SEREVENT DISKUS 50MCG/DÁV Dávkovaný prášek k inhalaci

Salmeterol je agonista beta2-adrenoreceptorů s dlouhodobým účinkem, který se užívá pouze

k doplnění kortikosteroidní léčby astma bronchiale. K dosažení optimální léčby kortikosteroidy poskytuje salmeterol dodatečnou symptomatickou léčbu (viz bod 4.4). Pacienty je nutné varovat, aby bez doporučení lékaře nepřerušovali ani neomezovali kortikosteroidní terapii, a to ani tehdy, cítí-li se lépe (viz bod 4.4).

• Dospělí

  Při reverzibilní obstrukci dýchacích cest způsobené astmatem, chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) nebo chronickou bronchitidou poskytuje salmeterol dlouhotrvající (12 hodin) bronchodilataci. Dlouhodobá pravidelná léčba tímto přípravkem při dávkování dvakrát denně je vhodná k udržení příznaků pod kontrolou; s ohledem na jeho pomalejší nástup účinku (10 až 20 minut) však nemá být používán k úlevě od akutních příznaků astmatu – k té se má použít inhalační bronchodilatans s rychleji (do 5 minut) nastupujícím účinkem (např. salbutamol).

  Salmeterol je indikován u pacientů, kteří potřebují pravidelnou bronchodilatační farmakoterapii,

  k prevenci nočních příznaků a/nebo k prevenci denních výkyvů příznaků způsobených reverzibilní obstrukční nemocí dýchacích cest (např. před tělesnou námahou nebo nevyhnutelnou expozicí alergenu).

• Děti

  Pravidelná léčba reverzibilní obstrukce dýchacích cest při astmatu, včetně dlouhotrvající prevence

  bronchospasmu vyvolávaného tělesnou námahou.

K dosažení plného terapeutického přínosu se doporučuje, aby při terapii reverzibilní obstrukce dýchacích cest způsobené astmatem, CHOPN a chronickou bronchitidou byl salmeterol užíván pravidelně. U pacientů s astmatem dochází k nástupu účinné bronchodilatace (více než 15 % zlepšení FEV1) během 10 až 20 minut. Plný účinek se projeví po prvních několika dávkách léčiva.

Bronchodilatační účinky salmeterolu obvykle trvají 12 hodin. To je obzvlášť výhodné v léčbě nočních příznaků astmatu, CHOPN a chronické bronchitidy a v léčbě astmatu vyvolávaného tělesnou námahou.

Pacienty je nutné poučit, aby ke zvládnutí příznaků neinhalovali dodatečné dávky salmeterolu, nýbrž aby použili krátkodobě působícího inhalačního beta2-agonistu.

Vzhledem k tomu, že při užívání vysokých dávek se mohou u přípravků této skupiny vyskytnout nežádoucí účinky, dávkování nebo frekvence dávkování má být zvýšená pouze na doporučení lékaře.

Serevent Diskus se užívá výhradně inhalačně.

• Dospělí

  Léčba astmatu, CHOPN a chronické bronchitidy.

  Dospělí obvykle inhalují obsah jednoho blistru (1 x 50 mikrogramů salmeterolu) dvakrát denně.

  U pacientů s těžší formou obstrukce dýchacích cest a s přetrvávajícími symptomy lze dávku zvýšit

  a inhalovat obsah dvou blistrů (2x 50 mikrogramů salmeterolu) dvakrát denně.

• Děti starší než 4 roky

  Děti od 4 let obvykle inhalují obsah jednoho blistru (1x 50 mikrogramů salmeterolu) dvakrát denně.

• Děti mladší než 4 roky

  Dosud není k dispozici dostatek klinických údajů, aby bylo možné doporučit používání salmeterolu

  u dětí do 4 let.

• Zvláštní skupiny pacientů

  U starších pacientů nebo u osob s poruchou funkce ledvin není třeba dávkování upravovat.

Hypersensitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Léčba astmatu by měla probíhat podle stupňového programu. Serevent Diskus by neměl být používán

(a není vhodný) jako počáteční léčba astmatu.

Terapie salmeterolem se nemá zahajovat u pacientů s významně nebo akutně se zhoršujícím astmatem.

