RECARBRIO 500MG/500MG/250MG Prášek pro infuzní roztok

Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, karbapenemy, ATC kód: J01DH56

Mechanismus účinku

Baktericidní aktivita imipenemu je důsledkem inhibice proteinů vážících penicilin (penicillin binding proteins - PBPs), což vede k inhibici syntézy peptidoglykanové buněčné stěny.

Cilastatin omezuje renální metabolizaci imipenemu a nemá žádnou antibakteriální aktivitu. Relebaktam je non-beta-laktamový inhibitor beta-laktamáz Amblerovy třídy A a třídy C, včetně

karbapenemázy třídy A bakterie Klebsiella pneumoniae (KPC) a beta-laktamáz s rozšířeným spektrem (ESBLs), a beta-laktamáz třídy C (AmpC-type) včetně cefalosporinázy získané z pseudomonád (Pseudomonas-Derived Cephalosporinase - PDC). Relebaktam neinhibuje enzymy třídy B

(metalo-beta-laktamázy) ani karbapenemázy třídy D. Relebaktam nemá antibakteriální aktivitu. Rezistence

Mechanismy rezistence u gramnegativních bakterií, o nichž je známo, že ovlivňují imipenem/relebaktam, zahrnují vytváření metalo-beta-laktamáz nebo oxacilináz s karbapenemázovou aktivitou.

Exprese jistých alel beta-laktamázy třídy A nazývané guyanská beta-laktamáza s rozšířeným spektrem (Guiana extended-spectrum beta-lactamase - GES) a nadměrná exprese PDC spojené se ztrátou vstupního porinu pro imipenem OprD mohou přinášet rezistenci na imipenem/relebaktam

u P. aeruginosa. Exprese efluxních pump u bakterie P. aeruginosa nemá vliv na aktivitu ani imipenemu, ani relebaktamu. Mechanismus bakteriální rezistence, který by mohl snížit antibakteriální aktivitu imipenemu/relebaktamu u Enterobacterales, zahrnuje mutace porinu ovlivňující permeabilitu vnější membrány.

Antibakteriální aktivita v kombinaci s dalšími antibakteriálními látkami

Studie in vitro neprokázaly antagonismus mezi imipenemem/relebaktamem a amikacinem, azithromycinem, aztreonamem, kolistinem, gentamicinem, levofloxacinem, linezolidem, tigecyklinem, tobramycinem ani vankomycinem.

Hranice testování citlivosti

Interpretační kritéria MIC (minimální inhibiční koncentrace) pro testování citlivosti pro imipenem-relebaktam byla stanovena Evropským výborem pro testování citlivosti na antimikrobiální látky (EUCAST) a jsou uvedena zde: https://www.ema.europa.eu/documents/other/minimum-inhibitory-concentration-mic-breakpoints_en.xlsx.

Farmakokinetické/farmakodynamické vztahy

Bylo prokázáno, že nejlepším korelátem účinnosti je doba, po kterou plazmatické koncentrace nevázaného imipenemu přesahují minimální inhibiční koncentraci imipenemu/relebaktamu

(% fT > MIC). Indexem, který nejlépe predikuje aktivitu relebaktamu, byl stanoven poměr 24hodinové AUC nevázaného relebaktamu v plazmě k minimální inhibiční koncentraci imipenemu/relebaktamu (fAUC / MIC).

Klinická účinnost proti specifickým patogenům

Účinnost byla prokázána v klinických studiích proti patogenům uvedeným pro každou indikaci, které

byly citlivé na imipenem a relebaktam in vitro:

Nozokomiální pneumonie, včetně ventilátorové pneumonie

Gramnegativní mikroorganismy

• Escherichia coli

• Haemophilus influenzae

• Klebsiella pneumoniae

• Pseudomonas aeruginosa

• Serratia marcescens

  Studie in vitro naznačují, že následující patogeny mohou být citlivé na imipenem a relebaktam při

  absenci získaného mechanismu rezistence.

