REAGILA 6MG Tableta dispergovatelná v ústech
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Interakce s
Omezení
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC
Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - REAGILA 6MG
Dávkování
Doporučená počáteční dávka kariprazinu je 1,5 mg jednou denně. Poté může být dávka v případě potřeby pomalu zvyšována po přírůstcích 1,5 mg do maximální dávky 6 mg/den. Podle klinického posouzení ošetřujícího lékaře má být udržována nejnižší účinná dávka. Vzhledem k dlouhému poločasu kariprazinu a jeho aktivních metabolitů nebudou změny dávky plně reflektovány v plasmě po dobu několika týdnů. Pacienty je třeba sledovat s ohledem na nežádoucí účinky a odpověď na léčbu po dobu několika týdnů od zahájení léčby a po každé změně dávky (viz bod 5.2).
Přechod z jiného antipsychotika na kariprazin
Při přechodu z jiného antipsychotika na kariprazin je třeba zvážit postupnou zkříženou titraci
s postupným ukončováním předchozí léčby za současného zahájení léčby kariprazinem.
Přechod z kariprazinu na jiné antipsychotikum
Při přechodu z kariprazinu na jiné antipsychotikum není potřeba postupná zkřížená titrace, při ukončení léčby kariprazinem je možné začít léčbu novým antipsychotikem v nejnižším dávkování. Je třeba vzít v úvahu, že plasmatické koncentrace kariprazinu a jeho aktivních metabolitů se budou snižovat o 50 % za ~ 1 týden (viz bod 5.2).
Vynechaná dávka
Pokud pacient vynechá dávku, má vynechanou dávku užít co nejdříve. Nicméně pokud je již téměř čas na následující dávku, je třeba vynechanou dávku přeskočit a další dávka má být užita podle pravidelného rozpisu. Nedoporučuje se zdvojnásobit následující dávku, aby byla nahrazena vynechaná dávka.
Zvláštní populace
Porucha funkce ledvin
U pacientů s lehkou a středně těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu (CrCl) ≥ 30 ml/min a < 89 ml/min) není třeba žádná úprava dávkování. Bezpečnost a účinnost kariprazinu u pacientů
s těžkou poruchou funkce ledvin (CrCl < 30 ml/min) nebyla hodnocena. U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin se použití kariprazinu nedoporučuje (viz bod 5.2).
Porucha funkce jater
U pacientů s lehkou a středně těžkou poruchou funkce jater (skóre 5-9 podle Childa a Pugha) není
třeba žádná úprava dávkování. Bezpečnost a účinnost kariprazinu nebyly hodnoceny u pacientů
s těžkou poruchou funkce jater (skóre 10-15 podle Childa a Pugha). U pacientů s těžkou poruchou funkce jater se použití kariprazinu nedoporučuje (viz bod 5.2).
Starší osoby
Dostupné údaje u starších osob ve věku 65 let a více léčených kariprazinem nejsou dostatečné pro posouzení, zda reagují nebo nereagují jinak než mladší pacienti (viz bod 5.2). Výběr dávky pro starší pacienty má být opatrnější.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost kariprazinu u dětí a dospívajících do 18 let nebyla stanovena. Nejsou dostupné žádné údaje.
Způsob podání
Přípravek Reagila je určený k perorálnímu podání, užívá se jednou denně ve stejnou denní dobu
s jídlem nebo bez jídla.
U pacientů, kteří mají problémy s polykáním tvrdých tobolek nebo kteří upřednostňují tablety dispergovatelné v ústech, může být jako alternativa k přípravku Reagila tvrdé tobolky použitý přípravek Reagila tablety dispergovatelné v ústech.
Tableta dispergovatelná v ústech má být opatrně vyjmuta suchýma rukama z blistru a okamžitě umístěna na jazyk, kde se rozpustí a lze ji spolknout s vodou nebo bez vody. Alternativně lze rozpustit tabletu ve vodě a výslednou suspenzi vypít. V tomto případě je třeba obsah sklenice důkladně promíchat, aby nedocházelo k usazování nerozpuštěných reziduí.
Během užívání kariprazinu je třeba se vyvarovat alkoholu (viz bod 4.5).
Sebevražedné myšlenky a chování
Výskyt sebevražedného chování (sebevražedné myšlenky, pokus o sebevraždu a dokonaná sebevražda) je vlastní psychotickým onemocněním a obecně bývá hlášen časně po zahájení nebo po změně antipsychotické léčby. Antipsychotická léčba má být provázena důkladnou kontrolou vysoce rizikových pacientů.
Akatizie, neklid
Akatizie a neklid jsou často se vyskytující nežádoucí účinky antipsychotik. Akatizie je porucha pohybu, která se vyznačuje pocitem vnitřního neklidu a neodolatelnou potřebou být neustále v pohybu a také činnostmi jako je kolébání se při stání nebo sezení, zvedání nohou jako při pochodu na místě a opakované křížení nohou při sezení. Vzhledem k tomu, že kariprazin způsobuje akatizii a neklid, má se používat s opatrností u pacientů, kteří mají sklon k akatizii nebo kteří již symptomy akatizie vykazují. Akatizie se vyvíjí brzy po zahájení léčby. Proto je v první fázi léčby potřeba pečlivé sledování. Prevence zahrnuje pomalou titraci směrem nahoru; léčebná opatření zahrnují pomalou titraci kariprazinu směrem dolů nebo léčivý přípravek k potlačení extrapyramidových symptomů (EPS). Dávka může být upravena na základě individuální odpovědi a snášenlivosti (viz bod 4.8).
Tardivní dyskineze
Tardivní dyskineze je syndrom sestávající z potenciálně ireverzibilních, rytmických, mimovolních, pohybů, převážně jazyka a/nebo obličeje, které se mohou vyvinout u pacientů léčených antipsychotiky. Pokud se u pacienta léčeného kariprazinem objeví známky a příznaky tardivní dyskineze, je třeba zvážit přerušení léčby.
Parkinsonova choroba
Pokud jsou pacientovi s Parkinsonovou chorobou předepsána antipsychotika, může dojít k exacerbaci základního onemocnění nebo ke zhoršení symptomů Parkinsonovy choroby. Při předepisování kariprazinu pacientům s Parkinsonovou chorobou má lékař zvážit rizika léčby oproti jejím přínosům.
