NIAPELF 50MG Injekční suspenze s prodlouženým uvolňováním
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC
Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - NIAPELF 50MG
Přípravek Niapelf je indikován k udržovací léčbě schizofrenie u dospělých pacientů stabilizovaných paliperidonem nebo risperidonem.
U vybraných dospělých pacientů se schizofrenií a předchozí citlivostí na perorální paliperidon nebo risperidon lze použít dlouhodobě působící injekční léčbu přípravkem Niapelf bez předchozí stabilizace perorální léčbou za předpokladu, že psychotické symptomy jsou mírné až středně závažné.
Dávkování
Léčbu paliperidonem se doporučuje zahájit dávkou 150 mg 1. den a 100 mg o týden později (8. den). Kvůli rychlejšímu dosažení terapeutických koncentrací se obě dávky aplikují do deltového svalu (viz bod 5.2). Třetí dávka má být podána měsíc po druhé zahajovací dávce. Doporučená měsíční udržovací dávka je 75 mg. Na základě individuální snášenlivosti a/nebo účinnosti může být u některých pacientů výhodnější použít vyšší či nižší dávku v rámci doporučeného rozmezí 25 až 150 mg. Pacienti s nadváhou nebo obézní pacienti mohou vyžadovat dávky v horním rozmezí (viz bod 5.2). Po podání
druhé zahajovací dávky lze měsíční udržovací dávky podávat buď do deltového nebo hýžďového svalu.
Úpravy udržovací dávky lze provádět měsíčně. Při provádění úprav je nutno vzít v úvahu prodloužené uvolňování paliperidonu z přípravku Niapelf (viz bod 5.2), protože úplný účinek udržovacích dávek se může projevit až za několik měsíců.
Přechod z perorálního paliperidonu s prodlouženým uvolňováním nebo perorálního risperidonu na přípravek Niapelf
Léčbu přípravkem Niapelf je nutno zahájit podle popisu uvedeného na začátku bodu 4.2 výše. Během měsíční udržovací léčby přípravkem Niapelf mohou pacienti, kteří byli dříve stabilizováni různými dávkami paliperidonu v tabletách s prodlouženým uvolňováním, dosáhnout podobné ustálené úrovně expozice paliperidonu během udržovací léčby měsíčními dávkami injekčně podáváného přípravku.
Udržovací dávky přípravku Niapelf potřebné k dosažení podobné ustálené úrovně expozice jsou uvedeny následovně:
| Dávky paliperidonu ve formě tablet s prodlouženým uvolňováním a dávky přípravku Niapelf potřebné k dosažení podobné expozice paliperidonu v rovnovážném stavu během udržovacíléčby | |
| Předchozí dávka paliperidonu ve formě tablet s prodlouženým uvolňováním | Injekce přípravku Niapelf |
| 3 mg denně | 25-50 mg měsíčně |
| 6 mg denně | 75 mg měsíčně |
| 9 mg denně | 100 mg měšíčně |
| 12 mg denně | 150 mg měsíčně |
Předchozí podávání perorálního paliperidonu nebo perorálního risperidonu lze ukončit v době zahájení léčby přípravkem Niapelf. Pro některé pacienty může být přínosné postupné vysazování. Někteří pacienti, kteří přecházejí z vyšších dávek perorálního paliperidonu (např. 9 – 12 mg denně) na injekce přípravku Niapelf podávané do hýždového svalu, mohou mít během prvních 6 měsíců po převedení nižší plazmatickou expozici. Je možné proto alternativně uvažovat o podávání injekcí do deltového svalu po dobu prvních 6 měsíců.
Přechod z risperidonu podávaného ve formě injekcí s dlouhodobým účinkem na přípravek Niapelf Při přechodu z risperidonu podávaného ve formě injekcí s dlouhodobým účinkem zahajte léčbu přípravkem Niapelf v termínu dalšího plánovaného injekčního podání. Přípravek Niapelf se poté podává v měsíčních intervalech. Úvodní jednotýdenní režim dávkování zahrnující intramuskulární
injekce (den 1 a den 8), který je popsán na začátku bodu 4.2 výše, není nutný. Pacienti, kteří byli dříve stabilizováni různými dávkami risperidonu podávaného ve formě injekcí s dlouhodobým účinkem, mohou dosáhnout podobné ustálené úrovně expozice paliperidonu během udržovací léčby měsíčními dávkami přípravku Niapelf podle následující tabulky:
| Dávky risperidonu ve formě injekcí s dlouhodobým účinkem a dávky přípravku Niapelf potřebné k dosažení podobné expozice paliperidonu v rovnovážném stavu | |
| Původní dávka risperidonu ve formě injekcí s dlouhodobým účinkem | Injekce přípravku Niapelf |
| 25 mg každé 2 týdny | 50 mg měsíčně |
| 37,5 mg každé 2 týdny | 75 mg měsíčně |
| 50 mg každé 2 týdny | 100 mg měsíčně |
Ukončení léčby antipsychotikem je nutno provést v souladu s jeho souhrnem údajů o přípravku. Při ukončení podávání přípravku Niapelf je nutno vzít v úvahu jeho prodloužené uvolňování. Doporučuje se pravidelně vyhodnocovat potřebu dalšího používání stávajícího přípravku k léčbě extrapyramidových
příznaků (EPS).
Vynechané dávky
Prevence vynechání dávek
Druhou zahajovací dávku přípravku Niapelf se doporučuje podat za jeden týden po první dávce. Aby nedošlo k vynechání dávky, lze pacientům aplikovat druhou dávku 4 dny před nebo po uplynutí jednoho týdne (8. dne). Podobně se třetí a každé další injekční podání po dokončení zahajovacího režimu doporučuje provádět v měsíčních intervalech. Jako prevenci vynechání měsíční dávky lze pacientům podat dávku 7 dnů před nebo po pravidelném měsíčním termínu.
Pokud dojde k vynechání stanoveného termínu druhého injekčního podání přípravku Niapelf (den 8 ± 4 dny), doporučený postup opakovaného zahájení závisí na době, která uplynula od prvního injekčního podání přípravku pacientovi.
Vynechání druhé zahajovací dávky (< 4 týdny od prvního injekčního podání)
Pokud od prvního injekčního podání uplynuly méně než 4 týdny, je nutné pacientovi co nejdříve aplikovat druhou injekční dávku 100 mg přípravku do deltového svalu. Třetí dávka 75 mg přípravku Niapelf má být pacientovi podána do deltového nebo hýžďového svalu za 5 týdnů po prvním injekčním podání (bez ohledu na termín podání druhé dávky). Poté je třeba dodržovat obvyklý měsíční cyklus podávání do deltového nebo hýžďového svalu s dávkou v rozmezí 25 mg až 150 mg podle pacientovy individuální snášenlivosti a/nebo účinnosti.
Vynechání druhé zahajovací dávky (4 - 7 týdnů od prvního injekčního podání)
Pokud od prvního injekčního podání přípravku Niapelf uplynulo 4 až 7 týdnů, pokračujte v dávkování dvěma injekcemi po 100 mg, a to následujícím způsobem:
-
co nejdříve aplikovat injekci do deltového svalu,
-
další injekce do deltového svalu o týden později,
-
pokračování obvyklého měsíčního cyklu podávání do deltového nebo hýžďového svalu s dávkou v rozmezí 25 mg až 150 mg podle pacientovy individuální snášenlivosti a/nebo účinnosti.
Vynechání druhé zahajovací dávky (> 7 týdnů od prvního injekčního podání)
Pokud od prvního injekčního podání přípravku Niapelf uplynulo více než 7 týdnů, zahajte dávkování, jak bylo popsáno pro výchozí doporučené zahájení podávání přípravku Niapelf výše.
