TAMSULOSIN ARISTO 0,4MG Tvrdá tobolka s řízeným uvolňováním
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - TAMSULOSIN ARISTO 0,4MG
Symptomy dolních močových cest (LUTS, lower urinary tract symptoms) spojené s benigní hyperplazií prostaty (BPH).
Perorální podání
Užívá se jedna tobolka denně po snídani nebo po prvním jídle dne.
Tobolka musí být spolknuta celá a nesmí se drtit či žvýkat, protože to narušuje řízené uvolňování léčivé látky.
V případě poruchy funkce ledvin není úprava dávek opodstatněná. U pacientů s lehkou až středně těžkou jaterní insuficiencí není úprava dávek opodstatněná (viz bod 4.3 Kontraindikace).
Pediatrická populace
Neexistuje žádná relevantní indikace pro použití tamsulosinu u dětí.
Bezpečnost a účinnost tamsulosinu u dětí ve věku < 18 let nebyla stanovena. V současnosti dostupné údaje jsou uvedeny v bodě 5.1.
Hypersenzitivita na tamsulosin-hydrochlorid, včetně léky vyvolaného angioedému, nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Ortostatická hypotenze v anamnéze. Těžká jaterní insuficience.
Stejně jako u ostatních antagonistů α1-adrenergních receptorů může při léčbě přípravkem Tamsulosin Aristo v individuálních případech dojít k poklesu krevního tlaku a v důsledku toho, zřídka, k synkopě. Při prvních známkách ortostatické hypotenze (závratě, slabost) si má pacient sednout nebo lehnout, dokud tyto příznaky nevymizí.
Před zahájením terapie přípravkem Tamsulosin Aristo má být pacient pečlivě vyšetřen s cílem vyloučit přítomnost jiných onemocnění, jejichž symptomy mohou být shodné s příznaky benigní hyperplazie prostaty. Před zahájením léčby a poté v pravidelných intervalech má být provedeno digitální vyšetření per rectum a pokud je zapotřebí, má být stanovena hladina prostatického specifického antigenu (PSA).
K léčbě pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 10 ml/min) je potřeba přistupovat s opatrností, jelikož pro tyto pacienty nejsou k dispozici údaje z klinických studií.
Peroperační syndrom plovoucí duhovky (IFIS, Intraoperative Floppy Iris Syndrome, varianta syndromu malé zornice) byl pozorován během operací katarakty a glaukomu u některých pacientů současně či v minulosti léčených tamsulosin-hydrochloridem. IFIS může zvyšovat riziko očních komplikací během operace a po operaci.
Přerušení léčby tamsulosin-hydrochloridem 1-2 týdny před operací katarakty nebo glaukomu je považováno za užitečné, nicméně přínos tohoto přerušení nebyl stanoven. IFIS byl zaznamenán také u pacientů, kteří přerušili užívání tamsulosinu delší dobu před operací katarakty.
Zahajování léčby tamsulosin-hydrochloridem u pacientů plánovaných k operaci katarakty nebo glaukomu se nedoporučuje. Během předoperačního posouzení mají chirurgové operující kataraktu a oftalmologické týmy vzít v úvahu, zda pacienti indikovaní k operaci katarakty nebo glaukomu jsou nebo byli léčeni tamsulosinem, aby byla zajištěna příslušná opatření k případnému zvládnutí IFIS během operace.
Tamsulosin nemá být podáván v kombinaci se silnými inhibitory CYP3A4 u pacientů s fenotypem se sníženou metabolickou kapacitou enzymu CYP2D6.
Tamsulosin-hydrochlorid se má užívat s opatrností v kombinaci se silnými a středně silnými inhibitory CYP3A4 (viz bod 4.5).
Před užitím tobolky tamsulosin-hydrochloridu s řízeným uvolňováním nebo spolu s jejím užitím nekonzumujste alkohol.
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.
Při současném podávání tamsulosin-hydrochloridu s atenololem, enalaprilem nebo theofylinem nebyly zaznamenány žádné interakce. Současné podávání cimetidinu způsobuje vzestup plazmatických hladin tamsulosinu, zatímco současné podávání furosemidu vyvolává jejich pokles, ale jelikož hladiny tamsulosinu zůstávají v normálním rozmezí, změna dávkování není nutná.
Za podmínek in vitro diazepam, propranolol, trichlormethiazid, chlormadinon, amitriptylin, diklofenak, glibenklamid, simvastatin ani warfarin nemění u člověka volnou frakci tamsulosinu v plazmě.
Tamsulosin rovněž nemění volné frakce diazepamu, propranololu, trichlormethiazidu nebo chlormadinonu.
Diklofenak a warfarin však mohou zvýšit rychlost eliminace tamsulosinu.
Současné podávání tamsulosin-hydrochloridu se silnými inhibitory CYP3A4 může vést ke zvýšené expozici tamsulosin-hydrochloridu. Současné podávání s ketokonazolem (známým silným inhibitorem CYP3A4) vedlo ke 2,8násobnému vzestupu AUC a 2,2násobnému vzestupu Cmax tamsulosin- hydrochloridu.
