SOLICARE 10MG Potahovaná tableta
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Podmínky omezení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Interakce s
Omezení užívání
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC

Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - SOLICARE 10MG
Symptomatická léčba urgentní inkontinence a/nebo zvýšené frekvence močení a naléhavosti močení u pacientů s hyperaktivním močovým měchýřem.
Dávkování
Dospělí, včetně starších osob
Doporučená dávka je 5 mg solifenacin-sukcinátu jednou denně. V případě potřeby je možno dávku zvýšit na 10 mg solifenacin-sukcinátu jednou denně.
Zvláštní populace
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost přípravku SOLICARE u dětí zatím nebyla stanovena. Z tohoto důvodu není SOLICARE určen pro podávání dětem.
Pacienti s poruchou funkce ledvin
U pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu
> 30 ml/min) není úprava dávky nutná. Pacienty s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu ≤ 30 ml/min) je třeba léčit s opatrností a dávkou ne vyšší než 5 mg denně (viz bod 5.2).
Pacienti s poruchou funkce jater
U pacientů s mírnou poruchou funkce jater není úprava dávky nutná. Pacienty se středně těžkou poruchou funkce jater (Child-Pughovo skóre 7 až 9) je třeba léčit s opatrností a dávkou ne vyšší než 5 mg denně (viz bod 5.2).
Vysoce účinné inhibitory cytochromu P450 3A4
Pokud se SOLICARE podává současně s ketokonazolem nebo jinými vysoce účinnými inhibitory CYP3A4, jako jsou např. ritonavir, nelfinavir nebo itrakonazol, v terapeutických dávkách, neměla by maximální denní dávka přesáhnout 5 mg (viz bod 4.5).
Způsob podání
SOLICARE se užívá perorálně, polyká se celá tableta a zapíjí tekutinou. Může se užívat s jídlem i bez něj.
Solifenacin je kontraindikován u pacientů s močovou retencí, závažnými gastrointestinálními
poruchami (včetně toxického megakolon), myasthenia gravis a glaukomem s úzkým úhlem
a u pacientů, u kterých existuje riziko vzniku těchto stavů.
-
Pacienti přecitlivělí na léčivou látku nebo některou z pomocných látek uvedených v bodě 6.1.
-
Pacienti podstupující léčbu hemodialýzou (viz bod 5.2).
-
Pacienti s těžkou poruchou funkce jater (viz bod 5.2).
-
Pacienti s těžkou poruchou funkce ledvin nebo středně těžkou poruchou funkce jater
a se současnou léčbou silným inhibitorem CYP3A4, např. ketokonazolem (viz bod 4.5).
Před léčbou přípravkem SOLICARE je třeba zvážit jiné možné příčiny častého močení (srdeční selhání, onemocnění ledvin). Pokud je přítomna močová infekce, je nutno zahájit léčbu
vhodnými antibiotiky.
SOLICARE je třeba podávat opatrně pacientům s:
-
klinicky významnou obstrukcí močových cest s rizikem vzniku retence moči;
-
poruchami gastrointestinálního traktu obstrukčního typu;
-
rizikem snížené motility gastrointestinálního traktu;
-
těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu ≤ 30 ml/min; viz bod 5.2), dávky
u těchto pacientů by neměly překročit 5 mg;
-
středně těžkou poruchou funkce jater (Child-Pughovo skóre 7 až 9; viz bod 5.2), dávky
u těchto pacientů by neměly překročit 5 mg;
-
současnou léčbou silným inhibitorem CYP3A4, např. ketokonazolem (viz bod 4.5);
-
hiátovou hernií nebo gastroesofageálním refluxem a s terapií léky, které mohou vyvolat nebo zhoršit zánět jícnu (jako jsou bisfosfonáty);
-
vegetativní neuropatií.
U pacientů s rizikovými faktory, jako jsou předcházející výskyt syndromu dlouhého QT intervalu a hypokalémie, bylo pozorováno prodloužení QT intervalu a výskyt torsade de pointes.
U pacientů s neurogenními příčinami zvýšené aktivity detrusoru nebyla bezpečnost a účinnost
stanovena.
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.
U pacientů, kteří užívají solifenacin-sukcinát, byl hlášen výskyt angioedému s obstrukcí
dýchacích cest. Pokud dojde k výskytu angioedému, podávání solifenacin-sukcinátu má být okamžitě ukončeno a má být zavedena příslušná léčba a/nebo jiná opatření.
U pacientů, kteří užívají solifenacin-sukcinát, byl hlášen výskyt anafylaktického šoku.
