ZOPICLONE GRINDEKS 3,75MG Potahovaná tableta

Zopiklon je indikován ke krátkodobé léčbě nespavosti u dospělých.

Benzodiazepiny a léčiva podobná benzodiazepinům jsou indikovány pouze v případech, kdy je porucha těžká, omezující nebo způsobuje pacientovi extrémní strádání.

Dávkování

Dospělí

Délka léčby má být co nejkratší. Má být použita nejnižší účinná dávka.

Obvyklá úvodní dávka je 5 mg v jedné dávce před spaním a nemá být znovu podána během stejné noci. Pacientům, kteří na tuto dávku nereagují, může být dávka zvýšena na 7,5 mg.

Dávka nemá překročit 7,5 mg denně. Délka léčby

Léčba má být co nejkratší (několik dnů až 2 týdny) a nemá překročit dobu 4 týdnů, včetně období

postupného snižování dávky. V některých případech může být potřeba léčbu prodloužit nad maximální dobu léčby; avšak k tomu nemá dojít bez přehodnocení stavu pacienta, protože s dávkou a délkou

léčby se zvyšuje riziko závislosti nebo zneužívání (viz také bod 4.4).

Zvláštní populace

Starší pacienti

Obvyklá úvodní dávka pro starší pacienty je 3,75 mg. Následně může být dávka zvýšena na 5 mg a v případě potřeby až na 7,5 mg.

Porucha funkce ledvin

U pacientů s poruchou funkce ledvin je vhodné zahájit léčbu dávkou 3,75 mg, ačkoli u této skupiny pacientů nebyla zjištěna akumulace zopiklonu nebo jeho metabolitů.

Porucha funkce jater nebo chronické respirační selhání

Léčba má být zahájena dávkou 3,75 mg. Následně může být dávka zvýšena na 5 mg a v případě potřeby až na 7,5 mg.

Pediatrická populace

Zopiclone Grindeks nemá být podáván dětem a dospívajícím do 18 let. Bezpečnost a účinnost zopiklonu u této věkové skupiny nebyly stanoveny.

Způsob podání

• Perorální podání.

• Tableta se má užít večer před spaním.

• Tablety mají být užity ve vzpřímené poloze, protože v poloze vleže může být absorpce zpožděna.

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

• Těžká porucha funkce jater.

• Syndrom spánkové apnoe.

• Myasthenia gravis.

• Těžká respirační insuficience.

• Předchozí zkušenost s poruchami bezprostředně souvisejícími se spánkem po užití zopiklonu (viz bod 4.4).

Před zahájeném léčby zopiklonem je třeba důsledně řešit jakoukoli základní příčinu nespavosti.

Zopiclone Grindeks má být užíván s opatrností u pacientů se zneužíváním alkoholu nebo léků v anamnéze. Je třeba se vyvarovat souběžné konzumaci alkoholu.

Závislost

Léčba sedativy/hypnotiky, jako je zopiklon, může vést k fyzické nebo psychické závislosti nebo ke zneužívání těchto látek.

Riziko závislosti nebo zneužívání se zvyšuje s dávkou a délkou léčby. Riziko závislosti nebo zneužívání je vyšší také u pacientů se zneužíváním alkoholu nebo léků v anamnéze a pokud je zopiklon užíván v kombinaci s alkoholem nebo jinými psychotropními léčivými přípravky.

Pokud se vyskytne fyzická závislost, může náhlé přerušení léčby vyvolat abstinenční příznaky, které mohou zahrnovat nespavost, bolest hlavy, bolest svalů, extrémní úzkost, napětí, agitovanost, zmatenost a podrážděnost. V závažných případech se mohou vyskytnout následující příznaky:

depersonalizace, derealizace, hyperakuze, necitlivost a brnění končetin, přecitlivělost na světlo, hluk a fyzický kontakt, halucinace nebo epileptické záchvaty.

Abstinenční příznaky se mohou objevit během několika dnů po ukončení léčby. U krátkodobě

působících benzodiazepinů, a zejména pokud jsou podávány ve vysokých dávkách, se příznaky mohou objevit i během intervalu mezi dávkami.