Vynechání měsíční udržovací dávky (1 měsíc až 6 týdnů)
Po zahájení se pro přípravek Niapelf doporučuje injekční cyklus v délce jednoho měsíce. Pokud od posledního injekčního podání uplynulo méně než 6 týdnů, je nutno co nejdříve podat předchozí stabilizovanou dávku. Další injekce budou následovat v měsíčních intervalech.
Vynechání měsíční udržovací dávky (> 6 týdnů až 6 měsíců)
Pokud od posledního injekčního podání přípravku Niapelf uplynulo více než 6 týdnů, doporučuje se následující:
Pacienti stabilizovaní dávkami 25 až 100 mg
-
co nejdříve aplikovat injekci do deltového svalu se stejnou dávkou, na které byl pacient stabilizován,
-
další injekce do deltového svalu (stejná dávka) o týden později (8. den),
-
pokračování obvyklého měsíčního cyklu podávání do deltového nebo hýžďového svalu s dávkou v rozmezí 25 mg až 150 mg podle pacientovy individuální snášenlivosti a/nebo účinnosti.
Pacienti stabilizovaní dávkou 150 mg
-
co nejdříve aplikovat injekci s dávkou 100 mg do deltového svalu,
-
další injekce s dávkou 100 mg do deltového svalu o týden později (8. den),
-
pokračování obvyklého měsíčního cyklu podávání do deltového nebo hýžďového svalu s dávkou v rozmezí 25 mg až 150 mg podle pacientovy individuální snášenlivosti a/nebo účinnosti.
Vynechání měsíční udržovací dávky (> 6 měsíců)
Pokud od posledního injekčního podání přípravku Niapelf uplynulo více než 6 měsíců, zahajte dávkování, jak bylo popsáno pro výchozí doporučené zahájení podávání přípravku Niapelf výše.
Zvláštní populace
Starší pacienti
Účinnost a bezpečnost u starších pacientů ve věku > 65 let nebyly stanoveny.
Obecně je doporučené dávkování paliperidonu u starších pacientů s normální funkcí ledvin stejné jako u mladších dospělých pacientů s normální funkcí ledvin. Vzhledem k tomu, že u starších pacientů může být funkce ledvin snížena, může být nezbytná úprava dávkování (viz bod Porucha funkce ledvin níže, ve kterém naleznete doporučení pro dávkování u pacientů s poruchou funkce ledvin).
Porucha funkce ledvin
Paliperidon nebyl systematicky hodnocen u pacientů s poruchou funkce ledvin (viz bod 5.2). U pacientů s lehkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu ≥ 50 až < 80 ml/min) se doporučuje zahájit léčbu paliperidonem dávkou 100 mg (1. den léčby) a o týden později aplikovat dávku 75 mg. Obě aplikace se provádějí do deltového svalu. Doporučená měsíční udržovací dávka je 50 mg.
Přípustné rozmezí je 25 až 100 mg podle snášenlivosti a/nebo účinnosti u pacienta.
Paliperidon se nedoporučuje u pacientů se středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 50 ml/min) (viz bod 4.4).
Porucha funkce jater
Na základě zkušeností s perorálně podávaným paliperidonem není u pacientů s lehkou nebo středně těžkou poruchou funkce jater nutná úprava dávkování. Vzhledem k tomu, že účinky paliperidonu nebyly hodnoceny u pacientů s těžkou poruchou funkce jater, doporučuje se u těchto pacientů zvýšená opatrnost (viz bod 5.2).
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost paliperidonu u dětí a dospívajících ve věku do 18 let nebyla stanovena. Nejsou dostupné žádné údaje.
Způsob podání
Přípravek Niapelf je určen pouze k intramuskulární aplikaci. Nesmí se podávat žádnou jinou cestou. Přípravek je nutno vstřikovat pomalu a hluboko do deltového nebo hýžďového svalu. Každou injekci musí podávat zdravotnický pracovník. Podání musí proběhnout ve formě jediné injekce. Dávku nepodávejte v rozdělených injekcích.
Úvodní dávky podávané 1. a 8. den musejí být aplikovány do deltového svalu, aby se rychle dosáhlo terapeutických koncentrací (viz bod 5.2). Po podání druhé zahajovací dávky lze měsíční udržovací dávky podávat buď do deltového nebo hýžďového svalu. Přechod od aplikace do hýžďového svalu k aplikaci do deltového svalu (a naopak) je třeba zvážit v případě bolesti v místě vpichu, pokud není diskomfort v místě aplikace dobře tolerován (viz bod 4.8). Rovněž se doporučuje střídat levou a pravou stranu (viz níže).
Instrukce týkající se používání přípravku Niapelf a zacházení s ním viz příbalová informace (informace určená pro zdravotnické pracovníky).
Podání do deltového svalu
Doporučená velikost jehly pro zahajovací a udržovací podávání paliperidonu do deltového svalu se určuje podle tělesné hmotnosti pacienta. U pacientů s tělesnou hmotností ≥ 90 kg se doporučuje jehla velikosti 1½ palce, 22G (38,1 mm x 0,72 mm). Pro pacienty s tělesnou hmotností nižší než 90 kg se doporučuje jehla s rozměry 1 palec, 23G (25,4 mm x 0,64 mm). Injekce do deltových svalů se musejí podávat střídavě do obou deltových svalů.
Podání do hýžďového svalu
Doporučená velikost jehly pro udržovací podávání paliperidonu do hýžďového svalu je 1½ palce, 22G (38,1 mm x 0,72 mm). Přípravek se musí podávat do zevního horního kvadrantu hýždě. Injekce do hýžďových svalů se musejí podávat střídavě do obou hýžďových svalů.
Hypersenzitivita na léčivou látku, risperidon nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1
Použití u pacientů ve stavu akutní agitovanosti nebo těžké psychózy
Paliperidon se nesmí používat při ošetřování pacientů ve stavu akutní agitovanosti nebo těžké psychózy, kdy je okamžitě nutno dostat příznaky pod kontrolu.
Interval QT
Je-li paliperidon předepisován pacientům se známým kardiovaskulárním onemocněním nebo s rodinnou anamnézou prodloužení intervalu QT a současně s jinými léčivými přípravky, o kterých je známo, že prodlužují interval QT, je nezbytná zvýšená opatrnost.
Neuroleptický maligní syndrom
Při používání paliperidonu byly hlášeny případy neuroleptického maligního syndromu (NMS) charakterizovaného hypertermií, svalovou rigiditou, autonomní nestabilitou, poruchou vědomí a zvýšením sérové hladiny kreatinfosfokinázy. Další klinické příznaky mohou zahrnovat myoglobinurii (rhabdomyolýzu) a akutní selhání ledvin. Pokud se u pacienta objeví známky nebo příznaky NMS, musí se léčba paliperidonem ukončit.
Tardivní dyskineze/extrapyramidové symptomy
Léčivé přípravky s vlastnostmi antagonistů dopaminových receptorů jsou spojovány s indukcí tardivní dyskineze charakterizované rytmickými mimovolními pohyby především jazyka a/nebo obličeje.
Jestliže se objeví známky a příznaky tardivní dyskineze, musí se zvážit vysazení všech antipsychotik včetně paliperidonu.
U pacientů léčených současně jak psychostimulancii (např. methylfenidátem), tak paliperidonem se doporučuje opatrnost, protože při úpravě dávky jednoho nebo obou léčiv by se mohly objevit extrapyramidové příznaky. Při ukončení léčby stimulancii se doporučuje postupné snížování dávky (viz bod 4.5).
