SOLIFENACIN/TAMSULOSIN MEDREG 6MG/0,4MG Tableta s řízeným uvolňováním

Léčba středně těžkých až těžkých jímacích symptomů (urgence, zvýšená frekvence mikce) a mikčních symptomů spojených s benigní hyperplazií prostaty (BPH) u mužů, kteří adekvátně neodpovídají na léčbu monoterapií.

Dávkování

Dospělí muži, včetně starších osob

Jedna tableta přípravku Solifenacin/Tamsulosin Medreg (6 mg/0,4 mg) jednou denně užita perorálně

s jídlem nebo bez jídla. Maximální denní dávka je jedna tableta přípravku

Solifenacin/Tamsulosin Medreg (6 mg/0,4 mg).

Zvláštní populace

Porucha funkce ledvin

Vliv poruchy funkce ledvin na farmakokinetiku přípravku Solifenacin/Tamsulosin Medreg nebyl studován. Nicméně účinek na farmakokinetiku jednotlivých léčivých látek je dobře znám

(viz bod 5.2). Solifenacin/Tamsulosin Medreg může být použit u pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu > 30 ml/min). Pacienti s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu ≤ 30 ml/min) mají být léčeni s opatrností a maximální denní dávka u těchto pacientů je jedna tableta přípravku Solifenacin/Tamsulosin Medre g (6 mg/0,4 mg) (viz bod 4.4).

Porucha funkce jater

Vliv poruchy funkce jater na farmakokinetiku přípravku Solifenacin/Tamsulosin Medreg nebyl studován. Nicméně účinek na farmakokinetiku jednotlivých léčivých látek je dobře znám

(viz bod 5.2). Solifenacin/Tamsulosin Medreg může být použit u pacientů s mírnou poruchou funkce jater (skóre dle Childa a Pugha ≤ 7). Pacienti se středně těžkou poruchou funkce jater (skóre dle Childa a Pugha 7-9) mají být léčeni s opatrností a maximální denní dávka u těchto pacientů je jedna

tableta přípravku Solifenacin/Tamsulosin Medreg (6 mg/0,4 mg). U pacientů s těžkou poruchou funkce jater (skóre dle Childa a Pugha > 9) je užití přípravku Solifenacin/Tamsulosin Medreg kontraindikováno (viz bod 4.3).

Středně silné a silné inhibitory cytochromu P450 3A4

Maximální denní dávka přípravku Solifenacin/Tamsulosin Medreg má být omezena na jednu tabletu (6 mg/0,4 mg). Solifenacin/Tamsulosin Medreg má být užíván s opatrností u pacientů současně

léčených středně silnými a silnými inhibitory CYP3A4, jako je např. verapamil, ketokonazol,

ritonavir, nelfinavir, itrakonazol (viz bod 4.5).

Pediatrická populace

Neexistuje žádná relevantní indikace pro použití přípravku Solifenacin/Tamsulosin Medreg u dětí a

dospívajících.

Způsob podání

Tableta se musí spolknout celá, neporušená, bez kousání nebo žvýkání. Tabletu nedrťte.

• Pacienti s hypersenzitivitou na léčivou látku/léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1,

• Pacienti podstupující hemodialýzu (viz bod 5.2),

• Pacienti s těžkou poruchou funkce jater (viz bod 5.2),

• Pacienti s těžkou poruchou funkce ledvin, kteří jsou zároveň léčeni silným inhibitorem cytochromu P450 (CYP) 3A4, např. ketokonazolem (viz bod 4.5),

• Pacienti se středně těžkou poruchou funkce jater, kteří jsou zároveň léčeni silným inhibitorem CYP3A4, např. ketokonazolem (vid bod 4.5),

• Pacienti se závažnými gastrointestinálními stavy (včetně toxického megakolon), myasthenií gravis nebo glaukomem s úzkým úhlem a pacienti s rizikem vzniku těchto stavů,

• Pacienti s anamnézou ortostatické hypotenze.

