Přípravek Azitromicina Azevedos je indikován k léčbě infekcí způsobených citlivými mikroorganismy:

-infekce dolních cest dýchacích, včetně bronchitidy a pneumonie,

-infekce kůže a měkkých tkání,

-akutní otitis media,

-Infekce horních cest dýchacích, včetně sinusitidy a faryngitidy/tonzilitidy (Penicilin je obvyklým lékem volby k léčbě faryngitidy způsobené bakterií Streptococcus pyogenes, včetně profylaxe revmatické horečky. Azithromycin je obecně účinný při eradikaci streptokoků

z orofaryngu, avšak údaje, které by prokázaly účinnost azithromycinu v následné prevenci revmatické horečky, nejsou v současné době k dispozici.)

Přípravek Azitromicina Azevedos je indikován k léčbě nekomplikovaných pohlavně přenosných chorob způsobených bakteriemi Chlamydia trachomatis a nemultirezistentní Neisseria gonorrhoeae, u mužů a žen; je třeba vyloučit souběžnou infekci bakterií Treponema pallidum.

Dávkování

Přípravek Azitromicina Azevedos má být podáván v jedné denní dávce. Délka léčby jednotlivých infekčních onemocnění je uvedena níže.

Dospělí

Při léčbě pohlavně přenosných chorob způsobených bakterií Chlamydia trachomatis je dávka 1 000 mg podávaná v jedné perorální dávce. Při léčbě pohlavně přenosných chorob vyvolaných citlivými druhy bakterie Neisseria gonorrhoeae je doporučená dávka 1 000 mg nebo 2 000 mg azithromycinu v kombinaci s 250 mg nebo 500 mg ceftriaxonu podle lokálních terapeutických doporučení.

U pacientů alergických na penicilin a/nebo cefalosporiny je třeba se řídit lokálními terapeutickými doporučeními.

Při léčbě všech ostatních indikací má být celková dávka 1 500 mg podávaná v dávkách 500 mg denně po dobu 3 dnů.

Pediatrická populace

Tablety přípravku Azitromycina Azevedos mají být podávány pouze dětem a dospívajícím s tělesnou hmotností vyšší než 45 kg.

Zvláštní populace:

Starší pacienti

U starších pacientů se používá stejná dávka jako u dospělých pacientů. U starších pacientů

se mohou vyskytnout proarytmogenní stavy, proto se doporučuje zvláštní opatrnost vzhledem k riziku vzniku srdeční arytmie a torsades de pointes (viz bod 4.4).

Porucha funkce ledvin

U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin (GFR 10 – 80 ml/min) není nutná úprava dávky. Azithromycin má být podáván s opatrností pacientům s těžkou poruchou funkce ledvin (GFR <10 ml/min) (viz body 4.4 a 5.2).

Porucha funkce jater

U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater lze použít stejný dávkovací režim jako u pacientů s normální funkcí jater. (viz bod 4.4).

Způsob podání

Tablety lze užívat s jídlem nebo bez jídla.

Hypersenzitivita na azithromycin, erythromycin, jakékoli jiné makrolidové nebo ketolidové antibiotikum nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Hypersenzitivita

Stejně jako u erythromycinu a jiných makrolidů byly vzácně hlášeny závažné alergické reakce včetně angioedému, anafylaxe (vzácně fatální), kožní reakce včetně akutní generalizované exantematózní pustulózy (AGEP), Stevensova-Johnsonova syndromu, toxické epidermální nekrolýzy (vzácně fatální) a lékové reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS) (viz bod 4.8). Některé z těchto reakcí na azithromycin vedly k opakujícímu se výskytu příznaků a vyžadovaly dlouhou dobu pozorování a léčby.

Pokud dojde k alergické reakci je třeba léčbu přerušit a zahájit vhodnou terapii. Lékaři si mají být vědomi toho, že po přerušení symptomatické léčby může dojít k opětovnému výskytu alergických příznaků.

Hepatotoxicita

Vzhledem k tomu, že hlavní cestou eliminace azithromycinu jsou játra, má se jeho použití zvážit u pacientů se závažným jaterním onemocněním. U pacientů léčených azithromycinem byly hlášeny případy fulminantní hepatitidy potenciálně vedoucí k život ohrožujícímu selhání jater (viz bod 4.8). Někteří pacienti mohou mít již existující onemocnění jater nebo mohli užívat jiné hepatotoxické léky. V případě známek a příznaků poruchy funkce jater, jako je rychlý rozvoj astenie spojené se žloutenkou, tmavou močí, sklonem ke krvácení nebo hepatální encefalopatií, mají být okamžitě provedeny testy/analýzy jaterních funkcí. Podávání azithromycinu má být přerušeno, pokud se objeví jaterní dysfunkce.