Leukopenie, neutropenie a agranulocytóza
U paliperidonu byly hlášeny případy leukopenie, neutropenie a agranulocytózy. Agranulocytóza byla během postmarketingového sledování hlášena velmi vzácně (< 1/10 000 pacientů). Pacienty s anamnézou klinicky významného nízkého počtu bílých krvinek nebo leukopenie/neutropenie vyvolané léčivými přípravky je nutno během počátečních měsíců léčby monitorovat a zvážit ukončení léčby paliperidonem při prvních známkách klinicky významného poklesu počtu bílých krvinek při nepřítomnosti jeho jiných možných zdrojů. U pacientů s klinicky významnou neutropenií je nutno důkladně monitorovat horečku nebo jiné známky a příznaky infekce, a pokud se takové příznaky objeví, okamžitě je léčit. U pacientů s těžkou neutropenií (absolutní počet neutrofilů < 1x 109/l) je nutno léčbu paliperidonem ukončit a sledovat počet bílých krvinek do návratu k normálu.
Hypersenzitivní reakce
U pacientů, kteří dříve tolerovali perorální risperidon nebo perorální paliperidon, byly během postmarketingového sledování vzácně hlášeny anafylaktické reakce (viz body 4.1 a 4.8).
Pokud dojde k hypersenzitivní reakci, přerušte používání paliperidonu, zahajte obecná podpůrná opatření dle klinického stavu a monitorujte pacienta, dokud známky a příznaky neodezní (viz bod 4.3 a 4.8).
Hyperglykemie a dibetes mellitus
Během léčby paliperidonem byly hlášeny hyperglykemie, diabetes mellitus a zhoršení již existujícího diabetu včetně diabetického kómatu a ketoacidózy. Doporučuje se klinické monitorování podle používaných doporučení pro léčbu antipsychotiky. U pacientů léčených paliperidonem je nutno monitorovat příznaky hyperglykemie (jako je polydipsie, polyurie, polyfagie a slabost) a u pacientů s diabetes mellitus je nutno pravidelně monitorovat zhoršení glukózové kontroly.
Zvyšování tělesné hmotnosti
Při používání paliperidonu bylo hlášeno významné zvyšování tělesné hmotnosti. Tělesnou hmotnost je nutno pravidelně kontrolovat.
Použití u pacientů s prolaktin-dependentními nádory
Studie tkáňových kultur naznačují, že prolaktin může stimulovat buněčný růst nádorů prsu u člověka.Ačkoliv při klinických a epidemiologických hodnoceních nebyla dosud prokázána žádná jasná spojitost s podáváním antipsychotik, doporučuje se u pacientů s příslušnou anamnézou opatrnost.
Paliperidon se má podávat pacientům s možným prolaktin-dependentním nádorovým onemocněním s opatrností.
Ortostatická hypotenze
U některých pacientů může paliperidon vyvolat ortostatickou hypotenzi vzhledem ke své schopnosti blokovat alfa receptory.
Na základě souhrnných údajů ze tří placebem kontrolovaných šestitýdenních hodnocení s fixní dávkou perorálně podávaného paliperidonu ve formě tablet s prodlouženým uvolňováním (3, 6, 9 a 12 mg) byla ortostatická hypotenze hlášena u 2,5 % pacientů léčených perorálně podávaným paliperidonem ve srovnání s 0,8 % u pacientů s placebem. U pacientů se známým kardiovaskulárním onemocněním (např. srdečním selháním, infarktem myokardu nebo ischemickou chorobou srdeční, poruchami přenosu), cerebrovaskulárním onemocněním nebo při stavech, které pacienty predisponují k hypotenzi (např. při dehydrataci a hypovolemii), se musí paliperidon podávat s opatrností.
Epileptické záchvaty
Paliperidon se musí podávat opatrně u pacientů s epileptickými záchvaty v anamnéze nebo při jiných stavech, kdy je potenciálně snížen záchvatový práh.
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin jsou zvýšeny plazmatické koncentrace paliperidonu, a proto je u pacientů s lehkou poruchou funkce ledvin doporučena úprava dávkování. Paliperidon se nedoporučuje u pacientů se středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 50 ml/min) (viz body 4.2 a 5.2).
Porucha funkce jater
U pacientů s těžkou poruchou funkce jater (třída C podle Childa a Pugha) nejsou údaje k dispozici. Při podávání paliperidonu těmto pacientům se doporučuje zvýšená opatrnost.
Starší pacienti s demencí
Paliperidon nebyl hodnocen u starších pacientů s demencí. U starších pacientů s demencí a rizikovými faktory cévní mozkové příhody je nutno používat paliperidon s opatrností.
Zkušenost s risperidonem uvedená dále se považuje za platnou i pro paliperidon.
Celková mortalita
Při metaanalýze 17 kontrolovaných klinických hodnocení u starších pacientů s demencí, kteří byli léčeni jinými atypickými antipsychotiky včetně risperidonu, aripiprazolu, olanzapinu a kvetiapinu, bylo ve srovnání s placebem zvýšeno riziko mortality. U pacientů léčených risperidonem byla mortalita 4 % ve srovnání s 3,1 % u pacientů, kteří užívali placebo.
Cerebrovaskulární nežádoucí účinky
V randomizovaných placebem kontrolovaných klinických hodnoceních některých atypických antipsychotik včetně risperidonu, aripiprazolu a olanzapinu bylo u populace s demencí pozorováno přibližně trojnásobné zvýšení rizika cerebrovaskulárních nežádoucích účinků. Mechanismus zvýšení tohoto rizika není znám.
Parkinsonova choroba a demence s Lewyho tělísky
Při předepisování paliperidonu pacientům s Parkinsonovou chorobou nebo demencí s Lewyho tělísky (DLB) musí lékaři posoudit rizika oproti přínosům, protože u obou skupin může být zvýšeno riziko neuroleptického maligního syndromu a zvýšena citlivost vůči antipsychotikům. Takto zvýšená citlivost se může kromě extrapyramidových příznaků projevovat zmateností, otupělostí, posturální nestabilitou s častými pády.
Priapismus
U antipsychotik (včetně risperidonu) s alfa-adrenergními blokujícími účinky byla hlášena indukce priapismu. Během post-marketingového sledování byl priapismus hlášen rovněž u perorálně užívaného paliperidonu, který je aktivním metabolitem risperidonu. Pacienty je nutno informovat, aby v případě priapismu, který nevymizel během 4 hodin, vyhledali okamžitě lékařskou pomoc.
Regulace tělesné teploty
Antipsychotikům je přisuzováno narušení schopnosti organismu snižovat teplotu tělesného jádra. Při předepisování paliperidonu musí být věnována odpovídající pozornost pacientům vystaveným podmínkám, které mohou přispívat ke zvýšení teploty tělesného jádra, např. namáhavému cvičení, vystavení vlivu extrémní teploty, současnému užívání léčivých přípravků s anticholinergním účinkem nebo dehydratovaným pacientům.
Žilní trombembolie
U antipsychotik byly hlášeny případy žilní trombembolie (VTE). Vzhledem k tomu, že u pacientů léčených antipsychotiky se často objevují získané rizikové faktory pro VTE, je nutno před zahájením léčby paliperidonem a během léčby tímto přípravkem identifikovat všechny možné rizikové faktory VTE a přijmout preventivní opatření.
Antiemetický účinek
V předklinických studiích s paliperidonem byl pozorován antiemetický účinek. Pokud se tento účinek vyskytne u člověka, může maskovat známky a příznaky předávkování některými léčivými přípravky nebo stavy, jako je střevní obstrukce, Reyův syndrom a mozkový nádor.
Podání
Dbejte, aby nedošlo k nechtěné aplikaci paliperidonu do krevní cévy.
Peroperační syndrom plovoucí duhovky
U pacientů léčených přípravky s alfa 1a-adrenergním antagonistickým účinkem, jako je např. paliperidon (viz bod 4.8), byl pozorován během operací katarakty peroperační syndrom plovoucí duhovky (intaroperative floppy iris syndrome, IFIS).
