IBERON 400MG Potahovaná tableta

IBERON je indikován ke krátkodobé symptomatické léčbě mírné až středně silné bolesti a/nebo horečky.

IBERON potahované tablety 200 mg jsou indikovány u dospělých dospívajících a dětí s

tělesnou hmotností od 20 kg (ve věku od 7 let).

IBERON potahované tablety 400 mg jsou indikovány u dospělých a dospívajících s tělesnou hmotností od 40 kg (ve věku od12 let).

Dávkování

Pouze pro krátkodobé perorální podávání.

Výskyt nežádoucích účinků lze minimalizovat podáváním nejnižší účinné dávky po nejkratší dobu nutnou k potlačení příznaků onemocnění (viz bod 4.4).

Dávka ibuprofenu závisí na věku a hmotnosti pacienta.

IBERON 200 mg potahované tablety

Dospělí a dospívající s tělesnou hmotností od 40 kg (od 12 let):

Doporučená dávka je 200-400 mg podávaná jako jedna dávka nebo až 3-4x denně podle potřeby. Interval mezi dávkami musí být nejméně 6 hodin. Maximální denní dávka nemá překročit 1200 mg během 24 hodin.

Děti s tělesnou hmotností od 20 kg (7 let) do 39 kg (11 let):

Děti o hmotnosti 20-29 kg (7-9 let): 200 mg 1–3x denně podle potřeby, s intervaly mezi

dávkami nejméně 6 hodin. Maximální denní dávka nemá překročit 600 mg během 24 hodin.

Děti s tělesnou hmotností 30-39 kg (10-11 let): 200 mg 1–4x denně podle potřeby, s intervaly

mezi dávkami nejméně 6 hodin. Maximální denní dávka nemá překročit 800 mg během

24 hodin.

Pokud je u dětí a dospívajících nutné podávat tento léčivý přípravek déle než 3 dny nebo pokud se zhorší symptomy onemocnění, je třeba, aby je vyšetřil lékař.

Pokud je nutné, aby dospělý užíval tento léčivý přípravek při horečce déle než 3 dny nebo při

bolesti déle než 4 dny, nebo se symptomy onemocnění zhoršují, je třeba, aby se poradil s lékařem.

IBERON 400 mg potahované tablety

Dospělí a dospívající s tělesnou hmotností od 40 kg (od 12 let):

Doporučená dávka je 400 mg podávaná jako jedna dávka nebo až 3-4x denně podle potřeby. Interval mezi dávkami musí být nejméně 6 hodin. Maximální denní dávka nemá překročit 1200 mg během 24 hodin.

Pokud je u dospívajících nutné podávat tento léčivý přípravek déle než 3 dny nebo se zhorší symptomy onemocnění, je třeba, aby jej vyšetřil lékař.

Pokud je nutné, aby dospělý užíval tento léčivý přípravek při horečce déle než 3 dny nebo při

bolesti déle než 4 dny, nebo se symptomy onemocnění zhoršují, je třeba, aby se poradil s lékařem.

Pediatrická populace:

IBERON 200 mg potahované tablety není určen pro děti s tělesnou hmotností nižší než 20 kg

nebo mladší než 7 let.

IBERON 400 mg potahované tablety není určen pro dospívající s tělesnou hmotností nižší než

40 kg a pro děti mladší 12 let.

Starší pacienti:

Starší pacienti jsou vystaveni zvýšenému riziku závažných následků nežádoucích účinků. Pokud je podávání NSAID považováno za nezbytné, má být použita nejnižší účinná dávka po co nejkratší dobu. Pacient má být během léčby NSAID pravidelně sledován s ohledem na riziko krvácení do trávicího traktu.

Porucha funkce ledvin:

Opatrnosti je třeba u pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce ledvin. Dávka má být udržována co nejnižší a funkce ledvin má být monitorována (viz bod 4.4). Tento léčivý přípravek je kontraindikován u pacientů s těžkým selháním ledvin (viz bod 4.3)

Porucha funkce jater:

Opatrnosti je třeba u pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater. Dávka má

být udržována co nejnižší (viz bod 4.4). Tento léčivý přípravek je kontraindikován u pacientů s těžkým selháním jater (viz bod 4.3).