Rebound nespavosti

Přechodný syndrom, kdy se příznaky, které vedly k léčbě sedativy/hypnotiky, po přerušení léčby vracejí v závažnější podobě. Riziko výskytu těchto příznaků je větší při náhlém vysazení, zvláště po

dlouhodobé léčbě přípravky na spaní. Proto se doporučuje, aby o tom byl pacient informován a dávka mu byla snižována postupně (viz také bod 4.8 Nežádoucí účinky). Léčba přípravky na spaní má být

dočasná nebo přerušovaná, aby se snížilo riziko problémů z vysazení.

Délka léčby

Léčba má být co nejkratší (viz bod 4.2), ale ne delší než 4 týdny včetně období postupného snižování dávky. Toto období může být překročeno pouze po přehodnocení stavu pacienta. Je vhodné pacienta na začátku léčby informovat, že léčba je časově omezená, a přesně mu vysvětlit, jak bude dávka

postupně snižována.

Je také důležité upozornit na možnost rebound efektu, aby se pacient při vysazení léčby těmito příznaky zbytečně neznepokojoval.

Psychomotorické poruchy

Jako jiná sedativa/hypnotika má také zopiklon tlumivé účinky na CNS. Během několika hodin po podání se pravděpodobně projeví změny psychomotorických funkcí. Riziko psychomotorických poruch, včetně schopnosti řídit, se zvyšuje v následujících situacích:

• užití léčivého přípravku méně než 12 hodin před prováděním činnosti vyžadující pozornost (viz bod 4.7);

• překročení doporučené dávky;

• současné podávání s jinými přípravky tlumícími CNS, alkoholem, nelegálními látkami nebo jinými léčivými přípravky, které zvyšují hladinu zopiklonu v krvi (viz bod 4.5).

  Pacienti mají být upozorněni, aby po užití zopiklonu, a to zejména během prvních 12 hodin po podání, nevykonávali nebezpečné činnosti vyžadující plnou pozornost nebo motorickou koordinaci (např.

  obsluha strojů nebo řízení).

  Anterográdní amnézie

  Může se vyskytnou anterográdní amnézie, zejména pokud je spánek přerušován nebo je-li po užití přípravku Zopiclone Grindeks zpožděn čas spánku. Anterográdní amnézie se může objevit během několika hodin po podání.

  Aby se riziko výskytu anterográdní amnézie snížilo, má být pacient poučen, aby:

• užil tabletu těsně před spaním nebo když je již v posteli;

• vytvořil co nejpříznivější podmínky pro plnohodnotný noční spánek (7-8 hodin).

Tolerance

Hypnotický účinek krátkodobě působících benzodiazepinů a přípravků podobných benzodiazepinům se může po opakovaném podávání po dobu několika týdnů snížit. V případě zopiklonu se však během léčby trvající až 4 týdny nevyskytla žádná výrazná tolerance.

Somnambulismus a související chování

U pacientů, kteří užili první nebo jakoukoli další dávku zopiklonu a nebyli dostatečně probuzení, byly hlášeny případy somnambulismu a jiného chování bezprostředně souvisejícího se spánkem, jako je

„řízení ve spánku“, příprava a konzumace jídla, sex nebo telefonování ve spánku, s amnézií na tuto událost. Pacienti si tyto události většinou nepamatují.

Během poruchy bezprostředně související se spánkem mohou pacienti vážně zranit sebe nebo jinou osobu. Taková zranění mohou mít fatální následky.

Riziko výskytu takového chování může být zvýšeno při užití zopiklonu s alkoholem nebo jinými přípravky tlumícími CNS nebo při překročení maximální doporučené dávky. U pacientů, kteří hlásí takové chování, je třeba důkladně zvážit ukončení léčby (viz bod 4.5).

Další psychiatrické a paradoxní reakce

V průběhu léčby benzodiazepiny a léčivy podobnými benzodiazepinům se mohou objevit reakce, jako je neklid, agitovanost, podrážděnost, agresivita, bludy, hněv, noční můry, halucinace, psychóza, abnormální chování a další poruchy chování. V takovém případě má být léčba tímto přípravkem

ukončena. Tyto reakce se častěji vyskytují u starších pacientů.

