Substituční léčba dospělých, dětí a dospívajících (0-18 let věku) u:

• Syndromu primární imunodeficience (PID) s poruchou tvorby protilátek.

• Sekundární imunodeficience (SID) u pacientů, kteří trpí závažnými nebo opakujícími se infekcemi, není u nich účinná antimikrobiální léčba a buď u nich bylo prokázáno selhání specifických protilátek (PSAF)* nebo mají hladiny IgG v séru < 4 g/l.

  *PSAF = neschopnost dosáhnout alespoň dvojnásobného zvýšení titru IgG protilátek proti vakcínám s

  pneumokokovým polysacharidovým a polypeptidovým antigenem

  Imunomodulace u dospělých, dětí a dospívajících (0-18 let věku) u:

• Primární imunitní trombocytopenie (ITP) u pacientů s vysokým rizikem krvácení nebo před operací k úpravě počtu trombocytů

• Guillainův-Barrého syndromu

• Kawasakiho nemoc (v kombinaci s kyselinou acetylsalicylovou; viz bod 4.2)

• Chronické zánětlivé demyelinizační polyradikuloneuropatie (CIDP)

• Multifokální motorické neuropatie (MMN)

Je třeba, aby se substituční terapie zahájila a vedla pod dozorem lékaře s odpovídajícími zkušenostmi

v léčbě imunodeficience.

Dávkování

Dávka a režim dávkování závisí na indikaci.

Dávku může být nutné individuálně upravit pro každého pacienta v závislosti na klinické odpovědi. Dávka stanovená na základě tělesné hmotnosti může vyžadovat úpravu u pacientů s podváhou nebo nadváhou.

Následující režimy dávkování mohou sloužit jako návod.

Substituční léčba u syndromu primární imunodeficience

Režimem dávkování by mělo být dosaženo minimální hladiny IgG (měřené před následující infuzí) nejméně

6 g/l nebo hodnoty v rámci normálního referenčního rozmezí pro populaci daného věku. Dosažení rovnovážného stavu (hladina IgG v ustáleném stavu) trvá tři až šest měsíců od zahájení léčby. Doporučená počáteční dávka 0,4 – 0,8 g/kg je podána jednorázově a po ní následuje dávka nejméně 0,2 g/kg jednou za tři až čtyři týdny.

Dávka nezbytná k dosažení minimální hladiny IgG 6 g/l je v rozsahu 0,2 – 0,8 g/kg/měsíc. Po dosažení rovnovážného stavu se interval mezi dávkami pohybuje mezi 3 - 4 týdny.

Minimální hladiny IgG mají být měřeny a hodnoceny v souvislosti s výskytem infekce. Za účelem snížení výskytu bakteriálních infekcí může být nevyhnutelné zvýšit dávkovaní a docílit vyšších minimálních hladin.

Sekundární imunodeficience (podle definice v bodě 4.1)

Doporučená dávka je 0,2 – 0,4 g/kg jednou za tři až čtyři týdny.

Minimální hladiny IgG mají být měřeny a hodnoceny v souvislosti s výskytem infekce. Dávka se má upravit dle potřeby, aby bylo dosaženo optimální ochrany proti infekcím; u pacientů s přetrvávající infekcí může být nutné dávku zvýšit; snížení dávky lze zvážit, pokud je pacient trvale bez infekce.

Primární imunitní trombocytopenie

Možné jsou dva alternativní režimy léčby:

• 0,8-1 g/kg podaných první den; tato dávka může být do tří dnů od první dávky jednou zopakována

• 0,4 g/kg podaných denně po dobu dvou až pěti dnů.

Při relapsu onemocnění lze léčbu opakovat.

Guillainův-Barrého syndrom

0,4 g/kg/den po dobu 5 dní (dávkování možno opakovat v případě relapsu).

Kawasakiho nemoc

2,0 g/kg se má podat v jedné dávce. Pacienti mají být současně léčeni kyselinou acetylsalicylovou.

Chronická zánětlivá demyelinizační polyneuropatie (CIDP) Počáteční dávka: 2 g/kg během 2 - 5 po sobě jdoucích dnů. Udržovací dávky:

1 g/kg v průběhu 1 - 2 po sobě jdoucích dnů jednou za 3 týdny.

Účinek léčby se má vyhodnotit po každém cyklu; pokud není po 6 měsících léčby pozorován žádný léčebný účinek, má se léčba ukončit.