Způsob podání

K perorálnímu podání.

Tablety se mají zapíjet sklenicí vody. Tablety se polykají vcelku a nemají se kousat, lámat,

drtit nebo cucat, aby nedošlo k nepříjemným pocitům v ústech a podráždění krku.

U pacientů s citlivým žaludkem se doporučuje ibuprofen užívat s jídlem. Pokud se ibuprofen

užije krátce po jídle, nástup účinku může být opožděn.

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou

  v bodě 6.1.

• Anamnéza hypersenzitivních reakcí (např. bronchospasmus, astma, rýma, angioedém nebo kopřivka) po užívání kyseliny salicylové nebo jiných nesteroidních antiflogistik (NSAID).

• Anamnéza gastrointestinálního krvácení nebo perforace ve vztahu k předchozí léčbě

  NSAID.

• Aktivní nebo anamnesticky rekurentní peptický vřed/hemorhagie (dvě nebo více

  epizod prokázané ulcerace nebo krvácení).

• Neobjasněné poruchy krvetvorby.

• Těžké srdeční selhání (třída IV dle NYHA).

• Těžké jaterní nebo ledvinové selhání.

• Třetí trimestr gravidity (viz bod 4.6).

• Těžká dehydratace (např. způsobená zvracením, průjmem nebo nedostatečným příjmem tekutin).

Výskyt nežádoucích účinků lze minimalizovat podáváním nejnižší účinné dávky po nejkratší dobu nutnou k potlačení příznaků onemocnění (viz bod 4.2 a gastrointestinální a kardiovaskulární rizika níže).

Maskování symptomů základního infekčního onemocnění

Přípravek IBERON může maskovat symptomy infekčního onemocnění, což může vést k

opožděnému zahájení vhodné léčby a tím ke zhoršení průběhu infekce. Tato skutečnost byla pozorována u bakteriální komunitní pneumonie a bakteriálních komplikací varicelly. Když se ibuprofen podává ke zmírnění horečky nebo bolesti související s infekčním onemocněním, doporučuje se sledovat průběh infekce. V prostředí mimo nemocnici se má pacient poradit s lékařem, jestliže symptomy onemocnění přetrvávají nebo se zhoršují.

Vzhledem ke zvýšenému riziku ulcerace nebo krvácení nemá být ibuprofen podáván současně

s jinými NSAID, včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy-2 (viz bod 4.5).

Současná konzumace alkoholu s NSAID včetně ibuprofenu, může zvýšit riziko nežádoucích účinků na gastrointestinální trakt (např. krvácení do trávicího traktu) nebo centrální nervový systém, pravděpodobně v důsledku aditivního účinku.

Opatrnost je nutná u pacientů:

• s kongenitálními poruchami metabolismu porfyrinu (např. akutní intermitentní porfyrií);

• bezprostředně po velkém chirurgickém zákroku;

• při dehydrataci;

• kteří měli hypersenzitivní reakci nebo alergické reakce na jiné látky, protože mohou mít zvýšené riziko hypersenzitivní reakce po užití přípravku IBERON

• kteří trpí sennou rýmou, nosními polypy nebo chronickými obstrukčními poruchami respiračního traktu, protože u těchto pacientů existuje zvýšené riziko alergických reakcí. Tyto reakce se mohou projevit jako astmatické záchvaty (tzv. analgetické astma),

Quinckeho edém nebo kopřivka,

Velmi vzácně byly pozorovány těžké akutní reakce z přecitlivělosti (například anafylaktický šok). Při prvních známkách reakce z přecitlivělosti po užití přípravku IBERON musí být léčba ukončena. Odborný personál musí zajistit lékařsky nezbytná opatření v souladu se symptomy.

Respirační účinky:

U pacientů trpících bronchiálním astmatem nebo alergickým onemocněním (nebo s těmito onemocněními v anamnéze) může dojít k vyvolání bronchospasmu.

