MEDOCLAV 1000MG/200MG Prášek pro injekční/infuzní roztok
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC

Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - MEDOCLAV 1000MG/200MG
MEDOCLAV je indikován k léčbě následujících infekcí u dospělých, dospívajících a dětí (viz body 4.2,
4.4 a 5.1):
-
závažné infekce ušní, nosní nebo krční (jako je mastoiditida, tonzilární a peritonzilární infekce,
epiglotitida a sinusitida doprovázené těžkými systémovými znaky a příznaky)
-
akutní exacerbace chronické bronchitidy (která je vhodným způsobem diagnostikovaná)
-
komunitní pneumonie
-
cystitida
-
pyelonefritida
-
infekce kůže a měkkých tkání, zejména celulitida, pokousání zvířaty, závažný zubní absces se šířící se celulitidou
-
kostní a kloubní infekce, zejména osteomyelitida
-
nitrobřišní infekce
-
infekce ženských pohlavních orgánů
Profylaxe infekcí spojených s rozsáhlými chirurgickými výkony u dospělých pacientů, jako jsou chirurgické výkony v oblasti:
-
gastrointestinálního traktu
-
pánve
-
hlavy a krku
-
žlučových cest
Je třeba vzít v úvahu oficiální doporučení pro vhodné používání antibiotik.
Dávkování
Dávky jsou vyjádřeny poměrem obsahu amoxicilinu/kyseliny klavulanové, s výjimkou případů, kdy jsou dávky uváděny na základě obsahu individuální složky.
Při určování dávky přípravku MEDOCLAV k léčbě příslušné infekce je třeba vzít v úvahu:
-
předpokládané patogeny a jejich pravděpodobnou citlivost k antibiotiku (viz bod 4.4)
-
závažnost a místo infekce
-
věk, tělesnou hmotnost a renální funkce pacienta tak, jak je uvedeno níže
Podle potřeby je možno zvážit použití alternativních typů přípravku (např. přípravků s vyšším obsahem amoxicilinu a/nebo s rozdílným poměrem amoxicilinu a kyseliny klavulanové). Viz body 4.4 a 5.1.
Při doporučeném dávkování uvedeném níže poskytuje tento přípravek ve formě prášku pro injekční/infuzní roztok celkovou denní dávku 3000 mg amoxicilinu a 600 mg kyseliny klavulanové. Pokud je třeba podat vyšší denní dávku amoxicilinu, doporučuje se použít jiný přípravek a vyhnout se tak podání zbytečně vysokých denních dávek kyseliny klavulanové.
Délka léčby závisí na odpovědi pacienta. Některé infekce (např. osteomyelitida) vyžadují delší dobu léčby. Léčba nemá trvat déle než 14 dní bez dalšího přehodnocení. (Viz též bod 4.4 zmiňující prodlouženou léčbu).
Při léčbě je třeba zvážit místní doporučení frekvence podávání amoxicilinu/kyseliny klavulanové. Dospělí, dospívající a děti s tělesnou hmotností ≥ 40 kg
K léčbě infekcí uvedených v bodě 4.1: 1000 mg/ 200 mg po 8 hodinách
Profylaktické podávání při chirurgických výkonech Při výkonech trvajících méně než 1 hodinu se doporučuje podávat MEDOCLAV i.v. v dávce 1000 mg/200 mg až 2000 mg/200 mg při úvodu do celkové anestezie (dávky 2000 mg/200 mg může být dosaženo při použití alternativního intravenózního přípravku).Při výkonech t trvajících déle než 1 hodinu se doporučuje podávat MEDOCLAV i.v. v dávce 1000 mg/200 mg až 2000 mg/200 mg při úvodu do celkové anestezie, s možností podání až 3 dávek o velikosti 1000 mg/200 mg v průběhu 24 hodin.Jasné klinické příznaky infekce po operaci budou vyžadovat podání běžného cyklu intravenózní nebo perorální pooperační léčby. Děti s tělesnou hmotností < 40 kg
Doporučené dávkování:
-
Děti ve věku 3 měsíců a starší: 25 mg/5 mg na kg podávané po 8 hodinách
-
Děti mladší než 3 měsíce s tělesnou hmotností méně než 4 kg: 25 mg/5 mg na kg podávané po
12 hodinách Starší pacienti
Není nutná žádná úprava dávkování.
Porucha funkce ledvin
Úprava dávkování je založena na maximální doporučené dávce amoxicilinu.
U pacientů s clearance kreatininu (CrCl) více než 30 ml/min není úprava dávky nutná.