IFIS může zvýšit riziko očních komplikací v průběhu a po operaci. Před operací má být oční chirurg informován o užívání léčivých přípravků s alfa 1a-adrenergním antagonistickým účinkem v současnosti anebo v minulosti. Potenciální přínos ukončení léčby alfa1-blokátorem před operací katarakty nebyl stanoven a musí být porovnán s rizikem ukončení léčby antipsychotiky.
Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.
Opatrnost se doporučuje při předepisování paliperidonu současně s léčivými přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval, např. antiarytmiky třídy IA (např. chinidin, disopyramid) a antiarytmiky třídy III (např. amiodaron, sotalol), některými antihistaminiky, některými jinými antipsychotiky a některými antimalariky (např. meflochin). Tento seznam je informativní a není úplný.
Možný vliv přípravku Niapelf na jiné léčivé přípravky
Nepředpokládá se, že by paliperidon vyvolával klinicky důležité farmakokinetické interakce s léčivými přípravky, které jsou metabolizovány izoenzymy cytochromu P-450.
Vzhledem k primárním účinkům paliperidonu na centrální nervový systém (CNS) (viz bod 4.8) se musí paliperidon používat s opatrností v kombinaci s jinými centrálně působícími léčivými přípravky, např. anxiolytiky, většinou antipsychotik, hypnotiky, opioidy atd., nebo s alkoholem.
Paliperidon může antagonizovat účinky levodopy a jiných dopaminových agonistů. Pokud je tato kombinace považována za nezbytnou, především v pozdním stadiu Parkinsonovy choroby, musí se předepisovat nejnižší účinné dávky u každé jednotlivé léčby.
Vzhledem k možnosti indukce ortostatické hypotenze (viz bod 4.4) může být při podávání paliperidonu spolu s léčivými látkami, které mají tento potenciál, např. s jinými antipsychotiky, tricyklickými antidepresivy, pozorován aditivní účinek.
Opatrnost se doporučuje při podávání paliperidonu v kombinaci s jinými léčivými přípravky, o kterých je známo, že snižují záchvatový práh (jako jsou fenothiaziny nebo butyrofenony, tricyklická antidepresiva nebo SSRI, tramadol, meflochin atd.).
Současné perorální podávání paliperidonu ve formě tablet s prodlouženým uvolňováním v ustáleném stavu (12 mg jednou denně) s heminatrium-valproátem ve formě tablet s prodlouženým uvolňováním (500 mg až 2 000 mg jednou denně) neprokázalo vliv na farmakokinetiku valproátu v ustáleném stavu.
Studie interakcí mezi paliperidonem a lithiem nebyly provedeny. Výskyt farmakokinetických interakcí však není pravděpodobný.
Možný účinek jiných léčivých přípravků na přípravek Niapelf
Studie in vitro naznačují, že CYP2D6 a CYP3A4 mohou zasahovat v minimálním rozsahu do metabolismu paliperidonu, neexistují však in vitro ani in vivo náznaky, při kterých by tyto izoenzymy hrály významnou roli v metabolismu paliperidonu. Současné perorální podávání paliperidonu s
paroxetinem, silným inhibitorem CYP2D6, nevykázalo žádný klinicky významný účinek na farmakokinetiku paliperidonu.
Společné perorální podávání paliperidonu s prodlouženým uvolňováním jednou denně s karbamazepinem v dávce 200 mg dvakrát denně způsobilo pokles průměrné hodnoty Cmax
v rovnovážném stavu a AUC paliperidonu přibližně o 37 %. Tento pokles je do velké míry způsoben 35% vzestupem renální clearance paliperidonu, pravděpodobně v důsledku indukce renálního P-gp karbamazepinem. Malý pokles množství nezměněné léčivé látky vyloučené močí naznačuje, že během společného podávání s karbamazepinem došlo pouze k malému ovlivnění metabolismu prostřednictvím CYP nebo biologické dostupnosti paliperidonu. Větší pokles koncentrací paliperidonu v plazmě by se mohl objevit s vyššími dávkami karbamazepinu.
Při zahájení léčby karbamazepinem je nutno přehodnotit dávkování paliperidonu a je-li to nutné, zvýšit dávku. Naopak, při ukončení podávání karbamazepinu je nutno přehodnotit dávkování paliperidonu a dávku případně snížit.
Společné perorální podání jedné dávky 12 mg paliperidonu ve formě tablety s prodlouženým uvolňováním s heminatrium-valproátem ve formě tablet s prodlouženým uvolňováním (dvě 500mg tablety jednou denně) způsobilo zvýšení hodnot Cmax a AUC paliperidonu přibližně o 50 %, pravděpodobně v důsledku zvýšené perorální absorpce. Vzhledem k tomu, že nebyl pozorován účinek na systémovou clearance, neočekává se klinicky významná interakce mezi heminatrium-valproátem ve fromě tablet s prodlouženým uvolňováním a intramuskulárním injekčním podáním paliperidonu. Tato interakce nebyla u paliperidonu hodnocena.
Současné podávání přípravku Niapelf s risperidonem nebo perorálním paliperidonem
Protože je paliperidon hlavní aktivní metabolit risperidonu, vyžaduje dlouhodobé současné podávání paliperidonu s risperidonem nebo perorálním paliperidonem opatrnost. Údaje o bezpečnosti týkající se současného podávání paliperidonu s dalšími antipsychotiky jsou omezené.
Současné podávání přípravku Niapelf s psychostimulancii
Kombinované užívání psychostimulancií (např. methylfenidátu) s paliperidonem může při úpravě dávky jednoho nebo obou léčiv vést k extrapyramidovým příznakům (viz bod 4.4).
Těhotenství
O užívání paliperidonu v průběhu těhotenství nejsou k dispozici dostatečné údaje. Intramuskulárně podávaný paliperidon-palmitát a perorálně podávaný paliperidon nebyly ve studiích na zvířatech teratogenní, ale byly pozorovány jiné typy reprodukční toxicity (viz bod 5.3). U novorozenců, kteří byli vystaveni paliperidonu během třetího trimestru těhotenství, existuje riziko výskytu nežádoucích účinků zahrnujících extrapyramidové a/nebo abstinenční příznaky, které se mohou po porodu lišit v závažnosti a délce trvání. Byly hlášeny případy agitovanosti, hypertonie, hypotonie, tremoru, somnolence, dechové tísně nebo potíží při kojení. Novorozenci proto musejí být pečlivě sledováni. Paliperidon se nemá podávat během těhotenství, pokud to není zcela nezbytné.
Kojení
Paliperidon je vylučován do mateřského mléka v takové míře, že při podávání terapeutických dávek kojícím matkám je účinek na kojence pravděpodobný. Paliperidon se proto nemá při kojení používat.
Fertilita
V neklinických studiích nebyly pozorovány žádné relevantní účinky.
Paliperidon může mít malý nebo mírný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje vzhledem k možnému vlivu na nervový systém a zrak, jako je například sedace, somnolence, synkopa, rozmazané vidění (viz bod 4.8). Z tohoto důvodu je nutné pacientům doporučit, aby neřídili ani neobsluhovali stroje, dokud nebude známa jejich individuální citlivost na paliperidon.
Shrnutí bezpečnostního profilu
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky (NÚ) v klinických hodnoceních byly insomnie, bolest hlavy, anxieta, infekce horních cest dýchacích, reakce v místě vpichu, parkinsonismus, zvýšení tělesné hmotnosti, akatizie, agitovanost, sedace/somnolence, nauzea, zácpa, závrať, muskuloskeletální bolest, tachykardie, tremor, bolest břicha, zvracení, průjem, únava a dystonie. Závislost na dávce vykazovala z výše uvedených nežádoucích účinků akatizie a sedace/somnolence.
