COLISTIMETHATE OLIKLA 2MIU Prášek pro injekční/infuzní roztok
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Podmínky omezení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Interakce s
Omezení užívání
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC

Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - COLISTIMETHATE OLIKLA 2MIU
Intravenózní podání:
Přípravek Colistimethate Olikla je indikován u dospělých, dospívajících a dětí včetně novorozenců k léčbě závažných infekcí způsobených vybranými aerobními gramnegativními patogeny u pacientů s omezenými možnostmi léčby (viz body 5.1).
Je nutné vzít v úvahu oficiální doporučení pro správné použití antibakteriálních látek.
Intravenózní podání
Dávkování
Dávka, která bude podána, a délka léčby mají zohledňovat závažnost infekce, stejně jako klinickou odpověď. Je nutné dodržovat léčebná doporučení.
Dávka se vyjadřuje v mezinárodních jednotkách (international unit, IU) sodné soli kolistimethátu (colistimethate sodium, CMS). Převodní tabulka množství CMS v IU na CMS v mg a na aktivitu báze kolistinu (colistin base activity, CBA) je uvedena na konci tohoto bodu.
Následující doporučená dávkování jsou založena na omezených populačních farmakokinetických datech u kriticky nemocných pacientů (viz bod 4.4):
Dospělí a dospívající
Udržovací dávka 9 MIU/den ve 2–3 dílčích dávkách.
U kriticky nemocných pacientů má být podána nasycovací dávka 9 MIU.
Nejvhodnější časový interval pro první udržovací dávku nebyl stanoven.
Modelování naznačuje, že v některých případech mohou být u pacientů s dobrou funkcí ledvin nutné nasycovací a udržovací dávky až 12 MIU. Klinické zkušenosti s takovými dávkami jsou však velmi omezené a bezpečnost nebyla stanovena.
Nasycovací dávka se podává u pacientů s normální a sníženou funkcí ledvin, včetně pacientů léčených renální substituční terapií.
Zvláštní populace
Starší pacienti
U starších pacientů s normální funkcí ledvin není úprava dávkování považována za nutnou.
Porucha funkce ledvin
Při poruše funkce ledvin je nutná úprava dávkování, ale farmakokinetická data dostupná pro pacienty s
poruchou funkce ledvin jsou velmi omezená.
Jako vodítko jsou navrženy následující úpravy dávkování.
Snížení dávky se doporučuje u pacientů s clearance kreatininu < 50 ml/min: doporučuje se dávkování dvakrát denně.
| Clearance kreatininu (ml/min) | Denní dávka |
| < 50–30 | 5,5–7,5 MIU |
| < 30–10 | 4,5–5,5 MIU |
| < 10 | 3,5 MIU |
Hemodialýza a kontinuální hemo(dia)filtrace
Zdá se, že kolistin je dialyzovatelný klasickou hemodialýzou a kontinuální venovenózní hemo(dia)filtrací (CVVHF, CVVHDF). Jsou k dispozici velmi omezené údaje z populačních farmakokinetických studií od velmi malého počtu pacientů léčených renální substituční terapií. Nelze stanovit přesné doporučené dávkování. Je možné zvážit dále uvedené režimy.
Hemodialýza (HD)
Dny bez HD: 2,25 MIU/den (2,2–2,3 MIU/den).
Dny s HD: 3 MIU/den ve dny s hemodialýzou, podává se po provedení HD. Doporučuje se dávkování dvakrát denně.
CVVHF/CVVHDF
Stejně jako u pacientů s normální funkcí ledvin. Doporučuje se dávkování třikrát denně.
Porucha funkce jater
Pro pacienty s poruchou funkce jater nejsou k dispozici žádná data. Při podávání sodné soli kolistimethátu těmto pacientům se doporučuje postupovat opatrně.
Pediatrická populace
Data podporující režim dávkování u pediatrických pacientů jsou velmi omezená. Při volbě dávky je třeba vzít v úvahu zralost ledvin. Dávka má být založena na tukuprosté tělesné hmotnosti (lean body weight).