Oční symptomy/katarakta
V předklinických studiích s kariprazinem byla detekována u psů opacita čočky/katarakta (viz body 4.8 a 5.3). Nicméně příčinná souvislost mezi změnami na čočce/kataraktami pozorovanými ve studiích u člověka a užíváním kariprazinu nebyla stanovena. Přesto je třeba pacienty, u kterých se rozvinou symptomy potenciálně související s kataraktou, odeslat na oftalmologické vyšetření a přehodnotit u nich pokračování v léčbě.
Neuroleptický maligní syndrom (NMS)
V souvislosti s léčbou antipsychotiky byl hlášen potenciálně fatální komplex příznaků označovaný jako NMS. NMS se klinicky manifestuje hyperpyrexií, svalovou rigiditou, zvýšením hladin sérové kreatinfosfokinázy, alterací duševního stavu a projevy instability autonomního nervového systému (nepravidelný tep nebo krevní tlak, tachykardie, profuzní pocení a srdeční arytmie). Mezi další známky může patřit myoglobinurie (rhabdomyolýza) a akutní selhání ledvin. Pokud se u pacienta objeví známky a příznaky příznačné pro NMS nebo nevysvětlitelná vysoká horečka bez dalších klinických projevů NMS, musí být podávání kariprazinu neprodleně přerušeno.
Epileptické záchvaty a křeče
U pacientů, kteří mají v anamnéze epileptické záchvaty nebo stavy, které mohou potenciálně snižovat práh pro vznik záchvatů, se má kariprazin používat s opatrností.
Starší pacienti s demencí
Kariprazin nebyl studován u starších pacientů s demencí a vzhledem ke zvýšenému riziku celkové mortality není doporučeno léčit starší pacienty s demencí.
Riziko cerebrovaskulárních příhod (CMP)
V randomizovaných placebem kontrolovaných klinických studiích s atypickými antipsychotiky u pacientů s demencí bylo pozorováno přibližně 3násobně zvýšené riziko CMP. Mechanismus vzniku zvýšeného rizika není známý. Zvýšené riziko nelze vyloučit u jiných antipsychotik nebo u jiné populace pacientů. Kariprazin se má používat s opatrností u pacientů s rizikovými faktory pro cévní mozkovou příhodu.
Kardiovaskulární onemocnění
Změny krevního tlaku
Kariprazin může způsobit ortostatickou hypotenzi stejně jako hypertenzi (viz bod 4.8). Kariprazin je třeba používat s opatrností u pacientů se známým kardiovaskulárním onemocněním predisponujícím ke změnám krevního tlaku. Je třeba monitorovat krevní tlak.
Změny na elektrokardiogramu (EKG)
U pacientů léčených antipsychotiky může dojít k prodloužení intervalu QT.
V klinické studii navržené za účelem hodnocení prodloužení intervalu QT nebylo u kariprazinu
v porovnání s placebem detekováno prodloužení intervalu QT (viz bod 5.1). Z klinických studií
s kariprazinem bylo hlášeno jen několik nezávažných případů prodloužení intervalu QT (viz bod 4.8). Proto je třeba kariprazin používat s opatrností u pacientů se známým kardiovaskulárním onemocněním
nebo u pacientů s prodloužením intervalu QT v rodinné anamnéze a u pacientů léčených jinými
léčivými přípravky, které mohou vyvolat prodloužení intervalu QT (viz bod 5.1).
Venózní tromboembolismus (VTE)
V souvislosti s užíváním antipsychotik byly hlášeny případy VTE. Protože se u pacientů léčených antipsychotiky často projevují získané rizikové faktory pro VTE, mají být zjištěny všechny možné rizikové faktory pro VTE před léčbou kariprazinem a během ní a mají být provedena preventivní opatření.
Hyperglykemie a diabetes mellitus
U pacientů s diagnózou diabetes mellitus nebo u pacientů s rizikovými faktory pro diabetes mellitus (např. obezita, diabetes v rodinné anamnéze), u kterých začíná léčba atypickými antipsychotiky, je třeba monitorovat hladiny glukózy v séru. V klinických studiích s kariprazinem byly hlášeny nežádoucí účinky související s glukózou (viz bod 5.1).
Změny tělesné hmotnosti
V souvislosti s užíváním kariprazinu bylo pozorováno významné zvýšení tělesné hmotnosti. U pacientů je třeba pravidelně sledovat jejich tělesnou hmotnost (viz bod 4.8).
Současná léčba středně silnými inhibitory CYP3A4
Současné podávání kariprazinu se středně silnými inhibitory CYP3A4 může vést ke zvýšení celkové expozice kariprazinu. Doporučuje se monitorovat individuální odpověď a snášenlivost, v případě potřeby může být dávka kariprazinu z důvodu potenciálního zvýšení expozice (dočasně) snížena (viz bod 4.5).
Pomocné látky se známým účinkem
Tento přípravek obsahuje sodnou sůl karboxymethylškrobu (typ A) a natrium-stearyl-fumarát.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě dispergovatelné v ústech, to znamená, že je v podstatě bez sodíku.
Možnost ovlivnění účinku kariprazinu jinými léčivými přípravky
Metabolismus kariprazinu a jeho hlavních aktivních metabolitů, desmethyl-kariprazinu (DCAR) a
didesmethyl-kariprazinu (DDCAR), je zprostředkovaný hlavně CYP3A4 s malým podílem CYP2D6.
Inhibitory CYP3A4
Během krátkodobého (4 dny) současného podávání navodil ketokonazol, silný inhibitor CYP3A4, dvojnásobné zvýšení plasmatické expozice celkovému kariprazinu (součet kariprazinu a jeho aktivních metabolitů), a to složek vázaných i nevázaných.
Vzhledem k dlouhému poločasu aktivních složek kariprazinu lze během dlouhodobého současného podávání očekávat další nárůst plasmatické expozice celkovému kariprazinu. Proto je současné podávání kariprazinu se silnými inhibitory CYP3A4 (např. boceprevir, klarithromycin, kobicistat, indinavir, itrakonazol, ketokonazol, nefazodon, nelfinavir, posakonazol, ritonavir, sachinavir, telaprevir, telithromycin, vorikonazol) kontraindikováno (viz bod 4.3).