Seznam nežádoucích účinků v tabulce
Dále jsou uvedeny všechny nežádoucí účinky, které byly hlášeny u paliperidonu, podle frekvence stanovené na základě klinických hodnocení s paliperidon-palmitátem. Používají se následující konvence a četnosti: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000); a není známo (z dostupných údajů četnost nelze určit).
| Třídy orgánových systémů | Nežádoucí účinky | ||||
| Četnost | |||||
| Velmi časté | Časté | Méně časté | Vzácné | Není známo | |
| Infekce a infestace | infekce horních cest dýchacích, infekce močových cest, chřipka | pneumonie, bronchitida, infekce dýchacích cest, sinusitida, cystitida, infekce ucha, tonsilitida, onychomykóza, celulitida, subkutánníabsces | infekce oka, akrodermatitida | ||
| Poruchy krve a lymfatického systému | snížení počtu bílých krvinek, anemie | neutropenie, trombocytopenie, zvýšení počtu eosinofilů | agranulocytóza | ||
| Poruchyimunitního systému | hypersenzitivita | anafylaktická reakce | |||
| Endokrinní poruchy | hyperprolaktinemieb | neadekvátní sekrece antidiuretického hormonu, přítomnostglukózy v moči | |||
| Poruchy metabolismu a výživy | hyperglykemie, zvýšení tělesné hmotnosti, snížení tělesné hmotnosti, snížení chuti k jídlu | diabetes mellitusd, hyperinsulinemie, zvýšení chuti k jídlu, anorexie, zvýšení hladiny triglyceridů v krvi, zvýšení hladinycholesterolu v krvi | diabetická ketoacidóza, hypoglykemie, polydipsie | intoxikace vodou | |
| Psychiatrické poruchy | insomniee | agitovanost, deprese, úzkost | poruchy spánku, mánie, snížení libida, nervozita, noční můry | katatonie, stav zmatenosti, somnambulismus,otupělost, anorgasmie | porucha příjmu potravy spojená sespánkem (SRED) |
| Poruchy nervového systému | parkinsonismusc akatizec, sedace/somnolence, dystoniec, závrať, dyskinezec, tremor, bolest hlavy | tardivní dyskineze, synkopa, psychomotorická hyperaktivita, posturální závrať, porucha pozornosti, dysartrie, dysgeuzie, hypestezie, parestezie | neuroleptický maligní syndrom, cerebrální ischemie, neodpovídání na podněty, ztráta vědomí, porucha vědomí, konvulzee,porucha rovnováhy, | diabetické kóma | |
| abnormální koordinace,titubace hlavy | |||||
| Poruchy oka | rozmazané vidění, konjunktivitida, suché oko | glaukom, porucha hybnosti očí, protáčení očí, fotofobie, zvýšenítvorby slz, překrvení oka | syndrom plovoucí duhovky (peroperační) | ||
| Poruchy ucha a labyrintu | vertigo, tinitus, bolest ucha | ||||
| Srdeční poruchy | tachykardie | atrioventrikulární blokáda, poruchy kondukce, prodloužení QT na EKG, syndrom posturální ortostatické tachykardie, bradykardie, abnormální EKG,palpitace | atriální fibrilace, sinusová arytmie | ||
| Cévní poruchy | hypertenze | hypotenze, ortostatická hypotenze | plicní embolie, žilní trombóza, návaly | ischemie | |
| Respirační, hrudnía mediastinální poruchy | kašel, kongesce nosní sliznice | dyspnoe, faryngolaryngeální bolest, epistaxe | syndrom spánkové apnoe, plicní kongesce, kongesce dýchacích cest,šelesty, sípání | hyperventilace, aspirační pneumonie, dysfonie | |
| Gastrointestinální poruchy | bolest břicha, zvracení, nauzea, zácpa, průjem, dyspepsie, bolest zubů | břišní diskomfort, gastroenteritida, dysfagie, sucho v ústech, flatulence | pankreatitida, obstrukce střeva, otok jazyka, inkontinence stolice, fekalom, cheilitida | ileus | |
| Poruchy jater a žlučových cest | zvýšení aminotransferáz | zvýšení gamaglutamyltransferázy, zvýšení hladin jaterních enzymů | žloutenka | ||
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | kopřivka, pruritus, vyrážka, alopecie, ekzém, suchá kůže, erytém, akné | poléková vyrážka, hyperkeratóza, seboroická dermatitida, lupy | Stevensův- Johnsonův syndrom / toxická epidermální nekrolýza, angioedém, změnazbarvení pokožky | ||
| Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně | muskuloskeletální bolest, bolest zad, artralgie | zvýšení hladiny kreatinfosfokinázy v krvi, svalové spasmy, ztuhlostkloubů, svalová slabost | rhabdomyolýza, otok kloubů, | abnormální držení těla | |
| Poruchy ledvin a močových cest | inkontinence moči, polakisurie, dysurie | retence moči | |||
| Stavy spojené | syndrom |
| s těhotenstvím, šestinedělím a perinatálnímobdobím | z vysazení léku u novorozenců(viz bod 4.6) | ||||
| Poruchy reprodukčního systému a prsu | amenorea | erektilní dysfunkce, porucha ejakulace, porucha menstruacee, gynekomastie,galaktorea, sexuální dysfunkce, bolest prsů | priapismus, prsní diskomfort, pocit plnosti prsů, zvětšení prsů, vaginální výtok | ||
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | pyrexie, astenie, únava, reakce v místě injekce | otok obličeje, otoke, zvýšení tělesné teploty, abnormální chůze, bolest na hrudi, hrudní diskomfort, malátnost, indurace | hypotermie, zimnice, žízeň, abstinenční příznaky, absces v místě injekce, celulitida v místě injekce, cystav místě injekce, hematom v místě injekce | snížení tělesné teploty, nekrózav místě injekce, vředv místě injekce | |
| Poranění, otravy a procedurální komplikace | pád |
a Četnost nežádoucích účinků je označena jako „není známo“, protože nebyly pozorovány v klinických studiích u paliperidon-palmitátu. Byly odvozeny buď ze spontánních hlášení po uvedení přípravku na trh a četnost nebylo možné stanovit, nebo byly odvozeny z údajů z klinických studií s risperidonem (jakékoli lékové formy) nebo perorálním paliperidonem a/nebo hlášení po uvedení přípravku na trh.
b Viz „Hyperprolaktinemie“ níže.
c Viz „Extrapyramidové příznaky“ níže.
d V placebem kontrolovaných studiích byl diabetes mellitus hlášen u 0,32 % pacientů léčených paliperidonem, oproti 0,39 % ve skupině s placebem. Celková incidence ze všech klinických studií u všech pacientů léčených paliperidonem byla 0,65 %.
e Insomnie zahrnuje: problémy s usínáním, střední insomnie; Konvulze zahrnují: generalizované tonicko-klonické záchvaty (grand mal); Otok zahrnuje: generalizovaný otok, periferní otok, hydrostatický intersticiální edém (pitting oedema); Menstruační obtíže zahrnují: opoždění menstruace, nepravidelnou menstruaci, oligomenorheu.
Nežádoucí účinky pozorované u lékových forem s risperidonem
Paliperidon je aktivním metabolitem risperidonu, proto se profily nežádoucích účinků obou látek (včetně perorálních a injekčních lékových forem) prolínají.
Popis vybraných nežádoucích účinků
Anafylaktické reakce
Vzácně byly zaznamenány případy anafylaktické reakce po injekci paliperidonu, které byly hlášeny během postmarketingových zkušeností u pacientů, kteří dříve tolerovali perorální risperidon nebo perorální paliperidon (viz bod 4.4).