Pokud je léčba účinná, lékař rozhodne o dlouhodobé léčbě na základě odpovědi pacienta a odpovědi na udržovací léčbu. Dávkování a intervaly podávání může být nutné upravit individuálně podle klinického průběhu onemocnění.

Multifokální motorická neuropatie (MMN)

Počáteční dávka: 2 g/kg podávaná v průběhu 2 - 5 po sobě jdoucích dnů.

Udržovací dávka: 1 g/kg jednou za 2 až 4 týdny nebo 2 g/kg jednou za 4 až 8 týdnů.

Účinek léčby se má vyhodnotit po každém cyklu; pokud není po 6 měsících pozorován žádný léčebný účinek, má se léčba ukončit.

Pokud je léčba účinná, lékař rozhodne o dlouhodobé léčbě na základě odpovědi pacienta a odpovědi na udržovací léčbu. Dávkování a intervaly podávání může být třeba upravit individuálně podle klinického průběhu onemocnění.

Doporučené dávkování shrnuje následující tabulka:

Pediatrická populace

Vzhledem k tomu, že dávkování u každé indikace vychází z tělesné hmotnosti a je upraveno dle klinické odpovědi, dávkování u dětí a dospívajících (0 - 18 let) se neliší od dávkování dospělých.

Porucha funkce jater

Není k dispozici žádný důkaz, že je potřebná úprava dávky.

Porucha funkce ledvin

Žádná úprava dávky, pokud to nevyžaduje klinický stav, viz bod 4.4.

Starší pacienti

Žádná úprava dávky, pokud to nevyžaduje klinický stav, viz bod 4.4.

CIDP

Vzhledem k vzácnosti onemocnění a celkovému nízkému počtu pacientů je pouze málo zkušeností s intravenózním podáním imunoglobulinů dětem s CIDP; k dispozici jsou proto pouze data z publikací. Všechna publikovaná data však jednotně dokládají, že léčba IVIg je stejně účinná u dospělých a dětí stejně jako v případě zavedených indikací IVIg.

Způsob podání

Intravenózní podání.

Normální lidský imunoglobulin se musí podávat intravenózně s počáteční rychlostí 0,46 – 0,92 ml/kg/hod (10 - 20 kapek za minutu) po dobu 20 - 30 minut. Viz bod 4.4. Při výskytu nežádoucích účinků se musí buď snížit rychlost podání, nebo zastavit podání infuze. Při dobré snášenlivosti lze rychlost postupně zvýšit až na maximálně 1,85 ml/kg/hod (40 kapek/min).

U pacientů s PID, kteří tolerují rychlost podání infuze 0,92 ml/kg/hod, je možné rychlost podání postupně zvýšit na 2 ml/kg/hod, 4 ml/kg/hod až na maximálně 6 ml/kg/hod každých 20 - 30 min a to pouze, jestliže pacient infuzi dobře toleruje.

Dávka a rychlost podání infuze se upravuje podle potřeb pacienta. S ohledem na tělesnou hmotnost, dávku a výskyt nežádoucích účinků pacient nemusí dosáhnout maximální rychlosti podání infuze. Při výskytu nežádoucích účinků se podání infuze musí ihned zastavit a znovu pokračovat rychlostí, která je pro pacienta vhodná.

Viz také bod 6.6

Speciální populace

U pediatrických (0 – 18 let) a starších (> 64 let věku) pacientů by se mělo podání infuze zahájit při rychlosti 0,46 – 0,92 ml/kg/hod (10 - 20 kapek za minutu) po dobu 20 - 30 minut. Pokud je infuze dobře tolerována a při zvážení stavu pacienta je možné rychlost postupně zvýšit na maximálně 1,85 ml/kg/hod (40 kapek/min).

Hypersenzitivita na léčivou látku (lidské imunoglobuliny) nebo na kteroukoli pomocnou látku (viz bod 4.4 a 6.1).

Pacienti se selektivním deficitem IgA, u kterých se vytvořily protilátky proti IgA, protože podání přípravku obsahujícího IgA může vyvolat anafylaxi.

Tento léčivý přípravek obsahuje 100 mg maltózy na 1 ml jako pomocnou látku. Narušením testů pro vyšetření hladiny glukózy v krvi maltózou může vést k falešně zvýšeným hodnotám glukózy a nevhodnému podání inzulínu, což může způsobit život ohrožující hypoglykémii a smrt. Zároveň skutečná hypoglykémie může zůstat bez léčby, protože stav hypoglykémie nebude kvůli falešně vyššímu výsledku testu na glukózu odhalen. Další informace viz bod 4.5. Akutní selhání ledvin viz níže.

