ZEPZELCA 2MG Prášek pro koncentrát pro infuzní roztok

Přípravek ZEPZELCA je v kombinaci s atezolizumabem indikován k udržovací léčbě dospělých pacientů s malobuněčným karcinomem plic (ES-SCLC) v extenzivním stadiu, u nichž nedošlo

k progresi onemocnění po první linii indukční léčby atezolizumabem, karboplatinou a etoposidem.

Léčbu přípravkem ZEPZELCA má zahájit a sledovat lékař se zkušenostmi s používáním protinádorových přípravků.

Dávkování

Doporučená dávka lurbinektedinu je 3,2 mg/m² každých 21 dnů až do progrese onemocnění nebo nepřijatelné toxicity při podávání v kombinaci s atezolizumabem.

Při podávání lurbinektedinu ve stejný den se atezolizumab má podat jako první (viz bod 5.1).

Doporučenou intravenózní nebo subkutánní dávku atezolizumabu a současně doporučení týkající se úpravy dávky z důvodu toxicity naleznete v informacích o přípravku pro atezolizumab.

Léčba přípravkem ZEPZELCA má být zahájena pouze tehdy, pokud je absolutní počet neutrofilů (ANC) nejméně 1,5 x 10⁹/l a počet trombocytů nejméně 100 x 10⁹/l.

Pokračování a odložení léčby

Pokud pacient splňuje všechna výše uvedená kritéria k pokračování léčby (kritéria k úpravě dávky přípravku ZEPZELCA při nežádoucích účincích jsou uvedena v tabulce 2), další léčebné cykly (tj. druhý nebo následující cyklus) budou podávány každých 21 dnů.

Pokud pacient po prvním cyklu nesplní požadavky k pokračování v léčbě první den kteréhokoli dalšího cyklu, léčba bude pozastavena až do náležitého zotavení, a to na dobu nejvýše 21 dnů po datu plánované léčby. Pokud k zotavení nedojde ani po 21denním odložení léčby, je třeba ji ukončit.

V případě vysazení atezolizumabu z důvodu závažného imunitně podmíněného nežádoucího účinku může léčba lurbinektedinem v monoterapii pokračovat při současné dávce. Pokud se imunitní toxicita i přes vysazení atezolizumabu objeví znovu, je třeba ukončit i léčbu lurbinektedinem.

Léčivé přípravky podávané před infuzí

Za účelem antiemetické profylaxe je před infuzí nutné podávat následující léčivé přípravky:

• kortikosteroidy (dexamethason 8 mg intravenózně nebo ekvivalent),

• antagonisté serotoninu (ondansetron 8 mg intravenózně nebo ekvivalent).

  Léčivé přípravky podávané po infuzi

  Ke snížení rizika závažné/febrilní neutropenie se doporučuje primární profylaxe faktorem stimulujícím kolonie granulocytů (G-CSF).

  V případě potřeby může následná medikace zahrnovat podávání prodloužené antiemetické léčby po dobu dvou dnů:

• kortikosteroidy ( dexamethason 4 mg perorálně nebo ekvivalent) nebo

• antagonisté serotoninu (ondansetron perorálně 8 mg nebo ekvivalent) nebo

• metoklopramid (intravenózně nebo perorálně 10 mg nebo ekvivalent každých osm hodin).

  Úprava dávky z důvodu nežádoucích účinků

  Doporučené snížení dávky z důvodu nežádoucích účinků je uvedeno v tabulce 1.

  Tabulka 1: Snížení dávky přípravku ZEPZELCA z důvodu nežádoucích účinků

  Doporučenápočáteční dávka	1. snížení dávky	2. snížení dávky	3. snížení dávky
  3,2 mg/m2	2,6 mg/m2	2,0 mg/m2	Vysazení
  1,6 mg/m2*	1,3 mg/m2	1,0 mg/m2	Vysazení

  * Harmonogram snížení dávky se vztahuje na dávku sníženou o 50 % (tj. 1,6 mg/m²) používanou v případech středně těžké poruchy funkce jater nebo při souběžném podávání se silnými nebo středně silnými inhibitory CYP3A.