Dospělí, dospívající a děti s tělesnou hmotností ≥ 40 kg
CrCl: 10–30 ml/min Počáteční dávka 1000 mg/200 mg a dále 500 mg/100 mg podávaných dvakrát denně CrCl <10 ml /min Počáteční dávka 1000 mg/200 mg a dále 500 mg/100 mg podávaných každých 24 hodin Hemodialýza Počáteční dávka 1000 mg/200 mg a následně 500 mg/100 mg podávaných každých 24 hodin a další dávka 500 mg/100 mg na konci dialýzy (vzhledem k tomu, že jsou sérové koncentrace amoxicilinu i kyseliny klavulanové sníženy) Děti s tělesnou hmotností <40 kg
CrCl: 10–30 ml/min 25 mg/5 mg na kg po 12 hodinách CrCl <10 ml /min 25 mg/5 mg na kg po 24 hodinách Hemodialýza 25 mg/5 mg na kg podávaných každých 24 hodin a další dávka 12,5 mg/2,5 mg na kg na konci dialýzy (vzhledem k tomu, že jsou sérové koncentrace amoxicilinu i kyseliny klavulanové sníženy) Porucha funkce jater
Přípravek je třeba podávat s opatrností a sledovat v pravidelných intervalech funkce jater (viz body 4.3
a 4.4).
Způsob podání
MEDOCLAV je určen pro intravenózní podání.
MEDOCLAV může být podán buď ve formě pomalé intravenózní injekce trvající 3 až 4 minuty přímo do žíly nebo kapací infuzí nebo infuzí trvající 30 až 40 minut. MEDOCLAV není vhodný pro intramuskulární podání.
Dětem mladším než 3 měsíce má být přípravek MEDOCLAV podáván pouze ve formě infuze.
Léčba přípravkem MEDOCLAV může být zahájena přípravkem pro intravenózní podání a dokončena podáváním přípravku MEDOCLAV určeného pro perorální podání podle toho, co je vhodné pro daného pacienta.
Návod k rekonstituci tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.
-
Hypersenzitivita na léčivé látky, na peniciliny nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1
-
Závažná okamžitá hypersenzitivní reakce (např. anafylaxe) na další beta-laktamová antibiotika (např. cefalosporin, karbapenem nebo monobaktam) v anamnéze
-
Žloutenka/porucha funkce jater v anamnéze vzniklé v souvislosti s podáním
amoxicilinu/kyseliny klavulanové (viz bod 4.8)
Před zahájením léčby přípravkem MEDOCLAV je nutné získat podrobnou anamnézu zejména s ohledem na předchozí hypersenzitivní reakce na penicilinová, cefalosporinová antibiotika nebo další beta-laktamová antibiotika (viz body 4.3 a 4.8).
U pacientů léčených peniciliny byly hlášeny závažné a ojediněle fatální hypersenzitivní reakce (včetně anafylaktoidních a závažných kožních nežádoucích účinků). Hypersenzitivní reakce mohou také progredovat do Kounisova syndromu, závažné alergické reakce, která může vést k infarktu myokardu
(viz bod 4.8). Uvedené reakce se vyskytují spíše u osob, které udávají hypersenzitivitu na penicilin nebo trpí atopickým ekzémem. Dojde-li k alergické reakci, musí se léčba amoxicilinem/kyselinou klavulanovou ihned přerušit a zahájí se vhodná alternativní léčba.
Syndrom enterokolitidy vyvolaný léky (DIES) byl hlášen hlavně u dětí léčených amoxicilinem/kyselinou klavulanovou (viz bod 4.8). DIES je alergická reakce, jejímž hlavním příznakem je prodloužené zvracení (1–4 hodiny po podání léčivého přípravku) při absenci alergických kožních nebo respiračních příznaků. Mezi další příznaky může patřit bolest břicha, průjem, hypotenze nebo leukocytóza s neutrofilií. Vyskytly se závažné případy včetně progrese do šoku.
V případě, že je prokázáno, že je infekce způsobena organismy citlivými na amoxicilin, má být v souladu s oficiálními doporučeními zváženo převedení pacienta z léčby amoxicilinem/kyselinou klavulanovou na samotný amoxicilin.
Tuto lékovou formu přípravku MEDOCLAV nemusí být vhodné podávat v případech, kdy existuje vysoké riziko, že předpokládané patogeny jsou rezistentní k beta-laktamovým antibiotikům, přičemž snížená citlivost či rezistence není zprostředkována beta-laktamázami vnímavými k inhibici kyselinou klavulanovou. Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici údaje pro T>MIC a údaje pro srovnatelné perorální prezentace jsou hraniční, tato prezentace (bez přidání amoxicilinu) nemusí být vhodná k léčbě infekcí způsobených penicilin-rezistentním S. pneumoniae.