Infantilní hypertrofická stenóza pyloru

Po použití azithromycinu u novorozenců (léčba do 42. dne života) byla hlášena infantilní hypertrofická stenóza pyloru. Rodiče a poskytovatelé zdravotní péče mají být upozorněni, aby v případě zvracení nebo nucení na zvracení během krmení informovali lékaře.

Námelové alkaloidy

U pacientů užívajících námelové alkaloidy může současné podávání některých makrolidových antibiotik vyvolat ergotismus. Nejsou k dispozici žádné údaje o možnosti interakce mezi ergotaminem a azithromycinem. Vzhledem k teoretické možnosti ergotismu se však námelové alkaloidy a přípravek Azitromycina Azevedos nemají podávat společně.

Superinfekce

Jako u každého antibiotika se doporučuje sledovat, zda se neobjeví známky superinfekce necitlivými mikroorganismy, včetně plísní.

Průjem vyvolaný bakterií Clostridium difficile

Při užívání antibiotik, včetně azithromycinu, byly hlášeny průjmy vyvolané bakterií

Clostridium difficile (pseudomembranózní kolitida), jejichž závažnost se pohybuje

od mírného průjmu až po fatální kolitidu. Antibiotická léčba mění normální flóru tlustého střeva, což umožňuje přerůstání bakterie C. difficile.

C. difficile produkuje toxiny A a B, které přispívají k rozvoji pseudomembranózní kolitidy. Hypertoxin produkovaný kmeny bakterie C. difficile způsobují zvýšenou morbiditu a mortalitu, protože tyto infekce mohou být rezistentní k antimikrobiální léčbě a vyžadují kolektomii.

U pacientů, u nichž se po podání antibiotik objeví průjem, je třeba zvážit diagnózu pseudomembranózní kolitidy.

Je třeba pečlivě přezkoumat anamnézu, protože byly hlášeny případy pseudomembranózní kolitidy 2 měsíce po podání antibiotik.

Porucha funkce ledvin

U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (GFR < 10 ml/min) došlo k 33% zvýšení systémové expozice azithromycinu (viz bod 5.2).

Prodloužení QT intervalu

U pacientů léčených makrolidy včetně azithromycinu bylo zjištěno prodloužení srdeční repolarizace a QT intervalu, které bylo spojeno s rizikem vzniku srdeční arytmie a torsades de pointes (viz bod 4.8). Vzhledem k tomu, že následující stavy mohou vést ke zvýšenému riziku ventrikulárních arytmií (včetně torsades de pointes), které mohou být fatální, je třeba azithromycin užívat s opatrností u pacientů s proarytmogenními stavy, zejména u žen a starších pacientů, jako jsou pacienti:

• s vrozeným nebo prokázaným prodloužením QT intervalu

• v současné době léčení jinými léčivými látkami, o kterých je známo, že prodlužují QT interval, jako jsou antiarytmika třídy IA (chinidin a prokainamid) a třídy III (dofetilid, amiodaron a sotalol), cisaprid a terfenadin, antipsychotika (např. pimozid), antidepresiva (např. citalopram) a fluorochinolony (např. moxifloxacin a levofloxacin).

• s poruchou rovnováhy elektrolytů, zejména v případě hypokalamie a hypomagnesemie

• s bradykardií, klinicky významnou srdeční arytmií nebo závažným srdečním selháním.

Myasthenia gravis

U pacientů léčených azithromycinem byla hlášena exacerbace příznaků onemocnění myasthenia gravis a nový nástup onemocnění myasthenia gravis (viz bod 4.8).

Přípravek Azitromycina Azevedos obsahuje laktózu.

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.

Antacida: Ve farmakokinetické studii zkoumající účinky současného podávání antacid a azithromycinu nebyl zjištěn žádný vliv na celkovou biologickou dostupnost, ale došlo ke snížení maximálních sérových hladin přibližně o 25 %. U pacientů léčených přípravkem Azitromicina Azevedos a antacidy se tyto dva léky nemají podávat současně.

Cetirizin: U zdravých pacientů nevedlo podávání azithromycinu s 20 mg cetirizinu v 5denním režimu v ustáleném stavu k farmakokinetickým interakcím nebo ke změnám QT intervalu.

Didanosin: Zdá se, že současné podávání denních dávek 1 200 mg azithromycinu se 400 mg didanosinu šesti HIV pozitivním pacientům neovlivnilo farmakokinetiku didanosinu v ustáleném stavu ve srovnání s placebem.