Tamsulosin-hydrochlorid nemá být podáván v kombinaci se silnými inhibitory CYP3A4 u pacientů s fenotypem se sníženou metabolickou kapacitou enzymu CYP2D6.
Tamsulosin-hydrochlorid je třeba užívat s opatrností v kombinaci se silnými a středně silnými inhibitory CYP3A4.
Současné podávání tamsulosin-hydrochloridu s paroxetinem, silným inhibitorem CYP2D6, vedlo k 1,3násobnému vzestupu Cmax a 1,6násobnému vzestupu AUC tamsulosinu, avšak tyto vzestupy se nepovažují za klinicky významné.
Současné podávání jiných antagonistů α1-adrenergních receptorů může vést k hypotenzivním účinkům.
Tamsulosin Aristo není indikován k použití u žen.
Na základě krátkodobých i dlouhodobých studií s tamsulosinem byly pozorovány poruchy ejakulace. Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy jako porucha ejakulace, retrográdní ejakulace a selhání ejakulace.
Studie hodnotící účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny. Pacienti však mají být informováni o možnosti vzniku závratí.
| Třídy orgánových systémů | Časté(>1/100, <1/10) | Méně časté (>1/1 000,<1/100) | Vzácné (>1/10 000,<1/1 000) | Velmi vzácné (<1/10 000) | Není známo(z dostupných údajů nelze určit) |
| Poruchy nervového systému | Závratě (1,3 %) | Bolest hlavy | Synkopa | ||
| Poruchy oka | Rozmazané vidění*,zhoršení vidění* | ||||
| Srdeční poruchy | Palpitace | ||||
| Cévní poruchy | Ortostatická hypotenze | ||||
| Respirační, hrudní amediastinální poruchy | Rinitida | Epistaxe* |
| Gastrointestin álníporuchy | Zácpa, průjem, nauzea, zvracení | Sucho v ústech* | |||
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | Vyrážka, pruritus, urtikarie | Angioedém | Stevensův- Johnsonův syndrom | Erythema multiforme*, exfoliativní dermatitida | |
| Poruchyreprodukčníh o systému a prsu | Poruchy ejakulace | Priapismus | |||
| Celkové poruchy areakce v místě aplikace | Astenie |
* Sledování po uvedení přípravku na trh
Během sledování po uvedení přípravku na trh byly v souvislosti s léčbou tamsulosinem během operace katarakty a glaukomu pozorovány případy malé zornice, známé také jako peroperační syndrom plovoucí duhovky (IFIS, Intraoperative Floppy Iris Syndrome) (viz též bod 4.4).
Zkušenosti po uvedení přípravku na trh: Kromě výše uvedených nežádoucích účinků byly v souvislosti s podáváním tamsulosinu hlášeny také fibrilace síní, arytmie, tachykardie a dyspnoe. Vzhledem k tomu, že tyto spontánně hlášené příhody pocházejí z celosvětové zkušenosti po uvedení přípravku na trh, nelze jejich četnost a úlohu tamsulosinu v jejich příčinách spolehlivě určit.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
Příznaky
Předávkování tamsulosin-hydrochloridem může potenciálně vést až k závažným hypotenzivním účinkům. Tyto závažné hypotenzivní účinky byly pozorovány v případech s různou mírou předávkování.
Léčba
Pokud dojde k akutní hypotenzi po předávkování, je nutná podpora kardiovaskulárních funkcí. Krevní tlak a srdeční frekvence se upraví k normálu po položení pacienta do horizontální polohy. V případě, že toto nevede k úpravě krevního tlaku ani srdeční frekvence, lze použít volumexpandéry a pokud je to nutné, pak vazopresory. Mají být sledovány renální funkce a zavedena celková podpůrná opatření. Dialýza nebude pravděpodobně mít žádoucí efekt, protože tamsulosin se ve velmi vysoké míře váže na bílkoviny krevní plazmy.
K zabránění absorpce lze použít opatření jako například vyvolání zvracení. Pokud dojde k předávkování velkým množstvím látky, lze použít výplach žaludku a podat aktivní uhlí a osmoticky působící laxativa, jako je síran sodný.
Farmakologické vlastnosti - TAMSULOSIN ARISTO 0,4MG
Farmakoterapeutická skupina: antagonisté α1-adrenergních receptorů, ATC kód: G04CA02. Přípravky pro výhradní léčbu onemocnění prostaty.
Mechanismus účinku:
Tamsulosin se selektivně a kompetitivně váže na postsynaptické α1-adrenergní receptory, převážně na jejich podtypy označované α1A a α1D. Dochází tak k relaxaci hladkého svalstva prostaty a uretry.
Farmakodynamické účinky:
Tamsulosin zvyšuje maximální rychlost průtoku moči. V důsledku relaxace hladkého svalstva v prostatě a v uretře dochází ke snížení obstrukce, což zmírňuje mikční (voiding) příznaky.