Gastrointestinální krvácení, ulcerace a perforace

Gastrointestinální krvácení, ulcerace nebo perforace, které mohou být fatální, byly hlášené u všech NSAID kdykoli během léčby, s varovnými příznaky, ale i bez nich i bez předchozí

anamnézy závažných gastrointestinálních příhod.

Riziko gastrointestinálního krvácení, ulcerace nebo perforace stoupá se zvyšujícími se dávkami NSAID, u pacientů s anamnézou peptického vředu, zejména pokud byl komplikován krvácením nebo perforací (viz bod 4.3) a u starších pacientů. Tito pacienti mají léčbu zahájit nejnižší možnou dávkou. U těchto pacientů a také u pacientů vyžadujících souběžnou léčbu

nízkými dávkami kyseliny acetylsalicylové nebo jinými léky, které mohou zvýšit gastrointestinální riziko (viz níže a bod 4.5), je vhodné zvážit kombinovanou léčbu protektivními látkami (např. misoprostol nebo inhibitory protonové pumpy).

Pacienti s anamnézou gastrointestinálního onemocnění, zejména ve starším věku, musí hlásit jakékoli neobvyklé abdominální symptomy (zejména gastrointestinální krvácení), především na počátku léčby.

Opatrnost je doporučována u pacientů, užívajících konkomitantní léčbu, která by mohla zvyšovat riziko ulcerace nebo krvácení, například perorálně podávané kortikosteroidy, antikoagulancia, jako warfarin, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu nebo antiagregancia, jako kyselina acetylsalicylová (viz bod 4.5).

Pokud se u pacientů užívajících ibuprofen objeví gastrointestinální krvácení nebo ulcerace,

musí být léčba ukončena.

NSAID musí být podávána s opatrností pacientům s anamnézou ulcerózní kolitidy nebo Crohnovy nemoci, protože jejich stav se může zhoršit (viz bod 4.8).

Starší pacienti

U starších pacientů je zvýšená frekvence nežádoucích účinků NSAID, zejména gastrointestinálního krvácení a perforace, které mohou být fatální (viz bod 4.2).

Kardiovaskulární a cerebrovaskulární účinky

Opatrnost (konzultace s lékařem nebo lékárníkem) se vyžaduje před zahájením léčby u

pacientů s hypertenzí a/nebo srdečním selháním v anamnéze, protože v souvislosti s léčbou

NSAID byla hlášena retence tekutin, hypertenze a edém.

Klinické studie poukazují na to, že podávání ibuprofenu, obzvláště ve vysokých dávkách (2400 mg/den), může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (např. infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody). Epidemiologické studie nepoukazují na zvýšené riziko arteriálních trombotických příhod při podávání nízkých dávek ibuprofenu (např. ≤ 1200 mg/den).

Pacienti s nekontrolovanou hypertenzí, kongestivním srdečním selháním (třída NYHA II-III), prokázanou ischemickou chorobou srdeční, onemocněním periferních tepen a/nebo

cerebrovaskulárním onemocněním smí být léčeni ibuprofenem pouze po důkladném zvážení a je třeba se vyhnout podávání vysokých dávek (2400 mg/).

Pečlivě je třeba zvážit zahájení dlouhodobé léčby u pacientů s rizikovými faktory pro kardiovaskulární choroby (např. hypertenze, hyperlipidemie, diabetes mellitus a kouření), zejména pokud je nutné podávat vysoké dávky ibuprofenu (2400 mg/den).

U pacientů léčených ibuprofenem byly hlášeny případy Kounisova syndromu. Kounisův

syndrom byl definován jako kardiovaskulární symptomy sekundární k alergické nebo

hypersenzitivní reakci spojené se zúžením koronárních tepen a potenciálně vedoucí k infarktu

myokardu.