Digoxin a kolchicin: Zvýšené hladiny substrátu P-glykoproteinu v séru byly hlášeny v důsledku současného podávání makrolidových antibiotik, včetně azithromycinu, se substráty P-glykoproteinu, jako je digoxin a kolchicin. Proto je třeba zvážit možnost zvýšení sérových koncentrací digoxinu, pokud se azithromycin a substráty P-glykoproteinu, jako je digoxin, podávají současně. Během léčby azithromycinem a po jejím vysazení je nutné klinické sledování a možná i monitorování hladin digoxinu v séru.

Ergotamin: Vzhledem k teoretické možnosti ergotismu se nedoporučuje současné užívání azithromycinu s námelovými alkaloidy (viz bod 4.4).

Zidovudin: Jednorázové dávky 1 000 mg a opakované dávky 1 200 mg nebo 600 mg azithromycinu měly malý vliv na plazmatickou farmakokinetiku nebo vylučování zidovudinu nebo jeho glukuronidového metabolitu močí. Podávání azithromycinu však zvýšilo koncentrace fosforylovaného zidovudinu, klinicky aktivního metabolitu, v mononukleárních buňkách periferní krve. Klinický význam tohoto nálezu není jasný, ale může být pro pacienta přínosný.

Chlorochin: Chlorochin má být používán s opatrností u pacientů léčených léky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval, např. antiarytmiky třídy IA a III, tricyklickými antidepresivy, antipsychotiky, některými antiinfektivy (např. makrolidy včetně azithromycinu), a to z důvodu zvýšeného rizika komorové arytmie (viz body 4.4 a 4.9).

Halofantrin nemá být podáván s chlorochinem.

Azithromycin významně neinteraguje s jaterním systémem cytochromu P450. Nepředpokládá se farmakokinetická interakce jako u erythromycinu a jiných makrolidů. K indukci jaterního cytochromu P450 nebo inaktivaci komplexu metabolitů cytochromu u azithromycinu nedochází.

Byly provedeny farmakokinetické studie mezi azithromycinem a následujícími léčivy, o nichž je známo, že podléhají významnému metabolismu cytochromu P50.

Atorvastatin: Současné denní podávání atorvastatinu (10 mg) a azithromycinu (500 mg) nezměnilo plazmatické koncentrace atorvastatinu (na základě analýzy inhibice cytochromu HMG CoA-reduktázy). Po uvedení na trh však byly u pacientů užívajících azithromycin se statiny hlášeny případy rhabdomyolýzy.

Karbamazepin: Farmakokinetická interakční studie provedená u zdravých dobrovolníků neprokázala žádný významný vliv na plazmatické hladiny karbamazepinu nebo jeho aktivního metabolitu u pacientů, kteří současně užívali azithromycin.

Cimetidin: Ve farmakokinetické studii zkoumající účinky podání jedné dávky cimetidinu 2 hodiny před azithromycinem nedošlo ke změně farmakokinetiky azithromycinu.

Perorální antikoagulancia kumarinového typu: ve farmakokinetické interakční studii azithromycin nezměnil antikoagulační účinek jednorázové 15mg dávky warfarinu podané zdravým dobrovolníkům. V období po uvedení azithromycinu na trh byly hlášeny případy potencovaného antikoagulačního účinku po současném podávání azithromycinu a perorálních antikoagulancií kumarinového typu. Ačkoli příčinná souvislost nebyla prokázána, je třeba zvážit frekvenci monitorování protrombinového času, pokud je azithromycin podáván pacientům léčeným perorálními antikoagulancii kumarinového typu.

Cyklosporin: Ve farmakokinetické studii se zdravými dobrovolníky, kde jim byl podáván azithromycin v dávce 500 mg/den perorálně po dobu 3 dnů a poté jim byla podána perorálně jednorázová dávka cyklosporinu 10 mg/kg, byly Cmax a AUC0-5 cyklosporinu významně zvýšeny. Před současným podáváním těchto léků je proto třeba přijmout určitá opatření.

Pokud je to nutné, je třeba sledovat hladiny cyklosporinu a dávku vhodně upravit.

Efavirenz: Současné podávání jedné dávky 600 mg azithromycinu a 400 mg efavirenzu denně po dobu 7 dnů nevedlo k žádné klinicky významné farmakokinetické interakci.

Flukonazol: Současné podávání s jednorázovou dávkou 1 200 mg azithromycinu nezměnilo farmakokinetiku jednorázové dávky 800 mg flukonazolu. Celková expozice a poločas azithromycinu se při současném podávání flukonazolu nezměnily, ale byl pozorován klinicky nevýznamný pokles Cmax azithromycinu (18 %).

Indinavir: Současné podání jedné dávky 1 200 mg azithromycinu nemělo statisticky významný vliv na farmakokinetiku 800 mg indinaviru podávaného 3krát denně po dobu 5 dnů.

Methylprednisolon: Ve farmakokinetické interakční studii provedené u zdravých dobrovolníků neměl azithromycin významný vliv na farmakokinetiku methylprednisolonu.