Sebevražda / Deprese / Epizody depresivní poruchy

Některé epidemiologické studie ukazují zvýšený výskyt sebevražedných myšlenek, sebevražedných pokusů a sebevražd u pacientů s depresí nebo bez deprese a léčených benzodiazepiny a jinými

hypnotiky, včetně zopiklonu. Příčinná souvislost však nebyla prokázána.

Stejně jako u jiných hypnotik zopiklon nepředstavuje léčbu deprese, a dokonce může maskovat její příznaky (u těchto pacientů může dojít k sebevraždě).

Pacienti s epizodami depresivní poruchy

Benzodiazepiny a přípravky podobné benzodiazepinům nemají být předepisovány jako monoterapie, protože to může umožnit rozvoj a přetrvávání deprese, což vede ke zvýšenému riziku sebevraždy.

Vzhledem k riziku sebevraždy se u těchto pacientů má používat nejnižší možná dávka zopiklonu, aby se předešlo možnosti úmyslného předávkování.

Rizika plynoucí ze současného užívání s opioidy

Současné užívání přípravku Zopiclone Grindeks a opioidů může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a úmrtí. Vzhledem k těmto rizikům je současné předepisování sedativ, jako jsou

benzodiazepiny nebo jim podobné látky, jako je Zopiclone Grindeks, spolu s opioidy vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti léčby. V případě rozhodnutí předepsat Zopiclone Grindeks současně s opioidy, je nutné předepsat nejnižší účinnou dávku na nejkratší možnou dobu léčby (viz také obecné doporučení dávkování v bodě 4.2).

U pacientů je nutné pečlivě sledovat možné známky a příznaky respirační deprese a sedace. V této souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich pečovatele (je-li to relevantní), aby o těchto symptomech věděli (viz bod 4.5).

Zvláštní populace

Porucha funkce jater

Je doporučeno snížení dávky, viz bod 4.2. Benzodiazepiny nejsou indikovány k léčbě pacientů s těžkou poruchou funkce jater, protože mohou vyvolat encefalopatii (viz bod 4.3).

Poruchy dýchání

Kvůli riziku respirační deprese se u pacientů s chronickou respirační insuficiencí doporučuje nižší dávka.

Porucha funkce ledvin

Je doporučeno snížení dávky (viz bod 4.2).

Starší pacienti

Starším pacientům má být podávána nižší dávka (viz bod 4.2). Zejména u starších pacientů, kteří v průběhu noci vstávají, hrozí kvůli myorelaxačnímu účinku zopiklonu riziko pádu.

Pediatrická populace

Zopiclone Grindeks nemá být podáván dětem a dospívajícím do 18 let. Bezpečnost a účinnost zopiklonu u této skupiny pacientů nebyly stanoveny.

Pomocné látky

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

Potahované tablety o síle 5 mg obsahují Ponceau 4R (E 124), které může způsobit alergické reakce.

Souběžné užívání se nedoporučuje:

Alkohol

Souběžné užívání s alkoholem není doporučeno. Sedativní účinek přípravku Zopiclone Grindeks může být zesílen, když se přípravek kombinuje s alkoholem. To ovlivňuje schopnost řídit a obsluhovat stroje.

Interakce vyžadující zvláštní pozornost:

Látky tlumicí CNS

Kombinace s jinými látkami tlumicími CNS, jako jsou neuroleptika, hypnotika, anxiolytika/sedativa, antidepresiva, opioidní analgetika, antiepileptika, anestetika a sedativní antihistaminika, má být

pečlivě zvážena, protože v kombinaci s těmito látkami se může zesílit supresivní účinek zopiklonu na centrální nervový systém.

V případě opioidních analgetik může dojít také k zesílení euforie, což může vést ke zvýšení psychické závislosti.