  Doporučené úpravy dávky z důvodu nežádoucích účinků je uvedena v tabulce 2.

  Tabulka 2: Kritéria pro úpravu dávky přípravku ZEPZELCA z důvodu nežádoucích účinků

  Nežádoucí účinek	Závažnosta	Úprava dávky
  Neutropenieb(viz bod 4.4)	Stupeň 4NEBOfebrilní neutropenie kteréhokoli stupněNEBOsouvislosts infekcí/sepsí kteréhokoli stupně	a k vyřešení jakékoli související horečky/infekce/sepse,AZEPZELCA ve snížené dávce.b
  Trombocytopenie(viz bod 4.4)	Stupeň 3s krvácenímNEBOstupeň 4	≥ 100 × 109/l,AZEPZELCA ve snížené dávce.
  Hepatotoxicita (viz bod 4.4)a další nežádoucí účinky	Stupeň 2	(u AST a ALT ≤ 3 HHN),AZEPZELCA ve stejné dávce.
  	Stupeň ≥ 3	(u AST a ALT ≤ 3 HHN),AZEPZELCA ve snížené dávce.
  Rhabdomyolýza	Stupeň 2	AZEPZELCA ve stejné dávce.
  	Stupeň ≥ 3
  Nehematologická toxicita	Stupeň 2	AZEPZELCA ve stejné dávce.
  	Stupeň ≥ 3	AZEPZELCA ve snížené dávce.
  Syndrom nádorového rozpadu	Stupeň 2	A

  • Přerušte podávání přípravku ZEPZELCA, dokud nedojde k dosažení stupně ≤ 1

  • začněte znovu podávat přípravek

  • Přerušte podávání přípravku ZEPZELCA, dokud počet trombocytů není

  • začněte znovu podávat přípravek

  • Přerušte podávání přípravku ZEPZELCA, dokud pacient nedosáhne stupně ≤ 1

  • začněte znovu podávat přípravek

  • Přerušte podávání přípravku ZEPZELCA, dokud pacient nedosáhne stupně ≤ 1

  • začněte znovu podávat přípravek

  • Přerušte podávání přípravku ZEPZELCA, dokud pacient nedosáhne stupně ≤ 1,

  • začněte znovu podávat přípravek

  • Přípravek ZEPZELCA trvale vysaďte.

  • Přerušte podávání přípravku ZEPZELCA, dokud pacient nedosáhne stupně ≤ 1,

  • začněte znovu podávat přípravek

  • Přerušte podávání přípravku ZEPZELCA, dokud pacient nedosáhne stupně ≤ 1,

  • začněte znovu podávat přípravek

  • Přerušte podávání přípravku ZEPZELCA, dokud pacient nedosáhne stupně ≤ 1,

  		ZEPZELCA ve stejné dávce.
  	Stupeň ≥ 3
  Kterýkoli nežádoucí účinek, který vyžaduje časté nebo delší (> 2 týdny)odložení dávky.	-

  • začněte znovu podávat přípravek

  • Přípravek ZEPZELCA trvale vysaďte.

  • Snižte dávku přípravku ZEPZELCA nebo jej vysaďte.

  a Společná terminologická kritéria pro nežádoucí příhody podle Národního onkologického institutu (NCI CTCAE) verze 5.0

  ^b Pacienti s ojedinělou neutropenií stupně 4 (počet neutrofilů nižší než 500 buněk/mm³) a pacienti, kteří neužívali G-CSF jako primární profylaxi, mohou namísto snížení dávky lurbinektedinu užívat profylaxi G-CSF.

