METOCLOPRAMIDE NORIDEM 5MG/ML Injekční roztok

Dospělá populace

Metoclopramide Noridem je u dospělých indikován:

• k prevenci pooperační nauzey a zvracení (PONZ);

• k symptomatické léčbě nauzey a zvracení, včetně nauzey a zvracení vyvolaných migrénou;

• k prevenci nauzey a zvracení vyvolaných radiační léčbou (RINZ).

  Pediatrická populace

  Metoclopramide Noridem je u dětí a dospívajících (ve věku 1–18 let) indikován:

• k prevenci pozdní nauzey a zvracení vyvolaných chemoterapií (CINZ) jako lék druhé volby;

• k léčbě akutní pooperační nauzey a zvracení (PONZ) jako lék druhé volby.

Roztok lze podávat intravenózně nebo intramuskulárně.

Intravenózní dávky se mají podávat formou pomalého bolusu (nejméně po dobu 3 minut).

Všechny indikace (dospělí pacienti)

K prevenci pooperační nauzey a zvracení (PONZ) se doporučuje podat jednorázově dávku 10 mg. K symptomatické léčbě nauzey a zvracení, včetně nauzey a zvracení vyvolaných akutní migrénou a k prevenci nauzey a zvracení vyvolaných radioterapií (RINV), se doporučuje podat dávku 10 mg a opakovat podání až třikrát denně.

Maximální doporučená denní dávka je 30 mg nebo 0,5 mg/kg tělesné hmotnosti.

Injekční léčba musí být co nejkratší a co nejdříve je nutno přejít na perorální nebo rektální podání.

Všechny indikace (pediatričtí pacienti ve věku 1–18 let)

Doporučená dávka je 0,1 až 0,15 mg/kg tělesné hmotnosti podaná opakovaně až třikrát denně intravenózně.

Maximální dávka během 24 hodin je 0,5 mg/kg tělesné hmotnosti.

Tabulka dávkování

Maximální délka léčby akutní pooperační nauzey a zvracení (PONZ) je 48 hodin. Maximální délka léčby při prevenci pozdní nauzey a zvracení je 5 dnů.

Frekvence podávání:

Minimální interval 6 hodin mezi dávkami se má dodržet i v případě zvracení nebo odmítnutí dávky

(viz bod 4.4).

Zvláštní populace

Starší pacienti:

U starších pacientů je nutno zvážit snížení dávky v závislosti na funkci ledvin a jater a na celkovém zdravotním stavu.

Porucha funkce ledvin:

U pacientů v terminálním stadiu onemocnění ledvin (clearance kreatininu < 15 ml/min) má být denní

dávka snížena o 75 %.

U pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 15–-60 ml/min)

má být denní dávka snížena o 50 % (viz bod 5.2).

Porucha funkce jater:

U pacientů s těžkou poruchou funkce jater má být dávka snížena o 50 % (viz bod 5.2).

Pro tyto pacienty mohou být vhodnější jiné lékové formy.

Pediatrická populace:

Metoklopramid je kontraindikován u dětí ve věku do 1 roku (viz bod 4.3).

Způsob a cesta podání

Roztok lze podávat intravenózně nebo intramuskulárně.

Intravenózní dávky mají být podávány jako pomalý bolus (nejméně po dobu 3 minut).

Vzhledem k možnému riziku závažných kardiovaskulárních reakcí včetně zástavy srdce je použití injekčních roztoků omezeno pouze na případy, kdy je k dispozici vhodné resuscitační vybavení (viz bod 4.8).

Tento léčivý přípravek se NESMÍ PODÁVAT v následujících případech:

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

• Stavy, při nichž stimulace gastrointestinální motility představuje riziko: gastrointestinální

  krvácení, mechanická obstrukce nebo gastrointestinální perforace.

• Potvrzený nebo suspektní feochromocytom s ohledem na riziko epizod závažné hypertenze.

• Neuroleptiky nebo metoklopramidem vyvolaná tardivní dyskineze v anamnéze.

• Epilepsie (zvýšená frekvence a intenzita záchvatů).

• Parkinsonova choroba.

• Kombinace s levodopou nebo dopaminergními agonisty (viz bod 4.5).

• Známá anamnéza methemoglobinemie vyvolané metoklopramidem nebo deficit NADH cytochrom-b5 reduktázy.