Děti s tělesnou hmotností ≤ 40 kg
75 000–150 000 IU/kg/den rozdělených do 3 dávek.
U dětí s tělesnou hmotností vyšší než 40 kg je třeba zvážit použití dávkovacích doporučení pro dospělé.
U dětí s cystickou fibrózou bylo hlášeno používání dávek > 150 000 IU/kg/den.
Nejsou k dispozici žádné údaje o použití nebo výši nasycovací dávky u kriticky nemocných dětí. U dětí s poruchou funkce ledvin nebyla stanovena dávkovací doporučení.
Intratekální a intracerebroventrikulární podání
Na základě omezených údajů je u dospělých doporučena následující dávka:
Intracerebroventrikulární podání
125 000 IU/den
Intratekálně podávané dávky nemají překročit dávky doporučené pro intracerebroventrikulární podání.
U dětí nelze pro intratekální a intracerebroventrikulární způsoby podání stanovit žádná konkrétní dávkovací doporučení.
Způsob podání
Intravenózní, intratekální nebo intracerebroventrikulární podání.
Přípravek Colistimethate Olikla se podává intravenózně jako pomalá infuze po dobu 30–60 minut.
Sodná sůl kolistimethátu podléhá ve vodném roztoku hydrolýze na léčivou látku kolistin. Pro přípravu dávky tam, kde je nutná kombinace většího počtu injekčních lahviček, musí být provedena rekonstituce potřebné dávky striktní aseptickou technikou.
Návod k rekonstituci tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.
Převodní tabulka dávek:
V EU musí být dávka sodné soli kolistimethátu (CMS) předepsána a podána pouze v mezinárodních jednotkách (IU). Na štítku přípravku je uveden počet IU v jedné injekční lahvičce.
Z důvodu různého vyjádření dávky z hlediska síly docházelo při medikaci k nejasnostem a chybám. V
USA a v dalších částech světa je dávka vyjádřena v miligramech aktivity báze kolistinu (mg CBA).
Následující převodní tabulka slouží pro informaci a hodnoty musejí být považovány pouze za nominální a přibližné.
Převodní tabulka pro CMS
| Síla | ||
| CMS (IU) | CMS (mg)* | CBA (mg) |
| 12 500 | 1 | 0,4 |
| 150 000 | 12 | 5 |
| 1 000 000 | 80 | 34 |
| 4 500 000 | 360 | 150 |
| 9 000 000 | 720 | 300 |
* Nominální síla léčivé látky = 12 500 IU/mg CMS – sodná sůl kolistimethátu
CBA – aktivita báze kolistinu
Je nutné zvážit současné podávání intravenózní sodné soli kolistimethátu s další antibakteriální látkou, kdykoli je to možné, a to s ohledem na zbývající citlivost patogenu/patogenů, na něhož/něž je léčba cílena. Vzhledem k tomu, že vývoj rezistence na intravenózní kolistin byl hlášen zejména tehdy, pokud byl použit jako monoterapie, je též nutné zvážit současné podávání s dalšími antibakteriálními přípravky, aby se zabránilo vzniku rezistence.
Existují pouze omezené klinické údaje o účinnosti a bezpečnosti intravenózní sodné soli kolistimethátu. Doporučené dávky u všech subpopulací jsou rovněž založeny na omezených údajích (klinické a farmakokinetické/farmakodynamické údaje). Zejména existuje jen omezené množství údajů o bezpečnosti použití vysokých dávek (> 6 MIU/den), použití nasycovací dávky a použití u zvláštních populací (pacienti s poruchou funkce ledvin a pediatrická populace). Sodná sůl kolistimethátu má být použita pouze v případě, pokud jiná, častěji předepisovaná antibiotika nejsou účinná nebo vhodná.