  Úprava dávky při souběžném podávání se silnými nebo středně silnými inhibitory CYP3A Souběžnému podávání lurbinektedinu a silných nebo středně silných inhibitorů CYP3A je třeba se vyhnout. Pokud se souběžnému podávání nelze vyhnout, dávka lurbinektedinu se musí snížit o 50 % schválené dávky (viz bod 4.5). V případě nežádoucích účinků při snížené počáteční dávce jsou dovolena až dvě následná snížení dávky o 20 % (viz tabulka 1 v bodě 4.2).

  Zvláštní populace

  Starší pacienti

  U pacientů ve věku ≥ 65 let není nutné provádět žádné úpravy dávky.

  Porucha funkce ledvin

  U pacientů s lehkou (CrCL 60–89 ml/min.) nebo středně těžkou (CrCL 30–59 ml/min) poruchou funkce ledvin se žádná úprava dávky nedoporučuje.

  Lurbinektedin nebyl hodnocen u dostatečného počtu pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (CrCL

  < 30 ml/min.) nebo v terminálním stádiu onemocnění ledvin, aby bylo možné odhadnout riziko, a proto se těmto pacientům nemá podávat (viz bod 5.2).

  Porucha funkce jater

  Léčba lurbinektedinem se nedoporučuje u pacientů se zvýšenou hladinou AST nebo ALT (AST nebo ALT > 3 × HHN) vzhledem k omezeným klinickým zkušenostem.

  U pacientů s lehkou poruchou funkce jater (hladina celkového bilirubinu ≤ HHN a AST > HHN nebo hladina celkového bilirubinu 1 až ≤ 1,5 × HHN a jakákoli hladina AST) se úprava dávky nedoporučuje.

  U pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater (hladina celkového bilirubinu > 1,5 až ≤ 3 × HHN a jakákoli hladina AST) je doporučená dávka přípravku ZEPZELCA 1,6 mg/m² intravenózní infuzí po dobu 60 minut každých 21 dnů až do progrese onemocnění nebo nepřijatelné toxicity (viz bod 5.2).

  Pacienti se středně těžkou poruchou funkce jater mají být sledováni z důvodu zvýšeného výskytu nežádoucích účinků. V případě nežádoucích účinků při snížené počáteční dávce jsou dovolena až dvě následná snížení dávky o 20 % (viz tabulka 1 v bodě 4.2).

  Je třeba se vyhnout podávání přípravku ZEPZELCA pacientům s těžkou poruchou funkce jater (hladina celkového bilirubinu > 3 × HHN). Pokud se podávání přípravku ZEPZELCA nelze vyhnout, je doporučená dávka 1,6 mg/m² intravenózní infuzí po dobu 60 minut každých 21 dnů až do progrese onemocnění nebo nepřijatelné toxicity (viz bod 5.2). Pacienti s těžkou poruchou funkce jater mají být sledováni z důvodu zvýšeného výskytu nežádoucích účinků. V případě nežádoucích účinků při snížené počáteční dávce jsou dovolena až dvě následná snížení dávky o 20 % (viz tabulka 1 v bodě 4.2).

  Pediatrická populace

  Použití přípravku ZEPZELCA k léčbě SCLC u pediatrické populace není relevantní. Způsob podání

  Přípravek ZEPZELCA je určen pouze k intravenóznímu podání. Musí se podávat intravenózní infuzí po dobu jedné hodiny.

  Opatření, která je nutno přijmout před manipulací s léčivým přípravkem nebo před jeho podáním

  Přípravek ZEPZELCA se před podáním rekonstituuje a poté dále naředí.

  Za účelem snížení rizika extravazace (viz bod 4.4) a tromboflebitidy je třeba zvážit použití centrálního žilního katetru, zejména u pacientů s omezeným žilním přístupem.

  Návod k rekonstituci a naředění tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

• Kojení (viz bod 4.6).

Myelosuprese

Přípravek ZEPZELCA může způsobit závažnou a život ohrožující myelosupresi, včetně febrilní neutropenie a sepse.

Přípravek ZEPZELCA se nemá podávat pacientům s výchozím počtem neutrofilů nižším než 1,5 × 10⁹/l a počtem trombocytů nižším než 100 × 10⁹/l.