Erythromycin (500 mg dvakrát denně), středně silný inhibitor CYP3A4, způsobil po současném 3týdenním podávání průměrně 1,4násobné (rozmezí 1,03-2,32násobné) zvýšení plazmatické expozice celkovému kariprazinu. Proto se doporučuje během současného podávání kariprazinu se středně silným inhibitorem CYP3A4 (např. erythromycin, flukonazol, diltiazem, verapamil) monitorovat
individuální odpověď a snášenlivost a v případě potřeby má být dávka kariprazinu snížena (dočasně)
z důvodu potenciálního zvýšení expozice. Vzhledem k dlouhému poločasu kariprazinu a jeho aktivních metabolitů se začátek nebo ukončení léčby středně silným inhibitorem CYP3A4 nebo změna dávky plně odrazí v hladinách přípravku v plazmě až za několik týdnů. Po započetí nebo ukončení podávání interagujícího léku nebo po každé změně dávky kariprazinu je třeba u pacientů po dobu několika týdnů sledovat výskyt nežádoucích účinků a odpověď na léčbu.
Je třeba se vyvarovat konzumace grapefruitové šťávy.
Induktory CYP3A4
Současné podávání kariprazinu se silnými a středně silnými induktory CYP3A4 může vést
k významnému snížení expozice celkovému kariprazinu. Proto je současné podávání kariprazinu a silných nebo středně silných induktorů CYP3A4 (např. karbamazepin, fenobarbital, fenytoin, rifampicin, třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), bosentan, efavirenz, etravirin, modafinil, nafcilin) kontraindikováno (viz bod 4.3).
Inhibitory CYP2D6
V metabolismu kariprazinu hraje cesta zprostředkovaná CYP2D6 malou roli, hlavní cesta je zprostředkovaná CYP3A4 (viz bod 5.2). Proto není pravděpodobné, že by inhibitory CYP2D6 měly klinicky významný účinek na metabolismus kariprazinu.
Potenciál kariprazinu ovlivnit jiné léčivé přípravky
Substráty P-glykoproteinu (P-gp)
Kariprazin je in vitro inhibitorem P-gp v jeho teoreticky maximální intestinální koncentraci. Klinické důsledky tohoto účinku nejsou zcela objasněny, nicméně použití substrátů P-gp s úzkým terapeutickým indexem, jako je dabigatran a digoxin, může vyžadovat zvláštní sledování a úpravu dávky.
Hormonální antikoncepce
Ve studii lékových interakcí neměla 28denní léčba kariprazinem v dávce 6 mg denně žádný klinicky významný efekt na farmakokinetiku perorálních kontraceptiv (ethinylestradiol a levonorgestrel).
Farmakodynamické interakce
Vzhledem k primárním účinkům kariprazinu na centrální nervový systém je třeba přípravek Reagila používat s opatrností při kombinaci s jinými léčivými přípravky působícími centrálně a s alkoholem.
Ženy ve fertilním věku/Antikoncepce
Ženy ve fertilním věku je třeba informovat o tom, že se mají během užívání přípravku Reagila vyvarovat otěhotnění. Pacientky ve fertilním věku musí používat během léčby a ještě alespoň 10 týdnů po užití poslední dávky přípravku Reagila vysoce účinné antikoncepční metody.
Těhotenství
Ohledně užití kariprazinu těhotnými ženami nejsou žádné nebo jsou jen omezené údaje. Studie u zvířat prokázaly reprodukční toxicitu včetně vývojových malformací u potkanů (viz bod 5.3).
Přípravek Reagila se nedoporučuje během těhotenství a u žen ve fertilním věku, které nepoužívají účinnou antikoncepci. Vzhledem k pomalé eliminaci aktivních složek je třeba antikoncepci používat ještě alespoň dalších 10 týdnů po ukončení léčby kariprazinem.
U novorozenců, kteří byli vystaveni antipsychotikům (včetně kariprazinu) během třetího trimestru těhotenství, existuje riziko výskytu nežádoucích účinků zahrnujících extrapyramidové a/nebo
abstinenční příznaky, které se mohou po porodu lišit v závažnosti a délce trvání. Byly hlášeny případy
agitovanosti, hypertonie, hypotonie, tremoru, somnolence, dechové tísně nebo potíží při kojení. Závažnost těchto komplikací se lišila; zatímco v některých případech symptomy samy odezněly, v jiných případech si u novorozenců vyžádaly ošetření na jednotce intenzivní péče a prodloužení hospitalizace. Novorozenci proto musejí být pečlivě sledováni.
Kojení
Není známo, zda se kariprazin nebo jeho hlavní aktivní metabolity vylučují u člověka do mateřského mléka. Kariprazin a jeho metabolity se vylučují během laktace do mléka potkanů (viz bod 5.3). Nelze vyloučit riziko pro novorozence/kojence. Během léčby kariprazinem je třeba kojení přerušit.
Fertilita
Účinek kariprazinu na fertilitu člověka nebyl hodnocen. Ve studiích na potkanech byla pozorována nižší fertilita samic a problémy s početím (viz bod 5.3).
Přípravek kariprazin má malý nebo střední vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Pacienti mají být upozorněni, aby neobsluhovali nebezpečné stroje, včetně motorových vozidel, dokud si nebudou opravdu jisti, že je léčba přípravkem Reagila negativně neovlivňuje.
Souhrn bezpečnostního profilu
Nejčastěji hlášeným nežádoucím účinkem kariprazinu v dávkovacím rozmezí (1,5-6 mg) byla akatizie
(19 %) a parkinsonismus (17,5 %). Většina příhod byla lehká nebo středně závažná. Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Nežádoucí účinky na základě souhrnných údajů ze studií kariprazinu u schizofrenie jsou uvedeny dle tříd orgánových systémů a preferovaného termínu v tabulce 1.
Nežádoucí účinky jsou řazeny dle tříd orgánových systémů dle databáze MedDRA a dle frekvence výskytu, nejčastější jako první, za použití následující konvence: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až
< 1/10), méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10000 až < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10000) a není známo (frekvenci z dostupných údajů nelze určit). V rámci každé skupiny frekvence jsou nežádoucí účinky uvedeny v pořadí s klesající závažností.