Solifenacin-sukcinát/tamsulosin-hydrochlorid má být používán s opatrností u pacientů s:

• těžkou poruchou funkce ledvin,

• rizikem retence moči,

• gastrointestinálními obstrukčními poruchami,

• rizikem snížené gastrointestinální motility,

• hiátovou hernií/refluxní chorobou jícnu a/nebo při současném užívání léčivých přípravků (jako jsou bisfosfonáty), které mohou způsobit nebo zhoršit ezofagitidu,

• autonomní neuropatií.

  Pacient má být vyšetřen pro vyloučení přítomnosti dalších stavů, které mohou způsobit symptomy podobné symptomům benigní hyperplázie prostaty.

  Jiné možné příčiny častého močení (srdeční selhání nebo onemocnění ledvin) mají být posouzeny před zahájením léčby solifenacin-sukcinátem/tamsulosin-hydrochloridem. Je-li přítomna infekce močových cest, musí být zahájena příslušná antibiotická léčba.

  Prodloužení QT intervalu a torsade de pointes byly sledovány u pacientů s rizikovými faktory, jako

  například preexistující syndrom dlouhého QT a hypokalémie, kteří jsou léčeni solifenacin-sukcinátem.

  Angioedém s obstrukcí dýchacích cest byl hlášen u některých pacientů léčených solifenacin-sukcinátem a tamsulosinem. Pokud se angioedém objeví, léčba solifenacin-sukcinátem/tamsulosin-hydrochloridem má být ukončena a nemá být znovu zahájena. Má být přijata vhodná léčba a/nebo opatření.

  Anafylaktická reakce byla hlášena u některých pacientů léčených solifenacin-sukcinátem. U pacientů, u kterých se rozvinula anafylaktická reakce, má být léčba solifenacin-sukcinátem/tamsulosin-hydrochloridem ukončena a má být přijata vhodná léčba a/nebo opatření.

  Stejně jako u ostatních antagonistů alfa1-adrenergních receptorů může při léčbě tamsulosinem

  v individuálních případech dojít k poklesu krevního tlaku a v důsledku toho, zřídka, k synkopě.

  Pacienti, kteří zahajují léčbu solifenacin-sukcinátem/tamsulosin-hydrochloridem, mají být poučeni, aby si při prvních známkách ortostatické hypotenze (závratě, slabost) sedli nebo lehli, dokud tyto příznaky nevymizí.

  Peroperační syndrom vlající duhovky (IFIS, Intraoperative Floppy Iris Syndrome, varianta syndromu malé zornice) byl pozorován během operací katarakty a glaukomu u některých pacientů současně či v minulosti léčených tamsulosin-hydrochloridem. IFIS může zvyšovat riziko očních komplikací během operace a po operaci. Z tohoto důvodu se zahajování léčby solifenacin-sukcinátem/tamsulosin-hydrochloridem u pacientů plánovaných k operaci katarakty nebo glaukomu nedoporučuje. Přerušení léčby solifenacin-sukcinátem/tamsulosin-hydrochloridem 1-2 týdny před operací katarakty nebo

  glaukomu je považováno za užitečné, nicméně přínos tohoto přerušení nebyl stanoven. Během předoperačního posouzení mají chirurgové a oftalmologické týmy vzít v úvahu, zda pacienti indikovaní k operaci katarakty nebo glaukomu jsou nebo byli léčeni solifenacin-

  sukcinátem/tamsulosin-hydrochloridem, aby byla zajištěna příslušná opatření k případnému zvládnutí IFIS během operace.

  Solifenacin-sukcinát/tamsulosin-hydrochlorid je třeba užívat s opatrností v kombinaci se středně silnými a silnými inhibitory CYP3A4 (viz bod 4.5) a nemá být podáván v kombinaci se silnými inhibitory CYP3A4, jako např. ketokonazolem, u pacientů s fenotypem se sníženou metabolickou

  kapacitou enzymu CYP2D6 nebo u pacientů, kteří užívají silné inhibitory CYP2D6, jako například

  paroxetin.

  Pomocné látky

  Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

Současné podávání s jinými léčivými přípravky s anticholinergními vlastnostmi může vést k zesílení terapeutických účinků i nežádoucích účinků. Po ukončení léčby solifenacin-sukcinátem/tamsulosin-hydrochloridem má být před zahájením jiné anticholinergní terapie ponechán interval zhruba jednoho týdne. Terapeutický účinek solifenacinu může být snížen současným podáváním agonistů

cholinergních receptorů.