  Gramnegativní aerobní mikroorganismy

• Acinetobacter calcoaceticus baumannii komplex

• Citrobacter spp. (včetně C. freundii a C. koseri)

• Enterobacter spp. (včetně E. asburiae a E. cloacae)

• Escherichia coli

• Klebsiella spp. (včetně K. aerogenes, K. oxytoca a K. pneumoniae)

• Pseudomonas aeruginosa

• Serratia marcescens

  Gramnegativní anaerobní mikroorganismy

• Bacteroides spp. (včetně B. fragilis)

• Fusobacterium spp. (včetně F. nucleatum a F. necrophorum)

• Prevotella spp. (včetně P. melaninogenica, P. bivia a P. buccae)

  Grampozitivní aerobní mikroorganismy

• Enterococcus faecalis

• Staphylococcus aureus (pouze izoláty citlivé na meticilin)

• Skupina viridujících streptokoků (včetně S. anginosus a S. constellatus)

  Studie in vitro ukazují, že následující druhy nejsou citlivé na imipenem a relebaktam: Gramnegativní aerobní mikroorganismy

  • Legionella spp.

  • Stenotrophomonas maltophilia

Pediatrická populace

Přípravek Recarbrio byl hodnocen v otevřené, randomizované, aktivně kontrolované klinické studii fáze 2/3 u 115 pediatrických účastníků od narození (donošených dětí) do méně než 18 let s HAP/VAP (n=6), cUTI (n=55) nebo cIAI (n=54), která zahrnovala celkem 85 pacientů léčených imipenemem/cilastatinem/relebaktamem a 28 pacientů léčených aktivní kontrolou. Minimální délka antibiotické léčby byla 5 dnů pro cIAI a cUTI nebo 7 dnů pro HAP/VAP, až do maximální délky

14 dnů. Účastníkům s cUTI nebo cIAI v rameni s imipenemem/cilastatinem/relebaktamem bylo povoleno přejít na následnou (step-down) volitelnou perorální léčbu po alespoň 3 dnech intravenózní léčby imipenemem/cilastatinem/relebaktamem. Primárním cílem bylo posoudit bezpečnost

a snášenlivost a všechny statistické analýzy byly deskriptivní. Účinnost v pediatrické populaci je stanovena na základě dosažení podobných systémových expozic jako u dospělých.

Při časném sledování (EFU; early follow-up), 7 až 14 dní po ukončení léčby, dosáhlo příznivé klinické odpovědi (vyléčení nebo trvale vyléčení) 70,6 % (60/85) pediatrických účastníků v rameni

s imipenemem/cilastatinem/relebaktamem, ve srovnání se 75 % (21/28) ve srovnávacím rameni

(v modifikované populaci podle původního léčebného záměru (modified ITT; modified Intention-To-Treat). Příznivé klinické odpovědi při pozdní kontrole (LFU, late follow-up) dosáhlo 69,4 % (59/85)

účastníků a při kontrole 7 až 14 dní po návštěvě EFU 75,0 % (21/28) účastníků.

Farmakokinetické parametry imipenemu, cilastatinu a relebaktamu v rovnovážném stavu u zdravých dospělých s normální funkcí ledvin (CrCl 90 ml/min nebo vyšší) po opakovaných 30minutových intravenózních infuzích 500 mg imipenemu/500 mg cilastatinu + 250 mg relebaktamu podávaných

každých 6 hodin jsou shrnuty v tabulce 5. Farmakokinetické parametry imipenemu a relebaktamu

v ustáleném stavu u pacientů s cIAI nebo cUTI a HAP nebo VAP s normální funkcí ledvin (90 ml/min

≤ CrCl < 150 ml/min) po opakovaných 30minutových intravenózních infuzích 500 mg imipenemu/500 mg cilastatinu + 250 mg relebaktamu podávaných každých 6 hodin jsou shrnuty

v tabulkách 6, resp. 7. Při jednorázovém a opakovaném podání v důsledku minimální akumulace byly farmakokinetické parametry podobné.

Hodnoty Cmax a AUC imipenemu, cilastatinu a relebaktamu ^{se zvyšují úměrně dávce}. ^{Eliminační poločasy} (t½) imipenemu, cilastatinu a relebaktamu jsou na dávce nezávislé.

Distribuce

Vazba imipenemu a cilastatinu na proteiny lidské plazmy je přibližně 20% resp. 40%. Vazba relebaktamu na proteiny lidské plazmy je přibližně 22% a je nezávislá na koncentraci.

