SUGAMMADEX AMOMED 100MG/ML Injekční roztok
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC
Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - SUGAMMADEX AMOMED 100MG/ML
Reverze neuromuskulární blokády navozené rokuroniem nebo vekuroniem u dospělých.
Pro pediatrickou populaci: U pediatrických pacientů od narození do 17 let je sugammadex doporučen pouze pro běžné zrušení blokády vyvolané rokuroniem.
Výdej sugammadexu je vázán na lékařský předpis. Dávkování
Sugammadex má být podáván pouze anesteziologem nebo pod jeho dohledem. Doporučuje se použití vhodné monitorovací techniky ke sledování zotavení z neuromuskulární blokády (viz bod 4.4).
Doporučená dávka sugammadexu závisí na stupni neuromuskulární blokády, která má být zrušena. Doporučená dávka nezávisí na způsobu vedení anestezie.
Sugammadex lze používat k reverzi různých stupňů neuromuskulární blokády navozené rokuroniem
nebo vekuroniem:
Dospělí
Rutinní reverze
Doporučená dávka sugammadexu po blokádě vyvolané podáním rokuronia nebo vekuronia je
4 mg/kg, jestliže je při monitorování hloubky nervosvalové blokády v režimu PTC (post-tetanic counts) dosaženo 1–2 svalových záškubů. Medián doby do obnovení poměru T4/T1 na hodnotu 0,9 je kolem 3 minut (viz bod 5.1).
Sugammadex v dávce 2 mg/kg se doporučuje podávat, pokud po blokádě vyvolané rokuroniem nebo vekuroniem došlo ke spontánnímu zotavení alespoň do opětovného nástupu T2. Medián doby do obnovení poměru T4/T1 na hodnotu 0,9 je kolem 2 minut (viz bod 5.1).
Použití doporučeného dávkování k rutinní reverzi povede k o něco rychlejšímu mediánu doby do
obnovení poměru T4/T1 na hodnotu 0,9 u rokuronia ve srovnání s vekuroniem vyvolanou neuromuskulární blokádou (viz bod 5.1).
Okamžitá reverze blokády navozené rokuroniem
Je-li klinicky nutná okamžitá reverze nervosvalové blokády po podání rokuronia, doporučuje se podat sugammadex v dávce 16 mg/kg. Pokud se podá sugammadex v dávce 16 mg/kg 3 minuty po bolusu bromidu rokuronia v dávce 1,2 mg/kg, je možné očekávat medián doby do obnovení poměru T4/T1 na hodnotu 0,9 přibližně 1,5 minuty (viz bod 5.1).
Nejsou k dispozici žádná data doporučující použití sugammadexu k okamžité reverzi blokády vyvolané vekuroniem.
Opětovné podání sugammadexu
Ve výjimečných případech rekurence neuromuskulární blokády po operaci (viz bod 4.4) po iniciálním podání sugammadexu v dávce 2 mg/kg nebo 4 mg/kg se doporučuje podání opakované dávky
4 mg/kg. Po druhé dávce sugammadexu se má pacient pečlivě monitorovat, aby byl zajištěn setrvalý návrat neuromuskulární funkce.
Opětovné podání rokuronia nebo vekuronia po sugammadexu
Pro čekací dobu pro opětovné podání rokuronia nebo vekuronia po sugammadexem zrušené blokádě viz bod 4.4.
Dodatečné informace pro zvláštní populace
Porucha funkce ledvin
Podání sugammadexu pacientům s těžkou poruchou funkce ledvin (včetně pacientů vyžadujících dialýzu (clearance kreatininu < 30 ml/min)) se nedoporučuje (viz bod 4.4).
Klinické studie u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin neposkytují dostatečné informace
o bezpečnosti, které by podporovaly použití sugammadexu u těchto pacientů (viz také bod 5.1). Pro mírnou a středně těžkou poruchu funkce ledvin (clearance kreatininu ≥ 30 a < 80 ml/min): doporučené dávky jsou stejné jako pro dospělé bez poruchy funkce ledvin.
Starší pacienti
Po podání sugammadexu při opětovném nástupu T2 po blokádě navozené rokuroniem byl medián doby do obnovení poměru T4/T1 na hodnotu 0,9 u dospělých (18–64 let) 2,2 minuty, u starších dospělých (65–74 let) 2,6 minuty a u velmi starých dospělých (75 let a více) 3,6 minuty. Přestože doba zotavení u starších pacientů má pomalejší tendenci, doporučuje se dodržovat stejné dávkování jako u dospělých (viz bod 4.4).
Obézní pacienti
U obézních pacientů, včetně pacientů s morbidní obezitou (index tělesné hmotnosti ≥ 40 kg/m²) má být dávka sugammadexu založena na aktuální tělesné hmotnosti. Je třeba dodržovat stejné doporučení pro dávkování jako u dospělých.
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater nebyly provedeny klinické studie. Je třeba dbát opatrnosti, pokud se zvažuje použití sugammadexu u pacientů s těžkou poruchou funkce jater nebo v případech, kdy je porucha funkce jater doprovázena koagulopatií (viz bod 4.4).
Pro mírnou až středně těžkou poruchu funkce jater: jelikož se sugammadex vylučuje hlavně ledvinami, nejsou potřeba žádné úpravy dávkování.
Pediatrická populace (od narození do 17 let)
Aby se zvýšila přesnost dávkování u pediatrické populace, lze sugammadex naředit na koncentraci
10 mg/ml (viz bod 6.6).
Rutinní reverze
Dávka sugammadexu 4 mg/kg se doporučuje pro reverzi blokády navozené rokuroniem, pokud
zotavení dosáhlo alespoň 1–2 svalových záškubů.
Dávka 2 mg/kg se doporučuje pro reverzi blokády navozené rokuroniem při opětovném dosažení T2 (viz bod 5.1).
Okamžitá reverze
Okamžitá reverze u pediatrické populace nebyla zkoumána. Způsob podání
Sugammadex se má podávat intravenózně jako jednorázová bolusová injekce. Dávka se má podávat rychle, během 10 sekund do existujícího intravenózního setu (viz bod 6.6). V klinických studiích se sugammadex podával pouze jako jednorázový bolus.