Reakce v místě injekce
Nejčastěji hlášeným nežádoucím účinkem souvisejícím s místem injekce byla bolest. Většina těchto účinků byla hlášena jako mírné až střední závažnosti. Hodnocení bolesti v místě injekce u pacientů prováděné pomocí vizuální analogové škály vykazovalo tendenci poklesu četnosti a intenzity bolesti v čase ve všech hodnoceních s paliperidonem fáze 2 a 3. Injekce do deltového svalu byly vnímány jako mírně bolestivější než injekce podávané do hýžďového svalu. Ostatní reakce v místě injekce měly většinou mírnou intenzitu a zahrnovaly induraci (časté), pruritus (méně časté) a tvorbu uzlíků (vzácné).
Extrapyramidové příznaky (EPS)
EPS zahrnuje souhrnnou analýzu z následujících termínů: parkinsonismus (zahrnuje hypersekreci slin, muskuloskeletální ztuhlost, parkinsonismus, slinění, rigiditu „ozubeného kola“, bradykinezi, hypokinezi, maskovitý obličej, svalové napětí, akinezi, ztuhlost šíje, svalovou rigiditu, parkinsonickou chůzi, abnormální glabelární reflex, parkinsonický klidový tremor); akatizie (zahrnuje akatizii, neklid, hyperkinezi a syndrom neklidných nohou); dyskineze (dyskineze, svalové záškuby, choreoatetóza, atetóza a myoklonus); dystonie (zahrnuje dystonii, hypertonii, tortikolis, mimovolní svalové stahy, svalové kontraktury, blefarospasmus, okulogyrní krizi, paralýzu jazyka, spasmus tváře, laryngospasmus, myotonii, opistotonus, orofaryngeální spasmus, pleurototonus, spasmus jazyka a trismus) a tremor. Je nutno si uvědomit, že bylo zahrnuto širší spektrum příznaků, které nemusejí mít nutně extrapyramidový původ.
Zvýšení tělesné hmotnosti
V třináctitýdenním hodnocení zahrnujícím úvodní dávkování 150 mg část pacientů s abnormálním zvýšením tělesné hmotnosti ≥ 7 % vykázala trend související s dávkou, kdy incidence ve skupině s placebem byla 5 % ve srovnání s incidencemi 6 %, 8 % a 13 % ve skupinách s paliperidinem 25 mg, 100 mg, resp. 150 mg.
V průběhu 33týdenního otevřeného přechodového/udržovacího období dlouhodobého hodnocení prevence recidivy toto kritérium (nárůst tělesné hmotnosti ≥ 7 % od fáze dvojitého zaslepení k cílovému parametru) splnilo 12 % pacientů léčených paliperidonem; průměrná hodnota (SD) změny tělesné hmotnosti od výchozí hodnoty v otevřeném období byla +0,7 (4,79) kg.
Hyperprolaktinemie
V klinických hodnoceních bylo pozorováno zvýšení střední hodnoty sérového prolaktinu u pacientů obou pohlaví používajících paliperidon. Nežádoucí účinky, které mohou naznačovat zvýšení hladin prolaktinu (např. amenorea, galaktorea, menstruační poruchy, gynekomastie), byly hlášeny celkem u méně než 1 % pacientů.
Skupinové účinky
Během léčby antipsychotiky se mohou vyskytnout prodloužení intervalu QT, komorové arytmie (fibrilace komor, komorová tachykardie), náhlé neobjasněné úmrtí, srdeční zástava a torsade de pointes.
U antipsychotik byly hlášeny případy žilní trombembolie, včetně plicní embolie a případů hluboké žilní trombózy (četnost není známa).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.
Příznaky
Všeobecně jsou očekávané známky a příznaky důsledkem vystupňování známých farmakologických účinků paliperidonu, tj. ospalost a sedace, tachykardie a hypotenze, prodloužení intervalu QT a extrapyramidové příznaky. Torsade de pointes a fibrilace komor byly hlášeny u pacienta při předávkování perorálně podávaným paliperidonem. V případě akutního předávkování je nutné vzít v úvahu možnost zahrnutí více léčivých přípravků.
Léčba
Při stanovování potřeb léčby a zotavení je zapotřebí přihlížet k prodlouženému uvolňování léčivého přípravku a k dlouhému poločasu vylučování paliperidonu. Specifické antidotum paliperidonu není k dispozici. Je nutno provádět celková podpůrná opatření, tj. zajištění a udržování průchodnosti dýchacích cest a zajištění odpovídající oxygenace a ventilace.
Okamžitě je třeba zahájit monitorování srdečních funkcí, včetně kontinuálního sledování elektrokardiogramu z důvodu možných arytmií. Hypotenze a cirkulační kolaps se má léčit odpovídajícím způsobem jako je intravenózní podání tekutin a/nebo sympatomimetik. V případě závažných extrapyramidových příznaků se mají podávat anticholinergika. Pečlivé sledování a monitorování má pokračovat až do pacientova zotavení.
Farmakologické vlastnosti - NIAPELF 50MG
Farmakoterapeutická skupina: Psycholeptika, jiná antipsychotika, ATC kód: N05AX13. Paliperidon obsahuje racemickou směs (+) a (-) paliperidonu.
Mechanismus účinku
Paliperidon je selektivní blokátor monoaminových účinků, jehož farmakologické vlastnosti jsou odlišné od tradičních neuroleptik. Paliperidon se silně váže na serotoninergní 5-HT2 receptory a dopaminergní D2 receptory. Paliperidon také blokuje alfa 1-adrenergní receptory a v menším rozsahu rovněž H1-histaminergní a alfa 2-adrenergní receptory. Farmakologická účinnost (+) a (-) enanciomerů paliperidonu je kvalitativně i kvantitativně podobná.
Paliperidon se neváže na cholinergní receptory. Přestože je paliperidon silným D2-antagonistou, o kterých se předpokládá, že zmírňují pozitivní příznaky schizofrenie, působí méně katalepticky a snižuje motorické funkce v menším rozsahu než tradiční neuroleptika. Dominující centrální serotoninový antagonismus může snížit tendenci paliperidonu vyvolat extrapyramidové nežádoucí účinky.
Klinická účinnost
Akutní léčba schizofrenie
Účinnost paliperidonu při akutní léčbě schizofrenie byla stanovena ve čtyřech krátkodobých (jedno 9týdenní a tři 13týdenní) dvojitě zaslepených randomizovaných placebem kontrolovaných klinických hodnoceních s fixními dávkami u dospělých pacientů s akutní recidivou, kteří splnili kritéria DSM-IV pro schizofrenii. Fixní dávky paliperidonu byly v těchto hodnoceních podávány ve dnech 1, 8 a 36 u 9týdenního hodnocení a v případě 13týdenních hodnocení navíc v den 64. Při akutní léčbě schizofrenie paliperidonem nebyla potřeba žádná další perorální suplementace antipsychotiky.
Primární cílový parametr účinnosti byl definován jako snížení celkového skóre PANSS (Positive and Negative Syndrome Scale), jak je uvedeno v následující tabulce. PANSS je validovaný vícepoložkový systém obsahující pět faktorů pro hodnocení pozitivních příznaků, negativních příznaků, dezorganizovaného myšlení, nekontrolovaného nepřátelství/podráždění a úzkosti/deprese.
Funkce byla hodnocena pomocí stupnice osobní a sociální dovednosti (PSP, Personal and Social Performance). PSP je validovaná stupnice určená pro hodnocení klinickým lékařem, která slouží k měření osobní a sociální dovednosti ve čtyřech oblastech: společensky užitečné činnosti (práce a studium), osobní a společenské vztahy, sebepéče a rušivé a agresivní chování.
