FOMICYT 40MG/ML Prášek pro infuzní roztok

Přípravek Fomicyt je indikován pro všechny věkové skupiny k léčbě následujících infekcí, pokud je podávání antibakteriálních přípravků, které se běžně doporučují pro počáteční léčbu takových infekcí (viz bod 4.2, 4.4 a 5.1), považováno za nevhodné:

• komplikované infekce močových cest

• infekční endokarditida

• infekce kostí a kloubů

• nozokomiální pneumonie včetně ventilátorové pneumonie

• komplikovaná infekce kůže a měkkých tkání

• bakteriální meningitida

• komplikované intraabdominální infekce

• bakteriemie, která se vyskytne ve spojení s některou z výše uvedených infekcí nebo u níž existuje podezření, že by s ní mohla být spojena

  Je třeba vzít v úvahu oficiální pokyny ke správnému podávání antibakteriálních přípravků.

Dávkování

Denní dávka fosfomycinu se stanoví na základě indikace, závažnosti a místa infekce, citlivosti patogenu (patogenů) na fosfomycin a ledvinové funkce. U dětí je určována také věkem

a tělesnou hmotností.

Dospělí a dospívající (ve věku ≥ 12 let) (≥ 40 kg):

Obecné pokyny pro dávkování u dospělých a dospívajících s odhadovanou clearance kreatininu > 80 ml/min jsou následující:

Tabulka 1 – dávkování u dospělých a dospívajících s CrCl > 80 ml/min

Jednotlivé dávky nesmí překročit 8 g.

a Režim s vysokými dávkami ve 3 dílčích dávkách se má používat u závažných infekcí, u nichž se předpokládá nebo je známo, že jsou způsobeny méně citlivými bakteriemi. Jsou dostupné pouze omezené údaje o bezpečnosti, zejména pokud jde o dávky vyšší než 16 g/den. Při předepisování takových dávek je nutná zvláštní opatrnost.

Délka léčby

Délka léčby se má řídit typem a závažností infekce a pacientovou klinickou odpovědí.

Starší pacienti

U starších pacientů se mají používat doporučené dávky pro dospělé. Při zvažování použití dávek na horní hranici doporučeného rozmezí se doporučuje opatrnost (viz také doporučení k dávkování u pacientů s poruchou funkce ledvin).

Porucha funkce ledvin

U pacientů s odhadovanou clearance kreatininu 40–80 ml/min není doporučována úprava dávky. V těchto případech je však třeba postupovat opatrně, zejména pokud se zvažuje

podávání dávky na horní hranici doporučeného rozmezí.

U pacientů s poruchou funkce ledvin musí být dávka fosfomycinu přizpůsobena stupni poruchy funkce ledvin.

Titrace dávky má vycházet z hodnot clearance kreatininu.

V tabulce 2 jsou uvedeny doporučené úpravy dávky pro pacienty s hodnotou CrCL nižší než 40 ml/min:

Tabulka 2 – Úpravy dávky pro pacienty s hodnotou CrCL nižší než 40 ml/min

a Dávka je vyjádřena jako podíl dávky, která by se považovala za odpovídající, pokud by pacientova funkce ledvin byla normální na základě výpočtu podle Cockroftova-Gaultova vzorce.

První (nasycovací) dávka má být zvýšena o 100 %, ale nesmí překročit 8 g.

Pacienti podstupující renální substituční terapii

Pacienti podstupující dlouhodobou intermitentní dialýzu (každých 48 hodin) mají dostávat 2 g fosfomycinu na konci každé dialýzy.

Během kontinuální venovenózní hemofiltrace (postdiluční CVVHF) je fosfomycin účinně

eliminován. Pacientům podstupujícím postdiluční CVVHF není nutné dávku upravovat (viz bod 5.2).

Porucha funkce jater

U pacientů s poruchou funkce jater není nutná žádná úprava dávkování.

Pediatrická populace

Doporučení dávek vycházejí z velmi omezených údajů. Novorozenci, kojenci a děti ve věku < 12 let (< 40 kg)

Dávkování fosfomycinu u dětí má být založeno na věku a tělesné hmotnosti:

Tabulka 3 – Dávkování u dětí a novorozenců

a Součet gestačního a postnatálního věku.

b Režim s vysokými dávkami lze zvažovat u závažných nebo těžkých infekcí

(např. meningitida), zejména pokud je známo nebo existuje podezření, že jsou způsobeny organismy se střední citlivostí.