Interakce s CYP3A4 a CYP2D6 inhibitory

Současné podávání solifenacinu s ketokonazolem (silným inhibitorem CYP3A4) (200 mg/den) vedlo k 1,4násobnému vzestupu Cmax a 2,0násobnému vzestupu plochy pod křivkou (AUC) solifenacinu, zatímco ketokonazol v dávce 400 mg/den vedl k 1,5násobnému vzestupu Cmax a 2,8násobnému vzestupu AUC solifenacinu.

Současné podávání tamsulosinu s ketokonazolem v dávce 400 mg/den vedlo k 2,2násobnému vzestupu Cmax a 2,8násobnému vzestupu AUC tamsulosinu.

Vzhledem k tomu, že současné podávání se silnými inhibitory CYP3A4, jako např. ketokonazol, ritonavir, nelfinavir a itrakonazol, může vést ke zvýšené expozici jak solifenacinu, tak tamsulosinu, kombinace solifenacin-sukcinát/tamsulosin-hydrochlorid má být užívána s opatrností v kombinaci se silnými inhibitory CYP3A4. Solifenacin-sukcinát/tamsulosin-hydrochlorid nemá být užíván společně se silnými inhibitory CYP3A4 u pacientů, kteří mají zároveň fenotyp pomalého metabolizátora CYP2D6 nebo kteří již užívají silné inhibitory CYP2D6.

Současné podávání solifenacin-sukcinátu/tamsulosin-hydrochloridu s verapamilem (středně silným inhibitorem CYP3A4) vedlo ke zhruba 2,2násobnému vzestupu Cmax a AUC tamsulosinu a zhruba 1,6násobnému vzestupu Cmax a AUC solifenacinu. Solifenacin-sukcinát/tamsulosin-hydrochlorid má být užíván s opatrností v kombinaci se středně silnými inhibitory CYP3A4.

Současné podávání tamsulosinu se slabým inhibitorem CYP3A4 cimetidinem (400 mg každých

6 hodin) vedlo k 1,44násobnému vzestupu AUC tamsulosinu, zatímco Cmax nebyla výrazně změněna. Solifenacin-sukcinát/tamsulosin-hydrochlorid lze užívat se slabými inhibitory CYP3A4.

Současné podávání tamsulosinu se silným inhibitorem CYP2D6 paroxetinem (20 mg/den) vedlo k 1,3násobnému vzestupu Cmax a 1,6násobnému vzestupu AUC tamsulosinu. Solifenacin-sukcinát/tamsulosin-hydrochlorid lze užívat s inhibitory CYP2D6.

Účinky enzymatické indukce na farmakokinetiku solifenacinu a tamsulosinu nebyly studovány. Jelikož jsou solifenacin a tamsulosin metabolizovány prostřednictvím CYP3A4, jsou možné farmakokinetické interakce s induktory CYP3A4 (například rifampicinem), což může snižovat plazmatické hladiny solifenacinu a tamsulosinu.

Další interakce

Následující prohlášení odrážejí dostupné informace o jednotlivých léčivých látkách.

Solifenacin

• Solifenacin může snižovat účinek léčivých přípravků, které stimulují motilitu

  gastrointestinálního traktu, jako je metoklopramid a cisaprid.

• Studie provedené in vitro se solifenacinem prokázaly, že solifenacin při terapeutických

  koncentracích neinhibuje CYP1A1/2, 2B6, 2C8, 2C9, 2C19, 2D6, 2E1 nebo 3A4. Proto

  nejsou očekávány interakce mezi solifenacinem a léčivy metabolizovanými těmito enzymy

  CYP.

• Podání solifenacinu nepozměňovalo farmakokinetiku R-warfarinu nebo S-warfarinu nebo

  jejich účinek na protrombinový čas.

• Podání solifenacinu nevykazovalo žádný účinek na farmakokinetiku digoxinu.

  Tamsulosin

• Současné podávání jiných antagonistů alfa1-adrenergních receptorů může vést k hypotenzivním účinkům.