Tabulka 1 Nežádoucí účinky, které se vyskytují u pacientů se schizofrenií
| Třídy orgánových systémů podledatabáze MedDRA | Velmi časté (≥ 1/10) | Časté(≥ 1/100 až < 1/10) | Méně časté(≥ 1/1000 až < 1/100) | Vzácné(≥ 1/10000 až < 1/1000) | Není známo |
| Poruchy krve a lymfatickéhosystému | Anemie Eosinofilie | Neutropenie | |||
| Poruchy imunitního systému | Hypersenzitivit a |
| Endokrinníporuchy | Pokles hladiny tyreotropního hormonu v krvi | Hypotyreóza | |||
| Poruchy metabolismu a výživy | Dyslipidemie Zvýšení tělesné hmotnosti Snížení chuti k jídlu Zvýšení chuti k jídlu | Abnormální hladina sodíku v krvi Diabetes mellitusZvýšení hladinyglukózy v krvi | |||
| Psychiatrické poruchy | Poruchy spánku1 Anxieta | Sebevražedné chování Delirium Deprese Snížení libida Zvýšení libida Erektilnídysfunkce | |||
| Poruchy nervového systému | Akatizie2 Parkinsonism us3 | Sedace Závrať Dystonie4 Jináextrapyramido vá onemocnění a abnormální pohybovéporuchy5 | Tardivní dyskineze Dyskineze6 Dysestezie Letargie | Epileptické záchvaty/Konv ulzeAmnézie Afázie | Neuroleptic ký maligní syndrom |
| Poruchy oka | Rozmazanévidění | Zvýšení intraokulárního tlakuPorucha akomodace Snížená ostrostvidění Podráždění oka | KataraktaFotofobie | ||
| Poruchy ucha a labyrintu | Vertigo | ||||
| Srdečníporuchy | Tachyarytmie | Srdeční poruchy vedení Bradyarytmie Prodloužení intervalu QT na elektrokardiogr amu Abnormální vlna T na elektrokardiogramu | |||
| Cévníporuchy | Hypertenze | Hypotenze | |||
| Respirační,hrudní a mediastinální poruchy | Singultus |
| Gastrointestinální poruchy | Zvracení Nauzea Obstipace | Gastroezofageál ní refluxní choroba | Dysfagie | ||
| Poruchy jatera žlučovýchcest | Zvýšeníjaterníchenzymů | Zvýšeníbilirubinu v krvi | Toxickáhepatitida | ||
| Poruchy kůže a podkožnítkáně | PruritusVyrážka | ||||
| Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivovétkáně | Zvýšení kreatinfosfokin ázy v krvi | Rhabdomyolýz a | |||
| Poruchy ledvin a močovýchcest | Dysurie Polakisurie | ||||
| Stavy spojené s těhotenstvím, šestinedělím a perinatálním obdobím | Syndrom z vysazení léku unovorozence (viz bod4.6) | ||||
| Celkové poruchy a reakce v místěaplikace | Únava | Žízeň |
1Poruchy spánku: insomnie, abnormální sny/noční můry, porucha cirkadiálního spánkového rytmu, dyssomnie, hypersomnie, iniciální insomnie, porucha kontinuity spánku, noční můra, porucha spánku, somnambulismus, terminální insomnie
2Akatizie: akatizie, psychomotorická hyperaktivita, neklid
3Parkinsonismus: akineze, bradykineze, bradyfrenie, rigidita „ozubeného kola“, extrapyramidová porucha, porucha chůze, hypokineze, ztuhlost kloubů, tremor, hypomimie (maskovitá tvář), svalová rigidita, muskuloskeletální ztuhlost, ztuhlost šíje, parkinsonismus
4Dystonie: blefarospasmus, dystonie, svalové napětí, oromandibulární dystonie, tortikolis, trismus
5 Jiná extrapyramidová onemocnění a abnormální pohybové poruchy: porucha rovnováhy, bruxismus, slinění, dysartrie, porucha chůze, abnormální glabelární reflex, hyporeflexie, porucha pohybu, syndrom neklidných nohou, hypersekrece slin, porucha pohybu jazyka
6Dyskineze: choreoatetóza, dyskineze, grimasování, okulogyrická krize, protruze jazyka
Popis vybraných nežádoucích účinků
Opacita čočky/katarakta
Rozvoj katarakty byl pozorovaný v neklinických studiích s kariprazinem (viz bod 5.3). Proto byl vznik katarakty v klinických studiích pečlivě sledovaný pomocí vyšetření štěrbinovou lampou a pacienti s existující kataraktou byli vyloučeni. Během klinického vývojového programu kariprazinu u schizofrenie bylo hlášeno několik případů katarakty, které se vyznačovaly jen malými opacitami čočky, bez ovlivnění vizu (13/3192; 0,4 %). Někteří z těchto pacientů měli přitěžující faktory.
Nejčastěji hlášenou nežádoucí oční příhodou bylo rozmazané vidění (placebo: 1/683; 0,1 %, kariprazin: 22/2048; 1,1 %).
Extrapyramidové symptomy (EPS)
V krátkodobých studiích byl výskyt EPS pozorován u 27 % pacientů léčených kariprazinem, u 11,5 % pacientů léčených placebem, u 30,7 % pacientů léčených risperidonem a u 15,1 % pacientů léčených aripiprazolem. Akatizie byla hlášena u 13,6 % pacientů léčených kariprazinem, u 5,1
% pacientů léčených placebem, u 9,3 % pacientů léčených risperidonem a u 9,9 % pacientů léčených aripiprazolem. S parkinsonismem se setkalo 13,6 % pacientů léčených kariprazinem, 5,7 % pacientů léčených placebem, 22,1 % pacientů léčených risperidonem a 5,3 % pacientů léčených aripiprazolem. Dystonie byla zaznamenána u 1,8 % pacientů léčených kariprazinem, u 0,2 % pacientů léčených placebem, u 3,6 % pacientů léčených risperidonem a u 0,7 % pacientů léčených aripiprazolem.
V placebem kontrolované části studie dlouhodobého udržení účinku byl výskyt EPS 13,7 % ve skupině s kariprazinem ve srovnání se 3,0 % u pacientů léčených placebem. Akatizie byla hlášena u 3,9 % pacientů léčených kariprazinem oproti 2,0 % ve skupině s placebem. S parkinsonismem se setkalo 7,8 % pacientů ve skupině s kariprazinem a 1,0 % pacientů ve skupině s placebem.
Ve studii s negativními symptomy byly EPS hlášeny u 14,3 % pacientů ve skupině s kariprazinem a u 11,7 % pacientů léčených risperidonem. Akatizie byla hlášena u 10,0 % pacientů léčených kariprazinem a u 5,2 % pacientů ve skupině s risperidonem. S parkinsonismem se setkalo 5,2 % pacientů léčených kariprazinem a 7,4 % pacientů léčených risperidonem. Většina případů EPS byla lehké nebo střední intenzity a mohla být zvládnuta běžnými léčivými přípravky k léčbě EPS. Počet pacientů, u kterých byla léčba ukončena z důvodu nežádoucího účinku souvisejícího s EPS, byl malý.