Pro děti s poruchou funkce ledvin nelze stanovit doporučené dávkování. Způsob podání

Přípravek Fomicyt je určen k intravenóznímu podání.

Infuze má trvat nejméně 15 minut při podání dávky 2 g, nejméně 30 minut při podání dávky 4 g a nejméně 60 minut při podání dávky 8 g.

Protože při neúmyslném intraarteriálním podání přípravků, které nejsou specificky doporučeny pro intraarteriální léčbu, hrozí škodlivé účinky, je nezbytné zajistit, aby byl fosfomycin podáván pouze do žil.

Návod k rekonstituci a naředění tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Riziko selekce rezistence a potřeba kombinované léčby

In vitro bylo zjištěno, že u fosfomycinu dochází k rychlé selekci rezistentních mutací. Se

selekcí rezistence bylo v klinických studiích spojováno i intravenózní podávání samotného fosfomycinu. Pokud je to tedy možné, doporučuje se podávat fosfomycin jako součást

kombinovaného antibakteriálního léčebného režimu, aby se snížilo riziko selekce rezistence. Omezené klinické údaje

Vzhledem k nedostatku odpovídajících randomizovaných kontrolovaných klinických

hodnocení jsou v případě některých z uvedených indikací dostupné pouze omezené klinické údaje podporující intravenózní podávání fosfomycinu. Navíc byly podávány různé dávkovací

režimy a údaje z klinických hodnocení žádný z režimů s intravenózním podáváním dostatečně nepodporují. Doporučuje se volit fosfomycin k léčbě uvedených indikací, pouze pokud je

podávání antibakteriálních přípravků, které se běžně doporučují pro počáteční léčbu takových infekcí, považováno za nevhodné.

Hypersenzitivní reakce

Během léčby fosfomycinem se mohou vyskytnout závažné a někdy i fatální hypersenzitivní reakce, např. anafylaxe nebo anafylaktický šok (viz body 4.3 a 4.8). Pokud k takovým

reakcím dojde, musí být léčba fosfomycinem okamžitě přerušena a musejí být zahájena odpovídající naléhavá opatření.

Průjem související s bakterií Clostridioides difficile

U fosfomycinu byla hlášena kolitida související s bakterií Clostridioides difficile

a pseudomembranózní kolitida a jejich závažnost může být mírná až život ohrožující (viz bod 4.8). Proto je důležité vzít v úvahu tuto diagnózu u pacientů s průjmem během podávání fosfomycinu nebo po něm. Je třeba zvážit ukončení léčby fosfomycinem a podávání

specifické léčby proti bakteriím Clostridioides difficile. Nemají být podávány léčivé přípravky, které inhibují peristaltiku.

Koncentrace sodíku a draslíku a riziko sodíkového přetížení

U pacientů dostávajících fosfomycin, zejména během dlouhodobé léčby, je nutné pravidelně

sledovat koncentraci sodíku a draslíku. Vzhledem k vysokému obsahu sodíku (0,32 gramu) na gram fosfomycinu je nezbytné před zahájením léčby vyhodnotit riziko hypernatremie

a přetížení tekutinami, a to zejména u pacientů s městnavým srdečním selháním v anamnéze nebo souvisejícími komorbiditami jako nefrotický syndrom, jaterní cirhóza, hypertenze, hyperaldosteronismus, plicní edém nebo hypoalbuminemie, a také u novorozenců s omezením příjmu sodíku. Během léčby se doporučuje dieta s nízkým obsahem sodíku. Lze zvážit také prodloužení infuze a/nebo snížení individuální dávky (při častějším podávání). Fosfomycin může snižovat koncentraci draslíku v séru nebo v plazmě, proto je vždy nezbytné zvážit

suplementaci draslíku.

Hematologické reakce (včetně agranulocytózy)

U pacientů dostávajících fosfomycin intravenózně se objevily hematologické reakce včetně neutropenie nebo agranulocytózy (viz bod 4.8). Proto je nezbytné v pravidelných intervalech monitorovat počet leukocytů, a pokud k takovým reakcím dojde, je třeba zahájit odpovídající léčbu.

Porucha funkce ledvin

U pacientů s poruchou funkce ledvin upravte dávku podle stupně poruchy funkce ledvin (viz bod 4.2).

Pomocné látky

Jeden g fosfomycinu (což odpovídá 1,32 g disodné soli fosfomycinu) obsahuje 14 mmol (320 mg) sodíku, což odpovídá 16 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku . Jedna lahvička se 2 g

fosfomycinu obsahuje 28 mmol (640 mg) sodíku, jedna lahvička se 4 g fosfomycinu obsahuje 56 mmol (1 280 mg) sodíku a jedna lahvička s 8 g fosfomycinu obsahuje 111 mmol

(2 560 mg) sodíku.