Léčivý přípravek obsahuje přibližně 3 mmol/l (nebo 69 mg/l) sodíku, což je třeba vzít v úvahu u pacientů

s dietou s omezeným množství sodíku.

Sledovatelnost

Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže.

Speciální preventivní opatření

Potenciálním komplikacím lze často předejít ověřením:

• že pacienti nejsou citliví na normální lidský imunoglobulin zahájením podávání přípravku pomalou rychlostí (rychlost podání 0,46 – 0,92 ml/kg/hod);

• že pacienti jsou během podávání infuze pečlivě sledováni pro výskyt jakýchkoliv příznaků. Zejména pacienti, kterým se normální lidský imunoglobulin podává poprvé, pacienti převedeni z jiného IVIg přípravku, nebo po dlouhém období od podání předchozí infuze je třeba sledovat v nemocnici během první infuze a první hodiny po infuzi, aby byly zachyceny příznaky možných nežádoucích účinků. Všechny ostatní pacienty je třeba sledovat nejméně 20 minut po podání.

U všech pacientů podání IVIg vyžaduje:

• adekvátní hydrataci před zahájením infuze IVIg;

• sledování množství vyloučené moči;

• sledování hladiny kreatininu v séru;

• vyvarování se současného užívání klíčových diuretik (viz bod 4.5).

V případě nežádoucích účinků se buď musí snížit rychlost podávání infuze, nebo se podávání infuze zastaví. Potřebná léčba závisí na povaze a závažnosti nežádoucího účinku.

Reakce na infuzi

Některé nežádoucí účinky (např. bolest hlavy, zrudnutí, zimnice, bolest svalů, sípot, tachykardie, bolest dolní části zad, nauzea a hypotenze) mohou souviset s rychlostí podávání infuze. Doporučená rychlost infuze uvedená v bodě 4.2 se proto musí pečlivě dodržovat. Pacienti musí být v průběhu celé infuze důkladně kontrolováni a pečlivě sledováni s ohledem na výskyt jakýchkoliv příznaků.

Nežádoucí účinky se mohou objevit častěji:

• u pacientů, kterým se normální lidský imunoglobulin podává poprvé, nebo ve vzácných případech, kdy byl přípravek s normálním lidským imunoglobulinem nahrazen jiným nebo pokud od předchozí infuze uplynul dlouhý časový odstup

• u pacientů s neléčenou infekcí nebo základním chronickým zánětem

  Hypersenzitivita

  Hypersenzitivní reakce jsou vzácné.

  Anafylaxe se může rozvinout u pacientů:

• s nedetekovatelnou hladinou IgA, kteří mají protilátky proti IgA

• kteří předchozí léčbu normálním lidským imunoglobulinem tolerovali V případě šoku se zahájí standardní terapie šoku.

Tromboembolizmus

Existuje klinicky prokázaná souvislost mezi podáním IVIg a tromboembolickými příhodami, jako jsou infarkt myokardu, cerebrovaskulární příhody (včetně cévní mozkové příhody), plicní embolie a hluboká žilní trombóza, u kterých se předpokládá, že souvisí s relativním zvýšením viskozity krve během infuze vysokých dávek imunoglobulinu u rizikových pacientů. Je zapotřebí opatrnosti při předepisování a podávání infuzí IVIg obézním pacientům a pacientům s dříve se vyskytujícími rizikovými faktory trombotických příhod (jako jsou pokročilý věk, hypertenze, diabetes mellitus a anamnéza vaskulárního onemocnění nebo trombotické příhody, pacienti se získanými nebo vrozenými trombofilními stavy, pacienti s prodlouženou dobou imobilizace, pacienti se závažnou hypovolemií, pacienti s onemocněními, při kterých se zvyšuje viskozita krve).

U pacientů s rizikem rozvoje tromboembolických nežádoucích účinků se mají IVIg přípravky podávat

nejmenší rychlostí a v nejmenší dávce jaké jsou z praktického hlediska možné.

Akutní selhání ledvin

V souvislosti s IVIg terapií byly zaznamenány případy akutního selhání ledvin. Ve většině případů byly identifikovány rizikové faktory, jako je předcházející renální insuficience, diabetes mellitus, hypovolemie, nadváha, současné podávané nefrotoxické léčivé přípravky a věk nad 65 let.