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Stejně jako po jakékoli jiné anestezii s neuromuskulární blokádou se doporučuje monitorovat pacienta v období bezprostředně následujícím po operaci kvůli nežádoucím příhodám včetně rekurence neuromuskulární blokády.
Monitorování dýchacích funkcí během zotavení
Dokud není po reverzi neuromuskulární blokády obnoveno adekvátní spontánní dýchání, je u pacientů nutná ventilační podpora. I když je zotavení z neuromuskulární blokády kompletní, mohou jiné léky použité v peri- nebo postoperačním období utlumit dýchání, a proto může stále být potřebná ventilační podpora. Pokud dojde po extubaci k rekurenci neuromuskulární blokády, má být zajištěna adekvátní ventilace.
Rekurence neuromuskulární blokády
V klinických studiích se subjekty, jimž bylo podáno rokuronium nebo vekuronium, bylo po podání
sugammadexu v dávce deklarované pro danou hloubku neuromuskulární blokády pozorována
s incidencí 0,20 % rekurence neuromuskulární blokády, a to na základě monitorace neuromuskulární blokády nebo klinických projevů. Použití nižších, než doporučených dávek může vést ke zvýšenému riziku rekurence neuromuskulární blokády po její počáteční reverzi a nedoporučuje se (viz bod 4.2 a bod 4.8).
Vliv na hemostázu
Ve studii s dobrovolníky s dávkou sugammadexu 4 mg/kg a 16 mg/kg vedlo jeho podání
k maximálnímu průměrnému prodloužení aktivovaného parciálního tromboplastinového času (aPTT) o 17 %, resp. 22 % a mezinárodního normalizovaného poměru pro protrombinový čas [PT(INR)] o 11 %, resp. 22 %. Tato omezená prodloužení průměrného aPTT a PT(INR) trvala jen krátce
(≤ 30 minut). Na základě klinického souboru dat (N = 3 519) a specifické studie s 1 184 pacienty
s prodělanou zlomeninou kyčle/operací s náhradou velkých kloubů neměl samotný sugammadex
v dávce 4 mg/kg nebo v kombinaci s antikoagulancii žádný klinicky relevantní účinek na incidenci peri- a pooperačních krvácivých komplikací.
V in vitro experimentech byla zaznamenána farmakodynamická interakce (prodloužení aPTT a PT) s antagonisty vitaminu K, nefrakciovaným heparinem, nízkomolekulárními heparinoidy, rivaroxabanem a dabigatranem. U pacientů, kteří profylakticky dostávají antikoagulancia rutinně po operaci, není tato farmakodynamická interakce klinicky relevantní. Je třeba dbát opatrnosti, pokud
zvažujeme použití sugammadexu u pacientů léčených antikoagulancii pro preexistující nebo současné onemocnění.
Zvýšené riziko krvácení nemůže být vyloučeno u pacientů:
-
s dědičným deficitem koagulačního faktoru závislého na vitaminu K;
-
s preexistujícími koagulopatiemi;
-
léčených kumarinovými deriváty a při INR nad 3,5;
-
užívajících antikoagulancia, kteří dostávají sugammadex v dávce 16 mg/kg.
Pokud je z lékařského hlediska nutné podat těmto pacientům sugammadex, musí anesteziolog rozhodnout, zda přínos převýší možné riziko krvácivých komplikací, a to s ohledem na krvácivé příhody v anamnéze pacienta a druh plánované operace. Jestliže je těmto pacientům podáván sugammadex, doporučuje se monitorovat parametry hemostázy a koagulace.
Čekací doba pro opětovné podání neuromuskulárních blokátorů (NMBA) po předchozí reverzi
sugammadexem
Tabulka 1: Opětovné podání rokuronia a vekuronia po rutinní reverzi blokády (až do dávky sugammadexu 4 mg/kg)
Minimální čekací doba NMBA a podaná dávka 5 minut rokuronium v dávce 1,2 mg/kg 4 hodiny rokuronium v dávce 0,6 mg/kg nebovekuronium v dávce 0,1 mg/kg Nástup neuromuskulární blokády může být prodloužen až o přibližně 4 minuty a trvání neuromuskulární blokády může být zkráceno na přibližně 15 minut po opětovném podání dávky rokuronia 1,2 mg/kg během 30 minut po podání sugammadexu.
Na základě FK modelování má být doporučená čekací doba u pacientů s mírnou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin po rutinní reverzi blokády sugammadexem 24 hodin pro opětovné podání dávky rokuronia 0,6 mg/kg nebo vekuronia 0,1 mg/kg. Je-li požadována kratší čekací doba, dávka rokuronia pro novou neuromuskulární blokádu má být 1,2 mg/kg.
Opětovné podání rokuronia nebo vekuronia po okamžité reverzi blokády (sugammadex v dávce
16 mg/kg): Ve velmi vzácných případech, kdy je toto požadováno, je navržena čekací doba 24 hodin.
Jestliže je neuromuskulární blokáda požadována před uplynutím doporučené čekací doby, mají být použity nesteroidní neuromuskulární blokátory. Nástup depolarizujících neuromuskulárních blokátorů může být pomalejší, než se očekává, protože značná část postsynaptických nikotinových receptorů může být stále obsazena neuromuskulárním blokátorem.
Porucha funkce ledvin
Sugammadex se nedoporučuje používat u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin, včetně těch, kteří potřebují dialýzu (viz bod 5.1).
Mělká anestezie
Pokud byla neuromuskulární blokáda v klinických studiích záměrně zrušena v průběhu anestezie, příležitostně byly zaznamenány známky mělké anestezie (pohyby, kašel, grimasy a přisátí tracheální kanyly).
Pokud je neuromuskulární blokáda zrušena, zatímco anestezie pokračuje, mají být dle klinické potřeby podány další dávky anestetika a/nebo opiátů.
Závažná bradykardie
Ve vzácných případech byla během minut po podání sugammadexu pro reverzi neuromuskulární blokády pozorována závažná bradykardie. Vzácně může bradykardie vést k srdeční zástavě (viz
bod 4.8). Pacienti mají být pečlivě monitorováni kvůli hemodynamickým změnám během a po zrušení neuromuskulární blokády. Pokud se objeví klinicky významná bradykardie, mají být podána anticholinergika, jako je atropin.