Při bronchiálním astmatu salmeterol nenahrazuje perorální nebo inhalační kortikosteroidy. Používá se k jejich doplnění. Pacienti s bronchiálním astmatem musí být upozorněni, že sami nemohou ukončit léčbu kortikosteroidy anebo ji samovolně snížit, aniž by se poradili s lékařem, i když se při užívání salmeterolu cítí lépe.

Salmeterol není určen k léčbě akutních astmatických symptomů, k níž je nutné použít krátkodobě působícího inhalační bronchodilatancia (např. salbutamolu). Pacientům je třeba doporučit, aby k úlevě od akutních astmatických příznaků tyto přípravky měli stále při sobě.

Rostoucí potřeba podávání krátkodobě působících bronchodilatačních léčiv nutných k úlevě od vzniklých příznaků svědčí o zhoršení kontroly onemocnění. Pacient by měl být obeznámen s tím, že pokud úleva po krátkodobě působícím bronchodilatačním léčivu se stává málo účinnou, nebo potřebuje více inhalací než obvykle, je zapotřebí aplikovat záchrannou léčbu. Z tohoto důvodu by stav pacienta měl být pravidelně kontrolován lékařem a zvážena potřeba podání zvýšené protizánětlivé léčby (např. vyšších dávek inhalačních kortikosteroidů, nebo léčba perorálními kortikosteroidy). Těžká exacerbace astmatu musí být léčena obvyklým způsobem.

Ačkoliv Serevent může být použit jako přídatná léčba, pokud inhalační kortikosteroidy nevedou

k odpovídající kontrole astmatických příznaků, pacienti by neměli zahájit léčbu přípravkem Serevent v průběhu závažné akutní exacerbace, nebo pokud mají výrazně zhoršující se, nebo akutně zhoršující se astma.

V průběhu léčby přípravkem Serevent může dojít k výskytu závažných nežádoucích příhod nebo exacerbací souvisejících s astmatem. Pacienti by měli být požádáni, aby pokračovali v léčbě

a současně vyhledali pomoc lékaře, pokud příznaky astmatu nejsou pod kontrolou nebo se zhorší po zahájení léčby přípravkem Serevent.

Náhlé a progresivní zhoršení kontroly astmatu může ohrožovat život, a pacient má proto neodkladně absolvovat lékařské vyšetření. Je třeba zvážit zintenzivnění léčby kortikosteroidy. U rizikových pacientů lze zahájit každodenní monitorování maximální výdechové rychlosti (PEF). K udržovací léčbě astmatu by měl být salmeterol podán v kombinaci s inhalačními nebo perorálními kortikosteroidy. Dlouhodobě působící bronchodilatancia by neměla být podána samostatně nebo jako hlavní léčba používaná k pravidelné léčbě astma bronchiale (viz bod 4.1).

Postupné snižování dávky přípravku Serevent může být zváženo, jakmile jsou astmatické příznaky pod kontrolou. Je důležité, aby tito pacienti byli pravidelně sledováni po dobu snižování léčby. Měla by být použita nejnižší účinná dávka přípravku Serevent.

Pacienti by měli být obeznámeni s tím, že i když se po užívání salmeterolu cítí lépe, bez porady

s lékařem nesmí ukončit léčbu kortikosteroidy ani snižovat jejich dávky. Salmeterol má být podáván zvlášť opatrně pacientům s tyreotoxikózou.

Velmi vzácně bylo pozorováno zvýšení krevní hladiny glukosy (viz bod 4.8). Toto je třeba mít na zřeteli při předepisování přípravku pacientům s anamnézou diabetes mellitus.

Kardiovaskulární účinky, jako zvýšení systolického krevního tlaku a srdeční frekvence mohou být příležitostně pozorovány při užívání sympatomimetik, zvláště při podávání vyšších než terapeutických dávek. Pacientům s anamnézou kardiovaskulárního onemocnění by proto měl být salmeterol podáván obezřetně.

Důsledkem terapie beta2-agonistickým léčivem může být potenciálně závažná hypokalémie. Zvláštní opatrnost se doporučuje u akutního těžkého astmatu, protože tento účinek může být zesílen souběžnou terapií xantinovými deriváty, kortikosteroidy, diuretiky a hypoxií. V těchto situacích se doporučuje, aby byly monitorovány hladiny draslíku v krevním séru.

