VYVGART 1000MG Injekční roztok

Farmakoterapeutická skupina: imunosupresiva, selektivní imunosupresiva, ATC kód: L04AA58 Mechanismus účinku

Efgartigimod alfa je fragment protilátky lidského imunoglobulinu G1 vyvinutý pro zvýšenou afinitu k neonatálnímu Fc receptoru (FcRn). Efgartigimod alfa se váže na neonatální Fc receptor, což vede ke snížení hladiny cirkulujícího IgG včetně patogenních autoprotilátek IgG. Efgartigimod alfa neovlivňuje hladiny jiných imunoglobulinů (IgA, IgD, IgE nebo IgM) a nesnižuje hladinu albuminu.

Autoprotilátky IgG jsou základní příčinou patogeneze autoimunitních onemocnění zprostředkovaných IgG.

U MG narušují neuromuskulární přenos vazbou na acetylcholinové receptory (AChR), svalově specifickou tyrosinkinázu (MuSK) nebo protein 4 příbuzný receptoru pro lipoproteiny o nízké hustotě (LRP4).

U CIDP několik linií důkazů poukazuje na klíčovou roli IgG autoprotilátek v patogenezi tohoto onemocnění. To zahrnuje průkaz autoreaktivních IgG protilátek proti složkám myelinizovaných nervů, pasivní přenos symptomů CIDP na zvířecí modely pomocí sér nebo IgG od pacientů s CIDP a terapeutický účinek výměny plazmy a imunoadsorpce pro léčbu pacientů s CIDP.

Farmakodynamické účinky

Intravenózní léková forma

Ve dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii ARGX-113-1704 u pacientů s gMG efgartigimod alfa v dávce 10 mg/kg podávaný jednou týdně po dobu 4 týdnů snižoval sérové hladiny IgG a hladiny autoprotilátek proti AChR (AChR-Ab). Maximální průměrné procentuální snížení celkových hladin IgG ve srovnání s výchozí hodnotou dosáhlo 61 % jeden týden po poslední infuzi v počátečním léčebném cyklu a vrátilo se k výchozím hladinám 9 týdnů po poslední infuzi. Podobné účinky byly pozorovány také u všech podtypů IgG. Snížení hladin AChR-Ab mělo podobný časový průběh

s maximálním průměrným procentuálním snížením o 58 % jeden týden po poslední infuzi a návratem k výchozím hladinám 7 týdnů po poslední infuzi. Během druhého cyklu studie byly pozorovány podobné změny.

Subkutánní léková forma

Ve studii ARGX-113-2001 mělo snížení hladin AChR-Ab srovnatelný časový průběh jako celkové hladiny IgG a bylo podobné mezi subkutánní a intravenózní skupinou efgartigimodu alfa. Ve skupinách s efgartigimodem alfa podávaným subkutánně a intravenózně bylo pozorováno jeden týden po posledním podání maximální průměrné procentuální snížení hladin AChR-Ab o 62,2 %, resp.

59,6 %. U obou skupin efgartigimodu alfa, subkutánní i intravenózní, bylo snížení celkových hladin IgG a AChR-Ab spojeno s klinickou odezvou, měřenou změnou celkového skóre MG-ADL oproti výchozímu stavu (viz obrázek 1).

A. Efgartigimod alfa subkutánně

B. Efgartigimod alfa intravenózně

AChR-Ab (nmol/l)

Celkový IgG (mg/l)

Celkové skóre MG-ADL

Průměrná změna celkového skóre MG-ADL (±SE)

Průměrná procentuální změna celkového IgG a AChR-Ab (±SE)

Obrázek 1. Vztah mezi celkovým IgG a AChR-Ab a celkovým skóre MG-ADL u AChR-Ab séropozitivní populace léčené efgartigimodem alfa subkutánně (1A) a efgartigimodem alfa intravenózně (1B) (studie ARGX-113-2001)

Ve studii ARGX-113-1802 u pacientů s CIDP, kterým byl efgartigimod alfa podáván jednou týdně kontinuálně subkutánně v dávce 1 000 mg, byla průměrná procentní změna oproti výchozí hodnotě v celkových hladinách IgG setrvalá od týdne 4 po celou dobu léčby (průměrné procento snížení oproti výchozí hodnotě se pohybovalo mezi 66,8 až 71,6 %).