Venózní tromboembolismus (VTE)
V souvislosti s antipsychotiky byly hlášeny případy VTE včetně případů plicního embolismu a hluboké žilní trombózy - frekvence není známo.
Zvýšení jaterních aminotransferáz
V souvislosti s antipsychotickou léčbou je často pozorováno zvýšení jaterních aminotransferáz (alaninaminotransferáza [ALT], aspartátaminotransferáza [AST]). V klinických studiích
s kariprazinem byl výskyt nežádoucího účinku zvýšení ALT, AST pozorován u 2,2 % pacientů léčených kariprazinem, u 1,6 % pacientů léčených risperidonem a u 0,4 % pacientů léčených placebem. Žádný z pacientů léčených kariprazinem neměl poškození jater.
Změny tělesné hmotnosti
V krátkodobých studiích bylo průměrné zvýšení tělesné hmotnosti mírně vyšší ve skupině
s kariprazinem v porovnání se skupinou s placebem; 1 kg u kariprazinu a 0,3 kg u placeba.
V dlouhodobých udržovacích studiích účinnosti nebyl klinicky významný rozdíl změny tělesné hmotnosti mezi hodnotou vstupní a na konci léčby (1,1 kg u kariprazinu a 0,9 kg u placeba).
V otevřené fázi studie se během 20týdenní léčby kariprazinem u 9 % pacientů vyvinul potenciálně klinicky významný (potentially clinically significant, PCS) nárůst tělesné hmotnosti (definovaný jako zvýšení o ≥ 7 %), zatímco během dvojitě zaslepené fáze byl PCS nárůst tělesné hmotnosti u 9,8 % pacientů, kteří pokračovali v léčbě kariprazinem oproti 7,1 % pacientů, kteří byli randomizováni na placebo po 20týdenní léčbě kariprazinem v otevřené fázi. Ve studii negativních symptomů byla průměrná změna tělesné hmotnosti –0,3 kg u kariprazinu a +0,6 kg u risperidonu a PCS nárůst tělesné hmotnosti byl pozorován u 6 % pacientů ve skupině s kariprazinem, kdežto u 7,4 % pacientů ve skupině s risperidonem.
Prodloužení intervalu QT
V klinické studii navržené pro hodnocení prodloužení intervalu QT nebylo v porovnání s placebem zaznamenáno u kariprazinu žádné prodloužení intervalu QT (viz bod 5.1). V jiných klinických studiích bylo u kariprazinu hlášeno jen několik nezávažných případů prodloužení intervalu QT. Během dlouhodobé léčby v otevřené fázi studie měli 3 pacienti (0,4 %) QTcB > 500 ms, jeden z nich měl také QTcF > 500 ms. Zvýšení o > 60 ms od vstupní hodnoty bylo pozorováno u 7 pacientů (1 %) pro QTcB a u 2 pacientů (0,3 %) pro QTcF. V dlouhodobé studii s udržovacím účinkem bylo během otevřené fáze pozorováno zvýšení o > 60 ms od vstupní hodnoty u 12 pacientů (1,6 %) pro QTcB a u 4 pacientů (0,5 %) pro QTcF. Během dvojitě zaslepené fáze léčby bylo zvýšení o > 60 ms od vstupní hodnoty pro QTcB pozorováno u 3 pacientů léčených kariprazinem (3,1 %) a u 2 pacientů léčených placebem (2 %).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.
Symptomy
Náhodné akutní předávkování (48 mg/den) bylo hlášeno u jednoho pacienta. U tohoto pacienta došlo
k ortostáze a sedaci. Pacient se ten samý den plně zotavil.
Postup při předávkování
Léčba předávkování se musí soustředit na podpůrnou terapii včetně udržování adekvátní průchodnosti dýchacích cest, oxygenaci a ventilaci a léčbu symptomů. Je třeba ihned zajistit kardiovaskulární monitorování včetně kontinuálního elektrokardiografického sledování z důvodu možné arytmie.
V případě závažných extrapyramidových symptomů je třeba podat anticholinergní přípravky. Vzhledem k tomu, že je kariprazin z velké míry vázaný na plasmatické bílkoviny, není pravděpodobné, že by při léčbě předávkování byla účinná hemodialýza. Pečlivé sledování a monitorování mají pokračovat do pacientova uzdravení.
Pro kariprazin neexistuje specifické antidotum.
Farmakologické vlastnosti - REAGILA 6MG
Farmakoterapeutická skupina: Psycholeptika, jiná antipsychotika, ATC kód: N05AX15 Mechanismus účinku
Mechanismus účinku kariprazinu není zcela známý. Nicméně terapeutický účinek kariprazinu může být zprostředkovaný kombinací částečného agonistického působení na dopaminové receptory D3, D2 (hodnoty Ki 0,085-0,3 nM oproti 0,49-0,71 nM, v daném pořadí) a serotoninové receptory 5-HT1A (hodnoty Ki 1,4-2,6 nM) a antagonistického působení na serotoninové receptory 5-HT2B, 5-HT2A a histaminové H1 receptory (hodnoty Ki 0,58-1,1 nM, 18,8 nM a 23,3 nM, v daném pořadí). Afinita kariprazinu k serotoninovým receptorům 5-HT2C a k adrenergním α1 receptorům je nízká (hodnoty Ki 134 nM a 155 nM, v daném pořadí). Kariprazin nemá zjevnou afinitu k cholinergním muskarinovým receptorům (IC50 > 1 000 nM). Dva hlavní aktivní metabolity, desmethyl-kariprazin and didesmethyl-kariprazin, mají in vitro podobnou vazbu na receptory a funkční profil jako mateřská léčivá látka.
Farmakodynamické účinky
Neklinické studie in vivo ukázaly, že kariprazin při farmakologicky účinných dávkách obsazuje receptory D3 v podobném rozsahu jako receptory D2. U pacientů se schizofrenií při podávání dávek kariprazinu v terapeutickém rozmezí po dobu 15 dní bylo obsazování dopaminových receptorů D2 a D3 v mozku (s přednostním obsazováním v oblastech s vyšší expresí D3) závislé na dávce.