Údaje z velké klinické studie (the Salmeterol Multi-Centre Astma Research Trial, SMART) naznačily, že afro-američtí pacienti měli zvýšené riziko výskytu závažných respiračních nežádoucích příhod nebo

úmrtí během užívání salmeterolu ve srovnání s placebem (viz bod 5.1). Není známo, zda k tomu došlo na základě farmakogenetiky, nebo jiných faktorů. (viz body 4.1 a 5.1). Beta2-agonisté s dlouhodobým účinkem, jako je salmeterol, mají být předepisováni s kortikosteroidy.

Současné užití systémově podávaného ketokonazolu významně zvyšuje systémovou expozici salmeterolu. To může vést ke zvýšení incidence systémových účinků (např. prodloužení QTc intervalu a palpitací). Pokud prospěch z léčby salmeterolem nepřeváží možné zvýšení rizika jeho systémových nežádoucích účinků, je třeba se společné léčbě s ketokonazolem nebo s dalšími silnými inhibitory CYP3A4 vyvarovat (viz bod 4.5).

Těžké astma vyžaduje pravidelné lékařské hodnocení, včetně funkčních vyšetření plic, protože pacienti jsou ohroženi těžkými záchvaty až úmrtím.

Aby se zajistila optimální dodávka léčiva do plic, je třeba přezkoušet, jak pacient ovládá techniku

inhalace, a ujistit se, že je schopen synchronizovat nádech se spuštěním dávkovače.

Stejně jako při podávání jiných inhalačních přípravků může po inhalaci tohoto přípravku dojít

k paradoxnímu bronchospasmu s bezprostředním zhoršením pískotů (hvízdavého dýchání). V takovém případě je nutné okamžitě zahájit léčbu s rychle a krátkodobě působícími inhalačními bronchodilatátory. Podávání salmeterolu se musí okamžitě ukončit, znovu zhodnotit stav pacienta,

a podle potřeby má být zahájena alternativní terapie (viz bod 4.8).

V důsledku léčby beta2-agonisty byly pozorovány farmakologické nežádoucí účinky, jako jsou třes, subjektivní pocit palpitací a bolesti hlavy, avšak s tendencí k odeznívání a slábnutí při pravidelné terapii (viz bod 4.8).

Pomocné látky

Serevent Diskus obsahuje laktózu. Není pravděpodobné, že by malé množství (viz bod 2) laktózy

v jedné inhalační dávce způsobilo problémy pacientům s nesnášenlivostí laktózy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy

a galaktózy nemají tento přípravek užívat. Pomocná látka laktóza obsahuje malé množství mléčné bílkoviny, která může způsobit alergickou reakci.

U pacientů s reverzibilní obstrukcí dýchacích cest je třeba se vyvarovat podávání neselektivních

i selektivních beta-blokátorů, pokud neexistují závažné důvody pro jejich použití.

Důsledkem terapie beta2-agonistickým léčivem může být potenciálně závažná hypokalémie. Zvláštní opatrnost se doporučuje u akutního těžkého astmatu, protože tento účinek může být zesílen souběžnou terapií xantinovými deriváty, kortikosteroidy nebo diuretiky.

Silné inhibitory CYP3A4

Současné podávání ketokonazolu (400 mg perorálně 1x denně) a salmeterolu (50 µg inhalačně 2x denně) 15 zdravým subjektům po dobu 7 dnů vedlo k významnému zvýšení plasmatické expozice ^{salmeterolu (1,4-násobku C}max ^{a 15-násobku AUC). To může vést ke zvýšení incidence dalších} systémových účinků léčby salmeterolem (např. prodloužení QTc intervalu a palpitacím) v porovnání s léčbou salmeterolem nebo ketokonazolem samotným (viz bod 4.4).

Nebyly pozorovány žádné klinicky významné účinky na krevní tlak, srdeční frekvenci, hladinu krevní glukózy a draslíku v krvi. Současné podávání s ketokonazolem nevedlo ke zvýšení eliminačního poločasu salmeterolu ani zvýšení kumulace salmeterolu při opakovaném dávkování.

Pokud prospěch z léčby salmeterolem nepřeváží možné zvýšení rizika jeho systémových nežádoucích účinků, je třeba se současnému podávání s ketokonazolem vyvarovat. Je pravděpodobné, že riziko

interakcí s dalšími silnými inhibitory CYP3A4 (např. intrakonazolem, telithromycinem, ritonavirem) bude podobné.