Opioidy

Současné užívání sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky, jako je Zopiclone Grindeks, spolu s opioidy zvyšuje riziko sedace, respirační deprese, kómatu a úmrtí v důsledku

aditivního tlumivému účinku na CNS. Je nutné omezit dávku a délku trvání jejich současného užívání (viz bod 4.4).

Inhibitory CYP3A4/induktory CYP3A4

Protože je zopiklon metabolizován prostřednictvím CYP3A4, mohou se plazmatické hladiny

zopiklonu zvýšit, pokud je podáván současně s inhibitory CYP3A4, jako jsou makrolidová antibiotika, azoly, inhibitory HIV proteázy a grapefruitová šťáva. Při současné léčbě inhibitory CYP3A4 může být nutné snížit dávku zopiklonu.

Naopak plazmatické hladiny zopiklonu se mohou snížit, pokud je podáván současně s induktory CYP3A4, jako je fenobarbital, fenytoin, karbamazepin, rifampicin a přípravky obsahující třezalku tečkovanou. Může být nutné zvýšit dávku zopiklonu.

Erythromycin

U zdravých dobrovolníků byl studován účinek erythromycinu na farmakokinetiku zopiklonu. AUC zopiklonu se v přítomnosti erythromycinu zvyšuje o 80 %, pravděpodobně v důsledku toho, že erythromycin inhibuje metabolismus přípravků metabolizovaných CYP3A4. V důsledku toho může být hypnotický účinek zopiklonu zesílen.

Itrakonazol

Při současném podávání s itrakonazolem (který inhibuje metabolismus zprostředkovaný CYP3A4) se biologická dostupnost zopiklonu zvýší přibližně o 70 %.

Rifampicin

Rifampicin silně indukuje metabolismu zopiklonu pravděpodobně prostřednictvím CYP3A4. Jeho plazmatická koncentrace klesá asi o 80 % a jeho účinky se v psychomotorických testech výrazně snižují.

Těhotenství

Použití zopiklonu se v těhotenství nedoporučuje.

Studie reprodukční toxicity na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky. Zopiklon prochází placentou.

Údaje získané z rozsáhlého souboru těhotných žen (více než 1 000 ukončených těhotenství)

z kohortových studií neprokázaly během prvního trimestru těhotenství výskyt malformací po expozici benzodiazepinům nebo látkám podobným benzodiazepinům. Nicméně některé kontrolní případové

studie uváděly zvýšený výskyt rozštěpů rtu a patra související s užíváním benzodiazepinů během těhotenství.

Po podání benzodiazepinů nebo látek podobných benzodiazepinům během druhého a/nebo třetího trimestru těhotenství byly popsány případy snížení aktivních pohybů plodu a kolísání srdečního rytmu plodu.

Podávání benzodiazepinů nebo látek podobných benzodiazepinům, včetně zopiklonu, během pozdní fáze těhotenství nebo během porodu bylo v důsledku farmakologického působení přípravku spojeno s účinky na novorozence, jako je hypotermie, hypotonie, obtíže s krmením („floppy infant syndrom“) a respirační deprese. Byly hlášeny případy těžké neonatální respirační deprese.

Kromě toho se u kojenců narozených matkám, které chronicky užívaly sedativa/hypnotika během pozdějších stadií těhotenství, může rozvinout fyzická závislost a může u nich hrozit riziko rozvoje abstinenčních příznaků v postnatálním období.

Doporučuje se odpovídající sledování novorozence v postnatálním období.

Pokud je přípravek Zopiclone Grindeks předepsán ženám ve fertilním věku, musí být informována, aby se poradila s lékařem o ukončení léčby, pokud zamýšlí otěhotnět nebo se domnívá, že je těhotná.

Kojení

Zopiklon se vylučuje do mateřského mléka. Ačkoliv je koncentrace zopiklonu v mateřském mléce nízká, je třeba se vyhnout použití zopiklonu u kojících matek.

Zopiklon má výrazný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

Během léčby zopiklonem může být snížena schopnost reagovat. To je třeba vzít v úvahu, pokud je

vyžadována pozornost, např. při řízení nebo provádění přesné práce, zejména během prvních 12 hodin po podání zopiklonu. Aby se tato rizika minimalizovala, doporučuje se mezi užitím zopiklonu

a řízením, obsluhou strojů nebo prací ve výškách nepřerušovaná doba odpočinku v délce alespoň 12 hodin.