Kompletní krevní obraz včetně diferenciálního počtu leukocytů a trombocytů je třeba monitorovat na začátku léčby a před každým cyklem. Může být nutné upravit dávku (viz tabulka 2 v bodě 4.2).

V případě počtu neutrofilů nižšího než 500/mm³ nebo jakékoli hodnoty nižší než dolní hranice normálu ve spojení s infekcí/sepsí se doporučuje použití G-CSF.

Hepatotoxicita

U přípravku ZEPZELCA byly hlášeny zvýšené hladiny ALT a AST (viz bod 4.8).

Před zahájením léčby přípravkem ZEPZELCA a pravidelně během léčby podle klinické indikace je třeba provést jaterní testy, včetně vyšetření hladin ALT, AST a bilirubinu. Může být nutné upravit dávku (viz tabulka 1 v bodě 4.2).

Extravazace vedoucí k nekróze tkáně

Může dojít k extravazaci přípravku ZEPZELCA s následným poškozením kůže a měkkých tkání, včetně nekróz vyžadujících debridement (viz bod 4.8).

Ke snížení rizika extravazace je třeba zvážit použití centrálního žilního katetru, zejména u pacientů s omezeným žilním přístupem. Během infuze přípravku ZEPZELCA je třeba pacienty sledovat

s ohledem na známky a příznaky extravazace.

Dojde-li k extravazaci, je nutné okamžitě ukončit infuzi, odstranit infuzní katetr a sledovat pacienta

s ohledem na známky a příznaky nekrózy tkáně. Doba do vzniku nekrózy po extravazaci se může lišit. Ke zvládnutí známek a příznaků extravazace je nutné poskytnout podpůrnou péči a podle potřeby konzultovat příslušného odborného lékaře. Následné infuze je třeba podávat v místě, které extravazací nebylo postiženo.

Rhabdomyolýza

U pacientů léčených přípravkem ZEPZELCA byla hlášena rhabdomyolýza (viz bod 4.8).

Před zahájením léčby přípravkem ZEPZELCA a pravidelně během léčby podle klinické indikace je třeba monitorovat hodnoty kreatinfosfokinázy (CPK).

Pokud dojde k rhabdomyolýze, je nutné neprodleně zavést podpůrná opatření dle indikace, jako jsou parenterální hydratace, alkalizace moči a dialýza. Na základě závažnosti je třeba léčbu přípravkem ZEPZELCA přerušit nebo snížit dávku přípravku [viz tabulka 2 v bodě 4.2].

Při souběžném podávání lurbinektedinu a léčivých přípravků se známou souvislostí s rhabdomyolýzou (např. statiny) je třeba postupovat opatrně, protože riziko rhabdomyolýzy se může zvýšit.

Syndrom nádorového rozpadu (TLS)

Při léčbě přípravkem ZEPZELCA byl hlášen syndrom nádorového rozpadu (TLS), který může být fatální. Zdravotnickým pracovníkům se doporučuje, aby pečlivě sledovali pacienty z hlediska TLS, zejména ty, kteří mají vysokou nádorovou zátěž. Mezi klíčová bezpečnostní opatření patří prevence dehydratace a zvládání elektrolytové dysbalance. Pokud se rozvine TLS, je třeba jej neprodleně léčit a je třeba zvážit potřebu přerušení nebo ukončení léčby (viz bod 4.2).

Souběžné podávání se silnými induktory CYP3A

Souběžnému podávání se silnými induktory CYP3A je třeba se vyhnout (viz bod 4.5). Embryofetální toxicita

Při podávání těhotné ženě může lurbinektedin způsobit poškození plodu. U žen ve fertilním věku se před zahájením léčby doporučuje provedení těhotenského testu.

Pacientky ve fertilním věku musí během léčby a po dobu sedmi měsíců po poslední dávce používat vysoce účinnou antikoncepci.