Účinky na ledviny

Dlouhodobé podávání ibuprofenu, stejně jako jiných NSAID, vedlo k papilární nekróze a

dalším patologickým změnám ledvin. Renální toxicita byla pozorována také u pacientů, u

nichž je udržování perfuze ledvin kompenzováno renálními prostaglandiny. U těchto pacientů může podání NSAID způsobit na dávce závislé snížení tvorby prostaglandinů a sekundárně

omezit průtok krve ledvinami, což může mít za následek jejich selhání. Nejvíce jsou touto

reakcí ohroženi pacienti s poruchou funkce ledvin, srdečním selháním, dysfunkcí jater,

pacienti užívající diuretika a ACE inhibitory a starší pacienti. Po přerušení léčby NSAID

obvykle dojde k zotavení do stavu před léčbou.

SLE a smíšené onemocnění pojivové tkáně

U pacientů se systémovým lupus erythematodes (SLE) a smíšenými onemocněními pojivové

tkáně může hrozit zvýšené riziko aseptické meningitidy (viz níže a bod 4.8).

Závažné kožní nežádoucí reakce (SCAR)

Závažné kožní nežádoucí reakce (SCAR), zahrnující exfoliativní dermatitidu, erythema multiforme, Stevensův-Johnsonův syndrom (SJS), toxickou epidermální nekrolýzu (TEN), polékovou reakci s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS syndrom) a akutní generalizovanou exantematózní pustulózu (AGEP), které mohou být život ohrožující nebo

fatální, byly hlášeny v souvislosti s použitím ibuprofenu (viz bod 4.8). Většina těchto reakcí se vyskytla během prvního měsíce léčby.

Pokud se objeví symptomy naznačující tyto reakce, je třeba ibuprofen okamžitě vysadit a zvážit alternativní léčbu (podle potřeby).

Ve výjimečných případech může být prvotní příčinou závažných infekčních komplikací kůže a měkkých tkání varicella. K dnešnímu dni nelze vyloučit, že NSAID zhoršují průběh těchto infekcí. Proto je vhodné ibuprofen při planých neštovicích nepodávat.

Další upozornění

Ibuprofen může dočasně inhibovat funkci (agregaci) trombocytů. Pacienty s poruchami

koagulace je proto třeba pečlivě sledovat.

Při dlouhodobém užívání ibuprofenu je nutné pravidelné sledování hodnot jaterních funkčních testů, funkce ledvin a krevního obrazu.

Dlouhodobá léčba bolesti hlavy jakýmkoli typem analgetik může tuto bolest zhoršit. Pokud

k takové situaci dojde nebo je na ni podezření, je nutné, aby pacient vyhledal lékaře a léčbu je třeba přerušit. Na diagnózu bolest hlavy z nadužívání medikace (MOH) je třeba mít podezření u pacientů, kteří mají časté nebo každodenní bolesti hlavy navzdory pravidelnému užívání léků proti bolesti hlavy (nebo kvůli němu).

Časté užívání analgetik, zejména kombinace několika analgetických léčivých přípravků, může obecně vést k trvalému poškození ledvin a riziku jejich selhání (analgetická nefropatie). Toto riziko se může zvýšit při fyzické námaze spojené se ztrátou soli a dehydratací.

Pediatrická populace

200 mg: U dehydratovaných dětí a dospívajících existuje riziko poruchy funkce ledvin. 400 mg: U dehydratovaných dospívajících existuje riziko poruchy funkce ledvin.

IBERON 200 mg potahované tablety se nedoporučuje u dětí s tělesnou hmotností nižší než

20 kg nebo mladších 7 let.

IBERON 400 mg potahované tablety se nedoporučuje u dospívajících s tělesnou hmotností nižší než 40 kg a u dětí mladších 12 let.

Sodík

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v tabletě, to znamená, že je

v podstatě 'bez sodíku’.

Antihypertenziva (ACE inhibitory, beta-blokátory, antagonisté angiotenzinu II) a diuretika: NSAID mohou snižovat účinek antihypertenziv, jako jsou ACE inhibitory, antagonisté receptoru angiotenzinu II, beta-blokátory a diuretika. U některých pacientů s poruchou funkce ledvin (např. dehydratovaní pacienti nebo starší pacienti s poruchou funkce ledvin) může

současné podávání ACE inhibitorů, blokátorů beta-receptorů nebo antagonistů angiotenzinu II a inhibitorů cyklooxygenázy vést k dalšímu zhoršení funkce ledvin až po jejich akutní selhání, které je však obvykle reverzibilní. Tuto kombinaci je proto nutno podávat s opatrností, zvláště u starších pacientů. Pacienti musí být adekvátně hydratováni a má být zváženo monitorování renálních funkcí po zahájení souběžné léčby a poté v pravidelných intervalech. Diuretika mohou také zvýšit riziko nefrotoxicity NSAID.