Pseudo-Bartterův syndrom
Při intravenózním podání sodné soli kolistimethátu u dětí, dospívajících a dospělých bylo hlášeno několik případů pseudo-Bartterova syndromu. V případech, kdy existuje podezření na toto onemocnění, má být zahájeno monitorování sérových hladin elektrolytů a nasazena odpovídající léčba, avšak normalizace elektrolytové nerovnováhy nemusí být dosaženo bez přerušení podávání sodné soli kolistimethátu.
Nefrotoxicita
Byla hlášena porucha funkce ledvin. Obvykle k ní docházelo po podání vyšších než doporučených intravenózních nebo intramuskulárních dávek u pacientů s normální funkcí ledvin nebo při nedostatečném snížení intravenózní nebo intramuskulární dávky u pacientů s poruchou funkce ledvin nebo při současném podání s jinými nefrotoxickými léčivými přípravky (viz bod 4.5). Tento účinek je obvykle reverzibilní po ukončení terapie.
U všech pacientů má být na začátku léčby a pravidelně během léčby kontrolována funkce ledvin. Dávka sodné soli kolistimethátu má být upravena na základě clearance kreatininu (viz bod 4.8). V některých studiích byla hlášena nefrotoxicita, která souvisela s kumulativní dávkou a s délkou léčby. Vzhledem k potenciálně zvýšenému riziku renální toxicity je nutné zvážit přínos prodloužené léčby.
Při podávání sodné soli kolistimethátu dětem mladším než 1 rok se doporučuje opatrnost, neboť renální funkce není u této věkové skupiny plně zralá. Vliv nezralé renální a metabolické funkce na přeměnu sodné soli kolistimethátu na kolistin také není znám.
Hypersenzitivita
V případě alergické reakce musí být léčba sodnou solí kolistimethátu ukončena a musí být přijata odpovídající opatření.
Neurotoxicita
Bylo hlášeno, že vysoké sérové koncentrace sodné soli kolistimethátu, které mohou souviset s předávkováním nebo s tím, že nebyla snížena dávka u pacientů s poruchou funkce ledvin, mají neurotoxické účinky, jako je faciální parestezie, svalová slabost, vertigo, nezřetelná řeč, vazomotorická nestabilita, poruchy zraku, zmatenost, psychóza a apnoe. Je nutné sledovat, zda nedojde ke vzniku periorální parestezie a parestezie končetin, jež jsou známkou předávkování (viz bod 4.9). Současné používání s nedepolarizujícími svalovými relaxancii nebo antibakteriálními přípravky s
podobnými neurotoxickými účinky může rovněž vyvolat neurotoxicitu. Snížení dávky sodné soli kolistimethátu může příznaky zmírnit.
Myasthenia gravis
Je známo, že sodná sůl kolistimethátu snižuje presynaptické uvolňování acetylcholinu v neuromuskulárních spojeních a u pacientů s onemocněním myasthenia gravis se má používat s nejvyšší opatrností a pouze tehdy, pokud je to nezbytně nutné.
Porfyrie
Sodná sůl kolistimethátu má být používána s výjimečnou opatrností u pacientů s porfyrií.
Onemocnění spojené s bakterií Clostridioides difficile
Kolitida spojená s antibiotiky a pseudomembranózní kolitida byly hlášeny téměř u všech antibakteriálních látek a mohou nastat při podání sodné soli kolistimethátu. Jejich závažnost může být mírná až život ohrožující. Je důležité zvážit tuto diagnózu u pacientů, u nichž se během používání nebo po ukončení podávání sodné soli kolistimethátu objeví průjem (viz bod 4.8). Je nutné zvážit ukončení léčby a podání specifické léčby infekce bakterií Clostridioides difficile. Nesmějí být podána antiperistaltika.
Intratekální nebo intracerebroventrikulární podání
Intravenózně podaná sodná sůl kolistimethátu nepřechází přes hematoencefalickou bariéru v klinicky významné míře. Využití intratekálního nebo intracerebroventrikulárního podání sodné soli kolistimethátu při léčbě meningitidy nebylo systematicky zkoumáno v klinických studiích a je podpořeno pouze kazuistikou. Údaje podporující dávkování jsou velmi omezené. Nejčastěji pozorovaným nežádoucím účinkem podání CMS byla aseptická meningitida.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v jedné injekční lahvičce, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.