• Nádor závislý na prolaktinu.

• Použití u dětí ve věku do 1 roku věku s ohledem na zvýšené riziko extrapyramidových poruch (viz bod 4.4).

  Tento léčivý přípravek se NESMÍ PODÁVAT v kombinaci s alkoholem (viz bod 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce).

Upozornění

Nezvyšujte dávky nad doporučenou dávku.

Neurologické poruchy

Zejména u dětí a mladých dospělých a/nebo při použití vyšších dávek mohou nastat extrapyramidové poruchy. Tyto reakce se obvykle objevují na začátku léčby a mohou nastat po jediném podání přípravku. V případě extrapyramidových symptomů je nutno podávání metoklopramidu okamžitě přerušit. Tyto účinky jsou po přerušení léčby obvykle zcela reverzibilní, ale mohou vyžadovat

symptomatickou léčbu (u dětí benzodiazepiny a/nebo anticholinergní antiparkinsonika u dospělých).

Aby se předešlo předávkování, je nutno mezi podáním jednotlivých dávek metoklopramidu dodržet časový interval nejméně 6 hodin, jak je uvedeno v bodě 4.2, a to i v případě zvracení a odmítnutí dávky.

Delší doba léčby metoklopramidem může způsobit tardivní dyskinezi, potenciálně ireverzibilní, zejména u starších osob. S ohledem na riziko tardivní dyskineze nemá léčba trvat déle než 3 měsíce (viz bod 4.8). Pokud se objeví klinické příznaky tardivní dyskineze, je nutno léčbu ukončit.

Při kombinaci metoklopramidu s neuroleptiky, stejně jako při monoterapii metoklopramidem, byly hlášeny případy neuroleptického maligního syndromu (viz bod 4.8). Při symptomech neuroleptického maligního syndromu je nutno metoklopramid okamžitě vysadit a zahájit vhodnou léčbu.

U pacientů se základním neurologickým onemocněním a u pacientů léčených jinými centrálně působícími léky je nutná zvláštní péče (viz bod 4.3).

Metoklopramid může zvýraznit symptomy Parkinsonovy choroby.

Methemoglobinemie

Byly hlášeny případy methemoglobinemie, která by mohla souviset s nedostatkem NADH cytochrom-

-b5 reduktázy. V takových případech je nutno léčbu metoklopramidem okamžitě a trvale ukončit

a zahájit vhodná opatření (jako např. léčbu methylenovou modří).

Srdeční onemocnění

Po injekčním podání metoklopramidu, zejména intravenózní cestou (viz bod 4.8), byly hlášeny

závažné kardiovaskulární nežádoucí účinky včetně případů oběhového kolapsu, závažné bradykardie, srdeční zástavy a prodloužení QT intervalu.

Je třeba zvláštní opatrnost při podávání metoklopramidu, především intravenózně starším pacientům, pacientům s poruchami srdečního převodního systému (včetně prodloužení QT intervalu), pacientům s nekorigovanou elektrolytovou nerovnováhou, bradykardií a pacientům, kteří užívají jiné přípravky prodlužující QT interval.

Intravenózní dávky se mají podávat formou pomalého bolusu (nejméně po dobu 3 minut), aby se

snížilo riziko nežádoucích účinků (např. hypotenze, akatizie).

Porucha funkce ledvin a jater

U pacientů s poruchou funkce ledvin nebo s těžkou poruchou funkce jater se doporučuje snížení dávky

(viz bod 4.2).

Bezpečnostní opatření

Intravenózní injekce mají být podávány pomalu, nejméně po dobu 3 minut.

Atovachon

Souběžná léčba s atovachonem se nedoporučuje (viz bod 4.5).

Pomocné látky se známým účinkem:

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné ampulce, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

Kontraindikované kombinace

Levodopa nebo dopaminergní agonisté a metoklopramid mají vzájemně antagonistický účinek (viz

bod 4.3).

Kombinace, kterých je třeba se vyvarovat

Alkohol zvyšuje sedativní účinek metoklopramidu.

Atovachon

Souběžná léčba s metoklopramidem byla spojena s významným poklesem (přibližně o 50 %)

plazmatických koncentrací atovachonu. Této kombinaci se má vyhnout (viz bod 4.4).