Digoxin, fenytoin, lithium: Současné užívání přípravku IBERON s digoxinem, fenytoinem nebo lithiem může zvýšit sérové hladiny těchto léčivých látek. Kontrola sérových hladin digoxinu, lithia a fenytoinu není při správném užívání (maximálně po dobu 3 nebo 4 dnů) zpravidla nutná.

Cholestyramin: Současné podávání ibuprofenu a cholestyraminu zpomaluje a snižuje (o 25 %) absorpci ibuprofenu. Mezi těmito přípravky je potřeba dodržet interval nejméně 2 hodin.

Metotrexát: Užití ibuprofenu během 24 hodin před nebo po užití metotrexátu může vést ke zvýšení koncentrací metotrexátu a zesílení jeho toxického účinku.

Cyklosporin: Zvýšené riziko nefrotoxicity.

Mifepriston: Pokud jsou NSAID užity během 8-12 dnů po podání mifepristonu, mohou snížit jeho účinek.

Ostatní NSAID, včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy 2: je třeba se vyhnout

současnému užívání, protože může zvýšit riziko nežádoucích účinků (viz bod 4.4).

Kyselina acetylsalicylová: Současné podávání ibuprofenu a kyseliny acetylsalicylové se obecně nedoporučuje vzhledem k možnosti zvýšeného výskytu nežádoucích účinků.

Preklinické údaje poukazují na to, že ibuprofen při současném podávání s nízkou dávkou

kyseliny acetylsalicylové může kompetitivně inhibovat její vliv na agregaci trombocytů.

Ačkoliv panuje určitá nejistota týkající se extrapolace těchto údajů na klinickou situaci, nelze vyloučit možnost, že pravidelné a dlouhodobé užívání ibuprofenu může snížit

kardioprotektivní účinek nízké dávky kyseliny acetylsalicylové. Při občasném užití ibuprofenu není klinicky významný vliv pravděpodobný (viz bod 5.1).

Kortikoidy: Zvýšené riziko gastrointestinální ulcerace nebo krvácení při kombinaci s NSAID (viz bod 4.4).

Antikoagulancia: NSAID mohou zesilovat účinky antikoagulancií, např. warfarinu (viz bod

4.4).

Chinolonová antibiotika: Údaje získané na zvířatech naznačují, že NSAID mohou zvýšit riziko křečí způsobených chinolonovými antibiotiky. Pacienti užívající NSAID a chinolony mohou mít zvýšené riziko vzniku křečí.

Deriváty sulfonylmočoviny: NSAID mohou zesilovat účinky léků na bázi sulfonylmočoviny. Vzácně byly hlášeny případy hypoglykemie u pacientů užívajících deriváty sulfonylmočoviny a ibuprofen. Při současném užívání se doporučuje preventivně kontrolovat hodnoty glykemie.

Antiagregancia a selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI): Zvýšené riziko gastrointestinálního krvácení při kombinaci s NSAID (viz bod 4.4).

Takrolimus: Možné zvýšené riziko nefrotoxicity při současném podávání s NSAID.

Zidovudin: Zvýšené riziko hematologické toxicity při současném podávání s NSAID. Existují

důkazy o zvýšeném riziku hemartróz a hematomu u HIV-pozitivních hemofiliků léčených současně zidovudinem a ibuprofenem.

Aminoglykosidy: NSAID mohou snižovat vylučování aminoglykosidů.

Kaptopril: Experimentální studie ukazují, že ibuprofen působí proti účinku kaptoprilu na vylučování sodíku.

Bylinné extrakty: Ginkgo biloba může při současném podávání s NSAID zvyšovat riziko

krvácení.

