Hypersenzitivita

Stejně jako u erytromycinu a jiných makrolidů byly hlášeny vzácné závažné alergické reakce, včetně angioneurotického edému a anafylaxe (vzácně fatální), dermatologické reakce, včetně akutní generalizované exantematózní pustulózy, Stevens-Johnsonova syndromu, toxické epidermální nekrolýzy (vzácně fatální) a lékové reakce s eozinofilií a systémovými příznaky. Některé z těchto reakcí na přípravek Azitromycin Sandoz vedly opakujícímu se výskytu a vyžadovaly delší dobu pozorování a léčbu.

Pokud dojde k alergické reakci, podávání léčivého přípravku je třeba přerušit a zahájit odpovídající léčbu. Lékaři si mají být vědomi toho, že po přerušení symptomatické léčby může dojít k opětovnému výskytu alergických příznaků.

Hepatotoxicita

Jelikož hlavním místem eliminace azithromycinu jsou játra, musí se azithromycin používat u pacientů s výraznou poruchou funkce jater opatrně. U azithromycinu byly hlášeny případy fulminantní hepatitidy potenciálně vedoucí k život ohrožujícímu selhání jater (viz bod 4.8). Někteří pacienti mohli již dříve trpět onemocněním jater nebo mohli užívat jiné hepatotoxické léčivé přípravky.

V případech, kdy se objevují příznaky a projevy dysfunkce jater, jako je rychle se rozvíjející asténie doprovázená žloutenkou, tmavou močí, sklonem ke krvácení nebo hepatální encefalopatií, mají být okamžitě provedeny testy/vyšetření jaterních funkcí. Pokud se objeví jaterní dysfunkce, podávání azithromycinu má být ukončeno.

Hlášena byla abnormální funkce jater, hepatitida, cholestatická žloutenka, jaterní nekróza a selhání jater, některé případy skončily fatálně. Pokud se vyskytnou známky a symptomy hepatitidy, je nutné okamžitě přerušit užívání azithromycinu.

Infantilní hypertrofická pylorická stenóza (IHPS)

Při užívání azithromycinu u novorozenců (léčba až do 42 dnů života) byla hlášena infantilní

hypertrofická pylorická stenóza (IHPS) . Rodiče a pečovatelé maj í být informování, ab y kontaktovali lékaře, pokud se při krmení vyskytne zvracení nebo podrážděnost. Pseudomembranózní kolitida Při užívání makrolidových antibiotik byla hlášena pseudomembranózní kolitida. S touto diagnózou se má proto počítat u pacientů, kteří maj í po začátk u léčby azithromycinem průj em. Ergotové deriváty

U pacientů, kterým se podávají deriváty ergotaminu, byl při současném podávání některých makrolidových antibiotik vyvolán ergotismus. Ohledně možnosti interakce mezi deriváty ergotaminu a azithromycinem nejsou k dispozici žádné údaje. Nicméně kvůli teoretické možnosti vzniku ergotismu se azithromycin a ergotové deriváty nesmějí podávat současně (viz bod 4.5).

Zkřížená rezist ence Mezi azithromycinem a j inými makrolidy (erythromycin, klarithromycin, roxithrom ycin), linkosamidy a streptograminem B (MLSB fenotyp) exist uj e zkřížená rezist ence. Současné užívání několika léčivých přípravků ze stej né nebo příbuzné skupiny antibiotik se nedoporučuj e. Kardiovaskulární příhody

Při léčbě jinými makrolidy, včetně azithromycinu, bylo pozorováno prodloužení srdeční repolarizace

a intervalu QT, což vede k riziku vzniku srdeční arytmie a torsade de pointes (viz bod 4.8). Jelikož

následující situace mohou vést ke zvýšenému riziku komorových arytmií (včetně torsade de pointes), což může vést k srdeční zástavě, musí se azithromycin používat s opatrností u pacientů s trvajícími proarytmickými stavy (zvláště u žen a starších pacientů), jako jsou pacienti:

s vrozeným nebo s doloženým získaným prodloužením intervalu QT
současně léčení jinými léčivými látkami, o nichž je známo, že prodlužují interval QT, jako jsou antiarytmika třídy IA (chinidin a prokainamid) a třídy III (dofetilid, amiodaron a sotalol), cisaprid a terfenadin; antipsychotika, jako je pimozid; antidepresiva, jako je citalopram; a fluorované chinolony, jako je moxifloxacin a levofloxacin
s poruchami elektrolytové rovnováhy, zejména v případech hypokalemie a hypomagnezemie
s klinicky relevantní bradykardií, srdeční arytmií nebo závažnou srdeční nedostatečností.