Účinky kariprazinu na interval QT byly hodnoceny u pacientů se schizofrenií nebo se schizoafektivní poruchou. Byla získána hodnocení elektrokardiogramů z Holterova monitoru od 129 pacientů
z 12hodinových časových úseků na začátku léčby a v rovnovážném stavu. Při podávání dávek vyšších, než jsou terapeutické (9 mg/den nebo 18 mg/den), nebylo zachyceno žádné prodloužení intervalu QT. U žádného pacienta ve studii léčeného kariprazinem nebylo zaznamenané zvýšení QTc o ≥ 60 ms od počátečního stavu ani QTc > 500 ms.
Klinická účinnost a bezpečnost
Účinnost při krátkodobém používání
Účinnost kariprazinu v léčbě akutní schizofrenie byla hodnocena ve třech multicentrických, nadnárodních, randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných 6týdenních studiích, které zahrnovaly 1754 pacientů ve věku od 18 do 60 let. Primárním cílovým parametrem účinnosti ve všech studiích u akutní schizofrenie byla změna v celkovém skóre dle škály hodnocení pozitivních a negativních symptomů (Positive and negative syndrom scale (PANSS)) od výchozího stavu do 6. týdne a sekundárním cílovým parametrem účinnosti byla změna v hodnocení celkového klinického dojmu - závažnost (Clinical global impressions - severity (CGI-S) od výchozího stavu do 6. týdne.
V nadnárodní placebem kontrolované studii, kde byly používány fixní dávky kariprazinu 1,5 mg, 3,0 mg a 4,5 mg a 4 mg risperidonu k analýze citlivosti, prokázaly všechny dávky kariprazinu a aktivní kontrola statisticky významné zlepšení jak primárního, tak také sekundárního cílového parametru účinnosti v porovnání s placebem. V jiné nadnárodní placebem kontrolované studii s fixními dávkami kariprazinu 3,0 mg a 6,0 mg a 10 mg aripiprazolu k analýze citlivosti, prokázaly jak obě dávky kariprazinu, tak aktivní kontrola statisticky významné zlepšení jak primárního, tak také sekundárního cílového parametru účinnosti v porovnání s placebem. Ve třetí nadnárodní placebem kontrolované studii s fixními/flexibilními dávkami kariprazinu 3,0 - 6,0 mg a 6,0 - 9,0 mg, prokázala obě dávkovací rozmezí kariprazinu významné zlepšení jak primárního, tak také sekundárního cílového parametru účinnosti v porovnání s placebem.
Výsledky primárního cílového parametru účinnosti jsou shrnuty v tabulce 2 níže. Výsledky sekundárního cílového parametru účinnosti (CGI) a doplňkových cílových parametrů účinnosti podporovaly primární cílový parametr účinnosti.
Tabulka 2. Změny celkového skóre PANNS od výchozího stavu do 6. týdne ve studiích akutních exacerbací schizofrenie - ITT populace
| Průměrná hodnota výchozího stavu ± SD | Změna průměrné hodnoty LS (SE) | Změna při léčbě oproti placebu (95% CI) | p-hodnota | |
| Celkové PANSS (MMRM) | ||||
| RGH-MD-16 (n=711) | ||||
| Placebo | 97,3 ± 9,22 | –13,29 (1,82) | — | — |
| Kariprazin 1,5 mg/den | 97,1 ± 9,13 | –21,27 (1,77) | –7,97 (–12,94; –3,01) | 0,0017 |
| Kariprazin 3 mg/den | 97,2 ± 8,66 | –21,45 (1,74) | –8,16 (–13,09; –3,22) | 0,0013 |
| Kariprazin 4,5 mg/den | 96,7 ± 9,01 | –23,77 (1,74) | –10,48 (–15,41; –5,55) | < 0,0001 |
| Risperidon 4 mg/den | 98,1 ± 9,50 | –29,27 (1,74) | –15,98 (–20,91; –11,04) | < 0,0001* |
| RGH-MD-04 (n=604) | ||||
| Placebo | 96,5 ± 9,1 | –14,3 (1,5) | — | — |
| Kariprazin 3 mg/den | 96,1 ± 8,7 | –20,2 (1,5) | –6,0 (–10,1; –1,9) | 0,0044 |
| Kariprazin 6 mg/den | 95,7 ± 9,4 | –23,0 (1,5) | –8,8 (–12,9; –4,7) | < 0,0001 |
| Aripiprazol 10 mg/den | 95,6 ± 9,0 | –21,2 (1,4) | –7,0 (–11,0; –2,9) | 0,0008* |
| RGH-MD-05 (n=439) | ||||
| Placebo | 96,6 ± 9,3 | –16,0 (1,6) | — | — |
| Kariprazin 3 až 6 mg/den | 96,3 ± 9,3 | –22,8 (1,6) | –6,8 (–11,3; –2,4) | 0,0029 |
| Kariprazin 6 až 9 mg/den | 96,3 ± 9,0 | –25,9 (1,7) | –9,9 (–14,5; –5,3) | < 0,0001 |
CI = interval spolehlivosti (confidence interval); ITT = analýza podle původního léčebného záměru (intent to treat); průměrná hodnota LS = průměrná hodnota metodou nejmenších čtverců (least squares mean); PANSS = škála hodnocení pozitivních a negativních symptomů (Positive and negative syndrome scale).
* v porovnání s placebem
Účinnost při dlouhodobém užívání
Účinnost kariprazinu v udržení antipsychotického účinku byla hodnocena v randomizované dlouhodobé studii s vysazením léku. Celkem 751 pacientů s akutními symptomy schizofrenie dostávalo kariprazin v dávce 3-9 mg/den po dobu 20 týdnů, z toho 337 dostávalo kariprazin v dávce 3 nebo 6 mg/den. Stabilizovaní pacienti byli poté randomizováni do skupiny s fixními dávkami kariprazinu 3 nebo 6 mg (n=51) nebo s placebem (n=51), a to v dvojitě zaslepeném režimu po dobu 72 týdnů. Primárním ukazatelem účinnosti studie byla doba do nástupu relapsu. Do konce studie došlo
k relapsu symptomů schizofrenie u 49,0 % pacientů léčených placebem oproti 21,6 % pacientů léčených kariprazinem. Doba do nástupu relapsu (92 dní oproti 326 dnům - na základě 25. percentilu) byla proto významně delší ve skupině léčené kariprazinem než ve skupině s placebem (p=0,009).