Pacienti s partnerkami ve fertilním věku mají během léčby a po dobu čtyř měsíců po poslední dávce používat kondom. Partnerky ve fertilním věku mají během stejného období používat vysoce účinnou antikoncepci (viz body 4.6 a 5.3).

Bezpečnostní opatření pro dané onemocnění – SCLC

Pacienti s výkonnostním stavem podle ECOG ≥ 2, metastázami v centrálním nervovém systému (CNS) či autoimunitním onemocněním v anamnéze a pacienti, kteří během jednoho týdne před zařazením užívali systémové imunosupresivní léčivé přípravky, byli vyloučeni z hlavní studie SCLC (viz bod 5.1). Při absenci údajů se lurbinektedin v kombinaci s atezolizumabem má u těchto populací používat opatrně a po pečlivém zvážení potenciálního přínosu/rizika u každého jednotlivého pacienta.

Pomocné látky

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné injekční lahvičce, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

Účinek silných nebo středně silných inhibitorů CYP3A na lurbinektedin

Ve studii věnované lékovým interakcím (n = 8) s itrakonazolem, silným inhibitorem CYP3A4, se při souběžném podávání lurbinektedinu a itrakonazolu (celková denní dávka 200 mg po dobu 12 dnů,

4 dny před podáním lurbinektedinu až 8 dnů po něm) systémová expozice celkového lurbinektedinu zvýšila přibližně 2,7krát (AUC0–∞) a celková plazmatická clearance se snížila o 63 %.

Souběžnému podávání přípravku ZEPZELCA a silných nebo středně silných inhibitorů CYP3A je třeba se vyhnout. Pokud se souběžnému podávání se silnými inhibitory CYP3A (např. ketokonazolem, itrakonazolem, posakonazolem, vorikonazolem, klarithromycinem, telithromycinem, lopinavirem, ritonavirem, sachinavirem, nelfinavirem, atazanavirem, indinavirem, boceprevirem, telaprevirem) nebo středně silnými inhibitory CYP3A (např. aprepitantem, ciprofloxacinem, erythromycinem, cyklosporinem, flukonazolem, diltiazemem, verapamilem) vyhnout nelze, dávka má se dávka přípravku ZEPZELCA snížit o 50 % schválené dávky (viz bod 4.2). V případě nežádoucích účinků při snížené počáteční dávce jsou dovolena až dvě následná snížení dávky, každé o 20 % (viz tabulka 1

v bodě 4.2).

Účinek silných induktorů CYP3A na lurbinektedin

Ve studii věnované lékovým interakcím (n = 8) s bosentanem, středně silným induktorem CYP3A4, se při souběžném podávání lurbinektedinu a bosentanu (125 mg dvakrát denně po dobu pěti dnů) systémová expozice celkového lurbinektedinu snížila přibližně o 20 % (AUC0–∞) a celková plazmatická clearance se zvýšila o 25 %. Rozsah těchto změn tedy vylučuje klinicky významný účinek souběžného podávání středně silných induktorů CYP3A4 (např. bosentanu, cenobamatu, dabrafenibu, efavirenzu, etravirinu, lorlatinibu, pexidartinibu, fenobarbitalu, primidonu, sotorasibu) na expozici lurbinektedinu a není nutné provádět žádné úpravy dávky.

Souběžnému podávání silných induktorů CYP3A (např. karbamazepinu, fenobarbitalu, fenytoinu, rifampicinu, rifabutinu, rifapentinu, třezalky tečkované (Hypericum perforatum)) a přípravku ZEPZELCA je třeba se vyhnout. Je třeba zvážit alternativní látky s menší indukcí CYP3A (viz bod 4.4).

Ženy ve fertilním věku / antikoncepce u mužů a žen

U žen ve fertilním věku se před zahájením léčby lurbinektedinem doporučuje provedení těhotenského testu.

Pacientky ve fertilním věku musí během léčby a po dobu sedmi měsíců po poslední dávce používat vysoce účinnou antikoncepci.

