkutánním podání spesolimabu ve studii Effisavil 2 nebyl patrný vliv přítomnosti ADA na účinnost či bezpečnost.
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií s přípravkem Spevigo u pediatrické populace ve věku do 12 let při léčbě generalizované pustulózní psoriázy (informace o použití u pediatrické populace viz bod 4.2).
Na základě údajů získaných od zdravých subjektů, pacientů s GPP a pacientů s jinými onemocněními byl vypracován populační farmakokinetický model. Po intravenózním podání jedné dávky 900 mg byly hodnoty stanovené na základě populačního farmakokinetického modelu u typického
ADA-negativního pacienta s GPP 4 750 (4 510, 4 970) µg·den/ml u AUC0‑∞ (95% CI) a 238 (218,
256) µg/ml u Cmax (95% CI).
Po nasycovací dávce 600 mg spesolimabu podané subkutánně, následované dávkou 300 mg spesolimabu podávanou subkutánně jednou za 4 týdny, byly průměrné (CV%) minimální koncentrace v ustáleném stavu v rozmezí od 33,4 µg/ml (37,6 %) do 42,3 µg/ml (43,0 %).
Absorpce
Po subkutánním podání jedné dávky spesolimabu u zdravých dobrovolníků bylo maximální plazmatické koncentrace dosaženo za 5,5 až 7,0 dnů po podání. Po subkutánním podání do břicha byla absolutní biologická dostupnost poněkud vyšší při vyšších dávkách, s odhadovanými hodnotami 58 %, 65 % a 72 % při dávkách 150 mg, 300 mg, resp. 600 mg. Na základě omezených údajů byla absolutní biologická dostupnost po podání subkutánní dávky 300 mg spesolimabu do stehna přibližně 85 %.
Po subkutánním podání jedné dávky 300 mg spesolimabu do břicha, buď jedné injekce o obsahu 300 mg, nebo dvou injekcí po 150 mg, byla biologická dostupnost při obou způsobech podání podobná.
Distribuce
Na základě populační farmakokinetické analýzy byl typický distribuční objem v ustáleném stavu 6,4 l. Biotransformace
Metabolická dráha spesolimabu nebyla popsána. Předpokládá se, že jako humanizovaná monoklonální protilátka typu IgG1 je spesolimab rozkládán katabolickými drahami na malé peptidy a aminokyseliny podobným způsobem, jako je tomu u endogenního IgG.
Eliminace
V lineárním rozmezí dávky (0,3 až 20 mg/kg) činila clearance spesolimabu (95% CI) na základě populačního farmakokinetického modelu u typického ADA-negativního pacienta s tělesnou hmotností 70 kg 0,184 l/den. Terminální poločas činil 25,5 dne.
Linearita/nelinearita
Po intravenózním podání vykazoval spesolimab při podání jedné dávky v rozmezí od 0,3
do 20 mg/kg lineární farmakokinetiku se zvýšením expozice, které bylo úměrné dávce. Clearance (CL) i terminální poločas byly nezávislé na dávce. Po subkutánním podání jedné dávky se expozice spesolimabu zvýšila o něco více, než by bylo úměrné dávce, a to v celém rozmezí dávek od 150 mg do 600 mg, v důsledku lehce zvýšené biologické dostupnosti při vyšších dávkách.
Tělesná hmotnost
Koncentrace spesolimabu byly nižší u subjektů s vyšší tělesnou hmotností a vyšší u subjektů s nižší tělesnou hmotností. Spesolimab nebyl zkoumán u pacientů s GPP s tělesnou hmotností větší než 164 kg.
Na základě farmakokinetického modelování a simulace je doporučená dávka pro dospívající ve věku od 12 let s tělesnou hmotností ≥ 30 a < 40 kg polovina doporučené dávky pro dospělé a dospívající ve věku od 12 let a s tělesnou hmotností nejméně 40 kg (viz bod 4.2).
Předpokládá se, že expozice u pacientů s tělesnou hmotností ≥ 30 a < 40 kg se sníženým dávkovacím režimem je srovnatelná s expozicí pozorovanou ve studiích GPP.
Starší pacienti/pohlaví/rasa
Na základě populačních farmakokinetických analýz nemá věk, pohlaví ani rasa klinicky významný vliv
na farmakokinetiku spesolimabu. Porucha funkce jater a ledvin
Nepředpokládá se, že by spesolimab jako monoklonální protilátka podléhal jaterní nebo renální eliminaci. Nebylo provedeno žádné formální hodnocení vlivu poruchy funkce jater nebo ledvin na farmakokinetiku spesolimabu.
Populační farmakokinetická analýza nezjistila, že by lehká porucha funkce jater nebo lehká či středně těžká porucha funkce ledvin měly vliv na systémovou expozici spesolimabu.
Pediatrická populace
Farmakokinetika spesolimabu nebyla u pediatrických pacientů ve věku do 14 let studována. Farmakokinetika spesolimabu v plazmě zjištěná u dospívajících byla shodná s farmakokinetikou spesolimabu u dospělých.
Farmaceutické údaje - SPEVIGO 150MG
Trihydrát natrium-acetátu (E 262)
Kyselina octová 98% (E 260) (k úpravě pH) Sacharosa
Arginin-hydrochlorid Polysorbát 20 (E 432) Voda pro injekci
Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými léčivými přípravky.
Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C).
Chraňte před mrazem. Nepoužívejte předplněnou injekční stříkačku s přípravkem Spevigo, pokud byla zmrazena, a to ani po rozmrazení.
Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem. Spevigo 150 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
Před použitím lze předplněnou injekční stříkačku o obsahu 150 mg uchovávat při teplotě do 25 °C po dobu až 14 dnů, je-li uchovávána v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Předplněnou injekční stříkačku o obsahu 150 ml je nutno zlikvidovat, pokud byla uchovávána při teplotě do 25 °C déle než 14 dnů.
Spevigo 300 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
Před použitím lze předplněnou injekční stříkačku o obsahu 300 mg uchovávat při teplotě do 30 °C po dobu až 14 dnů, pokud je uchovávána v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Předplněnou injekční stříkačku o obsahu 300 mg je nutno zlikvidovat, pokud byla uchovávána při teplotě do 30 °C déle než 14 dnů.
Předplněná skleněná injekční stříkačka s automatickým krytem jehly, rozšířenou opěrkou pro prsty a pístem s pístovou zátkou (potažená butylová pryž, silikonizovaná).
Spevigo 150 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
Velikost balení se 2 předplněnými injekčními stříkačkami. Spevigo 300 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
Velikost balení s 1 předplněnou injekční stříkačkou. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
Předplněné injekční stříkačky se mají vyjmout z chladničky a pak z krabičky 15 až 30 minut před aplikací injekce, aby dosáhly pokojové teploty (do 25 °C). Předplněné injekční stříkačky nevystavujte přímému slunečnímu světlu.
Obecná opatření vyžadující pozornost
Před použitím se doporučuje vizuální kontrola každé předplněné injekční stříkačky. Roztok má být čirý až lehce opalizující, bezbarvý až lehce hnědožlutý. Roztok může obsahovat malé množství průsvitných až bílých částic pocházejících z přípravku. Přípravek Spevigo se nemá používat, pokud je roztok zakalený nebo změnil barvu či pokud obsahuje velké nebo zbarvené částice.
Nepoužívejte přípravek, pokud předplněná injekční stříkačka spadla nebo pokud se zdá být poškozená. Kryt sejměte až těsně před podáním injekce.
Každá předplněná injekční stříkačka je určena pouze k jednorázovému použití.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.