Klinická účinnost a bezpečnost

Generalizovaná myastenia gravis Intravenózní léková forma

Účinnost efgartigimodu alfa při léčbě dospělých s generalizovanou myasthenia gravis (gMG) byla studována v rámci 26týdenní multicentrické randomizované dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie (ARGX-113-1704).

V této studii museli pacienti při screeningu splňovat následující hlavní kritéria:

• Klinická klasifikační třída II, III nebo IV podle Americké nadace pro myastenia gravis

  (Myasthenia Gravis Foundation of America – MGFA);

• Pacienti s pozitivními nebo negativními sérologickými testy na protilátky proti AChR;

• Škála činností každodenního života MG-ADL: celkové skóre ≥ 5;

• Při stabilních dávkách léčby MG před screeningem, které zahrnovaly inhibitory acetylcholinesterázy (AChE), steroidy nebo nesteroidní imunosupresivní terapii (NSIST), buď v kombinaci nebo samostatně [NSIST zahrnovaly mimo jiné azathioprin, methotrexát, cyklosporin, takrolimus, mofetil-mykofenolát a cyklofosfamid];

• Hladiny IgG nejméně 6 g/l.

Ze studií byli vyloučeni pacienti s gMG třídy V podle MGFA; pacienti s prokázanou nedostatečnou klinickou odpovědí na PLEX; pacienti léčení výměnou plazmy (PLEX), IVIg (intravenózním imunoglobulinem) jeden měsíc a monoklonálními protilátkami šest měsíců před zahájením léčby;

a pacienti s aktivní (akutní nebo chronickou) infekcí hepatitidou B, séropozitivitou na hepatitidu C a diagnózou AIDS.

Do studie bylo zařazeno celkem 167 pacientů, kteří byli randomizováni buď do skupiny léčené efgartigimodem alfa intravenózně (n = 84) nebo do skupiny dostávající placebo (n = 83). Výchozí charakteristiky byly mezi léčebnými skupinami podobné, včetně mediánu věku při diagnóze

[45 (19-81) let], pohlaví [většina byly ženy; 75 % (efgartigimod alfa) versus 66 % (placebo)], rasy [většina pacientů byli běloši, 84,4 %] a mediánu doby od diagnózy [8,2 let (efgartigimod alfa) a 6,9 let (placebo)].

Většina pacientů (77 % v každé skupině) měla pozitivní test na protilátky proti AChR (AChR-Ab) a 23 % pacientů mělo negativní test na AChR-Ab.

V průběhu studie dostávalo více než 80 % pacientů v každé skupině inhibitory AChE, více než 70 % v každé léčebné skupině dostávalo steroidy a přibližně 60 % v každé léčebné skupině dostávalo NSIST ve stabilních dávkách. Při vstupu do studie nemělo přibližně 30 % pacientů v každé léčebné skupině v anamnéze žádnou předchozí expozici NSIST.

Medián celkového skóre MG-ADL byl 9,0 v obou léčebných skupinách a medián celkového skóre QMG (kvantitativní myasthenia gravis) byl 17 ve skupině s efgartigimodem alfa a 16 ve skupině

s placebem.

Pacienti byli léčeni efgartigimodem alfa intravenózně v dávce 10 mg/kg podávaným jednou týdně po

dobu 4 týdnů a podstoupili maximálně 3 léčebné cykly.

Účinnost efgartigimodu alfa byla měřena na základě škály činností každodenního života MG-ADL, která hodnotí vliv gMG na každodenní fungování. Celkové skóre se pohybuje od 0 do 24, přičemž vyšší skóre ukazuje na vyšší stupeň postižení. V této studii byl jako MG-ADL respondér označen pacient s ≥ 2bodovým snížením celkového skóre MG-ADL ve srovnání s výchozí hodnotou

v léčebném cyklu po dobu nejméně 4 po sobě následujících týdnů, přičemž k prvnímu snížení došlo nejpozději 1 týden po poslední infuzi cyklu.

Účinnost efgartigimodu alfa byla rovněž měřena pomocí celkového skóre QMG, což je systém hodnocení, který hodnotí svalovou slabost s celkovým možným skóre 0 až 39, kde vyšší skóre ukazuje na vyšší stupeň postižení. V této studii byl jako QMG respondér označen pacient s ≥ 3bodovým snížením celkového skóre QMG ve srovnání s výchozí hodnotou v léčebném cyklu po dobu nejméně 4 po sobě následujících týdnů, přičemž k prvnímu snížení došlo nejpozději 1 týden po poslední

infuzi cyklu.