U pacientů, u kterých dojde k výskytu anafylaktických reakcí, má být podávání solifenacin- sukcinátu okamžitě ukončeno a má být zavedena příslušná léčba a/nebo jiná opatření.
Plného účinku přípravku SOLICARE lze dosáhnout nejdříve po 4 týdnech léčby.
Farmakologické interakce
Současné podávání s jinými anticholinergními látkami může mít za následek výraznější léčebný účinek i nežádoucí účinky. Mezi ukončením léčby přípravkem SOLICARE a zahájením jiné
anticholinergní terapie je nutná přestávka přibližně 1 týden. Léčebný účinek solifenacinu může být snížen současným podáváním agonistů cholinergních receptorů.
Solifenacin může snižovat účinek léčiv, která stimulují motilitu gastrointestinálního traktu jako
jsou metoklopramid a cisaprid.
Farmakokinetické interakce
In vitro studie prokázaly, že v terapeutických koncentracích solifenacin neinhibuje CYP1A1/2, 2C9, 2C19, 2D6 nebo 3A4 z lidských jaterních mikrozómů. Solifenacin tedy pravděpodobně
neovlivňuje clearance léků metabolizovaných těmito CYP izoenzymy.
Účinky jiných léčivých přípravků na farmakokinetiku solifenacinu
Solifenacin je metabolizován CYP3A4. Současné podávání ketokonazolu (200 mg denně),
silného inhibitoru CYP3A4, má za následek dvojnásobné zvýšení AUC u solifenacinu. Podávání ketakonazolu v dávce 400 mg denně vede k trojnásobnému zvýšení AUC u solifenacinu. Pokud je tedy SOLICARE podáván současně s ketokonazolem nebo jinými silnými inhibitory CYP3A4 (např. ritonavir, nelfinavir, itrakonazol) v terapeutických dávkách, měla by se jeho maximální
dávka omezit na 5 mg (viz bod 4.2).
Současná léčba solifenacinem a silným inhibitorem CYP3A4 je kontraindikována u pacientů
s těžkou poruchou funkce ledvin a středně těžkou poruchou funkce jater.
Účinky indukce enzymů na farmakokinetiku solifenacinu a jeho metabolitů nebyly studovány,
stejně jako vliv substrátů s vyšší afinitou k CYP3A4 na expozici solifenacinu. Vzhledem k tomu, že solifenacin je metabolizován CYP3A4, jsou možné farmakokinetické interakce s jinými
substráty s vyšší afinitou k CYP3A4 (např. verapamil, diltiazem) a s induktory CYP3A4 (např.
rifampicin, fenytoin, karbamazepin).
Účinek solifenacinu na farmakokinetiku jiných léčivých přípravků
Orální kontraceptiva
SOLICARE nevykazuje žádnou farmakokinetickou interakci s kombinovanými orálními
kontraceptivy (ethinylestradiol/levonorgestrel).
Warfarin
SOLICARE nemění farmakokinetiku R-warfarinu nebo S-warfarinu nebo jejich účinek
na protrombinový čas.
Digoxin
SOLICARE nemá žádný vliv na farmakokinetiku digoxinu.
Těhotenství
Nejsou k dispozici žádné údaje o ženách, které otěhotněly během užívání solifenacinu. Studie na zvířatech nenaznačují přímé škodlivé účinky na fertilitu, embryonální a fetální vývoj nebo porod (viz bod 5.3). Míra potenciálního rizika pro člověka není známá. Při předepisování
těhotným ženám je nutno postupovat opatrně.
Kojení
Nejsou k dispozici žádné údaje o vylučování solifenacinu do mateřského mléka. U myší jsou solifenacin a jeho metabolity vylučovány do mléka a způsobují na dávce závislé špatné
prospívání novorozených mláďat (viz bod 5.3). Během kojení je tedy třeba se užívání přípravku
SOLICARE vyhnout.
Vzhledem k tomu, že solifenacin může stejně jako ostatní anticholinergika způsobit rozmazané
vidění a méně často i ospalost a únavu (viz bod 4.8), může být schopnost řídit a obsluhovat stroje negativně ovlivněna.
Shrnutí bezpečnostního profilu
Vzhledem k farmakologickému účinku solifenacinu může SOLICARE způsobit anticholinergní nežádoucí účinky, které jsou obecně mírné až střední intenzity. Výskyt těchto nežádoucích
účinků závisí na dávce.
Nejčastěji hlášeným nežádoucím účinkem u solifenacinu bylo sucho v ústech. Objevilo se
u 11 % pacientů léčených dávkou 5 mg denně, u 22 % pacientů léčených 10 mg denně a u 4 % pacientů na placebu. Intenzita tohoto účinku byla obecně nízká a jen příležitostně vedla
k vysazení léčiva. Celkově byla compliance u tohoto přípravku velmi vysoká (přibližně 99 %)
a přibližně 90 % pacientů dokončilo celou studii trvající 12 týdnů.