Distribuční objem imipenemu, cilastatinu a relebaktamu v rovnovážném stavu u subjektů po

opakovaných dávkách infundovaných po dobu 30 minut každých 6 hodin je 24,3 l; 13,8 l; resp. 19,0 l.

Penetrace do tekutiny plicní epiteliální výstelky (ELF) vyjádřená jako poměr celkové expozice v ELF k plazmatické koncentraci volného léčiva byla 55% u imipenemu a 54% u relebaktamu.

Biotransformace

Imipenem, pokud se podává samotný, se metabolizuje v ledvinách dehydropeptidázou-I, což vede

k nízkým hladinám imipenemu (v průměru 15-20 % dávky) zjištěným v lidské moči. Cilastatin, inhibitor tohoto enzymu, účinně brání renálnímu metabolismu, takže pokud se imipenem a cilastatin

podávají současně, dosáhne se odpovídajících hladin imipenemu (přibližně 70 % dávky) v moči, což umožní antibakteriální aktivitu.

Cilastatin se eliminuje hlavně močí jako nezměněné mateřské léčivo (přibližně 70-80 % dávky),

přičemž 10 % dávky se zachytí jako N-acetylovaný metabolit, který má inhibiční aktivitu proti

dehydropeptidáze-I srovnatelnou s mateřským léčivem.

Relebaktam se odstraňuje primárně renální exkrecí jako nezměněné mateřské léčivo (více než 90 % dávky) a je minimálně metabolizován. Nezměněný relebaktam byla jediná s léčivem související složka detekovaná v lidské plazmě.

Eliminace

Imipenem, cilastatin a relebaktam se vylučují hlavně ledvinami.

Po opakovaném podání 500 mg imipenemu, 500 mg cilastatinu a 250 mg relebaktamu zdravým mužským subjektům bylo zjištěno přibližně 63 % podané dávky imipenemu a 77 % podané dávky cilastatinu v nezměněné formě v moči. Renální exkrece imipenemu a cilastatinu zahrnuje jak glomerulární filtraci, tak aktivní tubulární sekreci. Více než 90 % podané dávky relebaktamu se močí vyloučilo nezměněno. Průměrná hodnota renální clearance relebaktamu je 135 ml/min, což je blízko

plazmatické clearance (148 ml/min), což ukazuje na téměř úplnou eliminaci relebaktamu renální cestou. Renální clearance nenavázaného relebaktamu je větší než rychlost glomerulární filtrace, což naznačuje, že vedle glomerulární filtrace se renální eliminace účastní i aktivní tubulární sekrece, která přispívá přibližně 30 % z celkové clearance.

Linearita/nelinearita

Farmakokinetika relebaktamu je lineární v dávkovém rozmezí 25 až 1 150 mg studovaném při jednorázovém intravenózním podání a dávkovém rozmezí 50 až 625 mg studovaném při opakovaném intravenózním podání každých 6 hodin po dobu až 7 dní. Po opakovaných 30minutových intravenózních infuzích relebaktamu (50 až 625 mg) podávaných současně s 500 mg

imipenemu/500 mg cilastatinu každých 6 hodin po dobu až 7 dní zdravým mužům s normální funkcí ledvin byla pozorována minimální akumulace imipenemu, cilastatinu nebo relebaktamu.

Enzymy metabolizující léčiva

Studie hodnotící potenciál imipenemu nebo cilastatinu interagovat s enzymy CYP450 nebyly provedeny.

Relebaktam in vitro v klinicky relevantních koncentracích v mikrozomech z lidských jater neinhibuje CYP1A2, CYP2B6, CYP2C8, CYP2C9, CYP2C19, CYP2D6 ani CYP3A4. Relebaktam in vitro

v lidských hepatocytech nevykazoval žádný potenciál k indukci CYP1A2, CYP2B6 ani CYP3A4.

Není proto pravděpodobné, že by relebaktam na cestách zprostředkovaných CYP vyvolával klinické

lékové interakce.

Imipenem, cilastatin a relebaktam se eliminují primárně renální exkrecí v nezměněné formě, přičemž metabolizace je méně významnou cestou. Proto není pravděpodobné, že by přípravek Recarbrio byl předmětem lékových interakcí, pokud se podává s inhibitory nebo induktory CYP.