Primárním cílovým parametrem účinnosti bylo srovnání podílu MG-ADL respondérů během prvního léčebného cyklu (C1) mezi oběma léčebnými skupinami u AChR-Ab séropozitivních pacientů.

Klíčovým sekundárním cílovým parametrem bylo srovnání podílu QMG respondérů během C1 mezi oběma léčebnými skupinami u AChR-Ab séropozitivních pacientů.

Tabulka 2. MG-ADL a QMG respondéři během 1. cyklu u AChR-Ab séropozitivních pacientů (analyzovaný soubor mITT)

AChR-Ab = protilátka proti acetylcholinovému receptoru; MG-ADL = škála činností každodenního života při myasthenia gravis; QMG = kvantitativní myasthenia gravis; mITT = modifikovaná populace se záměrem léčit; n = počet pacientů, u kterých bylo pozorování hlášeno; N = počet pacientů v analyzovaném souboru;

CI = interval spolehlivosti;

Logistická regrese stratifikovaná podle stavu AChR-Ab (je-li použitelný), japonské/nejaponské a standardní péče, s výchozí hodnotou MG-ADL jako kovariátou/QMG jako kovariátami

Oboustranná přesná p-hodnota

Analýzy ukazují, že během druhého léčebného cyklu byly počty MG-ADL respondérů podobné jako

v průběhu prvního léčebného cyklu (viz tabulka 3).

Tabulka 3. MG-ADL a QMG respondéři během 2. cyklu u AChR-Ab séropozitivních pacientů (analyzovaný soubor mITT)

AChR-Ab = protilátka proti acetylcholinovému receptoru; MG-ADL = škála činností každodenního života při myasthenia gravis; QMG = kvantitativní myasthenia gravis; mITT = modifikovaná populace se záměrem léčit; n = počet pacientů, u kterých bylo pozorování hlášeno; N = počet pacientů v analyzovaném souboru.

Výzkumné údaje ukazují, že nástup odezvy byl pozorován během 2 týdnů od počáteční infuze u 37/44 (84 %) pacientů léčených efgartigimodem alfa intravenózně u AChR-Ab séropozitivních MG-ADL respondérů.

V dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii (ARGX-113-1704) byla doba zahájení následujícího léčebného cyklu nejdříve 8 týdnů po počáteční infuzi prvního léčebného cyklu.

V celkové skupině pacientů byla průměrná doba do druhého léčebného cyklu ve skupině léčené efgartigimodem alfa intravenózně 13 týdnů (standardní odchylka 5,5 týdne) a medián doby byl

10 týdnů (8-26 týdnů) od počáteční infuze prvního léčebného cyklu. V otevřené prodloužené studii

(ARGX-113-1705) byla nejbližší možná doba zahájení následných léčebných cyklů 7 týdnů.

U pacientů, kteří reagovali na léčbu, trvalo klinické zlepšení 5 týdnů u 5/44 (11 %) pacientů, 6-7 týdnů

u 14/44 (32 %) pacientů, 8-11 týdnů u 10/44 (23 %) pacientů a 12 nebo více týdnů u

15/44 (34 %) pacientů.

Subkutánní léková forma

U dospělých pacientů s gMG byla provedena 10týdenní randomizovaná, otevřená, multicentrická studie s paralelním uspořádáním skupin (ARGX-113-2001), jejímž cílem bylo vyhodnotit non-inferioritu farmakodynamického účinku efgartigimodu alfa podávaného subkutánně ve srovnání

s efgartigimodem alfa podávaným intravenózně. Hlavní kritéria pro zařazení a vyloučení byla stejná

jako ve studii ARGX-113-1704.

Celkem 110 pacientů bylo randomizováno a podstoupilo jeden cyklus podávání jednou týdně po dobu 4 týdnů, a to buď efgartigimodu alfa subkutánně v dávce 1 000 mg (n = 55), nebo efgartigimodu alfa intravenózně v dávce 10 mg/kg (n = 55). Většina pacientů byla pozitivní na protilátky proti AChR (AChR-Ab): 45 pacientů (82 %) ve skupině s efgartigimodem alfa podávaným subkutánně a

46 pacientů (84 %) ve skupině s efgartigimodem alfa podávaným intravenózně. Všichni pacienti před screeningem užívali stabilní dávky léčby MG, která zahrnovala inhibitory AChE, steroidy nebo NSIST, a to buď v kombinaci, nebo samostatně.