Ve 13týdenním klinickém hodnocení (n = 636) porovnávajícím tři fixní dávky paliperidonu (úvodní injekce 150 mg do deltového svalu, po které následovaly tři dávky do hýžďového nebo deltového svalu v dávkách 25 mg/4 týdny, 100 mg/4 týdny nebo 150 mg/4 týdny) s placebem, vykázaly všechny
tři dávky paliperidonu superioritu nad placebem při zvyšování celkového skóre PANSS. V tomto klinickém hodnocení byla u léčebných skupin s dávkami 100 mg/4 týdny a 150 mg/4 týdny, avšak nikoliv u skupiny s dávkou 25 mg/4 týdny, prokázána statistická superiorita nad placebem s ohledem na skóre PSP. Tyto výsledky potvrzují účinnost během celého trvání léčby a zlepšení hodnoty PANSS, které bylo pozorováno již 4. dne s významným oddělením od placeba ve skupinách 25 mg a 150 mg paliperidonu do 8. dne.
Výsledky dalších klinických hodnocení poskytly statisticky významné výsledky ve prospěch paliperidonu s výjimkou 50mg dávky v jednom klinickém hodnocení (viz tabulka níže).
| Celkové skóre PANSS (Positive and Negative Syndrome Scale), škály určující závažnost schizofrenie - Změna odvýchozích hodnot k cílové hodnotě - LOCF v klinických hodnoceních R092670-SCH-201, R092670-PSY-3003, R092670-PSY-3004 a R092670-PSY-3007: Soubor analýz primární účinnosti | |||||
| Placebo | 25 mg | 50 mg | 100 mg | 150 mg | |
| R092670-PSY-3007* | n = 160 | n = 155 | -- | n = 161 | n = 160 |
| Průměrná výchozí hodnota | 86,8 (10,31) | 86,9 (11,99) | 86,2 (10,77) | 88,4 (11,70) | |
| (SD) | -2,9 (19,26) | -8,0 (19,90) | -11,6 (17,63) | -13,2 (18,48) | |
| Průměrná změna (SD) | -- | 0,034 | < 0,001 | < 0,001 | |
| p-hodnota p (vs. placebo) | |||||
| R092670-PSY-3003 | n = 132 | -- | n = 93 | n = 94 | n = 30 |
| Průměrná výchozí hodnota | 92,4 (12,55) | 89,9 (10,78) | 90,1 (11,66) | 92,2 (11,72) | |
| (SD) | -4,1 (21,01) | -7,9 (18,71) | -11,0 (19,06) | -5,5 (19,78) | |
| Průměrná změna (SD) | -- | 0,193 | 0,019 | -- | |
| p-hodnota p (vs. placebo) | |||||
| R092670-PSY-3004 | n = 125 | n = 129 | n = 128 | n = 131 | -- |
| Průměrná výchozí hodnota | 90,7 (12,22) | 90,7 (12,25) | 91,2 (12,02) | 90,8 (11,70) | |
| (SD) | -7,0 (20,07) | -13,6 (21,45) | -13,2 (20,14) | -16,1 (20,36) | |
| Průměrná změna (SD) | -- | 0,015 | 0,017 | < 0,001 | |
| p-hodnota p (vs. placebo) | |||||
| R092670-SCH-201 | n = 66 | -- | n = 63 | n = 68 | -- |
| Průměrná výchozí hodnota | 87,8 (13,90) | 88,0 (12,39) | 85,2 (11,09) | ||
| (SD) | 6,2 (18,25) | -5,2 (21,52) | -7,8 (19,40) | ||
| Průměrná změna (SD) | -- | 0,001 | < 0,0001 | ||
| p-hodnota p (vs. placebo) | |||||
* V klinickém hodnocení R092670-PSY-3007 byla všem pacientům ve skupinách léčených paliperidonem podána 1. den úvodní dávka 150 mg, po které následovala předepsaná dávka.
Poznámka: Negativní změna skóre signalizuje zlepšení.
Udržovací léčba příznaků a oddálení relapsu schizofrenie
Účinnost paliperidonu při udržovací léčbě příznaků a oddálení relapsu schizofrenie byla stanovena pomocí dlouhodobého placebem kontrolovaného dvojitě zaslepeného klinického hodnocení s flexibilní dávkou, kterého se účastnilo 849 dospělých pacientů v produktivním věku splňujících kritéria DSM- IV pro schizofrenii. Toto hodnocení zahrnovalo 33týdenní fázi otevřené akutní léčby a stabilizace, po které následovala fáze randomizace ve dvojitě zaslepeném uspořádání kontrolovaná placebem pro sledování relapsu a 52týdenní otevřené období pokračovací léčby. V tomto klinickém hodnocení byl paliperidon podáván měsíčně v dávkách 25, 50, 75 a 100 mg. Dávka 75 mg byla povolena pouze pro 52týdenní otevřenou pokračovací léčbu. Pacientům byly na počátku podávány flexibilní dávky (25 - 100 mg) paliperidonu během 9týdenního přechodového období, po kterém následovalo udržovací období v délce 24 týdnů, v němž bylo požadováno, aby pacienti měli skóre PANSS ≤ 75. Úpravy dávkování byly povoleny pouze během prvních 12 týdnů udržovacího období. Celkem 410 stabilizovaných pacientů bylo randomizováno buď do skupiny s paliperidonem [střední doba trvání 171 dnů (rozmezí 1 až 407 dnů)] nebo do skupiny s placebem [střední doba trvání 105 dnů (rozmezí 8 až 441 dnů)], a to až do doby, než se u nich objevily příznaky relapsu schizofrenie ve fázi dvojitého zaslepení s proměnlivým trváním. Klinické hodnocení bylo časně ukončeno z důvodu účinnosti, kdy byla prokázána významně delší doba do relapsu (p < 0,0001, viz obrázek 1) u pacientů léčených paliperidonem ve srovnání s placebem (poměr rizik = 4,32; 95% interval spolehlivosti (CI): 2,4 - 7,7).
Dny od randomizace
Dlouhodobý test, P- hodnota<0.0001
Placebo N=156 Paliperidon N=156
Odhadované procento subjektů bez relapsu
Obrázek 1: Kaplan-Meierův graf času do relapsu – Interim analýza (soubor interim analýzy ITT (Intent-to-Treat))
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií s paliperidonem u všech podskupin pediatrické populace u schizofrenie. Informace o použití u pediatrické populace viz bod 4.2.
Absorpce a distribuce
Paliperidon-palmitát je proléčivo paliperidonu, ester kyseliny palmitové. Vzhledem k mimořádně nízké rozpustnosti ve vodě se po intramuskulárním injekčním podání paliperidon-palmitát pomalu rozpouští a poté je hydrolyzován na paliperidon a absorbován do systémového oběhu.
Po intramuskulárním podání jednorázové dávky se plazmatické koncentrace paliperidonu postupně zvyšují a vrcholových plazmatických koncentrací je dosaženo za střední dobu Tmax v délce 13 dnů. Uvolňování léčivé látky začíná již 1. den a trvá nejméně 4 měsíce.
Při intramuskulárním podání jednorázových dávek (25 - 150 mg) do deltového svalu byla pozorována průměrně o 28 % vyšší hodnota Cmax ve srovnání s injekčním podáním do hýžďového svalu. Dvě počáteční intramuskulární injekční podání do deltového svalu v dávkách 150 mg 1. den a 100 mg 8. den pomáhají rychle dosáhnout
terapeutických koncentrací. Profil uvolňování a režim dávkování paliperidonu zaručuje setrvalé terapeutické koncentrace. Celková expozice paliperidonu po podání paliperidonu byla úměrná
dávce v dávkovém rozmezí 25 - 150 mg a méně úměrná dávce pro Cmax při dávkách překračujících 50 mg. Průměrný poměr mezi vrcholem (peak)/nejnižším bodem (trough) v rovnovážném stavu pro dávku 100 mg paliperidonu byl 1,8 po podání do hýžďového svalu a 2,2 po podání do deltového svalu.