Inhibitory CYP2C9: Souběžné podávání ibuprofenu s inhibitory CYP2C9 může zvýšit expozici ibuprofenu (substrát CYP2C9). Ve studii s vorikonazolem a flukonazolem (inhibitory CYP2C9) bylo prokázáno zvýšení expozice S(+)-ibuprofenu o asi 80–100%. Pokud jsou současně podávány silné inhibitory CYP2C9 a ibuprofen je třeba zvážit snížení dávky ibuprofenu, zejména pokud je podáván ve vysokých dávkách v kombinaci

s vorikonazolem nebo flukonazolem.

Ritonavir: Současné podávání s ritonavirem může zvyšovat plazmatické koncentrace NSAID.

Alkohol, bisfosfonáty a oxpentifylin (pentoxifylin): Mohou zesilovat gastrointestinální

nežádoucí účinky a zvyšovat riziko krvácení a ulcerace.

Baklofen: Zvýšená toxicita baklofenu.

Kalium šetřící diuretika: Současné užívání ibuprofenu a kalium šetřících diuretik může vést

k rozvoji hyperkalemie.

Probenecid a sulfinpyrazon: Léčivé přípravky, které obsahují probenecid nebo sulfinpyrazon, mohou zpomalit vylučování ibuprofenu.

Těhotenství

Inhibice syntézy prostaglandinů může mít nežádoucí vliv na těhotenství a/nebo fetální/embryonální vývoj. Údaje z epidemiologických studií naznačují zvýšené riziko

potratu, srdečních malformací a gastroschízy po užívání inhibitoru syntézy prostaglandinů na počátku těhotenství. Absolutní riziko kardiovaskulárních malformací se zvýšilo z méně než 1 % na přibližně 1,5 %. Předpokládá se, že toto riziko stoupá s dávkou a délkou léčby. U

zvířat se prokázalo, že podávání inhibitorů syntézy prostaglandinů vedlo ke zvýšení preimplantačních a postimplantačních ztrát a k fetální/embryonální letalitě. Navíc byla hlášena zvýšená incidence různých malformací včetně kardiovaskulárních po podání inhibitorů syntézy prostaglandinů zvířatům v průběhu organogeneze.

Od 20. týdne těhotenství může užívání ibuprofenu způsobit oligohydramnion v důsledku

poruchy funkce ledvin u plodu. K tomu může dojít krátce po zahájení léčby a po jejím

ukončení tento stav obvykle odezní. Kromě toho byly po léčbě ve druhém trimestru hlášeny případy zúžení ductus arteriosus, z nichž většina po ukončení léčby odezněla. Z těchto důvodů nemá být během prvního a druhého trimestru těhotenství ibuprofen podán, pokud to není zcela nezbytné. Pokud ibuprofen užívá žena, která se snaží otěhotnět nebo během

prvního a druhého trimestru těhotenství, musí být dávka co nejnižší a doba léčby co nejkratší. Při podávání ibuprofenu po dobu několika dnů od 20. gestačního týdne je třeba zvážit předporodní monitorování z důvodu možného výskytu oligohydramnia nebo konstrikce ductus arteriosus. V případě nálezu oligohydramnia nebo konstrikce ductus arteriosus má být podávání ibuprofenu ukončeno.

Během třetího trimestru těhotenství mohou všechny inhibitory syntézy prostaglandinů vystavit plod následujícím rizikům:

• Kardiopulmonální toxicitě (předčasná konstrikce/uzávěr ductus arteriosus a pulmonální hypertenze);

• Renální dysfunkce (viz výše).

  Na konci těhotenství mohou inhibitory syntézy prostaglandinů vystavit matku a novorozence následujícím rizikům:

• Možnému prodloužení doby krvácení – antiagregačnímu účinku, který se může objevit i

  při velmi nízkých dávkách;

• Inhibici děložních kontrakcí s možným následkem zpožděného nebo prodlouženého

porodu.

