KLIMICIN 150MG/ML Injekční/infuzní roztok

Parenterálně podaný klindamycin je určen k léčbě infekcí vyvolaných bakteriemi citlivými na klindamycin. Je určen k léčbě:

• infekcí periodontálních tkání (periodontitida, odontogenní absces)

• infekcí horních cest dýchacích (tonzilitida, faryngitida, sinusitida, otitis media, spálová horečka) a infekcí dolních cest dýchacích (bronchitida, pneumonie, empyém, plicní absces)

• infekcí kůže a měkkých tkání (akné, furunkuly, celulitida, impetigo, erysipel, paronychium, infikované rány, abscesy)

• akutní a chronické osteomyelitidy, septické artritidy

• intraabdominální infekce (peritonitida, absces) v kombinaci s antibiotikem účinným proti gramnegativním bakteriím

• gynekologických infekcí (endometritida, parametritida, salpingitida, tuboovariální abscesy, pooperační infekce) v kombinaci s antibiotikem účinným proti gramnegativním bakteriím

• mozkové toxoplasmózy u pacientů s AIDS v kombinaci s pyrimethaminem

• pneumonie způsobené Pneumocystis jiroveci u pacientů s AIDS – v kombinaci s primachinem

• alternativní léčbě malárie způsobené Plasmodium falciparum v kombinaci s chininem.

  –

• bakteriemie spojená s výše uvedenými infekcemi nebo u nichž existuje podezření, že s nimi souvisí

  Tento přípravek je určen pro dospělé, dospívající a děti od 1 měsíce.

  Je nutno přihlížet k oficiálním místním pokynům o správném používání antibakteriálních látek.

Dospělí

Doporučená denní dávka přípravku Klimicin při středně těžkých infekcích je 1200 až 1800 mg denně, rozdělená do 3 nebo 4 stejných dávek.

Při těžkých infekcích je doporučená dávka 2400 až 2700 mg denně, rozdělená do 3 nebo 4 stejných dávek. Při život ohrožujících infekcích je možno intravenózní dávku zvýšit až na maximálně 4800 mg za den.

Léčba malárie

Doporučená dávka je 20 mg/kg/den po dobu alespoň 5 dní.

Individuální intramuskulární dávky nesmějí přesáhnout 600 mg. Individuální dávka v jediné infuzi nesmí přesáhnout 1200 mg.

Pediatrická populace

Přípravek Klimicin se nesmí podávat předčasně narozeným novorozencům nebo novorozencům do 1 měsíce narozeným v termínu z důvodu obsahu benzylalkoholu (viz body 4.3, 4.4).

Děti a dospívající ve věku od 1 měsíce až do 16 let: doporučená dávka je 20 až 40 mg/kg denně rozdělená do 3 nebo 4 stejných dávek.

Maximální denní dávka je 40 mg/kg tělesné hmotnosti.

Infekce beta-hemolytickými streptokoky vyžadují alespoň 10denní léčbu, aby se předešlo vzniku pozdních komplikací, tj. revmatické horečky a glomerulonefritidy.

Starší pacienti

U starších pacientů není potřeba žádná úprava dávky (viz bod 5.2 Farmakokinetické vlastnosti).

Porucha funkce ledvin

Úprava dávkování není nutná, s výjimkou pacientů s úplným selháním ledvin, kterým je nutno podat polovinu obvyklé dávky. U pacientů na hemodialýze, peritoneální dialýze nebo hemofiltraci není úprava dávky nutná (viz bod 5.2 Farmakokinetické vlastnosti).

Porucha funkce jater

Na základě naměřených sérových koncentrací léčiva může být nutné dávku upravit (viz bod 5.2 Farmakokinetické vlastnosti).

Způsob podání

Dávky se aplikují intramuskulárně nebo pomalou intravenózní infuzí.

Před intravenózním podáním je nutno roztok klindamycinu naředit, přičemž infuze musí trvat alespoň 10 až 60 minut (viz bod 6.6 Pokyny k použití přípravku a zacházení s ním).

Hypersenzitivita na klindamycin, linkomycin, nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Přípravek Klimicin se nesmí podávat předčasně narozeným novorozencům nebo novorozencům narozeným v termínu z důvodu obsahu benzylalkoholu (viz bod 4.4).