Porucha funkce jater
Sugammadex se nemetabolizuje ani není vylučován játry; proto nebyly provedeny konkrétní studie
u pacientů s jaterní poruchou. Pacienti s těžkou poruchou funkce jater mají být léčeni s velkou opatrností (viz bod 4.2). V případě, že je porucha funkce jater doprovázena koagulopatií viz informace o vlivu na hemostázu.
Použití na jednotkách intenzivní péče (JIP)
Sugammadex nebyl hodnocen u pacientů, kterým bylo rokuronium nebo vekuronium podáno
v podmínkách JIP.
Použití k reverzi blokády navozené jinými neuromuskulárními blokátory, než je rokuronium/vekuronium
Sugammadex se nemá používat k reverzi blokády vyvolané nesteroidními neuromuskulárními blokátory, jako jsou přípravky obsahující sukcinylcholin nebo benzylisochinolin.
Sugammadex se nemá používat k reverzi blokády vyvolané steroidními neuromuskulárními blokátory, jinými než rokuronium nebo vekuronium, protože pro tyto případy nejsou údaje o účinnosti a bezpečnosti. Jsou k dispozici limitované údaje o reverzi blokády vyvolané pankuroniem, ale v této situaci se nedoporučuje používat sugammadex.
Opožděné zotavení
Delší doba zotavení může být spojena s některými stavy vyvolávajícími prodloužený cirkulační čas, jako je kardiovaskulární onemocnění, vyšší věk (viz bod 4.2 pro čas nezbytný k zotavení u starších pacientů) nebo edematózní stav (např. těžká porucha funkce jater).
Lékové hypersenzitivní reakce
Kliničtí lékaři mají být připraveni na možnost vzniku lékových hypersenzitivních reakcí (včetně anafylaktických reakcí) a přijmout nezbytná opatření (viz bod 4.8).
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje až 9,4 mg sodíku v jednom ml, což odpovídá 0,5 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.
Informace uvedené v tomto bodě jsou založeny na vazebné afinitě mezi sugammadexem a jinými léčivými přípravky, neklinických experimentech, klinických studiích a simulaci využívající model, který bere v úvahu farmakodynamický účinek neuromuskulárních blokátorů a farmakokinetickou interakci mezi neuromuskulárními blokátory a sugammadexem. Na základě těchto údajů se neočekávají žádné klinicky významné farmakodynamické interakce s jinými léčivými přípravky
s výjimkou následujících:
U toremifenu a kyseliny fusidové nelze vyloučit interakce v důsledku vytěsnění (nejsou předpokládány žádné klinicky relevantní zachycené interakce).
U hormonálních kontraceptiv nelze vyloučit klinicky relevantní zachycené interakce (nejsou předpokládány interakce v důsledku vytěsnění).
Interakce potenciálně ovlivňující účinnost sugammadexu (vytěsnění)
Po podání některých léčivých přípravků po sugammadexu může být teoreticky rokuronium nebo vekuronium ze sugammadexu vytěsněno. Důsledkem může být rekurence neuromuskulární blokády. V této situaci musí být pacient ventilován. Podávání léčivých přípravků způsobujících vytěsnění má být v případě infuze ukončeno. Po parenterálním podání jiného léčivého přípravku během 7,5 hodin po podání sugammadexu se mají v případech, kdy lze předpokládat potenciální interakci v důsledku vytěsnění, u pacientů pečlivě monitorovat známky rekurence neuromuskulární blokády (přibližně do 15 minut).
Toremifen
Při podání toremifenu, který má relativně vysokou vazebnou afinitu k sugammadexu a který se může vyskytnout v relativně vysoké plazmatické koncentraci, se může objevit vytěsnění vekuronia nebo
rokuronia z vazby na sugammadex. Kliničtí lékaři si musí být vědomi, že obnova poměru T4/T1 na
hodnotu 0,9 může být proto opožděna u pacientů, kterým byl toremifen podán v den operace.
Intravenózní podání kyseliny fusidové
Podání kyseliny fusidové v předoperační fázi může způsobit zpoždění zotavení poměru T4/T1 na hodnotu 0,9. V pooperační fázi se neočekává rekurence neuromuskulární blokády, protože infuze kyseliny fusidové trvá několik hodin a hladiny v krvi se kumulují během 2–3 dnů. Pro instrukce ohledně znovupodání sugammadexu viz bod 4.2.
Interakce potenciálně ovlivňující účinnost jiných léčivých přípravků (zachycené interakce) Po podání sugammadexu mohou být určité léčivé přípravky méně účinné kvůli nižší (volné)
koncentraci v plazmě. Jestliže je taková situace pozorována, doporučuje se klinickému lékaři uvážit opětovné podání léčivého přípravku, podání terapeuticky ekvivalentního léčivého přípravku (přednostně z jiné chemické skupiny) a/nebo nefarmakologické intervence podle potřeby.
Hormonální kontraceptiva
Odhaduje se, že interakce mezi dávkou sugammadexu 4 mg/kg a progesteronem vede k podobnému snížení gestagenní expozice (34 % AUC), jako pokud se denní dávka perorálního kontraceptiva užije o 12 hodin později, což může vést ke snížení účinnosti. U estrogenů se předpokládá menší vliv. Proto je podání bolusové dávky sugammadexu považováno za ekvivalentní jedné vynechané dávce perorálního steroidního kontraceptiva (buď kombinovaného nebo pouze progesteronového). Pokud je sugammadex podáván ve stejný den jako perorální kontracepce, postupuje se dle doporučení při vynechání dávky v příbalové informaci perorálního kontraceptiva. V případě neperorální hormonální kontracepce musí pacientka v příštích 7 dnech použít přídatnou nehormonální kontracepční metodu a řídit se radou v příbalové informaci léčivého přípravku.
Interakce v důsledku přetrvávajícího účinku rokuronia nebo vekuronia
Jsou-li v pooperačním období použity léčivé přípravky, které potencují neuromuskulární blokádu, je nutné věnovat zvláštní pozornost možnosti rekurence neuromuskulární blokády (viz bod 4.4). Viz seznam specifických léčivých přípravků, které zesilují neuromuskulární blokádu, uvedený
v příbalových informacích rokuronia nebo vekuronia. Pokud je pozorována rekurence neuromuskulární blokády, stav pacienta může vyžadovat mechanickou ventilaci a opakované podání sugammadexu (viz bod 4.2).