Ibuprofen je proto kontraindikován během třetího trimestru těhotenství (viz body 4.3 a 5.3). Kojení

Do mateřského mléka přechází pouze malé množství ibuprofenu a jeho metabolitů. Vzhledem

k tomu, že škodlivé účinky na kojence nejsou dosud známé, přerušení kojení není obvykle nutné, pokud se jedná o krátkodobou léčbu s doporučenou dávkou při horečce a bolesti.

Fertilita

Existují určité důkazy o tom, že léky, které inhibují cyklooxygenázu/syntézu prostaglandinů, ovlivňují ovulaci a tím mohou způsobit poškození plodnosti žen. Tento účinek je reverzibilní a po ukončení léčby odezní. Užívání ibuprofenu se nedoporučuje ženám, které se snaží

otěhotnět. U žen, které mají potíže s početím nebo absolvují vyšetření ke zjištění příčin

neplodnosti, má být zváženo vysazení ibuprofenu.

Ibuprofen obecně nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Protože se však při vyšších dávkách mohou objevit nežádoucí účinky na centrální nervový systém jako je únava a závrať, může být v jednotlivých případech narušena schopnost reagovat a aktivně se účastnit silničního provozu a obsluhovat stroje. Toto platí ve větší míře při kombinaci s alkoholem.

Následující přehled nežádoucích účinků obsahuje všechny nežádoucí účinky hlášené u ibuprofenu, včetně těch, které se vyskytly při dlouhodobé léčbě vysokými dávkami u pacientů s revmatismem. Uvedené četnosti, vyšší než velmi vzácné, zahrnují data z krátkodobého

užívání v denních dávkách až 1200 mg ibuprofenu při perorálním podání a až 1800 mg u

čípků.

Výskyt uvedených nežádoucích účinků je převážně závislý na výši dávky a mezi pacienty

kolísá.

Gastrointestinální: Nejčastěji pozorované nežádoucí účinky jsou gastrointestinálního

charakteru. Mohou se objevit peptické vředy, perforace nebo gastrointestinální krvácení, někdy fatální, zejména u starších osob (viz bod 4.4). Po podání ibuprofenu byla hlášena nauzea, zvracení, průjem, flatulence, zácpa, dyspepsie, bolest břicha, meléna, hematemeza, ulcerózní stomatitida, exacerbace kolitidy nebo Crohnovy nemoci (viz bod 4.4). Méně často byla pozorována gastritida.

V souvislosti s léčbou NSAID byly hlášeny edémy, hypertenze a srdeční selhání. Klinické studie poukazují na to, že podávání ibuprofenu, obzvláště ve vysokých dávkách (2400

mg/den) může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (např.

infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody) (viz bod 4.4).

Skupiny podle četnosti výskytu jsou definovány dle těchto pravidel: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1000 až <1/100), vzácné (≥1/10 000 až <1/1000), velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky

případně na adresu“

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 49/48

100 00 Praha 10

e-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz

Příznaky

U většiny pacientů, kteří požili klinicky významné množství ibuprofenu, se objeví pouze nauzea, zvracení, bolest břicha nebo vzácněji průjem. Může se také objevit nystagmus,

rozmazané vidění, tinnitus, bolest hlavy a gastrointestinální krvácení. Při závažnější otravě je toxicita pozorována v centrálním nervovém systému a projevuje se jako vertigo, ospalost, příležitostně excitace a dezorientace, ztráta vědomí nebo kóma. Příležitostně se u pacientů

objevují křeče.

U dětí může také dojít k rozvoji myoklonických křečí.

V případě závažné otravy může dojít k rozvoji metabolické acidózy.

Může se také objevit hypotermie a hyperkalemie a dojít k prodloužení protrombinového

času/INR, pravděpodobně v důsledku interference s působením cirkulujících koagulačních

faktorů. Dále může dojít k akutnímu selhání ledvin, poškození jater, hypotenzi, respirační tísni a cyanóze. U astmatiků je možná exacerbace astmatu.

Léčba

Žádné specifické antidotum není k dispozici.

Léčba má být podle potřeby symptomatická a podpůrná. Pokud se pacient k lékaři dostaví do

1 hodiny po požití potenciálně toxického množství, lze podat aktivní uhlí.