Medián zdánlivého poločasu paliperidonu po podání paliperidonu v dávkovém rozmezí 25 - 150 mg se pohyboval mezi 25 a 49 dny.
Absolutní biologická dostupnost paliperidon-palmitátu po podání paliperidonu je 100 %.
Po podání paliperidon-palmitátu se vzájemně přeměňují (+) a (-) enanciomery paliperidonu a dosahuje se poměru AUC (+) k (-) přibližně 1,6 - 1,8.
Vazba na plazmatické bílkoviny racemického paliperidonu je 74 %. Biotransformace a eliminace
Za jeden týden po podání jedné perorální dávky 1 mg 14C-paliperidonu s okamžitým uvolňováním bylo vyloučeno 59 % podané dávky v nezměněné formě do moče, což poukazuje na to, že paliperidon není výrazně metabolizován játry. Přibližně 80 % z podané radioaktivity bylo nalezeno v moči a 11 % ve stolici. In vivo byly identifikovány čtyři způsoby metabolizace, ale žádný neznamenal více než 6,5
% z podané dávky: dealkylace, hydroxylace, dehydrogenace a štěpení benzisoxazolu. I když studie in vitro naznačovaly úlohu CYP2D6 a CYP3A4 v metabolismu paliperidonu, nebyly získány žádné důkazy in vivo, že se tyto izoenzymy významně podílejí na metabolismu paliperidonu. Populační farmakokinetické analýzy neprokázaly znatelný rozdíl zjevné clearance perorálně podaného paliperidonu mezi rychlými a pomalými metabolizátory substrátů CYP2D6. Ve studiích in vitro s lidskými jaterními mikrozomy bylo prokázáno, že paliperidon neinhibuje významným způsobem metabolismus léčiv, která jsou metabolizována izoenzymy cytochromu P450, zahrnujícími CYP1A2, CYP2A6, CYP2C8/9/10, CYP2D6, CYP2E1, CYP3A4 a CYP3A5.
Studie in vitro prokázaly, že paliperidon je substrátem P-glykoproteinu a ve vysokých koncentracích je jeho slabým inhibitorem. Údaje in vivo nejsou k dispozici a klinický význam není znám.
Porovnání injekčního podávání paliperidon-palmitátu s dlouhodobým účinkem s perorálním paliperidonem s prodlouženým uvolňováním
Přípravek Niapelf je koncipován tak, aby dodával paliperidon v průběhu jednoho měsíce, zatímco perorálně podávaný paliperidon s prodlouženým uvolňováním se podává každodenně. Zahajovací režim pro paliperidon (v dávkách 150 mg/100 mg do deltového svalu 1. den/8. den) je koncipován tak, aby bylo rychle dosaženo rovnovážných koncentrací paliperidonu při zahajování léčby bez užívání perorální suplementace.
Obecně se celkové výchozí plazmatické hladiny při injekčním podání paliperidonu pohybovaly v rozmezí expozic, které byly pozorovány u perorálně podávaného paliperidonu s prodlouženým
uvolňováním v dávkách 6 – 12 mg. Prostřednictvím zahajovacího režimu pro injekční paliperidon bylo možno u pacientů zachovat hodnotu v rozmezí expozice, která platí pro perorálně podávaný paliperidon s prodlouženým uvolňováním v dávkách 6 – 12 mg, a to i ve dnech nejnižší koncentrace (trough) před podáním další dávky (8. den a 36. den). Vzhledem k rozdílu ve středních hodnotách farmakokinetických profilů těchto dvou léčivých přípravků je při přímém srovnávání jejich farmakokinetických vlastností nezbytná zvýšená opatrnost.
Porucha funkce jater
Paliperidon není významně metabolizován v játrech. Ačkoliv nebyl paliperidon hodnocen u pacientů s poruchou funkce jater, u pacientů s lehkou nebo středně těžkou poruchou funkce jater není požadována úprava dávkování. Ve studii s perorálním paliperidonem u pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater (třída B dle Childa a Pugha) byly plazmatické koncentrace volného paliperidonu podobné jako u zdravých jedinců. Paliperidon nebyl hodnocen u pacientů s těžkou poruchou funkce jater.
Porucha funkce ledvin
U pacientů s různými stupni funkce ledvin byla hodnocena eliminace jednorázové perorální dávky paliperidonu ve formě 3mg tablety s prodlouženým uvolňováním. Vylučování paliperidonu klesalo se snižující se odhadovanou hodnotou clearance kreatininu. Celková clearance paliperidonu byla snížena průměrně o 32 % u pacientů s lehkou poruchou funkce ledvin (Clcr = 50 až < 80 ml/min), o 64 % u středně těžké poruchy funkce ledvin (Clcr = 30 až < 50 ml/min) a o 71 % u těžké poruchy funkce ledvin (Clcr = 10 až < 30 ml/min), což odpovídá průměrně 1,5-, 2,6-, resp. 4,8násobnému zvýšení expozice (AUCinf) ve srovnání se zdravými jedinci. Na základě omezeného počtu pozorování prováděných s přípravkem Niapelf u pacientů s lehkou poruchou funkce ledvin a farmakokinetických simulací se doporučuje snížení dávky (viz bod 4.2).
Starší pacienti
Populační farmakokinetická analýza neprokázala žádný důkaz rozdílů ve farmakokinetice souvisejících s věkem.
Index tělesné hmotnosti (BMI)/tělesná hmotnost
Farmakokinetická hodnocení paliperidon-palmitátu prokázala poněkud nižší (10 - 20 %) plazmatické koncentrace paliperidonu u pacientů s nadváhou nebo obézních pacientů ve srovnání s pacienty s normální tělesnou hmotností (viz bod 4.2).
Rasové rozdíly
Populační farmakokinetická analýza dat z hodnocení perorálně podávaného paliperidonu neprokázala rasově závislé rozdíly ve farmakokinetice paliperidonu po injekčním podání paliperidonu.
Pohlaví
Mezi muži a ženami nebyly pozorovány klinicky významné rozdíly. Vliv kouření
Na základě studií in vitro s lidskými jaterními enzymy nebyl paliperidon substrátem pro CYP1A2; kouření by proto nemělo mít vliv na farmakokinetiku paliperidonu. Vliv kouření na farmakokinetiku paliperidonu nebyl u injekčního paliperidonu hodnocen. Populační farmakokinetická analýza založená na údajích získaných pro perorálně podávané tablety paliperidonu s prodlouženým uvolňováním prokázala mírné snížení expozice paliperidonu u kuřáků v porovnání s nekuřáky. Tento rozdíl se však nejeví jako klinicky významný.
Farmaceutické údaje - NIAPELF 50MG
Polysorbát 20 Makrogol
Monohydrát kyseliny citronové (E 330) Hydrogenfosforečnan sodný
Monohydrát dihydrogenfosforečnanu sodného Hydroxid sodný (E 524) (k úpravě pH)
Voda pro injekci
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
Předplněná injekční stříkačka (cyklický olefinový kopolymer) s pístem, zábranou zpětného posuvu a krytem hrotu (brombutylová pryž), s bezpečnostní jehlou 22G 1½ palce (0,72 mm x 38,1 mm) a bezpečnostní jehlou 23G 1 palec (0,64 mm x 25,4 mm).
Velikosti balení:
Balení obsahuje 1 předplněnou injekční stříkačku a 2 jehly.