Interference s laboratorními testy
Obecně sugammadex neinterferuje s laboratorními testy, s možnou výjimkou sérové hladiny progesteronu. Interference s tímto testem je pozorována u plazmatických koncentrací sugammadexu 100 mikrogramů/ml (maximální plazmatická hladina po bolusové injekci v dávce 8 mg/kg).
Ve studii s dobrovolníky při dávce sugammadexu 4 mg/kg a 16 mg/kg vedlo jeho podání
k maximálnímu prodloužení aPTT o 17 %, resp. 22 % a PT (INR) o 11 %, resp. 22 %. Tato omezená prodloužení průměrného aPTT a PT(INR) trvala jen krátce (≤ 30 minut). V in vitro experimentech byla zaznamenána farmakodynamická interakce (prodloužení aPTT a PT) s antagonisty vitaminu K, nefrakciovaným heparinem, nízkomolekulárními heparinoidy, rivaroxabanem a dabigatranem (viz bod 4.4).
Pediatrická populace
Nebyly provedeny žádné formální studie interakcí. Výše uvedené interakce u dospělých a upozornění
v bodě 4.4 se mají vzít v úvahu také u pediatrické populace.
Těhotenství
Pro sugammadex nejsou k dispozici žádné klinické údaje vzhledem k těhotenství.
Studie prováděné na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky s ohledem na
těhotenství, vývoj embrya/plodu, porod nebo poporodní vývoj.
Při podávání sugammadexu těhotným ženám je třeba postupovat s opatrností.
Kojení
Není známo, zda se sugammadex vylučuje do lidského mateřského mléka. Klinické studie na zvířatech ukázaly, že je sugammadex vylučován do mléka. Perorální absorpce cyklodextrinů je celkově nízká a neočekává se žádný vliv na kojené dítě po podání jednorázové dávky kojící ženě. Je nutno rozhodnout, zda přerušit kojení nebo přerušit/zdržet se podání sugammadexu, přičemž se posoudí přínos kojení pro dítě a přínos terapie pro ženu.
Fertilita
Účinky sugammadexu na lidskou fertilitu nebyly hodnoceny. Studie hodnotící fertilitu provedené na zvířatech neprokázaly škodlivé účinky.
Není známo, zda má Sugammadex Amomed vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
Souhrn bezpečnostního profilu
Sugammadex se podává spolu s neuromuskulárními blokátory a anestetiky u pacientů podstupujících chirurgický zákrok. Proto je obtížné stanovit kauzalitu nežádoucích účinků.
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky u chirurgických pacientů byly kašel, komplikace zajištění dýchacích cest při anestezii, komplikace anestezie, hypotenze v souvislosti s výkonem a procedurální komplikace (časté (≥ 1/100 až < 1/10)).
Tabulka 2: Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Bezpečnost sugammadexu byla hodnocena u 3 519 jednotlivých subjektů na základě údajů
z bezpečnostní databáze sdružených studií fáze I–III. Následující nežádoucí účinky byly hlášeny v placebem kontrolovaných studiích, v nichž byla subjektům podána anestezie a/nebo neuromuskulární blokátor (1 078 subjektům byl podán sugammadex, 544 placebo).
Nežádoucí účinky jsou seřazeny podle tříd orgánových systémů a podle četnosti [Velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000)]
| Třída orgánového systému | Frekvence | Nežádoucí účinky (preferované termíny) |
| Poruchy imunitního systému | Méně časté | Lékové hypersenzitivní reakce (viz bod 4.4) |
| Respirační, hrudní a mediastinální poruchy | Časté | Kašel |
| Poranění, otravya procedurální komplikace | Časté | Komplikace zajištění dýchacích cest při anestezii |
| Komplikace anestezie (vizbod 4.4) | ||
| Hypotenze v souvislostis výkonem | ||
| Procedurální komplikace |
Popis vybraných nežádoucích účinků Lékové hypersenzitivní reakce
U některých pacientů a dobrovolníků se vyskytly lékové hypersenzitivní reakce, včetně anafylaxe (pro informace o dobrovolnících, viz níže uvedené Informace o zdravých dobrovolnících). V klinických studiích chirurgických pacientů byly tyto reakce hlášeny méně často a u hlášení po uvedení na trh je
četnost neznámá.
Tyto reakce kolísaly od izolovaných kožních reakcí k závažným systémovým reakcím (např. anafylaxe, anafylaktický šok) a objevovaly se u pacientů bez předchozí expozice sugammadexu. Příznaky spojené s těmito reakcemi mohou zahrnovat: zrudnutí, kopřivku, erytematózní exantém, (závažnou) hypotenzi, tachykardii, otok jazyka, otok hltanu, bronchospasmus a plicní obstrukční příhody. Závažné hypersenzitivní reakce mohou být fatální.
Po uvedení na trh byla pozorována hypersenzitivita jak na sugammadex, tak i na komplex
sugammadexu s rokuroniem.
Komplikace zajištění dýchacích cest při anestezii
Komplikace zajištění dýchacích cest při anestezii zahrnovaly záškuby jako reakci na zavádění endotracheální trubice, kašel, mírné záškuby, excitaci během výkonu, kašel během zavádění anestezie nebo během výkonu, nebo nástup spontánního dýchání související se zavedením anestezie.
Komplikace anestezie
Komplikace anestezie svědčící pro obnovu neuromuskulární funkce, včetně pohybu končetiny nebo těla nebo kašel v průběhu anestezie či operace, grimasy nebo přisávání k endotracheální trubici (viz bod 4.4 Mělká anestezie).
Procedurální komplikace
Procedurální komplikace zahrnovaly kašel, tachykardii, bradykardii, pohyb a zvýšení tepu.
Závažná bradykardie
Po uvedení přípravku na trh byly během minut po podání sugammadexu pozorovány izolované případy závažné bradykardie a bradykardie se srdeční zástavou (viz bod 4.4).
Rekurence neuromuskulární blokády
V klinických studiích se subjekty (N = 2 022), jimž bylo podáno rokuronium nebo vekuronium, byla po podání sugammadexu v dávce deklarované pro danou hloubku neuromuskulární blokády pozorována s incidencí 0,20 % rekurence neuromuskulární blokády, a to na základě monitorace neuromuskulární blokády nebo klinických projevů (viz bod 4.4).