Souhrnná tabulka nežádoucích účinků
| Třídy orgánových systémů | Velmičasté≥ 1/10 | Časté≥ 1/100 až< 1/10 | Méně časté≥ 1/1 000 až< 1/100 | Vzácné≥ 1/10 000 až< 1/1 000 | Velmi vzácné< 1/10 000 | Není známo (z dostupných údajů nelze stanovit) |
| Infekcea infestace | infekce močovýchcest,cystitída | |||||
| Poruchyimunitního systému | anafylaktické reakce* | |||||
| Poruchy metabolismua výživy | snížená chuťk jídlu*, hyperkalémie* | |||||
| Psychiatricképoruchy | halucinace*,stavy zmatenosti* | delirium* | ||||
| Poruchy nervového systému | somnolence, dysgeuzie | závratě*, bolesti hlavy* | ||||
| Oční poruchy | rozmazané vidění | suchost očí | glaukom* | |||
| Srdečníporuchy | torsade de pointes*, prodloužení QT na elektrokardiogramu*,atriální fibrilace*, palpitace*,tachykardie* | |||||
| Respirační, hrudnía mediastinálníporuchy | suchost v nose | dysfonie* | ||||
| Gastrointesti-nální poruchy | sucho vústech | zácpa, nevolnost, dyspepsie, bolestbřicha | refluxní choroba jícnu,suché hrdlo | obstrukce tračníku, zaklíněná stolice,zvracení* | ileus*,břišní diskomfort* | |
| Hepatálnía hepatobiliárníporuchy | jaterní porucha*, abnormálnívýsledky funkčních jaterních testů* | |||||
| Poruchy kůžea podkoží | suchá kůže | pruritus,*vyrážka*, | erythema multiforme*, kopřivka*,angioedém* | exfoliativní dermatitída * | ||
| Poruchysvalovéa kosternísoustavy apojivové tkáně | svalová slabost* |
| Třídy orgánových systémů | Velmičasté≥ 1/10 | Časté≥ 1/100 až< 1/10 | Méně časté≥ 1/1 000 až< 1/100 | Vzácné≥ 1/10 000 až< 1/1 000 | Velmi vzácné< 1/10 000 | Není známo (z dostupných údajů nelze stanovit) |
| Poruchy ledvina močovýchcest | obtížné močení | retence moči | porucha funkce ledvin* | |||
| Celkovéporuchya reakce vmístě aplikace | únava, periferní otoky |
* zaznamenáno po uvedení solifenacinu na trh.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48
100 41 Praha 10
webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
Příznaky
Předávkování solifenacin-sukcinátem může mít za následek vážné anticholinergní účinky. Nejvyšší dávka solifenacin-sukcinátu podaná náhodně jednomu pacientovi ve výši 280 mg během 5 hodin vedla k psychickým změnám nevyžadujícím hospitalizaci.
Léčba
V případě předávkování solifenacin-sukcinátem by měl být pacient léčen aktivním uhlím. Výplach žaludku je užitečný, pokud se provede do 1 hodiny, ale nemělo by se vyvolávat zvracení.
Stejně jako u ostatních anticholinergik mohou být příznaky léčeny následujícím způsobem:
-
Těžké centrální anticholinergní účinky jako halucinace nebo výrazná excitace: léčit
fysostigminem nebo karbacholem.
-
Křeče nebo výrazná excitace: léčit benzodiazepiny.
-
Respirační insuficience: léčit umělou ventilací.
-
Tachykardie: léčit betablokátory.
-
Retence moči: léčit katetrizací.
-
Mydriáza: léčit pilokarpinem v očních kapkách a/nebo umístit pacienta do temné místnosti.
Stejně jako u ostatních antimuskarinik je třeba při předávkování věnovat zvláštní pozornost pacientům se známým rizikem prodloužení QT intervalu (tj. s hypokalémií, bradykardií nebo současným podáváním léků, které prodlužují QT interval) a relevantních již existujících
srdečních chorob (tj. ischémie myokardu, arytmie, městnavého srdečního selhání).
Farmakologické vlastnosti - SOLICARE 10MG
Farmakoterapeutická skupina: Antispasmodika močových cest, ATC kód: G04BD08. Mechanismus účinku:
Solifenacin je kompetitivní antagonista specifických cholinergních receptorů.