Kombinace, které je nutno brát v úvahu

S ohledem na prokinetický účinek metoklopramidu se může měnit absorpce některých přípravků.

Anticholinergika a deriváty morfinu

Anticholinergika i deriváty morfinu mohou mít s metoklopramidem vzájemně antagonistický účinek

na motilitu gastrointestinálního traktu.

Látky s tlumícím účinkem na centrální nervovou soustavu (deriváty morfinu, anxiolytika, sedativní

H1 antihistaminika, sedativní antidepresiva, barbituráty, klonidin a související přípravky)

Sedativní účinky látek s tlumícím účinkem na centrální nervovou soustavu a metoklopramidu se vzájemně potencují.

Neuroleptika

Metoklopramid může mít s dalšími neuroleptiky aditivní účinek na výskyt extrapyramidových poruch.

Serotoninergní přípravky

Současným používáním metoklopramidu a serotoninergních přípravků, jako jsou SSRI, může dojít ke zvýšení rizika vzniku serotoninového syndromu.

Digoxin

Metoklopramid může snížit biologickou dostupnost digoxinu. Je nutné pečlivé sledování koncentrací digoxinu v plazmě.

Cyklosporin

Metoklopramid zvyšuje biologickou dostupnost cyklosporinu (Cmax o 46 % a expozici o 22 %). Je

nutné pečlivé sledování koncentrací cyklosporinu v plazmě. Klinický význam není zřejmý.

Mivakurium a suxamethonium

Injekce metoklopramidu může prodloužit trvání neuromuskulární blokády (přes inhibici plazmatické

cholinesterázy).

Silné inhibitory CYP2D6

Úroveň expozice metoklopramidu roste při společném podávání se silnými inhibitory CYP2D6, jako

jsou fluoxetin a paroxetin. I když je klinická významnost neznámá, je nutno sledovat výskyt nežádoucích účinků u pacientů.

Těhotenství

Údaje získané ze sledování rozsáhlého souboru těhotných žen (více než 1 000 ukončených těhotenství) nenaznačují malformační ani fetální toxicitu. V případě klinické potřeby lze metoklopramid

v těhotenství podávat. S ohledem na farmakologické vlastnosti (stejně jako u dalších neuroleptik) nelze v případě podání metoklopramidu na konci těhotenství vyloučit u novorozence extrapyramidový syndrom. Na konci těhotenství se metoklopramid nemá používat. Pokud je metoklopramid podán, je nutné neonatální sledování.

Kojení

Metoklopramid se v malé míře vylučuje do mateřského mléka a u kojených dětí nelze vyloučit výskyt nežádoucích účinků. Nedoporučuje se podávat metoklopramid v období kojení. U kojících matek je nutno zvážit přerušení léčby metoklopramidem.

Metoklopramid může způsobit ospalost, závrať, dyskinezi a dystonii, které mohou ovlivnit vidění

a také narušit schopnost řídit a obsluhovat stroje.

Následující nežádoucí účinky jsou seřazeny podle tříd orgánových systémů. Frekvence výskytu jsou definovány podle následující konvence: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné < 1/10 000); není známo (z dostupných údajů nelze určit).

* Endokrinní choroby během dlouhodobé léčby v souvislosti s hyperprolaktinemií (amenorea, galaktorea, gynekomastie).

Následující reakce, někdy související, se častěji objevují po podání vyšších dávek:

• Extrapyramidové symptomy: akutní dystonie a dyskineze, parkinsonský syndrom, akatizie, a to

  i po podání jediné dávky léku, zejména u dětí a mladých dospělých (viz bod 4.4).

• Ospalost, snížený stav vědomí, zmatenost, halucinace.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře: sukl.gov.cz/nezadouciucinky

případně na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 49/48

100 00 Praha 10

e-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz

Symptomy

Extrapyramidové poruchy, ospalost, snížený stav vědomí, zmatenost, halucinace, může dojít k zástavě srdeční činnosti a dýchání.

Léčba

V případě extrapyramidových symptomů, ať už souvisejících nebo nesouvisejících s předávkováním, je léčba pouze symptomatická (benzodiazepiny u dětí a/nebo anticholinergická antiparkinsonika u dospělých).

Je nutná symptomatická léčba a neustálé sledování srdečních a plicních funkcí v závislosti na

klinickém stavu.