Informace o zdravých dobrovolnících
V randomizované, dvojitě zaslepené studii byla zkoumána incidence lékových hypersenzitivních reakcí u zdravých dobrovolníků po podání až 3 dávek placeba (N = 76), sugammadexu v dávce 4 mg/kg (N = 151) nebo sugammadexu v dávce 16 mg/kg (N = 148). Hlášení podezření na
hypersenzitivitu byla posuzována zaslepenou komisí. Incidence komisí potvrzené hypersenzitivity byla 1,3 % ve skupině dostávající placebo, 6,6 % ve skupině se sugammadexem v dávce 4 mg/kg a 9,5 % ve skupině se sugammadexem v dávce 16 mg/kg. Po podání placeba nebo sugammadexu
v dávce 4 mg/kg nebyly hlášeny případy anafylaxe. Po podání první dávky sugammadexu v množství 16 mg/kg se vyskytl jeden potvrzený případ anafylaxe (incidence 0,7 %). Nebylo prokázáno zvýšení četnosti nebo závažnosti případů hypersenzitivity při opakovaném podávání sugammadexu.
V předchozí studii s podobným uspořádáním se vyskytly tři potvrzené případy anafylaxe, všechny tři po podání sugammadexu v dávce 16 mg/kg (incidence 2,0 %).
Podle databáze údajů sloučených z klinických studií fáze I zahrnují nežádoucí účinky považované za časté (≥ 1/100 až < 1/10) nebo velmi časté (≥ 1/10) a vyskytující se s vyšší četností u subjektů, jimž byl podán sugammadex, než u subjektů s placebem dysgeuzii (10,1 %), bolest hlavy (6,7 %), nauzeu (5,6 %), urtikarii (1,7 %), pruritus (1,7 %), závrať (1,6 %), zvracení (1,2 %) a bolest břicha (1,0 %).
Dodatečné informace o zvláštních populacích
Pacienti s plicním onemocněním
Z údajů po uvedení přípravku na trh a z jedné klinické studie zaměřené na pacienty s anamnézou plicních komplikací byl hlášený bronchospasmus označen jako nežádoucí účinek s možnou spojitostí s podáním přípravku. Jako u všech pacientů s anamnézou plicních komplikací si má být klinik vědom možnosti výskytu bronchospasmu.
Pediatrická populace
Ve studiích u pediatrických pacientů od narození do 17 let byl bezpečnostní profil sugammadexu (až do dávky 4 mg/kg) obecně podobný profilu pozorovanému u dospělých.
Pacienti s morbidní obezitou
V jedné klinické studii věnované pacientům s morbidní obezitou byl bezpečnostní profil většinou podobný profilu u dospělých pacientů ze sdružených studií fáze I-III (viz tabulka 2).
Pacienti s těžkým systémovým onemocněním
Ve studii s pacienty, kteří byli dle klasifikace ASA (American Society of Anesthesiologists) zařazeni do skupiny 3 nebo 4 (pacienti s těžkým systémovým onemocněním nebo pacienti s těžkým systémovým onemocněním, které je trvale ohrožuje na životě), byl profil nežádoucích účinků u těchto pacientů s klasifikací ASA skupiny 3 a 4 obecně podobný jako u dospělých pacientů ve sdružených studiích fáze 1 až 3 (viz tabulka 2 a bod 5.1).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.
V klinických studiích byl hlášen 1 případ náhodného předávkování 40 mg/kg bez signifikantních nežádoucích účinků. Ve studii tolerance u lidí byl sugammadex podáván v dávkách až do 96 mg/kg. Nebyly hlášeny žádné na dávce závislé ani závažné nežádoucí účinky.
Sugammadex může být odstraněn za použití hemodialýzy s vysokým filtračním průtokem, ale ne
s nízkým filtračním průtokem. Na základě klinických studií jsou koncentrace sugammadexu v plazmě sníženy až o 70 % po 3 až 6 hodinách dialýzy.
Farmakologické vlastnosti - SUGAMMADEX AMOMED 100MG/ML
Farmakoterapeutická skupina: všechny jiné terapeutické přípravky, antidota, ATC kód: V03AB35 Mechanismus účinku
Sugammadex je modifikovaný gama-cyklodextrin, což je látka selektivně vázající relaxancia. Vytváří komplex s neuromuskulárně blokujícími látkami rokuroniem nebo vekuroniem v plazmě, a tím redukuje množství neuromuskulárně blokující látky dostupné pro vazbu na nikotinové receptory
v neuromuskulárním spojení. Výsledkem toho je zrušení neuromuskulární blokády vyvolané rokuroniem nebo vekuroniem.
Farmakodynamické účinky
Sugammadex se podával v dávkách od 0,5 mg/kg do 16 mg/kg v dávkovacích studiích s rokuroniem navozenou blokádou (bromid rokuronia v dávce 0,6; 0,9; 1,0 a 1,2 mg/kg s udržovacími dávkami i bez nich) a s vekuroniem navozenou blokádou (bromid vekuronia v dávce 0,1 mg/kg s udržovacími dávkami i bez nich) v rozličném časovém bodě/hloubce blokády. V těchto studiích byl jasně pozorován vztah mezi dávkou a odpovědí na tuto dávku.
Klinická účinnost a bezpečnost
Sugammadex se může podávat v několika časových bodech po podání rokuronium-bromidu nebo vekuronium-bromidu.
Rutinní reverze – hluboká neuromuskulární blokáda
Pacienti byli v pivotní studii náhodně rozděleni do skupiny s rokuroniem nebo vekuroniem.