Membránové transportéry

Relebaktam in vitro v klinicky relevantních koncentracích neinhibuje následující jaterní a renální transportéry: OATP1B1, OATP1B3, OAT1, OAT3, OCT2, P-gp, BCRP, MATE1, MATE2K ani BSEP.

Relebaktam se aktivně secernuje do moči. Není substrátem transportérů OAT1, OCT2, P-gp, BCRP, MRP2 ani MRP4, ale je substrátem transportérů OAT3, OAT4, MATE1 a MATE2K. Aktivní tubulární sekrece přispívá k celkové clearance relebaktamu pouze z přibližně 30 %, proto se předpokládá, že rozsah lékových interakcí v důsledku inhibice tubulárních transportérů bude mít

minimální klinický význam, což bylo potvrzeno klinickou studií lékové interakce mezi probenecidem a přípravkem Recarbrio (viz bod 4.5).

Zvláštní populace

Porucha funkce ledvin

V klinické farmakokinetické studii a populační farmakokinetické analýze byly u imipenemu, cilastatinu a relebaktamu pozorovány klinicky významné rozdíly v expozici (AUC) v závislosti na rozsahu poruchy funkce ledvin.

V klinické studii u dospělých byly v porovnání se zdravými pacienty s normální funkcí ledvin geometrické průměrné hodnoty AUC imipenemu až 1,4krát vyšší při lehké poruše funkce ledvin, 1,5krát vyšší při středně těžké poruše funkce ledvin a 2,5krát vyšší při těžké poruše funkce ledvin. Příslušné geometrické průměrné hodnoty AUC cilastatinu byly vyšší až 1,6krát, 1,9krát, resp. 5,6krát. Geometrické průměrné hodnoty AUC relebaktamu byly v porovnání se zdravými pacienty s normální funkcí ledvin až 1,6krát vyšší při lehké poruše funkce ledvin, 2,2krát vyšší při středně těžké poruše ledvin a 4,9krát vyšší při těžké poruše funkce ledvin. U pacientů s onemocněním ledvin v terminálním stádiu (ESRD) na hemodialýze jsou imipenem, cilastatin a relebaktam hemodialýzou účinně odstraňovány.

K udržení systémové expozice podobné jako u pacientů s normální funkcí ledvin se u pacientů

s poruchou funkce ledvin doporučuje úprava dávky. Pacienti s onemocněním ledvin v terminálním stádiu na hemodialýze mají přípravek Recarbrio dostávat po hemodialýze (viz bod 4.2).

Porucha funkce jater

Imipenem, cilastatin a relebaktam se primárně odstraňují ledvinami, proto není pravděpodobné, že by

porucha funkce jater měla na expozice přípravku Recarbrio nějaký vliv (viz bod 4.2).

Starší pacienti/pohlaví

Ve studii vlivu věku/pohlaví a v populační farmakokinetické analýze nebyly u imipenemu, cilastatinu

ani relebaktamu na základě věku nebo pohlaví, s výjimkou vlivu renálních funkcí, žádné klinicky

významné rozdíly v expozici (AUC) pozorovány (viz bod 4.2).

Rasa

Do klinických studií byl zařazen pouze omezený počet nebělošských pacientů, nicméně žádný velký

vliv rasy na farmakokinetiku imipenemu, cilastatinu ani relebaktamu se nepředpokládá.

Pediatrická populace

Farmakokinetické parametry imipenemu a relebaktamu v ustáleném stavu u pediatrických pacientů (od narození až méně než 18 let) s HAP/VAP, cUTI nebo cIAI po podání doporučených pediatrických dávkovacích režimů jsou shrnuty v tabulce 8.

Populační farmakokinetické analýzy a simulace dosažení cílových expozic u pediatrických pacientů

s HAP/VAP, cUTI nebo cIAI ukázaly, že doporučené pediatrické dávkovací režimy pro pacienty od narození do méně než 18 let s normální funkcí ledvin vedly obecně k podobným systémovým expozicím jako u dospělých s normální funkcí ledvin, kterým byla podána dávka 1,25 g

imipenemu/cilastatinu/relebaktamu. Tyto analýzy, včetně předpokladu proporcionálního vlivu poruchy funkce ledvin u dospělých a pediatrických pacientů, rovněž předpovídají, že doporučené úpravy dávek pro pacienty s tělesnou hmotností alespoň 30 kg s eGFR nižší než 90 ml/min/1,73 m² vedou

k systémovým expozicím podobným jako u dospělých pacientů (viz bod 4.2).