Před podáním infuze IVIg je třeba vyhodnotit renální parametry, zejména u pacientů s potenciálním zvýšeným rizikem vzniku akutního renálního selhání a je třeba vyšetření opakovat ve vhodných intervalech. U pacientů s rizikem akutního selhání ledvin mají být infuze přípravků IVIg podávány nejmenší rychlostí a v nejmenší možné dávce. V případě poruchy funkce ledvin je třeba zvážit přerušení podávání IVIg.

Přestože byly případy renální dysfunkce a akutního selhání ledvin zaznamenány v souvislosti s podáváním mnoha různých registrovaných IVIg přípravků s obsahem různých pomocných látek, jako jsou sacharóza, glukóza a maltóza, přípravky obsahující sacharózu jako stabilizátor mají v celkovém množství nepoměrně vysoké zastoupení. Rizikovým pacientům by proto měly být podávány IVIg přípravky neobsahující tyto pomocné látky. Přípravek Human normal immunoglobulin Pharma Plasma obsahuje maltózu (viz pomocné látky výše).

Syndrom aseptické meningitidy (AMS)

Syndrom aseptické meningitidy byl hlášen ve spojitosti s léčbou IVIg.

Syndrom se obvykle začne projevovat do několika hodin až 2 dnů po podání IVIg léčby. Mozkomíšního mok je často pozitivní s pleocytózou až několik tisíc buněk na mm³, převahou granulocytů a zvýšenou hladinou bílkovin až několik set mg/dl.

AMS se může častěji objevit ve spojení s léčbou vysokými dávkami (2 g/kg) IVIg.

Pacienti s těmito příznaky mají podstoupit podrobné neurologické vyšetření včetně vyšetření mozkomíšního moku, aby byly vyloučeny jiné příčiny meningitidy.

Přerušení léčby IVIg vedlo během několika dní k remisi AMS bez následků. Hemolytická anémie

IVIg přípravky mohou obsahovat skupiny protilátek, které mohou působit jako hemolyziny a indukovat in

vivo vazbu erytrocytů s imunoglobuliny, což způsobí přímou pozitivní antiglobulinovou reakci (Coombsův test) a zřídka hemolýzu. Po podání léčby IVIg se může následně vyvinout hemolytická anémie z důvodu zvýšené sekvestraci erytrocytů. U pacientů léčených IVIg je třeba sledovat klinické známky a příznaky hemolýzy (viz bod 4.8).

Neutropenie/Leukopenie

Po léčbě přípravky IVIg bylo hlášeno přechodné snížení počtu neutrofilů a/nebo epizody neutropenie,

v některých případech závažné. K poklesu obvykle dochází během několika hodin nebo dnů po podání IVIg

a spontánně během 7 až 14 dní.

Akutní poškození plic v souvislosti s transfuzí (TRALI)

U některých pacientů léčených IVIg byly hlášeny případy akutního nekardiogenního plicního edému (akutní poškození plic v souvislosti s transfuzí [Transfusion Related Acute Lung Injury– TRALI]). TRALI se vyznačuje závažnou hypoxií, dyspnoí, tachypnoí, cyanózou, horečkou a hypotenzí. Příznaky TRALI se obvykle rozvinou během transfuze nebo do 6 hodin po jejím ukončení, často během 1 – 2 hodin. Proto musí být pacienti během infuze IVIg sledováni a v případě nežádoucích účinků postihující plíce musí být infuze IVIg okamžitě zastavena. TRALI je potenciálně život ohrožující stav a vyžaduje okamžitou léčbu na jednotce intenzivní péče.

Interference se sérologickým testováním

Po podání imunoglobulinu může přechodný vzrůst různých pasivně přenesených protilátek vést k falešně pozitivním výsledkům sérologických testů.

Pasivní přenos protilátek proti antigenům erytrocytům, např. A, B, D, může ovlivnit některé sérologické vyšetření protilátek proti erytrocytům, například přímý antiglobulinový test (DAT, přímý Coombsův test).

Přenosná agens

Standardní opatření, která slouží k prevenci infekcí v souvislosti s používáním léčivých přípravků vyrobených z lidské krve nebo plazmy zahrnují pečlivý výběr dárců krve, testování každého odběru i

směsného vzorku plazmy na přítomnost specifických markerů infekce a zařazení efektivních výrobních kroků, sloužící k inaktivaci/odstranění virů.

Navzdory těmto opatřením nelze při podání léčivých přípravků vyrobených z lidské krve a plazmy zcela vyloučit možnost přenosení infekce. To se také týká neznámých nebo nově vznikajících virů a jiných typů infekcí.