Účinnost na převládající negativní symptomy u schizofrenie
Účinnost kariprazinu v léčbě převládajících negativních symptomů u schizofrenie byla studována
ve 26týdenní, multicentrické, dvojitě zaslepené a aktivně kontrolované klinické studii. Byl studovaný kariprazin (rozmezí dávek 3-6 mg, cílová dávka 4,5 mg) v porovnání s risperidonem (rozmezí dávek 3-6 mg, cílová dávka 4 mg) v léčbě pacientů s trvale převládajícími negativními symptomy schizofrenie (n=461). Celkem 86 % pacientů bylo starších než 55 let, 54 % pacientů byli muži.
Trvale převládající negativní symptomy byly definovány jako symptomy trvající po dobu alespoň 6 měsíců s vysokou úrovní negativních symptomů a s nízkou úrovní pozitivních symptomů [(skóre škály PANNS pro negativní symptomy ≥ 24 a pro minimálně 2 ze 3 položek škály PANNS skóre ≥ 4 (N1: oploštělý afekt, N4: sociální stažení a N6: snížená spontaneita) a skóre škály PANNS pro pozitivní symptomy ≤ 19]. Pacienti se sekundárními negativními symptomy, jako středně těžkými až těžkými depresivními symptomy a s klinicky relevantními parkinsonskými symptomy (EPS), byli ze studie vyloučeni.
Ve skupinách pacientů léčených kariprazinem i risperidonem bylo zjištěno statisticky významné zlepšení u změny z výchozího stavu pro primární parametr účinnosti, skóre škály PANNS pro negativní symptomy (PANNS-FSNS) (p<0,001). Nicméně od 14. týdne dále byl pozorovaný statisticky významný rozdíl (p=0,002) ve prospěch kariprazinu ve srovnání s risperidonem (tabulka 3). Ve skupinách pacientů léčených kariprazinem i risperidonem bylo prokázáno statisticky významné zlepšení ve změně oproti výchozí hodnotě u sekundárního parametru účinnosti, v celkovém skóre ve škále osobní a sociální výkonnosti (PSP, Personal and social performance) (p<0,001). Nicméně statisticky významný rozdíl (p<0,001) ve prospěch kariprazinu ve srovnání s risperidonem byl pozorovaný od 10. týdne dále (tabulka 3). Rozdíly v hodnocení celkového klinického dojmu – ve škále závažnost (p=0,005) a zlepšení (p<0,001), stejně jako ve škále PANSS-FSNS (PANSS FSNS
≥30% zlepšení ve 26. týdnu; p=0,003) podporují nálezy v oblasti primárních a sekundárních parametrů účinnosti.
Tabulka 3 Souhrn výsledků studie RGH-188-005
| Parametr účinnosti | Kariprazin LS mean | Risperidon LS mean | Očekávaný rozdíl vléčbě | 95% CI | p-hodnota |
| PANSS-FSNS výchozíhodnota | 27,8 | 27,5 | - | - | - |
| PANSS -FSNS ve 26. týdnu | 18,5 | 19,6 | - | - | - |
| PANSS-FSNS změna od výchozí hodnoty (CfB) do26. týdne | -8,9 | -7,4 | -1,5 | 0,002 | |
| PSP celkem výchozí hodnota | 48,8 | 48,2 | - | -2,4; -0,5 | - |
| PSP celkem ve 26. týdnu | 64,0 | 59,7 | - | - | - |
| PSP celkem změna od výchozí hodnoty (CfB) do26. týdne | 14,3 | 9,7 | 4,6 | 2,7; 6,6 | <0,001 |
LS mean = průměrná hodnota metodou nejmenších čtverců
CfB (change from baseline) = změna od výchozí hodnoty
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií s kariprazinem u jedné nebo více podskupin pediatrické populace v léčbě schizofrenie. Informace o použití u dětí viz bod 4.2.
Kariprazin má dva farmakologicky aktivní metabolity s podobnou účinností jako kariprazin, desmethyl-kariprazin (DCAR) a didesmethyl-kariprazin (DDCAR). Expozice celkovému kariprazinu (součet kariprazinu + DCAR a DDCAR) dosahuje 50 % expozice v rovnovážném stavu po ~ 1 týdnu každodenního podávání, přičemž 90% expozice v rovnovážném stavu je dosaženo po 3 týdnech. V rovnovážném stavu je expozice DDCAR přibližně dvoj- až trojnásobně vyšší než expozice kariprazinu a expozice DCAR činí přibližně 30 % expozice kariprazinu.
Absorpce
Absolutní biologická dostupnost kariprazinu není známa. Kariprazin se po perorálním podání dobře absorbuje. Po opakovaném podání je maximální koncentrace kariprazinu a jeho hlavních aktivních metabolitů v plasmě obecně dosaženo přibližně za 3-8 hodin po podání. Podání jednorázové dávky 1,5 mg kariprazinu současně s jídlem s vysokým obsahem tuku (900 až 1000 kalorií) významně neovlivnilo Cmax ani AUC kariprazinu ((AUC0-∞ zvýšené o 12 %, Cmax snížené o < 5 % při podání
s jídlem ve srovnání s podáním na lačno). Účinek jídla na expozici metabolitům DCAR a DDCAR byl také minimální. Tablety dispergovatelné v ústech mohou být považovány za bioekvivaletní s lékovou formou tvrdé tobolky.
Kariprazin je možné podávat s jídlem nebo bez jídla. Distribuce
Na základě populační farmakokinetické analýzy byl zdánlivý distribuční objem (V/F) 916 l pro kariprazin, 475 l pro DCAR a 1568 l pro DDCAR, což dokládá rozsáhlou distribuci kariprazinu a jeho hlavních aktivních metabolitů. Kariprazin a jeho hlavní aktivní metabolity se ve velké míře (96 až 97
% pro CAR, 94 až 97 % pro DCAR a 92 až 97 % pro DDCAR) váží na plasmatické proteiny. Biotransformace
Metabolismus kariprazinu zahrnuje demethylaci (DCAR a DDCAR), hydroxylaci (hydroxykariprazin, HCAR) a kombinaci demethylace a hydroxylace (hydroxydesmethyl-kariprazin, HDCAR a hydroxydidesmethyl-kariprazin, HDDCAR). Metabolity HCAR, HDCAR a HDDCAR jsou následně biotransformované na jejich odpovídající sulfátové a glukuronidové konjugáty. Další metabolit, kyselina desdichlorfenylpiperazin-kariprazinová (DDCPPCAR) vzniká dealkylací a následnou oxidací kariprazinu. Kariprazin je metabolizovaný CYP3A4 a v menší míře CYP2D6 na DCAR a HCAR. DCAR je dále metabolizovaný CYP3A4 a v menší míře CYP2D6 na DDCAR a HDCAR. DDCAR je dále metabolizovaný CYP3A4 na HDDCAR.