Epidemiologické studie zkoumající riziko nežádoucích kardiovaskulárních dopadů při užívání makrolidů poskytují variabilní výsledky. Z některých observačních studií však vyplývá vzácné krátkodobé riziko arytmie, infarktu myokardu a kardiovaskulární mortality spojené s makrolidy, včetně azithromycinu. Tato zjištění je třeba vzít při předepisování azithromycinu v úvahu stejně jako jeho léčebné přínosy.

Průj em vyvolaný Clostridoides difficile

Při používání téměř všech antibakteriálních látek, včetně azithromycinu, byl hlášen průjem vyvolaný Clostridoides difficile (CDAD), jehož závažnost se může pohybovat od mírného průjmu po smrtelnou kolitidu. Léčba antibakteriálními látkami narušuje normální flóru tlustého střeva, což vede k přerůstání C. difficile.

C. difficile vytváří toxiny A a B, které přispívají ke vzniku průjmu vyvolaného C. difficile. Kmeny C. difficile vytvářející hypertoxin způsobují zvýšenou morbiditu a mortalitu, protože tyto infekce mohou být refrakterní vůči antimikrobiální léčbě a mohou vyžadovat kolektomii. Průjem vyvolaný C. difficile musí být zvážen u všech pacientů s průjmem po používání antibiotik. Je potřeba pečlivě odebrat anamnézu, protože výskyt průjmu vyvolaného C. difficile byl hlášen i po více než 2 měsících po podání antibakteriálních látek. V případě vzniku průjmu vyvolaného C. difficile jsou antiperistaltika kontraindikována.

Myasthenie gravis

U pacientů léčených azithromycinem byly hlášeny exacerbace symptomů myasthenie gravis a nový nástup myasthenického syndromu (viz bod 4.8).

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost při prevenci nebo léčbě infekcí vyvolaných Mycobacterium avium complex u

dětí nebyla stanovena.

Před předepsáním azithromycinu je nutno zvážit následující: Závažné infekce

Azithromycin ve formě potahovaných tablet není vhodný k léčbě závažných infekcí, kdy je potřeba rychle dosáhnout vysokých koncentrací antibiotika v krvi.

Azithromycin není první volbou pro empirickou léčbu infekcí v místech, kde převažují rezistentní izoláty v 10 % a více (viz bod 5.1).

V oblastech s vysokou incidencí rezistence vůči erythromycinu A je zvláště důležité vzít v potaz charakter vývoje citlivosti vůči azithromycinu a dalším antibiotikům.

Jako u všech makrolidů, byly v některých evropských zemích u azithromycinu hlášeny vysoké míry rezistence Streptococcu pneumoniae (> 30 %) (viz bod 5.1). To je nutno při léčení infekcí způsobených Streptococcus pneumoniae vzít v úvahu.

Faryngitida/tonzilitida

Azithromycin není lékem první volby k léčbě faryngitidy a tonzilitidy způsobené Streptococcus pyogenes. K tomu a k profylaxi akutní revmatické horečky je lékem první volby penicilin.

Sinusitida

Azithromycin není obvykle lékem první volby k léčbě sinusitidy.

Akutní otitis media

Azithromycin není obvykle lékem první volby k léčbě akutní otitis media.

Infekce kůže a měkkých tkání

Hlavní původce infekcí měkkých tkání, Staphylococcus aureus, je mnohdy na azithromycin rezistentní. Proto je testování citlivosti předpokladem pro léčbu infekcí měkkých tkání azithromycinem.

Infikované popáleniny

Azithromycin není k léčbě infikovaných popálenin indikován.

Pohlavně přenosné nemoci

V případě pohlavně přenosných nemocí je nutno vyloučit současnou infekci způsobenou T. pallidum.

Neurologické nebo psychiatrické choroby

Azithromycin je nutno u pacientů s neurologickými nebo psychiatrickými poruchami používat opatrně.

Superinfekce

Jako u každého antibiotického přípravku se doporučuje sledování příznaků superinfekce necitlivými organismy, včetně plísní.

Porucha funkce ledvin

U pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin (GFR < 10 ml/min) bylo pozorováno 33% zvýšení systémové expozice (viz bod 5.2).

Azitromycin Sandoz obsahuje sójový lecithin, který může být zdrojem sójových proteinů, a proto jej

kvůli riziku hypersenzitivních reakcí nesmějí užívat pacienti alergičtí na sóju nebo arašídy.

Azitromycin Sandoz obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v jedné potahované tabletě, to

znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.