Midazolam: U zdravých dobrovolníků nezpůsobilo současné podávání 500 mg azithromycinu denně po dobu 3 dnů žádné klinicky významné změny ve farmakokinetice a farmakodynamice jednorázové dávky 15 mg midazolamu.

Nelfinavir: Současné podávání 1 200 mg azithromycinu s nelfinavirem v ustáleném stavu (750 mg 3krát denně) vedlo ke zvýšení koncentrací azithromycinu. Nebyly pozorovány žádné klinicky významné nežádoucí účinky a není nutná úprava dávky.

Rifabutin: Současné podávání azithromycinu a rifabutinu nezměnilo sérové koncentrace obou léčivých látek. Neutropenie byla pozorována u subjektů užívajících současně azithromycin a

rifabutin. Přestože neutropenie byla spojena s užíváním rifabutinu, kauzální souvislost s azithromycinem nebyla stanovena (viz bod 4.8).

Sildenafil: U zdravých dobrovolníků mužského pohlaví nebyl prokázán vliv azithromycinu (500 mg denně po dobu 3 dnů) na AUC a Cmax sildenafilu nebo jeho hlavního cirkulujícího metabolitu.

Terfenadin: Farmakokinetické studie neprokázaly žádné interakce mezi azithromycinem a terfenadinem. Byly zaznamenány ojedinělé případy, kdy nelze zcela vyloučit možnost takové interakce; neexistují však žádné konkrétní důkazy, že k takové interakci došlo.

Theofylin: Při současném podávání zdravým dobrovolníkům neexistují žádné známky klinicky významné farmakokinetické interakce mezi azithromycinem a theofylinem.

Triazolam: U 14 zdravých dobrovolníků nemělo současné podávání 500 mg azithromycinu v den 1 a 250 mg s 0,125 mg triazolamu v den 2 žádný významný vliv na farmakokinetické proměnné triazolamu ve srovnání s triazolamem a placebem.

Trimethoprim/sulfamethoxazol: Současné podávání trimethoprimu/sulfamethoxazolu (160 mg/800 mg) po dobu 7 dnů s 1 200 mg azithromycinu 7. den nemělo významný vliv na maximální koncentraci, celkovou expozici nebo vylučování trimethoprimu nebo sulfamethoxazolu močí.

Sérové koncentrace azithromycinu byly podobné koncentracím pozorovaným v jiných studiích.

Těhotenství

O použití azithromycinu u těhotných žen nejsou k dispozici odpovídající údaje. Ve studiích reprodukční toxicity na zvířatech bylo prokázáno, že azithromycin prochází placentou, ačkoli nebyly pozorovány žádné teratogenní účinky. Bezpečnost azithromycinu s ohledem na užívání léčivé látky během těhotenství nebyla potvrzena. Proto se azithromycin má v těhotenství používat pouze tehdy, pokud přínos převáží nad riziky.

Kojení

Omezené informace dostupné v publikované literatuře naznačují, že azithromycin je přítomen v lidském mléce, přičemž nejvyšší průměrná denní dávka se odhaduje na 0,1 až 0,7 mg/kg/den. U kojených dětí nebyly pozorovány žádné závažné nežádoucí účinky azithromycinu.

Je třeba rozhodnout, zda přerušit kojení, nebo přerušit léčbu azithromycinem, a to s ohledem na přínos kojení pro dítě a přínos léčby pro ženu.

Fertilita

Ve studiích fertility provedených na potkanech bylo po podání azithromycinu pozorováno snížení míry březosti. Význam tohoto zjištění pro člověka není znám.

Nejsou k dispozici žádné údaje, které by naznačovaly, že užívání přípravku Azitromycina Azevedos může ovlivnit schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

Následující tabulka uvádí nežádoucí účinky zjištěné na základě zkušeností z klinických studií a z období po uvedení azithromycinu na trh podle tříd orgánových systémů a frekvence výskytu. Nežádoucí účinky, které se objevily po uvedení na trh, jsou označeny kurzívou.

Skupina frekvencí je definována podle následující konvence:

velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až <1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až <1/100),

vzácné (≥ 1/10 000 až <1/1 000); velmi vzácné ( <1/10 000); není známo (z dostupných údajů nelze určit). V rámci každé skupiny frekvencí jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Nežádoucí účinky, které jsou možné nebo pravděpodobně spojené s azithromycinem na základě zkušeností z klinických studií a po uvedení na trh:

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48

100 41 Praha 10

webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Příznaky

Nežádoucí účinky hlášené u dávek vyšších než doporučených byly podobné těm, které byly pozorovány při běžných dávkách.

Léčba

V případě předávkování jsou indikovány obecná symptomatická léčba a podpůrná opatření podle potřeby.