U pacientů s poruchou funkce ledvin nebo u pacientů dostávajících vysoké dávky se mohou objevit křeče (viz bod 4.8).
Amoxicilin/kyselina klavulanová nemají být podávány pacientům s podezřením na infekční mononukleózu, neboť po léčbě amoxicilinem byly u těchto pacientů pozorovány morbiliformní vyrážky.
Souběžné užívání alopurinolu při léčbě amoxicilinem může zvýšit pravděpodobnost výskytu alergické
reakce.
Dlouhodobé podávání může vést k přemnožení necitlivých mikroorganismů.
Na začátku léčby se může objevit generalizovaný erytém s výskytem pustul doprovázený horečnatým stavem, což může být symptom akutní generalizované exantematózní pustulózy (AGEP) (viz bod 4.8). Pokud se objeví tato reakce, je třeba ukončit léčbu přípravkem MEDOCLAV a další podávání amoxicilinu je kontraindikováno.
Amoxicilin/kyselina klavulanová mají být podávány s opatrností pacientům s prokázaným jaterním poškozením (viz body 4.2, 4.3 a 4.8).
Jaterní příhody byly hlášeny zejména u mužů a starších pacientů a mohou být spojeny s prodlouženou léčbou. U dětí byly tyto příhody hlášeny velmi vzácně. V celé populaci pacientů se známky a příznaky obvykle objevují v průběhu léčby nebo krátce po skončení léčby, ale v některých případech se mohou objevit až za několik týdnů po skončení léčby. Obvykle bývají reverzibilní. Jaterní příznaky mohou být závažné a ve velmi vzácných případech byla hlášena i úmrtí. K tomu docházelo téměř vždy u pacientů se současným závažným onemocněním nebo při současném užívání léčiv se známými potenciálními nežádoucími účinky na jaterní funkce (viz bod 4.8).
Kolitida vznikající v souvislosti s léčbou antibiotiky byla hlášena téměř u všech antibiotik a může být lehká až život ohrožující (viz bod 4.8). Tuto diagnózu je tedy třeba mít na paměti u pacientů, u kterých se v průběhu léčby nebo po léčbě antibiotiky objeví průjem. Pokud se objeví kolitida vznikající v souvislosti s léčbou antibiotiky, léčba amoxicilinem/kyselinou klavulanovou musí být okamžitě přerušena, je nutno vyhledat lékaře a musí být zahájena vhodná léčba. Podávání léčiv snižujících peristaltiku je v této situaci kontraindikováno.
Během dlouhodobé léčby se doporučuje sledovat pravidelně funkci jednotlivých orgánů a systémů včetně ledvin, jater a krvetvorby.
U pacientů léčených amoxicilinem/kyselinou klavulanovou bylo ojediněle zjištěno prodloužení protrombinového času. Užívá-li pacient současně antikoagulancia, je třeba jej pečlivě sledovat. Úprava dávkování perorálních antikoagulancií může být nezbytná k udržení požadované úrovně antikoagulačního účinku (viz body 4.5 a 4.8).
U pacientů s renální insuficiencí je nutné upravit dávku podle stupně insuficience (viz bod 4.2).
U pacientů se sníženou diurézou byla velmi vzácně zaznamenána krystalurie (včetně akutního poškození ledvin), a to zejména při parenterální léčbě. Při podávání vysokých dávek amoxicilinu je vhodné udržovat dostatečný příjem a výdej tekutin, aby se předešlo možné amoxicilinové krystalurii. U pacientů se zavedeným močovým katétrem je třeba pravidelně kontrolovat jeho průchodnost (viz body 4.8 a 4.9).
Při určování přítomnosti glukózy v moči v průběhu léčby amoxicilinem mají být používány enzymatické metody stanovení glukózové oxidázy, protože při použití jiných než enzymatických metod může dojít k falešně pozitivním výsledkům.
Přítomnost kyseliny klavulanové v tomto přípravku může vést k nespecifické vazbě IgG a albuminu na
membránu erytrocytů vedoucí k falešné pozitivitě Coombsova testu.
Byly hlášeny případy pozitivních výsledků testu za použití EIA testu na stanovení infekce vyvolané kmeny Aspergillus společnosti Bio-Rad Laboratories Platelia u pacientů užívajících amoxicilin/kyselinu klavulanovou, u kterých bylo následně zjištěno, že nemají infekci způsobenou kmenem Aspergillus. Byly hlášeny zkřížené reakce mezi non-Aspergillovými polysacharidy a polyfuranózami a Bio-Rad Laboratories Platelia Aspergillus EIA testem.