Zvláštní pokyny týkající se nerovnováhy INR

U pacientů léčených antibiotiky byly hlášeny četné případy zvýšené aktivity perorálních antikoagulancií. Jako rizikové faktory se jeví závažnost infekce nebo zánětu, věk pacienta

a celkový zdravotní stav. Za těchto okolností je obtížné určit, v jaké míře hraje v nerovnováze INR roli infekce samotná nebo její léčba. Ve větší míře se to však týká určitých tříd antibiotik, zejména fluorochinolonů, makrolidů, cyklinů, kotrimoxazolu a některých cefalosporinů.

Těhotenství

Údaje o intravenózním podávání fosfomycinu těhotným ženám nejsou k dispozici. Fosfomycin prochází placentou. Studie reprodukční toxicity na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky (viz bod 5.3). Fosfomycin proto nemá být předepisován těhotným ženám, pokud přínos nepřevyšuje riziko.

Kojení

Po podání fosfomycinu bylo malé množství zjištěno v mateřském mléku. Jsou dostupné pouze omezené informace o užívání fosfomycinu během kojení, proto se nedoporučuje podávat ho

kojícím ženám jako léčbu první volby, zejména pokud kojí nedonošené nebo novorozené dítě. Nebylo prokázáno žádné konkrétní riziko pro kojené dítě, stejně jako u jiných antibiotik je ale třeba vzít v úvahu potenciální riziko změn střevní flóry dítěte.

Fertilita

Nejsou dostupné žádné údaje u lidí. U samců a samic potkanů nedošlo při perorálním podání fosfomycinu až do dávky 1000 mg/kg/den k narušení fertility (viz bod 5.3).

Nebyly provedeny žádné zvláštní studie, ale pacienti mají být poučeni, že byly hlášeny případy zmatenosti a astenie. U některých pacientů to může mít vliv na jejich schopnost řídit nebo obsluhovat stroje (viz bod 4.8).

Shrnutí bezpečnostního profilu

Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky během léčby jsou erytematózní výsev vyrážky na kůži, porucha iontové rovnováhy (viz bod 4.4), reakce v místě vpichu injekce, porucha chuti a gastrointestinální poruchy. K dalším významným nežádoucím účinkům patří anafylaktický šok, kolitida související s antibiotiky a pokles počtu leukocytů (viz bod 4.4).

Tabulkový seznam nežádoucích účinků

Nežádoucí účinky jsou uvedeny podle tělesného systému a frekvence podle následující konvence:

Velmi časté: ≥ 1/10 Časté: ≥1/100 až <1/10

Méně časté: ≥1/1000 až <1/100 Vzácné: ≥1/10000 až <1/1000 Velmi vzácné: <1/10000

Není známo: z dostupných údajů nelze určit

V každé skupině podle frekvence jsou nežádoucí účinky uvedeny v sestupném pořadí podle závažnosti.

* Viz bod níže (Popis vybraných nežádoucích účinků) Popis vybraných nežádoucích účinků:

Hypokalemie může vyvolávat různé příznaky, např. slabost, únavu nebo otoky a/nebo svalové záškuby. Závažné formy mohou způsobovat hyporeflexii a srdeční arytmii. Hypernatremie může být spojována s žízní, zvýšeným krevním tlakem a známkami tekutinového přetížení, např. otokem (viz bod 4.4). Závažné formy mohou způsobovat zmatenost, hyperreflexii,

záchvaty a kóma.

Pediatrická populace

U pediatrické populace jsou dostupné pouze omezené informace o bezpečnosti. Lze ale

očekávat podobnou frekvenci, typ a závažnost nežádoucích účinků jako u dospělé populace.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Zkušenosti s předávkováním fosfomycinem jsou omezené. Při parenterálním podání fosfomycinu byly hlášeny případy hypotonie, somnolence, poruchy elektrolytů,

trombocytopenie a hypoprotrombinémie. V případě předávkování musí být pacient sledován (zejména hodnoty elektrolytů v plazmě/séru) a případná léčba má být symptomatická

a podpůrná. K podpoře eliminace léčivé látky močí se doporučuje rehydratace. Fosfomycin je účinně vylučován z těla hemodialýzou s průměrným poločasem eliminace přibližně 4 hodiny.