Po poslední dávce rokuronia nebo vekuronia, při PTC 1–2, byl podán sugammadex v dávce 4 mg/kg nebo neostigmin v dávce 70 mcg/kg v randomizovaném režimu. Doba od začátku podání sugammadexu nebo neostigminu k zotavení na hodnotu T4/T1 0,9 byla:
Tabulka 3: Čas (minuty) od podání sugammadexu nebo neostigminu při hluboké neuromuskulární blokádě (PTC 1–2) po rokuroniu nebo vekuroniu, k zotavení na T4/T1 0,9
| Neuromuskulární blokátor | Léčebný režim | |
| Sugammadex (4 mg/kg) | Neostigmin (70 μg/kg) | |
| Rokuronium | ||
| N | 37 | 37 |
| Medián (minuty) | 2,7 | 49,0 |
| Rozmezí | 1,2–16,1 | 13,3–145,7 |
| Vekuronium | ||
| N | 47 | 36 |
| Medián (minuty) | 3,3 | 49,9 |
| Rozmezí | 1,4–68,4 | 46,0–312,7 |
Rutinní reverze – střední neuromuskulární blokáda
V jiné pivotní studii byli pacienti náhodně rozděleni do skupin s rokuroniem nebo vekuroniem. Po poslední dávce rokuronia nebo vekuronia při znovuobjevení T2 byl podán sugammadex v dávce
2 mg/kg nebo neostigmin v dávce 50 μg/kg v randomizovaném režimu. Doba od začátku podání sugammadexu nebo neostigminu k zotavení na T4/T1 0,9 byla:
Tabulka 4: Čas (minuty) od podání sugammadexu nebo neostigminu po rokuroniu nebo vekuroniu při znovuobjevení se T2 k obnově na T4/T1 0,9
| Neuromuskulární blokátor | Léčebný režim | |
| Sugammadex (2 mg/kg) | Neostigmin (50 μg/kg) | |
| Rokuronium | ||
| N | 48 | 48 |
| Medián (minuty) | 1,4 | 17,6 |
| Rozmezí | 0,9–5,4 | 3,7–106,9 |
| Vekuronium | ||
| N | 48 | 45 |
| Medián (minuty) | 2,1 | 18,9 |
| Rozmezí | 1,2–64,2 | 2,9–76,2 |
Sugammadexem navozená reverze neuromuskulární blokády vyvolané rokuroniem byla srovnávána
s reverzí neuromuskulární blokády vyvolané cis-atrakuriem pomocí neostigminu. Při znovuobjevení se T2 byl podán sugammadex v dávce 2 mg/kg nebo neostigmin v dávce 50 μg/kg. Sugammadex vedl
k rychlejší revrezi neuromuskulární blokády vyvolané rokuroniem ve srovnání s reverzí neuromuskulární blokády vyvolané cis-atrakuriem pomocí neostigminu:
Tabulka 5: Čas (minuty) od podání sugammadexu nebo neostigminu při znovuobjevení se T2 po rokuroniu nebo cis-atrakuriu k obnově T4/T1 na hodnotu 0,9
| Neuromuskulární blokátor | Léčebný režim | |
| Rokuronium a sugammadex (2 mg/kg) | Cis-atrakurium a neostigmin (50 μg/kg) | |
| N | 34 | 39 |
| Medián (minuty) | 1,9 | 7,2 |
| Rozmezí | 0,7–6,4 | 4,2–28,2 |
Pro okamžitou reverzi
Doba obnovy z neuromuskulární blokády indukované suxamethoniem (1 mg/kg) byla porovnána se sugammadexem (16 mg/kg, o 3 minuty později) navozenou obnovou z rokuroniem vyvolané blokády (1,2 mg/kg).
Tabulka 6: Čas (minuty) od podání rokuronia a sugammadexu nebo suxamethonia k obnově T1
10 %
| Neuromuskulární blokátor | Léčebný režim | |
| Rokuronium a sugammadex (16 mg/kg) | Sukcinylcholin (1 mg/kg) | |
| N | 55 | 55 |
| Medián (minuty) | 4,2 | 7,1 |
| Rozmezí | 3,5–7,7 | 3,7–10,5 |
V souhrnných analýzách byl hlášen následující čas obnovy pro 16 mg/kg sugammadexu po 1,2 mg/kg
rokuronium-bromidu
Tabulka 7: Doba (v minutách) od podání sugammadexu ve 3. minutě po podání rokuronia k obnově poměru T4/T1 na hodnoty 0,9; 0,8 nebo 0,7
| T4/T1 0,9 | T4/T1 0,8 | T4/T1 0,7 | |
| N | 65 | 65 | 65 |
| Medián (minuty) | 1,5 | 1,3 | 1,1 |
| Rozmezí | 0,5–14,3 | 0,5–6,2 | 0,5–3,3 |
Porucha funkce ledvin
Dvě otevřené klinické studie srovnávaly účinnost a bezpečnost sugammadexu u chirurgických pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin a bez ní. V jedné studii byl sugammadex podáván po blokádě indukované rokuroniem při 1–2 PTC (4 mg/kg; N = 68); v druhé studii byl sugammadex podáván při znovuobjevení se T2 (2 mg/kg; N = 30). Zotavení z blokády bylo mírně prodlouženo
u pacientů s těžkou poruchou ledvin, ve srovnání s pacienty bez poruchy funkce ledvin. U pacientů s těžkou poruchou ledvin nebyly v těchto studiích hlášeny případy reziduální neuromuskulární blokády nebo rekurentní neuromuskulární blokády.
Pacienti s morbidní obezitou
Studie se 188 pacienty, u nichž byla diagnostikována morbidní obezita, zkoumala dobu do zotavení ze střední nebo hluboké neuromuskulární blokády vyvolané rokuroniem nebo vekuroniem. Pacienti dostávali sugammadex v dávce 2 mg/kg nebo 4 mg/kg podle úrovně blokády, dávkovaný randomizovaným, dvojitě zaslepeným způsobem buď podle aktuální tělesné hmotnosti nebo ideální tělesné hmotnosti. Sdružená analýza napříč hloubkou blokády a neuromuskulárními blokátory ukázala, že medián doby do obnovení TOF (train-of-four) poměru ≥ 0,9 u pacientů s dávkováním podle aktuální tělesné hmotnosti (1,8 minuty) byla statisticky signifikantně kratší (p < 0,0001) než u pacientů s dávkováním podle ideální tělesné hmotnosti (3,3 minuty).
Pediatrická populace
Od 2 do < 17 let
Studie s 288 pacienty ve věku od 2 do < 17 let hodnotila bezpečnost a účinnost sugammadexu vs neostigminu jako léku pro reverzi neuromuskulární blokády vyvolané rokuroniem nebo vekuroniem.