Závažné hypersenzitivní a kožní reakce

U pacientů léčených klindamycinem byly hlášeny závažné hypersenzitivní reakce a případy závažných, život ohrožujících nebo fatálních kožních reakcí, včetně lékové reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS), Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN) a akutní generalizované exantematózní pustulózy (AGEP). Pacienti mají být poučeni o známkách a příznacích těchto závažných kožních reakcí a mají být důkladně sledováni s ohledem na možný výskyt kožních reakcí. Jakmile se objeví hypersenzitivita nebo závažná kožní reakce, je třeba podávání klindamycinu ukončit, zvážit alternativní terapii a zahájit vhodnou léčbu (viz body 4.3 Kontraindikace a 4.8 Nežádoucí účinky).

Pokud se u pacienta v souvislosti s podáváním klindamycinu v minulosti závažná kožní reakce, jako např. SJS, TEN, DRESS nebo AGEP, vyskytla, nesmí být léčba klindamycinem již znovu zahájena.

Gastrointestinální poruchy

Léčba antibakteriálními přípravky způsobuje změnu normální mikrobiální flory tlustého střeva vedoucí k přerůstání Clostridioides difficile. Toto bylo hlášeno téměř u všech antibiotik včetně klindamycinu. Clostridioides difficile produkuje toxiny A a B, které se podílí na rozvoji průjmu (CDAD – Clostridioides difficile associated diarrhea) a je primární příčinou tzv. postantibiotické kolitidy.

Diagnózu CDAD je důležité vzít v úvahu u všech pacientů s průjmem vzniklým po podávání antibakteriálních přípravků. Průjem může progredovat v kolitidu, včetně pseudomembranózní kolitidy (viz bod 4.8), a to od mírné až po fatální. Pokud vznikne podezření anebo se potvrdí postantibiotický průjem nebo kolitida, probíhající léčba antibiotiky včetně klindamycinu má být ukončena a mají být okamžitě zahájena adekvátní terapeutická opatření. Léčivé přípravky inhibující peristaltiku jsou v těchto případech kontraindikovány.

Renální toxicita

Zřídka byly hlášeny případy akutního poškození ledvin, včetně akutního selhání ledvin. U pacientů, kteří mají již existující renální dysfunkci nebo souběžné užívají nefrotické léčivé přípravky, je třeba zvážit monitorování funkce ledvin.

Pokud léčba trvá delší dobu, je vhodné provést funkční vyšetření jater a ledvin.

Superinfekce

Podávání přípravku Klimicin může vést k superinfekci rezistentními mikroorganizmy, zejména kvasinkami.

Hypersenzitivita na penicilin

Léčba klindamycinem je možnou alternativní léčbou v případě alergie na penicilin (hypersenzitivita na penicilin). Nejsou žádné zprávy o zkřížené alergii mezi klindamycinem a penicilinem a nelze ji očekávat na základě strukturálního rozdílu mezi těmito látkami.

Nicméně jsou známy jednotlivé případy anafylaktické reakce (hypersenzitivity) po podání klindamycinu u osob s již existující alergií na penicilin. Toto je nutné brát v úvahu

v průběhu léčby klindamycinem u pacientů, kteří jsou alergičtí na penicilin.

Další upozornění

Vzhledem k tomu, že klindamycin neproniká dostatečně do mozkomíšního moku, není vhodný pro léčbu meningitidy.

Klimicin se intravenózně nesmí podávat neředěný ve formě bolusové injekce, má se podávat ve formě pomalé infuze minimálně po dobu 10 – 60 minut (viz bod 4.2).

Pomocné látky

Benzylalkohol

Tento léčivý přípravek obsahuje benzylalkohol, existuje zvýšené riziko z důvodu kumulace u malých dětí. Intravenózní podání benzylalkoholu je spojeno se závažnými nežádoucími účinky a úmrtím novorozenců („gasping syndrom“). Není známo, jaké nejmenší množství benzylalkoholu může způsobit toxickou reakci.

Velké objemy benzylalkoholu se musí podávat s opatrností a pouze pokud je to nezbytné, zejména v případě, že pacient má poruchu funkce ledvin nebo jater, protože existuje riziko kumulace a toxické reakce (metabolická acidóza).

Sodík

Tento léčivý přípravek obsahuje 15,1 mg sodíku v jedné ampulce (2 ml) a 30,2 mg sodíku v jedné injekční lahvičce (4 ml), což jsou 0,75 % (resp.1,5 %) doporučeného maximálního denního přijmu potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.