Vzhledem k tomu, že nefrotoxické a/nebo neurotoxické účinky mohou být aditivní, je nutné se vyhnout současnému nebo následnému podání sodné soli kolistimethátu a dalších léčivých přípravků s podobným toxickým potenciálem (např. aminoglykosidy, amfotericin B, kapreomycin, methoxyfluran, polymyxin-B-sulfát, vankomycin), pokud je to možné.
Při současném použití s dalšími přípravky obsahujícími sodnou sůl kolistimethátu je nutné dbát opatrnosti, neboť je k dispozici málo zkušeností a existuje možnost sumární toxicity.
Nebyly provedeny žádné in vivo studie interakcí. Mechanismus přeměny sodné soli kolistimethátu na léčivou látku kolistin není přesně popsán. Mechanismus clearance kolistinu, včetně zpracování ledvinami, rovněž není znám. Sodná sůl kolistimethátu ani kolistin neindukovaly aktivitu žádného z enzymů P450 (CYP) (CYP1A2, 2B6, 2C8, 2C9, 2C19 a 3A4/5) hodnoceného ve studiích in vitro na lidských hepatocytech.
Při současném podávání sodné soli kolistimethátu s přípravky, o nichž je známo, že inhibují nebo indukují enzymy metabolizující léčivé přípravky, nebo s léčivými přípravky, které jsou známým substrátem pro mechanismy renálního transportu, je nutné mít na paměti možnost lékových interakcí.
Neuromuskulární blokátory (např. tubokurarin, suxamethonium, ether, dekamethonium, gallamin) a další léčiva (např. natrium-citrát) potencují neuromuskulární blokádu vyvolanou sodnou solí kolistimethátu a tato léčiva mají být u pacientů léčených sodnou solí kolistimethátu používána s nejvyšší opatrností.
U pacientů s onemocněním myasthenia gravis má být současná léčba sodnou solí kolistimethátu s makrolidy, jako jsou azithromycin a klarithromycin, nebo s fluorochinolony, jako jsou norfloxacin a ciprofloxacin, vedena s opatrností (viz bod 4.4).
Těhotenství
Nejsou k dispozici žádné dostatečné údaje o použití sodné soli kolistimethátu u těhotných žen. Studie s jednorázovou dávkou u těhotných žen ukazují, že sodná sůl kolistimethátu prochází placentární bariérou a při podávání opakovaných dávek těhotným pacientkám může existovat riziko fetální toxicity. Sodná sůl kolistimethátu se má v těhotenství používat pouze tehdy, pokud přínos pro matku převáží potenciální riziko pro plod.
Kojení
Jelikož je sodná sůl kolistimethátu vylučována do mateřského mléka, má být podávána kojícím ženám
pouze tehdy, pokud je to opravdu potřebné.
Fertilita
Údaje o možném vlivu sodné soli kolistimethátu na lidskou fertilitu nejsou dostupné.
Během parenterální léčby sodnou solí kolistimethátu může dojít k neurotoxicitě s možností závratí, zmatenosti nebo poruch vidění. Pacienti mají být upozorněni, aby v případě výskytu těchto účinků neřídili a neobsluhovali stroje.
Po intravenózním podání jsou nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky poruchy funkce ledvin a vzácněji selhání ledvin, obvykle po použití vyšších než doporučených dávek u pacientů s normální renální funkcí, nebo nedostatečné snížení dávky u pacientů s poruchou funkce ledvin nebo při současném používání s jinými nefrotoxickými antibakteriálními přípravky. Účinek je obvykle reverzibilní po ukončení léčby, ale vzácně může být nutná intervence (renální substituční terapie).