Zotavení ze středně hluboké blokády do obnovení TOF poměru ≥ 0,9 bylo významně rychlejší ve skupině se sugammadexem v dávce 2 mg/kg ve srovnání se skupinou s neostigminem (geometrický průměr 1,6 minuty pro sugammadex v dávce 2 mg/kg a 7,5 minuty pro neostigmin, poměr geometrických průměrů 0,22; 95 % CI (0,16; 0,32), (p< 0,0001)). Sugammadex v dávce 4 mg/kg dosáhl zrušení hluboké blokády s geometrickým průměrem 2,0 minuty, což je podobné výsledkům pozorovaným u dospělých. Tyto účinky byly konzistentní pro všechny studované věkové kohorty (2 až < 6; 6 až < 12; 12 až < 17 let) a pro rokuronium i vekuronium (viz bod 4.2).
Od narození do < 2 let
Studie se 145 pacienty ve věku od narození do < 2 let hodnotila bezpečnost a účinnost sugammadexu vs. neostigminu jako léku ke zrušení neuromuskulární blokády vyvolané rokuroniem nebo vekuroniem. Doba do neuromuskulárního zotavení ze středního stupně blokády byla významně kratší (p = 0,0002) u účastníků, kterým byl podáván sugammadex v dávce 2 mg/kg ve srovnání
s neostigminem (medián 1,4 minuty pro sugammadex v dávce 2 mg/kg a 4,4 minuty pro neostigmin; poměr rizik= 2,40; 95 % CI: 1,37; 4,18). Sugammadex v dávce 4 mg/kg dosáhl rychlého neuromuskulárního zotavení z hluboké blokády s mediánem 1,1 minuty. Tyto účinky byly konzistentní pro všechny studované věkové kohorty (od narození do 27 dnů; od 28 dnů do < 3 měsíců; od 3 měsíců do < 6 měsíců a od 6 měsíců do < 2 let). Viz bod 4.2.
Pacienti s těžkým systémovým onemocněním
Studie s 331 pacienty, kteří byli dle klasifikace ASA zařazeni do skupiny 3 nebo 4, zkoumala incidenci arytmií (sinusová bradykardie, sinusová tachykardie nebo jiné srdeční arytmie) vznikajících při léčbě po podání sugammadexu.
U pacientů dostávajících sugammadex (2 mg/kg, 4 mg/kg, nebo 16 mg/kg) byla incidence arytmií vznikajících při léčbě obecně podobná jako při podávání neostigminu (50 µg/kg až do maximální dávky 5 mg) + glykopyrronia (10 µg/kg až do maximální dávky 1 mg). Profil nežádoucích účinků u pacientů s klasifikací ASA skupiny 3 a 4 byl obecně podobný jako u dospělých pacientů ve sdružených studiích fáze 1 až 3, proto není nutná úprava dávkování (viz bod 4.8).
Farmakokinetické parametry sugammadexu byly vypočítány z celkového součtu koncentrací sugammadexu komplexně vázaného i nevázaného. Předpokládá se, že farmakokinetické parametry, jako je clearance a distribuční objem, jsou u anestezovaných subjektů u komplexně vázaného i nevázaného sugammadexu stejné.
Distribuce
Pozorovaný distribuční objem sugammadexu v ustáleném stavu je u dospělých pacientů s normální renální funkcí přibližně 11 až 14 litrů (na základě konvenční nekompartmentové farmakokinetické analýzy). Sugammadex, ani komplex sugammadexu a rokuronia se neváže na plazmatické bílkoviny nebo erytrocyty, jak bylo prokázáno in vitro při použití v mužské plazmě a v plné krvi. Při podání ve formě i.v. bolusu vykazuje sugammadex v dávkovacím rozmezí od 1 do 16 mg/kg lineární kinetiku.
Metabolismus
V preklinických a klinických studiích nebyly zaznamenány žádné metabolity sugammadexu a jako cesta eliminace byla pozorována pouze exkrece nezměněného přípravku ledvinami.
Eliminace
U dospělých anestezovaných pacientů s normální renální funkcí je poločas eliminace (t1/2) sugammadexu přibližně 2 hodiny a odhadovaná plazmatická clearance je zhruba 88 ml/min. Studie hmotnostní bilance ukázala, že > 90 % dávky bylo vyloučeno za 24 hodin. Močí se vyloučilo 96 % dávky, z čehož nejméně 95 % může být přisuzováno nezměněnému sugammadexu. Vylučování stolicí nebo vydechovaným vzduchem bylo menší než 0,02 % dávky. Podání sugammadexu zdravým dobrovolníkům mělo za následek zvýšení renální eliminace rokuronia v komplexu.
Zvláštní populace
Porucha funkce ledvin a věk
Ve farmakokinetické studii srovnávající pacienty s těžkou poruchou funkce ledvin a pacienty
s normální renální funkcí byly hladiny sugammadexu v plazmě podobné během první hodiny po podání a poté se hladina rychleji snižovala u kontrolní skupiny. Celková expozice sugammadexu byla prodloužena, což vedlo k 17krát vyšší expozici u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin. Nízké koncentrace sugammadexu jsou u pacientů se závažnou renální insuficiencí detekovatelné ještě alespoň 48 hodin po podání dávky.
V druhé studii porovnávající subjekty se středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce ledvin se
subjekty s normální funkcí ledvin se s klesající mírou funkce ledvin clearance sugammadexu významně snížila a t½ byl významně prodloužen. Expozice byla u subjektů se středně těžkou poruchou funkce ledvin dvakrát vyšší a u subjektů s těžkou poruchou funkce ledvin pětkrát vyšší. Koncentrace sugammadexu u pacientů s těžkou renální insuficiencí nebyla 7 dní po podání dávky detekovatelná.