Přijatá opatření jsou považována za efektivní u odhalování obalených virů, jako je virus lidské imunodeficience (HIV), virus hepatitidy B (HBV), virus hepatitidy C (HCV) a u neobalených virů, jako je virus hepatitidy A (HAV).

Přijatá opatření jsou omezeně účinná proti neobaleným virům jako parvovirus B19.

Klinická zkušenost potvrdila absenci přenosu hepatitidy A nebo parvoviru B19 s imunoglobuliny a předpokládá se také, že obsah protilátek výrazně přispívá k protivirové ochraně.

Při každém podání přípravku Human normal immunoglobulin Pharma Plasma se důrazně doporučuje

zaznamenat název a číslo šarže přípravku, aby se zachovalo spojení mezi pacientem a šarží přípravku.

Pediatrická populace

U dětí byly po podání přípravku Human normal immunoglobulin Pharma Plasma hlášeny případy

glykosurie. Tyto příhody byly obvykle mírné a přechodné bez klinických příznaků.

Přípravek Human normal immunoglobulin Pharma Plasma obsahuje 100 mg maltózy na 1 ml jako pomocnou látku. V tubulech ledvin je maltóza hydrolyzována na glukózu, která se vstřebává a obecně ji jen málo uniká do moči. Zpětné vstřebávání glukózy je závislé na věku. Přechodné zvýšení maltózy v plazmě může překročit kapacitu ledvin reabsorbovat cukry a výsledkem je pozitivní test na glukózu v moči.

Živé atenuované virové vakcíny

Po podání imunoglobulinu může být v období nejméně 6 týdnů až 3 měsíců snížena účinnost živých atenuovaných vakcín jako jsou vakcíny proti spalničkám, zarděnkám, příušnicím a planým neštovicím. Po podání tohoto přípravku mají uplynou 3 měsíce před očkováním živou atenuovanou vakcínou. V případě spalniček může doba snížené účinnosti trvat až 1 rok. Proto si pacienti po očkování proti spalničkám mají nechat zkontrolovat stav protilátek.

Kličková diuretika

Vyvarujte se současného podání s kličkovými diuretiky.

Vyšetření hladiny glukózy v krvi

Některé typy vyšetření glukózy v krvi (např. založené na reakci s glukózou prostřednictvím glukózo- dehydrogenázy s pyrrolochinolinchinonovým koenzymem – GDH-PQQ, nebo glukózovou oxidoreduktázou) mohou chybně vyhodnotit maltózu (100 mg/ml) obsaženou v přípravku Human normal immunoglobulin Pharma Plasma jako glukózu. Výsledkem může být falešný nález zvýšené hladiny glukózy během infuze a přibližně 15 hodin po skončení infuze a nesprávné podání inzulínu, což může způsobit život ohrožující nebo dokonce smrtelnou hypoglykémii. Zároveň příčiny skutečné hypoglykémie můžou zůstat neléčené v případě, že hypoglykemický stav nebude možné rozeznat kvůli falešně pozitivnímu výsledku testu na glukózu. Proto je třeba při podání přípravku Human normal immunoglobulin Pharma Plasma, nebo jiných parenterálních přípravků s obsahem maltózy vyšetření hladiny glukózy v krvi provádět jen metodami specifickými pro glukózu.

U všech parenterálně podávaných léčivých přípravků s obsahem maltózy je nutné pečlivě zkontrolovat příbalovou informaci, aby byla zvolena vhodná metoda vyšetření glukózy, včetně testovacích proužků. Při jakýchkoliv pochybnostech kontaktujte výrobce testů glukózy pro ověření, že je vhodný při používání parenteráních přípravků s obsahem maltózy.

Pediatrická populace

Ačkoliv u dětí nebyly provedeny studie interakcí s dalšími léčivými přípravky, neočekávají se žádné rozdíly oproti dospělým pacientům.

Těhotenství

Bezpečnost použití tohoto léčivého přípravku v těhotenství u lidí nebyla stanovena v kontrolovaných klinických studií, a proto je třeba při použití těhotnými a kojícími ženami velká opatrnost. U přípravků ze skupiny IVIg byl potvrzen přestup placentou, ve zvýšené míře v průběhu třetího trimestru. Klinická zkušenost s imunoglobuliny nepředpokládá škodlivý vliv na těhotenství, plod ani novorozence.