• Za podmínek in vitro diazepam, propranolol, trichlormethiazid, chlormadinon, amitriptylin,

  diklofenak, glibenklamid, simvastatin ani warfarin nemění volnou frakci tamsulosinu v lidské plazmě. Tamsulosin rovněž nemění volné frakce diazepamu, propranololu, trichlormethiazidu nebo chlormadinonu. Diklofenak a warfarin však mohou zvýšit rychlost eliminace tamsulosinu.

• Současné podávání furosemidu vyvolává pokles plazmatických hladin tamsulosinu, ale jelikož hladiny zůstávají v normálním rozmezí, souběžné používání je přijatelné.

• Studie in vitro s tamsulosinem prokázaly, že tamsulosin při terapeutických koncentracích

  neinhibuje CYP1A2, 2C9, 2C19, 2D6, 2E1 nebo 3A4. Proto nejsou očekávány interakce mezi

  tamsulosinem a léčivy metabolizovanými těmito enzymy CYP.

• Při současném podávání tamsulosinu s atenololem, enalaprilem nebo theofylinem nebyly zaznamenány žádné interakce.

Fertilita

Vliv solifenacin-sukcinátu/tamsulosin-hydrochloridu na fertilitu nebyl stanoven. Studie na zvířatech

nenaznačují škodlivé účinky solifenacinu nebo tamsulosinu na fertilitu a časný embryonální vývoj (viz

bod 5.3).

Na základě krátkodobých i dlouhodobých studií s tamsulosinem byly pozorovány poruchy ejakulace. Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy jako porucha ejakulace, retrográdní ejakulace a selhání ejakulace.

Těhotenství a kojení

Solifenacin-sukcinát/tamsulosin-hydrochlorid není určen k použití u žen.

Studie hodnotící účinky solifenacin-sukcinátu/tamsulosin-hydrochloridu na schopnost řídit a

obsluhovat stroje nebyly provedeny. Pacienti však mají být informováni o možnosti vzniku závratí,

rozmazaného vidění, únavy a méně často somnolence, která může negativně ovlivňovat schopnost řídit

a obsluhovat stroje (viz bod 4.8).

Souhrn bezpečnostního profilu

Solifenacin-sukcinát/tamsulosin-hydrochlorid může způsobovat anticholinergní nežádoucí účinky

obecně mírné až střední závažnosti. Nejčastěji hlášeným nežádoucím účinkem během klinických studií prováděných za účelem vývoje solifenacin-sukcinátu/tamsulosin-hydrochloridu bylo sucho v ústech (9,5 %), následovaný zácpou (3,2 %) a dyspepsií (včetně bolesti břicha; 2,4 %). Další nežádoucí

účinky jsou závrať (včetně vertiga; 1,4 %), rozmazané vidění (1,2 %), únava (1,2 %) a poruchy ejakulace (včetně retrográdní ejakulace; 1,5 %). Akutní močová retence (0,3 %, méně časté) je jeden z nejzávažnějších nežádoucích účinků, který byl pozorován během léčby solifenacin-sukcinátem/tamsulosin-hydrochloridem během klinických studií.

Tabulkový přehled nežádoucích účinků

V tabulce níže sloupec ‘četnost NÚ pozorována během vývoje solifenacin-sukcinátu/tamsulosin-hydrochloridu‘ zohledňuje nežádoucí účinky (NÚ), které byly pozorovány během dvojitě zaslepených klinických studií prováděných za účelem vývoje solifenacin-sukcinátu/tamsulosin-hydrochloridu (na základě hlášení nežádoucích účinků souvisejících s léčbou, které byly hlášeny nejméně dvěma pacienty a vyskytly se s vyšší četností než u placeba ve dvojitě zaslepených studiích).

Sloupce ‘četnost NÚ pozorována u jednotlivých složek - solifenacinu‘ a ‘četnost NÚ pozorována u jednotlivých složek - tamsulosinu‘ zohledňuje nežádoucí účinky dříve hlášené u jedné z jednotlivých složek (jak je uvedeno v Souhrnu údajů o přípravku (SmPC) pro solifenacin 5 mg a 10 mg a v SmPC pro tamsulosin 0,4 mg), které se mohou vyskytnout také při užívání solifenacin-sukcinátu/tamsulosin-hydrochloridu (některé z nich nebyly během programu klinického vývoje solifenacin-sukcinátu/tamsulosin-hydrochloridu pozorovány).