Močový měchýř má parasympatickou cholinergní inervaci. Acetylcholin způsobuje kontrakci hladkého svalstva detrusoru prostřednictvím muskarinových receptorů, z nichž rozhodující roli
hraje subtyp M3. Farmakologické studie in vitro i in vivo ukazují, že solifenacin je kompetitivní inhibitor subtypu M3 muskarinových receptorů. Dále se prokázalo, že solifenacin je specifickým antagonistou muskarinových receptorů vykazujícím žádnou nebo jen nízkou afinitu k různým
dalším testovaným receptorům a iontovým kanálům.
Farmakodynamické účinky:
Solifenacin byl testován v dávkách 5 mg a 10 mg v několika dvojitě zaslepených
randomizovaných kontrolovaných klinických studiích na mužích i ženách s hyperaktivitou
močového měchýře.
Jak je uvedeno v přiložené tabulce, v porovnání s placebem měly dávky 5 mg a 10 mg
za následek statisticky významné zlepšení primárních i sekundárních cílů. Nástup účinku byl
pozorován do 1 týdne po zahájení léčby a zůstal po dobu sledovaných 12 týdnů stabilní. Dlouhodobá otevřená studie dokázala, že účinnost přetrvává po dobu alespoň 12 měsíců.
Po 12 týdnech se přibližně 50 % pacientů, kteří trpěli inkontinencí, zcela zbavilo příhod
inkontinence a u 35 % pacientů frekvence močení klesla pod 8-krát za den. Léčba příznaků
hyperaktivity močového měchýře se pozitivně odrazila v řadě hodnocených kritérií kvality života jako jsou celkové vnímání zdravotního stavu, vnímání inkontinence, pracovní, fyzická a sociální omezení, emoce, intenzita příznaků, měřítka intenzity, kvalita spánku a zachování životní energie.
Výsledky (souhrnná data) ze 4 kontrolovaných studií fáze 3 s léčbou v délce 12 týdnů
| Placebo | Solifenacin 5 mg1x denně | Solifenacin 10 mg1x denně | Tolterodin 2 mg2x denně | |
| Frekvence močení/24 hod. | ||||
| Průměrná počáteční hodnota (baseline) | 11,9 | 12,1 | 11,9 | 12,1 |
| Průměrné snížení z baseline | 1,4 | 2,3 | 2,7 | 1,9 |
| Změna z baseline v % | (12 %) | (19 %) | (23 %) | (16 %) |
| n (počet) | 1 138 | 552 | 1 158 | 250 |
| p-hodnota* | < 0,001 | < 0,001 | 0,004 | |
| Počet příhod nucení/24 hod. | ||||
| Průměrná počáteční hodnota (baseline) | 6,3 | 5,9 | 6,2 | 5,4 |
| Průměrné snížení z baseline | 2,0 | 2,9 | 3,4 | 2,1 |
| Změna z baseline v % | (32 %) | (49 %) | (55 %) | (39 %) |
| n (počet) | 1 124 | 548 | 1 151 | 250 |
| p-hodnota* | < 0,001 | < 0,001 | 0,031 | |
| Počet příhod inkontinence/24 hod. | ||||
| Průměrná počáteční hodnota (baseline) | 2,9 | 2,6 | 2,9 | 2,3 |
| Průměrné snížení z baseline | 1,1 | 1,5 | 1,8 | 1,1 |
| Změna z baseline v % | (38 %) | (58 %) | (62 %) | (48 %) |
| n (počet) | 781 | 314 | 778 | 157 |
| p-hodnota* | < 0,001 | < 0,001 | 0,009 | |
| Placebo | Solifenacin 5 mg1x denně | Solifenacin 10 mg1x denně | Tolterodin 2 mg2x denně | |
| Počet příhod nykturie/24 hod. | ||||
| Průměrná počáteční hodnota (baseline) | 1,8 | 2,0 | 1,8 | 1,9 |
| Průměrné snížení z baseline | 0,4 | 0,6 | 0,6 | 0,5 |
| Změna z baseline v % | (22 %) | (30 %) | (33 %) | (26 %) |
| n (počet) | 1 005 | 494 | 1 035 | 232 |
| p-hodnota* | 0,025 | < 0,001 | 0,199 | |
| Objem moči na 1 močení | ||||
| Průměrná počáteční hodnota (baseline) | 166 ml | 146 ml | 163 ml | 147 ml |
| Průměrné zvýšení z baseline | 9 ml | 32 ml | 43 ml | 24 ml |
| Změna z baseline v % | (5 %) | (21 %) | (26 %) | (16 %) |
| n (počet) | 1 135 | 552 | 1 156 | 250 |
| p-hodnota* | < 0,001 | < 0,001 | < 0,001 | |
| Počet vložek/24 hod. | ||||
| Průměrná počáteční hodnota (baseline) | 3,0 | 2,8 | 2,7 | 2,7 |
| Průměrné snížení z baseline | 0,8 | 1,3 | 1,3 | 1,0 |
| Změna z baseline v % | (27 %) | (46 %) | (48 %) | (37 %) |
| n (počet) | 238 | 236 | 242 | 250 |
| p-hodnota* | < 0,001 | < 0,001 | 0,010 |
Poznámka: Ve 4 pivotních studiích byla použita dávka solifenacinu 10 mg a placebo.