Riziko se navíc zvyšuje při současném požití alkoholu nebo jiných látek tlumících CNS. Riziko je ještě vyšší, pokud není délka spánku dostatečná. Pacienty je třeba upozornit, aby se při užívání

zopiklonu vyhýbali alkoholu nebo jiným psychoaktivním látkám.

Shrnutí bezpečnostního profilu

Asi 10 % léčených pacientů má nějakou formu nežádoucích účinků. Nejčastějším nežádoucím

účinkem je hořká chuť, často přechodná, která se vyskytuje asi u 4 % pacientů v klinických studiích, následovaná ospalostí, která je závislá na dávce.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků

Frekvence nežádoucích účinků jsou v níže uvedené tabulce seřazeny podle následující definice: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1 000 až <1/100), vzácné (≥1/10 000

až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Tyto účinky souvisejí jak s přijatou dávkou, tak s individuální citlivostí pacienta.

* Při užívání benzodiazepinů a látek podobných benzodiazepinům se může projevit latentní deprese.

** Užívání zopiklonu může i v terapeutických dávkách vést k rozvoji fyzické závislosti a ukončení léčby může vyvolat abstinenční příznaky nebo rebound efekt (viz bod 4.4). Může se objevit

i psychická závislost. Došlo ke zneužívání.

Popis vybraných nežádoucích účinků

Po vysazení zopiklonu byl hlášen abstinenční syndrom (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití). Příznaky z vysazení jsou různé a zahrnují potíže se spánkem, úzkost, třes, pocení, neklid, zmatenost, bolest hlavy, palpitace, tachykardii, delirium, noční můry, halucinace a podrážděnost. Ve

velmi vzácných případech se objevily i epileptické záchvaty.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Toxicita

Významná individuální variabilita. Dávka 5 mg způsobila lehkou intoxikaci u 1,5letých dětí. Přibližně 30 mg způsobilo středně těžkou intoxikaci u 6letých dětí. Dávka 22,5-50 mg u dospělých a 40 mg

u starších pacientů způsobila lehkou intoxikaci. Dávka větší než 50 mg a menší než 100 mg způsobila lehkou až středně těžkou intoxikaci u dospělých. Dávka 100 mg způsobila hluboké bezvědomí

u dospělých. Dávka 187 mg v kombinaci s alkoholem způsobila těžkou intoxikaci u dospělých.

Příznaky

Předávkování se obvykle projevuje různým stupněm deprese centrálního nervového systému (u starších pacientů někdy velmi dlouho trvající) v rozsahu od ospalosti až po kóma. V lehkých

případech příznaky zahrnují únavu, ospalost, somnolenci, zmatenost, letargii, bezvědomí, kterému někdy předchází nebo po kterém následuje agitovanost a halucinace; v těžších případech příznaky zahrnují ataxii, svalovou slabost (hypotonii), hypotenzi, methemoglobinemii, respirační depresi

(zejména v kombinaci s alkoholem nebo látkami tlumícími CNS) a kóma.

K závažnosti příznaků mohou přispívat další rizikové faktory, jako je souběžné onemocnění nebo oslabený stav pacienta, a ve velmi vzácných případech mohou mít fatální následky.

Léčba

Doporučuje se symptomatická a podpůrná léčba v adekvátním klinickém prostředí, pozornost je třeba věnovat respiračním a kardiovaskulárním funkcím. Výplach žaludku nebo aktivní uhlí jsou vhodné

pouze při aplikaci brzy po požití přípravku. Ke zmírnění deprese CNS a respirační deprese může být jako antidotum vhodný flumazenil, který je indikován hlavně při těžké otravě, aby se předešlo intubaci a respirační podpoře. Je třeba vzít na vědomí, že trvání účinku flumazenilu je kratší než zopiklonu.

Kvůli velkému objemu distribuce zopiklonu není hemodialýza při léčbě předávkování prospěšná.