Z tohoto důvodu mají být pozitivní výsledky u pacientů léčených amoxicilinem/kyselinou klavulanovou
hodnoceny s obezřetností a potvrzeny další diagnostickou metodou.
MEDOCLAV obsahuje sodík a draslík
Tento léčivý přípravek obsahuje 62,9 mg sodíku v jedné injekční lahvičce, což odpovídá 3 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.
Tento léčivý přípravek obsahuje 39,3 mg draslíku v jedné injekční lahvičce. Je nutno vzít v úvahu
u pacientů se sníženou funkcí ledvin a u pacientů na dietě s nízkým obsahem draslíku.
Perorální antikoagulancia
Perorální antikoagulancia a penicilinová antibiotika jsou široce užívána v klinické praxi, aniž by byly hlášeny interakce. V odborné literatuře však nicméně byly popsány případy zvýšeného mezinárodního normalizovaného poměru (INR) u pacientů dlouhodobě užívajících acenokumarol nebo warfarin a zároveň užívajících amoxicilin. Pokud je současné užívání nezbytné, musí být při současném podávání nebo po ukončení léčby amoxicilinem pečlivě monitorován protrombinový čas nebo mezinárodní normalizovaný poměr (INR). Dále může být nezbytná úprava dávek perorálních antikoagulancií (viz body 4.4 a 4.8).
Methotrexát
Peniciliny mohou snižovat vylučování methotrexátu, což může vést k potenciálnímu zvýšení jeho
toxicity.
Probenecid
Současné podávání probenecidu se nedoporučuje. Probenecid snižuje renální tubulární sekreci amoxicilinu. Současné užití probenecidu může vést ke zvýšeným a přetrvávajícím krevním hladinám amoxicilinu, nikoliv kyseliny klavulanové.
Mofetil-mykofenolát
U pacientů užívajících mofetil-mykofenolát byl při současném podávání s perorálně podávaným amoxicilinem v kombinaci s kyselinou klavulanovou hlášen přibližně 50% pokles koncentrace aktivního metabolitu kyseliny mykofenolové (MPA) před další dávkou. Změna koncentrace před další dávkou nemusí přesně odrážet změny v celkové expozici MPA. Změna dávkování mofetil-mykofenolátu by obvykle neměla být nutná, pokud nedojde ke klinicky prokázané dysfunkci štěpu. V době léčby touto kombinací a krátce po ukončení léčby antibiotikem, je třeba provádět pečlivé klinické monitorování.
Těhotenství
Studie na zvířatech nenaznačují přímé ani nepřímé škodlivé účinky na průběh těhotenství, embryonální/fetální vývoj, porod nebo postnatální vývoj (viz bod 5.3). Omezené údaje týkající se použití amoxicilinu/kyseliny klavulanové v době těhotenství nenaznačují zvýšené riziko vrozených malformací. Studie u žen s předčasnou rupturou plodových obalů ukázala, že může být souvislost mezi profylaktickým podáváním amoxicilinu/kyseliny klavulanové a zvýšeným rizikem nekrotizující enterokolitidy novorozenců. Přípravek nemá být podáván v těhotenství, pokud to lékař nepovažuje za naprosto nezbytné.
Kojení
Obě léčivé látky jsou vylučovány do mateřského mléka (není známo, zda má kyselina klavulanová nějaké účinky na kojené dítě). Důsledkem může být výskyt průjmu a mykotických infekcí sliznic u kojenců, což někdy může vést k nutnosti přerušení kojení. V úvahu je třeba vzít možnost rizika senzibilizace. Amoxicilin/kyselina klavulanová mohou být používány v době kojení pouze po zvážení poměru rizika a prospěchu ošetřujícím lékařem.
Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. Mohou se však objevit nežádoucí účinky (např. alergické reakce, závratě, křeče), které mohou ovlivnit schopnost řídit a obsluhovat stroje (viz bod 4.8).
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou průjem, nauzea a zvracení.
Nežádoucí účinky amoxicilinu/kyseliny klavulanové zaznamenané v průběhu klinických studií a po uvedení přípravku na trh seřazené podle MedDRA systémově-orgánové klasifikace jsou uvedeny níže.