Úpravy dávek jsou doporučeny pro pediatrické pacienty od narození do méně než 18 let s tělesnou hmotností alespoň 30 kg s eGFR nižší než 90 ml/min/1,73 m² (viz bod 4.2). Nejsou k dispozici dostatečné informace pro doporučení úpravy dávky u pediatrických pacientů s tělesnou hmotností nižší než 30 kg a poruchou funkce ledvin.

Hydrogenuhličitan sodný

Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6.

Suchý prášek

30 měsíců.

Po rekonstituci a naředění

Naředěné roztoky se musí použít okamžitě. Časový interval mezi začátkem rekonstituce a koncem intravenózní infuze nemá přesáhnout dvě hodiny.

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání. Uchovávejte injekční lahvičky v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po rekonstituci a naředění jsou uvedeny v bodě 6.3.

20ml skleněná injekční lahvička s 20mm pryžovou zátkou a hliníkovým uzávěrem. Tento léčivý přípravek je dodáván v baleních po 25 injekčních lahvičkách.

Přípravek Recarbrio je dodáván jako suchý prášek v jednodávkové injekční lahvičce, který se musí před intravenózní infuzí rekonstituovat a dále naředit za použití aseptické techniky, jak je popsáno dále:

Dospělí pacienti

K přípravě infuzního roztoku musí být obsah injekční lahvičky přenesen do 100 ml odpovídajícího infuzního roztoku (viz body 6.2 a 6.3): roztok chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9%). Za výjimečných okolností, kdy roztok chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9%) nelze z klinických

důvodů použít, lze místo toho použít 5% roztok glukózy. Berte v potaz, že předplněné infuzní vaky

jsou přeplněné a pro získání správné koncentrace je důležité zajistit, aby se v tomto kroku použilo přesně 100 ml rozpouštědla, pokud se podává pouze část obsahu infuzního vaku (např. v případě pediatrického dávkování podle tělesné hmotnosti).

• Odeberte z odpovídajícího infuzního vaku 20 ml (2krát 10 ml) rozpouštědla a obsah injekční lahvičky rekonstituujte s použitím 10 ml rozpouštědla. Rekonstituovaná suspenze se nesmí podat přímou intravenózní infuzí.

• Po rekonstituci injekční lahvičku důkladně protřepejte a vzniklou suspenzi přeneste do

  zbývajících 80 ml v infuzním vaku.

• Do injekční lahvičky přidejte dalších 10 ml infuzního rozpouštědla a důkladně protřepejte, aby se zajistilo, že se přenese celý obsah injekční lahvičky; před podáním infuze opakujte přenos vzniklé suspenze do infuzního roztoku. Výslednou směsí třepejte, dokud nebude čirá.

  Dospělí pacienti s poruchou funkce ledvin a pediatričtí pacienti s tělesnou hmotností alespoň 30 kg s poruchou funkce ledvin

  Podává se dávka přípravku Recarbrio snížená podle pacientovy CrCl nebo eGFR, stanovená podle tabulky 9.

• Podle pokynů pro dospělé pacienty výše připravte 100 ml infuzního roztoku.

• Zvolte objem (ml) konečného infuzního roztoku potřebný k podání odpovídající dávky

  přípravku Recarbrio, jak je uvedeno v tabulce 9.

  Pediatričtí pacienti s tělesnou hmotností 2 kg až méně než 30 kg s normální funkcí ledvin

• Připravte 100 ml infuzního roztoku podle výše uvedeného postupu pro dospělé pacienty.

• Objem konečného infuzního roztoku (o koncentraci 12,5 mg/ml) k podání se vypočítá podle tělesné hmotnosti pacienta takto:

  • Objem infuze (ml) = (tělesná hmotnost (kg) x 37,5 mg/kg) / 12,5 mg/ml

  • Poznámka: Celý objem infuzního vaku (100 ml) nebude potřeba.