Rovněž zmírňuje jímací (storage) příznaky, na jejichž vzniku se významnou měrou podílí nestabilita močového měchýře.
Tyto účinky na mikční a jímací příznaky přetrvávají během dlouhodobé terapie. Nutnost chirurgické léčby nebo katetrizace se těmito účinky významně oddaluje.
Antagonisté α1-adrenergních receptorů mohou vyvolat pokles krevního tlaku díky snížení periferní rezistence. Během studií s tamsulosinem nebylo pozorováno klinicky významné snížení krevního tlaku.
Pediatrická populace
Byla provedena dvojitě zaslepená, randomizovaná, placebem kontrolovaná studie u dětí s neurogenním močovým měchýřem, při které byly srovnávány různé dávky tamsulosinu. Celkem 161 dětí (ve věku od 2 do 16 let) bylo randomizováno a léčeno jednou ze tří dávek tamsulosinu (nízká [0,001 až 0,002 mg/kg], střední [0,002 až 0,004 mg/kg] a vysoká [0,004 až 0,008 mg/kg]), nebo bylo podáno placebo. Jako primární cílový parametr studie byl stanoven počet pacientů, u kterých došlo ke snížení tlaku, při kterém dochází k úniku moči (leak point pressure, LPP) na <40 cm H2O, na základě dvou měření ve stejném dni. Sekundární cílové parametry byly: skutečná a procentuální změna oproti výchozímu LPP, zlepšení nebo stabilizace hydronefrózy a hydroureteru, změny v objemu moči získané katetrizací a dále počet pomočení v době katetrizace, jak bylo zaznamenáno v katetrizačním deníku. Mezi placebem a jakoukoli ze 3 podaných dávek tamsulosinu nebyl zjištěn žádný statisticky významný rozdíl, a to jak pro primární, tak ani sekundární cílový parametr. Nebyla zaznamenána žádná léčebná odpověď ani na jednu z podaných dávek.
Absorpce:
Tamsulosin-hydrochlorid je vstřebáván ze střeva a je téměř zcela biologicky dostupný. Absorpce tamsulosin-hydrochloridu je snížena při užití krátkou dobu po jídle. Rovnoměrnost absorpce může být podpořena tím, že pacient užívá přípravek Tamsulosin Aristo 0,4 mg vždy po stejném jídle. Tamsulosin vykazuje lineární kinetiku.
Po jednorázové dávce 0,4 mg tamsulosinu po jídle dosahují plazmatické hladiny tamsulosinu vrcholu přibližně za 6 hodin a v ustáleném stavu, kterého je dosaženo do 5. dne opakovaného podávání, je Cmax u pacientů asi o dvě třetiny vyšší než po jednorázové dávce. Ačkoli to bylo pozorováno u starších pacientů, stejný nález lze očekávat také u mladých pacientů.
Existují značné rozdíly mezi jednotlivými pacienty v plazmatických hladinách po jednorázovém i opakovaném podání.
Distribuce:
U člověka je tamsulosin asi z 99 % vázán na plazmatické proteiny. Distribuční objem je malý (asi 0,2 l/kg).
Biotransformace:
Tamsulosin se metabolizuje pomalu a má malý efekt prvního průchodu játry. Většina tamsulosinu je v plazmě přítomna v nezměněné formě. Je metabolizován v játrech.
U potkanů prakticky nebyla pozorována indukce mikrozomálních jaterních enzymů vyvolaná tamsulosinem.
Výsledky in vitro naznačují, že na metabolismu se podílí CYP3A4 a také CYP2D6, s menšími příspěvky jiných izoenzymů CYP. Inhibice enzymů metabolizujících léky CYP3A4 a CYP2D6 může vést ke zvýšené expozici tamsulosin-hydrochloridu (viz body 4.4 a 4.5).
Žádný z metabolitů nevykazuje aktivitu vyšší než látka původní. Eliminace:
Tamsulosin a jeho metabolity jsou vylučovány převážně močí, přičemž asi 9 % dávky je přítomno v nezměněné formě.
Po jednorázové dávce přípravku Tamsulosinu Aristo 0,4 mg po jídle a v ustáleném stavu u pacientů byly naměřeny poločasy eliminace asi 10 a 13 hodin v tomto pořadí.
Farmaceutické údaje - TAMSULOSIN ARISTO 0,4MG
Obsah tobolky
Mikrokrystalická celulóza Mastek
Kopolymer kyseliny methakrylové a ethyl-akrylátu 1:1 disperze 30% Triethyl-citrát
Potah pelet
Kopolymer kyseliny methakrylové a ethyl-akrylátu 1:1 disperze 30% Triethyl-citrát
Polysorbát 80
Glycerol-monostearát
Tobolka
Víčko:
Želatina
Oxid titaničitý (E 171)
Žlutý oxid železitý (E 172) Tělo:
Želatina
Oxid titaničitý (E 171)
PVC/PVdC/Al blistry v balení obsahujícím 10, 20, 30, 50, 100 tobolek. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.