Pro určování frekvence nežádoucích účinků se používá následující terminologie. Velmi časté (≥1/10)
Časté (≥1/100 až <1/10)
Méně časté (≥1/1 000 až <1/100) Vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000) Velmi vzácné (<1/10 000)
Není známo (z dostupných údajů nelze určit)
| Infekce a infestace | |
| Kožní a slizniční kandidóza | Časté |
| Přerůstání necitlivých organismů | Není známo |
| Poruchy krve a lymfatického systému | |
| Reverzibilní leukopenie (včetněneutropenie) | Vzácné |
| Trombocytopenie | Vzácné |
| Reverzibilní agranulocytóza | Není známo |
| Hemolytická anémie | Není známo |
| Prodloužení krvácivosti a protrombinového času1 | Není známo |
| Poruchy imunitního systému10 | |
| Angioneurotický edém | Není známo |
| Anafylaxe | Není známo |
| Syndrom podobný sérové nemoci | Není známo |
| Hypersenzitivní vaskulitida | Není známo |
| Poruchy nervového systému | |
| Závratě | Méně časté |
| Bolest hlavy | Méně časté |
| Křeče2 | Není známo |
| Aseptická meningitida | Není známo |
| Srdeční poruchy | |
| Kounisův syndrom | Není známo |
| Cévní poruchy | |
| Tromboflebitida3 | Vzácné |
| Gastrointestinální poruchy | |
| Průjem | Časté |
| Nauzea | Méně časté |
| Zvracení | Méně časté |
| Poruchy trávení | Méně časté |
| Kolitida spojená s léčbou antibiotiky4 | Není známo |
| Syndrom enterokolitidy vyvolaný léky | Není známo |
| Akutní pankreatitida | Není známo |
| Poruchy jater a žlučových cest | |
| Zvýšení AST a/nebo ALT5 | Méně časté |
| Hepatitida6 | Není známo |
| Cholestatická žloutenka6 | Není známo |
| Poruchy kůže a podkožní tkáně7 | |
| Kožní vyrážka | Méně časté |
| Svědění | Méně časté |
| Kopřivka | Méně časté |
| Erythema multiforme | Vzácné |
| Stevensův-Johnsonův syndrom | Není známo |
| Toxická epidermální nekrolýza | Není známo |
| Bulózní exfoliativní dermatitida | Není známo |
| Akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP)9 | Není známo |
| Léková reakce s eozinofilií a systémovýmisymptomy (DRESS) | Není známo |
| Lineární IgA bulózní dermatóza | Není známo |
| Poruchy ledvin a močových cest | |
| Intersticiální nefritida | Není známo |
| Krystalurie8 (včetně akutního poškozeníledvin) | Není známo |
| 1 Viz bod 4.42 Viz bod 4.43 V místě injekce.4 Včetně pseudomembranózní kolitidy a hemoragické kolitidy (viz bod 4.4)5 U pacientů léčených beta-laktamovými antibiotiky bylo zaznamenáno mírné zvýšení ASTa/nebo ALT, význam tohoto nálezu však není znám.6 Tyto nežádoucí účinky byly zaznamenány u dalších penicilinů a cefalosporinů (viz bod4.4).7 Dojde-li k výskytu hypersenzitivní kožní reakce, musí se léčba přerušit.8 Viz bod 4.99 Viz bod 4.4 | |
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
Příznaky předávkování
Mohou se objevit gastrointestinální příznaky a poruchy vodní a elektrolytové rovnováhy. Velmi vzácně byla zaznamenána amoxicilinová krystalurie způsobující v některých případech až renální selhání (viz bod 4.4).
U pacientů s poruchou renálních funkcí nebo u pacientů léčených vysokými dávkami se mohou objevit
křeče.
Byly hlášeny případy vzniku sraženin v močovém katetru, zejména po intravenózním podání vysokých dávek. U pacientů se zavedeným močovým katétrem je třeba pravidelně kontrolovat jeho průchodnost (viz bod 4.4).
Léčba intoxikace
Gastrointestinální příznaky se léčí symptomaticky s důrazem na vodní a elektrolytovou rovnováhu. Amoxicilin/kyselina klavulanová mohou být odstraněny z oběhu hemodialýzou.
Farmakologické vlastnosti - MEDOCLAV 1000MG/200MG
Farmakoterapeutická skupina: Kombinace penicilinů, včetně inhibitorů beta-laktamáz; ATC kód:
J01CR02
Mechanismus účinku
Amoxicilin je polosyntetický penicilin (beta-laktamové antibiotikum) inhibující jeden nebo více enzymů (často označovaných jako proteiny vázající penicilin, PBPs) účastnících se biosyntetické tvorby bakteriálního peptidoglykanu, který je nedílnou strukturální součástí bakteriální buněčné stěny. Inhibice syntézy peptidoglykanu vede k oslabení buněčné stěny, obvykle následované buněčným rozpadem a bakteriální smrtí.
Amoxicilin je náchylný k degradaci pomocí beta-laktamáz produkovanými rezistentními bakteriemi a z tohoto důvodu spektrum aktivity samotného amoxicilinu neobsahuje organismy produkující tyto enzymy.