Pacienti s partnerkami ve fertilním věku mají během léčby a po dobu čtyř měsíců po poslední dávce používat kondom. Partnerky ve fertilním věku musí používat vysoce účinnou antikoncepci po stejné období (viz body 4.4 a 5.3).

Těhotenství

Údaje o podávání lurbinektedinu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici. Studie na zvířatech prokázaly závažnou embryofetální vývojovou toxicitu (viz bod 5.3). Lurbinektedin se nemá v těhotenství podávat, pokud to klinický stav ženy nevyžaduje.

Těhotné nebo netěhotné ženy ve fertilním věku je nutné poučit o možném riziku pro plod. Pokud se přípravek ZEPZELCA podává během těhotenství nebo pokud pacientka během jeho podávání otěhotní, je třeba ji informovat o možném riziku pro plod.

Kojení

Není známo, zda se lurbinektedin/metabolity vylučují do lidského mateřského mléka. Riziko pro kojené dítě nelze vyloučit.

Lurbinektedin je v období kojení kontraindikován. Fertilita

Ačkoli nebyly provedeny žádné specifické studie fertility s lurbinektedinem a ve studiích toxicity nebyly pozorovány žádné jasné signály toxicity pro reprodukční orgány, je vzhledem k povaze sloučeniny (cytotoxické a mutagenní) pravděpodobné, že ovlivní reprodukční kapacitu.

Před léčbou lurbinektedinem je z důvodu možnosti ireverzibilní infertility v jejím důsledku nutné zvážit radu ohledně konzervace vajíček nebo spermatu. Pacientům, kteří po léčbě chtějí mít děti, se také doporučuje genetické poradenství.

Přípravek ZEPZELCA má mírný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Pacienty, kteří pociťují únavu, závratě, vertigo a nauzeu, je třeba poučit, aby neřídili a neobsluhovali stroje, dokud příznaky nevymizí (viz bod 4.8).

Shrnutí bezpečnostního profilu

Nejčastějšími nežádoucími účinky byly nauzea (37,6 %), únava* (34,3 %), anémie (33,9 %), trombocytopenie (27,7 %) a neutropenie (25,2 %).

Nejčastějšími nežádoucími účinky stupně 3/4 byly neutropenie (12,4 %), trombocytopenie (11,2 %), anémie (9,5 %) a únava* (5,0 %).

Závažné nežádoucí účinky se vyskytly u 34,3 % pacientů léčených přípravkem ZEPZELCA

s atezolizumabem. Nejčastějšími závažnými nežádoucími účinky byly trombocytopenie (2,9 %), pneumonie (3,7 %), infekce dýchacích cest (2,5 %) a dyspnoe (2,1 %). Fatální nežádoucí účinky se vyskytly u 5 % pacientů léčených přípravkem ZEPZELCA s atezolizumabem, ve většině případů

v důsledku pneumonie a jiných plicních infekcí.

U 5,8 % pacientů, kterým byl podáván přípravek ZEPZELCA v kombinaci s atezolizumabem, byla léčba přípravkem ZEPZELCA z důvodu nežádoucích účinků trvale vysazena. Nejčastějším nežádoucím účinkem vyžadujícím trvalé vysazení přípravku ZEPZELCA byla neutropenie (1,7 %).

U 28,9 % pacientů, kterým byl podáván přípravek ZEPZELCA s atezolizumabem se vyskytly nežádoucí účinky, které vedly k přerušení podávání přípravku ZEPZELCA; nejčastějšími nežádoucími účinky vedoucími k přerušení jeho podávání byly neutropenie (5,4 %), anémie (5,0 %), únava*

(4,6 %) a trombocytopenie (3,3 %).

U 16,1 % pacientů, kterým byl podáván přípravek ZEPZELCA s atezolizumabem, došlo ke snížení dávky přípravku ZEPZELCA v důsledku nežádoucího účinku. Nejčastější nežádoucí účinky vyžadující snížení dávky u pacientů, kterým byl podáván přípravek ZEPZELCA s atezolizumabem, zahrnovaly trombocytopenii (4,1 %), únavu* (3,3 %), nauzeu (2,1 %) a zvracení (2,1 %).