Středně silné inhibitory CYP3A4

Současné podávání erythromycinu (500 mg perorálně 3x denně) a salmeterolu (50 µg inhalačně dvakrát denně) 15 zdravým subjektům po dobu 6 dnů vedlo k malému, statisticky nevýznamnému ^{zvýšení expozice salmeterolu (1,4-násobku C}max ^{a 1,2-násobku AUC). Současné podávání}

s erythromycinem nebylo spojeno se žádnými závažnými nežádoucími účinky.

Fertilita

Nejsou dostupná data.

Těhotenství

Ve studiích na zvířatech se některé účinky na plod typické pro beta2-agonisty vyskytly při expozici značně vyšších dávek než ty, které se vyskytují při terapeutickém užití. Rozsáhlé zkušenosti s jinými beta2-agonisty neprokázaly, že by tento účinek byl relevantní u žen užívajících klinické dávky.

Nejsou odpovídající a dobře kontrolované studie se salmeterolem u těhotných žen. Účinek salmeterolu

u těhotných žen není znám.

Stejně jako u jiných léčiv, podávání tohoto přípravku v období těhotenství se doporučuje pouze v případě, kdy očekávaný přínos pro matku je větší než možné riziko pro plod.

Kojení

Po inhalační terapeutické dávce jsou plazmatické hladiny salmeterolu zanedbatelné, a proto hladiny

v mateřském mléce jsou podle toho nízké. Nicméně, jelikož jsou omezené údaje o použití salmeterolu kojícími matkami, jeho podání by se mělo za těchto podmínek zvážit, zda očekávaný přínos pro matku je větší než možné riziko pro kojence.

Studie u kojících samiček podporují názor, že salmeterol se pravděpodobně vylučuje do mateřského mléka pouze ve velmi malém množství.

Studie prokázaly, že HFA-134a nemá vliv ani na reprodukci, ani na laktaci dospělých nebo dvou

následujících generací potkanů, nebo na vývoj plodů potkanů nebo králíků.

Při užívání tohoto přípravku se neprojevil negativní vliv na činnost vyžadující zvýšenou pozornost, schopnost soustředění a koordinaci pohybů.

V následujícím textu jsou nežádoucí účinky uvedené podle orgánových tříd a frekvence výskytu. Četnost nežádoucích účinků je definována jako velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000) a velmi vzácné (< 1/10 000) včetně jednotlivých hlášených případů. Časté a méně časté byly odvozené z klinických dat. Incidence

u placeba nebyla vzata v úvahu. Velmi vzácné nežádoucí účinky byly odvozeny z dat získaných při

postmarketingovém sledování.

Následující četnost výskytu je odhadována od standardní dávky 50 mikrogramů dvakrát denně. Četnost u vyšší dávky 100 mikrogramů dvakrát denně byla rovněž vzata v úvahu, jestliže to bylo vhodné.

Byly hlášeny farmakologické nežádoucí účinky beta2-agonistů, jako jsou třes, bolest hlavy a palpitace, avšak s tendencí k odeznívání a slábnutí při pravidelné terapii. Třes a tachykardie byly pozorovány mnohem častěji při podávání dávek vyšších než 50 mikrogramů dvakrát denně.

Stejně jako při užívání jiných inhalačních přípravků se může vyskytnout paradoxní bronchospasmus se zhoršením hvízdavého dýchání (pískotů) bezprostředně po inhalaci. V takovém případě je třeba ihned vdechnout rychle a krátkodobě působící bronchodilatační léčivo. Je nutné okamžitě ukončit užívání salmeterolu, pacient má být vyšetřen a podle potřeby má být zahájena alternativní terapie (viz

bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky

případně na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 49/48

100 00 Praha 10

E-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz

Příznaky a symptomy

Objektivními a subjektivními příznaky předávkování salmeterolu mají typické známky beta2- adrenergní stimulace, včetně třesu, bolesti hlavy tachykardie, zvýšení systolického krevního tlaku a hypokalémie.

Terapie

Dojde-li k předávkování, pacient má dostávat podpůrnou léčbu s nezbytným monitorováním. Další postup by měl vycházet z klinického průběhu nebo podle doporučení národního toxikologického centra.