Kyselina klavulanová má beta-laktamovou strukturu podobnou penicilinům. Inaktivuje některé beta-laktamázy a tím zabraňuje inaktivaci amoxicilinu. Samotná kyselina klavulanová nevykazuje klinický využitelný antibakteriální účinek.
Farmakokinetický/farmakodynamický vztah
Čas nad minimální inhibiční koncentrací (T>MIC) je považován za nejdůležitější parametr účinnosti
amoxicilinu.
Mechanismy rezistence
Dvěma hlavními mechanismy rezistence na amoxicilin/kyselinu klavulanovou jsou:
-
inaktivace bakteriálními beta-laktamázami, které nejsou inhibovány kyselinou klavulanovou, včetně tříd B, C a D
-
změny v proteinech vázajících penicilin vedoucí ke snížení afinity antibiotika k cílové buňce
Neprůchodnost bakteriální stěnou nebo mechanismus efluxní pumpy jsou mechanismy, které mohou způsobit nebo se podílet na bakteriální rezistenci, zejména u gramnegativních bakterií.
Hraniční koncentrace
Hraniční koncentrace MIC pro amoxicilin/kyselinu klavulanovou jsou určeny Evropským výborem pro stanovení antimikrobiální účinnosti (EUCAST).
| Patogen | Hraniční hodnoty citlivosti (µg/ml) | ||
| Citlivé | Středně citlivé | Rezistentní | |
| Haemophilus influenzae1 | ≤ 1 | - | > 1 |
| Moraxella catharrhalis1 | ≤ 1 | - | > 1 |
| Staphylococcus aureus2 | ≤ 2 | - | > 2 |
| Koaguláza-negativnístafylokoky2 | ≤ 0,25 | > 0,25 | |
| Enterococcus1 | ≤ 4 | 8 | > 8 |
| Streptococcus A, B, C, G5 | ≤ 0,25 | - | > 0,25 |
| Streptococcus pneumoniae3 | ≤ 0,5 | 1–2 | > 2 |
| Enterobacteriaceae1,4 | - | - | > 8 |
| Gramnegativní anaeroby1 | ≤ 4 | 8 | > 8 |
| Grampozitivní anaeroby1 | ≤ 4 | 8 | > 8 |
| Druhově nespecifickéhraniční hodnoty1 | ≤ 2 | 4–8 | > 8 |
| 1 Uváděné hladiny se týkají koncentrací amoxicilinu. Pro účely testování citlivosti se používají fixní hladiny kyseliny klavulanové 2 mg/l.2 Uváděné hladiny jsou hladiny pro oxacilin.3 Hraniční hodnoty uvedené v tabulce vycházejí z hraničních hodnot pro ampicilin.4 Hraniční hodnota rezistentních kmenů R>8 mg/l zaručuje, že všechny izolátys mechanismem rezistence jsou hlášeny jako rezistentní.5 Hraniční hodnoty uvedené v tabulce vycházejí z hraničních hodnot pro benzylpenicilin. | |||
Prevalence rezistence se může u jednotlivých druhů lišit místně i časově. Informace o lokální rezistenci je proto žádoucí, zejména při léčbě závažných infekcí. Podle potřeby může být nutné vyžádat si doporučení experta v případech, kdy místní prevalence rezistence je taková, že použití léčiva je při nejmenším u některých typů infekcí sporné.
| Obvykle citlivé druhy |
| Aerobní grampozitivní mikroorganismyEnterococcus faecalis Gardnerella vaginalisStaphylococcus aureus (citlivý na meticilin)£Koaguláza-negativní stafylokoky (citlivé na meticilin)Streptococcus agalactiae Streptococcus pneumoniae1Streptococcus pyogenes a další beta-hemolytické streptokokySkupina Streptococcus viridansAerobní gramnegativní mikroorganismyActinobacillus actinomycetemcomitans Capnocytophaga spp.Eikenella corrodens Haemophilus influenzae2 Moraxella catarrhalis Neisseria gonorrhoeae§ Pasteurella multocidaAnaerobní mikroorganismyBacteroides fragilis Fusobacterium nucleatumPrevotella spp. |
| Druhy, u kterých může být získaná rezistence problémem |
| Aerobní grampozitivní mikroorganismyEnterococcus faecium$Aerobní gramnegativní mikroorganismyEscherichia coli Klebsiella oxytoca Klebsiella pneumoniae Proteus mirabilisProteus vulgaris |
| Přirozeně rezistentní organismy |
| Aerobní gramnegativní mikroorganismyAcinetobacter sp. Citrobacter freundii Enterobacter sp.Legionella pneumophila Morganella morganii Providencia spp.Pseudomonas sp.Serratia sp.Stenotrophomonas maltophiliaDalší mikroorganismyChlamydia trachomatis Chlamydophila pneumoniae Chlamydophila psittaci Coxiella burnettiMycoplasma pneumoniae |
| $ Přirozená střední citlivost v nepřítomnosti získaných mechanismů rezistence.£ Všechny stafylokoky rezistentní na meticilin jsou rezistentní na amoxicilin/kyselinu klavulanovou.§ Všechny kmeny vykazující rezistenci na amoxicilin, která není zprostředkována beta-laktamázami, jsou rezistentní na amoxicilin/kyselinu klavulanovou.1 Infekce způsobené bakterií Streptococcus pneumoniae, rezistentním na penicilin nemají být léčenytouto prezentací amoxicilinu/kyseliny klavulanové (viz body 4.2 a 4.4).2 V některých zemích EU byly hlášeny kmeny se sníženou citlivostí, a to s frekvencí vyšší než 10%. |
Absorpce
Níže jsou uvedeny výsledky farmakokinetických studií, ve kterých byl zdravým dobrovolníkům podáván amoxicilin/kyselina klavulanová ve formě bolusové intravenózní injekce v dávce buď 500 mg/100 mg nebo 1000 mg/200 mg.