Výchozí charakteristiky byly v jednotlivých léčebných skupinách podobné.

Během studie dostávalo více než 80 % pacientů v každé skupině inhibitory AChE, více než 60 % pacientů v každé skupině dostávalo steroidy a přibližně 40 % pacientů v každé léčebné skupině dostávalo NSIST, a to ve stabilních dávkách. Při vstupu do studie nemělo přibližně 56 % pacientů v každé léčebné skupině v anamnéze žádnou předchozí expozici NSIST.

Primárním cílovým parametrem bylo porovnání procentuálního snížení celkových hladin IgG oproti výchozí hodnotě 29. den mezi léčebnými skupinami v celkové populaci. Výsledky u AChR-Ab séropozitivních pacientů prokazují non-inferioritu efgartigimodu alfa podávaného subkutánně ve srovnání s efgartigimodem alfa podávaným intravenózně (viz tabulka 4).

Tabulka 4. Analýza ANCOVA procentuální změny celkové hladiny IgG 29. den oproti výchozí hodnotě u AChR-Ab séropozitivních pacientů (analyzovaný soubor mITT)

AChR-Ab = protilátka proti acetylcholinovému receptoru; ANCOVA = analýza kovariance; CI = interval spolehlivosti; s.c. = subkutánní; i.v. = intravenózní; LS = metoda nejmenších čtverců; mITT = modifikovaná populace se záměrem léčit; n = počet pacientů v každé skupině, kteří byli zahrnuti do analýzy ANCOVA.

Sekundárními cílovými parametry účinnosti bylo porovnání procenta MG-ADL a QMG respondérů, jak bylo definováno ve studii ARGX-113-1704, mezi oběma léčebnými skupinami. Výsledky u AChR-Ab séropozitivních pacientů jsou uvedeny v tabulce 5.

Tabulka 5. MG-ADL a QMG respondéři 29. den u AChR-Ab séropozitivních pacientů (analyzovaný soubor mITT)

AChR-Ab = protilátka proti acetylcholinovému receptoru; MG-ADL = škála činností každodenního života při

myastenia gravis; QMG = kvantitativní myastenie gravis; s.c. = subkutánní; i.v. = intravenózní;

mITT = modifikovaná populace se záměrem léčit; n = počet pacientů, u kterých bylo pozorování zaznamenáno;

N = počet pacientů v souboru analýzy; CI = interval spolehlivosti

Z výzkumných údajů vyplývá, že nástup odezvy byl pozorován do 2 týdnů od počátečního podání u 28/32 (88 %) pacientů léčených efgartigimodem alfa subkutánně a u 27/33 (82 %) pacientů léčených efgartigimodem alfa intravenózně u AChR-Ab séropozitivních MG-ADL respondérů.

Chronická zánětlivá demyelinizační polyneuropatie

Účinnost efgartigimodu alfa podávaného subkutánně při léčbě dospělých s CIDP byla studována v prospektivní, multicentrické studii ARGX-113-1802 provedené ve 2 léčebných stupních: otevřená fáze A a dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná fáze B s randomizovaným vysazováním.

Pacienti byli během 6 měsíců před vstupem do studie buď na léčbě CIDP, nebo mimo ni. Pacienti s předchozí léčbou CIDP i pacienti bez léčby CIDP bez doložených důkazů o nedávném zhoršení CIDP vstoupili do zaváděcího období bez léčby, zatímco pacienti, kteří vykazovali známky klinicky

významného zhoršení, vstoupili do fáze A studie. Pacienti bez léčby CIDP, kteří měli nedávno zdokumentované známky zhoršení CIDP, přeskočili zaváděcí období a vstoupili přímo do fáze A.

Do fáze A bylo zařazeno celkem 322 pacientů. Pacienti dostávali až 12 subkutánních injekcí efgartigimodu alfa v dávce 1 000 mg jednou týdně, dokud se při 2 po sobě jdoucích návštěvách studie neobjevily známky klinického zlepšení (evidence of clinical improvement, ECI). Následně pacienti s potvrzenými ECI vstoupili do fáze B studie a byli randomizováni k týdennímu podávání buď efgartigimodu alfa subkutánně (111 pacientů) nebo placeba (110 pacientů). ECI bylo definováno jako klinické zlepšení na základě upravené příčiny zánětlivé neuropatie a její léčby (aINCAT) nebo zlepšení na škále celkového zánětlivého postižení podle Rasche (I-RODS)/síle úchopu u pacientů, kteří se v těchto škálách zhoršili pouze před fází A.