Ve 2 ze 4 studií byla použita i dávka solifenacinu 5 mg a 1 studie zahrnovala
i tolterodin v dávce 2 mg 2 x denně.
Ne všechny parametry a léčebné skupiny byly posuzovány v každé jednotlivé studii. Z tohoto důvodu se uvedená čísla pacientů liší podle sledovaného parametru a léčebné skupiny.
*p - hodnota se týká srovnání s placebem.
Absorpce
Po užití tablet dosahuje solifenacin maximální plazmatické koncentrace (Cmax) za 3 až 8 hodin.
Hodnota tmax nezávisí na dávce. Hodnota Cmax a plocha pod křivkou (AUC) stoupá
proporcionálně s dávkou v rozmezí 5 až 40 mg. Absolutní biologická dostupnost je přibližně
90 %.
Příjem potravy nemá na Cmax a AUC žádný vliv.
Distribuce
Zdánlivý distribuční objem solifenacinu po intravenózním podání je 600 litrů. Solifenacin je ve vysoké míře (přibližně 98 %) vázán na plazmatické proteiny, především na kyselý α1- glykoprotein.
Biotransformace
Solifenacin je ve významné míře metabolizován v játrech, především cytochromem P 450 3A4 (CYP3A4). Existují nicméně alternativní metabolické dráhy, které k metabolismu solifenacinu rovněž mohou přispívat. Systémová clearance solifenacinu je přibližně 9,5 l/hod a konečný poločas solifenacinu je 45 – 68 hodin. Po perorálním podání lze v plazmě kromě solifenacinu identifikovat ještě jeden farmakologicky aktivní metabolit (4R-hydroxy-solifenacin) a tři metabolity neaktivní (N-glukuronid, N-oxid a 4R-hydroxy-N-oxid solifenacinu).
Eliminace
Po jednorázovém podání solifenacinu značeného 14C bylo přibližně 70 % radioaktivity
detekováno v moči a 23 % ve stolici po dobu 26 dnů. Ukázalo se, že přibližně 11 % radioaktivity
v moči připadá na nezměněnou léčivou látku; asi 18 % na N-oxid metabolit, 9 % na 4R-hydroxy- N-oxid metabolit a 8 % na 4R-hydroxy metabolit (aktivní).
Linearita/nelinearita
V rozmezí terapeutických dávek je farmakokinetika lineární.
Jiné zvláštní skupiny
Starší osoby
Není nutná žádná úprava dávky v závislosti na věku pacienta. Studie na starších pacientech
prokázaly, že expozice solifenacinu (po podání 5 mg a 10 mg jednou denně) vyjádřená jako AUC se u zdravých starších osob (65 – 80 let) nelišila od hodnot mladých zdravých osob (mladších
55 let). U starších osob byla průměrná míra absorpce vyjádřená jako tmax mírně pomalejší
a konečný poločas byl přibližně o 20 % delší. Tyto malé rozdíly nejsou považovány za klinicky signifikantní.
U dětí a dospívajících nebyla farmakokinetika solifenacinu stanovena.
Pohlaví
Farmakokinetika solifenacinu není ovlivněna pohlavím.
Rasa
Farmakokinetika solifenacinu není ovlivněna rasou.
Porucha funkce ledvin
Hodnoty AUC a Cmax solifenacinu u pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce ledvin nebyly významně odlišné od hodnot nalezených u zdravých dobrovolníků. U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu ≤ 30 ml/min) byla expozice solifenacinu významně větší než v kontrolní skupině: Cmax stoupla přibližně o 30 %, AUC o více než 100 % a t1/2 o více než 60 %. Byla pozorována statisticky významná závislost mezi clearance kreatininu
a solifenacinu.
Farmakokinetika u pacientů léčených hemodialýzou nebyla studována.
Porucha funkce jater
U pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater (Child-Pughovo skóre 7 až 9) není Cmax
ovlivněna, AUC se zvyšuje o 60 % a t1/2 je dvojnásobný. Farmakokinetika u pacientů s těžkou poruchou funkce jater nebyla studována.