Kariprazin a jeho hlavní aktivní metabolity nejsou substráty P-glykoproteinu (P-gp), organického polypeptidu 1B1 a 1B3 transportujícího anionty (organic anion transporting polypeptide - OATP1B1 a OATP1B3) a proteinu rezistence karcinomu prsu (breast cancer resistence protein - BCRP). Z toho plyne, že interakce kariprazinu s inhibitory P-gp, OATP1B1, OATP1B3 a BCRP je nepravděpodobná.
Eliminace
Kariprazin a jeho hlavní aktivní metabolity se eliminují hlavně jaterním metabolismem. Po podání kariprazinu v dávce 12,5 mg/den pacientům se schizofrenií se 20,8 % dávky vyloučilo močí jako kariprazin a jeho metabolity.
Močí se vylučuje 1,2 % dávky nezměněného kariprazinu a stolicí 3,7 % dávky.
Průměrná hodnota terminálního poločasu (1 až 3 dny pro kariprazin a DCAR a 13 až 19 dní pro DDCAR) není vypovídající pro určení času potřebného na dosažení rovnovážného stavu nebo snížení plasmatické koncentrace po ukončení léčby. Pro sledování pacientů léčených kariprazinem je účinný poločas relevantnější než terminální poločas. Účinný (funkční) poločas je ~ 2 dny pro kariprazin a DCAR, 8 dní pro DDCAR a ~1 týden pro celkový kariprazin. Plasmatická koncentrace celkového kariprazinu bude po ukončení nebo přerušení podávání postupně klesat. Plasmatická koncentrace celkového kariprazinu klesá o 50 % po ~ 1 týdnu a více než 90% snížení koncentrace celkového kariprazinu nastává po ~ 3 týdnech.
Linearita
Po opakovaném podání se plasmatická expozice kariprazinu a jeho dvou hlavních metabolitů, desmethyl-kariprazinu (DCAR) a didesmethyl-kariprazinu (DDCAR), v terapeutickém rozmezí 1,5 mg až 6 mg přímo úměrně zvyšuje.
Zvláštní populace
Porucha funkce ledvin
Byla provedena populační farmakokinetická modelace za použití údajů od pacientů se schizofrenií zařazených do klinického programu s kariprazinem s různým stupněm poruchy funkce ledvin, včetně normální funkce ledvin (clearance kreatininu (CrCl) ≥ 90 ml/min), lehké poruchy funkce ledvin (CrCl 60 až 89 ml/min) a středně těžké poruchy funkce ledvin (CrCl 30 až 59 ml/min). Nebyl zjištěný žádný významný vztah mezi plasmatickou clearance kariprazinu a clearance kreatininu.
Kariprazin nebyl hodnocený u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (CrCl < 30 ml/min) (viz bod
4.2).
Porucha funkce jater
U pacientů s různým stupněm poruchy funkce jater (třída A a B podle Childa a Pugha) byla provedena dvoudílná studie (jednorázová dávka kariprazinu 1 mg [část A] a denní dávka kariprazinu 0,5 mg po dobu 14 dní [část B]). Pacienti s lehkou a středně těžkou poruchou funkce jater měli po jednorázové dávce kariprazinu 1 mg nebo po dávce 0,5 mg po dobu 14 dní přibližně až o 25 % vyšší expozici kariprazinu (Cmax a AUC) a přibližně až o 45 % nižší expozici hlavním aktivním metabolitům, desmethyl-kariprazinu a didesmethyl-kariprazinu, ve srovnání se zdravými jedinci.
Expozice (AUC a Cmax) všem aktivním složkám (CAR+DCAR+DDCAR) po opakovaném podání kariprazinu se ve srovnání se zdravými subjekty, a když byly vzaty v úvahu nevázané + vázané koncentrace, snížila u lehké poruchy jater o 21-22 % a u středně těžké poruchy jater o 13-15 %, zatímco u celkové nevázané složky bylo vypočítáno snížení o 12-13 % u pacientů s lehkou poruchou funkce jater a zvýšení o 20-25 % u pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater.
Kariprazin nebyl hodnocený u pacientů s těžkou poruchou funkce jater (třída C podle Childa a Pugha)
(viz bod 4.2).
Věk, pohlaví a rasa
V populační PK analýze nebyly zaznamenané žádné klinicky významné rozdíly v PK parametrech (AUC a Cmax součtu kariprazinu a jeho hlavních aktivních metabolitů) s ohledem na věk, pohlaví a rasu. Tato analýza zahrnovala 2844 pacientů různých ras, včetně 536 pacientů ve věku 50 až 65 let. Z 2844 pacientů bylo 933 žen (viz bod 4.2). Údaje u pacientů starších než 65 let jsou omezené.
Kuřáctví
Vzhledem k tomu, že kariprazin není substrátem CYP1A2, neočekává se, že by kouření mělo vliv na farmakokinetiku kariprazinu.
Potenciál kariprazinu ovlivnit jiné léčivé přípravky
Kariprazin a jeho hlavní aktivní metabolity neindukovaly enzymy CYP1A2, CYP2B6 a CYP3A4 a
nebyly inhibitory CYP1A2, CYP2A6, CYP2B6, CYP2C8, CYP2C9, CYP219, CYP2D6, CYP2E1 a
CYP3A4 in vitro. Kariprazin a jeho hlavní aktivní metabolity nejsou inhibitory transportérů OATP1B1, OATP1B3, BCRP, organického kationtového transportéru 2 (OCT2) a organického aniontového transportéru 1 a 3 (OAT1 a OAT3) in vitro. DCAR a DDCAR neinhibovaly P-gp, i když kariprazin byl inhibitorem P-gp ve střevu (viz bod 4.5).
Farmaceutické údaje - REAGILA 6MG
Mannitol (E 421) Kukuřičný škrob
Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A) Racemická kyselina jablečná (E 296) Natrium-stearyl-fumarát
Silikagel (E 551)
Uchovávejte tablety v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání.
Blistry vyrobené z PA/Al/PVC fólie (tvarovací fólie) a papír/PET/Al krycí fólie s odlupovací
funkčností (těsnící fólie) jsou zabalené v papírové krabičce.
Reagila 1,5 mg, 3 mg, 4,5 mg a 6 mg tablety dispergovatelné v ústech
Krabičky obsahují 28 nebo 30 tablet dispergovatelných v ústech.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.