Ve fázi A měli pacienti střední věk 54 let (rozmezí: 20 až 82 let), medián doby od diagnózy CIDP byl 2,8 roku a medián INCAT skóre byl 4,0. Šedesát pět procent byli muži a 66 % byli běloši. Ve fázi B měli pacienti střední věk 55 let (rozmezí: 20 až 82 let), medián doby od diagnózy CIDP byl 2,2 roku a medián INCAT skóre byl 3,0. Šedesát čtyři procent byli muži a 65 % byli běloši. Základní charakteristiky fáze B byly mezi léčebnými skupinami podobné.

Ve fázi A bylo primárním cílovým parametrem procento respondérů definované jako pacienti, kteří dosáhli potvrzené ECI. Primární cílový parametr byl splněn u 66,5 % pacientů; další podrobnosti jsou uvedeny v tabulce 6.

Sekundárním cílovým parametrem ve fázi A byl čas do první potvrzené ECI. Týden 4 byl prvním časovým bodem, kdy mohla být splněna kritéria ECI. V té době dosáhlo ECI až 40 % pacientů.

Na základě dodatečné předem specifikované analýzy vykázalo 25 % pacientů klinicky významné zlepšení po 9 dnech v alespoň jednom ze 3 parametrů (aINCAT, I-RODS nebo síla úchopu).

Většina pacientů dosáhla potvrzené ECI ve všech předchozích skupinách medikace CIDP.

Tabulka 6. Důkaz klinického zlepšení u pacientů s CIDP ve fázi A studie ARGX-113-1802

n = počet pacientů, u kterých bylo pozorování hlášeno; N = počet pacientů v analytickém souboru

Ve fázi B byl primární cílový parametr definován jako doba do výskytu prvního důkazu klinického zhoršení (1bodový nárůst aINCAT ve srovnání s výchozím stavem ve fázi B, který byl potvrzen při následné návštěvě po prvním 1bodovém zvýšení aINCAT nebo ≥ 2bodový nárůst aINCAT ve srovnání s výchozí hodnotou ve fázi B). Pacienti, kteří dostávali efgartigimod alfa subkutánně, zůstali bez relapsu (tj. bez klinického zhoršení) významně déle ve srovnání s pacienty, kteří dostávali placebo, jak to dokazuje poměr rizika 0,394 [95 % IS (0,253; 0,614)]. U 31/111 (27,9 %) pacientů, kteří dostávali efgartigimod alfa subkutánně během fáze B studie, došlo k relapsu ve srovnání s 59/110 (53,6 %) pacientů, kteří dostávali placebo. Výsledky jsou prezentovány v tabulce 7 a na obrázku 2.

Tabulka 7. První důkaz klinického zhoršení u pacientů s CIDP ve fázi B studie ARGX-113-1802

NC = nevypočteno; N = počet pacientů v analytickém souboru; aINCAT = upravená příčina zánětlivé neuropatie a její léčba

EFG SC placebo

1,00

EFG SC vs placebo

HR 0,39 (95 % IS 0,25 – 0,61); p = < ,0001

0,75

0,50

0,25

0,00

Čas (týdny)

Počet ohrožených účastníků

EFG SC

Placebo

Pravděpodobnost žádného zhoršení upraveného INCAT

Obrázek 2. Čas do prvního zhoršení aINCAT (Kaplan-Meierova křivka) u pacientů s CIDP ve fázi B studie ARGX-113-1802

Pediatrická populace

Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií

s přípravkem Vyvgart u jedné nebo více podskupin pediatrické populace při léčbě myasthenia gravis (informace o použití u pediatrické populace viz bod 4.2).

Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií s přípravkem Vyvgart u všech podskupin pediatrické populace při CIDP (informace o použití u dětí viz bod 4.2).

Absorpce

Na základě analýzy populačních farmakokinetických údajů je odhadovaná biologická dostupnost

efgartigimodu alfa v dávce 1 000 mg v subkutánní formě 77 %.

Průměrná hodnota Ctrough po 4 podáních jednou týdně u efgartigimodu alfa v dávce 1 000 mg

podávaného subkutánně a efgartigimodu alfa v dávce 10 mg/kg podávaného intravenózně byla

22,0 µg/ml (37 % CV), resp. 14,9 µg/ml (43 % CV). Hodnoty AUC0-168h efgartigimodu alfa po podání jednoho léčebného cyklu dávek 1 000 mg podávaných subkutánně a dávek 10 mg/kg podávaných intravenózně byly srovnatelné.