| Průměrné hodnoty (±SD) farmakokinetických parametrůBolusová intravenózní injekce | |||||
| Podaná dávka | Amoxicilin | ||||
| Dávka | Průměrné vrcholové sérovékoncentrace(µg/ml) | T 1/2 (h) | AUC(h.mg/l) | Množstvínalezené v moči(%, 0 až 6 h) | |
| Amoxicilin | |||||
| AMX/CA500 mg/100 mg | 500 mg | 32,2 | 1,07 | 25,5 | 66,5 |
| AMX/CA1000 mg/200 mg | 1000 mg | 105,4 | 0,9 | 76,3 | 77,4 |
| Kyselina klavulanová | |||||
| AMX/CA500 mg/100 mg | 100 mg | 10,5 | 1,12 | 9,2 | 46,0 |
| AMX/CA1000 mg/200 mg | 200 mg | 28,5 | 0,9 | 27,9 | 63,8 |
| AMX – amoxicilin, CA – kyselina klavulanová | |||||
Distribuce
Asi 25 % celkového plazmatického množství kyseliny klavulanové a 18 % celkového plazmatického množství amoxicilinu se váže na bílkoviny. Zjevný distribuční objem je přibližně 0,3–0,4 l/kg pro amoxicilin a přibližně 0,2 l/kg pro kyselinu klavulanovou.
Po intravenózním podání byly amoxicilin i kyselina klavulanová nalezeny ve žlučníku, abdominální tkáni, kůži, tuku, svalovině, synoviální a peritoneální tekutině, žluči a hnisu. Amoxicilin není dostatečně distribuován do cerebrospinální tekutiny.
Ve studiích na zvířatech nebyla prokázána významná tkáňová retence metabolitů žádné z léčivých látek. Amoxicilin, podobně jako další peniciliny, může být detekován v mateřském mléce. Stopová množství kyseliny klavulanové mohou být též nalezena v mateřském mléce (viz bod 4.6).
Bylo prokázáno, že jak amoxicilin tak kyselina klavulanová procházejí placentární bariérou (viz bod
4.6).
Biotransformace
Amoxicilin je částečně vylučován močí ve formě neaktivní kyseliny penicilinové a to v množství odpovídajícím 10–25 % podané počáteční dávky. Kyselina klavulanová se u člověka intenzivně metabolizuje a vylučuje se močí, stolicí a ve formě oxidu uhličitého vylučovaného plicní ventilací.
Eliminace
Amoxicilin se vylučuje převážně ledvinami, zatímco kyselina klavulanová se vylučuje ledvinami
i extrarenální cestou.
Amoxicilin/kyselina klavulanová má u zdravých osob průměrný eliminační poločas přibližně 1 hodinu a průměrnou celkovou clearance přibližně 25 l/hodinu. Asi 60–70 % amoxicilinu a asi 40–65 % kyseliny klavulanové se vyloučí v nezměněné formě močí během prvních 6 hodin po podání jednorázové bolusové intravenózní injekce 500 mg/100 mg nebo jednorázové bolusové injekce 1000 mg/200 mg. Na základě různých studií činilo renální vylučování v průběhu 24 hodin 50–85 % pro amoxicilin a 27–60 % pro kyselinu klavulanovou. V případě kyseliny klavulanové je největší podíl léčiva vyloučen v průběhu prvních 2 hodin po podání.