Antagonisté vitaminu K

U pacientů léčených klindamycinem v kombinaci s antagonisty vitaminu K (např. warfarin, acenokumarol a fluindion) byly hlášeny zvýšené hodnoty koagulačních testů (PT/INR) a/nebo případy krvácení. U pacientů současně léčených antagonisty vitaminu K mají být proto často prováděny koagulační testy.

Neuromuskulární blokátory

Bylo prokázáno, že klindamycin má schopnost vyvolat blokádu neuromuskulárního přenosu a může potencovat účinek jiných neuromuskulárních blokátorů. U pacientů, kteří tyto léčivé přípravky užívají, je proto třeba podávat klindamycin opatrně.

Erythromycin

Klindamycin nemá být, pokud možno, podáván s erythromycinem, vzhledem k antibakteriálnímu účinku, který byl in vitro pozorován jako antagonistický.

Linkomycin

Byla pozorována zkřížená rezistence mezi klindamycinem a linkomycinem.

Další interakce

Klindamycin je metabolizován především enzymem CYP3A4 a v menší míře pak CYP3A5. Proto mohou inhibitory CYP3A4 a CYP3A5 snižovat clearance klindamycinu a induktory těchto izoenzymů mohou clearance klindamycinu zvyšovat (viz bod 5.2). V přítomnosti silného induktoru CYP3A4 rifampicinu, sledujte možný pokles účinnosti.

Studie in vitro naznačují, že klindamycin neinhibuje CYP1A2, CYP2C9, CYP2C19, CYP2E1 nebo CYP2D6 a pouze mírně inhibuje CYP3A4. Klinicky významné interakce mezi klindamycinem a současně podávanými léčivými přípravky metabolizovanými těmito enzymy CYP jsou proto nepravděpodobné.

Těhotenství

Reprodukční studie toxicity na potkanech a králících při perorálním a subkutánním podání neprokázaly poruchy fertility nebo poškození plodu působením klindamycinu s výjimkou dávek toxických pro matku. Na základě reprodukčních studií na zvířatech nelze vždy předpovědět odezvu u lidí.

Klindamycin prochází u člověka placentou. Po opakovaných dávkách dosahovaly koncentrace v plodové vodě přibližně 30% koncentrace v krvi matky.

Benzylalkohol může procházet placentou.

V klinických studiích u těhotných žen nebylo systémové podání klindamycinu během druhého a třetího trimestru spojeno se zvýšeným výskytem kongenitálních abnormalit. Neexistují žádné srovnatelné a kontrolované studie u těhotných žen během prvního trimestru.

Klindamycin by měl být v těhotenství používán jen tehdy, je-li to zcela nezbytné.

Kojení

Klindamycin se vylučuje do lidského mateřského mléka v koncentracích 0,7 - 3,8 μg/ml. Vzhledem k možnému riziku závažných nežádoucích účinků u kojených dětí, nemá být klindamycin podáván kojícím ženám, pokud to není nezbytně nutné.

Fertilita

Studie fertility u potkanů, kterým byl klindamycin podáván perorálně, neprokázaly žádný účinek na fertilitu ani na rozmnožovací schopnost. Nejsou k dispozici žádné údaje o vlivu klindamycinu na fertilitu člověka.

Klindamycin nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

Nejčastěji se vyskytujícími nežádoucími účinky během léčby klindamycinem jsou průjem, vyrážka, tromboflebitida a abnormální výsledky funkčních jaterních testů. Nejzávažnějšími nežádoucími účinky, které se mohou během léčby vyskytnout, jsou anafylaktická reakce (včetně anafylaktického šoku), závažné kožní reakce jako jsou Stevensův-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza a léková reakce

s eozinofilií a systémovými příznaky, akutní selhání ledvin a pseudomembranózní kolitida. Po rychlém intravenózním podání byly zaznamenány také případy hypotenze a kardiopulmonální zástavy.

Následující tabulka zahrnuje nežádoucí účinky identifikované na základě zkušeností z klinických studií a postmarketingového průzkumu podle třídy orgánových systémů a frekvence. Frekvence nežádoucích účinků je uvedena podle následující konvence: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině frekvence jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

*Nežádoucí účinky identifikované po uvedení přípravku na trh

**Byly hlášeny ve vzácných případech po příliš rychlém intravenózním podání (viz bod 4.2)

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

Hemodialýza a peritoneální dialýza jsou při odstranění klindamycinu ze séra neúčinné.