U pacientů, kterým bylo podáváno kontinuálně subkutánně 1 000 mg efgartigimodu alfa

jednou týdně, se průměrná hodnota Ctrough pohybovala od 14,9 do 20,1 µg /ml. Distribuce

Na základě analýzy populačních farmakokinetických údajů u zdravých subjektů a pacientů je distribuční objem 18 l.

Biotransformace

Předpokládá se, že efgartigimod alfa bude degradován proteolytickými enzymy na malé peptidy

a aminokyseliny.

Eliminace

Terminální poločas je 80 až 120 hodin (3 až 5 dní). Na základě analýzy populačních farmakokinetických údajů je clearance 0,128 l/h. Molekulová hmotnost efgartigimodu alfa je přibližně 54 kDa, což je na hranici molekul, které jsou filtrovány ledvinami.

Linearita/nelinearita

Farmakokinetický profil efgartigimodu alfa je lineární, nezávislý na dávce nebo čase, s minimální kumulací.

Zvláštní skupiny pacientů

Věk, pohlaví, rasa a tělesná hmotnost

Farmakokinetika efgartigimodu alfa nebyla ovlivněna věkem (19-84 let), pohlavím, rasou ani tělesnou hmotností.

Porucha funkce ledvin

U pacientů s poruchou funkce ledvin nebyly provedeny žádné zvláštní farmakokinetické studie.

Vliv rychlosti glomerulární filtrace [eGFR], odhadované pomocí markeru renální funkce, jako kovariáty v populační farmakokinetické analýze ukázal zvýšení expozice (11 % až 21 %) u pacientů

s lehkou poruchou funkce ledvin (eGFR 60-89 ml/min/1,73 m²). U pacientů s lehkou poruchou funkce

ledvin se nedoporučuje žádná specifická úprava dávkování.

Nejsou k dispozici dostatečné údaje o vlivu středně těžké poruchy funkce ledvin

(eGFR 30-59 ml/min/1,73 m²) a těžké poruchy funkce ledvin (eGFR < 30 ml/min/1,73 m²) na

farmakokinetické parametry efgartigimodu alfa.

Porucha funkce jater

U pacientů s poruchou funkce jater nebyly provedeny žádné zvláštní farmakokinetické studie.

Vliv markerů jaterní funkce jako kovariát v populační farmakokinetické analýze neprokázal žádný vliv

na farmakokinetiku efgartigimodu alfa.

Vorhyaluronidasa alfa (rHuPH20) Histidin

Monohydrát histidin-hydrochloridu Methionin

Polysorbát 20 (E 432) Chlorid sodný Sacharóza

Voda pro injekci

Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými léčivými přípravky.

18 měsíců

V případě potřeby lze neotevřené injekční lahvičky uchovávat při pokojové teplotě (do 30 °C) po dobu až 3 dnů. Po uchovávání při pokojové teplotě lze neotevřené injekční lahvičky vrátit do chladničky.

Pokud jsou neotevřené injekční lahvičky uchovávány mimo chladničku a poté jsou vráceny do chladničky, nemá celková kombinovaná doba uchovávání mimo chladničku překročit 3 dny.

Z mikrobiologického hlediska, pokud způsob přípravy injekční stříkačky nevyloučí riziko mikrobiální kontaminace, přípravek má být použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele.

Uchovávejte v chladničce (2 °C - 8 °C). Chraňte před mrazem.

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.

5,6 ml roztoku v 6ml skleněné injekční lahvičce třídy I s pryžovou zátkou, hliníkovým uzávěrem a polypropylenovým odtrhovacím víčkem.

Velikost balení: 1 injekční lahvička.

Vyvgart je dodáván jako roztok připravený k použití v injekční lahvičce k jednorázovému použití. Léčivý přípravek není třeba ředit.

Vizuálně zkontrolujte, zda je obsah injekční lahvičky nažloutlý, čirý až opalizující roztok a neobsahuje žádné částice. Pokud jsou pozorovány viditelné částice, nesmí se injekční lahvička použít.

Po vyjmutí injekční lahvičky z chladničky počkejte před aplikací injekce alespoň 15 minut, aby roztok

dosáhl pokojové teploty (viz bod 6.3).

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.