Současné podání probenecidu prodlužuje vylučování amoxicilinu, ale neprodlužuje renální vylučování kyseliny klavulanové (viz bod 4.5).
Věk
Eliminační poločas amoxicilinu je u dětí ve věku od přibližně 3 měsíců do 2 let podobný a srovnatelný s eliminačním poločasem zaznamenaným u starších dětí a dospělých. U velmi malých dětí (včetně nedonošených novorozenců) nemá v prvním týdnu života interval podávání překročit dvě dávky denně vzhledem k nezralosti renální cesty vylučování. Vzhledem k tomu, že u starších pacientů je větší pravděpodobnost snížené renální funkce, je třeba určovat dávku s opatrností a může být užitečné sledovat renální funkce.
Porucha funkce ledvin
Celková sérová clearance amoxicilinu/kyseliny klavulanové se snižuje proporcionálně se snižující se renální funkcí. Snížení clearance je významnější u amoxicilinu než u kyseliny klavulanové, neboť amoxicilin je vylučován ledvinami ve větší míře. Dávkování při poruše funkce ledvin je tedy třeba upravit tak, aby se zabránilo nepřiměřené akumulaci amoxicilinu a přitom byly udrženy adekvátní hladiny kyseliny klavulanové (viz bod 4.2).
Porucha funkce jater
Pacienti s poruchou jaterních funkcí musí být léčeni s opatrností a jaterní funkce mají být monitorovány v pravidelných intervalech.
Farmaceutické údaje - MEDOCLAV 1000MG/200MG
Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny
v bodě 6.3.
MEDOCLAV se nesmí míchat s krví nebo krevními deriváty ani s bílkovinnými roztoky, např. s jejich hydrolyzáty, nebo s intravenózními tukovými emulzemi. Je-li MEDOCLAV předepsán společně s aminoglykosidy, nesmí se obě antibiotika mísit ve stejné stříkačce, v infuzní lahvi ani v infuzním setu, protože by došlo k inaktivaci aminoglykosidového antibiotika.
Roztok přípravku MEDOCLAV nesmí být mísen s infuzemi obsahujícími glukózu, dextran nebo bikarbonát.
2 roky
Po rekonstituci a naředění – intravenózní infuze (viz bod 6.6.)
| Rozpouštědlo | Podmínky uchovávání | Doba použitelnosti |
| voda pro injekci | do 25 °C | 4 hodiny |
| 2–8 °C | 6 hodin | |
| infuzní roztok chloridu sodného (0,9%) | do 25 °C | 2 hodiny |
| 2–8 °C | 4 hodiny | |
| Ringerův roztok | do 25 °C | 2 hodiny |
| Ringer-laktát (Hartmannův roztok) | do 25 °C | 2 hodiny |
| Ringer-acetát | do 25 °C | 2 hodiny |
| Ringerfundin B. Braun | do 25 °C | 2 hodiny |
Z mikrobiologického hlediska, pokud způsob otevření/rekonstituce nevyloučí riziko mikrobiologické kontaminace, přípravek má být použit okamžitě. Pokud není použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření a naředění před použitím jsou v odpovědnosti uživatele.
Uchovávejte při teplotě do 25 °C.
Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho rekonstituci a naředění jsou uvedeny v bodě
6.3.
Injekční lahvička z čirého bezbarvého skla třídy II nebo třídy III uzavřená chlorbutylovou pryžovou zátkou typu I a hliníkovým uzávěrem nebo hliníkovým uzávěrem s šedým plastovým odtrhovacím víčkem „flip-off“, krabička
1, 10, 25, 50 nebo 100 injekčních lahviček. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
Příprava intravenózní injekce
Obsah injekční lahvičky se rekonstituuje ve 20 ml vody pro injekci. Doba rekonstituce je obvykle asi 1 minuta. Rekonstituovaný roztok je bezbarvý až žlutý. Roztok je třeba před podáním vizuálně zkontrolovat, smí být použit pouze roztok, který neobsahuje viditelné částice.
Připravený roztok se má aplikovat do 20 minut od přípravy roztoku. Roztok má být podán jako pomalá intravenózní injekce během tří až čtyř minut. Lze podat přímo do žíly nebo pomocí kanyly.
Nepoužitý zbylý roztok antibiotika se musí znehodnotit. Příprava intravenózní infuze
Obsah injekční lahvičky se rekonstituuje ve 20 ml vody pro injekci a získaný roztok se naředí 100 ml infuzního roztoku. Je možno použít různé infuzní roztoky – viz bod 6.3.
Intravenózní infuze má být podána během 30 až 40 minut. Nepoužitý zbylý roztok antibiotika se musí znehodnotit.