| Vybrané charakteristiky pacientů | Průměrné předpokládané FK parametry (CV*%) | |||||
| Demografie VěkTělesná hmotnost | Renální funkce Clearance kreatininu (ml/min) | Clearance (ml/min) | Distribuční objemv ustáleném stavu (l) | Eliminační poločas (hod) | ||
| Dospělí | Normální | 100 | 84 (26) | 13 | 2,2 (23) | |
| 40 let75 kg | Porucha | Lehká | 50 | 48 (28) | 15 | 4,1 (25) |
| Středně těžká | 30 | 29 (28) | 15 | 7,0 (26) | ||
| Těžká | 10 | 8,9 (27) | 16 | 23 (27) | ||
| Starší osoby | Normální | 80 | 73 (27) | 13 | 2,6 (25) | |
| 75 let75 kg | Porucha | Lehká | 50 | 48 (27) | 15 | 4,1 (25) |
| Středně těžká | 30 | 29 (26) | 15 | 6,9 (25) | ||
| Těžká | 10 | 8,9 (28) | 16 | 23 (27) | ||
| Dospívající | Normální | 95 | 71 (27) | 10 | 2,0(23) | |
| 15 let56 kg | Porucha | Lehká | 48 | 41 (28) | 11 | 3,8 (25) |
| Středně těžká | 29 | 25 (28) | 12 | 6,3 (25) | ||
| Těžká | 9,5 | 7,4 (28) | 12 | 22 (28) | ||
| Děti mladšího školního věku | Normální | 60 | 39 (29) | 5,8 | 2,1 (24) | |
| 9 let28 kg | Porucha | Lehká | 30 | 21 (27) | 6,3 | 4,0 (25) |
| Středně těžká | 18 | 12 (28) | 6,5 | 6,8 (26) | ||
| Těžká | 6,0 | 3,3 (28) | 6,7 | 25 (27) | ||
| Děti předškolního věku | Normální | 37 | 22 (26) | 3,4 | 2,1 (24) | |
| 3,5 roku15 kg | Porucha | Lehká | 18 | 11 (28) | 3,5 | 4,2 (25) |
| Středně těžká | 11 | 6,1 (27) | 3,6 | 7,6 (27) | ||
| Těžká | 3,7 | 1,6 (27) | 3,7 | 28 (27) | ||
| Batole | Normální | 28 | 16 (28) | 2,5 | 2,1 (24) | |
| 1,5 roku11 kg | Porucha | Lehká | 14 | 7,6 (28) | 2,5 | 4,4 (26) |
| Středně těžká | 8,4 | 4,2 (28) | 2,6 | 7,9 (28) | ||
| Těžká | 2,8 | 1,1 (27) | 2,6 | 29 (27) | ||
| Kojenec | Normální | 21 | 12 (28) | 1,8 | 2,2 (24) | |
| 6 měsíců7,9 kg | Porucha | Lehká | 11 | 5,4 (27) | 1,9 | 4,6 (26) |
| Středně těžká | 6,4 | 2,9 (26) | 1,9 | 8,3 (26) | ||
| Těžká | 2,1 | 0,76 (28) | 1,9 | 32 (27) | ||
| Novorozenec | Normální | 13 | 13 (28) | 1,1 | 1,3 (22) | |
| 15 dní3,8 kg | Porucha | Lehká | 6,4 | 5,7 (26) | 1,1 | 2,7 (23) |
| Středně těžká | 3,9 | 3,1 (27) | 1,1 | 4,8 (26) | ||
| Těžká | 1,3 | 0,77 (27) | 1,1 | 18 (26) | ||
Tabulka 8: Souhrn farmakokinetických parametrů sugammadexu uváděných podle věku a renální funkce je uveden níže
*CV = variační koeficient Pohlaví
Nebyly pozorovány rozdíly mezi pohlavími.
Rasa
Ve studiích zdravých Japonců a bělochů nebyly pozorovány klinicky významné rozdíly ve farmakokinetických parametrech. Omezené údaje nesvědčí pro rozdíly ve farmakokinetických parametrech u Afroameričanů.
Tělesná hmotnost
Analýza populační farmakokinetiky u dospělých a starších pacientů neukázala klinicky významný vztah clearance a distribučního objemu s tělesnou hmotností.
Obezita
V jedné klinické studii s pacienty s morbidní obezitou byl podáván sugammadex v dávce 2 mg/kg a 4 mg/kg podle aktuální tělesné hmotnosti (n = 76) nebo ideální tělesné hmotnosti (n = 74). Expozice sugammadexu se zvýšila lineárně v závislosti na dávce po podání dávky podle aktuální tělesné hmotnosti nebo ideální tělesné hmotnosti. Mezi pacienty s morbidní obezitou a běžnou populací nebyly pozorovány žádné klinicky významné rozdíly ve farmakokinetice.
Farmaceutické údaje - SUGAMMADEX AMOMED 100MG/ML
Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6.
Fyzikální inkompatibilita byla pozorována s verapamilem, ondansetronem a ranitidinem.
3 roky
Chemická a fyzikální stabilita po prvním otevření a naředění byla prokázána po dobu 48 hodin
při teplotě 2 °C až 25 °C. Z mikrobiologického hlediska má být naředěný přípravek použit okamžitě.
Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou
v odpovědnosti uživatele a normálně nemá být doba delší než 24 hodin při teplotě 2 °C až 8 °C, pokud ředění neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.
Uchovávejte při teplotě do 30 °C. Chraňte před mrazem.
Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Podmínky uchovávání naředěného léčivého přípravku viz bod 6.3.
2 ml roztoku v injekční lahvičce z čirého skla typu I, uzavřené potahovanou chlorobutylovou pryžovou zátkou s oranžovým odtrhovacím uzávěrem.
Balení: 10 injekčních lahviček obsahujících 2 ml
Přípravek Sugammadex Amomed se může injikovat do intravenózního setu s probíhající kontinuální infuzí s následujícími intravenózními roztoky: chloridem sodným 9 mg/ml (0,9 %), glukózou
50 mg/ml (5 %), chloridem sodným 4,5 mg/ml (0,45 %) a glukózou 25 mg/ml (2,5 %), roztokem Ringer-laktátu, Ringerovým roztokem, glukózou 50 mg/ml (5 %) v chloridu sodném 9 mg/ml (0,9 %).
Infuzní linka se má mezi podáním sugammadexu a jiných léčivých přípravků dostatečně propláchnout (např. 0,9 % roztokem chloridu sodného).
Použití u pediatrické populace
Pro pediatrické pacienty se může přípravek Sugammadex Amomed naředit chloridem sodným 9 mg/ml (0,9 %) na koncentraci 10 mg/ml (viz bod 6.3).
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.