Bylo hlášeno, že vysoké sérové koncentrace sodné soli kolistimethátu, které mohou být spojeny s předávkováním nebo nedostatečným snížením dávky u pacientů s poruchou funkce ledvin, mohou vést k neurotoxickým účinkům, jako jsou parestezie obličeje, svalová slabost, vertigo, nezřetelná řeč, vazomotorická nestabilita, poruchy zraku, zmatenost, psychóza a apnoe. Současné používání s nedepolarizujícími svalovými relaxancii nebo antibiotiky s podobnými neurotoxickými účinky může rovněž vést k neurotoxicitě. Snížení dávky sodné soli kolistimethátu může příznaky zmírnit.
Je známo, že se mohou vyskytnout hypersenzitivní reakce, jako je kožní vyrážka a angioedém. Pokud
se tyto reakce vyskytnou, léčba sodnou solí kolistimethátu má být ukončena.
Níže jsou uvedeny nežádoucí účinky podle systému klasifikace orgánů a četnosti MedDRA. Frekvence jsou definovány jako velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Nežádoucí účinky hlášené po intravenózním podání sodné soli kolistimethátu:
| Třída orgánových systémůMedDRA | Frekvence | Hlášený nežádoucí účinek |
| Poruchy imunitního systému | Není známo | Hypersenzitivní reakce, jako je kožní vyrážka a angioedém |
| Poruchy metabolismu a výživy | Není známo | Pseudo-Bartterův syndrom |
| Poruchy nervového systému | Velmi časté | Neurotoxicita, jako je faciální, orální aperiorální parestezie, bolest hlavy, svalováslabost |
| Není známo | Závrať, ataxie | |
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | Velmi časté | Pruritus |
| Poruchy ledvin a močovýchcest | Velmi časté | Porucha funkce ledvin prokázanázvýšenou hladinou kreatininu a/nebo močoviny v krvi a/nebo sníženou renálníclearance kreatininu |
| Vzácné | Selhání ledvin | |
| Celkové poruchy a reakce vmístě aplikace | Není známo | Reakce v místě vpichu |
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky
případně na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 49/48
100 00 Praha 10
email: farmakovigilance@sukl.gov.cz
Předávkování může mít za následek neuromuskulární blokádu, která může vést ke svalové slabosti, apnoi a možné zástavě dýchání. Předávkování může také způsobit akutní selhání ledvin charakterizované sníženým výdejem moči a zvýšenými sérovými koncentracemi močoviny v krvi a kreatininu.
Žádné specifické antidotum není k dispozici, aplikuje se podpůrná léčba. Lze zvážit opatření ke zvýšení rychlosti eliminace kolistinu, např. diurézu mannitolem, prodlouženou hemodialýzu nebo peritoneální dialýzu, ale jejich účinnost není známa.
Farmakologické vlastnosti - COLISTIMETHATE OLIKLA 2MIU
Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, jiná antibakteriální léčiva, polymyxiny. ATC kód: J01XB01
Mechanismus účinku
Kolistin je cyklická polypeptidová antibakteriální látka, která patří do skupiny polymyxinů. Polymyxiny účinkují prostřednictvím poškození buněčné membrány a výsledné fyziologické účinky jsou pro bakterie fatální. Polymyxiny jsou selektivní vůči aerobním gramnegativním bakteriím, které mají hydrofobní vnější membránu.
Rezistence
Rezistentní bakterie jsou charakterizovány modifikací fosfátových skupin lipopolysacharidů, které jsou nahrazeny olaminem nebo aminoarabinózou. Přirozeně rezistentní gramnegativní bakterie, jako jsou Proteus mirabilis a Burkholderia cepacia, vykazují kompletní substituci svých lipidových fosfátů olaminem nebo aminoarabinózou.
Dá se očekávat zkřížená rezistence mezi kolistinem (polymyxinem E) a polymyxinem B. Vzhledem k tomu, že mechanismus účinku polymyxinů se liší od dalších antibakteriálních látek, neočekává se, že by rezistence na kolistin a polymyxin pouze výše uvedeným mechanismem vedla k rezistenci na další lékové skupiny.
Farmakokinetický/farmakodynamický vztah (PK/PD)
Bylo hlášeno, že polymyxiny mají baktericidní, na koncentraci závislý účinek na citlivé bakterie. Má se za to, že existuje korelace mezi fAUC/MIC a klinickou účinností.