* Preferované sloučené termíny viz poznámka pod čarou v tabulce 3.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků

V tabulce 3 jsou uvedeny nežádoucí účinky hlášené v klinické studii IMforte podle třídy orgánových systémů MedDRA a podle frekvence výskytu.

Frekvence výskytu nežádoucích účinků je založena na frekvenci výskytu nežádoucích příhod ze všech příčin identifikovaných u 242 pacientů, kteří byli v klinické studii IMforte vystaveni působení lurbinektedinu v kombinaci s atezolizumabem, přičemž medián doby trvání léčby byl 4,4 měsíce (informace o hlavních charakteristikách účastníků této klinické studie viz bod 5.1). Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny další nežádoucí účinky.

Frekvence výskytu jsou definovány jako: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000); není známo

(z dostupných údajů ji nelze určit). V každé skupině frekvencí výskytu jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Tabulka 3. Nežádoucí účinky u pacientů léčených přípravkem ZEPZELCA v kombinaci s atezolizumabem

Popis vybraných nežádoucích účinků

Neutropenie

Ve studii IMforte se neutropenie (všech stupňů) vyskytla u 25,2 % pacientů, neutropenie stupně 3/4 u 12,4 % pacientů, febrilní neutropenie u 1,7 % pacientů a sepse u 0,4 % pacientů. Medián doby do prvního výskytu neutropenie* (všech stupňů) byl 10 dnů (v rozmezí 7–29 dnů). Medián doby jejího trvání byl 11 dnů (v rozmezí 1–196 dnů). Neutropenie* vedla ke snížení dávky nebo přerušení

podávání přípravku u 1,7 % pacientů, resp. 5,4 % pacientů. Léčba byla trvale vysazena u 1,7 % pacientů.

Hepatotoxicita

Ve studii IMforte bylo zvýšení hladiny ALT hlášeno u 6,6 % pacientů (2,5 % ≥ stupně 3), zatímco zvýšení hladiny AST bylo hlášeno u 7,0 % pacientů (1,2 % ≥ stupně 3). Medián doby do prvního zvýšení hladiny ALT (všech stupňů) byl 7 dnů (v rozmezí 3–22 dnů). Medián doby trvání byl 17 dnů (v rozmezí 7–21 dnů). Zvýšení hladiny ALT vedlo ke snížení dávky nebo přerušení podávání přípravku u 0,4 % pacientů. Medián doby do prvního zvýšení hladiny AST (všech stupňů) byl 4 dnů (v rozmezí 3–8 dnů). Medián doby trvání byl 9 dnů (v rozmezí 6–21 dnů). Zvýšení hladiny AST vedlo ke snížení dávky u 0,8 % pacientů.

Rhabdomyolýza

Při podávání přípravku ZEPZELCA po uvedení na trh byly hlášeny případy rhabdomyolýzy. Nebyly hlášeny žádné fatální případy.

Extravazace

Při podávání přípravku ZEPZELCA po uvedení na trh byly hlášeny méně časté případy extravazace s lokálním podrážděním. V několika případech byla hlášena nekróza tkáně vyžadující debridement.

Syndrom nádorového rozpadu

Při podávání přípravku ZEPZELCA po uvedení na trh byly hlášeny případy syndromu nádorového rozpadu.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.

Při podezření na předávkování je třeba pacienta pečlivě sledovat s ohledem na myelosupresi a hladiny jaterních enzymů a podle potřeby zahájit podpůrnou léčbu.

Při předávkování lurbinektedinem neexistuje žádné známé antidotum.

Neočekává se, že by hemodialýza zvýšila eliminaci lurbinektedinu, protože lurbinektedin se silně váže na plazmatické proteiny (99 %) a jeho renální exkrece je zanedbatelná.