Kojení

Imunoglobuliny se vylučují do lidského mateřského mléka. Neočekávají se žádné nepříznivé účinky na kojené novorozence/děti.

Fertilita

Na základě klinické zkušenosti s imunoglobuliny se neočekávají žádné škodlivé účinky na fertilitu.

Schopnost řídit a obsluhovat stroje může být narušena některými nežádoucími účinky spojenými s přípravkem Human normal immunoglobulin Pharma Plasma. Pacienti, u kterých se během léčby objeví nežádoucí účinky, by měli s řízením a obsluhou strojů počkat do doby, kdy nežádoucí účinky odezní.

Shrnutí bezpečnostního profilu

Nežádoucí účinky způsobené normálními lidskými imunoglobuliny (sestupně dle frekvence výskytu) zahrnují (viz též bod 4.4):

• zimnici, bolest hlavy, závrať, horečku, zvracení, alergické reakce, nauzea, artralgie, nízký krevní tlak a středně těžkou bolest dolní části zad

• reverzibilní hemolytické reakce; zejména u pacientů s krevní skupinou A, B a AB a (vzácně) hemolytická anémie vyžadující transfuzi

• (vzácně) náhlý pokles krevního tlaku a v ojedinělých případech anafylaktický šok, a to i u pacientů, u kterých se při předchozím podání hypersenzitivita neprojevila

• (vzácně) přechodné kožní reakce (včetně kožního lupus erythematodes – frekvence není známa)

• (velmi vzácně) tromboembolické příhody jako infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, plicní

  embolie, hluboká žilní trombóza

• případy reverzibilní aseptické meningitidy

• případy zvýšení hladiny kreatininu v krvi a/nebo akutní renální selhání

• případy akutního poškození plic způsobené transfuzí (TRALI)

Bezpečnost přípravku Human normal immunoglobulin Pharma Plasma byla hodnocena ve čtyřech klinických studiích, ve kterých bylo podáno celkem 1189 infuzí. Do studie CIDP bylo zařazeno 24 pacientů s chronickou zánětlivou demyelinizační polyradikuloneuropatií (CIDP), kterým bylo podáno celkem 840 přípravku Human normal immunoglobulin Pharma Plasma. Ve studii PID bylo zařazeno 16 pacientů s primární imunodeficiencí (PID), kterým bylo podáno celkem 145 infuzí. Do studie ITP bylo zařazeno 15 subjektů hodnocení s imunitní trombocytopenií (ITP) s celkem 80 podanými infuzemi. Ve studii ID/ITP bylo zařazeno 43 pacientů buď s imunodeficiencí (ID), nebo ITP, kterým bylo podáno celkem 124 infuzí.

Tabulkový přehled nežádoucích účinků

Následující tabulky odpovídají MedDRA klasifikaci orgánových systémů (SOC a úrovni preferovaných termínů).

Tabulka 1 uvádí nežádoucí účinky z klinických studií a Tabulka 2 uvádí nežádoucí účinky hlášené po

uvedení přípravku na trh.

Frekvence výskytu byly vyhodnoceny za použití následující konvence: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10000 až < 1/1000); velmi vzácné (< 1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Frekvence výskytu nežádoucích účinků z klinických studií odpovídají procentům z počtu infuzí (celkový počet infuzí: 1189).

Nežádoucí účinky po uvedení na trh jsou uvedeny s neznámou frekvencí, protože hlášení nežádoucích účinků v rámci post-marketingového sledování je dobrovolné a z populace o nejisté velikosti a není možné spolehlivě určit frekvenci těchto nežádoucích účinků.

Zdroj databáze dat o bezpečnosti (např. z klinických studií, po uvedení na trh a/nebo spontánní hlášení)

Údaje o bezpečnosti s ohledem na přenosné látky, viz bod 4.4.

Pediatrická populace

Frekvence, typ a závažnost nežádoucích účinků se u dětí očekávají stejné jako u dospělých. U dětí byla pozorována po podání přípravku Human normal immunoglobulin Pharma Plasma přechodná glykosurie, která může být způsobena maltózou obsaženou v přípravku Human normal immunoglobulin Pharma Plasma a odlišné kapacitě renálních tubulů reabsorbovat glukózu, protože jde o věkem podmíněný mechanismus.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Předávkování může vést k nadměrnému zavodnění a zvýšené viskozitě krve, zejména u rizikových pacientů včetně starších pacientů a pacientů s narušenou funkcí srdce nebo ledvin (viz bod 4.4).