Hraniční hodnoty testování citlivosti
European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing (EUCAST) stanovil pro testování citlivosti tato kritéria interpretace minimální inhibiční koncentrace (MIC) sodné soli kolistimethátu: https://www.ema.europa.eu/documents/other/minimum-inhibitory-concentration-mic- breakpoints_en.xlsx
Citlivost
Prevalence získané rezistence vybraných druhů se může geograficky a v čase lišit a je žádoucí získat místní informace o rezistenci, zejména při léčbě závažných infekcí. Pokud je místní prevalence taková, že je použití látky alespoň u některých typů infekcí sporné, je nutné podle potřeby vyhledat konzultaci odborníka.
| Obvykle citlivé druhy |
| Acinetobacter baumannii |
| Haemophilus influenzae |
| Pseudomonas aeruginosa |
| Klebsiella spp. |
| Druhy, u nichž může získaná rezistence představovat problém |
| Stenotrophomonas maltophilia |
| Achromobacter xylosoxidans (dříve Alcaligenes xylosoxidans) |
| Přirozeně rezistentní organismy |
| Burkholderia cepacia a příbuzné druhy |
| Proteus spp. |
| Providencia spp. |
| Serratia spp. |
Absorpce
Informace o farmakokinetice sodné soli kolistimethátu (CMS) a kolistinu jsou omezené. Existují náznaky, že farmakokinetika se u kriticky nemocných pacientů liší od farmakokinetiky u pacientů s méně závažnou fyziologickou poruchou a u zdravých dobrovolníků. Následující údaje jsou založeny na studiích využívajících HPLC pro stanovení plazmatických koncentrací CMS/kolistinu.
Po infuzi sodné soli kolistimethátu je neaktivní prekurzor přeměněn na aktivní kolistin. Bylo zjištěno, že u kriticky nemocných pacientů je vrcholových plazmatických koncentrací kolistinu dosahováno se zpožděním až 7 hodin po podání sodné soli kolistimethátu.
Absorpce z gastrointestinálního traktu neprobíhá u zdravého jedince ve významné míře. Distribuce
Distribuční objem kolistinu u zdravých jedinců je nízký a odpovídá přibližně extracelulární tekutině. U kriticky nemocných jedinců je distribuční objem výrazně zvýšený. Vazba na proteiny je středně velká a při vyšších koncentracích klesá. V nepřítomnosti meningeálního zánětu je průnik do mozkomíšního moku minimální, v přítomnosti meningeálního zánětu se však zvyšuje.
CMS i kolistin vykazují v klinicky relevantním dávkovacím rozmezí lineární farmakokinetiku.
Eliminace
Odhaduje se, že u zdravých jedinců je přibližně 30 % sodné soli kolistimethátu přeměněno na kolistin, jeho clearance je závislá na clearance kreatininu a se snižující se renální funkcí se větší množství CMS přeměňuje na kolistin. U pacientů s velmi špatnou renální funkcí (clearance kreatininu < 30 ml/min) může míra přeměny dosahovat 60 až 70 %. CMS se vylučuje převážně ledvinami glomerulární filtrací. U zdravých jedinců se 60 až 70 % CMS vyloučí v nezměněné formě močí během 24 hodin.
Vylučování aktivního kolistinu není plně popsáno. U kolistinu dochází k rozsáhlé renální tubulární reabsorpci a může být buď odbourán nerenální cestou, nebo metabolizován ledvinami, kdy může docházet k renální akumulaci. Clearance kolistinu při poruše funkce ledvin klesá, což může být způsobeno vyšší přeměnou CMS.
Udává se, že poločas kolistinu u zdravých jedinců je cca 3 hodiny a u jedinců s cystickou fibrózou cca 4 hodiny, celková clearance je zhruba 3 l/hod. U kriticky nemocných pacientů bylo hlášeno prodloužení poločasu cca na 9–18 hodin.