Četnost nežádoucích účinků je definována následovně: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1 000 až <1/100); vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000); není

známo (z dostupných údajů nelze určit).

#: NÚ solifenacinu a tamsulosinu uvedené v této tabulce jsou NÚ uvedené v Souhrnu údajů o přípravku obou přípravků.

*: zaznamenáno po uvedení přípravku na trh. Vzhledem k tomu, že tyto spontánně hlášené příhody pocházejí z celosvětové zkušenosti po uvedení přípravku na trh, nelze jejich četnost a úlohu

solifenacinu a tamsulosinu v jejich příčinách spolehlivě určit.

**: zaznamenáno po uvedení přípravku na trh, pozorováno během operace katarakty a glaukomu.

***: viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití.

Dlouhodobá bezpečnost solifenacin-sukcinátu/tamsulosin-hydrochloridu

Profil nežádoucích účinků pozorovaných při léčbě do 1 roku byl podobný profilu pozorovanému ve 12týdenních studiích. Přípravek je dobře snášen a nebyly zaznamenány žádné specifické nežádoucí účinky spojené s dlouhodobým užíváním.

Popis vybraných nežádoucích účinků

Retence moči viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití.

Starší pacienti

Terapeutická indikace solifenacin-sukcinátu/tamsulosin-hydrochloridu, středně závažné až závažné jímací příznaky (urgence, zvýšená frekvence mikce) a mikční příznaky spojené s BPH, je onemocnění postihující starší muže. Klinický vývoj solifenacin-sukcinátu/tamsulosin-hydrochloridu byl proveden u pacientů od 45 do 91 let, s průměrným věkem 65 let. Nežádoucí účinky u starší populace byly

podobné jako u mladší populace.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky

případně na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 49/48

100 00 Praha 10

e-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz

Příznaky

Předávkování kombinací solifenacinu a tamsulosinu může potenciálně způsobovat závažné

anticholinergní účinky a také akutní hypotenzi. Nejvyšší dávka solifenacin-sukcinátu podaná náhodně

jednomu pacientovi během klinických studií odpovídá 126 mg solifenacin-sukcinátu

a 5,6 mg tamsulosin-hydrochloridu. Tato dávka byla dobře snášena, jediným hlášeným nežádoucím účinkem bylo mírné sucho v ústech po dobu 16 dnů.

Léčba

V případě předávkování solifenacinem a tamsulosinem má být pacient léčen aktivním uhlím. Gastrická laváž je užitečná, pokud se provede do 1 hodiny, ale nemá se vyvolávat zvracení.

Podobně, jako je tomu v případě jiných anticholinergních přípravků, mají být příznaky léčeny následujícím způsobem:

• Závažné centrální anticholinergní účinky, jako jsou halucinace nebo silná excitace: léčba

  fysostigminem nebo karbacholem.

• Křeče nebo silná excitace: léčba benzodiazepiny.

• Respirační insuficience: léčba umělou ventilací.

• Tachykardie: symptomatická léčba v případě potřeby. Beta-blokátory mají být používány s opatrností, protože současné předávkování tamsulosinem by mohlo potenciálně vyvolat závažnou hypotenzi.

• Močová retence: léčba katetrizací.

Podobně jako je tomu u jiných antimuskarinových látek, je třeba v případě předávkování věnovat zvláštní pozornost pacientům se známým rizikem prodloužení QT intervalu (tj. s hypokalémií, bradykardií nebo se současným podáváním léčivých přípravků, o kterých je známo, že prodlužují QT interval) a s relevantními již dříve existujícími srdečními chorobami (například ischemií

myokardu, arytmií, městnavým srdečním selháním).

Akutní hypotenze, která se může vyskytnout po předávkování kvůli tamsulosinové složce, má být léčena symptomaticky. Dialýza nebude pravděpodobně mít žádoucí efekt, protože tamsulosin se ve velmi vysoké míře váže na bílkoviny krevní plazmy.