• Přeneste vypočtený objem infuze z připravených 100 ml roztoku do infuzního vaku vhodné

  velikosti nebo infuzní stříkačky.

• Objem infuze podávejte po dobu 60 minut infuzí nebo infuzní pumpou.

  Tabulka 9: Příprava roztoku přípravku Recarbrio pro intravenózní infuzi u dospělých

  a pediatrických pacientů (s tělesnou hmotností alespoň 30 kg)

  Odhadovaná funkce ledvin (CrCl [ml/min]* neboeGFR [ml/min/1,73 m2]†)	Dávka přípravku Recarbrio (imipenem/cilastatin/relebaktam) (mg)	Objem (ml) roztoku, který se má odebrata zlikvidovat z připravenéhoroztoku	Objem (ml) konečného infuzního roztoku potřebný k podání dávky
  Vyšší než nebo rovno 90	500/500/250	N/A	100
  Nižší než 90 až vyšší nežnebo rovno 60	400/400/200	20	80
  Nižší než 60 až vyšší nežnebo rovno 30	300/300/150	40	60
  Nižší než 30 až vyšší nežnebo rovno 15 nebo ESRD na hemodialýze	200/200/100	60	40
  *CrCl vypočtena pomocí Cockcroftova-Gaultova vzorce pro dospělé pacienty
  †eGFR vypočtena pomocí bedside Schwartzova vzorce pro pediatrické pacienty s tělesnou hmotností ≥ 30 kg

  Barva rekonstituovaných roztoků přípravku Recarbrio se pohybuje od bezbarvé po žlutou. Barevné variace v tomto rozmezí nemají vliv na účinnost přípravku. V případě, že to roztok a jeho obal

  umožňují, musí být parenterálně podávané léčivé přípravky před podáním vizuálně zkontrolovány

  s ohledem na výskyt pevných částic a změnu barvy. Pokud zjistíte změnu barvy nebo viditelné částice, přípravek zlikvidujte.

  Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními

  požadavky.

  Kompatibilní léčivé přípravky

  Fyzikální kompatibilita přípravku Recarbrio s vybranými injikovatelnými léčivými přípravky byla hodnocena ve dvou běžně dostupných rozpouštědlech v infuzním setu tvaru Y. Kompatibilní léčivé přípravky s odpovídajícím kompatibilním rozpouštědlem (tj. 5% injekční roztok glukózy nebo 0,9% injekční roztok chloridu sodného) jsou uvedeny níže. Přípravek Recarbrio se nesmí podávat současně stejnou intravenózní linkou (neboli kanylou) s jinými léčivými přípravky, které nejsou na níže uvedeném seznamu, protože nejsou k dispozici žádné údaje o kompatibilitě. Ohledně potvrzení kompatibility současného podávání si přečtěte příslušné informace o současně podávaném léčivém přípravku/současně podávaných léčivých přípravcích. Tento léčivý přípravek se nesmí mísit s jinými léčivými přípravky s výjimkou přípravků zmíněných níže.

  Seznam kompatibilních injikovatelných léčivých přípravků kpoužití s 5% injekčním roztokem glukózy nebo 0,9% injekčním roztokem chloridu sodného jako rozpouštědly

• dexmedetomidin

• dopamin

• epinefrin

• fentanyl

• heparin

• midazolam

• norepinefrin

• fenylefrin

  Kompatibilní materiály intravenózních vaků a infuzních setů

  Přípravek Recarbrio je kompatibilní s následujícími materiály intravenózních vaků a infuzních setů. Žádné jiné materiály infuzních vaků ani infuzních setů, než jsou uvedeny dále, se nesmí používat.

  Materiály intravenózních vaků

  Polyvinylchlorid (PVC) a polyolefin (polypropylen a polyethylen)

  Materiály intravenózních infuzních setů (s kanylami)

  PVC + Di-(2-ethylhexyl)ftalát (DEHP) a polyethylenem (PE) vyložené PVC

  Inkompatibilní léčivé přípravky

  Přípravek Recarbrio pro infuzní roztok je fyzikálně inkompatibilní s propofolem v 5% roztoku glukózy nebo 0,9% roztoku chloridu sodného.